2 - Kinetika sušení vybraného materiálu (Stanice sušení)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "2 - Kinetika sušení vybraného materiálu (Stanice sušení)"

Transkript

1 2 - Kinetika sušení vybraného materiálu (Stanice sušení) I Základní vztahy a definice Sušení je děj, při kterém se odstraňuje kapalina obsažená v materiálu. Sušením se nejčastěji odstraňuje voda (složka ) z pevné látky (složka C) odpařováním do proudu předehřátého vzduchu (složka B). Při sušení současně dochází ke sdílení tepla a hmoty. Ke sdílení tepla potřebného k odpaření vody dochází v sušárně výhradně konvekcí (prouděním) ze vzduchu do sušeného materiálu. Z hlediska sdílení hmoty lze sušení chápat jako difúzní proces. Nejprve dojde k vnější difúzi, kdy voda obsažená v materiálu bude přecházet do proudu vzduchu. Po vytvoření gradientu vlhkosti uvnitř materiálu dojde k vnitřní difúzi, kdy dochází k difúzi vody uvnitř materiálu směrem k jeho povrchu. Rychlost pomalejšího děje určuje celkovou rychlost sušení. Vlhkost sušeného materiálu se vyjadřuje pomocí relativního hmotnostního zlomku X m X = [ ] (1) m kde m je hmotnost vlhkosti a m c hmotnost suchého materiálu. C Při sušení je rovněž důležité brát v úvahu i jiné vlastnosti materiálu, jako distribuce velikosti sušených částic, porézní strukturu materiálu, rozpustnost materiálu ve zkondenzované vlhkosti, mechanickou pevnost, charakteristickou dobu relaxace napětí vzniklého při odstraňování vlhkosti, citlivost materiálu na sušící teplotu či maximální dobu expozice vysoké teplotě. Pro náš laboratorní experiment byl vybrán vlhký jemnozrnný písek, u kterého je pro odstranění vody při jeho sušení potřeba dodat pouze energii rovnou výparnému teplu (tzn. písek obsahuje vodu chemicky nevázanou). Rovnovážná vlhkost materiálu rovněž závisí na vlastnostech sušícího vzduchu. Vlhkost sušícího vzduchu se vyjadřuje opět relativním hmotnostním zlomkem Y m Y = [ ] (2) mb kde m je hmotnost vodních par a m B je hmotnost absolutně suchého vzduchu, nebo jako relativní vlhkost ϕ p ϕ = 0 [ ] (3) p kde p je parciální tlak vody ve vzduchu, p 0 je tenze vodní páry při dané teplotě. Jak již bylo řečeno, při sušení probíhá současně sdílení hmoty a tepla, podobně jako při odpařování nebo destilaci. Popis takového procesu se zakládá na tom ději, na němž především závisí rychlost procesu. Při odpařování je to sdílení tepla s hybnou silou rozdílem teplot, při destilaci a při sušení je to sdílení hmoty s hybnou silou rozdílem koncentrací sdílené složky. Pomocí této hybné síly se pak vyjadřuje rychlost děje. Rychlost sušení vyjádřená jako intenzita hmotnostního toku vlhkosti je podle obecné definice této veličiny 2 d m 2 1 Φ = [ kg. m. s ] (4) d. dτ Pokud derivaci nahradíme diferencí, rychlost sušení pro úbytek vody m a časový interval τ, pak platí

2 φ mi = = s. τ (7) m ( ) [ ] I 2 1 kg. m.. τ τ i+ 1 Rychlost sušení závisí na čase a místě v sušárně a souvisí s podmínkami, při nichž sušení probíhá a můžeme ji vyjádříme rovnicí přestupu hmoty v plynné fázi jako: 2 1 φ = k Y Y kg. m. s (5) y ( )[ ] W kde Y W je koncentrace vlhkosti plynu u fázového rozhraní, k Y koeficient přestupu hmoty a (Y W Y ) je hybnou silou sušení. Jiný způsob vyjádření přestupu hmoty je pomocí parciálních tlaků vodní páry ve vzduchu: 2 1 φ = k p p kg. m. s (6) p ( )[ ] W kde p W je parciální tlak vody ve vzduchu na fázovém rozhraní. Pokud proces sušení popíšeme kvalitativně, budeme přepokládat že částice pevného materiálu jsou z počátku celé pokryty tenkou vrstvou vody. Počáteční vlhkost materiálu je X 0 a teplota vlhkého materiálu na počátku děje je t p. V okamžiku τ=0 uvedeme vlhký materiál do kontaktu s proudem vzduchu a začne probíhat sušení, které můžeme rozdělit na 3 období: Počáteční období Materiál se začne ohřívat z počáteční teploty t p na teplotu mokrého teploměru t W, a zároveň se z povrchu materiálu začíná odpařovat vlhkost a materiál se dále nebude ohřívat (Obr. 1; úsek křivky B) a lze ho nazvat dobou ohřevu materiálu. Hybné síly dějů procesu sdílení tepla a hmoty budou nenulové a začne klesat koncentrace vody v materiálu. Toto období je velmi těžce postřehnutelné. I období sušení (období konstantní rychlosti sušení) Teplota materiálu se v tomto období ustálí na teplotě mokrého teploměru a vlhkost materiálu je X X C. Teplota materiálu se nemění a všechno teplo dodávané sušícím médiem se spotřebovává na odpařování nevázané vody (Obr.1; úsek křivky BC). Hybná síla v rovnici (5) a tudíž i rychlost sušení jsou konstantní, dx /dτ=konst; X =X (τ) je přímka. II. období sušení Je-li vlhkost materiálu menší než kritická, začne se rychlost sušení materiálu snižovat, tj. v okamžiku dosažení bodu C (Obr. 1). V tomto bodě přichází do přímého kontaktu první částice pevného materiálu se sušícím médiem (povrch materiálu již nepokrývá vrstva kapaliny) a materiál se začne ohřívat. Teplota materiálu je vyšší než t W, ale nižší než teplota sušícího plynu, bod D. Zpomaluje se sdílení tepla a hmoty. V bodě E dosáhne teplota materiálu téměř teploty sušícího plynu, sušení se zastavuje a materiál v daném prostředí již nelze více vysušit. Tato oblast je alternativně též nazvaná jako oblast klesající rychlosti sušení, podkritická oblast, oblast sušení vázané vlhkosti. i Obrázek 1: Kvantitativní průběh závislosti obsahu vlhkosti v materiálu na čase.

3 Pro zjednodušení se další výpočty vztahují k I. období sušení, kdy rychlost sušení nezávisí na místě v sušárně ani na čase a teplo dodané konvekcí do sušeného materiálu se využívá výhradně k odpařování vlhkosti, teplota sušeného materiálu je izotermní a rovná se teplotě mokrého teploměru. Za konstantní rovněž budeme považovat parametry sušícího vzduchu k y, Y W a Y. Protože v I období sušení rychlost nezávisí na čase, rovnice (4) se zjednoduší na tvar Φ m m = = τ 1 [. ] 2 kg m. s kde m je hmotnost odpařená povrchem o ploše za dobu τ a m je hmotnostní tok odpařené vody. Pro hmotnostní tok odpařené vody platí mcdx m = [ kg] (9) dτ Dosazením do rovnice (8) pak platí mc dx 1 [. ] 2 φ = kg m. s (10) dτ φ = kons. a také dx /dτ = kons. Tok tepla ze vzduchu do sušeného materiálu vyjadřuje rovnice přestupu tepla ( t t ) [ J ] Q = α (11) 2 w kde t 2 je teplota v sušárně, t w je teplota materiálu (teplota mokrého teploměru) a α je koeficient přestupu tepla. Protože v I. období sušení je teplo dodané konvekcí do sušeného materiálu spotřebováno pouze k odpařovaní vlhkosti, pak platí (8) Q = hil, m [ J ] (12) kde h lv, je měrná výparná entalpie vody při teplotě mokrého teploměru t w Kombinací rovnice (11) a (12) pak dostaneme rovnici pro výpočet koeficientu přestupu tepla hlv, φ 2 1 α = [ W. m. K ] (13) t2 tw Sdílení tepla a hmoty je analogické a pro výpočet měrné tepelné kapacity vlhkého vzduchu na 1 kg suchého vzduchu platí α 1 [. ] 1 C pg = J kg. K (14) k y Charakteristika sušárny je důležitá k jejímu ekonomickému a provoznímu hodnocení a rovněž platí pro I. období sušení. Spotřeba absolutně suchého vzduchu za I. období sušení lze vypočítat ze vztahu m BI V τ = υ. 1. I ( ) [ kg ] + Y 1 kde V objemový průtok vzduchu, υ měrný objem sušícího vzduchu a τ I doba trvání I. období sušení Měrná spotřeba vzduchu je hmotnost absolutně suchého vzduchu potřebná na vypaření 1 kg vody (15)

4 mbi l I = [ ] (16) mi kde hmotnost odpařené vody z materiálu je m Ι =.Φ.τ I [kg] (17) Spotřeba tepla Q T dodaného sušícímu vzduchu se určí Q = I I m J (18) T ( ) [ ] 2 1. kde I 1 měrná entalpie před kaloriferem (J.kg -1 ) při teplotě vzduchu před kaloriferem (ohřívačem) a I 2 - měrná entalpie za kaloriferem (J.kg -1 ) při teplotě suchého vzduchu Spotřeba tepla nutná k odpaření vody (při t W ) je BI I lv,. I [ ] Q = h m J (19) Skutečná spotřeba tepla Q SK se určí z naměřených hodnot spotřeby elektrické energie při sledováni elektroměru sušárny, tj. rozdíl konečné hodnoty od počáteční za sledované I. období sušení. Výsledná hodnota Q SK bude snížená o ztráty, vzniklé průtokem vzduchu potrubím. Výpočet tepelné účinnosti sušárny z měrných entalpií teoretická η 1 [%]: QI η 1 =.100[%] (20) QT Výpočet tepelné účinnosti sušárny ze spotřebované energie odečtené z elektroměru - praktická η 2 [%] QI η 2 =.100[%] (21) Q II Cíl SK - Vyhodnocení a grafické znázornění (i) obsahu vlhkosti v materiálu na čase X =X (τ) a (ii) závislosti rychlosti sušení na obsahu vlhkosti materiálu v I. období φ =φ (X ) a (iii) stanovení kritické vlhkosti X I a délky I. období sušení - Výpočet koeficientů přestupu tepla a hmoty - Výpočet charakteristiky sušárny III Popis zařízení Schéma laboratorní sušárny je uvedeno na Obrázku 1a). Součástí laboratorní sušárny je také ovládací skříň s multifunkčním měřícím elektroměrem (obrázek 1b) -měří spotřebu elektrické energie a příkony), se světelnou signalizací topením, s ukazatelem nastavené regulované teploty (B) a hodnoty rychlosti proudícího vzduchu. Na levém boku ovládací skříně se nachází hlavní vypínač sušárny (1). Vzduch v sušárně proudí nastavenou rychlostí z ventilátoru pružnou hadicí do měřící trati s turbínovým plynoměrem (C), poté pokračuje do uklidňující komory a následně do kaloriferu, kde se ohřívá na přednastavenou teplotu. Z kaloriferu odchází ohřátý vzduch do vlastní sušící komory a z ní výstupní komorou vychází ven. V rámci laboratorní sušárny jsou také k dispozici měřící čidla = psychometry, měřící okamžitý stav (teplotu a relativní vlhkost) proudícího vzduchu. Psychometry mají svá měřící čidla umístěna před kaloriferem (E), na uklidňující komoře (tento psychometr měří teplotu vzduchu vstupujícího do sušárny t 1, respektive teplotu před kaloriferem) a za sušící pecí (D), ve výstupní komoře (tento psychometr měří teplotu vystupující ze sušárny t 2, respektive teplotu suchého vzduchu). Data elektroměrů (panel ovládací skříně, turbínový plynoměr) jsou

5 D 4 E B 1 C 2 3 a) b) Obr. 1: Schéma laboratorní sušárny a) laboratorní sušárna, b) Schéma ovládací skříně včetně regulátoru uchovávána v paměti i po vypnutí elektrického napájení. 1 B 2 3 D 4 C E Rám vlastní sušící komory má nahoře přišroubovanou desku, na níž se nachází elektrická váha, pomocí které lze zjistit v daném časovém okamžiku momentální stav hmotnosti sušeného materiálu, umístěného na lísce v sušící peci. Tato líska je položena na závěsném systému přišroubovaném na rámu vlastní sušící komory. Obr.2: Foto laboratorní sušárny Postup práce - příprava zařízení k měření, měření, ukončení práce Zapnutí sušárny: Na levé straně ovládací skříně zapneme hlavním vypínačem (1) sušárnu. Na řídícím panelu odečteme hodnotu elektrické energie () teplotu regulace t reg (B) a na turbínovém plynoměru (C) hodnotu spotřebovaného vzduchu. Regulátor teploty je předen nastaven na 85 C průtok vzduchu na 114 m 3 /hod. Vyhřívání sušárny a příprava vzorku: Zapneme ventilátor (2) na cca 30 a následně topení (3). Sušící pec necháme vyhřát na nastavenou teplotu 85 C (cca 20 min). Během této doby: zvážíme lísku se suchým pískem na vahách na sušárně (4) a zjistíme hmotnost suchého písku m c

6 do rozprašovače dolijeme po rysku vodu, odměrným válcem odměříme 40, 50 nebo 60ml vody (podle pokynů vyučujícího), nalijeme ji opět do rozprašovače a rovnoměrně rozprášíme vodu až po dosažení hladiny vody v rozprašovači opět na rysku zvážíme lísku s vlhkým materiálem na vahách na sušárně a zjistíme skutečnou počáteční hmotnost vlhkosti m 0 Po cca 15min začneme zapisovat každé 2 minuty teplotu v sušárně t 2 (D) (cca 65 C). ž se tato teplota při třech po sobě následujících měřeních liší nejvíce o 2 C, považujeme vyhřívání sušárny za ukončené. Vlastní měření: Vytarujeme prázdné váhy a vložíme lísku s vlhkým materiálem do sušárny, zapneme stopky a do předem předtištěné tabulky zapisujeme hodnoty požadovaných veličin pro čas 0s a pak každých 5 min. Měření je ukončeno, když úbytek hmotnosti lísky v sušárně je menší než 0,5 g za 5 min. K výpočtům je potřeba znát podmínky v laboratoři, které zjistíme pomocí psychrometru (laboratorní vlhkoměr/teploměr/barometr). Ukončení měření: Po ukončení měření vypneme topení (3) a otevřeme dvířka sušárny. Počkáme až teplota t 2 (D) klesne pod 40 C vypneme ventilátor (2) a hlavní vypínač (1). Seznam pomůcek: Líska: m L =347 g, =20x26 mm Rozprašovač, odměrný válec, stopky, psychometr Chemicko-inženýrské tabulky, Holeček O., VŠCHT, Praha. IV Bezpečnostní opatření 1. Je zakázáno používat programovací tlačítka na řídícím panelu 2. Topení (3) lze zapínat pouze pokud je zapnutý ventilátor (2) V Zpracování naměřených hodnot 1. Naměřená experimentální data převedeme do přehledné tabulky MS excel a vypočítáme pro časový úsek τ: m0 mi hmotnosti odpařené vody mopař. vody = [ kg] (22) 1000 m m úbytek vody m i 1 i = [ kg] (23) 1000 m = m m kg (24) obsah vody v materiálu [ ] 0 odpař. vody relativní hmotnostní zlomek vody v sušeném materiálu z rovnice (7) rychlost sušení 2. Sestrojíme křivku sušení X =X (τ) na které vymezíme I období sušení. I. období sušení je lineární částí grafu křivky sušení a poslední hodnota tohoto období je kritická vlhkost X C, kterou v grafu vyznačíme. Časový interval dτ pro tuto lineární oblast odpovídá délce prvního období sušení τ I. Lineární část závislosti X (τ) se získá postupnou eliminací bodů křivočaré části grafu a z této lineární oblasti se metodou nejmenších čtverců vypočítá směrnice přímky. Směrnici přímky dosadíme do vztahu (10) a

7 vypočítáme průměrnou rychlost sušení v prvním období Φ I. Z grafu zjistíme délku prvního období sušení a kritickou vlhkost X C. I období sušení rovněž barevně vyznačíme v MS excel tabulce naměřených a vypočítaných dat. 3. Sestrojíme graf závislosti rychlosti sušení na vlhkosti materiálu pro I. období sušení a pro celé období sušení a vyznačíme v nich kritickou vlhkost X C. 4. Vypočteme koeficienty přestupu hmoty ze vztahů (5) a (6) a součinitel přestupu tepla z rovnice (13) 5. Vypočteme měrnou tepelnou kapacitu vlhkého vzduchu na 1 kg suchého vzduchu podle rovnice (14) a vypočítanou hodnotu porovnáme s hodnotou vypočítanou ze vztahu: C rel pg =Y c p +c pb (25) 6. Vypočteme spotřebu sušícího vzduchu za I.období sušení ze vztahu (15). Měrný objem vzduchu vypočítáme jako převrácenou hodnotu hustoty vlhkého vzduchu ρ vl,vzduch,, p = b 0,378ϕ lab. pv ρ vl, vzduch 1 (26) 287. tlab pb 7. Vypočteme spotřebu sušícího vzduchu (15) a měrnou spotřebu sušícího vzduchu (16) 8. Vypočtěte spotřebu tepla elektrickým topením (18), k odpaření vody (19) a skutečnou spotřebu tepla (z naměřených experimentálních dat) za I.období sušení. Dále vypočtěte teoretickou (20) a praktickou (21) účinnost sušárny. VI Symboly plocha lísky m 2 c p C pg Měr.tep.kapacita vlhk.vzduchu J.kg -1.K -1 h lv, měrná výp. entalpie vody při teplotě t w J.kg -1 I 1 Měrná entalpie vzduchu pře kaloriferem J.kg -1 I 2 Měrná entalpie vzduchu za kaloriferem J.kg -1 k p koeficient přestupu hmoty kg.m -2.s -1.Pa -1 k y koeficient přestupu hmoty kg.m -2.s -1 l měrná spotřeba vzduchu - m hmotnost vlhkosti kg m B hmotnost absolutně suchého vzduchu kg m c hmotnost suchého písku kg m L hmotnost lísky kg p parciální tlak vody ve vzduchu Pa 0 p tenze vodní páry při dané teplotě Pa p W parciální tlak při teplotě t W Pa p atm atmosférický tlak Pa Q tok tepla J Q I spotřeba tepla k odpaření vody J Q SK naměřená spotřeba tepla Q T spotřeba tepla dodaného suš. vzduchu J t 1 teplota před kaloriferem (E) C t 2 teplota za kaloriferem (D) C t lab teplota v laboratoři C t RB teplota rosného boodu C t reg teplota regulace nastavena na řídícím panelu (B) C t w teplota vlhkého teploměru C X rel. hm. zlomek vody v sušeném materiálu - X C kritická hodnota vlhkosti - Y rel. hm. zlomek vody ve vzduchu - Y W rel.hm.zlomek vody ve vzduchu při teplotě t w - V objemový průtok vzduchu m 3.hod -1

8 α koeficient přestupu tepla W.m -2.K -1 η účinnost % ϕ relativní vlhkost - Φ rychlost sušení kg.m -2.s -1 υ měrný objem m 3.kg -1 τ čas s 0 vztahuje se k počátečním podmínkám I vztahuje se k I.období sušení 1 vztahuje se před kalorifere 2 vztahuje se za kalorifer VII Použitá literatura [1] Laboratorní cvičení z chemického inženýrství, Ludvík M. a kol., VŠCHT Praha, 2000.

Návody do laboratoře procesního inženýrství I (studijní opory)

Návody do laboratoře procesního inženýrství I (studijní opory) Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Návody do laboratoře procesního inženýrství I (studijní opory) učební text prof. Ing. Lucie Obalová, Ph.D. doc. Ing. Marek Večeř, Ph.D. doc. Ing. Kamila

Více

Měření na rozprašovací sušárně Anhydro návod

Měření na rozprašovací sušárně Anhydro návod Měření na rozprašovací sušárně Anhydro návod Zpracoval : Doc. Ing. Pavel Hoffman, CSc. ČVUT Praha, strojní fakulta U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky Datum: leden 2003 Popis laboratorní sušárny

Více

ÚLOHA S2 STATICKÁ CHARAKTERISTIKA KONDENZÁTORU BRÝDOVÝCH PAR

ÚLOHA S2 STATICKÁ CHARAKTERISTIKA KONDENZÁTORU BRÝDOVÝCH PAR VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav počítačové a řídicí techniky Ústav fyziky a měřicí techniky LABORATOŘ OBORU IIŘP ÚLOHA S2 STATICKÁ CHARAKTERISTIKA KONDENZÁTORU BRÝDOVÝCH PAR Zpracoval:

Více

Základy chemických technologií

Základy chemických technologií 8. Přednáška Extrakce Sušení Extrakce extrakce kapalina kapalina rovnováha kapalina kapalina pro dvousložkové systémy jednostupňová extrakce, opakovaná extrakce procesní zařízení extrakce kapalina pevná

Více

Obrázek 8.1: Základní části slunečního kolektoru

Obrázek 8.1: Základní části slunečního kolektoru 49 Kapitola 8 Měření účinnosti slunečního kolektoru 8.1 Úvod Sluneční kolektor je zařízení, které přeměňuje elektromagnetické sluneční záření na jiný druh energie. Většinou jde o přeměnu na elektrickou

Více

1/ Vlhký vzduch

1/ Vlhký vzduch 1/5 16. Vlhký vzduch Příklad: 16.1, 16.2, 16.3, 16.4, 16.5, 16.6, 16.7, 16.8, 16.9, 16.10, 16.11, 16.12, 16.13, 16.14, 16.15, 16.16, 16.17, 16.18, 16.19, 16.20, 16.21, 16.22, 16.23 Příklad 16.1 Teplota

Více

Kalorimetrická měření I

Kalorimetrická měření I KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Kalorimetrická měření I Úvod Teplo Teplo Q je určeno energií,

Více

Stanovení měrného tepla pevných látek

Stanovení měrného tepla pevných látek 61 Kapitola 10 Stanovení měrného tepla pevných látek 10.1 Úvod O teple se dá říci, že souvisí s energií neuspořádaného pohybu molekul. Úhrnná pohybová energie neuspořádaného pohybu molekul, pohybu postupného,

Více

Univerzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek

Univerzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek Univerzita obrany K-216 Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA Měření na výměníku tepla Protokol obsahuje 13 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 21-3LRT-C Datum zpracování: 7.5.2011

Více

STANOVENÍ VLASTNOSTÍ AERAČNÍCH ZAŘÍZENÍ

STANOVENÍ VLASTNOSTÍ AERAČNÍCH ZAŘÍZENÍ STANOVENÍ VLASTNOSTÍ AERAČNÍCH ZAŘÍZENÍ Zadání: 1. Stanovte oxygenační kapacitu a procento využití kyslíku v čisté vodě pro provzdušňovací porézní element instalovaný v plexi válci následujících rozměrů:

Více

CVIČENÍ 1 - část 2: MOLLIÉRŮV DIAGRAM A ZMĚNY STAVU VLHKÉHO VZDUCHU

CVIČENÍ 1 - část 2: MOLLIÉRŮV DIAGRAM A ZMĚNY STAVU VLHKÉHO VZDUCHU CVIČENÍ 1 - část 2: MOLLIÉRŮV DIAGRAM A ZMĚNY STAVU VLHKÉHO VZDUCHU Co to je Molliérův diagram? - grafický nástroj pro zpracování izobarických změn stavů vlhkého vzduchu - diagram je sestaven pro konstantní

Více

102FYZB-Termomechanika

102FYZB-Termomechanika České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební katedra fyziky 102FYZB-Termomechanika Sbírka úloh (koncept) Autor: Doc. RNDr. Vítězslav Vydra, CSc Poslední aktualizace dne 20. prosince 2018 OBSAH

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4 UNIVERZITA TOMÁŠE ATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE UDOV cvičení 3, 4 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského

Více

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II.

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II. KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II. (DIMENZOVÁNÍ VĚTRACÍHO ZAŘÍZENÍ BAZÉNU) Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší

Více

HUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK

HUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK HUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK Hustota látek je základní informací o studované látce. V případě homogenní látky lze i odhadnout druh materiálu s pomocí známých tabulkovaných údajů (s ohledem na barvu a vzhled materiálu

Více

CVIČENÍ č. 11 ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ POTRUBÍM

CVIČENÍ č. 11 ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ POTRUBÍM CVIČENÍ č. 11 ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ POTRUBÍM Místní ztráty, Tlakové ztráty Příklad č. 1: Jistá část potrubí rozvodného systému vody se skládá ze dvou paralelně uspořádaných větví. Obě potrubí mají průřez

Více

Termodynamika - určení měrné tepelné kapacity pevné látky

Termodynamika - určení měrné tepelné kapacity pevné látky I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 3 Termodynamika - určení měrné

Více

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I.

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I. KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Označení...3

Více

Jednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu:

Jednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu: Elektroenergetika 1 (A1B15EN1) 3. cvičení Příklad 1: Rankin-Clausiův cyklus Vypočtěte tepelnou účinnost teoretického Clausius-Rankinova parního oběhu, jsou-li admisní parametry páry tlak p a = 80.10 5

Více

Příklad 1: Bilance turbíny. Řešení:

Příklad 1: Bilance turbíny. Řešení: Příklad 1: Bilance turbíny Spočítejte, kolik kg páry za sekundu je potřeba pro dosažení výkonu 100 MW po dobu 1 sek. Vstupní teplota a tlak do turbíny jsou 560 C a 16 MPa, výstupní teplota mokré páry za

Více

CVIČENÍ 3: VLHKÝ VZDUCH A MOLLIÉRŮV DIAGRAM

CVIČENÍ 3: VLHKÝ VZDUCH A MOLLIÉRŮV DIAGRAM CVIČENÍ 3: VLHKÝ VZDUCH A MOLLIÉRŮV DIAGRAM Co to je vlhký vzduch? - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní páry okupující společný objem - vodní pára ve směsi může měnit formu z plynné na kapalnou

Více

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 8

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 8 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 8 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory

Více

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 2 Termodynamika reálných plynů část 2 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 203 Tento studijní

Více

Základy procesního inženýrství Program výpočtových cvičení

Základy procesního inženýrství Program výpočtových cvičení Základy procesního inženýrství Program výpočtových cvičení zimní semestr 2007/2008 vyučující: L. Obalová, M. Večeř, K. Pacultová Literatura: 1) Holeček, O. Chemicko inženýrské tabulky, 2. vydání VŠCHT,

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV 11

PROCESY V TECHNICE BUDOV 11 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 11 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová, Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního

Více

CVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE

CVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE CVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE Výtok z nádoby, Průtok potrubím beze ztrát Příklad č. 1: Určete hmotnostní průtok vody (pokud otvor budeme považovat za malý), která vytéká z válcové nádoby s průměrem

Více

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11 Termodynamika reálných plynů část 1 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento studijní

Více

1 Tlaková ztráta při toku plynu výplní

1 Tlaková ztráta při toku plynu výplní I Základní vztahy a definice 1 Tlaková ztráta při toku plynu výplní Proudění plynu (nebo kapaliny) nehybnou vrstvou částic má řadu aplikací v chemické technoloii. Částice tvořící vrstvu mohou být kuličky,

Více

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM transport vodní páry TRANSPORT VODNÍ PÁRY PORÉZNÍM PROSTŘEDÍM: Ve vzduchu obsažená vodní pára samovolně difunduje do míst s nižším parciálním tlakem až

Více

Laboratorní úloha č.8 MĚŘENÍ STATICKÝCH A DYNAMICKÝCH CHARAKTERISTIK

Laboratorní úloha č.8 MĚŘENÍ STATICKÝCH A DYNAMICKÝCH CHARAKTERISTIK Laboratorní úloha č.8 MĚŘENÍ STATICKÝCH A DYNAMICKÝCH CHARAKTERISTIK a/ PNEUMATICKÉHO PROPORCIONÁLNÍHO VYSÍLAČE b/ PNEUMATICKÉHO P a PI REGULÁTORU c/ PNEUMATICKÉHO a SOLENOIDOVÉHO VENTILU ad a/ Cejchování

Více

Únik plynu plným průřezem potrubí

Únik plynu plným průřezem potrubí Únik plynu plným průřezem potrubí Studentská vědecká konference 22. 11. 13 Autorka: Angela Mendoza Miranda Vedoucí práce: doc. Ing. Václav Koza, CSc. Roztržení, ocelové potrubí DN 300 http://sana.sy/servers/gallery/201201/20120130-154715_h.jpg

Více

VLHKOST A NASÁKAVOST STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ. Stavební hmoty I Cvičení 7

VLHKOST A NASÁKAVOST STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ. Stavební hmoty I Cvičení 7 VLHKOST A NASÁKAVOST STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ Stavební hmoty I Cvičení 7 STANOVENÍ VLHKOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ PROTOKOL Č.7 Stanovení vlhkosti stavebních materiálů a výrobků sušením při zvýšené teplotě dle

Více

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM transport vodní páry Transport vodní páry porézním prostředím: Tepelná vodivost vzduchu: = 0,0262 W m -1 K -1 Tepelná vodivost izolantů: = cca 0,04 W

Více

Měření povrchového napětí

Měření povrchového napětí Měření povrchového napětí Úkol : 1. Změřte pomocí kapilární elevace povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. 2. Změřte pomocí kapkové metody povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. Pomůcky

Více

3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice

3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice 3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice I Základní vztahy a definice iltrace je jedna z metod dělení heterogenních směsí pevná fáze tekutina. Směs prochází pórovitým materiálem

Více

Univerzita obrany. Měření součinitele tření potrubí K-216. Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA. Protokol obsahuje 14 listů

Univerzita obrany. Měření součinitele tření potrubí K-216. Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA. Protokol obsahuje 14 listů Univerzita obrany K-216 Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA Měření součinitele tření potrubí Protokol obsahuje 14 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 21-3LRT-C Datum zpracování:5.5.2011

Více

Měření prostupu tepla

Měření prostupu tepla KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření prostupu tepla Úvod Prostup tepla je kombinovaný případ

Více

Měření spotřeby tepla

Měření spotřeby tepla Měření spotřeby tepla Úkol: Změřte jaké množství tepla je spotřebováno a přeneseno na laboratorním přípravku v daném čase. Použijte tři způsoby měření spotřeby tepla měřením množství spotřebované elektrické

Více

Měření teplotní roztažnosti

Měření teplotní roztažnosti KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty

Více

Vlhkost. Voda - skupenství led voda vodní pára. ve stavebních konstrukcích - vše ve vzduchu (uvnitř budov) - vodní pára

Vlhkost. Voda - skupenství led voda vodní pára. ve stavebních konstrukcích - vše ve vzduchu (uvnitř budov) - vodní pára Vlhkost Voda - skupenství led voda vodní pára ve stavebních konstrukcích - vše ve vzduchu (uvnitř budov) - vodní pára Vlhkost ve stavebních konstrukcích nežádoucí účinky... zdroje: srážková v. zemní v.

Více

ATMOSFÉRICKÝ TLAK A NADMOŘSKÁ VÝŠKA

ATMOSFÉRICKÝ TLAK A NADMOŘSKÁ VÝŠKA ATMOSFÉRICKÝ TLAK A NADMOŘSKÁ VÝŠKA Vzdělávací předmět: Fyzika Tematický celek dle RVP: Mechanické vlastnosti tekutin Tematická oblast: Mechanické vlastnosti plynů Cílová skupina: Žák 7. ročníku základní

Více

12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par

12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par 1/18 12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par Příklad: 12.1, 12.2, 12.3, 12.4, 12.5, 12.6, 12.7, 12.8, 12.9, 12.10, 12.11, 12.12,

Více

TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno 2013

TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno 2013 Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno

Více

DUM č. 12 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia

DUM č. 12 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia projekt GML Brno Docens DUM č. 12 v sadě 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia Autor: Vojtěch Beneš Datum: 03.05.2014 Ročník: 1. ročník Anotace DUMu: Kapaliny, změny skupenství Materiály

Více

Kontrola parametrů ventilátoru

Kontrola parametrů ventilátoru 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kontrola a měření strojních zařízení

Více

4. Stanovení teplotního součinitele odporu kovů

4. Stanovení teplotního součinitele odporu kovů 4. Stanovení teplotního součinitele odporu kovů 4.. Zadání úlohy. Změřte teplotní součinitel odporu mědi v rozmezí 20 80 C. 2. Změřte teplotní součinitel odporu platiny v rozmezí 20 80 C. 3. Vyneste graf

Více

Problematika fluidního sušení ionexu

Problematika fluidního sušení ionexu Problematika fluidního sušení ionexu Ing. Michal Pěnička Školitel: Doc. Ing. Pavel Hoffman CSc. Abstrakt Tento příspěvek pojednává o problematice fluidního sušení ionexu. Ukazuje průběh fluidního sušení

Více

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 2. Zpracování měření

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 2. Zpracování měření FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechanik a technik prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I OSNOVA. KAPITOLY. Zpracování měření Zpracování výsledků měření (nezávislých

Více

STANOVENÍ PROPUSTNOSTI OBALOVÝCH MATERIÁLŮ PRO VODNÍ PÁRU

STANOVENÍ PROPUSTNOSTI OBALOVÝCH MATERIÁLŮ PRO VODNÍ PÁRU STANOVENÍ PROPUSTNOSTI OBALOVÝCH MATERIÁLŮ PRO VODNÍ PÁRU Úvod Obecná teorie propustnosti polymerních obalových materiálů je zmíněna v návodu pro stanovení propustnosti pro kyslík. Na tomto místě je třeba

Více

Výzkum vlivu přenosových jevů na chování reaktoru se zkrápěným ložem katalyzátoru. Petr Svačina

Výzkum vlivu přenosových jevů na chování reaktoru se zkrápěným ložem katalyzátoru. Petr Svačina Výzkum vlivu přenosových jevů na chování reaktoru se zkrápěným ložem katalyzátoru Petr Svačina I. Vliv difuze vodíku tekoucím filmem kapaliny na průběh katalytické hydrogenace ve zkrápěných reaktorech

Více

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 9

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 9 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 9 Nestacionární vedení tepla v rovinné stěně Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento

Více

TOB v PROTECH spol. s r.o ARCHEKTA-Ing.Mikovčák - Čadca Datum tisku: MŠ Krasno 2015.TOB 0,18 0,18. Upas,20,h = Upas,h =

TOB v PROTECH spol. s r.o ARCHEKTA-Ing.Mikovčák - Čadca Datum tisku: MŠ Krasno 2015.TOB 0,18 0,18. Upas,20,h = Upas,h = Tepelný odpor, teplota rosného bodu a průběh kondenzace. Stavba: MŠ Krasno Místo: Zadavatel: Zpracovatel: Zakázka: Archiv: Projektant: E-mail: Datum: Telefon:..0 Výpočet je proveden dle STN 00:00 SCH -

Více

fan coil jednotky sinclair

fan coil jednotky sinclair fan coil jednotky sinclair katalog 2014 k l i m a t i z a c e Obsah vlastnosti jednotek 3 Technické parametry Kazetových jednotek 4 Technické parametry NÁSTĚNNých jednotek 5 Tabulka chladicích výkonů 6

Více

N_SFB. Stavebně fyzikální aspekty budov. Přednáška č. 3. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích

N_SFB. Stavebně fyzikální aspekty budov. Přednáška č. 3. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích N_ Stavebně fyzikální aspekty budov Přednáška č. 3 Přednášky: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Cvičení: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Garant: prof. Ing. Ingrid

Více

Měření při najíždění bloku. (vybrané kapitoly)

Měření při najíždění bloku. (vybrané kapitoly) Měření při najíždění bloku (vybrané kapitoly) 1 Reaktor VVER 1000 typ V320 Heterogenní reaktor Palivo nízce obohacený kysličník uraničitý Moderátor a chladivo roztok kyseliny borité v chemicky čisté vodě

Více

Třecí ztráty při proudění v potrubí

Třecí ztráty při proudění v potrubí Třecí ztráty při proudění v potrubí Vodorovným ocelovým mírně zkorodovaným potrubím o vnitřním průměru 0 mm proudí 6 l s - kapaliny o teplotě C. Určete tlakovou ztrátu vlivem tření je-li délka potrubí

Více

Rekuperační jednotky

Rekuperační jednotky Rekuperační jednotky Vysoká účinnost výměníku účinnosti jednotky a komfortu vnitřního prostředí je dosaženo koncepcí výměníku, v němž dochází k rekuperaci energie vnitřního a venkovního vzduchu a takto

Více

Stanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN

Stanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN Stanovení požární odolnosti NAVRHOVÁNÍ OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ NA ÚČINKY POŽÁRU ČSN EN 1993-1-2 Ing. Jiří Jirků Ing. Zdeněk Sokol, Ph.D. Prof. Ing. František Wald, CSc. 1 2 Přestup tepla do konstrukce v ČSN

Více

Měření měrné telené kapacity pevných látek

Měření měrné telené kapacity pevných látek Měření měrné telené kapacity pevných látek Úkol :. Určete tepelnou kapacitu kalorimetru.. Určete měrnou tepelnou kapacitu daných těles. 3. Naměřené hodnoty porovnejte s hodnotami uvedených v tabulkách

Více

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku.

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku. Elektroenergetika 1 (A1B15EN1) 4. cvičení Příklad 1: Přihřívání páry Teoretický parní oběh s přihříváním páry pracuje s následujícími parametry: Admisní tlak páry p a = 10 MPa a teplota t a = 530 C. Tlak

Více

Cvičení 4 Transport plynné a kapalné vody. Transport vodní páry porézním prostředím

Cvičení 4 Transport plynné a kapalné vody. Transport vodní páry porézním prostředím Cvičení 4 Transport plynné a kapalné vody Transport vodní páry porézním prostředím Vzhledem k tepelné vodivosti vody a dalším nepříznivým vlastnostem a účinkům v porézních materiálech je s problémem tepelné

Více

12 Prostup tepla povrchem s žebry

12 Prostup tepla povrchem s žebry 2 Prostup tepla povrchem s žebry Lenka Schreiberová, Oldřich Holeček Základní vztahy a definice V případech, kdy je třeba sdílet teplo z média s vysokým součinitelem přestupu tepla do média s nízkým součinitelem

Více

Měření měrného skupenského tepla tání ledu

Měření měrného skupenského tepla tání ledu KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření měrného skupenského tepla tání ledu Úvod Tání, měrné

Více

Základy chemických technologií

Základy chemických technologií 4. Přednáška Mísení a míchání MÍCHÁNÍ patří mezi nejvíc používané operace v chemickém průmyslu ( resp. příbuzných oborech, potravinářský, výroba kosmetiky, farmaceutických přípravků, ) hlavní cíle: odstranění

Více

TEPLO PŘIJATÉ A ODEVZDANÉ TĚLESEM PŘI TEPELNÉ VÝMĚNĚ

TEPLO PŘIJATÉ A ODEVZDANÉ TĚLESEM PŘI TEPELNÉ VÝMĚNĚ TEPLO PŘIJATÉ A ODEVZDANÉ TĚLESEM PŘI TEPELNÉ VÝMĚNĚ Vzdělávací předmět: Fyzika Tematický celek dle RVP: Energie Tematická oblast: Vnitřní energie. Teplo Cílová skupina: Žák 8. ročníku základní školy Cílem

Více

Komponenty VZT rozvodů

Komponenty VZT rozvodů Specifikace Rozměry PODMÍNKY PROVOZU Ohřívač je určen pro provoz v krytých prostorách s okolní teplotou od 30 C do +50 C (prostředí obyčejné základní dle ČSN 33 2320) k ohřevu čistého vzduchu bez prachu

Více

TERMOFYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI. Radek Vašíček

TERMOFYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI. Radek Vašíček TERMOFYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI Radek Vašíček Základní termofyzikální vlastnosti Tepelná konduktivita l (součinitel tepelné vodivosti) vyjadřuje schopnost dané látky vést teplo jde o množství tepla, které v

Více

T0 Teplo a jeho měření

T0 Teplo a jeho měření Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná

Více

Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím

Více

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak

Více

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0 Rovnice tečny a normály Geometrický význam derivace funkce f(x) v bodě x 0 : f (x 0 ) = k t k t je směrnice tečny v bodě [x 0, y 0 = f(x 0 )] Tečna je přímka t : y = k t x + q, tj y = f (x 0 ) x + q; pokud

Více

Kondenzace brýdové páry ze sušení biomasy

Kondenzace brýdové páry ze sušení biomasy Kondenzace brýdové páry ze sušení biomasy Jan HAVLÍK 1,*, Tomáš DLOUHÝ 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 16607 Praha 6, Česká republika * Email:

Více

h nadmořská výška [m]

h nadmořská výška [m] Katedra prostředí staveb a TZB KLIMATIZACE, VĚTRÁNÍ Cvičení pro navazující magisterské studium studijního oboru Prostředí staveb Cvičení č. 1 Zpracoval: Ing. Zdeněk GALDA Nové výukové moduly vznikly za

Více

teplosměnná plocha Obr. 11-1 Schéma souproudu

teplosměnná plocha Obr. 11-1 Schéma souproudu 11 Sdílení tepla Lenka Schreiberová, Oldřich Holeček I Základní vztahy a definice Sdílením tepla rozumíme převod energie z místa s vyšší teplotou na místo s nižší teplotou vlivem rozdílu teplot. Zařízení

Více

Elektroenergetika 1. Termodynamika

Elektroenergetika 1. Termodynamika Elektroenergetika 1 Termodynamika Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický

Více

Vícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová

Vícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová Vícefázové reaktory Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor Zuzana Tomešová 2008 Probublávaný reaktor plyn - kapalina - katalyzátor Hydrogenace méně těkavých látek za vyššího tlaku Kolony naplněné

Více

PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 5

PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 5 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 5 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního

Více

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy Termodynamika a termodynamické oběhy Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický

Více

Fyzika. Pracovní list č. 5 Téma: Měření teploty, relativní vlhkosti, rosného bodu, absolutní vlhkosti. Mgr. Libor Lepík. Student a konkurenceschopnost

Fyzika. Pracovní list č. 5 Téma: Měření teploty, relativní vlhkosti, rosného bodu, absolutní vlhkosti. Mgr. Libor Lepík. Student a konkurenceschopnost www.projektsako.cz Fyzika Pracovní list č. 5 Téma: Měření teploty, relativní vlhkosti, rosného bodu, absolutní vlhkosti Lektor: Projekt: Reg. číslo: Mgr. Libor Lepík Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075

Více

A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu B:Měření teploty totálním pyrometrem KET/MNV (8. cvičení)

A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu B:Měření teploty totálním pyrometrem KET/MNV (8. cvičení) A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu B:Měření teploty totálním pyrometrem KET/MNV (8. cvičení) Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A8B268P A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu

Více

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM tepelně-fyzikální parametry

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM tepelně-fyzikální parametry KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM tepelně-fyzikální parametry Vedení tepla v látkách: vedením (kondukcí) předání kinetické energie neuspořádaných tepelných pohybů. Přenos z míst vyšší

Více

Tepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách

Tepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách Tepelně vlhkostní mikroklima Vlhkost v budovách Zdroje vodní páry stavební vlhkost - vodní pára vázaná v materiálech v důsledku mokrých technologických procesů (chemicky nebo fyzikálně vázaná) zemní vlhkost

Více

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK A KAPALIN

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK A KAPALIN STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK A KAPALIN 10. VLHKOST VZDUCHU Autor: Ing. Eva Jančová DESS SOŠ a SOU spol. s r. o. VLHKOST VZDUCHU - Vlhkost je základní vlastnost vzduchu. - Vlhkost vzduchu udává, jaké množství

Více

LEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu

LEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu LEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu Jsi chemikem ve farmaceutické společnosti, mezi jejíž činnosti, mimo jiné, patří analýza glycerolu pro kosmetické produkty. Dnešní

Více

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku.

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku. Příklad 1: Přihřívání páry Teoretický parní oběh s přihříváním páry pracuje s následujícími parametry: Admisní tlak páry p a = 10 MPa a teplota t a = 530 C. Tlak páry po expanzi ve vysokotlaké části turbíny

Více

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování Spalování je fyzikálně chemický pochod, při kterém probíhá organizovaná příprava hořlavé směsi paliva s okysličovadlem a jejich slučování (hoření) za intenzivního uvolňování tepla, což způsobuje prudké

Více

Měření měrné tepelné kapacity látek kalorimetrem

Měření měrné tepelné kapacity látek kalorimetrem Měření měrné tepelné kapacity látek kalorimetrem Problém A. Změření kapacity kalorimetru (tzv. vodní hodnota) pomocí elektrického ohřevu s měřeným příkonem. B. Změření měrné tepelné kapacity hliníku směšovací

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV 8

PROCESY V TECHNICE BUDOV 8 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 8 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního

Více

7 Tenze par kapalin. Obr. 7.1 Obr. 7.2

7 Tenze par kapalin. Obr. 7.1 Obr. 7.2 7 Tenze par kapalin Tenze par (neboli tlak sytých, případně nasycených par) je tlak v jednosložkovém systému, kdy je za dané teploty v rovnováze fáze plynná s fází kapalnou nebo pevnou. Tenze par je nejvyšší

Více

V následujícím obvodě určete metodou postupného zjednodušování hodnoty zadaných proudů, napětí a výkonů. Zadáno: U Z = 30 V R 6 = 30 Ω R 3 = 40 Ω R 3

V následujícím obvodě určete metodou postupného zjednodušování hodnoty zadaných proudů, napětí a výkonů. Zadáno: U Z = 30 V R 6 = 30 Ω R 3 = 40 Ω R 3 . STEJNOSMĚNÉ OBVODY Příklad.: V následujícím obvodě určete metodou postupného zjednodušování hodnoty zadaných proudů, napětí a výkonů. 5 5 U 6 Schéma. = 0 V = 0 Ω = 0 Ω = 0 Ω = 60 Ω 5 = 90 Ω 6 = 0 Ω celkový

Více

Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce

Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav organické technologie (111) Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce Vypracoval : Bc. Tomáš Sommer Předmět: Vícefázové reaktory (prof. Ing.

Více

ÚSPORY ENERGIE PŘI CHLAZENÍ VENKOVNÍHO VZDUCHU

ÚSPORY ENERGIE PŘI CHLAZENÍ VENKOVNÍHO VZDUCHU 2. Konference Klimatizace a větrání 212 OS 1 Klimatizace a větrání STP 212 ÚSPORY ENERGIE PŘI CHLAZENÍ VENKOVNÍHO VZDUCHU Vladimír Zmrhal ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz

Více

HYDROSTATICKÝ TLAK. 1. K počítači připojíme pomocí kabelu modul USB.

HYDROSTATICKÝ TLAK. 1. K počítači připojíme pomocí kabelu modul USB. HYDROSTATICKÝ TLAK Vzdělávací předmět: Fyzika Tematický celek dle RVP: Mechanické vlastnosti tekutin Tematická oblast: Mechanické vlastnosti kapalin Cílová skupina: Žák 7. ročníku základní školy Cílem

Více

MĚŘENÍ RELATIVNÍ VLHKOSTI. - pro měření relativní vlhkosti se používají metody měření

MĚŘENÍ RELATIVNÍ VLHKOSTI. - pro měření relativní vlhkosti se používají metody měření MĚŘENÍ RELATIVNÍ VLHKOSTI - pro měření relativní vlhkosti se používají metody měření obsahu vlhkosti vplynech Psychrometrické metody Měření rosného bodu Sorpční metody Rovnovážné elektrolytické metody

Více

V následujícím obvodě určete metodou postupného zjednodušování hodnoty zadaných proudů, napětí a výkonů. Zadáno: U Z = 30 V R 6 = 30 Ω R 3 = 40 Ω R 3

V následujícím obvodě určete metodou postupného zjednodušování hodnoty zadaných proudů, napětí a výkonů. Zadáno: U Z = 30 V R 6 = 30 Ω R 3 = 40 Ω R 3 . STEJNOSMĚNÉ OBVODY Příklad.: V následujícím obvodě určete metodou postupného zjednodušování hodnoty zadaných proudů, napětí a výkonů. Z 5 5 4 4 6 Schéma. Z = 0 V = 0 Ω = 40 Ω = 40 Ω 4 = 60 Ω 5 = 90 Ω

Více

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie TEPELNÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Vnitřní energie tělesa Každé těleso se skládá z látek. Látky se skládají z částic. neustálý neuspořádaný pohyb kinetická energie vzájemné působení

Více

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport kapalné vody

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport kapalné vody KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM transport kapalné vody Transport vody porézním prostředím: Souč. tepelné vodivosti vzduchu: = 0,024-0,031 W/mK Souč. tepelné vodivosti izolantů: = cca

Více

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014 Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně

Více

Technologie a procesy sušení dřeva

Technologie a procesy sušení dřeva strana 1 Technologie a procesy sušení dřeva 3. Teplotní pole ve dřevě během sušení Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Více

Stanovení sedimentační stability a distribuce velikosti částic na přístroji LUMisizer

Stanovení sedimentační stability a distribuce velikosti částic na přístroji LUMisizer Návody pro laboratorní cvičení z technologie mléka 1/6 Stanovení sedimentační stability a distribuce velikosti částic na přístroji LUMisizer Popis zařízení LUMisizer je temperovaná odstředivka, která umožňuje

Více