O b s a h Nové poznatky o Keltech v Čechách Za Kelty po Čechách turistika z let a archeologie Soupis nalezišť nově zjištěných

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "O b s a h Nové poznatky o Keltech v Čechách Za Kelty po Čechách turistika z let 2000 2005 a archeologie Soupis nalezišť nově zjištěných"

Otakar Marek
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Obsah Nové poznatky o Keltech v Čechách z let Aktuálně nově zjištěná archeologická naleziště a památky po Keltech v Čechách Dějiny Keltů v Čechách Výsledky klimatologie a demografie Hmotná kultura Sídla Keltů Regiony osídlení (regionální nalýzy) Hradiště Keltů v 5. století Oppida Pohřebiště Keltů Výroba ekonomika obchod stezky Numismatika a Keltové Náboženské praktiky Keltů Uplatnění prospekčních technik a (nových) přírodovědných metod při bádání o Keltech Experimentální archeologie a Keltové v Čechách Za Kelty po Čechách turistika a archeologie Archeologické parky a naučné stezky s tematikou Keltů v Čechách Informační centrum o Keltech Národní kulturní památka Závist Výstavy o Keltech v Čechách Jiné (někdy obskurní) akce s tematikou Keltů A internet nakonec Co závěrem? Soupis nalezišť nově zjištěných v letech Oprava nesprávných informací v Encyklopedii Keltů v Čechách z roku Seznam zkratek Literatura Poděkování Abecední seznam lokalit s keltskými nálezy

........... 13 Hradiště Keltů v 5. století..................... 14 Oppida..................................... 14 Pohřebiště Keltů............................. 16 Výroba ekonomika obchod stezky.

2 NOVÉ POZNATKY O KELTECH V ČECHÁCH Z LET Následující řádky vycházejí téměř výhradně z publikovaných informací o Keltech, které vyšly tiskem (anebo byly jinak dosažitelné) do konce roku Zahrnuje tak dobu od , neboť až do tohoto data je zachytila naše Encyklopedie Keltů v Čechách z roku Čtenářům následujících Dodatků pochopitelně nemůžeme vypovědět doslova všechno o výsledcích archeologů ve specializaci Keltů v Čechách, tedy během 6./5. 1. století př. n. l., nýbrž jenom to podstatné a zajímavější. Ani úplnost zpracování tématu o Keltech v Čechách nemohla být v dnešní době exploze informací dosažena. Je obdivuhodné, jak poměrně velkou část literární produkce českých archeologů zaujal zájem o Kelty. Terénní i teoretický výzkum keltského osídlení Čech během století př. n. l. provádělo několik desítek českých archeologů, nicméně některé keltské předměty nalezli i obyčejní občané (ale také zločinci s detektory kovů). Jenom několik málo archeologů se mohlo pyšnit možností bádat o Keltech na grantových projektech několika agentur. Ti přinesli ten největší přínos k nekonečnému poznávání keltské civilizace Čech (např. šlo o projekt týmu Natalie Venclové v povodí horního toku Loděnice na Novostrašecku u Prahy nebo bádání pracovní skupiny Miloslava Chytráčka na hradišti Vladař u Karlových Varů). Většinou seděli u zelených stolů a teoreticky zkoumali památky o Keltech, neboť rozsáhlé vykopávky keltských lokalit, známé z doby totality, zůstaly nedostižným (a také víceméně zbytečným) snem. Archeologickým nálezům je totiž nejlépe v zemi, kde počkají na daleko dokonalejší výzkumné metody budoucnosti. Řadoví archeologové přispívali zpracováním dílčích témat, hlavně však v terénu zjistili za léta celou řadu nových keltských nalezišť. Bylo jich okolo 180 z celkových přibližně Prokázané i pravděpodobně zjištěné stopy po osídlení Keltů z 6./5. 1. století př. n. l. na katastrálních územích Čech přináší také Příloha. Mnohá další, již známá naleziště (lokality), zkouma li archeologové dále, především prostřednictvím povrchových sběrů předmětů keltské hmotné kultury na zoraných polích, nejvděčnějším místě k okamžitému získání nálezů z doby Keltů. Pro zajímavost, ještě roku 1956, kdy vyšla slavná kniha Jana Filipa o Keltech ve střední Evropě, bylo takových nalezišť známo jen okolo 500. Specialisté na archeologii Keltů na území Čech se pravidelně, každoročně, setkávali na konferencích. Poslední, v pořadí sedmá, se konala roku 2006 v Kuníně na Moravě, předtím v Košicích na Slovensku a v Černici v Čechách. Pochopitelně, zajímavé referáty z Kunína, například o římských importech v keltských Čechách (E. Droberjar) nebo o římských republikánských mincích z oppida Stradonice (J. Militký) či o zázemí oppid (A. Danielisová), ještě nevyšly tiskem. Aktuálně nově zjištěná archeologická naleziště a památky po Keltech v Čechách Na rozdíl od éry archeologie za období totality prudce klesal v letech po sametové revoluci počet i rozsah záměrných terénních archeologických výzkumů památek po Keltech. Ovšem vzhledem k dokonalejší archeologické památkové péči na různých stavbách zase pronikavě stoupl počet nově zjištěných keltských sídlišť. Ta však byla také zjišťována povrchovými sběry nejenom na polích, ale i na jiných místech, často s nečekanými výsledky, například větším počtem nalézaných zlomků skleněných náramků. Na nejvíce nových nalezišť z doby keltského osídlení Čech se přišlo na Berounsku ve středních Čechách, a to díky pečlivému povrchovému průzkumu (Stolz 2001). Totéž platí o nalezištích z povodí potoka Loděnice na Novostrašecku západně od Prahy, kde N. Venclová (2001) dlouhodobě od 80. let minulého století prováděla spolu s amatérskými archeology, hlavně F. Sedláčkem, opakovanou (velmi úspěšnou) sběrovou prospekci rozsáhlého území. Osídlení severu Písecka v jižních Čechách věnoval pozornost tým Dagmar Dreslerové (2002). Stopy po Keltech ze století př. n. l. našli archeologové a jejich pomocníci na polích u Radobytců, Cerhonic, Smetanovy Lhoty, Soběšic, Myštic, Probulova, Myslína, Ko zárovic, Vráže, Zlivic, Podolí II a Jarotic, pokud po- 7

Čtenářům následujících Dodatků pochopitelně nemůžeme vypovědět doslova všechno o výsledcích archeologů ve specializaci Keltů v Čechách, tedy během 6./5. 1. století př. n. l.

3 Plán výzkumu kovárny a její rekonstrukce na akropoli Závist ve století. Značky: 1 pec, 2 ochranná zídka, 3 výheň, 4 hliněný oltářík, 5 pracovní místo kováře, 6 základ kůlové konstrukce, 8 dislokovaná kamenná kovadlina. Podle Drdy Rybové 2001) 8

4 Severní Prácheňsko nad soutokem Vltavy s Otavou za Keltů. Vysvětlivky: kolečko sídliště, trojúhelník pohřebiště, kroužek s tečkou ojedinělé nálezy, křížek hromadný nález. Podle Dreslerové Stejskala Beneše mineme již známé další katastry. Než dojde k definitivnímu vyhodnocení, nebyly tyto lokality zařazeny do přehledu nalezišť z let Další, již méně početná naleziště doby laténské byla zjištěna v Pojizeří mezi Turnovem, Mladou Boleslaví a Brandýsem nad Labem (Waldhauser 2002). Nové nálezy pocházejí také z Plzeňska (Řezáč 2004) a území Velké Prahy (Bureš Waldhauser 2005). Archeologové také koncipovali různé soupisy archeologických památek, kde někdy jen okrajově pojednávali i o keltském osídlení Čech. Konkrétně akce na východním okraji Prahy hlavně u Běchovic a Horních i Dolních Počernic sepsali J. Zadák, S. Vencl a N. Venclová (2006); jenom některé jsou (zčásti) zahrnuty do těchto Dodatků; vybrány však byly ty nejdůležitější lokality bez záznamů v dosavadních publikacích. V minulých letech tým N. Venclové procházel oblast Říčanska východně od Prahy, jehož hodnocení jako dalšího industriálního (železářského) regionu Keltů a soupis lokalit budou zanedlouho publikovány. V letech /6 si keltologové přičetli k dobru více než 300 nových akcí na lokalitách z doby keltského osídlení Čech v století př. n. l. 9

Další, již méně početná naleziště doby laténské byla zjištěna v Pojizeří mezi Turnovem, Mladou Boleslaví a Brandýsem nad Labem (Waldhauser 2002).

5 Naleziště v okolí Horních a Dolních Počernic na východním okraji Prahy. Podle Zadáka Vencla Venclové Zpřístupněna, byť zčásti, byla databáze keltských předmětů ve sbírkách Národního muzea, a také k databázím v Archeologickém ústavu AV ČR a v Národním památkovém ústavu v Praze, které obsahují informace o archeologických nalezištích z doby Keltů, přibyly další. Všechny jsou však vybudovány na přísně odborné bázi a zájemci z řad laiků jim mohou porozumět jenom s obtížemi. Výjimečný úspěch v regionálních bádáních o Keltech zaznamenal i neprofesionál MUDr. J. Polách, lékař v Křemži na Českokrumlovsku. Objevil nová sídliště přímo v Křemži a Bohouškovicích, která ověřil českobudějovický archeolog. Jmenovaný lékař pohotově své bádání publikoval (Polách 2004, tentýž 2006). Dějiny Keltů v Čechách Dějiny Boiohaema a Bójů v Čechách se bohužel nestaly předmětem žádné takto tematicky zaměřené historické studie; ta tedy zůstává stále citelně postrádaná. Pouze okrajově připomenul P. Sankot možnost volného překladu lépe výkladu jména kmene Bójů jako Majitelů dobytka. Nejvýznamnější zjištění představuje možnost podílu Keltů z Čech na invazi na Balkán okolo roku 278 př. n. l. Tato hypotéza spočívá na nálezu duchcovské spony v antickém městě Pistiros v dnešním Bulharsku, které právě v tomto období násilně zaniklo. Chvályhodné je, že na mezinárodních dlouhodobých terénních výzkumech na lokalitě figuruje český specialista, profesor klasické archeologie Karlovy univerzity (Bouzek 2005). Nicméně typ v Pistirosu nalezené bronzové spony ze 4. století př. n. l. je archeologům znám z celé středozápadní Evropy, tedy nikoli jenom z Čech. I jiné keltské kmeny, táhnoucí na Balkán také odjinud než z Čech, mohly přivodit zkázu tohoto antického kamenného města. Ovšem Keltové do Čech také migrovali. Přistěhování malých skupin Keltů z Čech (a Moravy) do Bavorska ve 3. století př. n. l. by měla naznačovat analýza stronciových izotopů 86 87, obsažených ve sklovině lidských chrupů z hrobu v Dornachu v Bavorsku (Eggl 2003). Podobné analýzy probíhají i jinde, provádějí je třeba francouzští archeologové spolu s rakouskými, německými a dalšími.výsledky však zatím nejsou sto procentní. 10

informace o archeologických nalezištích z doby Keltů, přibyly další. Všechny jsou však vybudovány na přísně odborné bázi a zájemci z řad laiků jim mohou porozumět jenom s obtížemi.

Podobné dokumenty

Grantový projekt Struktura osídlení povodí říčky Smutné v době bronzové na Bechyňsku. Terénní archeologické prospekce a výzkumy v roce 2010.

Grantový projekt Struktura osídlení povodí říčky Smutné v době bronzové na Bechyňsku. Terénní archeologické prospekce a výzkumy v roce 2010. Ondřej Chvojka Od roku 2009 probíhá v povodí říčky Smutné na