ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY V PODNIKU S MORAVA LEASING, A.S.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY V PODNIKU S MORAVA LEASING, A.S."

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Marketing a management ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY V PODNIKU S MORAVA LEASING, A.S. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Pavla Mrňová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Tomáš Kotrba Znojmo, duben 2009

2 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá tématem Zaměstnanecké výhody v podniku S MORAVA Leasing, a.s. Teoretickou část tvoří základní informace o zaměstnaneckých výhodách jako takových, dále je práce zaměřena na význam zaměstnaneckých výhod, jejich cíl, členění a systémy. V praktické části je charakterizován současný stav zaměstnaneckých výhod v tomto podniku. Bylo provedeno dotazníkové šetření, které bylo zaměřeno na spokojenost zaměstnanců se zaměstnaneckými výhodami v organizaci. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 71 % respondentů považuje nejatraktivnější výhody stravenky. Celých 92 % respondentů je spokojeno s celkovou nabídkou výhod. 16 % zaměstnanců by uvítalo rozšíření nabídky zaměstnaneckých výhod o penzijní připojištění. S názorem, že Cafeteria systém je lepší než plošný, který je v podniku zaveden, souhlasilo 68 % respondentů. Na základě analýzy výsledků z dotazníkového šetření jsou navrhnuty možné změny a doporučení, a to především zavedení Cafeteria systému a doplnění systému zaměstnaneckých výhod o poskytování penzijního připojištění. Tato doporučení by měla vést k případnému zvýšení spokojenosti zaměstnanců s poskytovanými výhodami. Abstract This bachelor thesis is centred on Employee benefits in S MORAVA Leasing, a.s. The theoretical part includes introductory information about employee benfits. Furthermore, this work focuses on the meaning of employee benefits, their aim, segmentation, and systems. In the practical section of the work, the current state of employee benefits in the above-mentioned firm is discussed. A survey was conducted to investigate the satisfaction of employees toward employee benefits within the organization. The survey showed that 71 % of respondents view meal vouchers as the most attractive benefit. 92 % of respondents are satisfied with the benefits offered overall. 16 % of employees would like benefits to grow and include pension contributions. 68 % of respondents agreed that the Cafeteria system is better than the current. On the basis of the results of this analysis, there are possible solutions presented, one of which is the introduction of the cafeteria system and the introduction of pension contributions. These recommendations should lead to the eventual increase in employee satisfaction with the offered benefits.

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zaměstnanecké výhody v podniku S MORAVA Leasing, a.s. vypracovala samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce Ing. Tomáše Kotrby a použila zdroje, které jsou uvedeny v přiloženém seznamu literatury. Ve Znojmě dne 16. dubna 2009 Pavla Mrňová

4 Poděkování: Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Tomáši Kotrbovi za účinnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování bakalářské práce. Děkuji také zaměstnancům společnosti S MORAVA Leasing a.s. za ochotu a poskytnutí potřebných podkladů.

5 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE A METODIKA TEORETICKÁ ČÁST Historie zaměstnaneckých výhod Pojetí zaměstnaneckých výhod Význam zaměstnaneckých výhod Cíle zaměstnaneckých výhod Odbory, sociální fondy a jejich úloha při poskytování zaměstnaneckých výhod Členění zaměstnaneckých výhod Systémy zaměstnaneckých výhod Fixní systém zaměstnaneckých výhod Flexibilní systém zaměstnaneckých výhod Rozhodování o poskytování zaměstnaneckých výhod Nejposkytovanější zaměstnanecké výhody Charakteristika nejposkytovanějších zaměstnaneckých výhod PRAKTICKÁ ČÁST Charakteristika společnosti Základní údaje o společnosti Profil společnosti Organizační a řídící struktura Obchodní a ekonomické výsledky Současný stav zaměstnaneckých výhod v podniku Dotazníkové šetření Výsledky výzkumu Návrhy řešení, doporučení ZÁVĚR POUŽITÉ ZDROJE PŘÍLOHY...54

6 1 ÚVOD Odměňování v oblasti řízení lidských zdrojů neznamená pouze mzdu nebo plat, které poskytují organizace zaměstnanci. Moderní pojetí odměňování nabízí mnohem širší škálu jak odměňovat pracovníky za jejich práci i za to, že jsou pracovníky dané organizace. Součástí odměňování je i poskytování zaměstnaneckých výhod. Pomocí zaměstnaneckých výhod je pro společnost jednodušší přilákat a hlavně si udržet kvalitní zaměstnance, kteří tvoří velmi důležitou konkurenční výhodu na trhu. Jejich poskytováním hraje i pozitivní roli na motivaci pracovníků a na jejich spokojenost ve firmě. Příznivým dopadem poskytování zaměstnaneckých výhod je i snížení fluktuace zaměstnanců a zvýšení loajality k firmě. Organizace by se tedy měla zajímat o to, které zaměstnanecké výhody jsou pro zaměstnance přitažlivé. Díky účinné komunikaci mezi zaměstnanci a vedením organizace je možno nabídnout právě ty výhody, o které zaměstnanci nejvíce stojí a které by rádi využívali. Je rovněž důležité, aby byli zaměstnanci o zaměstnaneckých výhodách informováni, aby jim byly stále připomínány jako nenároková složka odměny. V České republice převládá převážně fixní nebo-li plošný systém poskytování zaměstnaneckých výhod. Trendem ovšem je co nejvíce individualizovat přání jednotlivého zaměstnance a to pomocí tzv. Cafeteria systému, jehož podstata spočívá v tom, že ponechává na zaměstnanci, aby si podle svého přání a rozsahu předem stanoveného rozpočtu vybral, jaké výhody má zaměstnanci vedení organizace poskytnout. 8

7 2 CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem této bakalářské práce je na základě analýzy zhodnotit spokojenost zaměstnanců se současným stavem zaměstnaneckých výhod v organizaci S MORAVA Leasing, a.s. Právě také díky spokojenosti zaměstnanců se zaměstnaneckými výhodami přispívá zaměstnavatel k udržení kvalitních zaměstnanců ve firmě a ke zvýšení loajality k dané společnosti, ke snížení fluktuace a s tím souvisejících nákladů. Další cíle bakalářské práce jsou: - V teoretické části bakalářské práce definovat zaměstnanecké výhody, jejich význam, členění a systémy zaměstnaneckých výhod, - charakterizování současného stavu zaměstnaneckých výhod v daném podniku, - na základě analýzy navrhnout a doporučit případné změny, které povedou k vyšší spokojenosti zaměstnanců se zaměstnaneckými výhodami ve zvoleném podniku. Potřebné údaje k analýze spokojenosti zaměstnanců se zaměstnaneckými výhodami v organizaci byly získány pomocí metody dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření proběhlo v období od 3. do 10. dubna Dotazníky obsahují 11 otázek, které byly poskytnuty všem zaměstnancům zvolené společnosti. Dotazník končí identifikačními otázkami. V dotazníku byla uvedena otázka č. 9, která byla převzata od Ing. Jiřího Dudy Ph.D. Dotazníky byly zasílány pomocí u a i touto cestou se vracely zpět. Celkem bylo distribuováno 77 kusů dotazníků, správně vyplněno a zpracováno bylo 55 dotazníků. Návratnost dotazníků tedy činila 71%. Výsledky dotazníkového šetření jsou pro lepší názornost uvedeny v podobě grafického znázornění. Podoba dotazníku je uvedena v příloze 1. 9

8 3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Historie zaměstnaneckých výhod Zaměstnanecké výhody vznikly v USA, kdy v průběhu 2. světové války byl nedostatek pracovních sil a vládní regulace zakazovala zvyšovat platy. Organizace, díky těmto důsledkům, hledaly způsob přilákání a udržení zaměstnanců např. tím, že platily účty za lékaře, zřizovaly životní pojistky, přispívaly na činnost závodních jídelen, apod. Rozvoj poskytování zaměstnaneckých výhod podpořila i daňová politika. Dnes zaměstnanecké výhody tvoří významnou součást nákladů práce. V roce 1929 představovaly pouze 3% z těchto nákladů, v roce 1969 to bylo 31% a v roce 1989 dosáhly 39%. Významnou roli při zmíněném procesu sehrály odbory, jak uvádí Milkowich a Boudreau (1993). 3.2 Pojetí zaměstnaneckých výhod Dle Dvořákové (2007) zaměstnanecké výhody zahrnují širokou paletu rozmanitých požitků, služeb, zboží a sociální péči, za které by zaměstnanec musel jinak platit. Zaměstnavatel je poskytuje ke mzdě za vykonanou práci. Představují dodatečná zvýhodnění zaměstnance. Jak uvádí Pelc (2008), jde o výhody, které zaměstnanec získává z titulu zaměstnaneckého poměru k zaměstnavateli, z větší části bez souvislosti s pracovním výkonem (avšak při dodržení stanovených podmínek, jež se mohou pracovní činnosti týkat), zčásti pak v souvislosti s pracovním zařazením, popř. délkou poměru. Zaměstnaneckými výhodami (benefity) můžeme označit rozmanité požitky, služby, zboží a sociální péči, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci ke mzdě za vykonanou práci a za které by pracovník musel jinak platit. Mohou mít peněžitou formu nebo podobu výhod peněžité hodnoty. Tvoří část příjmu ze závislé činnosti a představují dodatečná zvýhodnění zaměstnance, jak charakterizuje Kleibl a kol. (2001). Koubek (2007) charakterizuje zaměstnanecké výhody (požitky) jako formy odměn, které organizace poskytuje pracovníkům pouze za to, že pro ni pracují. Na rozdíl od mezd a platů a dalších forem odměňování, nebývají obvykle vázány na výkon pracovníka. Někdy 10

9 se však při jejich poskytování přihlíží k funkci, k postavení pracovníka v organizaci, k době zaměstnání v organizaci a zásluhám. Dle Armstronga (1999) jsou zaměstnanecké výhody složky odměny poskytované navíc k různým formám peněžní odměny. Zahrnují také položky, které nejsou přímo odměnou. Zaměstnanecké výhody poskytované podnikem mají jen zřídka přímý nebo bezprostřední vliv na výkon. Mohou však vytvářet příznivější postoje pracovníků k podniku, které mohou dlouhodobě zlepšit jejich oddanost, angažovanost a výkon organizace. Dle internetového článku Slovníček zaměstnaneckých výhod (2006), zaměstnanecké výhody zahrnují služby, které poskytuje zaměstnavatel svému zaměstnanci jako odměnu za odvedenou práci. Pod pojmem zaměstnanecká výhoda si lze prakticky představit cokoli, co zaměstnanec získává od zaměstnavatele nad rámec stanovený zákoníkem práce, ať už jde o výhodu finančního nebo nefinančního rázu. 3.3 Význam zaměstnaneckých výhod Dle Pelce (2008) kromě platu, který je závislý na kvalitě a množství odvedené práce, využívá stále více zaměstnavatelů nejrůznější zaměstnanecké výhody. Ty mají v zaměstnancích vzbudit pocit sounáležitosti s firmou a snahu odvádět pro ni nejlepší práci. Poskytování zaměstnaneckých výhod má výhodu v možnosti úspory mzdových nákladů s ohledem na daňové a odvodové úlevy, zvýhodnění. Poskytování výhod je součástí personální politiky, účinným nástrojem personálního managementu, jež přispívá k přilákání a udržení kvalitních zaměstnanců, ke zvýšení jejich loajality k zaměstnavateli a motivaci k pracovnímu výkonu a ke snížení fluktuace a s tím souvisejících nákladů. Je to způsob odlišení se od konkurence. Poskytování výhod je také snaha získat konkurenční výhodu, posílit firemní kulturu, zvyšování hodnoty značky, image firmy a v neposlední řadě atraktivity zaměstnavatele, uvádí dále Pelc (2008). Dle Janouškové a Kolibové (2005) výhody mohou být i jedním ze způsobů, kdy se zaměstnavatelé snaží získat a udržet zaměstnance a rovněž i motivovat k dobré pracovní 11

10 kázni a vysokým výkonům. Zpravidla záleží u jaké firmy je zaměstnanec zaměstnán, na nepostradatelnosti zaměstnance a významnosti jeho funkce. Jak dále Janoušková a Kolibová (2005) uvádí, v mnoha případech je odměňování formou zaměstnaneckých výhod motivováno zejména: - Možností daňových úspor a úspor v souvislosti s odvody sociálního a zdravotního pojištění, a to jak u zaměstnavatele, tak i zaměstnance, - tím, že v případě poskytování vhodných zaměstnavatelských výhod lépe získává firma nové zaměstnance a dosahuje tak i určitého stabilizačního efektu u zaměstnanců - získáním konkurenční výhody oproti zaměstnavatelům, kteří zaměstnanecké výhody nenabízejí, - budováním dobrého jména firmy. Zaměstnanci vnímají peníze ve mzdě a zaměstnanecké výhody rozdílně. Peníze jsou neosobní a jsou jistou samozřejmostí. Péče firmy o zaměstnancovo stravování, volný čas, zdraví apod. je vnímáno mnohem intenzivněji. Pokud tato oblast nebude opomíjena ze strany zaměstnavatele, budou zaměstnanci podvědomě vnímat, že jejich zaměstnavateli na nich záleží a považuje za důležité se o ně starat i mimo rámec pracovního procesu, uvádí Janoušková a Kolibová (2005). Dle internetového článku Roste důležitost zaměstnaneckých výhod, zjistila Studie odměňování PayWell 2002 společnosti PWC (2002), význam zaměstnaneckých výhod jako nástroje odměňování vzrůstá. Uchazeči o zaměstnání se stále více rozhodují nejen podle výše platu, ale i podle nabízených zaměstnaneckých výhod. Rostou také náklady zaměstnavatelů na výhody, tj. nepeněžní formy odměňování, poskytované zaměstnancům. 3.4 Cíle zaměstnaneckých výhod Jak uvádí Milkowich a Boudreau (1993), stejně jako všechny formy stimulace musí být poskytované zaměstnanecké výhody v souladu s cíli organizace. Některé zaměstnanecké výhody mohou mít krátkodobé účinky, např. velkorysé poskytování dovolených či možnost využívat rekreačního zařízení, které je majetkem daného podniku, mohou pomoci zaměstnavateli, který je orientovaný na rozvoj firmy, získat nové zaměstnance. Důraz lze také klást na zaměstnanecké výhody, které mají dlouhodobé účinky. Z těchto výhod 12

11 můžeme jmenovat např. zajištění bezpečnosti práce v organizaci nebo podpora stabilizace zaměstnanců. Dle Armstronga (2002), cíle zaměstnaneckých výhod v podniku jsou: - Poskytnout atraktivní a konkurenceschopný soubor celkových odměn, které by umožnily jak získat, tak udržet vysoce kvalitní zaměstnance, - uspokojovat osobní potřeby zaměstnanců, - posilovat oddanost a vědomí závazku zaměstnanců vůči organizaci, - poskytovat některým zaměstnancům daňově zvýhodněný způsob odměny. Cíle zaměstnaneckých výhod v sobě nemají motivování pracovníků a to proto, že normální výhody poskytované podnikem mají zřídka přímý nebo bezprostřední vliv na výkon. Avšak vytváří příznivější postoje zaměstnanců v podniku, které mohou dlouhodobě zlepšit jejich oddanost, angažovanost a výkon organizace, jak uvádí Armstrong (2002). Milkovich a Boudreau (1993) uvádí čtyři cíle, které by měly typické zaměstnanecké výhody splňovat: - Konkurenceschopnost vůči ostatním firmám, - nákladovou efektivnost, - přizpůsobení jednotlivým potřebám a preferencím pracovníků v nejvyšší možné míře, - soulad se zákony. Dle Janouškové a Kolibové (2005) péče firmy o zaměstnancovo stravování, volný čas, zdraví apod. je vnímáno mnohem intenzivněji. Peníze jsou neosobní a jsou jistou samozřejmostí. Tudíž zaměstnanci vnímají peníze ve mzdě a zaměstnanecké výhody rozdílně. Pokud tato oblast nebude opomíjená ze strany zaměstnavatele, budou zaměstnanci podvědomě vnímat, že jejich zaměstnavateli na nich záleží a považuje za důležité se o ně starat. Volba zaměstnaneckých výhod poskytovaných zaměstnancům je limitována jen platnou legislativou (např. daní z příjmů fyzických a právnických osob, zákony týkajících se sociálního a zdravotního pojištění, zákoníkem práce, zákonem o cestovních náhradách) a výběrem ze strany zaměstnavatele. Ten stanoví podmínky k získání daných zaměstnaneckých výhod, jak uvádí Janoušková a Kolibová (2005). 13

12 3.5 Odbory, sociální fondy a jejich úloha při poskytování zaměstnaneckých výhod Celková činnost v oblasti péče o zaměstnance, kterou jim zaměstnavatelé poskytují, musí vycházet nejen z přání a podmínek zaměstnanců a zaměstnavatele, ale především i z finančních možností. K tomu slouží různé sociální fondy v podnikatelských subjektech nebo fondy kulturních a sociálních potřeb (FKSP) v organizačních složkách státu a v příspěvkových organizacích zřizovaných státem nebo územními samosprávními celky, jak uvádí Bielczyk (2005). Zatímco ve státních podnicích se tvoří fondy povinně, v soukromých organizacích se vytvářet mohou, ale nemusí. Tlak vyvíjí především odbory, jejichž hlavním cílem je především ochrana práv zaměstnanců a obhajoba jejich oprávněných zájmů. Sociální fondy se tvoří ze zisku po zdanění. Použití sociálních fondů bývá předmětem dohody o kolektivní smlouvě, uvádí Mayerová a Růžička (2000). Jak uvádí vyhláška č. 114/2002 Sb., odborová organizace spolurozhoduje se zaměstnavatelem při tvorbě a o přídělu z fondu kulturních a sociálních potřeb jednotlivým zaměstnancům. Dary poskytované jako zaměstnanecké výhody jsou ve většině případů osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, ale nejsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem. 3.6 Členění zaměstnaneckých výhod Janoušková a Kolibová (2005) člení zaměstnanecké výhody podle jejich charakteristických vlastností do několika kategorií: - Dle časového horizontu - okamžitá či dlouhodobá vize sociální politiky firmy, - dle konkrétního zaměření péče - přímo na zaměstnance, na pracovní prostředí, které pracovníka jako objekt péče obklopuje a spolupodílí se na odváděném výkonu, - dle rozměru: - individuální - pečovatelské zaměření firmy vůči zaměstnanci, jež se ocitl v mimořádných osobních situacích (dlouhodobá nemocenská, mateřská dovolená, živelné události), 14

13 - skupinové - vytváření vhodných podmínek pro práci zaměstnanců (protistresové programy, podnikové vzdělávání), zdokonalování životních podmínek a kvality života zaměstnanců (péče o zdraví, stravování, zajištění v nemoci a ve stáří, doprava do zaměstnání, možnosti ubytování, využívání volného času, péče o rodinné příslušníky), - dle způsobu distribuce cílené (adresné) nebo plošné, tj. že jsou nabízeny všem rovnocenně. Skladba zaměstnaneckých výhod Dle Janouškové a Kolibové (2005) výhody, jež jsou součástí určité pozice, lze charakterizovat jako specifickou nabídku výhod pro určité vybrané procento pracovníků. Skladba zaměstnaneckých výhod je široká. Nejčastěji se vyskytuje jako: - Péče o vrcholový management, - péče o zaměstnance v roli samoživitele, - péče o osoby se zdravotním handicapem, - práce se seniory, - péče o zaměstnankyně na mateřské dovolené, - práce s osobami s nízkou sociální a kulturní úrovní, členy etnik. Zaměstnanecké výhody je možné členit různým způsobem. V Evropě se zaměstnanecké výhody člení nejčastěji dle Koubka (2007) do tří skupin: - Výhody spojené se sociální povahou (důchody poskytované organizací, životní pojištění hrazené zcela či zčásti organizací, půjčky a ručení za půjčky, mateřské školky apod.), - výhody spojené se vztahem k práci (stravování, výhodnější prodej produktů organizace pracovníkům, vzdělávání hrazené organizací aj.), - výhody spojené s postavením v organizaci (reprezentativní podnikové automobily pro vedoucí pracovníky, placení mobilních telefonů, nárok na oděv a jiné náklady reprezentace organizace, bezplatné bydlení atd.) Obdobné rozdělení zaměstnaneckých výhod do následujících kategorií charakterizuje Armstrong (1999) : - Penzijní systémy: tyto systémy jsou obecně považovány za nejdůležitější zaměstnaneckou výhodu, 15

14 - osobní jistoty: jedná se o výhody, které posilují osobní jistoty zaměstnance a jeho rodiny formou nemocenského, zdravotního, úrazového nebo životního pojištění, - finanční výpomoc: půjčky, výpomoc při koupi domu, pomoc při stěhování a slevy na zboží a služby vyráběné nebo poskytované společností, - osobní potřeby: oprávnění, která jsou uznáním vzájemného vztahu mezi prací a domácími potřebami nebo povinnostmi, např. dovolená na zotavenou a jiné formy dovolené, péče o děti, přerušení kariéry (období, kdy zaměstnanec přerušuje kariéru v souvislosti se studiem nebo mateřstvím a poté se vrací na stejnou práci), poradenství při odchodu do důchodu, finanční poradenství a osobní poradenství v období krizí, posilovny a rekreační zařízení, - podnikové automobily a pohonné hmoty: stále velmi oceňovaná výhoda, - jiné výhody: ty, které zvyšují životní úroveň zaměstnanců, jako jsou dotované stravování, příplatky na ošacení, úhrada telefonních výloh, mobilní telefony a kreditní karty, - nehmotné výhody: charakteristiky organizace, které přispívají ke kvalitě pracovního života a činí ji atraktivním místem, kde stojí za to být zaměstnán. Dle Pelce (2008) lze zaměstnanecké výhody členit i z hlediska jejich daňové a odvodové výhodnosti: - Na mimořádně výhodné: výhody, které jsou daňovým výdajem na straně zaměstnavatele, na straně zaměstnance jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a nejsou součástí vyměřovacích základů pro odvod sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, - s dílčí výhodností (částečně výhodné): jsou na straně zaměstnavatele daňovým výdajem, na straně zaměstnance jsou jeho daňovým příjmem, nebo u zaměstnavatele nejsou daňovým výdajem, a naopak u zaměstnance jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Z hlediska charakteru výdajů zaměstnavatele je lze dále členit na: - Finanční: zaměstnavatel na poskytnutou výhodu vydává finanční prostředky, - nefinanční: výhoda je poskytována bez finančního výdaje zaměstnavatele (např. poskytování vlastních výrobků či služeb zaměstnancům za nižší cenu než cenu obvyklou, poskytování služebního motorového vozidla též pro soukromé potřeby zaměstnance). 16

15 Z hlediska formy příjmů na straně zaměstnance: - Výhody peněžní: zaměstnanec přímo obdrží finanční částku, - výhody nepeněžní: bezplatné či zvýhodněné služby poskytované zaměstnancům. 3.7 Systémy zaměstnaneckých výhod Jak uvádí Macháček (2008), správně zvolený systém zaměstnaneckých výhod spolu s optimálně zvoleným systémem odměňování zaměstnanců zvýší konkurenceschopnost zaměstnavatele na trhu práce při získání a stabilizování kvalifikovaných pracovníků firmy. Výhodami poskytovanými zaměstnancům vedle mzdy se snaží zaměstnavatel působit na jejich spokojenost, na posílení vědomí sounáležitosti zaměstnance s firmou a mnohdy jsou tato mimomzdová plnění zaměstnavatele zaměřena i k posílení rovnováhy pracovního a soukromého života zaměstnance. Za tím účelem se klade důraz i na tzv. volnočasové aktivity zaměstnance. Udržování rovnováhy mezi životem a prací nejen zvyšuje motivaci a spokojenost zaměstnanců, ale také zvyšuje jejich výkonnost a snižuje pracovní neschopnost. Spokojení a správně motivovaní zaměstnanci jsou více produktivní. Zaměstnanci odměňování formou zaměstnaneckých výhod dělají své firmě vhodnou reklamu, čímž se rovněž posiluje budování dobrého image firmy. Organizace často nabízejí soubor výhod vybraný personálním útvarem, či vedením organizace. Jenom málokdy je záležitost konzultována s pracovníky. Řadový pracovníci však mohou mít zcela odlišné představy a potřeby než jak to vidí personální útvar či vedení organizace. Preference pracovníků v oblasti zaměstnaneckých výhod jsou ovlivňovány jejich pohlavím, věkem, rodinným stavem, počtem dětí, životními podmínkami, dobou zaměstnání, povahou vykonávané práce a mnoha dalšími faktory uvádí Koubek (2007). Dle Macháčka (2008), zaměstnanecké výhody určené zaměstnancům firmy mohou zaměstnavatelé poskytovat dvěma způsoby, a to: fixním systémem výhod nebo flexibilním systémem výhod. 17

16 3.7.1 Fixní systém zaměstnaneckých výhod Fixní neboli plošný systém výhod spočívá v tom, že zaměstnavatel vybere základní zaměstnanecké výhody s určením pro všechny zaměstnance a je na samotném zaměstnanci, zda tyto výhody využije nebo ne. Největší nevýhodou tohoto poskytování zaměstnaneckých výhod je, že zaměstnavatel investuje do určitého programu zaměstnaneckých výhod, ale zaměstnanci o ně nemusí projevit zájem (např. zabezpečení vstupenek na kulturní akce, očkování proti chřipce, apod.) uvádí Macháček (2008). Dle Dvořákové (2007) v ČR převládá systém fixní, jaký známe z dob, kdy organizace tvořily a čerpaly fond kulturních a sociálních potřeb. Trendem je co nejvíce individualizovat strukturu příjmu včetně zaměstnaneckých výhod podle pracovního výkonu a důležitosti zaměstnance. Plošné poskytování výhod je nahraditelné Cafeteria systémem Flexibilní systém zaměstnaneckých výhod Flexibilní neboli Cafeteria systém umožňuje zaměstnancům vybrat si v rámci stanoveného firemního balíčku zaměstnanecké výhody (menu). Pracovník má možnost výběru takových zaměstnaneckých výhod, které jsou pro něj právě nejzajímavější. V případě, že se jeho situace změní, má možnost změny struktury souboru svých zaměstnaneckých výhod, jak uvádí Koubek (2000). Dle Dvořákové (2007) Cafeteria systém sleduje řadu cílů, jako je snížení fluktuace, zvýšení atraktivity organizace, snížení pracovní neschopnosti, zvýšení pracovní spokojenosti a ochoty k pracovnímu výkonu aj. Charakteristickým znakem je individualizace složek příjmu podle aktuálních potřeb zaměstnance, který dostává možnost volit si požitky z více variant a svou volbu může periodicky opakovat. Koubek (2000) uvádí, že při vytváření Cafeteria systému je třeba vzít v úvahu následující skutečnosti: a) Skutečnost týkající se organizace: - Vztah hodnoty zaměstnaneckých výhod k celkové hodnotě odměny pracovníků, - náklady na zaměstnanecké výhody, 18

17 - konkurenceschopnost zaměstnaneckých výhod v porovnání s jinými organizacemi, - úloha zaměstnaneckých výhod v získávání, stabilizaci a motivování pracovníků, - požadavky zákonů a vyšších kolektivních smluv. b) Skutečnosti týkající se pracovníků: - Spravedlnost (s ohledem na zvyklosti i s ohledem na to, co dostávají jiní), - individuální potřeby (např. míněné věkem, rodinným stavem, počtem závislých členů rodiny, vzděláním apod.) Dle Koubka (2007) je výhodný volitelný systém zaměstnaneckých výhod pro organizaci i pro pracovníky z několika důvodů: - Volitelný systém je úspornější a poskytuje možnost větší kontroly nákladů, - v důsledku vývoje ve společnosti i v hodnotových orientacích lidí se potřeba některých tradičních výhod snížila a lze na nich ušetřit. Naopak se objevily nové potřeby a zaměstnanecké výhody, které je pomohou uspokojovat, mohou mít silný motivační náboj a náklady na ně jsou vynakládány tudíž efektivněji, - systém tím, že je hospodárnější, umožňuje účelněji vynakládat prostředky, ale tím zároveň rozšířit škálu zaměstnaneckých výhod, stává se pestřejším a přitažlivějším, - systém tím, že vyžaduje, aby si pracovník zvolil svůj blok výhod, vede k pronikavému zvýšení všeobecné informovanosti o zaměstnaneckých výhodách, - nabízí-li organizace výhody šité na míru, stává se přitažlivější pro potenciální i současné pracovníky, - volitelný systém může mít pozitivní dopad na postoje a chování pracovníků, lide si jej více váží, mají pocit, že jsou rovnoprávnějšími partnery, než při tradičním systému zaměstnaneckých výhod, - volitelné systémy poskytují organizaci i pracovníkům možnost lepší kontroly nad rozdělováním výhod, protože volba každého pracovníka je registrována a může být evidováno i čerpání výhod, - některé zaměstnanecké výhody bývají zdanitelné a jiné nikoliv. I z těchto důvodů mohou volit příslušný blok. Již delší dobu se prosazuje tendence poskytovat zaměstnanecké výhody systémem volitelného menu v rámci stanovených pravidel firemní nabídky. Stal se známým pod názvem kafeteria systém. Zpravidla výhody nabízejí v určité struktuře podle jednotlivých skupin zaměstnanců, ale někdy je jeho konstrukce taková, že je stanoveno 19

18 základní jádro nabídky stejné pro většinu zaměstnanců a k němu je možno volit z dalšího menu, jak uvádí Kleibl a spol. (2001). Bielczyk (2005) uvádí, že podstatou tohoto systému je, že se ponechá na jednotlivém pracovníkovi, aby si vybral podle svého přání a rozsahu předem daného rozpočtu, jaké složky odměny za práci popř. služby či výhody firmy mu mají být poskytovány. Nevýhodou volitelného systému zaměstnaneckých výhod je to, že je administrativně náročnější. Pracovníci nemusejí vždy rozpoznat své aktuální potřeby, vyberou si nevhodně. To se může odrazit od jejich spokojenosti, jak charakterizuje Koubek (2007). 3.8 Rozhodování o poskytování zaměstnaneckých výhod Konkurenční tlaky působí na rozhodování o zaměstnaneckých výhodách ze dvou stran. Na jedné straně je nutné, aby zaměstnavatel kontroloval náklady, ale výrobky a služby byly konkurenceschopné. Na straně druhé, je zde konkurence na trhu práce, jak uvádí Milkovich a Boudreau (1993). Mezi typická rozhodnutí, která musí manažeři přijmout při navrhování zaměstnaneckých výhod patří dle Milkoviche a Boudreaua (1993): - Konkurenceschopnost: Jsou naše zaměstnanecké výhody srovnatelné s těmi, které poskytuje konkurence? - Zákonnost: Jaké požadavky vyplývají ze zákona a jak je splnit? - Rozsah a formy: Jaké typy zaměstnaneckých výhod bychom měli nabídnout? Jaké zaměstnanecké výhody jsou vhodné pro jaké zaměstnance? - Komunikace: Jak nejlépe informovat zaměstnance o poskytovaných zaměstnaneckých výhodách? Jak je informováno vedení podniku o potřebách zaměstnanců? - Volba: Do jaké míry umožnit volitelnost nebo přizpůsobivost zaměstnaneckých výhod? Jak vyhovět zájmům a požadavkům zaměstnanců? 20

19 Jak uvádí Janoušková a Kolibová (2005), je v mnoha případech odměňování formou zaměstnaneckých výhod motivováno zejména: - Možností daňových úspor a úspor v souvislosti s odvody sociálního a zdravotního pojištění, a to jak u zaměstnavatele, tak i u zaměstnance, - tím, že v případě poskytování vhodných zaměstnaneckých výhod lépe získává firma nové zaměstnance a dosahuje tak i určitého stabilizačního efektu u zaměstnanců, - budováním dobrého jména firmy. Konkurence na trhu práce vytváří tlak, aby organizace poskytovaly minimálně takové zaměstnanecké výhody jako ostatní firmy. Pokud některé organizace nabízí odlišné a daleko zajímavější zaměstnanecké výhody, pak ti zaměstnavatelé, kteří nenabízejí něco podobného, mohou být v nevýhodě, jak uvádí Milkowich a Boudreau (1993). Dle Koubka (2007) v případě odměňování proti sobě stojí pracovník se svými pracovními schopnostmi, se svým pracovním výkonem a svými zájmy a organizace mající rovněž své zájmy, která potřebuje pracovní schopnosti a pracovní výkon pracovníka a je ochotná za to platit a přinášet další oběti. Jak Koubek (2007) dále uvádí, je třeba na počátku úvah o odměňování nastolit tři otázky: - Čeho potřebuje organizace dosáhnout svým systémem odměn? - Jaký význam pro pracovníky mají různé možnosti odměn (šíře nabídky odměn, typy odměn)? - Které vnější faktory ovlivňují odměňování v organizaci? Organizace si potřebuje vytvořit konkurenční výhodu pro získávání pracovníků, udržet si pracovníky, dosáhnout konkurenceschopné produktivity, žádoucí kvality produkce jinými slovy řečeno formovat a rozvíjet takový personál, který by byl schopen realizovat cíle organizace. Pracovníci potřebují zabezpečit uspokojování potřeb svých i své rodiny, potřebují určitou sociální jistotu, životní stabilitu a jasnou perspektivu, včetně možnosti budoucích výdělků, spravedlnost a srovnatelnost odměňování. Postavení organizace i pracovníků z hlediska odměňování a tedy i podobu odměňování v organizaci, ovlivňují vnější faktory, tedy populační vývoj, situace na trhu práce, životní styl, úroveň vzdělání, ekonomická a sociální politika vlády, úroveň odměňování, v odvětví, v místě, v regionu, ve státě apod., jak uvádí dále Koubek (2007). 21

20 3.9 Nejposkytovanější zaměstnanecké výhody Dle internetového článku Zaměstnanecké výhody v České republice průzkum Sodexo Pass (2005), společnost Sodexo s.r.o. zveřejnila v roce 2005 výsledky průzkumu týkajícího se zaměstnaneckých výhod poskytovaných v České republice. V rámci tohoto průzkumu reagovalo více než organizací z celé České republiky. Tabulka 1 Výhody poskytované soukromými společnostmi v roce 2005 Typ ZV Výhody poskytované soukromými společnostmi - ČR celkem stravenky 70 % penzijní připojištění 36 % jazykové kurzy,vzdělání 27 % životní pojištění 26 % relaxace,sport kultura 16 % dovolená 14 % doprava 13 % věcné dárky 12 % podniková jídelna 10 % stravenky předplacené 9 % vlastní produkty 8 % půjčky 7 % zdraví 6 % péče o dítě 3 % stavební spoření 2 % jiné 13 % Zdroj: Průzkum společnosti Sodexo Pass Jak z tabulky vyplývá, nejčastější a také nejžádanější zaměstnaneckou výhodou jsou stravenky. Svým zaměstnancům je poskytuje 70 % soukromých zaměstnavatelů. Na druhém místě je penzijní připojištění 36 %, následované vzděláním a jazykovými kurzy 27 %. V těsném závěsu je poté životní pojištění 26 %. S nepatrnými rozdíly dále následují relaxace 16 %, dovolená 14 %, doprava 13 %, věcné dárky 12 % atd. Nejméně zaměstnavatelů podle studie nabízí jako výhodu péče o dítě 3 % a stavební spoření 2 % Charakteristika nejposkytovanějších zaměstnaneckých výhod Nyní se nejposkytovanější zaměstnanecké výhody popíšeme podrobněji. Janoušková a Kolibová (2005) popisují konkrétní zaměstnanecké výhody: - příspěvky na stravování: nejrozšířenější forma nepeněžních výhod. Poskytování i zajištění stravování ses bezprostředně promítá do pracovněprávních vztahů. Oblast závodního stravování je upravena rovněž zákoníkem práce, dle něhož je zaměstnavatel 22

Aktuální trendy v náboru zaměstnanců

Aktuální trendy v náboru zaměstnanců Aktuální trendy v náboru zaměstnanců Benefity jako nástroj pro získávání zaměstnanců pohledem daňového poradce Ing. Simona Fialová, MBA Praha 11.9.2014 OSNOVA I.Náklady na benefity II. Oblasti poskytování

Více

9/2.2 Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP)

9/2.2 Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) Fondy příspěvkové organizace str. 1 PO Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) Tvoří ho příspěvkové organizace a organizační složky státu. Územní samosprávné celky mohou tvořit sociální fond podle pravidel,

Více

Daňová podpora stravování ANO či NE?

Daňová podpora stravování ANO či NE? Daňová podpora stravování ANO či NE? Obsah 1. Dispozice pro nový zákon o daních z příjmů (NZDP) - Programové prohlášení vlády - zákoník práce 2. Možnosti kompenzace 3. Benefity a jejich daňové dopady 1.

Více

114/2002 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva financí

114/2002 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva financí Systém ASPI - stav k 7.1.2008 do částky 119/2007 Sb. a 49/2007 Sb.m.s. Obsah a text 114/2002 Sb. - poslední stav textu Změna: 510/2002 Sb. Změna: 100/2006 Sb. Změna: 100/2006 Sb. (část) Změna: 355/2007

Více

Pravidla Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. pro hospodaření s fondy

Pravidla Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. pro hospodaření s fondy Pravidla Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. pro hospodaření s fondy Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. Hospodaření Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. (dále jen VVI ) se řídí 21 30 zákona č. 341/2005

Více

Employee Benefits 2010 Zaměstnanecké výhody v zotavující se ekonomice

Employee Benefits 2010 Zaměstnanecké výhody v zotavující se ekonomice Employee Benefits 2010 Zaměstnanecké výhody v zotavující se ekonomice Jiří Běťák ředitel ING Employee benefits ČR Praha 29.7.2010 www.ing.cz Historie výzkumu v oblasti zaměstnaneckých výhod V červnu tohoto

Více

Obsah. Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci... 10 Úvod... 13 1 VÝZNAM ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ... 15

Obsah. Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci... 10 Úvod... 13 1 VÝZNAM ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ... 15 Obsah Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci.................... 10 Úvod........................................................... 13 1 VÝZNAM ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ....................

Více

OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11

OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11 Obsah 3 OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11 Slovníček ke kapitolám 1 až 3...12 Použité zkratky...18 1.1 POTŘEBUJEME, CHCEME NEBO NECHCEME PERSONÁLNÍ STRATEGIE?...19 1.1.1 Strategie rozvoje lidských zdrojů

Více

Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna.tloskov@seznam.

Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna.tloskov@seznam. ROČNÍ ZPRÁVA dle vyhlášky č. 323/2005 Sb. Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna.tloskov@seznam.cz Diagnostický ústav

Více

4 Příspěvky na provoz zařízení, která slouží. kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců.

4 Příspěvky na provoz zařízení, která slouží. kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců. 4 Příspěvky na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců (1) Z fondu lze přispívat na náklady na provoz kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných

Více

Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize

Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize Kateřina Štěrbová ředitelka ING Employee benefits ČR 28. srpna 2014, Praha www.ingpojistovna.cz Historie výzkumu v oblasti zaměstnaneckých výhod V červenci

Více

ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA PhDr. ZBYŇKA MRKOSE, BRNO, DOŠLÍKOVA 48 ZÁSADY ČERPÁNÍ FONDU KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB ROK 2014

ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA PhDr. ZBYŇKA MRKOSE, BRNO, DOŠLÍKOVA 48 ZÁSADY ČERPÁNÍ FONDU KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB ROK 2014 ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA PhDr. ZBYŇKA MRKOSE, BRNO, DOŠLÍKOVA 48 ZÁSADY ČERPÁNÍ FONDU KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB ROK 2014 od 11. března 2014 do 31. prosince 2014 2 VNITŘNÍ PŘEDPIS Část: 26 Základní

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Odměňování pracovníku a výpočet mzdy Ekonomika lesního hospodářství 5. cvičení Odměňování

Více

Organizační směrnice č. 53/2013/SŘ. Zásady čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb

Organizační směrnice č. 53/2013/SŘ. Zásady čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb Organizační směrnice č. 53/2013/SŘ Zásady čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb Čj.: SŠNM/2448/2013 Zpracoval: Ing. Martin Tichý, zástupce ředitelky pro Útvar Ekonomika a provoz Schválila: PaedDr.

Více

Situace a nové trendy v oblasti benefitů v ČR a jejich daňová optimalizace

Situace a nové trendy v oblasti benefitů v ČR a jejich daňová optimalizace Situace a nové trendy v oblasti benefitů v ČR a jejich daňová optimalizace Martina Wolfová 6 May 2003 Jana Kořínková Situace a nové trendy v oblasti zaměstnaneckých výhod (benefitů) v ČR současná situace

Více

Employee Benefits 2011 Zaměstnanecké výhody v mírně rostoucí ekonomice

Employee Benefits 2011 Zaměstnanecké výhody v mírně rostoucí ekonomice Employee Benefits 2011 Zaměstnanecké výhody v mírně rostoucí ekonomice Jiří Běťák ředitel ING Employee benefits ČR Praha 21.7.2011 www.ing.cz Historie výzkumu v oblasti zaměstnaneckých výhod V červnu tohoto

Více

ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ

ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Svaz průmyslu a dopravy České republiky

Svaz průmyslu a dopravy České republiky Svaz průmyslu a dopravy České republiky Svaz průmyslu a dopravy ČR jako respektovaný, nezávislý a společensky zodpovědný sociální partner obhajuje zájmy zaměstnavatelů a podnikatelů v České republice i

Více

DDM a ZpDVPP Vila Doris Šumperk 17. listopadu 2, Šumperk 787 01 tel.: 0649-21 42 12,13,14 fax: 0649 214214 e-mail: vila@doris.cz

DDM a ZpDVPP Vila Doris Šumperk 17. listopadu 2, Šumperk 787 01 tel.: 0649-21 42 12,13,14 fax: 0649 214214 e-mail: vila@doris.cz DDM a ZpDVPP Vila Doris Šumperk 17. listopadu 2, Šumperk 787 01 tel.: 0649-21 42 12,13,14 fax: 0649 214214 e-mail: vila@doris.cz Strana 1 (celkem 5) http://www.doris.cz SMĚR ICE k nakládání s prostředky

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 5 a 6 Mzdy a srážky z mezd, odměňování,

Více

Zásady pro čerpání a použití prostředků FKSP

Zásady pro čerpání a použití prostředků FKSP Zásady pro čerpání a použití prostředků FKSP Vnitřní předpis 1/2015 Domov mládeže a školní jídelna Pardubice Rožkova 331 530 02 Pardubice IČ 48161071 Č. j. DM-020/0001/2015 Originál: Sekretariát Platnost

Více

III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ

III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ 3.1 Uzavření smluv s jednateli Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, která nemůže sama jednat a proto za ni musí jednat někdo jiný. Podle

Více

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Pololetní zpráva 2008 Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Společnost UniCredit Leasing CZ, as., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000

Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 2000 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě vykázal za rok 2000 zisk ve výši 37 tis. Kč. Jedná se o zisk, kterého

Více

Ekonomika Úvod do světa práce. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Úvod do světa práce. Ing. Ježková Eva Ekonomika Úvod do světa práce Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

Employee Benefits 2009

Employee Benefits 2009 Employee Benefits 2009 Jak krize ovlivňuje zaměstnanecké výhody Jan Šíbal, ředitel Employee Benefits ING 28. května 2009 www.ing.cz POJIŠŤOVNICTVÍ - BANKOVNICTVÍ - SPRÁVA AKTIV Výzkum zaměstnanecké výhody

Více

snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance můžeme

snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance můžeme Zaměstnanecké benefity - obecné principy RNDr. Ivan BRYCHTA snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance

Více

3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými

3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými 3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými Náklady z hlediska účetního Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz

Více

MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM

MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM Motivovat lidi znamená, že je musíte přimět chtít to, co chcete, aby chtěli M. Amstrong MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení

Více

Radek Špicar. viceprezident SP ČR pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost. Tisková konference SP ČR a ING Pojišťovny 6.

Radek Špicar. viceprezident SP ČR pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost. Tisková konference SP ČR a ING Pojišťovny 6. Radek Špicar viceprezident SP ČR pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost Tisková konference SP ČR a ING Pojišťovny 6. srpna 2013 SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR Nejvýznamnější zaměstnavatelský svaz

Více

SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR

SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR Nejvýznamnější zaměstnavatelský svaz Jako respektovaný, nezávislý a společensky zodpovědný sociální partner obhajuje zájmy zaměstnavatelů a podnikatelů v České republice i v

Více

Daň z příjmů právnických osob v roce 2008. Petr Neškrábal 30. ledna 2008

Daň z příjmů právnických osob v roce 2008. Petr Neškrábal 30. ledna 2008 Daň z příjmů právnických osob v roce 2008 Petr Neškrábal 30. ledna 2008 Sazba daně 21% od 1. 1. 2008 20% od 1. 1. 2009 19% od 1. 1. 2010 Pro stanovení daně se použije sazba daně účinná k prvnímu dni zdaňovacího

Více

Vyhlášení a podmínky pro poskytnutí dotace městskou částí Praha 12 v sociální oblasti pro rok 2010

Vyhlášení a podmínky pro poskytnutí dotace městskou částí Praha 12 v sociální oblasti pro rok 2010 Příloha usnesení rady městské části Praha 12 č. 109.21.10 Vyhlášení a podmínky pro poskytnutí dotace městskou částí Praha 12 v sociální oblasti pro rok 2010 v rámci V. programu Podpora MČ v sociální oblasti

Více

Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v za rok 1999

Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v za rok 1999 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 1999 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě pokračoval v úspěšném hospodaření a za rok 1999 dosáhl zisku ve výši

Více

LEGISLATIVNÍ VÝKLAD. Poskytování stravného zaměstnavatelem. www.ca-staff.cz

LEGISLATIVNÍ VÝKLAD. Poskytování stravného zaměstnavatelem. www.ca-staff.cz Poskytování stravného zaměstnavatelem Žádný právní předpis neukládá zaměstnavateli povinnost poskytovat zaměstnancům stravování nebo jim na stravování přispívat (zaměstnavatel má pouze povinnost stravování

Více

Personální činnost podniku mzdy. cv. 11

Personální činnost podniku mzdy. cv. 11 Personální činnost podniku mzdy cv. 11 Odměňování pracovníků Přímé odměny ve finančním vyjádření Nepřímé odměny a výhody ve finančním vyjádření Nepřímé odměny a výhody v nefinančním vyjádření Nehmotné

Více

Příloha č. 3. Zásady tvorby a čerpání sociálního fondu

Příloha č. 3. Zásady tvorby a čerpání sociálního fondu Příloha č. 3 Zásady tvorby a čerpání sociálního fondu Zásady tvorby a čerpání sociálního fondu I. Zmocňovací ustanovení Sociální fond je účelový peněžní fond, který město Hranice zřizuje dle 5 zákona č.

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

www.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty

www.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty www.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty Klíčové pojmy Mzda Postup výpočtu mzdy Hrubá mzda Čistá mzda Částka k výplatě Výpočet daně z příjmů ze závislé činnosti Mzda peněžité plnění (příp. naturální) poskytované

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní

Více

Změny ve zdaňování fyzických osob

Změny ve zdaňování fyzických osob Změny ve zdaňování fyzických osob Změny ve zdaňování fyzických osob I. Snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 % v roce 2008 a 12,5 % Zrušení progresivní sazby, zavedení lineární sazby Změna kalkulace

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

Seznam autorů... 3. Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci... 11. Úvod... 14. Část I Daňové slevy... 15

Seznam autorů... 3. Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci... 11. Úvod... 14. Část I Daňové slevy... 15 Obsah Seznam autorů................................................ 3 Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci.............. 11 Úvod........................................................

Více

Postup při poskytování příspěvků, darů a návratných bezúročných půjček ze sociálního fondu

Postup při poskytování příspěvků, darů a návratných bezúročných půjček ze sociálního fondu B3-08/3-MPK UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI METODICKÝ POKYN KVESTORKY UP (MPK) B3-08/3-MPK Postup při poskytování příspěvků, darů a návratných bezúročných půjček ze sociálního fondu Univerzity Palackého

Více

Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013

Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Víte, co se stane v rámci důchodové reformy od roku 2013 s penzijním připojištěním? Mimo jiného se změní výše státního příspěvku, posune se hranice pro možnost

Více

Rozpočet služby, uznatelné náklady na co, je možné finanční podporu prostřednictvím kraje žádat (dotace od MPSV)

Rozpočet služby, uznatelné náklady na co, je možné finanční podporu prostřednictvím kraje žádat (dotace od MPSV) Rozpočet služby, uznatelné náklady na co, je možné finanční podporu prostřednictvím kraje žádat (dotace od MPSV) Finanční prostředky lze použít pouze na úhradu nákladů souvisejících s poskytováním základních

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.17 Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti

Více

Zaměstnanecké benefity a jejich význam

Zaměstnanecké benefity a jejich význam Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Zaměstnanecké benefity a jejich význam Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Jana Mervartová Ing. Roman Skoták Brno 2013 Poděkování: Děkuji vedoucí

Více

II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci

II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci ~ 35 ~ II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci Do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, ale i zdravotní pojištění se započítávají příjmy,

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DAŇOVÁ SOUSTAVA Ing. Hana Volencová Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_07_3_08_EK Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou poplatníkem daně z příjmů právnických osob je: právnická osoba

Více

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření?

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? JUDr. Vít Samek PT 1 Praha, MPSV, 21. května 2015 Odborná komise pro důchodovou reformu Mandát 2015 PT1 Odborné komise pro DR Analyzovat efektivitu státní

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Mimorozpočtové prostředky zásady, realizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

4 Příspěvky na provoz zařízení, která slouží. kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců.

4 Příspěvky na provoz zařízení, která slouží. kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců. 4 Příspěvky na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců (1) Z fondu lze přispívat na náklady na provoz kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 2 Číslo

Více

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY Současná vláda České republiky již od svého ustavení slibovala veřejnos reformu veřejných financí, jejímž cílem by mělo být zejména zastavení

Více

SMĚRNICE. S M Ě R N I C E k tvorbě a čerpání FKSP. SOŠ, Louny, PO. Účinnost předpisu: 01.01. 2011 Pořadové číslo: 3/2011. Název předpisu: Změny:

SMĚRNICE. S M Ě R N I C E k tvorbě a čerpání FKSP. SOŠ, Louny, PO. Účinnost předpisu: 01.01. 2011 Pořadové číslo: 3/2011. Název předpisu: Změny: SOŠ, Louny, PO SMĚRNICE Účinnost předpisu: 01.01. 2011 Pořadové číslo: 3/2011 Správce předpisu: Ekonomický útvar Název předpisu: S M Ě R N I C E k tvorbě a čerpání FKSP Změny: p.č. č. předpisu název předpisu

Více

Zkratky a úplné názvy předpisů a pokynů používaných v publikaci 10. Úvod 15. 1 Právní úprava společnosti s ručením omezeným 17

Zkratky a úplné názvy předpisů a pokynů používaných v publikaci 10. Úvod 15. 1 Právní úprava společnosti s ručením omezeným 17 Zkratky a úplné názvy předpisů a pokynů používaných v publikaci 10 Úvod 15 1 Právní úprava společnosti s ručením omezeným 17 1 Sídlo s. r. o. v bytě, který je v podílovém vlastnictví manželů 20 2 Povinné

Více

SMĚRNICE č.1/2013 pro tvorbu a užití Sociálního fondu města Frýdlantu nad Ostravicí

SMĚRNICE č.1/2013 pro tvorbu a užití Sociálního fondu města Frýdlantu nad Ostravicí Město Frýdlant nad Ostravicí Náměstí 3, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí SMĚRNICE č.1/2013 pro tvorbu a užití Sociálního fondu města Frýdlantu nad Ostravicí Část I. Čl.1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1 Zastupitelstvo

Více

VŠFS_Zima 2006_ODOP - Zaměstnanci Příklad 1 Základní mzda paní Kropáčkové činila v říjnu 18 620 Kč. Dále obdržela vyplaceno nemocenské

VŠFS_Zima 2006_ODOP - Zaměstnanci Příklad 1 Základní mzda paní Kropáčkové činila v říjnu 18 620 Kč. Dále obdržela vyplaceno nemocenské Příklad 1 Základní mzda paní Kropáčkové činila v říjnu 18 620 Kč. Dále obdržela vyplaceno nemocenské ve výši 1 260 Kč a náhradu mzdy za jednodenní dovolenou ve výši 650 Kč. Zaměstnavatel vyslal paní Kropáčkovou

Více

Personálníčinnost podniku. Osnova učiva. Didaktické zpracování učiva pro střední školy

Personálníčinnost podniku. Osnova učiva. Didaktické zpracování učiva pro střední školy Personálníčinnost podniku Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova učiva 1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců

Více

Příloha č. 2. Rozvaha společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013

Příloha č. 2. Rozvaha společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013 Příloha č. 2 Rozvaha společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013 Výkaz zisku a ztráty společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013 Příloha k účetní závěrce společnosti.a.s.a. skládka

Více

Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna@tloskov.

Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna@tloskov. ROČNÍ ZPRÁVA dle vyhlášky č. 323/2005 Sb. Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna@tloskov.cz Diagnostický ústav sociální

Více

I. Úvod do problematiky

I. Úvod do problematiky Informace z ukončené kontrolní akce Hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými na zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní

Více

KOMISE ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ RADY MĚSTA KOLÍNA

KOMISE ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ RADY MĚSTA KOLÍNA KOMISE ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ RADY MĚSTA KOLÍNA Pravidla a podmínky pro podávání žádostí, rozhodování a udělování grantů v sociální oblasti města Kolína pro rok 2014 (Pravidla) Platnost a účinnost od: 14.

Více

Základy managementu Řízení lidí. Ing. Ivana Pražanová

Základy managementu Řízení lidí. Ing. Ivana Pražanová Základy managementu Řízení lidí Ing. Ivana Pražanová Historie Lidé na začátku minulého století hlavně nositeli fyzické síly Normy, úkolová mzda, personální agenda metody řízení Postupně se práce stala

Více

Srovnání návrhu rozpočtu 2013 se schváleným rozpočtem 2012. Příloha č. 3

Srovnání návrhu rozpočtu 2013 se schváleným rozpočtem 2012. Příloha č. 3 Srovnání návrhu rozpočtu se schváleným rozpočtem Příloha č. 3 Samospráva - ORJ 91 9153 - grantová a dotační politika 3399 Ostatní záležitosti kultury, církví a sdělovacích prostředků (v tis. Kč) 522 Neinvestiční

Více

Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČ: 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 centrum@tloskov.

Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČ: 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 centrum@tloskov. ROČNÍ ZPRÁVA dle vyhlášky č. 323/2005 Sb. Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČ: 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 centrum@tloskov.cz Diagnostický ústav sociální

Více

6 Zdravotní pojištění

6 Zdravotní pojištění 6 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění 6.1 Účast zaměstnanců na pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za zaměstnance označovány osoby, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti

Více

ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ

ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ Accounting and Tax Aspects of Employee Benefits Bakalářská práce Vedoucí bakalářské

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

500 HR Minutes Moderní trendy v HR Zaměstnanecké benefity

500 HR Minutes Moderní trendy v HR Zaměstnanecké benefity 500 HR Minutes Moderní trendy v HR Zaměstnanecké benefity Šárka Drbová 13. března 2013 Program Strategie odměňování Moderní trendy v poskytovaných benefitech Legislativní výhled 2 500 HR Minutes Vazba

Více

ČÁST I / ÚČETNÍ ZÁVĚRKA PODLE ČESKÝCH PŘEDPISŮ

ČÁST I / ÚČETNÍ ZÁVĚRKA PODLE ČESKÝCH PŘEDPISŮ 2) informace o účetních zásadách, metodách oceňování a způsobech odpisování 3) doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisku a ztráty je třeba vysvětlit každou významnou položku či skupinu položek, pohledávky

Více

Daň z příjmu fyzických osob

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu fyzických osob Legislativa Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v aktuálním znění Poplatníci daně - fyzické osoby Každý, kdo má na území ČR trvalé

Více

Dopad sociální reformy

Dopad sociální reformy Dopad sociální reformy Zaměstnanost Státní sociální podpora Sociální služby Dávky osobám zdravotně postiženým Daně a pojistné odvody Oblast zaměstnanosti Přehled zásadních změn: redukce státní podpory

Více

Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky

Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Autor : Ing. Jaroslava Pospíšilová

Více

Zásady pro hospodaření se sociálním fondem Příloha k Pravidlům pro hospodaření AsÚ AV ČR, v.v.i. s fondy

Zásady pro hospodaření se sociálním fondem Příloha k Pravidlům pro hospodaření AsÚ AV ČR, v.v.i. s fondy Zásady pro hospodaření se sociálním fondem Příloha k Pravidlům pro hospodaření AsÚ AV ČR, v.v.i. s fondy Zdroje fondu tvoří: 1. Zdroje fondu a) základní příděl na vrub nákladů AsÚ ve výši 2% z ročního

Více

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění 3.1 Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnancům Zákoník práce 151 až 190 2 typy náhrad: - cestovní náhrady, - náhrady za opotřebení 3.1.1 Cestovní náhrady V praxi

Více

Ekonomika Sociální zabezpečení. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Sociální zabezpečení. Ing. Ježková Eva Ekonomika Sociální zabezpečení Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

PŘÍKLAD Č. 1. AB-EXPORT, a. s., plátce DPH, obchoduje se zahraničím. Na počátku účetního období má na vybraných účtech následující počáteční stavy:

PŘÍKLAD Č. 1. AB-EXPORT, a. s., plátce DPH, obchoduje se zahraničím. Na počátku účetního období má na vybraných účtech následující počáteční stavy: PŘÍKLAD Č. 1 AB-EXPORT, a. s., plátce DPH, obchoduje se zahraničím. Na počátku účetního období má na vybraných účtech následující počáteční stavy: 311/2 Zahraniční pohledávky FAV A... 6 500,- - FAV B...

Více

Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s.

Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s. Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Člen skupiny UniCredit Group Společnost CAC LEASING, a.s., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá,

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

-Právní úprava -Základní pojmy -Výpočet čisté mzdy MZDY

-Právní úprava -Základní pojmy -Výpočet čisté mzdy MZDY -Právní úprava -Základní pojmy -Výpočet čisté mzdy MZDY STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství

Více

POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14/3201 150 00 Praha 5

POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14/3201 150 00 Praha 5 POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. 150 00 Praha 5 Společnost CAC LEASING, a.s., IČ 15886492, se sídlem, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti tuto

Více

snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance můžeme

snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance můžeme Zaměstnanecké benefity - konkrétní možnosti zaměstnavatele RNDr. Ivan BRYCHTA snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele,

Více

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY Marie Kučerová TÉMATA: Platy od 1. 11. 2014 Příplatek za vedení Odměny dle 224 ZP Minimální

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Pro účely těchto pravidel a podmínek: a) žadatelem o dotaci se rozumí poskytovatel sociálních služeb, registrovaný podle

Pro účely těchto pravidel a podmínek: a) žadatelem o dotaci se rozumí poskytovatel sociálních služeb, registrovaný podle Pravidla a podmínky pro poskytnutí dotace hlavního města Prahy v sociální oblasti pro rok 2010 prostřednictvím Městské části Praha 16 V. Program Podpora městských částí v sociální oblasti Městská část

Více

Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí. Ministerstvo financí červen 2014

Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí. Ministerstvo financí červen 2014 Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí Ministerstvo financí červen 2014 Obsah 1. Výsledky hospodaření obcí za rok 2013 2. Rozpočtové určení daní od roku 2013 3. Kritérium počet dětí MŠ a žáků

Více

Vývoj pracovního trhu

Vývoj pracovního trhu Vývoj pracovního trhu výběr z dat za 1. čtvrtletí 2012 Tomáš Ervín Dombrovský, LMC Vývoj trhu 18 % pozic vhodných pro absolventy (v r. 2008-24 %) Srovnání poptávky a nabídky, vývoj Jobs.cz březen 2012

Více

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík Návrh systému odloženého školného Radim Valenčík 1 Otázky, které si - ke škodě věci ne vždy klademe: Školné - co je důležitější, zda či jak zavést? Víme a shodneme se v odpovědi, proč zavést školné? Kdo

Více

Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI

Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI Pojem mzda, struktura hrubé mzdy Pojistné na SZ a ZP Daň z příjmů ze závislé činnosti Účtování mezd Zálohy, pohledávky a závazky Mzdová evidence 1 Základní mzda Úkolová

Více

Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna.tloskov@seznam.

Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna.tloskov@seznam. ROČNÍ ZPRÁVA dle vyhlášky č. 323/2005 Sb. Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna.tloskov@seznam.cz Diagnostický ústav

Více

Za pomoci zákona o daních z příjmů odpovězte na následující otázky: 2. Vysvětlete, co znamená a kdy nastane zdanění starobních důchodů.

Za pomoci zákona o daních z příjmů odpovězte na následující otázky: 2. Vysvětlete, co znamená a kdy nastane zdanění starobních důchodů. Pracovní list k DPFO Za pomoci zákona o daních z příjmů odpovězte na následující otázky: 1. Jaké příjmy jsou od daně z příjmů osvobozeny? 2. Vysvětlete, co znamená a kdy nastane zdanění starobních důchodů.

Více

Finanční právo. 3. seminář 1. listopadu 2013

Finanční právo. 3. seminář 1. listopadu 2013 Finanční právo 3. seminář 1. listopadu 2013 Daň z příjmů fyzických osob Zákon o daních z příjmů Daně z příjmů fyzických osob a právnických osob jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Více

Příloha k účetní závěrce

Příloha k účetní závěrce Příloha k účetní závěrce sestavené společností Chemin a.s. ke dni 31.12.214 v tis. Kč Příloha k účetní závěrce za rok 214 1. Obecné vysvětlivky k rozvaze a výkazu zisku a ztráty Tato příloha k účetní závěrce

Více

C 1. VYUŽITÍ DOTACE DLE ROZPO

C 1. VYUŽITÍ DOTACE DLE ROZPO Část C 1. VYUŽITÍ DOTACE DLE ROZPOČTOVÉ SKLADBY 1 POLOŽKA Č. NÁZEV A POPIS 5011 Platy zaměstnanců v pracovním poměru Včetně odměn zahrnovaných do prostředků na platy. 5021 Ostatní osobní výdaje Zahrnuje

Více