VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu CESTOVNÍ RUCH ZÁKLADY A PRÁVNÍ ÚPRAVA. Ivica Linderová

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu CESTOVNÍ RUCH ZÁKLADY A PRÁVNÍ ÚPRAVA. Ivica Linderová"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu CESTOVNÍ RUCH ZÁKLADY A PRÁVNÍ ÚPRAVA Ivica Linderová 2013

2 Ing. Ivica Linderová, PhD. CESTOVNÍ RUCH Základy a právní úprava 1. vydání Vydala Vysoká škola polytechnická Jihlava, Tolstého 16, Jihlava, Schválila ediční komise Vysoké školy polytechnické v Jihlavě jako učební text. Rukopis neprošel jazykovou úpravou. ISBN Ivica Linderová,

3 OBSAH PŘEDMLUVA 9 PRVNÍ ČÁST ÚVOD DO CESTOVNÍHO RUCHU 1. PODSTATA CESTOVNÍHO RUCHU Přístupy ke zkoumání cestovního ruchu Systémová teorie cestovního ruchu Subjekt cestovního ruchu Objekt cestovního ruchu Okolí systému cestovního ruchu Klasifikace cestovního ruchu TRH CESTOVNÍHO RUCHU Poptávka po cestovním ruchu Nabídka cestovního ruchu Primární nabídka cestovního ruchu Sekundární nabídka cestovního ruchu Konkurenční výhoda v cestovním ruchu Potenciál cestovního ruchu Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Hodnocení potenciálu cestovního ruchu SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU Podstata služeb cestovního ruchu Znaky služeb cestovního ruchu Klasifikace služeb v cestovním ruchu Proces poskytování služeb cestovního ruchu Produkt cestovního ruchu Řetěz služeb cestovního ruchu Tvorba produktu cestovního ruchu 74 3

4 4. POSTAVENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ Spotřeba v cestovním ruchu Podstata a znaky spotřeby v cestovním ruchu Členění spotřeby v cestovním ruchu Měření spotřeby v cestovním ruchu Příjmová funkce cestovního ruchu Přidaná hodnota v cestovním ruchu Multiplikační efekt v cestovním ruchu Cestovní ruch jako faktor zaměstnanosti Specifika zaměstnanosti v cestovním ruchu Měření zaměstnanosti v cestovním ruchu Cestovní ruch jako faktor regionálního rozvoje Vliv cestovního ruchu na rozvoj regionu Teorie pólů rozvoje v cestovním ruchu Cestovní ruch jako faktor platební bilance Sociální a kulturní funkce cestovního ruchu VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU VE SVĚTĚ A V ČESKÉ REPUBLICE Vývoj cestovního ruchu ve světě Historické počátky rozvoje cestovního ruchu Moderní cestovní ruch Novodobý cestovní ruch Současný rozvoj cestovního ruchu Vývoj cestovního ruchu v České republice Novodobý cestovní ruch v Československu Současný stav vývoje cestovního ruchu v České republice ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU Organizace a řízení cestovního ruchu ve světě v Evropské unii Orgány cestovního ruchu v Evropské unii Mezinárodní organizace cestovního ruchu Organizace cestovního ruchu v Evropě 131 4

5 6.2. Organizace a řízení cestovního ruchu v České republice Orgány cestovního ruchu v České republice Organizace cestovního ruchu v České republice PODPORA ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE Nezbytnost podpory cestovního ruchu Nástroje finanční podpory cestovního ruchu Podpora cestovního ruchu ve veřejném sektoru Podpora cestovního ruchu v soukromém sektoru Nástroje nefinanční podpory cestovního ruchu Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období Národní program podpory cestovního ruchu Legislativní balík pro politiku soudržnosti na období let Podpora rozvoje v cestovním ruchu v Evropské unii Podpora cestovního ruchu v České republice z fondů 158 Evropské unie v programovém období 2007 až Podpora cestovního ruchu v České republice z fondů Evropské unie v programovém období 2014 až NORMY EVROPSKÉ UNIE PRO OBLAST CESTOVNÍHO RUCHU Normy Evropské unie v oblasti cestovního ruchu do období 80. let století 8.2. Normy Evropské unie v oblasti cestovního ruchu v období 90. let 20. století Normy Evropské unie v oblasti cestovního ruchu na začátku 21. století 172 5

6 9. PRÁVNÍ ÚPRAVA PODNIKANÍ V CESTOVNÍM RUCHU 178 V ČESKÉ REPUBLICE 9.1. Živnostenský zákon Podmínky provozování živnosti Členění živností a živnostenské oprávnění Živnosti v cestovním ruchu Zákon o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu Zájezd Cestovní kancelář vs. cestovní agentura Pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře Občanský zákoník Dočasné užívání ubytovacího zařízení Smlouva o ubytování Smlouva o nájmu dopravního prostředku Smlouva o přepravě Smlouva o zájezdu Škoda na věci odložené a na věci vnesené Obchodní zákoník Mandátní smlouva Komisionářská smlouva Smlouva o zprostředkování Smlouva o nájmu dopravního prostředku Smlouva o provozu dopravního prostředku Zákon o podpoře rozvoje cestovního ruchu OCHRANA SPOTŘEBITELE V CESTOVNÍM RUCHU Spotřebitel v cestovním ruchu Spotřebitelské smlouvy Smluvní vztahy při využití prostředků dálkové komunikace Klamání a zavádění spotřebitele Informační povinnost podle zákona o ochraně spotřebitele Nekalé obchodní praktiky 224 6

7 10.5. Reklamace Reklamace a stížnosti v cestovním ruchu Reklamace a stížnosti v rámci Evropské unie Frankfurtské tabulky Dozorčí orgány PASOVÉ A CELNÍ PŘEDPISY PŘI CESTÁCH V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE A ČESKÉ REPUBLIKY Pohyb na území Evropské unie a Schengenského prostoru Pohyb v Evropské unii Pohyb v Schengenském prostoru Cestovní doklady Pobyt cizinců na území České republiky Podmínky vstupu a odepření vstupu na území České republiky Doklady pro vstup na území České republiky Povinnosti podnikatelů v cestovním ruchu Celní předpisy Dovoz zboží v rámci Evropské unie Dovoz zboží z třetích krajin Pomoc v nouzi Konzulární ochrana občanů Evropské unie 254 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Příloha 7

8 PŘEDMLUVA Cestovní ruch je výrazným fenoménem současnosti. V mnohých krajinách výrazně ovlivňuje ekonomickou situaci, vytváří tak pracovní místa v podnicích cestovního ruchu, a zároveň v návazných a zabezpečujících odvětvích. Pozitivně ovlivňuje ekonomický rozvoj regionů s výraznými atraktivitami a umožňuje zlepšení kvality života místního obyvatelstva. Na druhé straně podporuje regeneraci fyzických a duševních sil návštěvníků cestovního ruchu, umožňuje poznávat jiné kultury, jejich zvyky, tradice a jazyk a přispívá k zvýšení uvědomělosti návštěvníků i místních obyvatel v oblasti trvalé udržitelnosti a vzájemného respektu. Interdisciplinární charakter cestovního ruchu umožňuje jeho zkoumání z různých úhlů pohledu a v rámci rozličných vědních disciplín. Zkoumáním cestovního ruchu se zabývá teorie cestovního ruchu, která je interdisciplinární vědou a ve vztahu k ostatním vědním disciplínám má zevšeobecňující a integrující funkci. Pro porozumění problematice cestovního ruchu je potřeba znát jeho historický vývoj, jednotlivé složky, a také jeho funkce z hlediska přínosů pro národní hospodářství. Z praktického hlediska má význam právní úprava cestovního ruchu na úrovni Evropské unie i na úrovni České republiky. Právní úprava je důležitá pro podnikatele v oblasti cestovního ruchu ale i pro návštěvníky. Všichni aktéři, kteří se podílí na cestovním ruchu nebo se ho účastní, musí znát svá práva a povinnosti. Cílem této knihy je přiblížit čitateli teoretická východiska cestovního ruchu z hlediska jeho systému a objasnit vliv cestovního ruchu na národní hospodářství a rozvoj regionu. Kniha obeznámí čitatele s orgány, v jejichž kompetenci je cestovní ruch v rámci Evropské unie a České republiky a také s organizacemi, které zastupují zájmy jednotlivých aktérů na trhu cestovního ruchu. V neposlední řadě text věnuje pozornost právním normám, které platí v oblasti cestovního ruchu na úrovní Evropské unie a zabývá se právní úpravou cestovního ruchu v České republice. Text poskytuje základní teoretický i praktický pohled na problematiku cestovního ruchu v České republice s propojením na širší rozměr v rámci Evropy. a u t o r k a 8

9 PRVNÍ ČÁST ÚVOD DO CESTOVNÍHO RUCHU objasnění systémové teorie cestovního ruchu klasifikace cestovního ruchu z hlediska druhů a forem charakteristika trhu cestovního ruchu, identifikace nabídky a poptávky po cestovním ruchu vymezení služeb cestovního ruchu, jejich specifických znaků a tvorba produktů cestovního ruchu objasnění postavení a významu cestovního ruchu v národním hospodářství 9

10 1. PODSTATA CESTOVNÍHO RUCHU Klíčová slova Cestovní ruch. Druhy cestovního ruchu. Formy cestovního ruchu. Objekt cestovního ruchu. Subjekt cestovního ruchu. Systémová teorie cestovního ruchu. Cestovní ruch je významným sektorem národního hospodářství. Jeho význam v průběhu 20. století významně vzrostl a stal běžnou součásti života obyvatel vyspělých států. Považujeme ho za společensko-ekonomický fenomén současnosti. Rozhodující mírou přispívá ke tvorbě hrubého národního produktu, pomáhá vyrovnávat regionální disparity apod. Cestovní ruch je interdisciplinárním jevem, tj. předmětem zkoumání mnoha vědních disciplín. Poznatky z jednotlivých disciplín tvoří interdisciplinární vědu - teorii cestovního ruchu. Teorie cestovního ruchu (Gúčik, 2004) plní ve vztahu k vědním disciplínám, které zkoumají cestovní ruch, integrující a zevšeobecňující funkci Přístupy ke zkoumání cestovního ruchu V současnosti chápeme cestovní ruch jako odvětví společenské činnosti. Jeho formování datujeme na přelom 19. a 20. století. Vznik novodobého cestovního ruchu spojujeme s obdobím průmyslové revoluce ve vyspělých státech jako důsledkem technického, ekonomického a sociálního rozvoje. Vznik a rozvoj novodobého cestovního ruchu přitom předpokládá (Gúčik, 2001): (1) možnost svobodného pohybu lidí, (2) existenci primární nabídky, která je základem tvorby produktu jako předmětu spotřeby v cestovním ruchu, (3) takový stupeň technického, ekonomického a sociálního rozvoje, který má za následek postupné zkracování fondu pracovní doby a prodlužování fondu volného času, (4) takový stupeň uspokojení základních životních potřeb, kdy vzniká možnost uspokojovat i méně nezbytné potřeby, kam řadíme i cestovní ruch a výstavbu potřebných dopravních, ubytovacích, pohostinských, sportovně-rekreačních a dalších zařízení pro cestovní ruch. V počátcích výzkumu cestovního ruchu šlo spíš o empirické opisování jevu, jeho popularizaci a vytváření předpokladů pro rozvoj (Gúčik, 2010, s. 11). Předmětem vědeckého zkoumání se stal později. Cestovním ruchem se zabývá několik vědních disciplín např. ekonomie cestovního ruchu, geografie, sociologie, kulturní antropologie ap. Jedná se o interdisciplinární jev a jeho vysvětlování pouze z pohledu jedné vědní disciplíny by bylo nedostatečné. 10

11 První zmínky o cestovním ruchu v souvislosti s geografií jsou součástí práce Stradnera (1905, In Šíp, 2012). Za průkopníky ve zkoumání cestovního ruchu můžeme podle Gúčika (2010) považovat Guyer-Freulera (1905), Piccarda (1911), Schullerna zu Schrattenhofena (1911), Gutha (1917), Morgenrotha (1927). Změnami v systému osídlení způsobenými vlivem rozvoje hotelnictví a pohostinství se zabývá Sputz (1919, In Šíp, 2012). Počátky vědeckého zkoumání cestovního ruchu odrážejí práce Stradnera (1905), Schullerna zu Schrattenhofena (1911) a Morgenrotha (1927). Pojítkem jejich práce byla snaha odlišit cestovní ruch od širšího pojmu cestování (Šíp, 2012). Podle Schullerna zu Schratenhoffena (1911, In Freyer, 2006; Berg, 2010) je cestovní ruch označení pro všechny hospodářské procesy, které souvisí s pobytem a tokem cizinců mezi státy a oblastmi. Nový pohled na cestovní ruch přináší Glücksmann (1935, In Berg, 2010; Šíp, 2012), který ho chápe jako souhrn vztahů mezi lidmi, kteří přechodně pobývají na určitém místě a místními obyvateli. Slovenský autor Fodor (1937, In Gúčik, 2010; Šíp, 2012) naproti tomu zdůrazňuje význam změny místa pobytu a vztahy mezi místem trvalého bydliště a cílovým místem. Cestovní ruch definuje jako periodický příliv a odliv lidí do určitého místa nebo státu z jiného místa nebo státu. Podobně chápe cestovní ruch také Poser (1939, In Gúčik, 2010; Šíp, 2012). Podle něho cestovní ruch představuje lokální a územní nahromadění cizinců s přechodným pobytem, které vyvolává vznik vzájemných vztahů mezi cizinci na jedné straně a místním obyvatelstvem, místem a krajinou na straně druhé. K průlomu ve vymezení cestovního ruchu došlo až v 40. letech 20. stol., když švýcarští autoři Hunziker a Krapf publikují práci "Grundriss der Allgemeinen FremdenverkehrsLehre" (Základy všeobecné nauky o cestovním ruchu, 1942). Jejich definice se na dlouhou dobu stala základem vědeckého poznání cestovního ruchu a utvořila základ (Gúčik, 2010) pro vysvětlení faktů souvisejících s cestovním ruchem. W. Hunziker, K. Krapf (1942, In Kopšo, 1979; Gúčik, 2010) Cestovní ruch považovali za soubor jevů a vztahů, vyplývajících z cestování a pobytu osob na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalé usazení nebo výkon výdělečné činnosti. V roce 1954 se v návaznosti na definici Hunzikera a Krapfa stala oficiální definicí cestovního ruchu, definice podle organizace AIEST (International Association of Scientific Experts in Tourism, Mezinárodní asociace vědeckých pracovníků v cestovním ruchu). 11

12 V 60. letech 20. stol. se objevují definice, které obohacují chápaní cestovního ruchu o novou dimenzi motivaci. Zabývají se jí také čeští (Dohnal, 1965) a slovenští autoři (Kopšo, 1969). Dohnal (1965, 1969, In Gúčik, 2010; Šíp, 2012) chápe cestovní ruch jako uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky a kultury, pokud k němu dochází mimo běžné životní prostředí a ve volném čase. Podle Kopša (1969, In Šíp, 2012) je cestovní ruch formou uspokojování potřeb, reprodukce fyzických a duševních sil člověka mimo běžné životní prostředí a ve volném čase. Vzhledem k narůstání významu cestovního ruchu v národním a mezinárodním měřítku se stále ve větší míře projevovalo úsilí vymezit pojem cestovní ruch i na mezinárodní úrovni. Diskusi o novém vymezení cestovního ruchu vyvolal zejména prudký rozvoj cestovního ruchu v důsledku ekonomického růstu a strukturální změny, které měly za následek i změny atributu původní definice, která již nevyhovovala praxi (Gúčik, 2010). Roku 1971 se přikročilo k diskusi o upřesnění definice z roku 1942 tak, aby odpovídala novým formám cestovního ruchu např. kongresovému cestovnímu ruchu, přičemž se měla stanovit přesná hranice mezi osobní dopravou a cestovním ruchem (Kopšo, 1979). Na základě závěru diskuse na půdě Mezinárodní asociace vědeckých pracovníků v cestovním ruchu zpřesnil ponímaní cestovního ruchu Kaspar (1975). Jeho definice je založena podobně jako definice Dohnala (1965) a Kopša (1969) na motivaci návštěvníků cestovního ruchu. Definice byla přijata na konferenci v St. Gallenu, proto se označuje také St. Gallenská definice. C. Kaspar (1975, In Sölter; Berg, 2010; Gúčik, 2010) Cestovní ruch je soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pro jejichž místo pobytu není ani hlavním místem bydliště, ani místem výkonu výdělečné činnosti. S cílem sjednotit definici cestovního ruchu, zejména z hlediska vykazování údajů zorganizovala Světová organizace cestovního ruchu (WTO, World Tourism Organisation) v roce 1991 v Ottawě mezinárodní konferenci věnovanou statistice cestovního ruchu. Na základě závěru konference přijala OSN v roce 1993 definici, která se stala základem pro statistické zjišťování cestovního ruchu (Gúčik, 2010). Světová organizace cestovního ruchu (1991, Gúčik, 2001) Z hlediska statistiky se cestovním ruchem rozumí činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo své běžné životní prostředí, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. 12

13 V současnosti neexistuje obecně platné vymezení cestovního ruchu. V podmínkách České republiky a Slovenské republiky se komplexním vymezením ruchu zabývá Gúčik (2000, 2004, 2010). Gúčik, M. (2000, In Gúčik, 2004; Gúčik, 2010) Cestovním ruchem rozumíme soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku. Chápání cestovního ruchu se vyvíjelo postupně se změnou podstaty samotného jevu a vlivem vnějších činitelů (obrázek 1). Hunziker a Krapf (1942) chápali cestovní ruch zejména jako pobyt mimo místo trvalého bydliště. Kaspar (1971) obohatil definici cestovního ruchu o aspekt motivace a cestování, a Gúčik (2000) poukázal na význam existence fondu volného času pro rozvoj cestovního ruchu. Obrázek 1: Vývoj pojmového chápání cestovního ruchu Hunziker, Krapf (1942): pobyt St. Gallen (1975): cestování + motivace + pobyt UNWTO (1991): cestování + pobyt Gúčik (2000): cestování + motivace + pobyt + volný čas Pramen: vlastní zpracování, Cestovní ruch (Zelenka, Pásková, 2012, s. 83) tedy zahrnuje (1) aktivity osob cestujících mimo trvalé bydliště (obvyklé prostředí) za účelem zábavy, rekreace, vzdělávání, služební (pracovní) cesty apod., a také (2) aktivity subjektů poskytujících služby a produkty těmto osobám (tabulka 1). 13

14 Tabulka 1: Aktivity cestovního ruchu aktivity osob cestujících mimo trvalé bydliště aktivity subjektů poskytujících služby a produkty účel: obnova fyzických a duševních sil (rekreace), prevence (lázně, wellness), zábava, sportovní vyžití, vzdělávaní/poznávaní, služební cesta Pramen: zpracováno podle Zelenka, Pásková, (1) provozování zařízení se službami pro cestující včetně aktivit osob, které jednotlivé služby nabízejí a zajišťují (2) aktivity spojené s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch (3) souhrn politických aktivit a aktivit veřejné správy (4) mezinárodní spolupráce a reakce místního obyvatelstva na dané aktivity Z uvedeného vymezení vyplývají vztahy mezi místem trvalého bydliště a cílovým místem/destinací(obrázek 2). Obrázek 2: Cestovní ruch trvalé bydliště návštěvník subjekt CR (nositel poptávky) Prameň: Gúčik, cestování (účel) přechodné bydliště (dočasný pobyt) cíl. místo/destinace - objekt CR (nositel nabídky) Podmínkou rozvoje cestovního ruchu je cestování a dočasný pobyt osob mimo místo trvalého bydliště s cílem uspokojovat specifické potřeby, přičemž pokud se nejedná o služební cestu, odehrává se ve volném čase. Z ekonomického hlediska (Gúčik, 2007a) se jedná o formu spotřeby, kterou návštěvníci uspokojují specifické potřeby odpočinku, poznávání, kulturního a sportovního vyžití, zdraví, společenské komunikace, rozptýlení, zábavy apod. Dochází k ní v jiném než běžném životním prostředí, tj. je spojena s cestováním a pobytem na jiném místě než je místo trvalého bydliště nebo pracoviště, a která představuje formu účelného využívání volného času a nespojuje se s výdělečnou činností. Cestovním ruchem tedy nerozumíme dojíždění za prací nebo do školy, cestování za účelem získání státního občanství (uprchlíci), pohyb osob pracujících v příhraničních oblastech a pohyb ve městě trvalého bydliště např. účast na koncertu, návštěva divadla. 14

15 1.2. Systémová teorie cestovního ruchu Systémová teorie cestovního ruchu je výsledkem modelování cestovního ruchu z ekonomického hlediska. Přitom model představuje zjednodušené vnímání skutečnosti. Modelováním systému cestovního ruchu se zabývalo několik autorů např. Kaspar (1975), Krippendorf (1986), Freyer (1993), Müller (1997), Gúčik (2000), McIntosh (2000), Bieger (2004) aj. Gúčik (2010, s. 31) uvádí, že disciplíny, které se zabývají cestovním ruchem, využívají modelování jako pracovní hypotézu, na základě které formují svou teorii. Přitom každá vědní disciplína se na modelování cestovního ruchu dívá z jiného úhlu pohledu. Ve vědecké a odborné literatuře cestovního ruchu se setkáváme s modely ekonomickými, teritoriálními, prostorovými, časovými nebo kulturními. Z ekonomického hlediska definovali a graficky znázornili cestovní ruch už Hunziker a Krapf (1942, In Gúčik, 2010). Zobrazují ho jako dopravní proces, který ovlivňují početné faktory jako hospodářství, politika, sociální otázky, kultura, technika, národní zdraví a vztahy mezi nimi. Za ohnisko všeho dění považují člověka jako subjekt cestovního ruchu. Objektem cestovního ruchu jsou podle nich instituce cestovního ruchu, které zahrnují destinaci a zařízení přímo nebo zprostředkovaně zabezpečující služby cestovního ruchu. Na základě východisek systémové teorie a na principech modelu Hunzikera a Krapfa sestavil v roce 1975 Kaspar model cestovního ruchu. Podle něho představuje systém cestovního ruchu (obrázek 3) jednotu vztahů a rozhodnutí v cestovním ruchu (Sölter, s. 5). Přitom má dva podsystémy, a to návštěvníka cestovního ruchu, tedy subjekt cestovního ruchu, který vystupuje jako spotřebitel statků a služeb typických pro cestovní ruch a cílové místo, podniky a organizace cestovního ruchu, tedy objekt cestovního ruchu, který představuje poskytovatele služeb cestovního ruchu (Gúčik, 2007a, 2010). 15

16 Obrázek 3: Kasparův model systému cestovního ruchu ekonomické prostředí systém CR sociálně-kulturní prostředí subsystém subjekt CR (návštěvník CR) subsystém objekt CR institucionální subsystémy destinace podniky CR organizace CR technologické prostředí Pramen: Kaspar, 1996 In Bieger, politické prostředí ekologické prostředí Dynamikou systému cestovního ruchu se zabýval Bieger (2004, In Gúčik, 2010), který vymezil čtyři základní subsystémy cestovního ruchu, a to (1) destinaci, (2) dopravu, (3) zprostředkovatele a (4) poptávku (obrázek 4). Takto vymezený systém cestovního ruchu reflektuje vztahy s vnějším prostředím, které tvoří hospodářství, společnost, příroda, technologie a politika. Ta je přitom projevem společenské praxe. Technologii (Bieger 2006, In Gúčik, 2010) považuje za průřezovou oblast mezi hospodářstvím, společností a přírodou. Každý ze subsystému má své vnitřní složení. Subsytém destinace zahrnuje ubytovací zařízení, sportovně-rekreační a kulturně-společenská zařízení, pohostinská zařízení, organizace cestovního ruchu (agentury destinačního managementu), místní dopravce, atraktivity cestovního ruchu (kulturní, přírodní) a vztahy mezi nimi. Subsystém zprostředkovatelů zahrnuje cestovní kanceláře, cestovní agentury a webové portály, které v destinaci působí v rámci domácího a příjezdového cestovního ruchu a vztahy mezi nimi a zákazníky. Subsystém poptávky tvoří turisté a obchodní cestující, subsystém dopravy zahrnuje dopravní podniky a instituce, které v oblasti působí. 16

17 Obrázek 4: Biegerův model systému cestovního ruchu hospodářství technologie subsystém destinace subsystém zprostředkovatelé systém cestovního ruchu subsystém doprava subsystém poptávka společnost životní prostředí politika Pramen: Bieger, 2010, s. 81. Z časového hlediska se systém cestovního ruchu podle Biegera dynamicky vyvíjí a vlivem různých okolností může docházet k jeho změnám např. fúze cestovních kanceláří v destinaci, nárůst prodeje produktu destinace přes internet, vznik organizace destinačního managementu apod. Cestovní ruch tedy považujeme za otevřený a dynamicky se vyvíjející systém. Chápeme ho jako jednotu vztahů a rozhodnutí v cestovním ruchu (Sölter, s. 5). Tento komplex se přitom skládá z dvou subsystémů. Jedním ze subsystémů je návštěvník cestovního ruchu, kterého označujeme jako subjekt cestovního ruchu. Je nositelem poptávky po cestovním ruchu a vystupuje jako spotřebitel statků a služeb typických pro cestovní ruch. Druhým subsystémem v systému cestovního ruchu je objekt cestovního ruchu. Objekt je tvořen destinací (cílové místo), podniky a organizacemi cestovního ruchu. Představuje tedy poskytovatele služeb cestovního ruchu. Všichni, kteří se podílejí na uspokojování potřeb návštěvníků cestovního ruchu, jsou přitom povinni spolupracovat. V systému cestovního ruchu existuje soustava vazeb nejen mezi jeho subsystémy a jejich prvky, ale i mezi cestovním ruchem a jinými systémy, které tvoří jeho okolí (obrázek 5). 17

18 Obrázek 5: Systém cestovního ruchu podle Gúčika ekonomické prostředí politické prostředí legislativní prostředí kulturní prostředí subjekt CESTOVNÍ RUCH objekt ekologické prostředí sociální prostředí technickotechnologické prostředí Pramen: Gúčik, formy a druhy (kategorie) cestovního ruchu Subjekt cestovního ruchu Z ekonomického hlediska je subjekt cestovního ruchu každý, kdo uspokojuje své potřeby během cestování a pobytu mimo místa trvalého bydliště spotřebou statků cestovního ruchu (Gúčik, 2001, s. 8). Vystupuje tedy jako nositel poptávky po cestovním ruchu. V praxi cestovního ruchu je důležité rozlišit cestující ze statistického hlediska. Statistické členění cestujících vychází ze závěrů mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu konané v Ottawě v roce Cestující je každý [34], kdo cestuje mezi dvěma nebo více krajinami, či lokalitami v rámci krajiny svého obvyklého pobytu. Podmínkou je cesta mimo místo obvyklého pobytu bez ohledu na účel cesty a použitý dopravní prostředek. Rozlišujeme cestujících, kterých zahrnujeme do statistik cestovního ruchu a cestujících, kterých cesty se ve statistikách cestovního ruchu neevidují (obrázek 6). Do statistik cestovního ruchu nezahrnujeme: tranzitních cestujících, kteří krajinou projíždí za cílem návštěvy jiné destinace a nejsou formálně zapsaní pasovou kontrolou např. cestující na říční nebo zaoceánské lodi, kteří nejsou oprávnění vystoupit; cestující, kteří krátkou dobu v rámci přestupu zůstávají v prostoru leteckého terminálu. Ostatní tranzitní cestující jsou klasifikováni jako návštěvníci např. slovenští cestující mířící na vánoční víkend do Drážďan přecházející Českou republikou, pracovníky v pohraničí, tedy osoby s bydlištěm v blízkosti hranic a pracující v sousedící zemi např. osoby s běžným pobytem v Holíči na západě Slovenska pracující v Hodoníně na Moravě, dočasné imigranty,kočovníky a uprchlíky, 18

19 příslušníky armád v zahraničních posádkách včetně jejich rodinných příslušníků a doprovázejících osob např. čeští vojáci v Afghánistánu nejsou cestujícími vykazovanými v mezinárodní statistice cestovního ruchu, diplomaty a představitelé konzulátu, kteří vykonávají výdělečnou činnost mimo své krajiny včetně jejich rodinných příslušníků a doprovázejících osob. Ve statistikách cestovního ruchu v mezích domácího cestovního ruchu také nevykazujeme: obyvatele, kteří cestují v rámci své země za prací nebo studiem do jiného města, či regionu např. cesta obyvatele Poděbrad jednou týdně do Prahy na Vysokou školu hotelovou, obyvatele, kteří cestují s úmyslem změny svého trvalého bydliště, obyvatele bez trvalého bydliště, obyvatele, kteří cestují v rámci místa svého běžného pobytu, a to buď pravidelně např. obyvatel Ústí nad Labem cestuje o víkendech na vlastní chatu do Děčína, nebo nepravidelně např. obyvatel Brna navštíví v létě kulturní festival ceskehrady.cz na hradě Veveří. Obrázek 6: Subjekt cestovního ruchu CESTUJÍCÍ zahrnovaní do statistiky cestovního ruchu nezahrnovaní do statistiky cestovního ruchu návštěvníci stálý obyvatel turista výletník turista na dovolené krátkodobě pobývající turista Pramen: zpracováno podle Gúčik, tranzitní cestující pracovníci v pohraničí dočasní imigranti kočovníci uprchlíci příslušníci armády v zahraničních posádkách diplomati představitelé konzulátů 19

20 Do statistik cestovního ruchu jsou zahrnováni návštěvníci, stálí obyvatelé, turisté a výletníci, kteří uspokojují své potřeby během cestování a pobytu mimo místa běžného bydliště spotřebou statků cestovního ruchu. Návštěvníkem je každá osoba, která cestuje na místo mimo svého obvyklého prostředí na dobu kratší než 12 měsíců a jejíž hlavní účel je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě. Návštěvníky zahrnované do statistiky cestovního ruchu je možné odlišit od tranzitních cestujících apod. na základě několika znaků. Důležité je, že se musí jednat o cestu mimo běžné životní prostředí, přičemž neexistuje pravidelnost přepravy mezi místem obvyklého bydliště a navštíveným místem. Na základě uvedeného je potom možné vyřadit ze statistik cestovního ruchu pravidelné (denní, týdenní) cesty za prací nebo studiem mezi dvěma místy. Krajina obvyklého pobytu je jedním z klíčových kriterií pro určení, zda je přijíždějící osoba návštěvníkem nebo jiným cestovatelem, a pokud je návštěvníkem, zda se jedná o návštěvníka v domácím nebo zahraničním cestovním ruchu. Základní myšlenkou klasifikace zahraničních návštěvníků je jejich vnímání podle krajiny trvalého bydliště, nikoliv podle státní příslušnosti. Cizí stání příslušníci s trvalým pobytem v dané zemi jsou do statistik zahrnováni v rámci domácího nebo výjezdového cestovního ruchu např. Slovák s trvalým bydlištěm v Plzni cestující na prodloužený víkendový pobyt do Krkonoš bude vykazován jako návštěvník v domácím cestovním ruchu. Naopak čeští státní příslušníci s trvalým pobytem v jiném státě jsou vykazování jako návštěvníci v příjezdovém cestovním ruchu např. Čech s trvalým bydlištěm v Bratislavě cestující na dovolenou na Šumavu. Pro potřeby statistik cestovního ruchu rozlišujeme návštěvníky v mezinárodním a v domácím cestovním ruchu. Návštěvník v mezinárodním cestovním ruchu je každá osoba, která cestuje do jiné země, než je jejím obvyklým bydlištěm, ale mimo své obvyklé prostředí na dobu nepřesahující 12 měsíců. Hlavní cíl cesty je přitom jiný jako výkon výdělečné činnosti v rámci navštívené krajiny. Návštěvníky (tabulka 2) členíme dále na stálé obyvatele, turisty a výletníky.vyznačují se rozličnými charakteristikami v závislosti od toho, zda se jedná o zahraniční nebo domácí cestovní ruch. Stálý obyvatel (Gúčik, 2001, s. 8) v domácím cestovním ruchu je osoba, která žije alespoň šest po sobě jdoucích měsíců v jistém místě před příchodem do jiného místa na kratší dobu než šest měsíců. V zahraničním cestovním ruchu je to osoba, která žije v zemi alespoň jeden rok před příjezdem do jiné země na kratší dobu než jeden rok. 20

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_16 Název materiálu: CESTOVNÍ RUCH Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace charakterizuje žákům podstatu a členění cestovního ruchu

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz. Číslo projektu Název školy Předmět Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0852 Střední škola cestovního ruchu, s. r. o., Benešov Technika cestovního ruchu Technika poskytování služeb cestovního ruchu Téma Ročník

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4. Zahraniční cestovní ruch ČR Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance Sekce měnová a statistiky ČNB VŠE Praha 17. září 2009 Obsah 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní

Více

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4.

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4. Trendy na straně domácí a zahraniční klientely Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 2.4.202 Světové trendy v cestovním ruchu 2 Trendy ve spotřebním chování /2

Více

PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ CESTOVNÍ RUCH A AGROTURISTIKA

PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ CESTOVNÍ RUCH A AGROTURISTIKA PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ Typy, definice, základní pojmy CESTOVNÍ RUCH A AGROTURISTIKA /typy, definice, základní pojmy/ CESTOVNÍ RUCH Cestovní ruch: definice Typy, Cestovní definice, ruch:

Více

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky Marketing destinací Středn ední Morava a Jeseníky A.Křetínská Olomoucký kraj, oddělení cestovního ruchu Ing. H. Kotíková, Ph.D Katedra rekreologie FTK UP, Olomouc RNDr. I. Marek m-ark Marketing a reklama

Více

Cestovní ruch pro všechny, priorita EU. Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze

Cestovní ruch pro všechny, priorita EU. Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny, priorita EU Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny v materiálech EU Segmenty cestovního ruchu pro všechny Formy podpory rozvoje cestovního

Více

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005)

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Korejská republika 1. Základní údaje o zemi 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Obyvatelstvo (mil.) 48,42 Přírůstek obyvatelstva 0,38 % Populace - do 14 let 19,4 % - 15 64 let 72,0 % - nad 65 let 8,6

Více

DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ

DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ Ondřej Legner, Pavel Vančura, Zdeněk Lejsek Konference ke statistickým projektům MMR, 29. dubna 215, Kaiserštejnský palác ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Cestovní ruch Analýza cestovního ruchu Chorvatska Diplomová práce Autor: Bc. Petra Jelínková Vedoucí práce: Ing. Zdenka Petrů Prohlášení:

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: kvinta, I. ročník Tématická oblast Úvod do geografie Rozdělení a význam geografie Vymezí objekt studia geografie, rozdělí

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 TRAVEL, LEISURE AND TOURISM Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 červen 2010 prezentace 12.7.2010 ADVISORY Cíle

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Téma: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola,

Více

Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří

Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří Schváleno ČSÚ pro MMR ČR ČV 125/13 ze dne 2610 2012 Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří Dotazník je součástí Programu statistických zjišťování na rok 2013 Podle zákona č 89/1995 Sb,

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

Kampaň na podporu českých hor. 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _. v rámci projektu Česko naše destinace

Kampaň na podporu českých hor. 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _. v rámci projektu Česko naše destinace Kampaň na podporu českých hor 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _ v rámci projektu Česko naše destinace Projekt Česko naše destinace Cíle Marketingový: netradiční inspirace na expedici do destinací ČR

Více

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří Marketing atraktivit Vybrané aplikace marketingu cestovního ruchu: Marketing atraktivit Marketing destinací Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb Marketing lodní a letecká

Více

SOŠ a SOU SUŠICE. U Kapličky 761 342 01 Sušice tel.: 376 524 662 fax: 376 524 190

SOŠ a SOU SUŠICE. U Kapličky 761 342 01 Sušice tel.: 376 524 662 fax: 376 524 190 SOŠ a SOU SUŠICE U Kapličky 761 342 01 Sušice tel.: 376 524 662 fax: 376 524 190 CESTOVNÍ RUCH UPLATNĚNÍ V CESTOVNÍM RUCH 1)Ekonomická oblast 2)Cestovní ruch EKONOMICKÁ OBLAST Uplatnění jako středoškolsky

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí Tabulkové vyhodnocení vlivů opatření prioritních os 1, 2 a 3 na životní prostředí Tabulka se vztahuje ke kapitole 7.3. textu vyhodnocení, v němž jsou také podrobně popsány metody hodnocení. V rámci legendy

Více

DEMOGRAFICKÉ EKONOMICKÉ PŘÍRODNÍ FIRMA

DEMOGRAFICKÉ EKONOMICKÉ PŘÍRODNÍ FIRMA Makroprostředí firmy Makroprostředí DEMOGRAFICKÉ EKONOMICKÉ POLITICKÉ FIRMA PŘÍRODNÍ KULTURNÍ TECHNOLOGICKÉ Demografické prostředí Firmy sledují demografický vývoj a tomuto vývoji přizpůsobují svůj výrobní

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY školní rok 2010/2011 Hotelnictví Metodický návod k využití sjednocených tematických okruhů pro profilovou část maturitní zkoušky Součástí řešení projektu Kurikulum S je

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Kampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _

Kampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _ Kampaň Česko země příběhů Martin Šlajchrt _ Domácí cestovní ruch - jaký je aktuální stav 9.12.2013 2 Základní charakteristiky pobytu Jaký je návštěvník turistických regionů v ČR? Kategorie Podíl návštěvníků

Více

Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis. 6.10.2010 Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz

Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis. 6.10.2010 Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis Socioekonomická sféra Lidská společnost, její výtvory a procesy, které v ní probíhají antroposféra. Základní znaky: součást přírody Je to

Více

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců...

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců... Úvod.......................................................................... 13 Seznam použitých zkratek.................................................... 15 Přehled souvisejících právních předpisů......................................

Více

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ Region soudržnosti NUTS II Střední Morava Model IPRM a IPRÚ IPRM-integrovaný plán rozvoje města Východiska na úrovni EU a ČR - Legislativa pro období 2007-2013 důraz na integrovaný přístup a tlak velkých

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří

Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří Schváleno ČSÚ pro MMR ČR ČV 125/13 ze dne 26.10. 2012 Dotazník je součástí Programu statistických zjišťování na rok 2013. Podle zákona č. 89/1995

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Určí geografickou polohu ČR, posoudí a další aspekty polohy

Více

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ RESORT PASOHLÁVKY - - lázně nového typu 1. Činnost společnosti 2. Příležitost na trhu 3. Koncept termálního resortu 4. Přínosy

Více

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Obsah prezentace Vývoj návštěvnosti domácími turisty Profil návštěvníků Jižních Čech Výzkumy CzechTourism 2 Vývoj návštěvnosti domácími turisty Domácí turisté v

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Konference Vysoká škola ekonomická Praha, 17. září 2009 I. Tržby v ubytování, stravování a pohostinství Ukazatel Index 2009/2008

Více

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Olomouce Strategický plán města Olomouce byl schválen v prosinci 2007 zastupitelstvem města o počtu 45 členů, z toho bylo 10 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

SATELITNÍ ÚČET CESTOVNÍHO RUCHU - AKTUÁLNÍ VÝSLEDKY -

SATELITNÍ ÚČET CESTOVNÍHO RUCHU - AKTUÁLNÍ VÝSLEDKY - SATELITNÍ ÚČET CESTOVNÍHO RUCHU - AKTUÁLNÍ VÝSLEDKY - Zdeněk Lejsek Hotel Holiday Inn, 19. března 2013, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/13 SYSTÉM TSA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU

JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU MOŽNÉ OBLASTI SPOLUPRÁCE 1/14 Jihočeská centrála cestovního ruchu Možné oblasti spolupráce Informační Systém Cestovního Ruchu Jihočeského kraje www.jiznicechy.cz příjímání

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vnímání potravin spotřebitelem Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vliv kultury a socioekonomického prostředí na vnímání potravin spotřebitelem Analýza marketingového prostředí (makroprostředí) Ekonomické vlivy Demografické

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

Národní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis

Národní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis Národní konference Venkov - Hospoda 16.10.2014 Pavel Moulis HOSPODA - z historie Hospoda = pán domu Venkovské hospody neboli šenky jsou známy už z dob ranného středověku S rozvojem obchodu zájezdní hostince

Více

7. DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU

7. DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU 7. DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU - je přirozeným celkem, který m{ z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací - územní celek (geografický prostor), který

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Podniková ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN

Více

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Nové rekreační aktivity ve venkovském m prostoru Česka Dana Fialová, Veronika Nožičková Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Cíl l příspp

Více

Regionální značky podpora místní produkce

Regionální značky podpora místní produkce Regionální značky podpora místní produkce Kateřina Čadilová Asociace regionálních značek, o.s. Olomouc, 11. 6. 2013 Co je to regionální značka? vizuální označení záruka původu záruka kvality Regionální

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Ekonomická stránka CR

Ekonomická stránka CR Ekonomická stránka CR Příjmy, výdaje a bilance ZCR za rok 2007 až 2012 (v mil. Kč) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 příjmy ze ZCR 132 914,1 139 828,2 133 118,2 132 623,0 135 954,0 135 007,0 137 815,0

Více

Marketingové prostředí

Marketingové prostředí Marketingové prostředí Anotace Seznámení s vnějším prostředím firmy, s mikroprostředím, makroprostředím a základními marketingovými analýzami. Prezentace je doplněna úkoly a aktivitami žáků k danému tématu.

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Národní hospodářství Ing.Vlasáková 1 Makroekonomické

Více

Statistická data o cestovním ruchu na Vysočině k 31/12 2008

Statistická data o cestovním ruchu na Vysočině k 31/12 2008 Statistická data o cestovním ruchu na Vysočině k 31/12 28 kapacity hromadných ubytovacích zařízení počet hostů počet přenocování srovnání v rámci ČR Počet hostů eviduje ČSÚ a to pouze v ubytovacích zařízeních

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

LOKALIZAČNÍ FAKTORY (ČÁST PRVNÍ) Ing. Kateřina Šugárová

LOKALIZAČNÍ FAKTORY (ČÁST PRVNÍ) Ing. Kateřina Šugárová LOKALIZAČNÍ FAKTORY (ČÁST PRVNÍ) Ing. Kateřina Šugárová Lokalizační faktory rozhodují o konkrétní lokalizaci, o funkčním vyuţití konkrétní oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních moţností nebo z

Více

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny Jan Vaic, člen komise Komise CR v Lounech Poradní orgán Rady Města Loun 6 členů, odborníků se zkušenostmi

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Destinační management turistické oblasti Jeseníky (Jeseníky-východ) Odborná konference Ostrava 1.3. 2012

Destinační management turistické oblasti Jeseníky (Jeseníky-východ) Odborná konference Ostrava 1.3. 2012 Destinační management turistické oblasti Jeseníky (Jeseníky-východ) Odborná konference Ostrava 1.3. 2012 1 1. Vytvoření prováděcího dokumentu v souladu s marketingovou strategií a AP 2011/2012 2. Institucionalizace

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

Jednotná klasifikace oblastí informací pro ICM v ČR

Jednotná klasifikace oblastí informací pro ICM v ČR Jednotná klasifikace oblastí informací pro ICM v ČR 1. Vzdělávání v ČR 1.1. Aktuality 1.2. Legislativa 1.3. Dokumenty 1.4. Rámcové vzdělávací programy 1.4.1. RVP pro MŠ 1.4.2. RVP pro ZŠ 1.4.3. RVP pro

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

Regionální operační program NUTS II Severozápad

Regionální operační program NUTS II Severozápad Regionální operační program NUTS II Severozápad CHRÁM CHMELE A PIVA 1 Chrám Chmele a Piva 2 3 Identifikace zdroje spolufinancování projektu Regionální operační program NUTS II Severozápad 2. výzva Priorita

Více

Magni Cesty s příběhem

Magni Cesty s příběhem Cesty s příběhem Magni Cesty s příběhem ROZVOJ POZNÁVACÍHO A KULTURNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU MĚST A REGIONŮ PRO DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ TURISTY HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Ing. Marek Toušek

Více

Návrhy ekonomických témat absolventských prací

Návrhy ekonomických témat absolventských prací Návrhy ekonomických témat absolventských prací Veškerá témata tohoto seznamu jsou vymezena pouze rámcově a obecně. V případě zájmu o danou problematiku si student/ka domluví s vedoucím práce konkrétní

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-205 Srpen 204 / Jan Tuček / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za. pololetí 204 Obsah prezentace O projektu Odhad počtu zahraničních návštěvníků a jejich

Více

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející

Více

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU Příjmy z cestovního ruchu jsou vždy významnou složkou ekonomického fungování regionů, a proto se investice do cestovního ruchu (CR) vyplatí nejen krajům, ale i podnikatelským

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz. Číslo projektu Název školy Předmět Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0852 Střední škola cestovního ruchu, s. r. o., Benešov Technika cestovního ruchu Právní dokumenty v cestovním ruchu Téma Ročník Autor

Více

Organizace a marketing turismu

Organizace a marketing turismu Organizace a marketing turismu září 2011 Ing. Šárka Tittelbachová Czech It -Institute for Stategic Studyies on Tourism, o.p.s. tittelbachova@czechit.cz Základní vymezení - pojmy Základní pojmy pro statistické

Více

2.1 Předpoklady území pro rozvoj cestovního ruchu

2.1 Předpoklady území pro rozvoj cestovního ruchu 2. CESTOVNÍ RUCH V ÚZEMÍ Organizace a řízení jsou nejvíce opomíjenou problematikou v rámci racionální podpory udržitelného rozvoje na území České republiky. Na prioritu 4 Vytváření organizační struktury

Více

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu Regionální operační program Střední Morava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 Doprava... 2 Prioritní osa 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu... 3 Prioritní

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o.

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více