srpen 2009 Otevřená společnost o. p. s. Seifertova Praha 3

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "srpen 2009 Otevřená společnost o. p. s. Seifertova 47 130 00 Praha 3 http://www.proculture.cz"

Transkript

1 Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR (dále jen Analýza) srpen 2009 Otevřená společnost o. p. s. Seifertova Praha 3 1

2 OBSAH 1 Úvod 1.1 Východiska Analýzy 1.2 Pojmy předmětu Analýzy 1.3 Vymezení předmětu Analýzy 1.4 Nástroj Analýzy 1.5 Časové vymezení 1.6 Vymezení základního cíle 1.7. Hypotéza 1.8 Rozsah analyzovaných dokumentů 1.9 Výčet analyzovaných dokumentů 2. Analýza 2.1 Národní strategické dokumenty Strategie udržitelného rozvoje ČR Strategie hospodářského růstu Strategie regionálního rozvoje České republiky Národní rozvojový plán ČR Národní klastrová strategie Národní inovační politika České republiky Exportní strategie České republiky 2.2 Rezortní strategické dokumenty Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky Strategie celoživotního učení ČR Státní kulturní politika na léta Koncepce účinnější podpory umění 2.3 Operační programy strukturálních fondů Operační program podnikání a inovace Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program lidské zdroje a zaměstnanost prováděcí dokument Operační program Praha Adaptabilita Integrovaný operační program Regionální operační programy 3. Závěr analýzy 3.1 Oblast inovace 3.2 Oblast vzdělávání 3.3 Oblast kultury 3.4 Oblast strukturálních fondů 3.5 Zodpovězení výchozí otázky Analýzy 2

3 1 Úvod Východiska Analýzy Analýza vychází z následujících dokumentů: Sdělení Evropské komise o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě (č. 242, z 10. května 2007), jehož východiskem je článek 151 Smlouvy o evropském společenství stanovující, že: Společenství přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální různorodost a zároveň zdůrazňuje společné kulturní dědictví. Činnost Společenství je zaměřena na povzbuzování spolupráce mezi členskými státy a v případě potřeby na podporu a doplňování jejich činnosti. Společenství a členské státy podporují spolupráci v oblasti kultury se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy. Společenství ve své činnosti podle ostatních ustanovení této smlouvy přihlíží ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur. Sdělení č reaguje na zvyšující se vědomí toho, že EU hraje jedinečnou roli v podpoře svého kulturního bohatství a rozmanitosti, a to v Evropě i ve světě. Potvrzuje se také, že kultura je nezbytným prvkem pro dosažení strategických cílů EU, které se týkají prosperity, solidarity a bezpečnosti, a k zajištění viditelnější pozice na mezinárodní scéně. Na základě rozsáhlých konzultací 2 zkoumá toto sdělení vztah mezi kulturou a Evropou v globalizovaném světě a navrhuje cíle pro nový program EU pro kulturu. Tento program má být sdílen všemi zúčastněnými stranami (Komisí, členskými státy a rovněž občanskou společností a Evropským parlamentem). Komise se tedy snaží o zavedení nových partnerství a metod pro spolupráci jakou je například otevřená metoda koordinace (OMK). Sdělení 242 konstatuje, že kulturní bohatství Evropy je založeno na její rozmanitosti a stále více také na jejím důležitém přínosu v nehmotném světě založeném na znalostech. Zároveň shledává, že evropské kulturní odvětví je již nyní velmi dynamickým podnětem pro činnosti spojené s hospodářstvím a zaměstnaností na celém území EU. Kulturní činnosti také pomáhají podpořit společnost tím, že umožňují začleňování a přispívají k prevenci a snížení chudoby a sociálního vyloučení a 3

4 Ve vztahu ke kulturním a kreativním/tvůrčím odvětvím pak Sdělení považuje kreativní podnikatele a čilý kulturní průmysl za budoucí zdroj inovací, jehož potenciál je třeba lépe využít. Sdělení dále uvádí, že kulturní průmysl a tvůrčí odvětví podstatně přispívají k evropskému HDP, růstu a zaměstnanosti, což Evropská komise dokladuje prostřednictvím nezávislé studie Ekonomika kultury v Evropě (KEA), která odhaduje, že více než 5 milionů lidí pracovalo v roce 2004 v kulturním odvětví, což odpovídá 3,1 % celkové zaměstnané populace v EU25. Kulturní odvětví přispělo v roce 2003 přibližně 2,6 % k HDP EU a růst v tomto odvětví byl podstatně vyšší než v hospodářství obecně mezi roky 1999 a Tyto průmysly a kreativita, kterou vytváří, jsou v souvislosti s globalizací základním přínosem pro hospodářství a konkurenceschopnost Evropy. Na základě výše uvedených zjištění směřuje sdělení č. 242 k tomu, aby role kultury v podpoře a posilování a inovací byla prozkoumána a podpořena s tím, že tvořivost je základem pro sociální a technologickou inovaci, a proto je důležitým faktorem pro růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost v EU a v souvislosti s tím definuje následující zvláštní cíle: podpořit tvořivost ve vzdělání tím, že kulturní odvětví bude také stavět na potenciálu kultury jakožto konkrétního vkladu/nástroje pro celoživotní učení a že kultura a umění budou podporovány v neformálním i formálním vzdělávání (včetně učení se jazykům) podpořit budování kapacit v kulturním odvětví, a to podporou vzdělávání kulturního odvětví v manažerských schopnostech, v podnikání a ve znalostech evropské dimenze / činností na trhu a rozvojem inovačních zdrojů financování včetně sponzorství a zlepšeným přístupem k těmto zdrojům rozvíjet tvořivá partnerství mezi kulturním odvětvím a jinými odvětvími (informační a komunikační technologie, výzkum, cestovní ruch, sociální partneři atd.) s cílem posílit sociální a hospodářský dopad investic do kultury a tvořivosti, především s ohledem na podporu růstu a zaměstnanosti a rozvoj a přitažlivost regionů a měst. Zásady pro čerpání strukturálních fondů ( ) Analýza dále vychází z rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 6. října 2006, která stanovila strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost, (hospodářskou, sociální a územní). 4 Tyto strategické pokyny Společenství obsahují principy a priority politiky soudržnosti a ukazují cesty, jakými mohou evropské regiony využít plně výhodu 308 miliard EUR, které byly vyčleněny pro národní a regionální programy pomoci na období Cílem pokynů je podpora harmonického, vyváženého a udržitelného rozvoje Společenství. Zásady doporučují podporu územního plánování včetně rozvoje kulturního bohatství, nutnost věnovat odpovídající pozornost investicím do kulturních infrastruktur a zavést opatření týkající se poskytování kulturních služeb (zejména ve městech), zachovávat a rozvíjet kulturní dědictví a bohatství. 3 Viz studie o hospodářství v kultuře v Evropě provedená společností KEA pro Evropskou komisi v roce 2006, 4 4

5 Národní vládní orgány použijí pokyny jako podklad pro sestavování svých národních strategických priorit a plánování pro roky , pro tzv. Národní strategickou referenční strukturu. Podle pokynů a v souladu s obnoveným lisabonským procesem programy spolufinancované z politiky soudržnosti budou směrovat zdroje do následujících tří prioritních oblastí: * zvýšení přitažlivosti členských států, regionů a měst pomocí zlepšení přístupnosti, zajištění odpovídající kvality a úrovně služeb a ochrany potenciálu jejich životního prostředí; * povzbuzování inovací, soukromého podnikání a růstu ekonomických znalostí pomocí výzkumu a inovací kapacit, včetně nových informačních a komunikačních technologií; * vytvoření většího počtu pracovních míst a vytvoření lepších pracovních míst pomocí přitáhnutí většího počtu lidí do zaměstnání v rámci podnikatelských aktivit, zlepšení adaptibility dělníků a společností a zvýšení investic do lidských zdrojů. Dále analýza dokumentů čerpá z přehledu nařízení na období v oblasti politiky soudržnosti a regionální politiky zveřejněných v Evropském věstníku 31. července 2006, 5 ve kterém jako jednu z jedenácti priorit Evropského fondu pro regionální rozvoj nařizuje Evropský parlament a rada Investice do kultury, včetně: ochrany, propagace a zachování kulturního dědictví; rozvoje kulturní infrastruktury na podporu socioekonomického rozvoje; udržitelnost cestovního ruchu a zvýšení regionální přitažlivosti; a podpory zaměřené na zlepšení nabídky kulturních služeb prostřednictvím nových služeb s vyšší přidanou hodnotou, čímž se podpora kultury definitivně stává součástí evropských rozvojových politik. Konečně vychází Analýza také z cíle projektu Sociálně-ekonomický potenciál, který na základě teoretické i empirické analýzy navrhne využití kulturních a kreativních průmyslů k sociálnímu a ekonomickému rozvoji ČR. 1.2 Pojmy předmětu Analýzy V současné době není v kontextu České republiky ustálený překlad pojmu kulturních a kreativních průmyslů ani jejich obsahové vymezení. To je mimo jiné jeden z plánovaných výstupů tohoto projektu. Při práci na Analýze jsme proto vycházeli z oficiálních překladů Evropské komise a oficiálního překladu studie Ekonomika kultury v Evropě. Ta používá namísto pojmu kreativní průmysl/y; tvůrčí průmysl(y). K této skutečnosti jsme také přihlíželi při definici analyzovaných pojmů jednotlivých strategických dokumentů. 5 5

6 1.3 Vymezení předmětu Analýzy (zkoumání) Vzhledem ke skutečnosti, že existují mnohé definice kulturních a kreativních průmyslů v závislosti na příslušném geografickém kontextu, ale také na východiscích, z nichž tvůrci jednotlivých definic čerpají, a s přihlédnutím k faktu, že v rámci České republiky nebyla doposud definice kulturních a kreativních průmyslů utvořena, bude tato analýza pracovat s pracovní definicí stanovenou v rámci studie Ekonomika kultury v Evropě, kterou pro Evropskou komisi zpracovala organizace Kern European Affairs (dále jen KEA) v roce 2006 a která se stala jedním ze základních podkladů pro vytvoření první evropské strategie pro kulturu v roce 2007, tzv. Sdělení o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě č. 242 z 10. května Tato definice zohledňuje vzájemné vazby a především ekonomickou propojenost celého kulturního a tvůrčího sektoru/odvětví, kde je umění považováno za křehkou, nicméně klíčovou hybnou sílu (Smolíková). 6 Z oborového hlediska člení zmíněná studie umění a kulturu do následujících kategorií: Kulturní odvětví - Neprůmyslová odvětví, která produkují nereprodukovatelné zboží a služby, které jsou konzumovány na místě (koncert, umělecký veletrh, výstava). Jde o následující umělecké oblasti (výtvarné umění zahrnující malířství, sochařství, řemesla, fotografii; trhy s uměním a starožitnostmi; scénická umění zahrnující operu, orchestry, divadlo, tanec, cirkus; a kulturní dědictví zahrnující muzea, pamětihodnosti, archeologické lokality, knihovny a archivy). - Průmyslová odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (například kniha, film, zvuková nahrávka). K těmto kulturním průmyslům patří film a video, videohry, vysílání, hudba, vydávání knih a tisku. Tvůrčí odvětví V tvůrčím odvětví se kultura stává tvůrčí investicí do produkce nekulturního zboží. Patří sem takové aktivity jako design (módní návrhářství, design interiérů a produktů), architektura a reklama. Kreativita je ve studii chápána jako zdroj inovace. 6 Marta Smolíková (ed.), Management umění. Vysoká škola uměleckoprůmyslová, Praha, ProCulture, Otevřená společnost, o. p. s., Praha s. 6

7 Definice kulturního a tvůrčího odvětví 7 OKRUHY ODVĚTVÍ PODODVĚTVÍ CHARAKTERISTIKY OBLAST Výtvarné umění řemesla malířství * neprůmyslová činnost HLAVNÍCH sochařství - fotografie UMĚLECKÝCH * výstupem jsou prototypy a ODVĚTVÍ Scénická umění divadlo tanec cirkus díla potenciálně chráněna copyrightem festivaly. (např. tato díla mají vysokou hustotu tvorby, což by bylo vhodné pro Kulturní dědictví muzea knihovny copyright, ale nedochází k tomu archeologická naleziště systematicky, jako v případě většiny archívy řemeslných výrobků, některých inscenací a výtvarného umění, atd.). OKRUH 1: Film a video * průmyslová činnost mající za cíl masivní KULTURNÍ reprodukci PRŮMYSL Televize a rozhlas * výkon je založen na copyrightu Videohry Hudba trh s hudebními nahrávkami vystoupení s živou hudbou příjmy společností inkasujících v hudebním odvětví Knihy a tisk vydávání knih vydávání časopisů a tisku OKRUH 2: Design módní návrhářství, grafický * aktivity nejsou nezbytně průmyslové a může TVŮRČÍ design, design interiérů, jít o prototypy PRŮMYSL A design produktů AKTIVITY * ačkoli je výkon založen na copyrightu, může Architektura jít i o jiné investice spojené duševním vlastnictvím (např. ochranné známky) Reklama * použití kreativity (tvůrčích nástrojů a lidí pocházejících z umělecké sféry a sféry kulturního průmyslu) je zásadní pro výkon těchto nekulturních odvětví. OKRUH 3: výrobci PC, výrobci * tato kategorie je vágní, je nemožné ji vymezit PŘÍBUZNÁ MP3 přehrávačů, na základě jasných kritérií. PRŮMYSLOVÁ odvětví mobilních Zahrnuje řadu jiných hospodářských odvětví, ODVĚTVÍ telefonů, atd. která jsou závislá na předchozích okruzích, například ICT sektor. kulturní odvětví tvůrčí odvětví 7 Viz studie o hospodářství v kultuře v Evropě provedená společností KEA pro Evropskou komisi v roce 2006, 7

8 1.4 Nástroj Analýzy nástrojem obsahové analýzy je vyhledávání klíčových slov či skupin slov a kontextu, ve kterém jsou v jednotlivých dokumentech tato klíčová slova využívána Vymezení klíčových slov a pojmů Jako klíčová slova byly vymezeny tyto pojmy, slova a slovní spojení: kulturní průmysl/y, kreativní/tvůrčí průmysl/y jako celek dále pak jednotlivé oblasti kulturních/kreativních průmyslů tak, jak jsou definovány studií KEA pojmy kreativita; tvořivost, inovace, nadání, talent pojem kreativní třída (creative class) 1.5 Časové vymezení Analýza se zabývá dokumenty od roku 2004, kdy ČR vstoupila do Evropské unie a kdy v jednotlivých národních a regionálních strategických dokumentech došlo k uplatnění a implementaci standardů strategických dokumentů EU. Z pohledu strukturální pomoci je to rok 2004, kdy je odstartováno čerpání ze strukturálních fondů v rámci zkráceného programovacího období Vstupem do EU rokem 2004 také vrcholí tzv. aproximace právního řádu ČR právu komunitárnímu, tzv. acquis communautaire, jejíž akceptace byla podmínkou přijetí do EU, tj. uvedení vlastního právního řádu do souladu s komunitárním právem, resp. s právem Evropské unie. V praxi se především jednalo o implementaci směrnic do vnitrostátního práva kandidátů na členství. Na základě Evropské dohody o přidružení k ES bylo nutno v rámci přípravy k přijetí acquis communautaire přizpůsobit český právní řád tak, aby byl v okamžiku vstupu ČR do EU kompatibilní s právem ES. Znamenalo to nejen odstranit všechny rozpory, ale především zajistit implementaci směrnic do českého práva. 1.6 Vymezení základního cíle Základní otázka analýzy Analýzy byla stanovena v tomto znění: Existuje na úrovni národních strategických horizontálních (mezirezortních) dokumentů a vertikálních (rezortních) dokumentů komplexně deklarovaný a definovaný strategický směr rozvoje, podpory a využití kulturních a kreativních průmyslů na území České republiky? Cílem analýzy dokumentů je popsat a na základě konkrétních obsahových pasáží jednotlivých dokumentů prokázat způsob, jakým zohledňují strategické dokumenty od roku 2004 existenci kulturních a kreativních průmyslů, a nakolik je oblast kulturních a 8

9 kreativních průmyslů v analyzovaných dokumentech komplexně zachycena, s tím, že vycházíme z následující hypotézy Hypotéza Role kulturních a kreativních průmyslu je ignorována, role umění a kultury je chápána jako záležitost osvěty nebo zábavy. Ekonomický přínos kultury je marginalizován. (viz tvrzení studie KEA). V České republice nejsou vytvořeny předpoklady pro řádné využití potenciálu kulturních a kreativních průmyslů, neboť jsou ve strategických dokumentech zmiňovány a zohledňovány spíše náhodně a nevycházejí z uceleného mapování potřeb sektoru, které by se adekvátně promítalo do jednotlivých strategických dokumentů a vytvářelo tak odrazový můstek pro rozvoj hospodářského a sociálního potenciálu kulturních a tvůrčích/kreativních průmyslů/odvětví Rozsah analyzovaných dokumentů K účelu Analýzy jsme zvolili jak stěžejní národní strategie na úrovni vlády (mezisektorové dokumenty), tak dokumenty jednotlivých rezortů jejichž působení je relevantní pro oblast kulturních a kreativních průmyslů. Na úrovni státu rozlišujeme strategie/koncepce/politiky vlády, což jsou zastřešující dokumenty, které vytyčují směry dalšího rozvoje a stanovují hlavní strategické cíle. Z nich by v optimálním případě měly vycházet všechny ostatní plánovací dokumenty. Dalšími strategickými plány na úrovni státu jsou koncepce/strategie/politiky jednotlivých resortů podle příslušných oblastí, jejichž rozvojem se dané ústřední správní úřady zabývají. Tyto dokumenty jsou schvalované vládou ČR a za plnění strategických cílů odpovídá většinou více ministrů. Dokumenty byly analyzovány na základě jejich relevance pro oblast kulturních a kreativních průmyslů. Národní horizontální strategické dokumenty trvale udržitelný rozvoj a kulturní a kreativní průmysly hospodářský růst a kulturní a kreativní průmysly národní program reforem a kulturní a kreativní průmysly Národní sektorové strategické dokumenty vzdělávání ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům výzkum a inovace ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům průmysl ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům malé a střední podnikání ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům regionální rozvoj ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům 9

10 kultura ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům sociální oblast ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům Dokumenty vymezující čerpání strukturálních fondů Národní strategický referenční rámec a programové dokumenty jednotlivých operačních programů. Analýza se soustředí především na obsahově deklarované využití, případně, pakliže nedeklarováno, na možné využití OPPI (Operačního programu podnikání a inovace), OPVzK (Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost), OPLZZ (Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost), IOP (Integrovaného operačního programu), dále pak ROP (regionálních operačních programů) pro oblast kulturních a kreativních průmyslů. Způsob zařazení operačních programů a jednotlivých projektů do soustavy strategických dokumentů Tématický rozsah analyzovaných dokumentů byl dán předmětem výzkumného projektu, jímž je teoretická a empirická analýza možností využití potenciálu kulturních, resp. Kreativních průmyslů k sociálnímu a ekonomickému rozvoji ČR. Analýze byly tedy podrobeny oblasti a strategické dokumenty, které hrají roli při využití potenciálu kreativních průmyslů, tedy národní horizontální strategické dokumenty SUR, SHR a národní sektorové dokumenty v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovace, průmyslu, regionálního rozvoje, kultury a sociální oblasti, dále pak dokumenty týkající se čerpání strukturálních fondů v České republice v letech Výčet analyzovaných dokumentů Národní strategické dokumenty Strategie udržitelného rozvoje ČR uvedení data není součástí názvu dokumentu Strategie hospodářského růstu uvedení data není součástí názvu dokumentu 10

11 Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta Národní rozvojový plán ČR str-113-a-124.pdf Národní rozvojový plán Národní inovační politika České republiky na léta Národní exportní strategie Národní klastrová strategie / /42899/ Rezortní strategické dokumenty Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR Strategie celoživotního učení ČR Státní kulturní politika na léta Koncepce účinnější podpory umění na léta inn_j podpory_um_n na_l_ta_ doc Dokumenty operačních programů strukturálních fondů Operační program podnikání a inovace Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost

12 Operační program lidské zdroje a zaměstnanost Integrovaný operační program Regionální operační programy

13 2. Analýza 2.1 Národní strategické dokumenty Strategie udržitelného rozvoje ČR ( ) 8 (SUR) Strategie zohledňuje kulturu jako součást klasické, široce pojaté definice OSN z roku 1987, která ji včleňuje do sociálního i ekonomického pilíře, zdůrazněno je i postavení kultury v rámci výzkumu, vývoje a vzdělávání. Kulturní průmysl/kulturní průmysly jsou ve strategii uplatněny v rámci tzv. SWOT analýzy v oblasti příležitostí pro udržitelný rozvoj ekonomiky a také jako součást slabých stránek ekonomiky ČR. Strategie definuje mezi příležitostmi pro udržitelný rozvoj ekonomiky ČR: Zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti průmyslu a zemědělství a posun k výrobě produktů s vysokou přidanou hodnotou, včetně tzv. kulturního průmyslu. Rozvoj sektoru služeb v žádoucích oborech (turistika, kultura, informatika), podpořený investičními pobídkami. Mezi riziky pro udržitelný rozvoj ekonomiky ČR je uvedeno: Trvalé ekonomické podceňování významu kultury jako rozvojového faktoru; nedoceňování významu investic do péče o kulturní dědictví; nedoceňování ekonomického významu tzv. kulturních průmyslů a nutnosti jejich rozvoje. Naproti tomu definuje mezi silnými stránkami udržitelného rozvoje ekonomiky ČR Atraktivitu ČR z hlediska přírodního i kulturního bohatství, Potenciál živé kultury a regionálních specifik Cíle strategie, ve kterých je uplatněna kultura jsou následující: minimalizace střetů zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného rozvíjení etických hodnot v souladu s evropskými kulturními tradicemi Strategie zároveň předpokládá, že Česká republika: bude pokračovat v podpoře kultury bude usilovat o vytváření mezinárodního prostředí zaměřeného na rozvoj politické, hospodářské, kulturní a environmentální spolupráce podpoří rozvoj a dostupnost veřejných služeb kultury, péči o hmotné i nehmotné kulturní dědictví podpoří co nejširší zapojení občanů a občanských iniciativ do kulturních a uměleckých aktivit do neprofesionálních uměleckých aktivit a péče regionů a tradiční lidovou kulturu podpoří různorodost v rámci regionů 8 Strategie udržitelného rozvoje Poznámka uvedená data nejsou součástí názvu dokumentu 13

14 vláda bude průběžně sledovat postup naplňování cílů SUR prostřednictvím indikátorů sestavovaných na základě oficiálních dat a ověřených metodik, přičemž jedním z indikátorů je dostupnost veřejných služeb kultury Shrnutí: Ač jsou kulturní průmysly uvedeny jak mezi slabými stránkami a příležitostmi strategie SUR, jsou cíle strategie směřovány nikoli ke kulturním a kreativním průmyslům, ale ke kulturnímu dědictví v hmotném i nehmotném slova smyslu. Z pohledu definicie KEA je tedy důraz strategie kladen na oblast tzv. neprůmyslových odvětví Strategie hospodářského růstu (SHR) Kulturnímu průmyslu je věnován samostatný článek strategického dokumentu přijatého usnesením Vlády ČR číslo Článek : Podpořit rozvoj regionů prostřednictvím kulturní infrastruktury, zlepšit podmínky pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu Kulturní infrastruktura je předpokladem pro rozvoj měst a regionů, růst kulturního turismu, kulturního a kreativního průmyslu. Technicky vybavené subjekty/budovy (projekční, zvuková, světelná technika apod.) jsou předpokladem pro distribuci a obchod s kulturními produkty (filmová, hudební, divadelní, multimediální představení a akce), ale i pro rozvoj kulturních služeb, na jejichž potřebnost a podceňování upozorňuje Strategie udržitelného rozvoje. Kulturní průmysl má návaznost na rozvoj kreativního průmyslu (design, móda, reklama, multimedia, graficky design apod.) Dobře fungující kulturní infrastruktura je také důležitým činitelem pro příliv dlouhodobých, zejména zahraničních investic, neboť je nedílnou součásti podmínek sociální stability poskytuje příležitosti pro kvalitní využití volného času, společenské setkávání a působí preventivně vůči negativním sociálním jevům. Pro rozvoj kulturní infrastruktury je vhodná spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Kulturní průmysl je progresivně se rozvíjející oblast sektoru služeb, který má vysokou přidanou hodnotou. Největší potenciál má audiovizuální průmysl a kulturní průmysl v návaznosti na kulturní turismus. ČR má bohatou a především kontinuální filmovou tradici. Film byl na počátku 90. let plně zprivatizován a zažívá velký rozvoj zejména v oblasti poskytování služeb pro zahraniční produkce. Druhou oblastí je stimulace rozvoje kulturního průmyslu. Jde o lepší využívání kulturního dědictví, bohatství a architektury v návaznosti na kulturní turismus. Turistické oblasti díky kulturnímu dědictví a bohatství, které jsou většinovým cílem turistiky, získávají příjmy, které mají ekonomický charakter renty. U kulturního průmyslu je třeba brát v úvahu, že pracuje s kvalifikovanou lidskou silou a nemá trvalé dopady na životni prostředí. 9 Strategie hospodářského růstu , Poznámka: uvedení data není součástí názvu dokumentu 14

15 Strategie hospodářského růstu doporučuje: Podpořit rozvoj regionů prostřednictvím zvýšení investic do kulturní infrastruktury. Zlepšit podmínky pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu. Kulturní průmysl je také součástí článku usilujícího o zvýšení mobility osob, zboží a informací kdy reflektuje skutečnost, že stále významnější společenskou úlohu sehrává virtuální mobilita založená na přenosu dat elektronickou cestou. V současnosti se jedná více méně o elektronický přenos informací, ale v průběhu následujících let umožní stále dokonalejší technologie také virtuální přenos osob - formou masového využívání telemostů a telekonferencí, i zboží - nejprve v sektoru zábavního průmyslu či vzdělávání, postupně i v dalších odvětvích. Dle čl. 3.3.: Infrastruktura zásadním způsobem spoluvytváří předpoklady hospodářského rozvoje naší země a do značné míry ovlivňuje také další oblasti společnosti a podnikatelského prostředí, z nichž zvláštní význam z hlediska hospodářského růstu představují: regionální rozvoj záruka soudržného růstu ochrana přírodního a kulturního dědictví záruka udržitelného růstu Dále v článku : otázka využití kulturního dědictví pro ekonomické a sociální zkvalitnění regionů a to prostřednictvím podpory meziregionální mobility lidských zdrojů, vč. respektování tvorby nových podnikatelských aktivit v oblasti kulturního dědictví a systémová spolupráce kulturních institucí se školami a jejich efektivní zapojení do vzdělávacích programů. Takto vytvořená přidaná hodnota přispěje k rozvoji znalostní ekonomiky i lidských zdrojů. Využití zdrojů kulturního dědictví bude součástí tvorby nových hodnot, vytvářených i prostřednictvím informačních technologií. Strategie hospodářského růstu doporučuje: Zajistit vyšší intenzitu podpory uchování kulturního dědictví Podporovat rozvoj soudobé umělecké tvorby Shrnutí: Jeden z článků Strategie ( ) se specificky zmiňuje o kulturním průmyslu. Strategie hospodářského růstu zakládá možnost podpory regionů prostřednictvím investic do infrastruktury kulturních a kreativních průmyslů s důrazem na audiovizuální průmysl a kulturní průmysl v návaznosti na kulturní turismus. V dalších článcích (mj a ) SHR není již kulturní a kreativní průmysl specificky zmíněn, nicméně tyto články konkrétně reagují na dva velmi důležité aspekty, promítající se do rozvoje kulturních a kreativních průmyslů a tím je otázka infrastruktury a využití vzdělávání, soudobé umělecké tvorby a meziregionální mobility jako součást využití kulturního dědictví. 15

16 V oblasti tzv. kulturních neprůmyslových odvětví je to pak článek věnující se otázce využití kulturního dědictví pro ekonomické a sociální zkvalitnění regionů a to prostřednictvím podpory meziregionální mobility lidských zdrojů, vč. respektování tvorby nových podnikatelských aktivit v oblasti kulturního dědictví a systémová spolupráce kulturních institucí se školami a jejich efektivní zapojení do vzdělávacích programů. Strategie hospodářského růstu definuje následující doporučení z hlediska kulturních a kreativních průmyslů: Podpořit rozvoj regionů prostřednictvím zvýšení investic do kulturní infrastruktury Zlepšit podmínky pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta (SRR) 10 Typem mezisektorového dokumentu, který v rámci svých prioritních oblastí může řešit průřezové téma kulturních a kreativních průmyslů je SRR. SSR obsahuje osm prioritních os: Evropský národohospodářský strategický rámec (PO1); Ekonomika regionů (PO2); Lidé a osídlení (PO3); Infrastruktura (PO4); Příroda, krajina a životní prostředí (PO5); Cestovní ruch (PO6); Kultura (PO7); Problémová území (PO8). Kultuře jako celku je věnovaná samostatná prioritní osa číslo 7, v které je zdůrazněna především sociální, vzdělávací a komunikační funkce kultury. Podle SRR je výsledkem historického vývoje v prostoru ČR skutečnost, že kultura není obecně vnímána pouze jako umělecká činnost nebo její výsledky, ale i jako poznávací, osvětové, zájmové a vzdělávací aktivity, stejně tak i jako spolková činnost, tradice a zvyky, dokonce i přírodní a urbanizované prostředí individuálního života. Z pohledu definice KEA, která je relevantní v rámci naší Analýzy zahrnuje SRR do pojmu kultura mj. umění (non-industrial sectors) a to s převážným důrazem na kulturní infrastrukturu, její obsahovou náplň zajišťovanou a zprostředkovávanou kulturními službami (mj.) činností knihoven, muzeí, galerií a divadel (včetně tzv. stagion); nabídka kulturních, společenských, vzdělávacích programů různých typů kulturních domů a středisek, činnosti dobrovolných občanských aktivit (zájmových či amatérských sdružení), nevládních neziskových organizací ale i městské slavnosti, festivaly, atd. Takto vymezená oblast kultury překračuje rámec zákonem stanovených kompetencí a odpovědnosti ministerstev či jiných správních úřadů nebo územní samosprávy

17 Zároveň SRR upozorňuje, že veřejné služby místní a regionální kultury, poskytované v obecně uznaném veřejném zájmu, jsou existenčně závislé na finančních prostředcích z veřejných rozpočtů. Definici veřejných služeb kultury zpřesňuje na všechny typy a druhy činností, jejichž cílem a výsledkem je zpřístupnění kulturních hodnot veřejnosti, vytvoření příležitostí pro aktivní spoluúčast občanů na jejich vytváření, pro pasivní diváckou účast na vnímání kulturních hodnot a produktů kulturních činností, zpřístupnění komplexních informací o kultuře a vytváření podmínek pro poznání a sebevzdělání v oblastech kultury a umění pro všechny zájemce. V kapitole Kulturní infrastruktura a služby SRR upozorňuje na poměrně rozsáhlou a strukturovanou síť kulturních zařízeni s dopadem i do nejnižších článků sídelní soustavy. Jako problém vidí morální i technologickou zastaralost značné částí infrastruktury pro kulturu a volný čas i jednostranný model financování kulturní infrastruktury, tj. přílišnou vazbu na státní rozpočet a nevyjasněný vztah k rozpočtům regionů a obcí. Investice do kulturní infrastruktury oceňuje pro jejich multiplikační efekt, neboť umožňují přímé využití kulturního potenciálu a představují specifický způsob podpory podnikání. Upozorňuje však, že kultura je stále chápána jako neproduktivní mandatorní výdaj, který v případě chronického nedostatku prostředků zpravidla ustupuje investicím do oblastí, které přinášejí bezprostřední efekt. Budování a modernizace infrastruktury je zohledňována spíše institucionálně (počty, kapacita a rozmístění jednotlivých zařízení), nikoli z potřeb daných ekonomickým potenciálem kulturních a kreativních průmyslů. Představy o potřebách specializovaných kulturních a volnočasových institucí, jakými jsou knihovny, kina, muzea, specializovaná sportoviště a galerie, nejsou jasně definované. SRR upozorňuje, že infrastrukturu je třeba budovat diferencovaně v závislosti na specifických potřebách jednotlivých míst, přičemž bude žádoucí nabídnout obcím jako investorům informační servis, vycházející z poznatků o úspěšně fungujících projektech v ČR i zahraničí a z prognóz předpokládaného vývoje kulturních služeb a aktivit. SRR upozorňuje, že snaha o ekonomickou racionalizaci kulturních institucí se projevuje ne jako cesta k racionálnějšímu využití omezených prostředků, ale jako snaha omezit rozsah prostředků vložených do tohoto sektoru. Poukazuje na stagnaci či pokles počtu pracovních sil ve sféře kultury, zejména v menších městech a obcích, s tím, že tento trend nepříznivě ovlivňuje rozsah poskytovaných služeb, který je do značné míry závislý na početnosti a struktuře pracovní síly. Podle SRR aktivizace kulturních hodnot a jejich zapojování do ekonomického života sídel a regionů patří k doposud opomíjeným, avšak perspektivním oblastem hospodářského růstu. Jde o využití neopakovatelných, místně a regionálně specifických, rozvojových zdrojů v oblasti nejdynamičtějších hospodářských segmentů (cestovní ruch, informatika, zábavní průmysl, umělecká produkce). Možnosti ekonomizace kulturního dědictví jsou regionálně vázané. Podmínkou je nejen rozvoj dopravní dostupnosti, adekvátní stav dopravní, informační, technické infrastruktury ale právě odpovídající lidské zdroje (vzdělanost, kvalifikace, motivace, schopnost vnímání kulturních hodnot) a dostatečná úroveň navazující 17

18 obslužné i ekonomické vybavenosti prostoru (pozitivní externality), ale také jejich animace. Prioritní osa 7: Kultura 7.1 Organizace a řízení kulturních aktivit Podpora tvorby a aktualizace koncepčních dokumentů v oblasti kultury na úrovni regionů (včetně systémů financování regionální kultury). Podpora rozvoje marketingového řízení kulturních institucí a akcí Rozvoj dalšího profesního vzdělávání pracovníků v oblasti kultury Podpora spolupráce mezi subjekty působícími v oblasti kultury na úrovni regionů a obcí. 7.2 Rozvoj kulturní infrastruktury a služeb Podpora projektů v oblasti ekonomického využití kulturního potenciálu regionů. Podpora kulturních akcí místního, regionálního a nadregionálního významu. Podpora kulturních institucí zajišťujících základní kulturní služby. Dobudování infrastruktury pro kulturu, zejména v regionech s jejím nedostatkem. 7.3 Zachování a využívání kulturních památek Podpora projektů zaměřených na obnovu a rekonstrukci památkového fondu. Podpora projektů zvyšujících atraktivitu a využití památkových objektů, koncentrace úsilí na integrované projekty Vzdělávání a informovanost podpora zavádění vzdělávacích modulů z oblasti kultury do všech typů škol podpora vzdělávacích a osvětových projektů zaměřených na místní a regionální kulturu podpora informatických projektů v oblasti digitalizace movitého i nemovitého památkového fondu Shrnutí: SRR zmiňuje pojem kulturní a kreativní průmysl/y v článku v souvislosti se způsobem budování a modernizace infrastruktury, která je zohledňována spíše institucionálně (počty, kapacita a rozmístění jednotlivých zařízení), nikoli z potřeb daných ekonomickým potenciálem kulturních a kreativních průmyslů. Dokument jedenkráte zmiňuje termín tvořivost a to v souvislosti s poskytovateli kulturních služeb, kdy uvádí, že podmínkou poskytování veřejných služeb kultury občanům je nejen odborný potenciál zaměstnanců příslušných právnických osob, ale i jejich ochota trvalého sebevzdělávání a schopnost tvořivosti i účinné komunikace s uživateli veřejných služeb kultury. Bližší je SRR termín inovace, s nímž operuje jako s jedním z hlavních faktorů ovlivňujícím regionální rozvoj v České republice, a řadí inovace mezi tzv. nehmotné faktory ovlivňující regionální rozvoj, a to konkrétně inovace a schopnost jejich vytváření a šíření spolu s dostupným a účinným využitím informačních a komunikačních technologií (ICT), a institucionálním prostředím. Důležitým aspektem, který se projevuje na úrovni opatření prioritní osy číslo 7, věnované kultuře je 18

19 opatření týkající se podpory zavádění vzdělávacích modulů z oblasti kultury do všech typů škol, které do určité míry rezonuje s aktuálním trendem, který je například ve Velké Británii rozpracován na úroveň konkrétních indikátorů tedy např. počtu jednotlivých hodin uměleckého vzdělávání týdně. Je však uvedeno jako součást opatření P Vzdělávání a informovanost nikoli např. opatření P.3.1. podpora investic do lidského kapitálu. Na úrovni členění jednotlivých podsekcí kapitoly 7 věnované kultuře nejsou kulturní a kreativní průmysly zohledněny jako směr, jímž by se měl regionální rozvoj ubírat Národní rozvojový plán ČR (NRP) Strategické cíle Strategický cíl: Konkurenceschopná česká ekonomika Strategický cíl: Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Strategický cíl: Atraktivní prostředí Strategický cíl: Vyvážený rozvoj území Kulturní průmysl je v NRP zmíněn v souvislosti s dokumentem SHR, který určuje priority oblasti kultury jako činitele, jež ovlivňuje budování sociálního a ekonomického pilíře v rámci trvale udržitelného rozvoje a to konkrétně v rámci kapitoly Zlepšení podmínek pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu. NRP zároveň upozorňuje, že potenciál kultury není dostatečně využíván ke strukturálnímu rozvoji s výjimkou cestovního ruchu. NRP také definuje oblasti, na které se rozvoj soustřeďuje a kterými jsou: podpora podnikání, místní zaměstnanosti a rozvoje komunit, s důrazem na schopnost přitahovat osoby s vysokou kvalifikací, jmenovitě v oblasti kulturních služeb akce přispívající k sociální soudržnosti, zaměřené na kulturní integraci a sociální začleňování Samostatný důraz je kladen na vzdělávání a aktivity v oblasti kultury a využití informačního potenciálu v oblasti kultury, otevření kulturního sektoru veřejnosti, zajištění volného přístupu k informacím, zpřístupnění sbírek veřejnosti, uchování uměleckých děl na základě audiovizuálních a elektronických archivů, neboť tím vzniká potenciál pro oblasti inovací, investic a integrací informačních technologií do každodenního života společnosti. Oblast kulturního vzdělávání je také, zdůrazňuje NRP, jedním ze stěžejních bodů v rámci rozvoje kultury v České republice. Rozvoj lidských zdrojů, a to nejen v oblasti kultury, přispívá jednoznačně ke snižování nezaměstnanosti a růstu produktivity pracovní síly, růstu životní úrovně obyvatelstva dané země a v oblasti kultury budování tzv. sociálního kapitálu, růstu národního sebevědomí a pocitu vlastní identity, pocitu sdíleného závazku jako zdroje regenerace a revitalizace obcí a komunit, která přitahuje příslušníky tzv. creative class působící v kulturních a kreativních průmyslech. 19

20 NRP se v kapitole Inovace podrobně zabývá oblastí inovací a vidí jako hlavní faktory, které posunují státy a regiony k hospodářskému růstu a zvyšování zaměstnanosti zejména ve: výsledcích výzkumu a vývoje kvalifikované pracovní síle, která využívá ICT a má potřebné inovačněpodnikatelské vzdělání efektivní soustavě národních podpůrných opatření jako záruku fungujících inovačních procesů vazbě VaV na podnikatelský sektor NRP podotýká, že pozice ČR v oblasti inovací není podle mezinárodních srovnání příznivá. Dle souhrnného hodnocení inovačního prostředí ČR (s hodnotou SII 0,27) zaostává daleko za průměrem EU-15 (0,40), za vedoucím Japonskem (0,77) a USA (0,70). Před ČR se umístily Slovinsko, Estonsko a překvapivě i nečlen Bulharsko. Další výraznou slabinou českého inovačního prostředí je úroveň a aktivity v oblasti netechnických inovací, v jejichž ukazatelích se ČR umisťuje na 11. až 18. místě z 25 členských zemí EU a které měří inovativní metody managementu malých a středních podniků; novátorské způsoby organizační struktury nebo výrazné změny ve vizuálním zpracování či designu jednotlivých produktů. NRP se odvolává v souvislosti s definicí strategického směru v oblasti inovací na Národní inovační politiku 2005 až 2010, která se, vzhledem k současnému stavu v oblasti inovací, soustřeďuje na naplnění čtyř nosných cílů: posílit výzkum a vývoj jako zdroj inovací vytvořit funkční spolupráci veřejného a soukromého sektoru zajistit lidské zdroje pro inovace a zefektivnit výkon státní správy ve výzkumu, vývoji a inovacích. V kapitole věnované Inovacím a podkapitole s názvem Lidské zdroje a inovace se orientuje na problematiku související s vědeckými pracovníky (mj. v technických a přírodovědných oborech), vysokoškolské pedagogy a studenty a zástupce velkých průmyslových podniků. Zmiňuje také otázku znalostního managementu. Definuje stávající limity využití lidských zdrojů v oblasti inovací a směry řešení, přičemž za hlavní bariéry rozvoje inovačního potenciálu ČR v případě lidských zdrojů označuje potřebu dalšího vzdělávání u výzkumných a vývojových pracovníků, zejména pokud jde o ochranu duševního vlastnictví a oblast podnikání, neuspokojivou strukturu absolventů VŠ (nedostatek absolventů s technickým a přírodovědným vzděláním), nedostatečné znalosti a orientace v oblasti netechnických inovací (moderní metody řízení a organizace apod.), nedostatečné uplatňování manažerských principů v akademické sféře (viz modely řízení vysokých škol) a přetrvávající lpění na čisté vědě, neadekvátní společenské ocenění pracovníků ve výzkumu a inovacích, 20

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

OBSAH. 2. Analýza 2.1 Národní strategické dokumenty. 2.2 Rezortní strategické dokumenty. 2.3 Operační programy strukturálních fondů. 3.

OBSAH. 2. Analýza 2.1 Národní strategické dokumenty. 2.2 Rezortní strategické dokumenty. 2.3 Operační programy strukturálních fondů. 3. Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů realizovaná v rámci projektu

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

NRP Návrh globálního cíle, strategických cílů a priorit NRP Výstup pro ŘKV Globální cíl NRP

NRP Návrh globálního cíle, strategických cílů a priorit NRP Výstup pro ŘKV Globální cíl NRP Globální cíl NRP Globální cíl Národního rozvojového plánu ČR pro období 2007-2073 reflektuje východiska politiky soudržnosti Evropské unie a respektuje zásadní strategické dokumenty České republiky. Globální

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly Eva Žáková EU a kultura čl. 167 Lisabonské smlouvy podpora kultury do agendy EU začleněna v rámci Maastrichtské smlouvy (1992) podpora kultury

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE

VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE Projekt Tvorba Strategie a Společného akčního plánu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v Libereckém kraji I CZ.1.04/4.1.01/C4.00015 I je financován

Více

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora Strategická podpora a potřeby KKP Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Světlo či tma?...budiž světlo! Praha, 26. 6. 2013 Eva Žáková Institut umění Divadelní ústav Účet kultury Trojsektorová

Více

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Rámec přípravy programu Časový rámec Dohoda o partnerství v nové verzi zaslána na EK K 30. 11. 2013 (3. 12. 2013) odevzdaná 3. verze OP VVV Prosinec 2013 předpokládaný

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

RPS/CSF. Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství. Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

RPS/CSF. Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství. Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství RPS/CSF Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství Politika HSS EU 2007-13 3 nové cíle: Konvergence Regionální konkurenceschopnost

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Zlín, 30. 4. 2015 Programové období 2014 2020 Strategie Evropa

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace)

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace) 272/B2 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace) 1. Úvod 1.1. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Materiál Strategie

Více

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. Právní forma: zapsaný spolek Vznik: květen 2015 Počet členů: 27 Územní působnost: Břeclav, Bulhary, Hlohovec,

Více

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Kristýna Meislová [25. listopadu 2013] Agenda 1. Inteligentní specializace RIS Prahy v kontextu ČR 2. Průběh příprav

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Obsah 1. Klíčové dokumenty pro přípravu OP VVV 2. Hlavní záměry a strategie programu 3. Prioritní osy 4. Harmonogram přípravy Klíčové dokumenty pro přípravu

Více

Strategie NRP a systém operačních programů v ČR pro období

Strategie NRP a systém operačních programů v ČR pro období Strategie NRP a systém operačních programů v ČR pro období 2007-2013 Doc. RNDr. René Wokoun, CSc. Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Systém dokumentů politiky soudržnosti v ČR v období

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Regionální politika a příprava na programové období aktuální informace

Regionální politika a příprava na programové období aktuální informace Regionální politika a příprava na programové období 2014-2020 aktuální informace RNDr. Ivo Ryšlavý Ministerstvo pro místní rozvoj Výchozí situace a rámce přípravy období 2014-2020 - vnější a vnitřní faktory

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

III. část. Lisabonský summit /1. LISABONSKÝ PROCES Evropská rada (2000) Znalostní společnost. Znalostní společnost. Peter F.

III. část. Lisabonský summit /1. LISABONSKÝ PROCES Evropská rada (2000) Znalostní společnost. Znalostní společnost. Peter F. III. část Vysoká škola finanční a správní Podzim 2005 Rozvoj manažerských schopností v oblasti dlouhodobé strategie a projektové činnosti středních škol Strategie rozvoje školy v podmínkách EU Jaroslava

Více

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ Kde získat další informace? http://opvvv.msmt.cz http://www.msmt.cz https://www.facebook.com/opvvv/ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ opvvv@msmt.cz Informace o ostatních operačních programech:

Více

Hodnocení implementace

Hodnocení implementace Hodnocení implementace Obsah: A. KONKURENCESCHOPNÉ PODNIKÁNÍ... 3 OPATŘENÍ 1.1.1 ROZVOJ INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ VČETNĚ INFRASTRUKTURY... 3 OPATŘENÍ 1.1.2 EFEKTIVNÍ SPOLUPRÁCE MEZI VŠ, VÝZKUMNÝMI ÚSTAVY A

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, Příprava na kohezní politiku EU 2014+ - nadnárodní, národní a krajská úroveň Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, 26. 4. 2012, Přerov Hlavní milníky Strategie Evropa 2020 3/2010 5. kohezní zpráva

Více

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RNDr. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR základní, střednědobý

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ 1 1 2 Foto archiv OP VVV Obsah Co je Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání?... 4 Oblasti intervencí OP VVV... 5 Zaměření OP VVV... 5 Alokace ESI fondů

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Pracovní verze K veřejnému připomínkovému řízení (30.8.2014 19.9.2014)

Pracovní verze K veřejnému připomínkovému řízení (30.8.2014 19.9.2014) Pracovní verze K veřejnému připomínkovému řízení (30.8.2014 19.9.2014) 1 4.2. Návrh konkrétních opatření Fungující systém sociálních, doprovodných a navazujících služeb v území 1.1. Zvýšit kapacitu a efektivitu

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Aktuální úkoly v oblasti kohezní politiky se zaměřením na současnost a budoucnost

Aktuální úkoly v oblasti kohezní politiky se zaměřením na současnost a budoucnost Aktuální úkoly v oblasti kohezní politiky se zaměřením na současnost a budoucnost Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Výroční konference OPPI Praha, 5. prosince 2011 Stav realizace NSRR v programové

Více

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ing. Ondřej Ptáček odbor inovačního podnikání a investic 22. května 2014, Praha Konference Financování

Více

Dohoda o partnerství Priority ČR a jejich prosazování. Evropský den VŠE,

Dohoda o partnerství Priority ČR a jejich prosazování. Evropský den VŠE, Dohoda o partnerství 2014 + Priority ČR a jejich prosazování Evropský den VŠE, 26. 3. 2014 Obsah prezentace 1. Tvorba priorit pro Dohodu o partnerství 2. Potenciál nového IROP 3. Příčiny snížení alokace

Více

Brno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+

Brno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Brno, 18. 9. 2012 Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Program prezentace 1. Úvod 2. Přehled situace 3. Rámec pro přípravu operačního programu 4. Diskuse Úvod Vize 2020 pro oblast VaV a

Více

Výzkum, vývoj, inovace a jejich podpora z fondů a politik EU

Výzkum, vývoj, inovace a jejich podpora z fondů a politik EU Výzkum, vývoj, inovace a jejich podpora z fondů a politik EU Petr Zahradník, EU Office České spořitelny Připraveno pro Inovační fórum 2008, Praha, Lichtenštejnský palác 10. ledna 2008 Rámec Výzkum, vývoj

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst 28. dubna 2012, České Budějovice Vývoj HDP v KV kraji V polovině 90 let patřil KV kraj k bohatším krajům V dalších letech ale

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast rtd PS3: Vzdělávání a využití památek pro vzdělávání a rozvoj kreativního průmyslu Ing. David Koppitz Zásadní problémy

Více

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Praha 2. června 2015 Stella Horváthová 2014-2020 Cíl 2: Evropská územní spolupráce v

Více

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU.

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. Hrabánková M. Jihočeská Univerzita Strukturální fondy v ČR Celkový rozpočet 2004-2006 - 1,45 mld. EUR Fondy: ERDF, ESF, EAGGF, FIFG 5

Více

Přehled vhodných Oblastí podpory Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost na PrF MU

Přehled vhodných Oblastí podpory Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost na PrF MU Přehled vhodných Oblastí podpory Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost na PrF MU Níže uvedený text se týká podporovaných aktivit jednotlivých Oblastí podpory tak, jak vyplývá z obecného

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

Evropská dimenze odborného vzdělávání

Evropská dimenze odborného vzdělávání Olomouc 3-4.2.2011 Evropská dimenze odborného vzdělávání Miroslav Procházka miroslav.prochazka@nuov.cz Konference projektu UNIV 2 KRAJE Cíl a struktura prezentace Cíl: informovat o aktuálním stavu představ

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod 7 let ROP JV 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Závěrečné výzvy programového období 2007 2013 Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2

Více

Připravena další verze programového dokumentu OP PIK. Termín odeslání na EK: konec února 2014 Probíhá ex-ante a SEA hodnocení programu.

Připravena další verze programového dokumentu OP PIK. Termín odeslání na EK: konec února 2014 Probíhá ex-ante a SEA hodnocení programu. Připravena další verze programového dokumentu OP PIK. Termín odeslání na EK: konec února 2014 Probíhá ex-ante a SEA hodnocení programu. Dohoda o partnerství: koncem března začátkem dubna by měla být předána

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání

Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Zvyšování kvality ve vzdělávání v Olomouckém kraji v rámci oblasti podpory 1.1 Operačního programu Vzdělávání

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Strategie rozvoje města a jeho inovační potenciál

Strategie rozvoje města a jeho inovační potenciál Strategie rozvoje města a jeho inovační potenciál PhDr. Milan Turba Útvar rozvoje hl. m. Prahy Odbor strategické koncepce Smart specialisation strategies in Czech and Slovak Regions Brno, 14. května 2012

Více

Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky)

Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky) Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky) 30.1.2014 multimediální sál budovy Krajského úřadu Libereckého kraje Struktura

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti CR Nedostatečné využití potenciálu CR pro růst kraje: Orientace na úzké cílové skupiny Lázeňství na SRN, Rusko Zimní

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Průběh čerpání strukturálních fondů

Průběh čerpání strukturálních fondů Rámec podpory Společenství představuje základní strategii pro rozvoj regionů České republiky na období 2006. Řídicí orgán Rámce podpory Společenství (MMR) plní roli výkonného orgánu, který zajišťuje celkovou

Více

CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY

CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY Dr. Johannes Hartl www.by-cz.eu Cíl EÚS Česká republika Svobodný stát Bavorsko 2014 2020 Evropská unie Evropský fond pro regionální rozvoj CÍL EÚS 2014 2020 CO

Více

Strategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí

Strategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí Strategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí Dlouhodobý koncepční záměr pro léta 2016-2020 Projednáno poradou vedení CENIA a schváleno Rozhodnutím 12-2015, č.j. 3692/CEN/15 ze

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ

NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ 25/1/2012 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph. D. NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ 2014-2020 1 Výchozí strategické dokumenty pro tvorbu národních rozvojových priorit Strategie Evropa 2020 5. zpráva EK o hospodářské, sociální

Více

Sociální inkluze v programech strukturálních fondů EU v ČR

Sociální inkluze v programech strukturálních fondů EU v ČR Sociální inkluze v programech strukturálních fondů EU v ČR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI Daniel Braun 27. 5. 2013 Sociální inkluze zkušenosti a výhled na období 2014+ Sociáln

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

A. Transfer technologií

A. Transfer technologií A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná

Více

Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací, výzkumné a vývojové činnosti pro rok 2015 Úvod Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací,

Více

Rada se tedy vyzývá, aby přijala tyto závěry na základě znění v příloze této poznámky.

Rada se tedy vyzývá, aby přijala tyto závěry na základě znění v příloze této poznámky. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 29. dubna 2010 (30.04) (OR. en) 8800/10 CULT 34 SOC 277 REGIO 34 FSTR 25 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Rada Č. předchozího dokumentu: 8263/10 CULT

Více

průmyslů v ČR a zahraničí

průmyslů v ČR a zahraničí Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR a zahraničí Odborný seminář Vymezení kulturních a kreativních průmyslů v ČR Martin Cikánek Ministerstvo kultury 30. 5. 2012 www.kreativniprumysly.cz schéma

Více

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje a priority budoucí spolupráce s Rakouskem. Brno,

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje a priority budoucí spolupráce s Rakouskem. Brno, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje a priority budoucí spolupráce s Rakouskem Brno, 10.10.2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci Od

Více

OP Výzkum a vývoj pro inovace

OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Univerzita Karlova 23.10. 2007 MF certifikační orgán MMR koordinátor Evropská komise Konvergence (Cíl 1) OP ŽP (MŽP)

Více

HARMONOGRAM VÝZEV. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) VES 2016

HARMONOGRAM VÝZEV. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) VES 2016 Poskytovatel Nazev aktivity Cil aktivity Termín podání návrhu projektu Malé granty (Small Grants): 1. června, 1. září a 1. prosince; Visegradský fond Standardní granty (Standard Grants): 15. září Visegrádský

Více

OP Zaměstnanost

OP Zaměstnanost OP Zaměstnanost 2014-2020 Lukáš Hrabák 21. listopadu 2014 Současný stav přípravy OPZ Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu OPZ Evropské komisi (začátek formálního

Více

Operační programy pro léta 2007-2013 (3) Prezentace pro školení v rámci modulu Venkovská politika pro projekt OP RLZ 4.1. JMK Víme co chceme odborné vzdělávání obecních zastupitelstev na Vyškovsku Rostěnice-Zvonovice,

Více

2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016

2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016 2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra průmyslu a obchodu Sekce fondů EU, VaVaI a investičních pobídek 13. 14. června 2016, Ústí nad Labem Stav MSP

Více

DOTAČNÍ PODPORA Z EU

DOTAČNÍ PODPORA Z EU DOTAČNÍ PODPORA Z EU V Olomouci dne 27.11.2009 Zpracovatel: Lenka Keclíková Období 2007 2013: celkem 24 operačních programů Vybrané programy: OP Podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více