1. Hrubý domácí produkt. 1.1 Definice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. Hrubý domácí produkt. 1.1 Definice"

Transkript

1 1. Hrubý domácí produkt 1.1 Definice Hrubý domácí produkt (HDP) je základním makroekonomickým ukazatelem. Můžeme jej definovat jako tržní hodnotu nových finálních statků vyrobených v ekonomice daného území za určité časové období. Co tím chceme říci? Rozeberme si jednotlivé části definice: - nové finální statky: do HDP zahrnujeme pouze nové a finální statky, tj. statky, které byly v daném období vyprodukovány a které bezprostředně slouží k uspokojování potřeb. Nezahrnujeme tam statky, které byly vyprodukovány v minulosti (mimo námi zvolené časové období), ani statky, které bezprostředně neslouží k uspokojování potřeb. Zejména se do HDP nezahrnuje materiál, polotovary apod., který je při produkci finálního statku zcela spotřebován. Důvodem proč nejsou meziprodukty a materiál do HDP započítán je prostý: pokud by jejich hodnota započítána byla, byl by tato HDP započítána několikrát, což by HDP nadhodnocovalo. Příklad 1.1: Rolník vypěstuje obilí prodá jej za 1000 Kč. Pekař z obilí umele mouku, prodá ji za 1200 Kč. V této ceně mouky je již započítána hodnota obilí. Pokud bychom HDP počítali tak, že bychom sečetli cenu mouky a cenu obilí, tak bychom vlastně hodnotu (cenu) obilí započítali dvakrát. Určitou výjimkou z pravidla finálních statků představují investice, tj. (zejména) kapitálové statky (jako stroje, budovy apod.), které sice bezprostředně neuspokojují lidské potřeby zpravidla jsou používány k produkci finálních statků, přesto se do HDP zahrnují. Proč? Hodnota investice by se nepochybně projevila v HDP prostřednictvím hodnoty finálních statků, které jsou díky dané investici vyrobeny. Protože však investice má dlouhodobý charakter, předpokládá se, že bude sloužit řadu let, byla by hodnota investice rozložena do HDP řady období, což by měření HDP stěžovalo a komplikovalo. - tržní hodnota: pokud měříme HDP, tak vlastně sčítáme dohromady vyprodukované jablka a hrušky, auta a lokomotivy, prací prášky a zubní pasty, tj. všechny (finální) statky, jež ekonomika v daném časovém období vyprodukuje. Je zřejmé, že tyto statky musíme převést na nějakého společného jmenovatele. Tímto jmenovatelem je hodnota jednotlivých statků. Hodnotu každého statku získáme tak, že počet kusů daného produktu vyrobeného v daném časovém období vynásobíme (nějakou 1 ) cenou tohoto statku. Je třeba zdůraznit, že v reálu se HDP nepočítá způsobem, že vezmeme všechny statky, které se v dané ekonomice za dané období vyprodukují, a že tyto statky vynásobíme nějakou cenou. Tento postup je modelový a uvádíme je zde pro jeho názornost. K výpočtu HDP se používají jiné metody (viz subkapitola 1.2). - na určitém území: HDP měříme zpravidla za jednotlivé státy, eventuelně vyšší celky (typu EU). Teoreticky bychom si ale mohli představit výpočet HDP Jihočeského kraje, Prahy, Třebíče apod. Pokud hovoříme o HDP, máme na mysli produkt vyprodukovaný subjekty, jež mají sídlo nebo bydliště na daném území (např. České republiky) 2. Je třeba zdůraznit, že tyto statky mohou být spotřebovány subjekty, jež 1 viz subkapitola V minulosti se k měření používal ukazatel hrubý národní produkt ten zahrnoval finální statky vyprodukované subjekty, jež byli ve vlastnictví osob dané země. Protože však v posledních letech je vlastnictví řady osob 11

2 mají sídlo či bydliště mimo dané území (tedy v zahraničí). Jinými slovy statky, které jsou vyprodukovány na daném území, mohou být z tohoto území vyvezeny exportovány. - za určité časové období: HDP je vlastně tokem statků, které přibudou za daný čas. Časovým obdobím je zpravidla kalendářní čtvrtletí nebo kalendářní rok, lze si ale představit i jiná časová období. Důvod proč se makroekonomie zabývá HDP a jeho růstem, proč je tento ukazatel pro makroekonomii tím klíčovým ukazatelem jsme zmínili niž v úvodu: HDP vyjadřuje bohatství celé společnosti/země/státu. Pokud má dané území/společenství vysoký HDP, respektive vysoký HDP na obyvatele, lze předpokládat, že většina obyvatel dané země bude vskutku bohatých. 1.2 Používané metody měření HDP HDP lze měřit/zjistit různými metodami (způsoby). Podrobněji si je rozebereme: Metoda přidané hodnoty HDP pomocí této metody vyjadřujeme jako součet přidaných hodnot v procesu produkce. Příklad 1.2 Mějme tři podnikatele A, B a C, kteří se postupně podílejí na produkci určitého statku. Vstupy a výstupy jednotlivých podnikatelů znázorňuje obrázek vstupy i výstupy jsou uvedeny v Kč.: A B C Obrázek 1.1: Výpočet HDP metodou přidané hodnoty Přidaná hodnota podnikatele A (přidanou hodnotu lze označit VA) je 20 (=120-( )), přidaná hodnota podnikatele B je 40 (=250-( ), přidaná hodnota podnikatele C je 30 (=400-( ). Součet přidaných hodnot je 90 Kč. Z příkladu 1.2 plyne, že přidané hodnoty spočítáme tak, že od výstupů odečteme vstupy. Přidané hodnoty jednotlivých producentů potom sečteme, výsledný součet dá hrubý domácí produkt. Příklad 1.3: Jak postupovat, pokud produkce je zahrnuta do různých časových období? Odpověď: do daného časového období zahrneme pouze ty přidané hodnoty, které vskutku byly v daném časovém období vytvořeny. Tj. pokud určitý statek byl produkován v prosinci a v lednu, tak do HDP jednoho kalendářního roku zahrneme přidané hodnoty vyprodukované v prosinci a do HDP druhého kalendářního roku zahrneme přidané hodnoty vyprodukované v lednu.. Příklad 1.4: proměnlivé a obtížně definovatelné (čí je kupř. společnost ve vlastnictví občanů z ČR, Německa a USA?), přešlo se na ukazatel HDP. 12

3 Jak postupovat, pokud by poslední producent statek, který vytvoří, dále neprodával, ale ponechal si ho pro svoji potřebu? Odpověď: HDP by v takovém případě byl tvořen součtem přidaných hodnot těch producentů, kteří výsledky své produkce vskutku předávají dále. Přidaná hodnota tedy zahrnuje hodnotu produkce sníženou o vstupy, které byly firmou zakoupeny od jiných producentů. Přidaná hodnota, jak už plyne z názvu, by tedy měla zahrnovat nově vytvořenou hodnotu. Ve skutečnosti je však také součástí přidané hodnoty spotřeba fixního kapitálu (CFC), která zahrnuje opotřebení kapitálových statků, jejichž užití je ve výrobním procesu rozloženo do vícero období. Metodicky správně bychom tedy měly hovořit o hrubé přidané hodnotě (GVA), tedy o přidané hodnotě včetně opotřebení fixního kapitálu toto opotřebení nejčastěji vyjadřujeme prostřednictvím odpisů. Skutečnou přidanou hodnotu, tj. skutečně vytvořenou novou hodnotu, bychom potom měli označovat jako čistou přidanou hodnotu (NVA), pro kterou platí: NVA = GVA-CFC, (R1.1) kde: NVA = čistá přidaná hodnota, GVA = hrubá přidaná hodnota, CFC = spotřeba fixního kapitálu. Problematice odpisů se věnujeme v dalších částech této kapitoly. V praxi je výpočet HDP pomocí metody přidané hodnoty relativně nejméně užívaný, zejména z důvodu, že se obtížně zjišťují přidané hodnoty všech producentů, kteří v dané ekonomice vskutku působí. Jakkoliv by výpočet mohlo usnadňovat, že většina producentů jsou plátci daně z přidané hodnoty (DPH), nesmíme zapomínat, že někteří producenti plátci této nejsou, jiní jsou od daně částečně či úplně osvobozeni. Dané skutečnosti tedy naopak výpočet HDP pomocí metody přidané hodnoty komplikují. Komplikace způsobuje i skutečnost, že součástí hrubé přidané hodnoty nejsou daně, které se při produkci platí (zejména právě daň z přidané hodnoty, ale i spotřební daně apod.), ani dotace, které jednotliví producenti při výrobě obdrží. Pokud bychom už chtěli počítat HDP metodou přidané hodnoty, museli bychom k sumě hrubých přidaných hodnot připočíst sumu čistých daní z produkce, tedy daní zaplacených z produkce a dotací, které producenti obdrží. Čisté daně z produkce můžeme označit jako NTP, vzorec pro výpočet HDP metodou přidané hodnoty má potom tvar: HDP = GVA + NTP, (R1.2) Kde: NTP = čisté daně z produkce, tedy rozdíl: daně z produkce dotace na produkci Tabulka 1.1: HDP v ČR měřený výrobní metodou (běžné ceny) mil. Kč Název Produkce Mezispotřeba Hrubá přidaná hodnota Daně z produktů Dotace na produkty (-) Hrubý

4 domácí produkt Pramen: Český statistický úřad, 2006, Výdajová metoda Při této metodě hrubý domácí produkt spočítáme jako součet všech výdajů na finální statky (včetně kapitálových statků), které byly uskutečněny v ekonomice daného území za určité časové období. Proč tak činíme? Nezapomínejme, že tyto výdaje slouží na nákup finálních statků, za tyto výdaje lidé nakupují finální statky, tj. platí za jejich hodnotu. Souhrn všech výdajů za určité období nám tedy dá hodnotu všech finálních statků vyprodukovaných v daném období. Jaké jsou jednotlivé výdaje? Odpověď dává rovnice: Y = C+I+G+NX, (R1.3) Co znamenají jednotlivé symboly? Y = hrubý domácí produkt (Většina zahraničních učebnic značí HDP symbolem Y, této symboliky se budeme v dalším držet i my, zkratku HDP budeme používat v textu). Má smysl rovněž uvést, že jako synonyma výrazu HDP budeme v našem textu používat výrazy důchod, produkt a výstup. C = spotřební výdaje, tj. výdaje domácností na nákup statků konečné spotřeby (zahrnuje veškeré spotřební výdaje domácností 3, např. za potraviny, bydlení - nájemné, televizory, auta apod.) I = investiční výdaje, tj. výdaje firem 4 do budov, strojů apod., nebo-li do statků dlouhodobé potřeby (tj. do fyzického kapitálu), které slouží k produkci dalších statků. V položce investice se z hlediska měření HDP též skrývá zamýšlené i nezamýšlené zvýšení zásob. Pod zamýšleným zvýšením zásob rozumíme situaci, kdy firma chce zvýšit zásoby svých výrobků a předpokládá, že je prodá v následujících obdobích. Nezamýšlené zvýšení zásob je situace, kdy firma vyrobí nějaké statky, předpokládá, že je prodá v aktuálním období (v období, v němž je vyrobila), k tomu prodeji ale nedošlo zejména z důvodu, že po vyprodukovaných statcích nebyla poptávka. Příklad 1.5: Pokud by třeba automobilka za kalendářní rok vyrobila 100 tisíc automobilů a žádný neprodala, tak by tyto automobily z hlediska měření HDP byly zahrnuty v položce investice. Příklad 1.6: Mějme automobilku, který v kalendářním roce vyrobila 100 tisíc automobilů. Předpokládala, že jich prodá 90 tisíc, ve skutečnosti jich však prodala pouze 60 tisíc. Potom 10 tisíc ( ) činí zamýšlené/plánované zvýšení zásob, 30 tisíc automobilů ( ) nezamýšlené zvýšení zásob. Jak zamýšlené, tak nezamýšlené zvýšení zásob se z hlediska měření HDP objeví v položce investiční výdaje. Investice můžeme dělit z řady hledisek. Jedno z nich je výše uvedené na investice do statků dlouhodobé spotřeby, které slouží k produkci dalších statků, tedy investice do fixního kapitálu, a na investice do zásob. Další hledisko je dělení na veškeré (hrubé) investice, obnovovací investice a na čisté investice. Hrubé investice (Ib) zahrnují veškeré investice, které firmy v daném kalendářním 3 Pod pojem domácnost spadají i jednotlivci, tedy domácnosti složené z jednoho člověka. 4 Pod pojem firma spadají i jednotlivci, tedy osoby samostatně výdělečné činné, respektive další firmy, které se skládají pouze z jednoho člověka. 14

5 období vynaložily. Obnovovací investice (Ir) se rovnají opotřebení/odpisům fixního kapitálu firem za dané časové období a vyjadřují to, že jsou nahrazovány opotřebené kapitálové statky, neboli, že se zásoba kapitálových statků nesnižuje. Čisté investice (In) jsou potom rovny rozdílu mezi hrubými investicemi a obnovovacími investicemi. Matematicky tedy platí: In = Ib-Ir, (R1.4) Příklad 1.7: Firma v kalendářním roce vynaložila na investičních výdajích 100 mil. Kč, její odpisy činily 80 mil. Kč. Čisté investice firmy tak byly 20 mil. Kč (=100-80). Poznámka: teoreticky lze investice počítat i v kusech, čisté investice by v takovém případě byly rozdíl mezi počtem pořízených a vyřazených strojů, budov apod. Problémem však zůstává, že by se v tomto případě často srovnávalo nesrovnatelné nový stroj může být kvalitnější než vyřazený, nová budova může být větší než zbouraná apod. Proto se investice počítají v peněžních jednotkách. G = vládní výdaje. Pod pojmem vládní výdaje rozumíme výdaje všech součástí státu (tj. nikoliv jen vlády/jednotlivých ministerstev, ale i výdaje územně samosprávných celků obcí a krajů, výdaje státních fondů apod.) na statky, tj. výdaje, za které vláda obdrží protihodnotu. Vládním výdajem tak je kupř. výdaj za postavení silnice, nakoupení tanku, odměna učitelů nebo jiných státních zaměstnanců (protihodnotou je zde jejich práce). Vládní výdaje nezahrnují transfery, tj. dávky (např. sociální dávky), za něž vláda protihodnotu neobdrží. Rovněž tak nezahrnují úroky z veřejného dluhu. Vládní výdaje opět můžeme dělit z několika hledisek, obvyklé je dělení na vládní výdaje spotřebního charakteru (Gc) a investičního charakteru (Gi), či podle oblasti, do které vládní výdaje směřují (obrana, doprava apod.). Toto dělení však není jednoznačné, ne vždy je kupř. možné rozhodnout, má-li vládní výdaj investiční či spotřební charakter. NX = čistý vývoz. NX je definován jako vývoz do zahraničí mínus dovoz ze zahraničí (v symbolech: NX = X-M). Pokud si zahraniční subjekty koupí tuzemské statky, je to stejné, jako kdyby si jej koupili tuzemské subjekty (v podobě spotřeby či investic), čili je to výdaj, který zvyšuje náš HDP. Naopak, pokud si tuzemské subjekty koupí zahraniční statky, již nemohou utracené peníze použít na nákup domácích statků, takže se tím HDP dané země snižuje. Výdajová metoda měření HDP bývá při praktickém výpočtu HDP používána relativně často. Je to zejména proto, že lze, byť s určitými nepřesnostmi, zjistit (spočítat/sečíst), kolik jednotlivé subjekty v daném roce vynaložily na svých výdajích vynaložily. Tabulka 1.2: HDP v ČR měřený výdajovou metodou (běžné ceny) mil. Kč Název Výdaje na konečnou spotřebu Domácnosti Vládní instituce

6 NISD Tvorba hrubého kapitálu Tvorba hrubého fixního kapitálu Změna zásob Čisté pořízení cenností Hrubé domácí konečné výdaje Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Hrubý domácí produkt Pramen: Český statistický úřad, 2006, Tabulka 1.3: HDP v ČR měřený výdajovou metodou (ceny roku 2000) mil. Kč Název Výdaje na konečnou spotřebu Domácnosti Vládní instituce NISD Tvorba hrubého kapitálu Tvorba hrubého fixního kapitálu - odvětvová struktura (ceny roku 2000) Změna

7 zásob Čisté pořízení cenností Hrubé domácí konečné výdaje Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Saldo dovozu a vývozu Hrubý domácí produkt Pramen: Český statistický úřad, 2006, Důchodová metoda Při použití důchodové metody se sčítají jednotlivé důchody (tj. příjmy), které v daném časovém období obdrží vlastníci výrobních faktorů, kteří mají bydliště nebo sídlo na území dané země. Proč? Nezapomínejme, že každý výdaj je zároveň důchodem určitého vlastníka výrobního faktoru, který přispěl k produkci daného statku. Příklad 1.8: Jdete do obchodu a koupíte si limonádu za 25 Kč. Těchto 25 Kč majitel obchodu rozdělí určitý podíl se objeví ve mzdě jeho zaměstnanců, další podíl dostanou jednotliví dodavatelé, kteří tento podíl opět rozdělí mezi vlastníky výrobních faktorů, atd. I v situaci, kdy jsou některé statky vyprodukovány a neprodány tedy v situaci zamýšleného či nezamýšleného zvýšení zásob, jsou tyto statky u výdajové metody do HDP zahrnuty. V případě měření HDP důchodovou metodou nesmime zapomínat, že vlastníci výrobních faktorů, kteří tyto statky produkovali, dostávali důchody (mzdy apod.). Proto můžeme HDP měřit jako součet jednotlivých důchodů. V důchodové metodě tedy sčítáme (hrubé) mzdy, příjmy ze sebezaměstnání, nájemné (vlastníků kapitálu a půdy), úroky, dividendy a eventuelně další příjmy/důchody. Nesmíme zapomenout připočíst daně, které firmy odvádějí (v podobě daní ze spotřeby, tj. daně z přidané hodnoty a spotřebních daní), platby zdravotního, sociálního a eventuelně dalších pojištění, které odvádějí zaměstnavatelů za zaměstnance (nad rámec zaměstnancovy mzdy) důvodem je skutečnost, že firmy tyto daně a pojištění kalkulují do cen za svoji produkci, tj. při použití výdajové metody jsou jednotlivé výdaje vyjádřeny v cenách, které zahrnují daně, zdravotní a sociální pojištění apod. Naopak musíme v důchodové metodě odečíst subvence poskytnuté firmám na produkci statků. Z hlediska výdajové metody se jedná o transfery, které nejsou započítávány do výdajů na vytvořený HDP. Pokud chceme, aby spolu jednotlivé metody korespondovaly, nesmíme tyto transfery započítávat ani v důchodové metodě. 17

8 Rovněž musíme k výše uvedeným důchodům přičíst tzv. hrubé úspory firem (GBS). Tyto hrubé úspory firem totiž v sobě zahrnují dvě položky nerozdělené zisky a odpisy (opotřebení kapitálu). Nerozdělené zisky je část důchodu, který si nevyplatili vlastníci firem. Nejsou tedy příjmem těchto vlastníků, obecně jsou ale důchodem a při výpočtu důchodové metody je musíme zahrnout. Odpisy jsou potom peněžním vyjádřením opotřebování hmotného i nehmotného majetku, jsou jednou z nákladových položek, kterou podnik získává prostřednictvím tržeb, za předpokladu, že trh uznává cenu výrobků nebo poskytovaných služeb minimálně na úrovni nákladů, které jsou skutečně potřebné k jejich produkci. Prostřednictvím odpisů získávají vlastníci kapitálu zdroje k obnově kapitálových statků, odpisy tak nejsou bezprostředně důchodem. Z mikroekonomického hlediska vyjadřují odpisy reprodukční náklady na pořízení kapitálových statků. Pokud ale vynakládáme nějaký výdaj (např. spotřební) za určitý statek, tak v hodnotě tohoto výdaje je i část odpisu. Pokud bychom tedy odpisy k důchodům, které zahrnujeme při měření HDP do důchodové metody, nepřiřadily, tak by se lišila výdajová a důchodová metoda měření HDP. Jak již bylo uvedeno výše, kapitálové statky mají sice dlouhodobý charakter - jsou používány po několik časových období. V průběhu tohoto období se ale opotřebovávají a postupně je nutno tyto statky (např. konkrétní soustruh) nahradit novými statky nebo tyto statky (např. konkrétní budovu) opravit, aby mohly dále sloužit. Prostřednictvím odpisů potom firmy získávají zdroje na nákup či opravy (rekonstrukce, modernizace apod.) kapitálových statků. Tabulka 1.4 HDP v ČR měřený důchodovou metodou (běžné ceny) mil. Kč Název Náhrady zaměstnancům Mzdy a platy Sociální příspěvky zaměstnavatelů Čisté daně z výroby a dovozu Daně z výroby a z dovozu Dotace (-) Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod Spotřeba fixního kapitálu Čistý provozní přebytek a smíšený důchod

9 Hrubý domácí produkt Pramen: Český statistický úřad, 2006, 1.3 Nominální a reálný produkt Uvedli jsme, že HDP lze modelově rovněž vypočítat tak, že vynásobíme u každého finálního a kapitálového statku vyprodukované množství tohoto statku jeho cenou. Příklad 1.9: Předpokládejme, že v na daném území se produkují pouze 2 statky mobilní telefony a diskety. Mějme potom následující údaje (Q značí vyprodukované množství statku v daném časovém období/roce, P značí cenu, za který se tento statek prodává): Rok 1 Rok 2 Rok 3 O1 P1 Q2 P2 Q3 P3 Mobilní telefony Diskety Můžeme potom spočítat HDP v jednotlivých letech: HDP nom 1 = 1000* *20 = PJ (peněžních jednotek) HDP nom 2 = 1500* *30 = PJ HDP nom 3 = 2000* *30 = PJ Z příkladu 1.9 je na první pohled zřejmé, že HDP v jednotlivých letech roste ze dvou důvodů jednak proto, že se zvyšuje počet vyrobených statků, jednak proto, že rostou ceny těchto statků. Danou situaci můžeme zobecnit: pokud měříme HDP za jednotlivá období aktuálními (v odborné terminologii běžnými) cenami (tj. cenami, za které jsou dané statky v daném období vskutku prodávány) tak změna těchto běžných cen má vliv na změnu HDP. Pokud HDP měříme prostřednictvím cen běžného období, tak hovoříme o tzv. nominálním HDP. Teoreticky si lze představit situaci, kdy se suma vyrobených statků v jednotlivých období vůbec nemění, mění se však běžné ceny těchto statků (např. stále rostou) a v důsledku toho se mění (např. roste) HDP. HDP je však, i když se měří prostřednictví cen, ukazatel produkce, primárně je zaměřen na počet vyrobených statků. Změna cen může vývoj HDP zkreslovat. Změnu cen si lze představit tak, že se vlastně se mění měřítko, kterým HDP měříme. Analogicky si lze představit situaci s metrem, který by najednou neměl 100 cm, ale třeba 50 cm nebo 200 cm. Naměřené vzdálenosti v metrech by byly odlišné, ačkoliv reálně by se nic nezměnilo. Změna měřítka, kterým jsou v případě HDP ceny, nutně způsobuje zmatek. Proto se při měření HDP používají spíše stálé ceny což jsou ceny nějakého základního období: v příkladě 1.9 by to mohly být např. ceny roku 1, v současné české realitě to jsou ceny roku 1995, či roku 2000). Tabulky 1.1, 1.2 a 1.4 obsahují údaje za českou ekonomiku v běžných cenách, tabulka 1.4 ve stálých cenách. Stálé ceny zaručují, že měřítko bude stálé, že se nebude měnit a že jednotlivé naměřené výsledky budou porovnatelné. HDP se potom spočítá tak, že se produkce běžného období vynásobí cenami základního období tzv. stálými cenami. Takto vypočtený HDP se nazývá reálný HDP. Příklad 1.10: Pokračujme v příkladě 1.9 a spočítejme reálný HDP v druhém a třetím roce (jako stálé/základní ceny použijme ceny prvního roku): HDP real 2 = 1500* *20 = HDP real 3 = 2000* *20 =

10 Ačkoliv reálný HDP, tedy HDP vyjádřený ve stálých cenách odstraňuje problémy, které vznikají při změně měřítka, ani on není bez problémů. Stálé ceny nedokáží reagovat na skutečnost, že se neustále objevují nové a nové statky, které se v základním období neprodukovali typickým současným příkladem jsou mobilní telefony, které v roce 1995 v ČR prakticky neexistovaly. Stálé ceny rovněž neodrážejí, že v průběhu doby se mění kvalita statků, jednotlivé statky jsou dokonalejší, uspokojují více potřeb apod., čili, že se postavení spotřebitelů zlepšuje. Jinými slovy díky lepší kvalitě statků bohatství spotřebitelů roste, stálé ceny ale růst tohoto bohatství nezachycují. Jak si ukážeme v kapitole 8.1, podobné problémy jako při měření HDP ve stálých cenách, vznikají i při měření inflace. Je dobré připomenout, co už jsme částečně uvedli v kapitole 1.1, v realitě se nominální či reálný HDP neměří tak, že bychom vynásobili počet statků vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období nějakou cenou. Příklady 1.9, 1.10 zde uvádíme pro jejich názornost. V realitě se nejčastěji HDP měří pomocí výdajové nebo důchodové metody. Pokud měříme nominální HDP, tak: - do výdajové metody zahrnujeme nominální výdaje (např. nominální spotřební výdaje). Tyto nominální výdaje se v jednotlivých obdobích mohou měnit i proto, že v těchto obdobích došlo k inflaci (např. inflace v následujícím kalendářním období byla 10 % a proto nominální výdaje oproti předcházejícímu kalendářnímu období vzrostly o 10 %, reálně se tedy nic nezměnilo. - do důchodové metody zahrnujeme nominální důchody. Tyto důchody mohou růst proto, že roste inflace a nikoliv proto, že by vlastníci výrobních faktorů a příjemci důchodů byli produktivnější a vytvářeli reálně více statků. Pokud měříme reálný HDP pomocí výdajové nebo důchodové metody, tak jej používáme výdaje či důchody očištěné nějakým způsobem (např. pomocí deflátoru HDP viz dále, či indexu spotřebitelských cen viz kapitola 8.1) o míru inflace. Podíl nominálního a reálného HDP daného období se nazývá deflátor HDP. Již teď můžeme prozradit, že deflátor HDP je jedním z možných způsobů měření inflace, a to dokonce způsobem nejvíce reprezentativním, vždyť zahrnuje ceny všech finálních statků. Ale právě skutečnost, že deflátor zahrnuje ceny všech finálních statků, činí je použití velmi problematické v praxi jsou ceny všech finálních statků vyprodukovaných na daném území obtížně zjistitelné, vždyť se nejedná o dvě ceny jako v našem případě, ale (deseti)tisíce cen. Matematicky lze deflátor HDP vyjádřit jako: Deflátor HDP = nominální HDP daného období/reálný HDP daného období, (R1.4) V závěru této subkapitoly má smysl zdůraznit, že obecně musíme veličiny, které vyjadřujeme prostřednictvím peněz a cen rozlišovat na: - nominálními veličinami: tyto veličiny se mohou měnit i proto, že rostou ceny. Dochází-li přitom k růstu všech cen, hovoříme o růstu cenové hladiny. Růst cenové hladiny tedy znamená, že rostou, jak ceny výstupů, tak ceny vstupů např. výrobních faktorů, např. mezd, meziproduktů apod. Jak si dále ukážeme hlavní příčinou růstu cenové hladiny je růst peněz v oběhu, tedy nominální veličiny rostou, pokud roste množství peněz v oběhu. Jak jsme uvedli výše změna cenové hladiny znamená, že se mění měřítko, které se používá k měření nominálních veličin. - reálné veličiny, které se mění z jiného důvodu než v důsledku změny cenové hladiny, respektive množství peněz v oběhu. Vedle reálného HDP, kdy se mění množství vyprodukovaných statků, můžeme hovořit o reálné nabídce a poptávce po penězích, reálné úrokové míře apod. Pokud u těchto veličin dochází ke změnám, dochází k nim 20

11 nikoliv proto, že se změní cenová hladina/množství peněz v oběhu, ale že se mění množství (eventuelně jiná hodnota) dané veličiny. Tabulka 1.5: Deflátor HDP ČR %, meziroční změna ,3 8,4 11,1 2,8 1,5 4,9 2,8, 0,9 3,5 0,7 1.4 Co v HDP nenajdeme Ačkoliv je HDP komplexní, agregovaný ukazatel, přesto nezahrnuje všechny položky. Co konkrétně? - volný čas. V současné době pracují lidé (zejména ve vyspělých zemích) mnohem kratší dobu než v minulosti. Získaný volný čas se však v ukazateli HDP neobjeví množství vyprodukovaných statků, které procházejí HDP, se nijak nemění. Nicméně užitek lidí, kteří mají více volného času, se zvyšuje mohou se věnovat svým koníčkům apod. - mimotržní ekonomické činnosti. HDP nezahrnuje neplacené práce, práce dobrovolníků apod. Příklad 1.11: 1. Pokud posečete vašemu sousedovi zahradu a on vám zryje záhon, aniž byste si vzájemně za tyto aktivity zaplatili, tak se dané činnosti v HDP nezobrazí. 2. Pokud někdo pracuje jako dobrovolník (např. pomáhá starým lidem), tak za tyto aktivity nedostává žádné peníze a jeho činnost se neobjeví v HDP. Dobrovolné mimotržní aktivity mohou být v realitě poměrně značně zastoupeny, lidé mohou preferovat vzájemnou naturální (tzv. barterovou směnu) před směnou prostřednictvím trhu, která se v HDP zachycuje. Poznámka: jedním z důvodu vysokého růstu HDP v 50. a 60. letech 20. století v řadě zemí mohlo být zvýšení zaměstnanosti žen a s tím související zvýšení úhrad za domácí práce, které dříve vykonávaly ženy a tudíž se dříve do HDP nezapočítávaly. - šedá a černá ekonomika. Do HDP se nezapočítávají aktivity, které neprocházejí trhem z důvodu daňových úniků, aktivity, které jsou nelegální apod. Šedá ekonomika zahrnuje aktivity, které samy o sobě jsou legální, nelegální pouze je, že jejich příjem není započítat mezi oficiální příjmy vlastníka příslušného výrobního faktoru. Pokud tedy Vám např. řemeslník nedá účtenku za opravu vodovodního kohoutku a nezapočítá si tento příjem pro účely výpočtu daní, neobjeví se ani při měření HDP. (Toto je typický příklad šedé ekonomiky). Šedá ekonomika roste, pokud vlády vytváří překážky podnikání krajní, ale typickou situací byl socialismus, kdy v řadě socialistických zemí bylo soukromé podnikání nelegální, na druhou stranu státní podniky nebyly schopny uspokojit všechny potřeby osob. To vedlo k melouchům, kdy schopní řemeslníci apod. pracovali našedo, tj. odměnu dostávali přímo do kapsy. Složitá a nepřehledná daňová soustava, vysoká míra zdanění, nutnost splnit přísné zkoušky, které jsou podmínkou pro legální podnikání apod., však i v zemích s tržní ekonomikou mohou vést k rozvoji šedé ekonomiky a k tomu, že řada aktivit nebude do HDP započítávána. Zjednodušení daňové soustavy, které povede k tomu, že se lidé přestanou vyhýbat placení daní, je proto jednou z typických forem jak zvýšit HDP. Černá ekonomika jsou aktivity, které jsou trestné. Např.prodej drog apod. Tyto aktivity nutně logicky nejsou zahrnuty v HDP. Nicméně i na tyto aktivity někteří lidé 21

12 vydávají nějaké výdaje a jiní lidé z nich mají příjmy/důchody, tyto výdaje či důchody se však neobjeví ve výdajové, respektive důchodové metodě měření HDP. - kvalita životního prostředí a vyčerpání přírodních zdrojů. Při tvorbě HDP může být poškozováno životní prostředí. Toto poškození má často podobu negativní externality (škůdce za škodu neplatí). Snížení kvality životního prostředí se ovšem v HDP neobjeví, v žádné metodě měření HDP neexistuje položka, která by dokázala toto snížení zachytit. Dokonce může docházet k paradoxnímu jevu, že HDP poroste v důsledku růstu výdajů vynakládaných na ochranu životního prostředí. Na jedné straně tedy někdo (např. firma) životní prostředí poškozuje (např. jej znečisťuje), což se v HDP neprojeví, na druhou stranu někdo jiný (např. stát) se snaží následky znečištění zmírnit či odstranit, přičemž tyto výdaje na odstranění znečištění se v HDP objeví. Neměly bychom přitom zapomínat, slovy Frederica Bastiata 5, na to co je a co není vidět : pokud použijeme nějaké výdaje na ochranu životního prostředí, již je nemůžeme použít na nic jiného. Jinými slovy: kdyby nedocházelo k ničení životního prostředí, mohly by peníze, které jdou na jeho ochranu, být použity např. na výstavbu škol, nemocnic apod. Společnost by tedy mohla být bohatší. Pokud dáváme peníze na ochranu životního prostředí, tak sice roste HDP, ale společnost nebohatne pouze se snaží vracet do původního stavu to, co je znečišťováním životního prostředí poškozeno. HDP rovněž nezahrnuje vyčerpání přírodních zdrojů pokud jsou některé zdroje použity, už nemohou být použity v budoucnu. V budoucnu bychom přitom mohli být schopni tyto zdroje využít efektivněji (např. vyrobit z tuny uhlí větší množství energie než v současnosti). Má smysl zdůraznit, že hlavní proud ekonomické teorie odmítá teorii o vyčerpání zdrojů, tj. odmítá existenci situace, kdy na Zemi nebudou žádné zdroje. Ekonomická teorie nepopírá, že zdroje jsou vzácné, tvrdí však, že vzácnost se nutně musí projevit v cenách daného zdroje čím vzácnější zdroj bude, tím vyšší bude jeho cena. Snadno tak může dojít k tomu, že cena určitého zdroje bude natolik vysoká, že se lidem nevyplatí jeho dosavadní použití a přestanou tento zdroj používat. Pokud bude např. málo ropy, vzroste její cena natolik,že se ji nevyplatí používat jako palivo do aut, letadel atd. Lidé potom budou takto vzácný zdroj substituovat jinými zdroji. Historie potvrdila, že k těmto substitucím v praxi dochází. - pozitivní externality: v HDP se neobjevuje řada pozitivních externalit, tedy statků, které způsobují prospěch, příjemci tohoto prospěchu za něj ale neplatí. Příklad 1.12: Les může být typickým příkladem pozitivní externality. Vlastník lesa získává peníze za prodej dřeva. Tento jeho důchod, respektive výdaje, které subjekty vynakládají na koupi dřeva jsou zahrnuty v HDP. Les ale poskytuje řadu dalších užitků, za které majitel lesa nedostává zaplaceno: spousta lidí si do něj chodí odpočinout, prostřednictvím fotosyntézy se les podílí na tvorbě kyslíků, může sloužit jako ochrana před povodněmi, erozí půdy apod. Všechny tyto užitky v HDP zahrnuty nejsou. - kvalita života: tento pojem zahrnuje řadu oblastí jako např. nízká kriminalita, malé dopravní zácpy, ale i možnost svobodně se sdružovat, projevovat názory apod. I tyto složky nejsou v HDP zahrnuty. Existují země s poměrně vysokým HDP (na obyvatele), některé občanské a politické svobody jsou v nich však omezeny (za příklad lze uvést Singapore). Byť toto omezení některých svobod může snižovat transakční náklady, tedy přispívat k tomu, aby firmy produkovaly více statků a na 5 Bastiat Frederic ( ), francouzský novinář a ekonom, zastánce liberálních přístupů v ekonomice, odpůrce nadměrných regulací a státních zásahů. 22

13 základě této skutečnosti HDP rostl, je otázkou, zda vysoký HDP je tou správnou cenou, kterou musí lidé za dané omezení zaplatit. - chudoba a ekonomická nerovnost. Země může mít vysoký HDP, disponibilní příjem (tj. to, co mají jednotliví obyvatelé k dispozici) a bohatství však mohou být mezi jednotlivé subjekty velmi nerovnoměrně rozděleny. Jinými slovy lze si přestavit třeba zemí, kde z vysokého HDP těží pouze úzká skupina obyvatelstva, většina obyvatel ale žije v chudobě, či v bídě. Jako orientační příklad lze uvést některé země těžící ropu. Lidé přitom mají tendenci porovnávat své postavení s postavením druhých a pokud je relativně horší, mohou být nespokojeni. Danou nespokojenost, nerovnosti v rozdělení bohatství a příjmů ukazatel HDP není schopen nikterak zachytit a změřit. Přes všechny výše uvedené výhrady je nutno konstatovat, že HDP souvisí s ekonomickým blahobytem. Země s vysokým HDP si mohou dovolit dávat více peněz do zdravotnictví, sociálního zabezpečení, na ochranu přírody apod. Existuje poměrně jednoznačná korelace mezi nízkým HDP a vysokou úmrtností, kratší délkou života, počtem chorob, mírou gramotnosti, větším a pohodlnějším bydlením, větším množstvím jídla, oblečení, zábavy apod. Co se týče skutečnosti, že při tvorbě HDP dochází k poškozování životního prostředí či se jinak snižuje kvalita života ekonomická teorie říká, že je nutno porovnat náklady a prospěch z jednotlivých možností: pokud je čistší životní prostředí pro lidi cennější než (eventuelní a zpravidla dočasné) zvýšení nezaměstnanosti a snížení HDP v důsledku šetření životního prostředí, má smysl omezovat činnosti, které sice přispívají k růstu HDP, na druhou stranu však poškozují životní prostředí. Ukazuje se též, že země s vysokým HDP na obyvatele si mohou dovolit vynakládat více peněz na ochranu životního prostředí a na zlepšování kvality života. Křivka poškozování životního prostředí a zhoršování kvality života tak může mít následující průběh: s růstem HDP se životní prostředí a kvalita života nejprve zhoršuje, od určitého bodu však dochází ke zlomu a ke zlepšování kvality života i životního prostředí hovoříme někdy o tzv. J či V křivce (křivka připomíná tvar těchto písmen). 1.5 Hrubý domácí produkt na obyvatele Jednotlivé země (obecně jednotlivá území) se budou lišit ve velikosti svého HDP. Pro srovnání těchto zemí se samotný HDP jeví jako nevhodný ukazatel, protože dané země se rovněž mohou lišit v počtu obyvatelstva, kapitálových statků apod. Absolutní hodnota HDP tak nemusí být příliš vypovídající. Jako mnohem vhodnější se potom jeví ukazatel HDP na jednoho obyvatele, tedy podíl HDP/POP, kde POP = počet obyvatel daného území. Tento ukazatel je logicky přesnější než pouhý ukazatel HDP logicky platí, že více obyvatel by mělo vyprodukovat větší HDP. Teprve ukazatel HDP na obyvatele nám říká, jak velký HDP připadá na jednoho člověka a umožňuje jednotlivé země/území, které mají rozdílný počet obyvatel, porovnávat. Jak jsme ovšem zdůraznily výše ani tento podíl nemusí být vypovídající. Uvedli jsme, že si lze přestavit země, kde z vysokého HDP těží pouze úzká skupina obyvatelstva, většina obyvatel ale žije v chudobě, či v bídě. 1.6 Potenciální produkt Potenciální produkt je maximální možné množství statků, které je schopna ekonomika daného území vyprodukovat za dané časové období při plném využití všech výrobních faktorů (vstupů), které jsou v daném období k dispozici, a použití v dané době nejlepších možných 23

14 technologií. Pokud se ekonomika nachází na úrovni potenciálního produktu 6, tak jsou tedy využity veškeré její kapacity, respektive všechny výrobní faktory apod. Z daného plyne, že, odpovídá-li výše skutečného produktu úrovni potenciálního produktu, tak se ekonomika daného území, nachází ve stavu plné zaměstnanosti, respektive na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti (viz kapitola 7.4.2) Je-li ekonomika na nebo těsně nad úrovní potenciálního produktu, tak již tedy nelze zvyšovat produkci, na eventuelní vyšší poptávku mohou firmy reagovat jedině tím, že zvýší ceny, pokud tak udělají všechny firmy, tak na agregátní úrovni roste cenová hladina. V realitě je ekonomiky spíše pod úrovní potenciálního produktu obvyklejší je, že existují nějaké nevyužité kapacity apod. Proto řada aktivit v oblasti hospodářské politiky, může alespoň krátkodobě dostat aktuální úroveň HDP na úroveň potenciálního produktu. Rozdílu mezi skutečným HDP a potenciálním HDP tvoří tzv. produkční mezera (GAP), pro kterou platí: GAP = Y Y*, (R1.5) Kde GAP = produkční mezera, Y* = potenciální produkt. Pokud je produkční mezera kladná, znamená to, že ekonomika je nad úrovni potenciálního produktu, je-li produkční mezera záporná, je ekonomika pod úrovní potenciálního produktu. Problém poněkud spočívá ve stanovení výše potenciálního produktu, která je počítána na základě odhadů a expertních metod. Zbývá dodat, že hodnota potenciálního produktu zpravidla v čase roste a to buď proto, že roste množství výrobních faktorů, které lze použít k produkci (v takovém případě hovoříme o extenzivním růstu), respektive proto, že se zvyšuje intenzita těchto výrobních faktorů stejné množství výrobních faktorů je schopno vyprodukovat větší množství výstupu (v takovém případě hovoříme o intenzivním růstu). 1.7 Základní makroekonomické vztahy (identity) Identita je vztah, který platí vždy, tj. za všech okolností. Makroekonomické identity se týkají tvorby a užití hrubého domácího produktu. Pomáhají nám objasnit vazby mezi jednotlivými složkami HDP. Jaké jsou základní makroekonomické vztahy? První identita již byla uvedena a vyjadřuje nám jeden ze způsobů měření HDP. Y = C+I+G+NX, (viz R1.3), kde: C = spotřební výdaje/spotřeba, I = investiční výdaje/investice G = vládní výdaje, NX = čistý vývoz Vlastníci jednotlivých výrobních faktorů (práce, půdy, kapitálu), které vytvářejí HDP, dostávají disponibilní důchod (YD), který můžeme vypočítat jako: YD = Y-TA-GBS+TR, (R1.6), kde YD = disponibilní důchod, tj. suma všech důchodů jednotlivých obyvatel, domácností, které tito obyvatelé, domácnosti získali za dané kalendářní období a vskutku jej mohou použít/utratit vskutku tyto peníze mají k dispozici. TA = daně, TA = TAa +t*y TAa = autonomní daně (daně nezávislé na výstupu, daně, které musíme platit, ač je náš důchod/příjem jakýkoliv, v ČR kupř. majetkové daně), t*y = složka daní, které závisí na výstupu: při růstu výstupu, tyto daně rostou, při poklesu klesají - např. daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, spotřební daň), ukazatel/symbol t můžeme chápat jako daňovou sazbu, či jako podíl daňových příjmů na HDP, 6 Jako určitou analogii pojmu potenciální produkt lze na mikroúrovni použít pojem hranice produkčních možností k tomu, aby byla vyrobena dodatečná jednotka určitého statku, se musí za situace, kdy je ekonomika na úrovni potenciálního produktu, snížit produkce jiného statku. 24

15 TR = transfery, tj., jak jsme si řekli, dávky, které vlastníci výrobních faktorů/domácnosti dostávají od státu, aniž by státu za tyto dávky poskytli jakoukoliv protihodnotu. GBS = hrubé úspory firem (zahrnují opotřebení kapitálu a zadržené nerozdělené zisky). Disponibilní důchod můžeme tedy na makroekonomické úrovni definovat jako souhrn všech důchodů/příjmů, které za určité časové období vskutku dostanou všichni obyvatelé daného území, kteří mají sídlo na tomto území, tedy jako souhrn příjmů, které tito obyvatelé skutečně mají k dispozici. Proč při výpočtu disponibilního důchodu připočítáváme transfery, odečítáme daně a hrubé úspory firem? Tj. proč má identita disponibilního důchodu daný tvar? Transfery (různé dávky od vlády a dalších institucí, za které vláda nedostává žádnou protihodnotu) připočítáváme proto, že zvyšují jednotlivým osobám jejich disponibilní důchod (tedy důchod, který mají vlastníci výrobních faktorů vskutku k dispozici). Nutně musí docházet i k růstu disponibilního důchodu na agregátní úrovni. Daně naopak disponibilní důchod jednotlivých vlastníků výrobních faktorů snižují. Nutně potom musí klesat disponibilní důchod i na agregátní úrovni. Rovněž hrubé úspory firem snižují disponibilní důchod. Zadržené zisky snižují disponibilní naprosto pochopitelně, jsou to ty důchody, kteří si majitelé firem rozhodnou nevyplatit a použít v budoucnu pro podnikání. Z hlediska opotřebení kapitálu pak platí, to, co bylo uvedeno u důchodové metody: toto opotřebení je rovno odpisům. Firmy, když kupují nějaké kapitálové statky, které jim slouží delší dobu (několik let), tak sice v okamžiku koupě zaplatí zpravidla celou hodnotu statku, tuto hodnotu/cenu, ale rozpouštějí v nákladech po celou dobu životnosti statku. Odpisy pak vyjadřují, že trh v cenách statků, které firmy vyrobí, prostřednictvím odepisovaného kapitálového statku, uznává náklady na výrobu těchto statků. Odpisy/opotřebení tak nepředstavuje příjem/důchod některého z vlastníků výrobních faktorů, ale pouze příjem, kterým se uhrazuje minulý náklad (na zakoupení kapitálového statku). Tento náklad v minulosti fakticky disponibilní důchod snížil, účetně ale nikoliv. Proto nyní odpis nemůže být zahrnut do disponibilního důchodu. Z hlediska užití lze disponibilní důchod rozdělit na spotřebu domácností (C ) a úspory domácností (PS), tj. na peníze, které domácnosti utratí a které jim/zbydou/si ponechají/uspoří. Matematicky: YD = C+PS, (R1.7) Z identity R1.6 a z identity R1.7 plyne: Y-TA-GBS+TR = C+PS, (R1.8) Za Y dosadíme z rovnice 1.3 výraz C+I+G+NX a identitu R1.8 můžeme napsat ve tvaru: C+I+G+NX-TA-GBS+TR = C+PS, (R1.9) Tuto identitu/rovnici lze upravit: PS+GBS-I = (G+TR-TA) + NX, (R1.10) Interpretace identity: - Pokud úspory domácností a firem jsou menší než domácí investice, tj. pokud platí (PS+GBS)<I, tak soukromé domácí úspory nestačí na krytí domácích soukromých investičních výdajů firem. Firmy potom svou vyšší investiční poptávku musí pokrýt: -- buď ze zahraničí, což vede k tomu, že zahraniční subjekty investují v tuzemsku více než v zahraničí, čili, jak si dále ukážeme, jsou čisté zahraniční investice záporné, a potom čistý vývoz 7 musí být kladný -- nebo půjčkou od státu, a v tom případě musí být kladné saldo státního rozpočtu 7 Problematice čistého vývozu, čistých zahraničních investic, včetně vztahu mezi čistým vývozem a čistými zahraničními investicemi jsou rozebrány v kapitole

16 - Výraz G+TR-TA představuje saldo státního rozpočtu. Pozor!! Vzhledem ke konstrukci výrazu (od výdajů (G+TR) se odečítají příjmy TA) platí, že kladná hodnota výrazu značí rozpočtový deficit, záporná rozpočtový přebytek!! Pokud dochází k rozpočtovému deficitu, tak daný deficit musí být nějak uhrazen. Vláda si může půjčit: -- buď od domácností a firem a v takovém případě úspory domácností a firem (PS+GBS) musí být větší než domácí investice I -- nebo ze zahraničí a v takovém případě čistý vývoz NX musí být záporný. Vzhledem k tomu, že z dlouhodobého hlediska platí rovnost NX=-NFI (čisté zahraniční investice, viz kapitola 5.2), jsou v případě půjčky ze zahraničí čisté zahraniční investice kladné. - Často se hovoří o dvojím deficitu zároveň dochází k deficitu státního rozpočtu a zahraničního obchodu (platební bilance). Tento dvojí deficit je ale přirozený, je forma řešení deficitu státního rozpočtu: pokud jsou státní (veřejné) deficity záporné a pokud si stát půjčuje ze zahraničí, bude záporné i saldo čistého vývozu. Poznámka 8 : Stejný význam jako identita R1.10 má i identita: I + (X-M) = PS+GBS+BS, (R1.11) Kde: BS = rozpočtové saldo. K této identitě dospějeme následujícím způsobem: Na jedné straně máme výdajovou identitu HDP, která charakterizuje vytvořený HDP: Y = C+I+G+NX (viz R1.3). Na druhou stranu si položíme otázku, jak je tento vytvořený HDP použit. Obecná odpověď zní, že je spotřebován a uspořen. Y = C+S, (R1.12) kde S = úspory (tj. ta část HDP, která není spotřebována). Úspory můžeme rozdělit na osobní úspory domácností (PS), hrubé úspory firem (GBS) a na čisté daně, které vzniknou jako rozdíl daní a transferů: NT = TA-TR (R1.9), kde NT = čisté daně. Pro úspory tedy platí: S = PS+GBS+NT (R1.13) Z hlediska veřejných/státních výdajů však nesmíme zapomínat, že vedle transferových plateb existují i vládní výdaje na nákup zboží a služeb (G), rozpočtové saldo má tedy tvar: BS = TA-TR-G, (R1.14). Je zřejmé, že identita R1.3 a identita R1.12 se musí rovnat. Můžeme potom psát: C+I+G+NX = C+PS+GBS+NT (R1.15) Matematickými úpravami této identity dostaneme: I+NX = PS+GBS+NT-G I+ (X-M) = PS+GBS+TA-TR-G. Jak bylo uvedeno výše identita je interpretačně shodná s identitou, proto ji nebudeme dále rozebírat. 8 Text až do konce kapitoly může být nad rámec bakalářského studia. 26

Makroekonomický produkt a důchod

Makroekonomický produkt a důchod Makroekonomie zabývá se souhrnnými ekonomickými jevy a jejich vztahy: produkt agregátní poptávka a agregátní nabídka peníze, trh peněz, měnová politika nezaměstnanost; míra nezaměstnanosti ČR 1Q. 2013

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Co je makroekonomie a s jakými veličinami pracuje?

Co je makroekonomie a s jakými veličinami pracuje? Co je makroekonomie a s jakými veličinami pracuje? Popisuje chování ekonomiky jako celku Pracuje s agregátními (agregovanými) veličinami, souhrny za celou ekonomiku např. spotřeba (výdaje na spotřební

Více

OE II - MAKROEKONOMIE

OE II - MAKROEKONOMIE OE II - MAKROEKONOMIE UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTV STVÍ Ing. Andrea Ecková,, PhD. Katedra ekonomických teorií eckova@pef pef.czu.cz 2. přednáška 28.02.2007 I. Hrubý domácí produkt II. Metody

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy. Teoretická východiska

Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy. Teoretická východiska Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy Teoretická východiska Makroekonomická teorie často zkoumá ekonomické ukazatele ve dvou rozdílných obdobích dlouhém a krátkém. Za dlouhé období považuje zpravidla

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Světová ekonomika. Měření a interpretace základních ekonomických proměnných

Světová ekonomika. Měření a interpretace základních ekonomických proměnných Světová ekonomika Měření a interpretace základních ekonomických proměnných Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více

MAKROEKONOMICKÁ DATA. 3. Zařaďte následující transakce do jedné ze čtyř složek výdajů: spotřeba, investice, vládní nákupy

MAKROEKONOMICKÁ DATA. 3. Zařaďte následující transakce do jedné ze čtyř složek výdajů: spotřeba, investice, vládní nákupy MAKROEKONOMICKÁ DATA Zadání 1. Farmář vypěstuje bušl pšenice za prodá ho mlynáři za 1 $. Mlynář přemění pšenici na mouku a prodá ji pekaři za 3 $. Pekař použije mouku na a prodá inženýrovi za 6 $. Inženýr

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy)

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Co považuji za významné z historie pojem spravedlivá cena

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Národní hospodářství Ing.Vlasáková 1 Makroekonomické

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon Prameny: ČSÚ, propočty MF ČR. Tabulka C.1.: HDP reálně roční zřetězené objemy, referenční rok 5 ) 3) 7 9 1 11 1 13 1 15 1 Předb. Výhled Výhled Hrubý domácí produkt

Více

3. kapitola: Výkonnost národního hospodářství a její měření. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

3. kapitola: Výkonnost národního hospodářství a její měření. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 3. kapitola: Výkonnost národního hospodářství a její měření Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s pojetím agregátu hrubý národní produkt (HDP) s výrobní, výdajovou a důchodovou metodou měření

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

mouku, prodá ji za 1200 Kč. V této ceně mouky je již započítána hodnota obilí. Pokud

mouku, prodá ji za 1200 Kč. V této ceně mouky je již započítána hodnota obilí. Pokud Proč makroekonomie Makroekonomie je součást ekonomie ekonomie se obvykle dělí na mikroekonomi a makroekonomii. Obvyklá definice ekonomie může znít např. takto: Ekonomie je věda, která studuje, jak lidé

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

1.kapitola Úvod do makroekonomie

1.kapitola Úvod do makroekonomie 1.kapitola Úvod do makroekonomie V této kapitole se seznámíte s předmětem zkoumání ekonomie, s tím, jaký je rozdíl mezi makroekonomií a mikroekonomií, se základními makroekonomickými subjekty a makroekonomickým

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 2 Analytikův občasník Ř ÍJEN 2006 O BSAH: AGREGÁTNÍ POPTÁVKA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Definice: Hrubý domácí produkt je tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období.

Definice: Hrubý domácí produkt je tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období. 2.kapitola Ukazatele ekonomické výkonnosti V této kapitole se seznámíte: S tím, co to je hrubý domácí produkt a jakými metodami ho můžeme zjistit Jak změna cenové hladiny neboli inflace ovlivňuje hrubý

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

Hrubý domácí produkt

Hrubý domácí produkt MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ EKONIMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA Hrubý domácí produkt (seminární práce k předmětu Regionální informace) Autoři: Tomáš Kenis Marek Smatana Akademický rok: 2003/04 HDP jeho konstrukce

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Makroekonomie B Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Konzultační hodiny: Středa: 9 00 11 00 hod Čtvrtek: 8 00 10 00 hod Kancelář č. A 234 Podmínky pro splnění předmětu MAKROEKONOMIE B: Úspěšné

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

předmětu MAKROEKONOMIE

předmětu MAKROEKONOMIE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Přednášející: doc. Ing. Božena Kadeřábková, CSc. Úvod do makroekonomie a hrubý domácí produkt, model 45 1. Úvod do makroekonomie, pojem

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

3. případová studie Na zub, s.r.o.

3. případová studie Na zub, s.r.o. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská 3. případová studie Na zub, s.r.o. 1FU201 Účetnictví I. Semestr: 3. Cvičící: ing. Marie Zelenková, Ph.D. Číslo cvičení: 003 Název skupiny: XXXX

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Inflace. Makroekonomie I. Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Téma cvičení. Osnova k teorii inflace. Vymezení podstata inflace

Inflace. Makroekonomie I. Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Téma cvičení. Osnova k teorii inflace. Vymezení podstata inflace Téma cvičení Makroekonomie I Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Osnova k teorii inflace Vymezení

Více

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ viz

Více

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: C.3 Trh práce Tabulka C.3.1: Trh práce roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 5 93 5 7 9 937 95 973 9 991 růst v % 1, 1, 1,,, 1,,,3,,

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: C.3 Trh práce Tabulka C.3.1: Trh práce roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Odhad Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 5 93 5 7 9 933 9 9 95 9 růst v % 1, 1, 1,,,,9,1,1,,

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0218. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Základy společenských věd. Test hospodářská politika státu

CZ.1.07/1.5.00/34.0218. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Základy společenských věd. Test hospodářská politika státu Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona Označení materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_Zim17 Vypracoval, Dne

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Ekonomie 1. Makroekonomie. RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D.

Ekonomie 1. Makroekonomie. RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz web: http://aix-slx.upol.cz/~pavlacka (podkladové materiály k přednáškám + další informace) Makroekonomie

Více

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Pokrytí: Zdravotní pojišťovny působící v oblasti veřejného zdravotního pojištění, které jsou zařazeny do

Více

Rozpočtové omezení Jan Čadil FNH VŠE 2014

Rozpočtové omezení Jan Čadil FNH VŠE 2014 Rozpočtové omezení Jan Čadil FNH VŠE 2014 Footer Text 3/24/2014 1 Co je rozpočtové omezení Kdy je soubor statků (x 1,., x n ) dosažitelný pro spotřebitele při cenách (p 1,., p n )? Pokud rozpočet (disponibilní

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly 1) Vysvětlete logiku zákona jedné ceny a parity kupní síly. Jak by měla vypadat prezentovaná tabulka

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ekonomika podniku Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Ing. Kučerková Blanka, 2011 Struktura

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč.

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. I N F L A C E Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. INFLACE 5 1 17:55 1 Výukový materiál je připraven pro 9. ročník s využitím Power

Více

Makroekonomický vývoj a trh práce

Makroekonomický vývoj a trh práce Makroekonomický vývoj a trh práce Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce měnová a statistiky Setkání bankovní rady ČNB s představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Míra inflace. Pramen: ČSÚ 56,6 20,8 10 9,1 8,8 8,5 10,7 9,7 11,1 2,8 1,9 2,5 2,8 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1

Míra inflace. Pramen: ČSÚ 56,6 20,8 10 9,1 8,8 8,5 10,7 9,7 11,1 2,8 1,9 2,5 2,8 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 60 50 40 30 20 10 0 56,6 9,7 11,1 20,8 Míra inflace 10 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Pramen: ČSÚ 1994 1990 1991 1992

Více

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby Strana 1 P Ř Í J M Y Daně z příjmů fyzických osob v tom: Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti Daň z příjmů fyzických

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky

Více

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy Celkový užitek Mezní užitek Je užitek měřitelný Indiferenční křivky spotřebitele Linie rozpočtu spotřebitele Optimum spotřebitele

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

RPSN (Roční Procentní Sazba Nákladů) (2015-01-18)

RPSN (Roční Procentní Sazba Nákladů) (2015-01-18) RPSN (Roční Procentní Sazba Nákladů) (2015-01-18) Zkratkou RPSN se označuje takzvaná roční procentní sazba nákladů. Udává, kolik procent z původní dlužné částky musí spotřebitel za jeden rok zaplatit v

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Agregátní poptávka a agregátní nabídka

Agregátní poptávka a agregátní nabídka Kapitola 5 Agregátní poptávka a agregátní nabídka Úvod V dlouhém období jsme všichni mrtvi. John Maynard Keynes 13 Model, který by zohlednil celou rozmanitost skutečnosti, by nebyl užitečnější než mapa

Více

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Témata pro ústní profilové zkoušky v předmětu: Aplikovaná ekonomika Školní rok: 2013/2014 Studijní obor: 78-42 M / 001

Více

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Investice je charakterizována jako odložená spotřeba. Podnikové investice jsou ty statky, které nejsou

Více

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu

Více

Daňová soustava. Osnova: 1. Zařazení

Daňová soustava. Osnova: 1. Zařazení Daňová soustava Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova: 1) zařazení 2) struktura daňové soustavy 3) cíle učiva 4) metodické zpracování učiva 5) daň z příjmů FO 6) daň z příjmů PO 7) DPH 1.

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE ZE ZÁKLADŮ FIREMNÍCH FINANCÍ. Kalkulační propočty, řízení nákladů a kalkulační metody.

SEMINÁRNÍ PRÁCE ZE ZÁKLADŮ FIREMNÍCH FINANCÍ. Kalkulační propočty, řízení nákladů a kalkulační metody. SEMINÁRNÍ PRÁCE ZE ZÁKLADŮ FIREMNÍCH FINANCÍ Téma: Kalkulační propočty, řízení nákladů a kalkulační metody. Zpracoval(a): Dvořáková Hana Fojtíková Veronika Maříková Jana Datum prezentace: 21.dubna 2004

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

Princip spravedlnosti

Princip spravedlnosti Daňové principy Daňové principy vyjadřují názory, jaké by daně měly být. Leží tedy v oblasti normativní ekonomie. (Pozn.: pozitivní ekonomie říká, co se stane, když např. co se se stane, když začneme regulovat

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Podstata otevřenosti ekonomiky Žádná země není uzavřená Obchoduje se zahraničím vyváží a

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více