Nové obzory astronomie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nové obzory astronomie"

Transkript

1 ESO Evropská Jižní Observatoř Nové obzory astronomie

2 ESO a astronomie Astronomie je často prezentována jako nejstarší věda. I my, stejně jako lidé minulých století a kultur, stojíme v bázni před majestátným pásem Mléčné dráhy táhnoucím se za jasné a tmavé noci oblohou. Dnešní astronomie patří k nejrychleji se rozvíjejícím oborům. Využívá sofistikované metody a nejvyspělejší technologie, jaké mají vědci k dispozici. A právě moderní technika nám umožňuje zkoumat objekty na samotné hranici pozorovatelného vesmíru nebo zaznamenat planety obíhající kolem cizích hvězd. Můžeme tak začít odpovídat na otázku, která fascinuje snad každého z nás: Existuje někde jinde ve vesmíru život? ESO je jednou z nejvýznamnějších mezinárodních astronomických organizací světa. Uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních zařízení pro pozorování vesmíru. V roce 2012 oslavila 50. výročí podepsání takzvané Úmluvy o ESO (ESO convention), kterou byla tato organizace formálně založena. Rok 2013 je pak ve znamení 50. výročí dlouhé a plodné spolupráce s Chilskou republikou, která na své půdě hostí všechny pozorovací komplexy ESO. Observatoř La Silla-Paranal (The La Silla Paranal Observatory) se rozkládá na dvou stanovištích ležících v oblasti chilské pouště Atacama. Na La Silla je v provozu několik dalekohledů, z nichž největší má průměr primárního zrcadla 3,6 m. Vlajkovou lodí ESO je dnes dalekohled VLT (Very Large Telescope) pracující na hoře Cerro Paranal. Ten díky své konstrukci, přístrojovému vybavení a metodám práce stanovil nový standard pro pozemní pozorování ve viditelném a infračerveném oboru spektra. Interferometr VLTI dále rozšiřuje schopnosti tohoto unikátního zařízení, stejně jako přehlídkové dalekohledy VST a VISTA pro viditelnou, respektive infračervenou, oblast spektra. Observatoř Paranal, domov dalekohledu VLT (Very Large Telescope). 2

3 Každý rok obdrží ESO 1700 návrhů na využití svých dalekohledů. Požadovaný čas na jejich realizaci však až pětinásobně překračuje skutečné možnosti. Tato poptávka je jedním z důvodů, proč je dnes ESO nejproduktivnější pozemní observatoří světa každý den jsou v průměru zveřejněny více než dva odborné články založené na datech z ESO (jen v roce 2012 to bylo 871 článků). ESO rovněž zastupuje Evropu při realizaci projektu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), na kterém spolupracuje se severní Amerikou, východní Asií a Chilskou republikou. Unikátní zařízení ALMA je provozováno na náhorní plošině Chajnantor ve vysoké nadmořské výšce chilského Altiplana. Observatoř ALMA byla slavnostně otevřena v roce 2013 za účasti prezidenta Chilské republiky Sebastiána Piñery. První vědecká pozorování s nedokončeným polem antén však proběhla již roku Dalším krokem při plnění cílů ESO jako vůdčí světové organizace pozemního astronomického výzkumu je stavba dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope) se segmentovým primárním zrcadlem o průměru 39 m. Program E-ELT byl schválen v roce 2012 a zařízení by mělo zahájit vědecká pozorování v roce Tim de Zeeuw Generální ředitel ESO ESO/J. Girard 3

4 Pozorovací stanoviště ESO Severní část Chile částečně pokrytá pouští Atacama je známa svou mimořádně čistou a temnou noční oblohou, která nabízí působivý pohled na střed naší Galaxie a obě Magellanova mračna. Součástí systému VLT jsou také další čtyři pomocné pohyblivé teleskopy se zrcadly o průměru 1,8 m. Všechny společně tvoří interferometr VLTI. Na Paranalu rovněž sídlí dva výkonné přehlídkové dalekohledy VST a VISTA. První observatoř ESO byla postavena asi 600 km severně od hlavního města Santiago de Chile na hoře La Silla v nadmořské výšce m. V současnosti je vybavena řadou dalekohledů pro viditelnou oblast spektra a největší z nich má průměr primárního zrcadla 3,6 m. A právě k tomuto dalekohledu je dnes připojen nejúspěšnější lovec exoplanet na světě, spektrograf HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher). Dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope) bude postaven na hoře Cerro Armazones, ležící asi 20 km od observatoře Paranal, se kterou bude sdílet provozní systémy. Jedno z nejsušších míst na Zemi, hora Paranal s nadmořskou výškou 2600 m n. m., je domovem komplexu dalekohledů VLT (Very Large Telescope). Leží asi 130 km jižně od chilského města Antofagasta, vzdušnou čarou jen asi 12 km od pobřeží Tichého oceánu. VLT není jen jeden dalekohled, ale komplex čtyř základních dalekohledů s primárními zrcadly o průměru 8,2 m. Radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je tvořen soustavou 66 antén o průměrech 12 m a 7 m. Je partnerským projektem ESO se státy severní Ameriky, východní Asie a republiky Chile. Nachází se na planině Chajnantor v nadmořské výšce m a patří k nejvýše položeným astronomickým zařízením světa. Na planině Chajnantor je umístěn také přístroj APEX (Atacama Pathfinder Experiment), radioteleskop pro milimetrovou a submilimetrovou oblast spektra s anténou o průměru 12 m. Ředitelství ESO sídlí v Garchingu u Mnichova (Německo) ve vědecko- technickém a administrativním centru ESO. ESO však provozuje i svou kancelář v hlavním městě Chile, Santiagu. Ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova, Německo. SAN PEDRO DE ATACAMA ANTOFAGASTA Cerro La Peineta Mapa zachycuje polohu observatoří, které ESO provozuje v Chile. Cerro Las Campanas Garching, Německo. Cerro Cinchado LA SERENA Cerro Tololo Cerro Pachón Cerro Guatulame 4 Chile

5 Observatoř La Silla. ALMA (Atacama Large Millimeter/ submillimeter Array) na náhorní plošině Chajnantor. Clem & Adri Bacri-Normier (wingsforscience.com)/eso ESO/José Francisco Salgado (josefrancisco.org) Letecký pohled na observatoř Paranal. Vlevo na vrcholku hory Cerro Paranal se nachází dalekohledy systému VLT a vpravo je vidět přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast VISTA. J. L. Dauvergne & G. Hüdepohl (atacamaphoto.com)/eso Představa dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope) na vrcholku hory Cerro Armazones. 5

6 Vědecké úspěchy ESO 10 nejdůležitějších astronomických objevů ESO: 1 Hvězdy obíhající centrální superhmotnou černou díru naší Galaxie Velké dalekohledy ESO se již dvacet let podílí na sledování pohybů hvězd kolem obří černé díry v srdci naší Galaxie. Polohy a vlastní pohyby hvězd je možné díky těmto přístrojům určovat stále přesněji. 2 Zrychlená expanze vesmíru Dva nezávislé týmy vědců použily pozorování vzdálených supernov, včetně dat získaných pomocí dalekohledů ESO na observatořích La Silla a Paranal, a ukázaly, že expanze vesmíru se v současnosti zrychluje. Za tento objev byla v roce 2011 udělena Nobelova cena za fyziku. 3 První snímek exoplanety Dalekohled VLT pořídil vůbec první snímek planety ve vzdáleném hvězdném systému. Planeta je 5krát hmotnější než Jupiter a obíhá kolem ne zcela vyvinuté hvězdy hnědého trpaslíka ve vzdálenosti 55krát větší než Země kolem Slunce. 4 Záblesky záření gama a jejich spojitost se supernovami a splynutím neutronových hvězd Dalekohledy ESO pomohly vyřešit letitou kosmickou záhadu, když poskytly nezvratný důkaz, že dlouhotrvající záblesky záření gama mají spojitost s explozemi hmotných hvězd v samotném závěru jejich života. Pomocí dalekohledů na observatoři La Silla se poprvé podařilo pozorovat viditelné světlo doprovázející krátkodobý gama záblesk. Na základě těchto měření bylo možné ukázat, že nejpravděpodobnější příčinou jejich vzniku je přibližování a následná srážka vzájemně se obíhající dvojice neutronových hvězd. 5 Měření kosmické teploty Pomocí dalekohledu VLT byly detekovány molekuly oxidu uhelnatého v galaxii vzdálené téměř 11 miliard světelných let, což je pozorování, na které se čekalo 25 let. Astronomové díky němu získali první přesná měření teploty vesmíru v takto vzdáleném období jeho vývoje. 7 Záblesky z okolí superhmotné černé díry v centru Galaxie Společnými silami dalekohledu VLT a radioteleskopu APEX byly sledovány záblesky odehrávající se poblíž supermasívní černé díry v centru naší Galaxie. Ukázalo se, že hmota je při svém oběhu v intenzivním gravitačním poli blízké černé díry roztahována podél své dráhy. Navíc se pomocí mimořádně kvalitních pozorování dalekohledu VLT v infračervené oblasti podařilo odhalit záblesky přicházející z okolí černé díry, což naznačuje, že toto monstrum velmi rychle rotuje. 8 Přímé měření vlastností atmosféry exoplanety Pomocí dalekohledu VLT byla poprvé provedena analýza složení atmosféry exoplanety typu super-země. Planeta známá pod označením GJ 1214b byla pozorována při přechodu přes disk své mateřské hvězdy a přitom došlo k průchodu části světla její atmosférou. 9 Nejbohatší exoplanetární systém Astronomové využívající spektrograf HARPS objevili systém pěti planet, které obíhají kolem Slunci podobné hvězdy HD V systému by však mohly být ještě nejméně další dvě planety a jedna z nich by mohla být dosud nejlehčí známou exoplanetou. Kromě toho se zdá, že vzdálenosti planet od centrální hvězdy tohoto systému jsou pravidelně rozloženy, podobně jako v případě Sluneční soustavy. 10 Pohyby hvězd v Galaxii V průběhu 15 let a za 1000 pozorovacích nocí na observatoři La Silla se astronomům podařilo změřit vlastní pohyby hvězd podobných Slunci, které se nacházejí v nejbližším okolí Slunce. Na základě těchto měření se ukazuje, že život Galaxie je mnohem proměnlivější a chaotičtější, než se dříve myslelo. 6 Nejstarší hvězda v Galaxii Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové určili věk nejstarší známé hvězdy v naší Galaxii. Při svém stáří 13,2 miliardy roků hvězda musela vzniknout v nejranější epizodě tvorby hvězd, která v mladém vesmíru proběhla. Ve hvězdách naší Galaxie se rovněž podařilo detekovat uran a použít jej k nezávislému odhadu jejího stáří. 6

7

8 Galaxie Centaurus A (NGC 5128). Snímek byl pořízen přístrojem Wide Field Imager na 2,2m dalekohledu MPG/ESO na observatoři La Silla, Chile. 8

9 Pozoruhodná mlhovina Carina (v souhvězdí Lodního kýlu) s probíhající tvorbou hvězd na detailním snímku z přehlídkového dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) na observatoři ESO Paranal. Snímek byl pořízen s pomocí Sebastiána Piñery, prezidenta Chile. ESO. Poděkování: VPHAS+ Consortium/Cambridge Astronomical Survey Unit Krásný pohled na kolébku rodících se hvězd IC 2944 byl zveřejněn na oslavu patnáctého výročí velkého dalekohledu ESO (ESO s Very Large Telescope). 9

10 Velký dalekohled VLT Velký dalekohled (Very Large Telescope) je na začátku třetího tisíciletí vlajkovou lodí evropské optické astronomie. Je to nejmodernější optický přístroj na světě a skládá se ze čtyř hlavních dalekohledů, každý s rekordním průměrem hlavního zrcadla 8,2 m, a čtyř pohyblivých pomocných dalekohledů s průměrem 1,8 m, které se dají dohromady kombinovat jako interferometr. 8,2m dalekohledy se dají používat také individuálně. Jsou tak výkonné, že každý z nich dokáže pořídit snímky nebeských objektů čtyřmiliardkrát slabších, než by dokázalo spatřit pouhé lidské oko. Seznam přístrojového vybavení VLT je tím nejambicióznějším programem, který byl kdy vytvořen pro jedinou observatoř. Zahrnuje zobrazovací zařízení, kamery a spektrografy, které pokrývají široký úsek spektra od ultrafialové (0,3 µm) do střední infračervené (20 µm) oblasti spektra. Hlavní 8,2m dalekohledy VLT jsou umístěny v kompaktních, teplotně kontrolovaných budovách, které rotují synchronně s dalekohledy. Tím se výrazně snižuje vliv lokálních podmínek na pozorovací podmínky, jako například turbulence vzduchu v tubusu dalekohledu, která vzniká v důsledku změn teploty a proudění vzduchu. První z hlavních dalekohledů VLT začal s rutinním vědeckým pozorováním prvního dubna Od té doby se dalekohled VLT výrazně zapsal do historie pozorovací astronomie. Je to nejproduktivnější individuální pozemní zařízení na světě. V průměru víc než jeden vědecký článek za den, publikovaný v recenzovaném časopisu, se týká výsledků VLT. Dalekohled VLT při západu Slunce. 10

11 UT3 (Melipal) ISAAC SPHERE (2014) X-SHOOTER VIMOS UT4 (Yepun) AOF (2015) HAWK-I SINFONI NACO MUSE LGS UT2 (Kueyen) FLAMES UVES VST OmegaCAM VISTA VIRCAM UT1 (Antu) CRIRES KMOS FORS2 VLT Nekoherentní společné ohnisko: ESPRESSO (2016) VLTI MIDI AMBER PRIMA Dočasně umístěný (hostující) přístroj GRAVITY (2015) MATISSE (2015) Přístroje na VLT. ESO/G.Hüdepohl (atacamaphoto.com) 11

12 Adaptivní optika Turbulence v zemské atmosféře zkresluje obrazy pořízené i za těch nejlepších pozorovacích podmínek na observatořích ESO v Chile. Díky turbulenci hvězdy poblikávají, což sice těší básníky, ale dost to frustruje astronomy, protože poblikávání rozmazává jemné detaily během pozorování vesmíru. Při pozorování přímo z vesmíru se astronomové tomuto nepříjemnému efektu vyhnou, ale vysoké náklady na vybudování a údržbu vesmírných dalekohledů v porovnání s pozemskými limitují velikost a rozsah přístrojů, které můžeme umístit mimo Zemi. Metoda, kterou používají astronomové, aby problém poblikávání vyřešili, se jmenuje adaptivní optika. Sofistikovaná deformovatelná zrcadla ovládaná počítači dokáží v reálném čase měnit tvar takovým způsobem, že odstraní deformaci obrazu způsobenou turbulencí v zemské atmosféře, a výsledné obrazy jsou téměř tak ostré, jako by byly pořízeny z vesmíru. Adaptivní optika umožňuje pozorovat jemnější detaily ještě slabších objektů, než by jinak bylo ze Země možné. Adaptivní optika vyžaduje přítomnost poměrně jasné referenční hvězdy, která musí být blízko pozorovaného objektu. Tato referenční hvězda se používá k měření rozmazanosti obrazu, kterou má deformovatelné zrcadlo odstranit. Protože vhodné hvězdy nejsou všude na nočním nebi, astronomové si vytvářejí umělé referenční hvězdy tak, že svítí výkonným laserovým paprskem do vrstvy zemské atmosféry ve výšce 90 kilometrů. Díky těmto umělým hvězdám je možné pozorovat téměř celou oblohu pomocí adaptivní optiky. ESO mělo vůdčí roli ve vývoji adaptivní optiky a technologie laserových naváděcích hvězd a spolupracovalo s několika evropskými institucemi a průmyslovými podniky. Zařízení ESO využívající adaptivní optiku dosáhla pozoruhodných vědeckých výsledků. Mezi nimi je i první přímé pozorování exoplanety (viz str. 6), nebo detailní pozorování okolí černé díry v centru Mléčné dráhy (viz str. 6). Další generace adaptivní optiky bude instalována na dalekohledu VLT i na E-ELT (European Extremely Large Telescope). Nová generace bude zahrnovat jak použití systému několika referenčních hvězd na VLT, tak pokročilé systémy adaptivní optiky pro hledače planet. Vyvíjejí se ještě modernější zařízení navrhnutá pro potřeby E-ELT. Nedávno bylo dosaženo významného úspěchu při zvětšení korigovaného zorného pole, který bude mít důsledky pro návrh budoucího systému adaptivní optiky VLT a E-ELT. Schéma principu a funkce adaptivní optiky. Světelné paprsky Atmosférická turbulence Sekundární zrcadlo Primární zrcadlo Deformovatelné zrcadlo Astronomická kamera Počítač Měření turbulence 12

13 Laser PARLA na VLT. Laser se používá k vytvoření umělé hvězdy ve výšce asi 90 km v atmosféře. ESO/G.Hüdepohl (atacamaphoto.com) 13

14 Interferometr VLTI Jednotlivé dalekohledy VLT se dají zkombinovat do obřího interferometru VLT (VLTI), který astronomům umožňuje pozorovat detaily až 16krát menší, než to dokáží individuální teleskopy, a studovat nebeské objekty v nevídaném rozlišení. Pomocí VLTI můžeme vidět detaily na povrchu hvězd a dokonce i studovat oblasti v blízkosti černých děr v centrech cizích galaxií. Světelné paprsky přicházející z jednotlivých dalekohledů jsou ve VLTI zkombinovány složitým systémem zrcadel v podzemních tunelech, ve kterých se optické dráhy paprsků od všech dalekohledů musí rovnat s přesností lepší než jedna tisícina milimetru na vzdálenosti sto i více metrů. S tímto 130m virtuálním teleskopem dosahuje VLTI prostorového rozlišení, které můžeme přirovnat k pozorování matičky šroubku na mezinárodní vesmírné stanici na orbitě 400 km nad námi. Jeden ze čtyř 1,8m pomocných dalekohledů, který je součástí interferometru VLTI. Panoramatický pohled na tunel VLTI. 14

15 Pomocné dalekohledy VLTI Hlavní 8,2m dalekohledy se sice dají kombinovat do VLTI, ale po většinu času pozorují jednotlivě své vlastní pozorovací programy a pro interferometrická pozorování se používají jen během omezeného počtu nocí za rok. Aby mohla být kapacita VLTI využita každou noc, jsou k dispozici čtyři menší pomocné dalekohledy. Pomocné dalekohledy jsou umístěny na kolejích a přemisťují se mezi přesně definovanými pozorovacími stanovišti. Z těchto míst jsou světelné paprsky přivedeny z dalekohledů a spojeny ve VLTI. Pomocné dalekohledy jsou velmi neobvyklé dalekohledy: ve svých ultrakompaktních kopulích jsou plně soběstačné, vozí si svou vlastní elektroniku, ventilaci, hydraulická zařízení a chladící systémy, a mají dokonce své vlastní transportéry, které je zvedají a přesunují z místa na místo. ESO/José Francisco Salgado (josefrancisco.org) 15

16 Přehlídkové dalekohledy Na observatoři ESO Paranal jsou umístěny další dva výkonné dalekohledy: VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) a VST (VLT Survey Telescope). Jedná se o světově nejvýkonnější dalekohledy určené k přímé přehlídce oblohy, které výrazně zvyšují objevitelský potenciál observatoře Paranal. Mnoho ze zajímavých astronomických objektů od slabých hnědých trpaslíků v Mléčné dráze k nejvzdálenějším kvazarům se vyskytuje jen zřídka. Hledat je připomíná hledání jehly v kupce sena. Největší dalekohledy, jako třeba velký dalekohled VLT (ESO) nebo Hubbleův vesmírný dalekohled (NASA/ESA), pozorují v danou chvíli jen malou část oblohy, ale dalekohledy VISTA a VST jsou navrženy tak, aby rychle fotografovaly rozsáhlé oblasti oblohy. V současné době oba dalekohledy provádějí přehlídky vybraných částí oblohy a vytvářejí ohromné archívy jak obrazového materiálu, tak katalogů objektů, které budou využívat astronomové i v příštích dekádách. Přehlídkové dalekohledy přinášejí nové vědecké výsledky, avšak navíc se zajímavé objekty objevené přehlídkovými dalekohledy stanou předmětem zájmu pro další detailnější studium, např. sousedním VLT nebo jinými dalekohledy na Zemi i ve vesmíru. Oba přehlídkové dalekohledy jsou umístěny v kopulích poblíž VLT a tak využívají stejně kvalitní pozorovací podmínky i obdobný vysoce efektivní provozní model. VISTA má hlavní zrcadlo s průměrem 4,1 m a je to nejvýkonnější přehlídkový dalekohled v blízké infračervené oblasti na světě. Srdcem dalekohledu VISTA je třítunová kamera s šestnácti detektory citlivými na infračervené světlo, které mají dohromady 67 milionů pixelů. Má největší rozsah ze všech astronomických kamer v blízké infračervené oblasti. VST je moderní 2,6m dalekohled vybavený kamerou OmegaCAM, monstrem s 268 miliony pixelů a zorným polem velkým jako čtyři měsíční úplňky. Doplňuje dalekohled VISTA a pozoruje oblohu ve viditelném světle. VST je výsledkem spolupráce ESO a OAC (Astronomická observatoř Capodimonte) v Neapoli, což je výzkumné centrum Italského národního astrofyzikálního ústavu (INAF). Uvnitř kopule dalekohledu VISTA. Dalekohled VST: Největší dalekohled na světě určený k přehlídkám oblohy. ESO/G. Lombardi (glphoto.it) 16

17 ESO/INAF-VST/OmegaCAM. Poděkování: OmegaCen/Astro-WISE/Kapteyn Institute ESO/J. Emerson/VISTA. Poděkování: Cambridge Astronomical Survey Unit Širokoúhlý snímek Mlhoviny v Orionu (M42) ve vzdálenosti 1350 světelných let od Země pořízený dalekohledem VISTA na observatoři ESO Paranal v Chile. První uveřejněný snímek z dalekohledu VST ukazuje působivou oblast tvorby hvězd M17, která je známá také jako mlhovina Omega či Labuť. 17

18 ALMA Vysoko na náhorní plošině Chajnantor v chilských Andách provozuje Evropská jižní observatoř spolu s partnery z amerického i asijského kontinentu pole radiových antén ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Jedná se o velice moderní dalekohled pozorující záření z nejchladnějších objektů ve vesmíru. Typická vlnová délka tohoto záření je okolo jednoho mm. V elektromagnetickém spektru se toto záření nalézá mezi infračervenými a rádiovými vlnovými délkami a označujeme je jako milimetrové a submilimetrové záření. ALMA dokáže zkoumat vesmír v těchto vlnových délkách s nepřekonatelnou citlivostí i rozlišením a s až desetkrát ostřejší zobrazovací schopností, než má Hubbleův vesmírný dalekohled. Doplňuje tak pozorování získaná interferometrem VLTI. Světlo těchto vlnových délek pochází z rozlehlých chladných mračen v mezihvězdném prostoru s teplotami až 263 C a z některých z prvních a nejvzdálenějších galaxií ve vesmíru. Astronomové využívají toto záření ke studiu chemických a fyzikálních podmínek v molekulárních oblacích hustých oblastech plynu a prachu, kde vznikají nové hvězdy. Často jsou tyto oblasti temné a ve viditelném světle neviditelné, ale v milimetrové a submilimetrové oblasti spektra jasně září. ALMA studuje komponenty, ze kterých se skládají hvězdy, planetární systémy, galaxie a samotný život. Tím, že vědce zásobuje detailními obrázky hvězd a planet, které se tvoří nedaleko Sluneční soustavy, i tím, že detekuje vzdálené galaxie vznikající na okraji pozorovatelného vesmíru, dává ALMA astronomům příležitost k tomu, aby se dotýkali některých z nejhlubších otázek ohledně našeho kosmického původu. Milimetrové a submilimetrové záření otevírá okno do záhadného chladného vesmíru, ale zároveň je toto záření velmi silně pohlcováno vodními parami v zemské atmosféře. Dalekohledy tohoto typu musí být umístěny na vysoko položených a suchých místech. Z tohoto důvodu byla ALMA, největší existující astronomický projekt v lidské historii, postavena v nadmořské výšce 5000 m na náhorní plošině Chajnantor. Toto místo, vzdálené asi 50 km od severochilského města San Pedro de Atacama, má jedno z nejsušších podnebí na Zemi. Astronomové zjistili, že podmínky pro pozorování jsou tu nepřekonatelné, ale zato musí provozovat tuto špičkovou observatoř za obtížných podmínek a s nedostatkem kyslíku. Chajnantor je o více než 750 m výš než observatoře na Mauna Kea a o 2400 m výš než VLT na Cerro Paranal. Na projektu ALMA se partnersky podílejí Evropa, Japonsko a Severní Amerika ve spolupráci s Chile. Projekt ALMA financuje v Evropě ESO, v Japonsku Národní ústavy přírodních věd ve spolupráci s Academia Sinica na Tchaj-wanu a v Severní Americe Národní vědecká nadace USA ve spolupráci s Kanadskou národní radou pro výzkum. Výstavbu a provozování soustavy ALMA řídí za Evropu ESO, za Japonsko Japonská národní astronomická observatoř a za Severní Ameriku Národní radioastronomická observatoř, kterou spravuje společnost Associated Universities, Inc. Letecký pohled na náhorní plošinu Chajnantor s nadmořskou výškou 5000 m v chilských Andách, kde stojí antény radiového pole ALMA. 18

19 ALMA (ESO/NAOJ/NRAO) Evropská anténa projektu ALMA vážící 100 t se veze na jednom z obřích transportérů Lore v operačním středisku v chilských Andách. Clem & Adri Bacri-Normier (wingsforscience.com)/eso 19

20 Galaxie Antény se nacházejí ve vzdálenosti 70 miliónů světelných let. Na této dvojici spirálních galaxií jsou patrné deformace vyvolané vzájemnou srážkou. Tento snímek kombinuje pozorování ALMA ve dvou pásmech z období testování přístroje s obrazem ve viditelném světle z Hubbleova kosmického dalekohledu společně provozovaného NASA/ESA. ALMA (ESO/NAOJ/NRAO). Snímek ve viditelném světle: NASA/ESA Hubble Space Telescope ALMA má revoluční konstrukci sestávající ze 66 velmi přesných antén. Hlavní soustava padesáti antén s průměrem 12 m může pracovat společně jako jeden teleskop interferometr. Může však také zahrnout přídavné pole čtyř 12m a dvanácti 7m antén. Tyto antény se mohou pohybovat po náhorní plošině ve vzdálenostech od 150 m do 16 km od hlavní soustavy. Tím ALMA získává schopnost zvětšovat či zmenšovat pozorované objekty, podobně jako to dělají objektivy s měnitelnou ohniskovou vzdáleností (zoomy). Superpočítač ALMA (korelátor) dosahuje výkonu výpočetních operací za sekundu a je jedním z nejrychlejších počítačů pro zvláštní určení na světě. ALMA byla slavnostně otevřena v roce 2013, avšak vědecká pozorování s neúplnou soustavou antén probíhají již od roku

21 APEX Pro pozorování v oblasti milimetrových a submilimetrových vln mají astronomové na planině Chajnantor k dispozici i další zařízení: APEX (Atacama Pathfinder Experiment). Jedná se o 12m dalekohled vycházející z prototypu antény ALMA, pracující na stejném místě. APEX pracoval již mnoho let před soustavou ALMA a nyní, když je ALMA dokončena, na sebe převzal roli přehlídkového přístroje. Astronomové využívají APEX ke studiu podmínek v nitrech molekulárních oblaků, takových jako je například mlhovina v Orionu (M42) nebo Sloupy stvoření v Orlí mlhovině (M16). Přístroj objevil molekuly oxidu uhelnatého (CO) a komplexní organické molekuly, stejně jako nabité molekuly obsahující fluór, které dosud nebyly detekovány. Tyto objevy přispívají k pochopení plynných kolébek, ve kterých se rodí nové hvězdy. APEX je výsledkem spolupráce Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii, Kosmické observatoře v Onsale a ESO. Jeho provoz zajišťuje ESO. Je následovníkem Švédsko evropského submilimetrového dalekohledu SEST, který pracoval na La Silla v letech 1987 až 2003 ve spolupráci ESO a Kosmické observatoře v Onsale. ESO/Digitized Sky Survey 2 Oblast vzniku hvězd v mlhovině v Orionu zachycená aparaturou APEX. APEX v měsíčním světle. ESO/B. Tafreshi (twanight.org) 21

22 Evropský velmi velký dalekohled E-ELT Extrémně velké dalekohledy jsou celosvětově považovány za jednu z nejvyšších priorit pozemní astronomie. Nesmírně posunují naše současné astrofyzikální poznatky, dovolují nám detailně studovat kosmické objekty včetně planet u jiných hvězd, prvních objektů ve vesmíru, superhmotných černých děr, stejně jako podstatu a rozdělení temné hmoty a temné energie, které dominují našemu vesmíru. Revoluční Evropský velmi velký dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope) bude mít hlavní zrcadlo o průměru 39 m a bude největším dalekohledem pro optickou a blízkou infračervenou oblast na světě. Stane se tak největším okem pozorujícím oblohu. E-ELT bude větší než všechny stávající optické vědecké dalekohledy dohromady a bude shromažďovat 13krát více světla než největší optický dalekohled dneška. E-ELT bude při pozorování schopen eliminovat zkreslení obrazu způsobeného naší atmosférou tak, že výsledný obraz bude 16krát ostřejší než snímky z Hubbleova kosmického dalekohledu. Dalekohled bude mít novou konfiguraci s pěti zrcadly. Primární zrcadlo se bude skládat ze 798 šestiúhelníkových segmentů, každý o šířce 1,4 m a tloušťce 5 cm. Se zahájením jeho činnosti naplánovaným kolem roku 2023 se E-ELT dotkne nejsložitějších otázek, jaké před nás staví současná věda. Mimo jiné se zaměří na nalezení a pozorování Zemi podobných planet v obyvatelných zónách kolem jiných hvězd, kde by mohl existovat život jeden ze Svatých grálů moderní observační astronomie. Bude se také zabývat hvězdnou archeologií, tj. studiem starých hvězd a hvězdných populací v sousedních galaxiích. Stejně tak by měl přinést nové poznatky pro kosmologii měřením vlastností prvních hvězd a galaxií. Bude také zkoumat podstatu temné hmoty a temné energie. Kromě toho astronomové plánují neočekávané nové a nepředvídatelné otázky, které přinesou objevy E-ELT. 22

23 Tento noční snímek zobrazuje Cerro Armazones, místo budoucího Evropského velmi velkého dalekohledu. Několik testovacích segmentů obřího hlavního zrcadla E-ELT nyní podstupuje testy v blízkosti ředitelství ESO v Garchingu v Německu. Umělecká představa budoucího E-ELT. 23

24 Tanec tří planet nad La Silla. Nahoře nad kopulemi ukrývajícími dalekohledy najdeme po západu Slunce tři z planet Sluneční soustavy Jupitera (nahoře), Venuši (níže vlevo) a Merkur (níže vpravo). 24

25 La Silla Observatoř La Silla se nachází 600 km severně od Santiaga v Chile, ve výšce 2400 m n. m. Byla hlavní základnou ESO již od roku ESO zde stále provozuje dva z nejlepších dalekohledů v kategorii 4m primárních zrcadel, které tak umožňují tomuto místu držet si i nadále pozici jedné z vědecky nejvíce produktivních observatoří na světě. Dalekohled NTT (New Technology Telescope Dalekohled nové technologie) o průměru zrcadla 3,58 m byl přelomem v koncepci a konstrukci pozemních dalekohledů. Je to první dalekohled na světě, jehož tvar primárního zrcadla kontroluje počítačem řízený systém (aktivní optika) tak, aby zachoval za všech podmínek jeho optimální tvar. Tuto technologii vyvinulo ESO a v současné době je využita u VLT i u většiny největších dalekohledů světa. V jiném místě na La Silla najdeme ESO 3,6m dalekohled, který pracuje od roku Díky zásadní modernizaci si na jižní polokouli drží svou pozici ve třídě 4m dalekohledů. Je základnou pro světově nejúspěšnějšího lovce exoplanet spektrograf HARPS s nepřekonatelnou přesností. Vybudovanou infrastrukturu na La Silla využívá také mnoho členských zemí ESO pro své vlastní projekty. Najdeme zde například švýcarský 1,2m dalekohled Leonarda Eulera (Leonhard Euler Telescope), REM (Rapid Eye Mount) a TAROT (Télescope à Action Rapide pour les Objets Transitoires dalekohled s rychlou odezvou pro přechodné jevy) pro sledování gama záblesků, stejně jako víceúčelové dalekohledy jako MPG/ESO o průměru 2,2 m. Dalekohled MPG/ESO může díky širokoúhlé kameře (Wide Field Imager) s 67 milióny pixelů pořizovat opravdu velkolepé snímky vesmírných objektů, z nichž některé se již staly velmi známými. Na observatoři La Silla pracuje také dánský 1,54m dalekohled, který na základě česko dánské smlouvy nyní využívají i čeští astronomové. ESO/Y. Beletsky 25

26 Od nápadu k publikované práci: datový tok Práce dalekohledů ESO je založena na souvislém procesu začínajícím ve chvíli, kdy astronomové navrhnou pozorovací projekt a stanoví jeho konkrétní vědecké cíle. Návrhy jsou posuzovány experty z oboru a přijaté projekty jsou doplněny detailními popisy, jak má být pozorování provedeno. Pozorování jsou pak realizována pomocí konkrétního dalekohledu a získaná data jsou ihned po pozorování zpřístupněna danému vědeckému týmu. Vědecká pozorování a s nimi spojená kalibrační data jsou také využívána vědci ESO k monitorování kvality dat i chování jednotlivých přístrojů tak, aby bylo zajištěno, že přístroje pracují vždy v rámci svých požadovaných specifikací. Celý tento proces se opírá o spolehlivý přenos dat a informací mezi observatořemi v Chile a centrálou ESO v Garchingu v Německu. Všechna pořízená vědecká i kalibrační data jsou ukládána ve vědeckém archívu ESO (ESO Science Archive Facility). Ten obsahuje kompletní záznamy všech pozorování získaných od spuštění dalekohledu VLT na Paranalu, jeho interferometru a přehlídkových dalekohledů VISTA a VST. Archív také obsahuje data získaná z přístrojů na La Silla a ze submilimetrového dalekohledu APEX na platu Chajnantor. Data uložená v archívu se obvykle zpřístupňují odborné veřejnosti jeden rok po jejich získání, což umožňuje jejich další využití ostatními vědci. Tradiční způsob pozorování je založen na rezervování pevně daného termínu, ve kterém musí astronomové přicestovat na observatoř a za asistence odborného technického personálu pozorování provést sami. Tento přístup známý jako návštěvní (visitor mode) dovoluje astronomům aktuálně přizpůsobit strategii pozorování právě získaným výsledkům stejně jako stavu atmosféry. Nelze však zajistit, aby v době, na kterou byl pozorovací čas přidělen, byly na observatoři potřebné pozorovací podmínky. ESO vyvinulo nové alternativní schéma servisních pozorování, ve kterém jsou pozorování přesně specifikována autory odpovídajícího projektu, pružně vybírána na konkrétních dalekohledech a realizována pouze za vhodných podmínek. Každý definovaný pozorovací projekt mimo jiné také přesně specifikuje akceptovatelné pozorovací podmínky, za kterých je možné získat výsledky naplňující jeho vědecké cíle. Ačkoliv toto flexibilní pozorovací schéma nedovoluje astronomům rozhodovat o pozorovací strategii v reálném čase, poskytuje mnoho výhod. Pro své programy si ho vybírá až 70 % uživatelů VLT. Datové centrum v centrále ESO v německém Garchingu, kde jsou archivována a distribuována data z dalekohledů ESO. 26

LABOCA otevírá nové okno do vesmíru

LABOCA otevírá nové okno do vesmíru LABOCA otevírá nové okno do vesmíru ESO European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere, zkráceně European Southern Observatory, Evropská jižní observatoř. Organizace založená

Více

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou. Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,

Více

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY Pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis - Vesmír Září 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k probírání nového učiva formou - prezentace - práce s textem - doplnění úkolů. Rozvíjí

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy VESMÍR Hvězdy Pracovní list HEUREKA! aneb podpora badatelských aktivit žáků ZŠ v přírodovědných předmětech ASTRONOMIE Úloha 1. Ze života hvězdy. Úloha 1a. Očísluj jednotlivé fáze vývoje hvězdy. Následně

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i.

ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i. ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i. Fričova 298, 251 65 Ondřejov Tisková zpráva ze dne 25. září 2009 ČEŠTÍ VĚDCI SE PODÍLELI NA OBJEVU VESMÍRNÉHO OBJEKTU NOVÉHO TYPU V prvním říjnovém čísle prestižního

Více

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází

Více

Venuše druhá planeta sluneční soustavy

Venuše druhá planeta sluneční soustavy Venuše druhá planeta sluneční soustavy Planeta Venuše je druhá v pořadí vzdáleností od Slunce (střední vzdálenost 108 milionů kilometrů neboli 0,72 AU) a zároveň je naším nejbližším planetárním sousedem.

Více

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře.

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře. Eta Carinae Vzdálenost od Země: 9000 ly V centru je stejnojmenná hvězda 150-krát větší a 4-milionkrát jasnější než Slunce. Do poloviny 19. století byla druhou nejjasnější hvězdou na obloze. Roku 1841 uvolnila

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 21. 1. 2013 Pořadové číslo 11 1 Merkur, Venuše Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

Vzdálenosti ve vesmíru

Vzdálenosti ve vesmíru Vzdálenosti ve vesmíru Proč je dobré, abychom je znali? Protože nám udávají : Výchozí bod pro astrofyziku: Vzdálenosti jakéhokoli objektu ve vesmíru je rozhodující parametr k pochopení mechanizmu tvorby

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

KAM SPĚJE ASTRONOMIE?

KAM SPĚJE ASTRONOMIE? KAM SPĚJE ASTRONOMIE? (V perspektivě 10-20 let) Jiří GRYGAR Učená společnost ČR 16.5.2007 Kam spěje astronomie? 1 JAK LZE PŘEDVÍDAT BUDOUCNOST? Vnitřnosti zvířat???? Kávová sedlina??? Křišťálová koule??

Více

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Sluneční soustava je planetárn rní systém m hvězdy známé pod názvem n Slunce, ve kterém m se nachází naše e domovská planeta Země. Tvoří ji: Slunce 8 planet, 5 trpasličích planet,

Více

- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují

- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují Mgr. Veronika Kuncová, 2013 - mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují světlo z blízkých zdrojů

Více

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život?

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně, Laboratoř metalomiky

Více

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Planeta Země 7.Vesmír a Slunce Planeta Země Vesmír a Slunce Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se

Více

POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.

POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Obsah 1. Co jsou to spektrální čáry? 2. Historie a současnost (přístroje, družice aj.) 3. Význam pro sluneční fyziku

Více

Pozorování dalekohledy. Umožňují pozorovat vzdálenější a méně jasné objekty (až stonásobně více než pouhým okem). Dají se použít jakékoli dalekohledy

Pozorování dalekohledy. Umožňují pozorovat vzdálenější a méně jasné objekty (až stonásobně více než pouhým okem). Dají se použít jakékoli dalekohledy Vesmírná komunikace Pozorování Za nejběžnější vesmírnou komunikaci lze označit pozorování vesmíru pouhým okem (možno vidět okolo 7000 objektů- hvězdy, planety ).Je to i nejstarší a nejběžnější prostředek.

Více

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Pozorování Slunce s vysokým rozlišením Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Úvod Na Slunci se důležité děje odehrávají na malých prostorových škálách (desítky až stovky km). Granule mají typickou

Více

Kosmické záření a astročásticová fyzika

Kosmické záření a astročásticová fyzika Kosmické záření a astročásticová fyzika Jan Řídký Fyzikální ústav AV ČR Obsah Kosmické záření a současná fyzika. Historie pozorování kosmického záření. Současné znalosti o kosmickém záření. Jak jej pozorujeme?

Více

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve

Více

Trochu astronomie. v hodinách fyziky. Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb

Trochu astronomie. v hodinách fyziky. Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb Trochu astronomie v hodinách fyziky Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb Podívejte se dnes večer na oblohu, uvidíte Mars v přiblížení k Zemi. Bude stejně velký jako Měsíc v úplňku. Konec světa. Planety se srovnají

Více

Česká zrcadla pod Andami. Martin Vlček

Česká zrcadla pod Andami. Martin Vlček Česká zrcadla pod Andami Martin Vlček Osnova kosmické záření co je kosmické záření historie objevu kosmického záření jak kosmické záření pozorujeme různé projekty pozorující kosmické záření projekt Pierre

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika, Planetárium

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

Sezimovo Ústí Výroční zpráva 1999

Sezimovo Ústí Výroční zpráva 1999 Sezimovo Ústí Výroční zpráva 1999 Adresa: Hvězdárna Fr. Pešty, P.O.Box 48, Sezimovo Ústí Poloha: 49 23 10 s.š., +14 42 20 v.d., 420 m.n.m. Telefon: 0606 / 578648, 0361 / 262972, 275791, 0602 / 422166 E-mail:

Více

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Mini projekt k tématu Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Říjen listopad 2014 Foto č. 1: Zkusili jsme vyfotografovat Měsíc digitálním fotoaparátem

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA 27.3.2013

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA 27.3.2013 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_ZE69KA_15_02_04

Více

JAK VYUŽÍT HVĚZDÁRNU V KARLOVÝCH VARECH JAKO DOPLNĚK SOUČASNÉ ŠKOLNÍ VÝUKY

JAK VYUŽÍT HVĚZDÁRNU V KARLOVÝCH VARECH JAKO DOPLNĚK SOUČASNÉ ŠKOLNÍ VÝUKY JAK VYUŽÍT HVĚZDÁRNU V KARLOVÝCH VARECH JAKO DOPLNĚK SOUČASNÉ ŠKOLNÍ VÝUKY METODICKÝ MATERIÁL URČENÝ STŘEDNÍM ŠKOLÁM KARLOVARSKÉHO KRAJE V ROCE 2014 VYDALA HVĚZDÁRNA A RADIOKLUB LÁZEŇSKÉHO MĚSTA KARLOVY

Více

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Název pracovního týmu Členové pracovního týmu Zadání úkolu Jsme na začátku projektu

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 18. 2. 2013 Pořadové číslo 13 1 Jupiter, Saturn Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF Obecná teorie relativity pokračování Petr Beneš ÚTEF Dilatace času v gravitačním poli Díky principu ekvivalence je gravitační působení zaměnitelné mechanickým zrychlením. Dochází ke stejným jevům jako

Více

Nové NIKON centrum excelence pro super-rezoluční mikroskopii v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR

Nové NIKON centrum excelence pro super-rezoluční mikroskopii v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Nové NIKON centrum excelence pro super-rezoluční mikroskopii v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Společnost NIKON ve spolupráci s Ústavem molekulární genetiky AV ČR zahájila v úterý 21. ledna

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro střední školy a učiliště Seznamte se s naší nabídkou poutavých naučných programů zaměřených nejen na

Více

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km. 9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 7. 1. 2013 Pořadové číslo 10 1 Astronomie Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

Zobrazovací vlastnosti několika význačných reflektorů

Zobrazovací vlastnosti několika význačných reflektorů Zobrazovací vlastnosti několika význačných reflektorů Zdeněk Rail, Daniel Jareš, Ústav fyziky plazmatu AV ČR,v.v.i.- Toptec Sobotecká 1660, 51101 Turnov Parametry všech simulovaných systémů jsou vzaty

Více

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ vyplňuje žák Identifikace práce Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) A. Přehledový test

Více

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr Hvězdy Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5. Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Jméno a příjmení: Martin Kovařík David Šubrt Třída: 5.O Datum: 3. 10. 2015 i Planety sluneční soustavy 1. Planety obecně

Více

Statistické zpracování družicových dat gama záblesků

Statistické zpracování družicových dat gama záblesků Statistické zpracování družicových dat gama záblesků Statistické zpracování družicových dat gama záblesků obsah diplomové práce Předmluva 1. Úvod 2. Družice Fermi 2.1 Popis družice Fermi 2.2 GBM detektory

Více

Úvod 7. Komu je kniha určena 7. Kapitola 1 Specifika astronomické fotografie 8

Úvod 7. Komu je kniha určena 7. Kapitola 1 Specifika astronomické fotografie 8 OBSAH Úvod 7 Komu je kniha určena 7 Kapitola 1 Specifika astronomické fotografie 8 Čím se liší fotografování noční oblohy od běžného fotografování 10 Nejlepším prostředím je černočerná tma 10 I ta nejjasnější

Více

Vlastníma očima Encyklopedie VESMÍRU Interaktivní průvodce vesmírem

Vlastníma očima Encyklopedie VESMÍRU Interaktivní průvodce vesmírem BSP Multimedia Český multimediální CD-ROM Vlastníma očima Encyklopedie VESMÍRU Interaktivní průvodce vesmírem Copyright Dorling Kindersley 2002 DSP Multimedia s.r.o. ANOTACE Multimediální CD-ROM zpracovává

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony: III/2 č.sady: 6 Ověřeno ve výuce: 13.1.2012 Třída: 3 Datum:28.12. 2011 1 Sluneční soustava Vzdělávací

Více

ESA: Herschel a Planck

ESA: Herschel a Planck ESA: Herschel a Planck Petr Kulhánek Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy Univerzita Palackého České vysoké učení technické v Praze Aldebaran Group for Astrophysics kulhanek@aldebaran.cz www.aldebaran.cz

Více

Vesmír pohledem Hubblova teleskopu

Vesmír pohledem Hubblova teleskopu Vesmír pohledem Hubblova teleskopu Hubble dalekohled Hubbleův teleskop se nachází mimo naši atmosféru a krouží okolo Země ve výšce 593 km na hladinou moře a naši planetu oběhne rychlostí 28.000 km/h za

Více

Dalekohledy Matěj Drtina, R3.A, GJK Březen 2013

Dalekohledy Matěj Drtina, R3.A, GJK Březen 2013 Dalekohledy Úvod Optický dalekohled (teleskop) je přístroj sloužící k optickému přiblížení pomocí dvou soustav čoček nebo zrcadel Skládá se ze dvou hlavních částí z objektivu, který obraz vytváří a okuláru,

Více

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 190 ze 6. 9. 2013

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 190 ze 6. 9. 2013 ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST sekretariát: Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Fričova 298, 251 65 Ondřejov tel. 775 388 400, info@astro.cz ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i. Fričova 298, 251 65 Ondřejov

Více

Astrooptika Jaroslav Řeháček

Astrooptika Jaroslav Řeháček Astrooptika Jaroslav Řeháček katedra optiky, PřF Univerzity Palackého v Olomouci Obsah Historický vývoj Trochu teorie Refraktory Reflektory Katadioptrické systémy Moderní astrooptika Velké pozemské teleskopy

Více

1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď.

1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď. 1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď. 1. Kdo je autorem výroku: Je to malý krok pro člověka, ale veliký skok pro lidstvo!? a) Isaac Newton b) Galileo

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava. Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a zabývají se tématem Vesmír.

Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava. Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a zabývají se tématem Vesmír. VY_52_INOVACE_Pr_36 Téma hodiny: Vesmír Předmět: Přírodověda Ročník: 5. třída Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava Autor: Bohunka Vrchotická, ZŠ a MŠ Husinec Řež; Řež 17, Husinec

Více

Astronomický ústav. Akademie věd České republiky, v. v. i. Čeští astronomové jako první zachytili optický dosvit gama záblesku

Astronomický ústav. Akademie věd České republiky, v. v. i. Čeští astronomové jako první zachytili optický dosvit gama záblesku Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. Čeští astronomové jako první zachytili optický dosvit gama záblesku Tisková zpráva ze dne 18. 11. 2013 V souhvězdí Vodnáře vzplanul 30. října ve

Více

5.2.12 Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211

5.2.12 Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211 5.2.12 Dalekohledy Předpoklady: 5211 Pedagogická poznámka: Pokud necháte studenty oba čočkové dalekohledy sestavit v lavicích nepodaří se Vám hodinu stihnout za 45 minut. Dalekohledy: už z názvu poznáme,

Více

Projekt Společně pod tmavou oblohou

Projekt Společně pod tmavou oblohou Projekt Společně pod tmavou oblohou Kometa ISON a populace Oortova oblaku Jakub Černý Společnost pro MeziPlanetární Hmotu Dynamicky nové komety Objev komety snů? Vitali Nevski (Bělorusko) a Artyom Novichonok

Více

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny 1. Sluneční soustava Astrofyzika aneb fyzika hvězd a vesmíru planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny je dominantním tělesem ve Sluneční soustavě koule o poloměru 1392000 km, s průměrnou hustotou

Více

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Osnova přednášek: 1.) Tělesa Sluneční soustavy. Slunce, planety, trpasličí planety, malá tělesa Sluneční soustavy, pohled ze Země. Struktura Sluneční

Více

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky Vytvořili: Žáci přírodovědného klubu - Alžběta Mašijová, Veronika Svozilová a Simona Plesková, Anna Kobylková, Soňa Flachsová, Kateřina Beránková, Denisa Valouchová, Martina Bučková, Ondřej Chmelíček ZŠ

Více

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ Severní obloha Jižní obloha Souhvězdí kolem severního pólu Jarní souhvězdí Letní souhvězdí Podzimní souhvězdí Zimní souhvězdí zápis Souhvězdí Severní hvězdná obloha

Více

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Astronomové při sledování oblohy zaznamenávají především úhly a pozorují něco, co se nazývá nebeská sféra. Nicméně, hvězdy nejsou od Země vždy

Více

Rychlost světla a její souvislost s prostředím

Rychlost světla a její souvislost s prostředím Rychlost světla a její souvislost s prostředím Jak byla změřena rychlost světla? První, kdo přišel s myšlenkou konečné rychlosti světla, byl Francis Bacon. Ve své práci Novum Organum Scientiarum tvrdil,

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 25. 2. 2013 Pořadové číslo 14 1 Uran, Neptun Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn Vesmír Vesmír r je označen ení pro veškerý prostor a hmotu a energii v něm. n V užším m smyslu se vesmír r také někdy užíváu jako označen ení pro kosmický prostor,, tedy část vesmíru mimo Zemi. Různými

Více

Planety sluneč. soustavy.notebook. November 07, 2014

Planety sluneč. soustavy.notebook. November 07, 2014 1 2 SLUNCE V dávných dobách měli lidé představu, že Země je středem vesmíru. Pozorováním oblohy, zdokonalováním přístrojů pro zkoumání noční oblohy a zámořskými cestami postupně prosadili názor, že středem

Více

Rozdělení přístroje zobrazovací

Rozdělení přístroje zobrazovací Optické přístroje úvod Rozdělení přístroje zobrazovací obraz zdánlivý subjektivní přístroje lupa mikroskop dalekohled obraz skutečný objektivní přístroje fotoaparát projekční přístroje přístroje laboratorní

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. 1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby

Více

Vědci se zabývali nanotechnologiemi i reakcemi bakterií a virů na extrémní prostředí stratosféry

Vědci se zabývali nanotechnologiemi i reakcemi bakterií a virů na extrémní prostředí stratosféry Vědci se zabývali nanotechnologiemi i reakcemi bakterií a virů na extrémní prostředí stratosféry Dne 15. května 2015 se v Žilině setkal realizační tým projektu SPOLEČNĚ PRO VÝZKUM, ROZVOJ A INOVACE (SpVRI)

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

Podmínky k zápočtu z předmětu KOF/AP

Podmínky k zápočtu z předmětu KOF/AP Podmínky k zápočtu z předmětu KOF/AP - od každého vyučujícího splnit úkoly a odevzdat mu je do 18.1.2008 - každý vyučující je k dispozici pro potřebnou konzultaci Meteory (Kalaš Václav) napozorovat minimálně

Více

Astronomie a astrofyzika

Astronomie a astrofyzika Variace 1 Astronomie a astrofyzika Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www. jarjurek.cz. 1. Astronomie Sluneční soustava

Více

Za hranice současné fyziky

Za hranice současné fyziky Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie

Více

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami Jak se nazývá soustava, ve které se nachází planeta Země? Sluneční soustava Která kosmická tělesa tvoří sluneční soustavu? Slunce, planety, družice,

Více

Fyzikální veličiny. cíl projektu: vytvořit výukové listy fyzikálních veličin probíraných ve fyzice. Rozdíl mezi fyzikální veličinou a jednotkou.

Fyzikální veličiny. cíl projektu: vytvořit výukové listy fyzikálních veličin probíraných ve fyzice. Rozdíl mezi fyzikální veličinou a jednotkou. Fyzika 6 třída Fyzikální veličiny Projekt určený pro žáky šestého ročníku základní školy. cíl projektu: vytvořit výukové listy fyzikálních veličin probíraných ve fyzice. Rozdíl mezi fyzikální veličinou

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro 1. stupeň základních škol Pro zvídavé školáčky jsme připravili řadu naučných programů a besed zaměřených

Více

TRANZIT VENUŠE 2012, ANEB KDO Z NÁS BUDE JEŠTĚ ŽÍT V ROCE 2117?

TRANZIT VENUŠE 2012, ANEB KDO Z NÁS BUDE JEŠTĚ ŽÍT V ROCE 2117? TRANZIT VENUŠE 2012, ANEB KDO Z NÁS BUDE JEŠTĚ ŽÍT V ROCE 2117? Jaroslav Vyskočil Abstrakt Článek se zabývá přechodem planety Venuše přes Sluneční kotouč v roce 2012. V úvodu se stručně zabývám astronomickými

Více

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by

Více

Exoplanety ve škole. Ota Kéhar. astronomia.zcu.cz. kof.zcu.cz

Exoplanety ve škole. Ota Kéhar. astronomia.zcu.cz. kof.zcu.cz astronomia.zcu.cz kof.zcu.cz Exoplanety ve škole Ota Kéhar kehar@kof.zcu.cz Katedra obecné fyziky Fakulta pedagogická Západočeská univerzita v Plzni Co vás čeká? úvaha o výuce astronomie na školách exoplanety

Více

Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Souhrnné opakování podstatných jmen Anotace Pracovní listy k procvičování podstatných jmen prostřednictvím

Více

Video mikroskopická jednotka VMU

Video mikroskopická jednotka VMU Video mikroskopická jednotka VMU Série 378 VMU je kompaktní, lehká a snadno instalovatelná mikroskopická jednotka pro monitorování CCD kamerou v polovodičových zařízení. Mezi základní rysy optického systému

Více

Kosmické záření. Michal Nyklíček Karel Smolek

Kosmické záření. Michal Nyklíček Karel Smolek Kosmické záření Michal Nyklíček Karel Smolek Astročásticová fyzika Věda zabývající se studiem částic přicházejících k nám z vesmíru (= kosmické záření). Nové okno astronomie = kosmické záření nese informace

Více

očekávaný výstup ročník 7. č. 11 název

očekávaný výstup ročník 7. č. 11 název č. 11 název anotace očekávaný výstup druh učebního materiálu Pracovní list druh interaktivity Aktivita ročník 7. Vesmír a Země, planeta Země V pracovních listech si žáci opakují své znalosti o vesmíru

Více

HVĚZDÁRNA FRANTIŠKA KREJČÍHO

HVĚZDÁRNA FRANTIŠKA KREJČÍHO HVĚZDÁRNA FRANTIŠKA KREJČÍHO WWW.ASTROPATROLA.CZ hvezdarna.kv@gmail.com telefon 357 070 595 JAK VYUŽÍT HVĚZDÁRNU FRANTIŠKA KREJČÍHO V KARLOVÝCH VARECH JAKO DOPLNĚK SOUČASNÉ ŠKOLNÍ VÝUKY Programy hvězdárny

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

Úkol č. 1. Sluneční soustava

Úkol č. 1. Sluneční soustava Úkol č. 1. Sluneční soustava Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází naše domovská planeta Země. Systém tvoří především 8 planet, 5 trpasličích planet,

Více

Odborné zkoušky. Astronomie

Odborné zkoušky. Astronomie Odborné zkoušky Astronomie Přehled bodů pro splnění zkoušky Zná Sluneční soustavu Zná principy zatmění Měsíce a Slunce Zná významná souhvězdí a dokáže je rozpoznat Zná základní typy Deep sky objektů Zúčastní

Více

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného

Více