UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. MANUÁL základních postupů jednání při kontaktu s osobami s tělesným postižením. Petra Bendová

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. MANUÁL základních postupů jednání při kontaktu s osobami s tělesným postižením. Petra Bendová"

Transkript

1

2 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI MANUÁL základních postupů jednání při kontaktu s osobami s tělesným postižením Petra Bendová Olomouc 2007

3 Oponent: Ing. Libor Podešva, Ph.D. 1. vydání Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko, 2007 ISBN

4 Obsah: Úvod Význam pohybu člověka. 5 2 Klasifikace poruch hybnosti.. 6 A/ Tělesná postižení získaná po úraze a nesprávném držení těla B/ Tělesná postižení získaná po nemoci Výchovně vzdělávací proces osob s poruchou hybnosti Kvalita života osob s poruchou hybnosti Charita práv osob s tělesným postižením Komunikace osob s poruchou hybnosti.14 6 Otázky a odpovědi (1. 8.) Devatero zásad pomoci člověku na vozíku Manuál pro manipulaci s ortopedickým vozíkem Transport vozíčkáře ze chodu, z obrubníku Transport vozíčkářů dolů z obrubníku Transport vozíčkářů dolů ze schodů Transport vozíčkářů nahoru do schodů Vozík s řidičem mají být přepravováni v osobním autě či autobuse Pomoc vozíčkáři při přesunu z vozíku Přesun vozíčkáře 34 Práva pacientů (etický kodex) Charita hospitalizovaných dětí 37 Rejstřík vybraných odborných výrazů.. 38 Použitá a doporučená literatura 45 3

5 Úvod Vážení přátelé, předkládáme Vám materiál, který si klade za úkol přispět k odstranění nebo alespoň k maximální minimalizaci bariér v přímém styku a zejména v komunikaci s osobami s poruchou hybnosti, tj. s osobami s tělesným postižením, s jedinci nemocnými či s osobami se zdravotním oslabením. Při jednání s jedinci s poruchou hybnosti musíme vždy brát v potaz nejen somatickou dimenzi tělesného postižení, nemoci a zdravotního oslabení, ale i psychologický, sociální a etický rozměr poruchy hybnosti. Důležité je také si uvědomit, že v kontaktu s osobami s poruchou mobility musíme zohledňovat základní lidská práva, a to: právo být odlišný, právo na důstojný a odpovídající způsob života, právo na integraci do společnosti, právo na svůj názor a na jeho splnění, právo na rovnoprávné občanství a na nezávislý výběr způsobu života i místa, kde chce žít. (7P) Úvodní kapitoly manuálu slouží k základní orientaci v problematice osob s poruchou hybnosti. Je v nich definován význam pohybu pro člověka, provedena klasifikace poruch hybnosti a charakterizována komunikace osob s poruchou hybnosti. Každý okruh v sobě zahrnuje několik otázek a námětů k zamyšlení, které si sami jistě mnohdy při kontaktu s osobami s poruchou hybnosti kladete. Na tyto dotazy se snažíme formou odpovědí reagovat, konkretizovat je a doplnit o odkazy na další studijní materiál řešící danou problematiku a to zejména s ohledem na skutečnost, že v předkládaném materiálu nemůžeme vyčerpat problematiku osob s poruchou hybnosti komplexně. Předkládaný materiál proto považujeme za otevřený, s možností dalšího, průběžného doplňování. Uvítáme vaši reakci a diskusi k materiálu i náměty k jeho doplnění. Přejeme vám mnoho zdaru při práci s textem, protože naším cílem bylo poskytnout vám pomocníka, který usnadní Vaši práci. 4

6 1 Význam pohybu pro člověka Člověk, jakožto specifický živočišný druh, se v průběhu svého vývoje začal pohybovat vzpřímeně po dvou končetinách /tzv. bipedálně/. Jeho motorická kompetence působila jako přirozený evolučně-selekční podnět a činitel. Lidstvo však začalo v průběhu svého vývoje tento existenciálně sebezáchovný význam pohybu překračovat. Současný význam pohybu člověka tkví ve dvou rovinách. A to v rovině primární, která zahrnuje pohyby, jež jsou nezbytné k zajištění lidské existence, resp. k uspokojování základních fyziologických potřeb a v rovině sekundární, kam zařazujeme pohyby, jež určitým způsobem ovlivňují vývoj a kvalitu života člověka po stránce tělesné, duševní a společenské.tyto pohyby vedou k existenčnímu zajištění jedince, umožňují mu výkon občanských práv a svobod, slouží k přísunu podnětů, informací a poznatků, dávají mu příležitost k sebeprezentaci a k navazování sociálních kontaktů, podporují zdraví, jsou předpokladem pro zlepšení jeho sebeobsluhy a samostatnosti a jsou prezentovány také jako zdroj zábavy a vlastních prožitků. (14) Je patrné, že fylogeneze a ontogeneze člověka jsou již od pradávna spjaty neodmyslitelně s pohybem. Pohyb se aktivně podílí na utváření tvaru a funkce organismu člověka a je také předpokladem pro harmonický růst člověka jako osobnosti. Pamatuj: Pohyb zabezpečuje nebo zprostředkovává člověku: uspokojování základních fyziologických potřeb existenční zajištění včetně pracovního uplatnění výkon a uplatňování občanských práv a svobod přísun podnětů, informací a poznatků formativní působení sociokulturních činitelů příležitosti k sebeprezentaci a navazování sociálních kontaktů podporu zdraví a upevnění kondice sebeobsluhu a samostatnost zábavu a prožitek. (15) Význam pohybu pro člověka Pamatuj 5

7 2 Klasifikace poruch hybnosti V současné době žije v České republice asi lidí se zdravotním postižením (tzv. osob se speciálními potřebami). Mezi ně řadíme také osoby poruchou hybnosti, z nichž nejpočetnější skupinu tvoří jedinci s vadami pohybového aparátu (cca lidí), diabetici ( osob), osoby po cévních mozkových příhodách ( jedinců) a osoby stižené epilepsií ( lidí). (8P) Klasifikace poruch hybnosti Pamatuj: O poruše hybnosti hovoříme ve spojení s osobami s tělesným postižením, s osobami nemocnými a s osobami se zdravotním oslabením. Pamatuj Tělesné postižení lze charakterizovat jako omezení hybnosti až omezení pohybu nebo popř. jako dysfunkci motorické koordinace, jež je v příčinné souvislosti s poškozením, vadou či funkční poruchou nosného a pohybového aparátu, centrální nebo periferní nervové soustavy, amputací či deformací části motorického systému. Tyto vady či dysfunkce jsou zpravidla patrné na první pohled, mají charakter trvalého snížení funkční výkonnosti i ztráty schopnosti v některé oblasti nebo ve výce motorických oblastech. Společným rysem takto postižených lidí je primární redukce obvyklých aktivit a v některých případech i částečná až úplná imobilita, což má zásadní vliv na kvalitu života, soběstačnost a přístup k životním příležitostem u těchto občanů. (15) Charaktetistika tělesného postižení Pamatuj: Definice tělesného postrižení: Tělesným postižením rozumíme vady pohybového a nosného ústrojí, tj. kostí, kloubů, šlach i svalů a cévního zásobení, jakož i poškození nebo poruchy nervového ústrojí, jestliže se projevují porušenou hybností. Patří sem také všechny úchylky od normálního tvaru těla a končetin, tedy deformity, též abnormity čili anomálie (8, s. 6). Pamatuj 6

8 Rozlišujeme tělesná postižení vrozená a získaná. Mezi vrozená tělesná postižení patří např.: Poruchy tvaru a velikosti lebky (např. turicefalie, skalocegalie, hydrocefalus, mikrocefalus, makrocefalus), vady horních končetin (např. amélie, dysmélie, syndaktylie, polydaktilie atp.), vady dolních končetin (např. vrozená noha hákovitá, vrozená noha kosá atp.), poruchy růstu (např. achondroplazie, akromegalie, akromikrie, gigantismus, nanismus atp.), rozštěpové vady (např. lebky, rtu, čelisti, patra, páteře), centrální a periferní obrny (např. různé formy DMO). Získaná tělesná postižení ještě dělíme na: A/ tělesná postižení získaná po úraze a nesprávným držením těla: Úrazová onemocnění mozku a míchy (otřes mozku, zhmoždění /kontuze/ mozku, zlomeniny obratlů spojené s poškozením míchy / paraplegie, tetraplegie/), úrazová poškození periferních nervů (neuropraxis, axonotmesis, neurotmesis, obrna pažní pleteně), amputace (exartikulace, amputace primární, amputace sekundární, amputace terciální), deformity tvaru těla a jeho jednotlivých částí (skoliózy, kyfózy, hyperlordźa, plochá záda, plochá noha, vnitřní a vnější bočivost kolen atp.). Rozdělení tělesného postižení Získaná tělesná postižení Po úraze B/ tělesná postižení získaná po nemoci: jejich příčinou mohou být: Revmatická onemocnění (revmatická horečka, vleklý kloubní revmatismus), dětská infekční obrna, Perthesova choroba, Myopatie (progresivní svalová dystrofie). Po nemoci 7

9 Nemoc lze definovat jako porušení rovnováhy mezi organismem s jeho prostředím, které vyvolává důsledky v anatomických a funkčních změnách organismu. Definice nemoci Nemoci klasifikujeme s ohledem na délku a charakter jejich průběhu. Rozlišujeme nemoci krátkodobé (= akutní), dlouhodobé (recidivující a chronické). Nemoci krátkodobé akutní jsou charakteristické náhlým začátkem, rychlým průběhem a omezeným trváním. Vznikají zpravidla z plného zdraví, projevují se nespecifickými příznaky jako je např. bolest hlavy, nechuť k jídlu a únava. Jejich léčba probíhá v domácím prostředí a na jejím konci dochází k znovuobnovení stavu zdraví. Krátkodobé Nemoci dlouhodobé často vyžadují dlouhodobou a mnohdy i opakovanou hospitalizaci. Recidivující onemocnění se opakují nejméně 3x do roka, ale v meziobdobí mezi recidivami se neprojevují žádné funkční ani anatomické změny postiženého orgánu ani systému (např.: herpes, mykózy). Dlouhodobé Chronická onemocnění (např. astma bronchiale, atopický ekzém, status epilepticus, leukémie, atp.) se vyznačují vleklým, dlouhodobým, často celoživotním průběhem. V různé míře ovlivňují kvalitu života postiženého jedince nejen po stránce biologické, ale i psychosociální. Často je nutné do denního režimu osob s chronickým onemocněním zařadit určité režimová opatření (např. opakovaná chemoterapie, krevní transfuze, aplikace inzulinu, dechová a svalová cvičení, dietní návyky), která se promítají i do procesu výchovu, vzdělávání, pracovního a společenského uplatnění těchto jedinců. (17) S kompletním seznamem nemocí se můžete seznámit v desáté revizi Mezinárodní statistické klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů (= MKN 10). Chronická onemocnění 8

10 Pro zájemce: Mezinárodní statistické klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění 10. decennální revize. Praha: Grada Publishing, ISBN Pro širokou odbornou i laickou veřejnost je velmi dobře uchopitelné členění nemocí podle jednotlivých orgánových systémů a to na: Členění nemocí podle orgánových systémů Onemocnění dýchacího systému (astma bronchiale, rhinitida, sinusitida, zánět průdušek atp.), onemocnění nervového systému (dětská mozková obrna, epilepsie, zánět mozkových blan, migréna, meningititida atp.), onemocnění srdečně cévního systému (juvenilní hypertenze, stenóza aorty, myokarditida atd.), onemocnění krve a krvetvorby (anémie, leukémie, trombocytopatie atp.), onemocnění vylučovacího systému /tj. ledvin a močových cest/ (zánět močového měchýře, chronická pyelonefritida, hemoliticko-uremický syndrom, selhání ledvin, nádory ledvin atp.), onemocnění žláz s vnitřní sekrecí (diabetes mellitus, obezita, hypofyzární nanismus, tyreoiditida, struma atp.), onemocnění pohybového aparátu (revmatická horečka, juvenilní chronická artritida, osteomyelititida, morbus Perthes atd.), onemocnění kožního aparátu (atopický ekzém, kopřivka, kojenecký ekzém, svrab atp.), onemocnění GIT gastrointestinálního traktu (hepatitida, appendicitida, obstipace, celiakie atp.), onemocnění pohlavního aparátu (cysty na vaječnících, rakovina děložního čípku, sifilis, kapavka, AIDS atp.). 9

11 Zdravotní oslabení lze charakterizovat jako sníženou schopnost odolnosti vůči nemocem a zvýšeným sklonem k jejich opakování. Zdravotní stav jedince je ohrožen působením nevhodného přírodního prostředí, špatným životním režimem a nesprávnou výživou. Pro tyto jedince jsou v příznivých klimatických podmínkách zřizovány ozdravovny. Ty jsou členěny podle typu zdravotního oslabení na: Zdravotní oslabení Typy zdravotního oslabení Horské (indikace: choroby dolních cest dýchacích, těžké formy anemií, rekonvalescence po těžkých a dlouhotrvajících nemocech), podhorské a nížinné (indikace: časté záněty dýchacích cest, rekonvalescence po akutních nemocích a po operacích, u kterých došlo k oslabení organismu a ke snížení jeho odolnosti). 3 Výchovně vzdělávací proces osob s poruchou hybnosti Pamatuj: V resortu MŠMT ČR se výchovně vzdělávací proces žáků s poruchou hybnosti opírá o Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) doplněný Vyhláškou č. 73 ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Pamatuj Komplexní péče o osoby s poruchou hybnosti zahrnující i výchovně vzdělávací proces těchto jedinců je v ČR řešena v kontextu komprehenzivní rehabilitace resortem MŠMT ČR, MZ ČR a MPSV ČR. Výchovně vzdělávací proces v kontextovém rámci komprehenzivní rehabilitace probíhá v ideálním případě již od narození dítěte s poruchou hybnosti formou tzv. rané péče (popř. včasné intervence). Později (cca ve věku 3 6 let) je výchovný proces 10

12 jedinců s poruchou hybnosti institucionalizován. Dochází k jeho výraznějšímu propojení s prvky vzdělávacími a popř. i rehabilitačními. Dítě s poruchou hybnosti zpravidla navštěvuje nejprve mateřskou školu tzn. mateřskou školu běžného typu nebo mateřskou školu pro tělesně postižené, popř. rehabilitační stacionář s mateřskou školou. Poté se stává žákem základní školy či základní školy pro tělesně postižené. Poznámka: Děti a žáci mají právo být vzdělávány také během hospitalizace a rekonvalescence ve zdravotnickém zařízení. K tomuto účelu slouží mateřské školy při zdravotnickém zařízení, základní školy při zdravotnickém zařízení a základní školy speciální při zdravotnických zařízeních. Jedná se o mateřské a základní školy zřizované při nemocnicích, dětských klinikách, dětských léčebnách a dětských ozdravovnách. Poznámka Tím samozřejmě možnost dalšího vzdělání osob s poruchou hybnosti není ukončena. Studenti s poruchou hybnosti mohou na studium na základní škole kontinuálně navázat studiem na jakékoli škole střední, ať se jedná o střední školy pro tělesně postižené (střední odborná učiliště pro tělesně postižené, odborná učiliště pro tělesně postižené, praktické školy pro tělesně postižené, gymnázia pro tělesně postižené, střední odborné školy pro tělesně postižené) či o tzv. klasickou střední školu. Následně se mohou ucházet i o studium na vyšší odborné škole či na škole vysoké. Kontinuita působení institucionálních výchovných činitelů je v podstatě ukončena získáním určitého stupně vzdělání jedince s poruchou hybnosti (tj. dosažením základního, středoškolského či vysokoškolského vzdělání). Následně iniciativu v oblasti dalšího vzdělávání osob s poruchou hybnosti přebírají a suplují některé církevní a neziskové organizace vznikající z podnětů samotných jedinců s poruchou 11

13 hybnosti a jejich příbuzných. Ty zpravidla pořádají pro osoby s poruchami hybnosti instruktážní a rekvalifikační kurzy, psychorehabilitační pobyty, sportovní akce, zájmové kroužky atp. Nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu osob s poruchou hybnosti je také poradenská činnost, která je primárně poskytována speciálně pedagogickými centry pro tělesně postižené, dále pedagogicko psychologickými poradnami, poradnami pro rodinu a mezilidské vztahy, ale i orgány státní správy, odbornými lékaři, centry léčebné rehabilitace a centry technické pomoci, humanitárními a neziskovými organizacemi atp. Poradenská činnost Pro zájemce: NOVOSAD, L. Základy speciálního poradenství. Praha: Portál, ISBN Vyhláška MŠMT ČR č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. 4 Kvalita života osob s poruchou hybnosti Za základní dokument zdůrazňující stejné podmínky v oblasti edukace, lékařské péče, partnerského a rodinného života atp. Pro osoby s tělesným postižením a intaktní lze považovat Chartu práv tělesně postižených, která byla sepsána v rámci snah o zkvalitnění života těchto jedinců francouzskou Organizací tělesně postižených (Assotiation des Paralyses de France /APF/). Kvalita života osob s poruchou hybnosti 4.1 Charta práv osob s tělesným postižením Preambule Charta práv tělesně postižených vychází z Prohlášení lidských a občanských práv, Všeobecného prohlášení o lidských právech, Evropské konvence lidských práv a Všeobecného zákona o tělesně postižených, vydaného v Paříži v roce V souladu s těmito Charta práv osob s tělesným postižením 12

14 dokumenty má každá tělesně postižená osoba stejná práva a povinnosti jako kdokoli jiný. Je tedy potřebné podporovat každou ekonomickou a sociální politiku, která k právům a povinnostem postižených osob přihlíží. Tělesné postižení vede k omezení pohybové aktivity a taková osoba se stává ve zvýšené míře závislou na okolním prostředí, na svých blízkých i na celé společnosti. Je proto povinností společnosti napomáhat při integraci těchto našich spoluobčanů do normálního života. Postižení mají plné právo na samostatný a nezávislý způsob života, jaký si sami zvolí. Mají právo začlenit se do společenského života, Jakož i na na splnění všech svých přání a tužeb. Těm, kteří chtějí žít v domovech s pečovatelskou službou, má být umožněno vybrat si kvalitní domov, kde by byla plně respektována jejich osobnost. Tělesně postižené osoby mohou využívat i soukromé domy či byty a společnost jim musí dát možnost je přizpůsobit pro pohodlný, nezávislý a bezpečný život. Odpovědné osoby, které rozhodují o výstavbě domů a bytů, stejně tak jako o výstavbě veřejných komunikací, mají za povinnost vytvářet co nejpříznivější podmínky pro seberealizaci, bezpečnost a sebevědomí postižených osob. Článek 1 (způsob života) Každá osoba s tělesným postižením má právo na nezávislý výběr způsobu života a místa, kde chce žít. Článek 1 8 Článek 2 (rodina a okolí) Jako každá lidská bytost, tak i tělesně postižená osoba, chce milovat a být milována. Má plné právo založit vlastní rodinu, rozvíjet ji a zachovávat a působit na rozvoj rodinných a přátelských vztahů. Článek 3 (právo na kvalitní a kvalifikovanou pomoc) Každá osoba s tělesným postižením má právo na kvalitní a kvalifikovanou pomoc. Přátelský vztah mezi osobou, která pomoc poskytuje a osobou, která ji přijímá, musí být založen na vzájemném respektu, důvěře a úctě. Článek 4 (právo na lékařskou péči) Osoba s tělesným postižením má právo na výběr lékaře, který má pečovat o její zdraví. Má právo na pravidelnou informaci o osobní zdravotní situaci a má právo podílet se na všech rozhodováních o sobě. 13

15 Článek 5 (bydlení a okolí) Postižená osoba má plné právo sama se rozhodnout žít a bydlet v místě, odpovídajícím jejím požadavkům a potřebám. Článek 6 (právo na technickou pomoc) Tělesně postižená osoba má právo na úplné financování technického vybavení a pomoci nutné pro nezávislý život. Článek 7 (účast na společenském životě) Tělesně postiženým osobám musí být umožněna komunikace, pohyb a přístup ke společnosti, vzdělání, úřadům, ekonomickým a profesním aktivitám i k aktivitám ve volném čase a ve sportu. Článek 8 (právo na ekonomickou podporu) Každá tělesně postižená osoba má právo na dostatečný příjem pro zajištění svého pohodlí a spokojeného života. (7P) 5 Komunikace osob s poruchou hybnosti Každý člověk je součástí společnosti a jako takový denně vstupuje do kontaktu s lidmi ve svém okolí a formou komunikace s nimi udržuje kontakt. Právě komunikace (z latinského communicare činit společným, sdílet) je jednou z nejdůležitějších životních potřeb člověka. Zaujímá významnou roli při rozvoji osobnosti každého jedince a má své nezastupitelné místo i při jeho socializaci a edukaci. (21) Komunikační proces je ve své podstatě založen na koloběhu informací mezi komunikujícími. Komunikace, resp. řeč verbální projev - má pro člověka hned dvojí význam. Primárně plní funkci komunikační, tzn. umožňuje sociální kontakt a zprostředkovává výměnu informací mezi lidmi, ale má také funkci kognitivní podílí se na rozvoji symbolického a abstraktního myšlení jedince. (6) Význam komunikace pro člověka je nesporný, což lze demonstrovat především na těch případech, kdy je komunikační schopnost jedince, zejména pak expresivní složka řeči, výrazně narušena. Definice komunikace Verbální projev Význam komunikace 14

16 Pro vytvoření vhodného modelu podpory rozvoje komunikace osoby s poruchou hybnosti a se současně výrazně narušenou komunikační schopností je proto důležité zaměřit se na funkčnost stávajícího komunikačního potenciálu, na formy, kontextová hlediska a obsah jeho komunikace. (2) U osob se zdravotním postižením, osoby s poruchou mobility nevyjímaje, dochází mnohdy k narušení komunikačního procesu, a to buď ve fázi iniciální, tj. ve fázi percepce = při příjmu informace prostřednictvím zrakového či sluchového kanálu nebo ve fázi zpracování, uchování a znovuvybavení informace, popř. Až ve fázi finální, tzn. při expresivním vyjádření vlastního sdělení.(19) Vhodný model komunikace Pro zájemce: BANDŽUCHOVÁ, I. K využití metod alternativní a augmentativní komunikace u dětí se závažným postižením vývoje řečových schopností. Diagnostika a terapie poruch komunikace, 2002, roč. V., č. 2, s JANOVCOVÁ, Z. Alternativní a augmentativní komunikace. Brno: PdF MU, ISBN KUBOVÁ, L. Alternativní komunikace, cesta ke vzdělávání těžce zdravotně postižených dětí. Praha: TECH-MARKET, ISBN LAUDOVÁ, L. Alternativní a augmentativní komunikace. In ŠKODOVÁ, E., JEDLIČKA a kol. Klinická logopedie. Praha: Portál, 2003, s ISBN PAVELOVÁ, Z., RÁDKOVÁ, I. Znak do řeči. Speciální pedagogika, 2000, roč.x., č. 4-5, s ISSN

17 6 Otázky a odpovědi Je vhodné při kontaktu s osobami s poruchou hybnosti dodržovat určitá pravidla? V praxi existují určitá doporučení v rámci přístupu k osobám se specifickými potřebami, která byla definována a publikována na stránkách SDS Kuncem a Van der Kliftem v roce Souhrnně jsou tato doporučení označována jako Kodex podpory lidí se zdravotním postižením. Ten podobně jako Práva pacientů (etický kodex) a Charta hospitalizovaného dítěte. (pozn. jsou zařazeny v závěru této publikace) Tyto dokumenty přispívají ke změně postojů majoritní společnosti k osobám s poruchou hybnosti, k humanizaci, normalizaci a zkvalitnění života osob se zdravotním postižením. Poznámka Vyjdeme-li z Kodexu podpory lidí se zdravotním postižením, měli bychom v kontaktu s nimi: Nepovažovat jejich postižení za problém, nepovažovat postižení za nedostatek, neboť jsme to my, kdo považujeme člověka se zdravotním postižením za lišícího se a bezmocného, měli bychom ho měli podpořit, protože i on může společnosti přispívat svým vlastním způsobem, vnímat člověka s poruchou hybnosti ne jako pacienta je především naším spoluobčanem, považovat člověka s poruchou hybnosti za úplně soběstačného, se nesnažit změnit chování člověka se zdravotním postižením nemáme na to právo, neskrývat svojí nejistotu za "profesionální odstup", nezkoušet na člověku s postižením nejrůznější teorie a strategie, 16

18 nesnažit se ovládat člověka s poruchou hybnosti, nepoučovat jedince se zdravotním postižením, aby byl slušný,poslušný a všemu se podroboval. Musí mít pocit, že mám právo říci NE, když se chce prosadit a bránit, nepomáhat člověku s poruchou hybnosti, aniž bychom se nejprve zeptali, zda pomoc potřebuje, popř. jakou formou, přehnaně neobdivovat člověka s poruchou hybnosti - přání žít plnohodnotným životem takový obdiv nevyžaduje, neříkat člověku se specifickými potřebami, co má dělat, opravovat ho, vést ho..., nepracovat na/za člověka se zdravotním postižením pracovat s ním. Důležité je v kontaktu s člověkem se zdravotním postižením s poruchou hybnosti: Mu naslouchat, uvědomit si, že to, co můžeme označovat za nevhodné, může být jeho pokusem komunikovat s námi vlastním - specifickým způsobem, být jeho spojencem proti těm, kteří ho využívají, snažit se ho poznat, respektovat ho, protože vzájemný respekt je založený na rovnoprávnosti. (6P). Jaké jsou zásady pro vedení úředního rozhovoru s osobou s poruchou hybnosti? Důležité je již během prvního vzájemného kontaktu navodit pocit důvěry, neboť člověk s poruchou hybnosti za námi zpravidla přichází s určitým problémem, s žádostí o podporu, pomoc či radu. Při vzájemného kontaktu bychom měli být objektivní, otevření, empatičtí, trpělivý a nenechat se vyprovokovat ani případným 17

19 negativním chováním klienta. V případě potřeby konkretizovat klientův požadavek (např. náčrtem, výpočtem, atp.). Snažíme se nepřebírat iniciativu klienta, necháme mu prostor pro kontrolu nad situací. S ohledem na poruchu hybnosti klienta a s ní spojené problémy v dopravě a lokomoci se snažíme řešit problém komplexně jednorázově (pokud to situace umožňuje) a podat mu vyčerpávající informace, předat všechny dostupné materiály, formuláře, atp., tak abychom jej zbytečně nezatěžovali dalšími schůzkami, jimž lze při pečlivé analýze řešeného problému předejít. Během jednání je také třeba ponechat klientovi dostatečný prostor pro to, aby si mohl udělat poznámky, zohlednit stupeň jeho únavy, potřebu medikace atp. Jakých chyb se nejčastěji dopouštíme při vedení úředního hovoru? Nejčastější chybou ve styku s osobami s poruchou hybnosti, zejména pak s osobami pohybujícími se pomocí ortopedického vozíku je-li přítomen asistent (doprovodná osoba) je to, že se při otázkách směřovaných k osobě s PH se často obracíme právě na asistenta (doprovod) a ne na samotného jedince s PH, jenž i přes určitá omezení v oblasti motoriky je zpravidla schopen sám o sobě odpovědně rozhodovat! Za další chybu lze považovat např. dogmatismus, dirigování ve vztahu k uživateli, zevšeobecňování a bagatelizaci jeho problému, snahu uživatele nachytat (něco neví, při poslední schůzce tuto skutečnost uvedl jinak atp.) nebo chodit kolem horké kaše a problém řešit jen okrajově. Je vhodné začít s osobou, jíž byla sdělena šokující informace (diagnostikováno ochrnutí, progresivní neurologické či onkologické onemocnění), bezprostředně komunikovat nebo jí ponechat určitý čas, aby se sama s traumatizující realitou vyrovnala? 18

20 Není to pouze vhodné, ale je přímo nutností udržovat s takovým člověkem sociální kontakt, neboť prochází pro něho novou - krizovou situací, kterou se učí postupně (etapově) zvládat a řešit. Zpočátku se takového jedince snažíme zásobovat ho informacemi, které mají za úkol vytrhnout jej z hlubokého útlumu, který často po sdělení diagnózy přichází. Důležité je také se přechodně ujmout iniciativy v organizaci jeho denního programu, vytyčit mu krátkodobé cíle a volný čas naplnit pro něho přitažlivou činností a zdůraznit mu, že i on je nestále nedílnou součástí společnosti, na jejímž dění se osobně účastní. ( 9 ) Pozornost v oblasti psychické podpory je třeba věnovat i rodině člověka se získanou poruchou hybnosti. Připravit ji na všechny aspekty jeho návratu domů po dlouhodobé hospitalizaci v nemocnici nebo v rehabilitačním ústavu. To není úkol pouze pro psychologa, ale i pro všechny, kteří na péči o člověka s poruchou hybnosti participují. (13) Jaký vliv má porucha hybnosti na kvalitu života a vytváření sociální pozice osoby s poruchou hybnosti? Míru vlivu poruchy hybnosti na kvalitu života a vytváření sociální pozice osoby s poruchou hybnosti není možné přesně vymezit, neboť je ovlivnitelná mnoha faktory, mezi něž patří např. pohlaví, věk a charakterové vlastnosti osoby s poruchou hybnosti, kvalita jejích sociálních vazeb, jakož i fakt, zda se jedná o postižení vrozené či získané. Často jsou ale tito jedinci poruchou hybnosti frustrováni a deprimováni, považují svoje postižení za stigmatizující, jsou emocionálně labilní, trpí úzkostmi až sociální fóbií a problémy v sebepojetí, mají ambivalentní vztah k vlastnímu tělu, snížené sebevědomí, adaptační poruchy, uzavírají se do sociální izolace, s ohledem na uplatnitelnost na trhu práce mají také redukovaný výběr v oblasti vzdělávání, jakož i v oblasti volnočasových aktivit, často trpí 19

21 předsudky a obavami při hledání partnera, narážejí na bariéry v oblasti bydlení, dopravy, přístupu k informacím atp. (15) Jsou snadněji začlenitelní do společnosti jedinci s vrozenou nebo získanou poruchou hybnosti? Opět se jedná o velmi individualizovanou problematiku, kde hraje (vedle dalších faktorů) významnou roli především druh, typ a stupeň poruchy hybnosti. Sociální postavení a psychika člověka s vrozeným postižením se ale samozřejmě vyvíjí odlišně ve srovnání s psychikou a sociální adaptací lidí s postižením získaným. Jedinec s vrozeným postižením mívá k dispozici určitý časový prostor a od raného věku také zpravidla škálu podpůrných opatření, která podporují jeho adaptaci na reálnou situaci související s jeho zdravotním stavem, tak aby ji přijal a hledal cestu k vlastní seberealizaci. Tuto příležitost člověk se získanou poruchou hybnosti - při náhlé změně zdravotní i sociální situace většinou nemá. (15) Existují alternativní možnosti grafického projevu osob s výrazně narušenou motorikou horních končetin? Ano, lidé s poruchou hybnosti mohou provádět grafické činnosti (např. vyplňovat formuláře) hlavou za dopomoci hlavového držáku psacího náčiní nebo tyčinky opatřené gumovou násadkou, jež je využívána zejména při psaní na psacím stroji nebo klávesnici počítače, ale hlavový držák lze vhodně použít také k využití zejména identifikačních možností světelného ukazovátka., dále ústy, jedním nebo oběma amputačními pahýly horních končetin, popř. jednou nohou nebo oběma nohama i s využitím speciálně upravených počítačových komponent klávesnic. (4) 20

22 Potřebuje vozíčkář nutně dopomoc druhé osoby při pohybu na vozíku? Míra dopomoci osobám pohybujícím se s pomocí rehabilitačního vozíku je velice individuální. Vozíčkáři, u nichž není omezena hybnost a síla horních končetin, se zpravidla dokáží na rovině pohybovat sami, přejet přes práh, najet a sjet ze sníženého obrubníku na chodník, zvládají přesuny z vozíku na lůžko a do osobního automobilu. Problémy nastávají zejména při překonávání vysokých obrubníků chodníků, více schodů, s manipulací vozíku ve stoupajícím či klesajícím svahu, při využití schodištní plošiny. Schopnost manipulace s rehabilitačním vozíkem vyžaduje určitou motorickou zdatnost, schopnost koordinovat pohyby, udržet rovnováhu. Ty mohou být často narušeny a snižovat tak samostatnost pohybu vozíčkáře. Nelze proto pravidlo dopomoci jednotlivým osobám pohybujícím se pomocí vozíku obecně paušalizovat! Manipulační schopnost jedince je ovlivněna také konstrukčními vlastnostmi vozíku. Doprovod by se proto měl vždy seznámit s dovednostmi osoby s poruchou hybnosti v oblasti sebeobsluhy vozíku a s jeho konstrukčními specifiky a zvláštnostmi. Poznámka: Nejdůležitější informace dotýkající se zásad bezpečnosti manipulace s ortopedickým vozíkem z pohledu asistenta doprovodné osoby naleznete v závěru této publikace pod názvem Základní manuál pro manipulaci s ortopedickým vozíkem. Poznámka 21

23 Jakým způsobem mohou komunikovat lidé s poruchou hybnosti, u nichž je narušena řeč? Pro tyto osoby jsou určeny systémy alternativní a augmentativní komunikace (= AAK), které vycházejí z nesymbolických prvků komunikace jako jsou např. pohyby těla (kinezika), mimika, doteky (haptika), zrakový kontakt, identifikace předmětů ukazováním, vokalizace a expresivní projevy (smích, pláč). Jsou propojovány s prvky komunikace symbolické s předměty, fotografiemi, obrázky, s gesty s ustáleným významem, se znakovou řečí, s písmem, s Braillovým písmem. (2) Poznámka: Alternativní komunikační systémy se užívají jako náhrada mluvené řeči a augmentativní komunikační systémy jako podpora rozvoje či doplněk stávajících komunikačních kompetencí člověka s poruchou hybnosti, jež lze pro běžné dorozumívání považovat za nedostatečné. Účelem jejich užití je zvýšení kvality porozumění řeči a usnadnění a podpora vyjadřování jedince s výrazně narušenou komunikační schopností. (6) Poznámka Které skupiny osob s poruchou hybnosti nejčastěji využívají systémů AAK? Systémy AAK užívají zejména ty osoby s poruchou hybnosti, u nichž je narušen verbální projev (tj. expresivní složka řeči). Jedná se zejména o jedince s dětskou mozkovou obrnou, o osoby po úrazech mozku, o osoby s vysokou míšní lézí, osoby po cévních mozkových příhodách, jedince po laryngektomii, o osoby s progresivním neurologickým onemocněním (např. roztroušená skleróza), o jedince s kombinovaným postižením (např. tělesným a mentálním). Systémů AAK může být využito také přechodně u hospitalizovaných osob, kterým je provedena tracheostomie a jsou napojeny plicní ventilátor, popř. je jim indikován hlasový klid. 22

24 Které systémy AAK jsou nejčastěji využívány osobami s poruchou hybnosti v ČR? Jsou to zejména fotografie, obrázky, piktogramy, dále systém Bliss (preferován zejména v Maďarsku), VOKS a dále i podpůrné komunikační systémy založené na komunikaci pomocí gest, symbolů a řeči, jejichž užití je však ovlivněno mírou poruchy hybnosti, a to zejména horních končetin. Pro zájemce: a) Piktogramy lze charakterizovat také jako maximálně zjednodušená zobrazení předmětů, činností a vlastností, která jsou srozumitelná všem kategoriím osob z hlediska kultury, postižení, národnosti nebo věku. (7) Cílem jejich využití je poskytnout lidem rychlou informaci všude tam, kde by slovní vyjádření bylo příliš zdlouhavé nebo by se mohlo stát překážkou k porozumění. (11) V České republice je poměrně rozšířen soubor černo bílých piktogramů obsahující okolo 700 obrázků. (10) V praxi se však stále častěji setkáváme s piktogramy, jež lze přejímat a modifikovat pomocí počítačových programů např. Piktogramy a Altík. (3) Piktogramy b) Komunikační systém Bliss pracuje se symboly, které jsou poměrně abstraktní, vytvořeny z geometrických tvarů, jejichž různá velikost, orientace a poloha demonstrují diferencované významy. (12) Systém Bliss je tvořen 26 základními grafickými prvky, z kterých lze vytvořit až symbolů, které již představují poměrně rozsáhlý komunikační slovník, jenž je pro potřeby konkrétního jedince s komunikačním handicapem uspořádán do individuálních komunikačních tabulek. (10) Běžná komunikace pomocí Bliss symboliky pak zpravidla probíhá ukazováním tzv. indikováním (např. prstem, jinou částí ruky, očima nebo světelným ukazovátkem) jednotlivých grafických symbolů umístěných na komunikační tabulce nebo pomocí speciálně upravené klávesnice či tlačítek na obrazovce počítače. (3) Systém Bliss c) Písmo je v podstatě grafickou podobou řeči, a to jak ve formě psací, tak i tiskací. Písmo 23

25 Předpokladem pro jeho úspěšnou praktickou aplikaci je schopnost jedince identifikovat a diskriminovat grafické znaky, provádět jejich analýzu a syntézu, dále pak určitá úroveň jemné motoriky a koordinace pohybů oko-ruka, jakož i směrová a časová orientace. Písma lze využít trvale či přechodně jako alternativního komunikačního systému např. u osob, jež mají dovednost psát primárně zautomatizovanou, a u nichž došlo v důsledku onemocnění či úrazu k narušení verbální komunikace. (18) d) Výměnný obrázkový komunikační systém VOKS Komunikační systém VOKS je v podstatě českou adaptací amerického PECS Picture Exchange Communication System. U osob s poruchou hybnosti je užíván zejména v podobě reliéfních symbolů na místo plošných kartiček s obrázky. Jedná se o systém, který pracuje s vizuálními symboly, se kterými komunikující osoba manipuluje - skládá z nich věty. VOKS má za cíl zvýšit funkčnost komunikace jeho uživatelů, podpořit rozvoj pasivní i aktivní slovní zásoby, jakož i gramatické stavby řeči. Sekundárním cílem aplikace VOKS je zvýšení míry soběstačnosti a samostatnosti dětí a navození pozitivních změn v jejich chování. (5) VOKS a) Komunikační systém MAKATON, který od 70. let 20. století k nejvyužívanějším dynamickým komunikačním systémům AAK ve Velké Británii i dalších anglosaských zemích. (7) Z kategorie osob s poruchou hybnosti je užíván u osob tělesně a kombinovaně postižených s přidruženými závažnými artikulačními problémy, u jedinců po cévních mozkových příhodách a úrazech mozku. (1) Základem MAKATONU je 350 znaků a symbolů, které byly upraveny tak, aby byly snadno pohybově ztvárnitelé a významově rozpoznatelné. Makaton b) Znak do řeči lze prezentovat jako kompenzační komunikační prostředek, resp. jako doplněk řeči pro jedince s narušenou expresivní složkou řeči. Jedná se zejména o děti a mládež Znak do řeči 24

26 s mentálním postižením a s centrálním narušením motoriky. (3) Aktuální slovní zásoba Znaku do řeči, tak jak je prezentována v tištěné verzi Znaku do řeči (Tech-Market, 1999), je tvořena více než čtyři sty znaky, osahuje znaky přejaté z dánské verze Znaku do řeči, z MAKATONU a ze znakového jazyka. (16) Je možné komunikovat s osobou s poruchou hybnosti a s výrazně narušeným řečovým projevem bez znalosti AAK? Bohužel, není. Osoba, jež vede s jedincem s poruchou hybnosti se současně výrazně narušeným řečovým projevem se musí alespoň rámcově orientovat v problematice AAK (pozn. zpravidla se jedná o individuálně specifickou formu komunikace!). K tomuto účelu lze ale vhodně využít elektrotechnické pomůcky komunikátory. Pomocí nich lze vyvolat jednoduchý vzkaz. Ty nejelementárnější lze charakterizovat jako velkoplošná tlačítka s hlasovým výstupem. Do těchto zařízení lze nahrát jeden nebo i více hlasových vzkazů (podle typu zařízení). V případě záznamu více vzkazů se jejich řada postupně generuje nebo zaznívají v určeném pořadí, a to vždy po dalším stisku tlačítka. V praxi se také setkáváme s tzv. talkery. Jedná se o snadno přenosné tabulkové komunikátory pracující na principu komunikačních tabulek netechnického charakteru. (5P) Existují počítačové programy, které slouží k rozvoji komunikačních dovedností osob s poruchou hybnosti? K rozvoji komunikačních dovedností osob s výrazně narušenou expresí řeči lze využít celou řadu softwarových programů. K tvorbě komunikačních tabulek je to např. program Boardmaker disponující do češtiny převedenou databází tří tisíc barevných symbolů. Dále je to program Altík, pomocí kterého lze z fotografií, obrázků, piktogramů, slov či jiných speciálních znaků 25

27 tvořit vlastní komunikační tabulky s využitím vlastních či předdefinovaných šablon. Dále program AC Keyboard, program, v jehož databázi jsou uloženy komunikační tabulky, jejichž komunikační symboly jedinec s poruchou hybnosti identifikuje přímo na obrazovce osobního počítače (notebooku), a to s využitím principu scanování a programu Usnadnění nebo programu 1 klávesou. K nácviku práce se symboly, zejména pak s piktogramy slouží např. softwarový program Méďa 99 a program Altíkovy úkoly slova, věty, obrázky. (5P) Existují pomůcky usnadňující osobám s poruchou hybnosti ovládání počítače? Existuje celé spektrum těchto pomůcek. Usnadnění ovládaní počítače osobám s poruchou hybnosti je důležitým předpokladem jejich edukace a často i následného pracovního uplatnění. Za elementární zařízení usnadňující ovládání počítače zejména osobám s těžkým motorickým, popř. kombinovaným postižením lze považovat velkoplošná externí mikrospínačová tlačítka a senzorové spínařče. Do skupiny tzv. speciálních spínačů lze zařadit např. IntegraSvitch spínač fungující na principu nádechu a výdechu. Další skupinou komponent usnadňujících ovládání počítače jsou trackbally, ergonomické a speciálně upravené počítačové myši a klávesnice. Pomůckou usnadňující ovládání počítače např. lidem s dyskinetickou formou dětské mozkové obrny je plexi kryt na standardně vyráběné klávesnice, který zabraňuje nechtěným stiskům kláves. Kryt je možno dodat s otvory pro všechny klávesy nebo např. jen pro klávesy Mezerník a Enter. Za přídatné zařízení usnadňující ovládání myši či klávesnice těm lidem s poruchou hybnosti, kteří mají problémy zejména v oblasti koordinace pohybů, popř. disponují malou svalovou silou lze 26

28 považovat ErgoRest, který slouží k podpoře předloktí. Tato podpora umožňuje ovládat přídatná zařízení počítače (myš, klávesnici) nejen pohybem zápěstí, ale pohybem celé paže. Komponentem usnadňujícím ovládaní počítače nejen osobám s poruchou hybnosti, ale zejména osobám s mentálním či kombinovaným postižením je doteková obrazovka = "TouchScreen". Dotekové obrazovky usnadňují komunikaci přístroje s uživatelem pomocí programovatelného intuitivního rozhraní. Multimediální softwarové aplikace společně s dotekovou obrazovkou vytvářejí silný komunikační prostředek jednoduše ovladatelný i neškoleným uživatelem. Pomocí dotekové obrazovky lze ovládat všechny programy, jež jsou ovladatelné myší. V současné době lze již ale také využít možností ovládání počítače pohybem hlavy a očními pohyby. K těmto účelům slouží zařízení SmartNAV3 AT, což je zařízení, které snímá pohyby hlavy uživatele a převádí je na pohyb kurzoru a systém I4 Control umožňuje ovládat osobní počítač pomocí pohybů očí, popř. hlavy. (2P) Existují počítačové programy usnadňující osobám s poruchou hybnosti ovládání počítače? V současné době je např. užíván program 1 Klávesou. Jedná se o program, jehož cílem je umožnit komunikaci lidem s těžkým tělesným postižením a se současně narušenou expresivní složkou řeči (např. osobám s DMO, tetraplegikům). 1 Klávesou představuje program, pomocí kterého lze psát texty jednou klávesou popř. s dopomocí jednoho externího spínače. Dále je to program Usnadnění, jenž k identifikaci objektů využívá tzv. principu scanování, tzn. že funguje na principu diagonálního pravoúhlého promítání. K dalším podobně využitelným programům patří např. program Jet voice, umožňující ovládání počítače hlasem, a to s využitím dvou zvukových podnětů (např. dál = Mezerník a vyber = Enter ), jež lze přednastavit i na neverbální podněty (např. tlesknutí = 27

29 Mezerník a písknutí = Enter ). Podobně je tomu také s programem My voice, který umožňuje ovládat počítač a SW programy s pomocí hlasových povelů, k jejichž ovládání by jinak byla nutná klávesnice a myš. Pomocí programu My voice lze diktovat text, zadávat hlasové povely a pomocí nich spouštět SW programy, ovládat elektronickou poštu a internetový prohlížeč. My voice také umožňuje hlasem řídit televizi i rádio. (2P) 28

30 7 Devatero zásad pomoci člověku na vozíku 1. Nikdy nerozhodujte za člověka pohybujícího se pomocí rehabilitačního vozíku, zvláště jedná-li se o něco z jeho osobní oblasti. 2. Když potkáte na procházce spolu s vozíčkářem známého, který se s Vámi dá do řeči, je třeba si k vozíčkáři stoupnout tak, aby se bez vyvracení krku mohl podílet na rozhovoru. Devatero zásad pomoci člověku na vozíku 3. Manipulujete-li jako doprovodná osoba vozíkem s osobou s poruchou hybnosti při návštěvě představení, obchodního domu, restaurace atd., jeďte velmi opatrně! Pro osobu pohybující se na rehabilitačním vozíku je velmi nepříjemné, když vjede chodci na nohy, aniž by měl možnost tomu zabránit. 4. Při nákupech musí osoba s poruchou hybnosti pohybující se za pomoci rehabilitačního vozíku sama vyslovit svá přání, neboť často se stává, že v takovýchto situacích se prodavači často obracejí na doprovod. 5. Při nákupech je prakticky neproveditelné, aby doprovod osoby pohybující se pomocí vozíku manipuloval s rehabilitačním a nákupním vozíkem. Vhodné je v takových případech užít malé ploché krabice na ukládání zboží, kterou umístíme vozíčkáři na klín. 6. Při všech situacích je třeba myslet na to, že vozíčkář má jiný zorný úhel než jeho doprovod. Když jej chcete na něco upozornit, skloňte se, abyste zjistili, zda je to vidět i z pohledu postiženého. 7. Hovor s doprovodem je pro postiženého vždy velmi únavný, když musí otáčet hlavu nahoru a dozadu. Při troše cviku lze také kráčet vedle vozíku a tlačit za opěrku ruky. 8. Při manipulaci s vozíkem je třeba respektovat určitá bezpečnostní pravidla. Nevystavovat vozíčkáře ani doprovodnou osobu nebezpečí úrazu a zbytečným stresovým situacím např. při přecházení ulic s velkým provozem, při jízdě ze svahu atp. 9. Když na procházce zůstane u vozíku stát dítě, dejte osobě na vozíku možnost s ním promluvit, aby ztratilo rozpaky před někým jiným". Pamatuj: Doprovod asistent osoby pohybující se pomocí rehabilitačního vozíku se musí vždy zeptat jedince s poruchou hybnosti na jeho názor či přání a to nejen při vzájemné komunikaci, ale také při realizaci každodenních aktivit. Jen tak lze vytvořit partnerský vztah založený na porozumění a vzájemném respektu a toleranci za účelem společenské integrace a inkluze. Pamatuj 29

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ První charta práv nemocných byla vyhlášena v USA (1972), kde byly vždy vysoce ceněny lidská práva a občanské svobody David Anderson (farmakolog z Virginie )- formuloval první

Více

Práva nemocných. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Práva nemocných. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Práva nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr. Škrabová Helena duben 2009 PRÁVA PACIENTŮ Kodex práv pacientů vychází z Všeobecné

Více

Nemocnice Na Pleši s.r.o. Nová Ves pod Pleší 110, PSČ PRÁVA PACIENTŮ

Nemocnice Na Pleši s.r.o. Nová Ves pod Pleší 110, PSČ PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA PACIENTŮ 1. Právo na svobodný informovaný souhlas a osobní svobodu: Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem. Pacient má právo svobodně se rozhodnout

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

(dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů)

(dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů) Práva a povinnosti pacienta (dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů) Práva pacienta: 1) Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -

Více

Raná péče / intervence

Raná péče / intervence Systém pedagogicko-psychologického poradenství Školní poradenská pracoviště Specializovaná poradenská zařízení Školní poradenská pracoviště - Výchovní poradci - Školní psychologové - Školní speciální pedagogové

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Seznam speciálních pomůcek služby Lifetool

Seznam speciálních pomůcek služby Lifetool Alternativní myši Seznam speciálních pomůcek služby Lifetool Tato zařízení pomáhají lidem, kteří mají problémy s jemnou motorikou a nejsou schopni ovládat počítač pomocí běžné myši. Trackbally: BigTrack

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Práva nemocných dětí. Práva nemocných dětí. Hana Pinkavová

Práva nemocných dětí. Práva nemocných dětí. Hana Pinkavová Práva nemocných dětí Práva nemocných dětí Hana Pinkavová Práva dítěte: etapy poznávání dítěte a dětství z hlediska historického nejdůležitější mezníky ve vývoji lidských a především dětských práv: 1924

Více

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním

Více

KA01 ŘÍZENÍ ŠKOLY ORGANIZAČNÍ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Bc. Irena Tlapáková 1 poznámka ÚVOD Žijeme v době, která sebou nese nejen převratné úspěchy na poli vědy a techniky,

Více

Co je to ergoterapie?

Co je to ergoterapie? Co je to ergoterapie? Ergoterapie je profese, která prostřednictvím smysluplného zaměstnávání usiluje o zachování a využívání schopností jedince potřebných pro zvládání běžných denních, pracovních, zájmových

Více

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální péče Pečovatelská činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Somatopedie a logopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Somatopedie a logopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Somatopedie a logopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz

Více

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí

Více

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou

Více

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

59/1997 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva zdravotnictví

59/1997 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva zdravotnictví 59/1997 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 13. března 1997, kterou se stanoví indikační seznam pro zdravotní péči v odborných dětských léčebnách Změna: 350/2008 Sb. Ministerstvo zdravotnictví

Více

REHABILITACE NA ORTOPEDICKÉM ODDĚLENÍ. Mgr. Michaela Veselá KTLR FNUSA

REHABILITACE NA ORTOPEDICKÉM ODDĚLENÍ. Mgr. Michaela Veselá KTLR FNUSA REHABILITACE NA ORTOPEDICKÉM ODDĚLENÍ Mgr. Michaela Veselá KTLR FNUSA Definice rehabilitace Dle WHO: RHB zahrnuje všechny prostředky, směřující ke zmírnění tíže omezujících a znevýhodňujících stavů a umožňuje

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Návrh úpravy návrhu zákona

Návrh úpravy návrhu zákona Návrh úpravy návrhu zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů Svaz paraplegiků navrhuje následující změnu: v l á d n í h o n á v r h u ZÁKONA ze dne 2011,

Více

Příloha A Obsah a rozsah služby

Příloha A Obsah a rozsah služby Příloha A Obsah a rozsah služby Druh sociální služby Identifikátor sociální služby Forma poskytování služby Individuální okamžitá kapacita Skupinová okamžitá kapacita Počet lůžek Cílová skupina Místo poskytování

Více

FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie. Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku ERGOTERAPIE 2016

FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie. Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku ERGOTERAPIE 2016 FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku ERGOTERAPIE 2016 1. Poranění kostí a kloubů ruky anatomie ruky a zápěstí (popis kostí, vazivového aparátu, svalů

Více

praktická ukázka změny polohy klienta posazení, postavení, otáčení a posouvání v lůžku, oblékání

praktická ukázka změny polohy klienta posazení, postavení, otáčení a posouvání v lůžku, oblékání Církevní ZŠ a SŠ Plzeň Táborská 28, 326 00 Plzeň Obor vzdělání (kód a název): 74-41-M/01 Sociální činnost Forma vzdělávání: dálková SOUBOR MATURITNÍCH OKRUHŮ PEČOVATELSTVÍ pro školní rok 2018/2019 1. Péče

Více

Příloha 1A Obsah a rozsah služby

Příloha 1A Obsah a rozsah služby Příloha A Pověření Příloha 1A Obsah a rozsah služby Druh sociální služby Identifikátor sociální služby Forma poskytování služby Individuální okamžitá kapacita Skupinová okamžitá kapacita Počet lůžek Cílová

Více

Model. zdraví a nemoci

Model. zdraví a nemoci Model zdraví a nemoci Zdraví SZO (WHO) definovalo zdraví jako:,,celkový stav tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouze nepřítomnost nemoci nebo slabosti". Dále (velmi zjednodušeně): - zdraví je nebýt

Více

Maturitní okruhy Ošetřovatelství

Maturitní okruhy Ošetřovatelství Maturitní okruhy Ošetřovatelství OP u klienta s chronickou obstrukční plicní nemocí OP u klienta s akutním infarktem myokardu OP u klienta s onemocněním žilního systému OP u klienta s onemocněním tepenného

Více

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období školního roku 2014-2015 Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Standard č. 1. Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby

Standard č. 1. Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby Standard č. 1 Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby Terénní odlehčovací služba, jejímž zřizovatelem je Církevní střední zdravotnická škola s.r.o., Grohova 112/16, 602 00 Brno, má písemně

Více

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s nezdravotními překážkami v učení 2. Podpůrná opatření ve vzdělávání

Více

Model sociální služby Osobní asistence

Model sociální služby Osobní asistence Model sociální služby Osobní asistence Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Maturitní okruhy z Ošetřovatelské péče

Maturitní okruhy z Ošetřovatelské péče Maturitní okruhy z Ošetřovatelské péče Ošetřovatelský proces u nemocných s akutním onemocněním dýchacího systému Ošetřovatelský proces u nemocných s chronickým onemocněním dýchacího systému Ošetřovatelský

Více

Základní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby

Základní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby Poradenské služby Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění Poskytování poradenských služeb (1) Poradenské služby ve

Více

POJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY

POJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY V r.1983 definoval Miloš Sovák pojem DEFEKT POJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY DEFEKT (z latinského defektus úbytek) chybění

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

SOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK

SOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Sociální standard Veřejný závazek Místo realizace: Účel standardu: Cíl standardu: SOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Domov se zvláštním režimem Vejprty Krakonoš Jasně definovaná pravidla fungování

Více

Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence

Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence Oblastní spolek ČČK Hradec Králové Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence (výtah z Vnitřních pravidel poskytované služby Osobní asistence Oblastního spolku Českého červeného kříže Hradec Králové)

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který

Více

Vyhláška č. 505/2006 Sb.

Vyhláška č. 505/2006 Sb. Vyhláška č. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č.

Více

Příloha č. 1 Etický kodex práv pacientů

Příloha č. 1 Etický kodex práv pacientů Příloha č. 1 Etický kodex práv pacientů Etický kodex Práv pacientů 1 Etický kodex "Práva pacientů" navrhla, po připomínkovém řízení definitivně formulovala a schválila Centrální etická komise Ministerstva

Více

FYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1

FYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1 FYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1 Hlavní fyzická postižení se týkají: A. Pohybu osob B. Zraku mají brýle nebo používají Braiilovo písmo C. Sluchu

Více

ŠABLONY MŠ MOTÝLEK

ŠABLONY MŠ MOTÝLEK ŠABLONY MŠ MOTÝLEK 2017-2019 Od února roku 2017 se naše mateřská škola účastní VÝZVY Č. 02_16_022 A Č. 02_16_023 PODPORA ŠKOL FORMOU PROJEKTŮ ZJEDNODUŠENÉHO VYKAZOVÁNÍ - ŠABLONY PRO MŠ A ZŠ I., která je

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami Středisko Augustin STUDENT SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM KDO Lehce zrakově postižený/uživatel zraku Student, jehož zraková

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Současná civilizace je charakteristická nedostatečnou pohybovou aktivitou. ICHS obesita DM hemoroidy ICHDK bolesti zad stoupá počet profesí se sedavým charakterem

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Jak podpořit naši stabilitu, PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak podpořit naši stabilitu, PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak podpořit naši stabilitu, rovnováhu PaedDr. Mgr. Hana Čechová OSNOVA 1. Rovnováha, stabilita 2. Poruchy rovnováhy 3. Rovnovážný systém 4. Projevy poruchy rovnováhy 5. Co může způsobit poruchu rovnováhy

Více

Sledování zdravotního a sociálního stavu pacientů LDN. Zjištěné informace jsou důvěrné a nebudou zneužity. Iniciály jména:... Věk:... Pohlaví:...

Sledování zdravotního a sociálního stavu pacientů LDN. Zjištěné informace jsou důvěrné a nebudou zneužity. Iniciály jména:... Věk:... Pohlaví:... Sledování zdravotního a sociálního stavu pacientů LDN. Zjištěné informace jsou důvěrné a nebudou zneužity. Iniciály jména:... Věk:... Pohlaví:... Délka pobytu v LDN... Důvody hospitalizace:... Nejbližší

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

PREVENCE ÚRAZŮ A PÁDŮ U SENIORŮ. Eva Nechlebová, Markéta Švamberk Šauerová Katedra biomedicínských předmětů VŠTVS Palestra

PREVENCE ÚRAZŮ A PÁDŮ U SENIORŮ. Eva Nechlebová, Markéta Švamberk Šauerová Katedra biomedicínských předmětů VŠTVS Palestra PREVENCE ÚRAZŮ A PÁDŮ U SENIORŮ Eva Nechlebová, Markéta Švamberk Šauerová Katedra biomedicínských předmětů VŠTVS Palestra CÍL příspěvek shrnuje informace o úrazech a pádech v seniorském věku a o možnostech

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

PNP bez paréz s EMG nálezem těžkého stupně a nutností užívání antiepileptik či opiátů

PNP bez paréz s EMG nálezem těžkého stupně a nutností užívání antiepileptik či opiátů Bonusový indikační seznam - SENIOŘI nad 60 let - 2019 - léčebné čtrnáctidenní lázeňské pobyty Číslo indikace Indikace ZÁKLADNÍ léčebný pobyt Zvláštní podmínky Vyžadovaná vyšetření/ doklady VI VI/1 - Chabé

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V R 1 Osoba zajišťuje péči o děti odpovídající jejich věku a zdravotnímu stavu Osoba pečuje/ má zajištěnu péči o svou hygienu podle svých potřeb, zvyklostí a zdravotního stavu Podpora a posilování rodičovských

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb.

Více

Dobrovolnický program VFN

Dobrovolnický program VFN Dobrovolnický program VFN Konference I slova léčí Ing. Gabriela Jičínská, 27.2.2013 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Příspěvková organizace v přímé řídící působnosti MZ ČR Poskytuje základní, specializovanou

Více

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více

Po ukončení editace ZÁZNAMU HOSPIZALIZACE můžeme vytisknout potřebné formuláře prostřednictvím ikony tisku z dolní nástrojové lišty.

Po ukončení editace ZÁZNAMU HOSPIZALIZACE můžeme vytisknout potřebné formuláře prostřednictvím ikony tisku z dolní nástrojové lišty. Postup při administrativním příjmu: Příjem pacientů se provádí v hospitalizačním rozhraní NIS. V hlavním okně tohoto rozhraní uživatel zvolí konkrétní lůžkovou stanici, na kterou chce přijmout pacienta.

Více

Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně

Více

Program Školního poradenského pracoviště na školní rok

Program Školního poradenského pracoviště na školní rok Program Školního poradenského pracoviště na školní rok 2017-2018 Školní poradenské pracoviště ZŠ a MŠ Ukrajinská 19, Ostrava Poruba, příspěvková organizace Od 1. 9. 2017 je v ZŠ a MŠ Ukrajinská 19, v Ostravě

Více

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - ZLOMENINA HORNÍHO KONCE STEHENNÍ KOSTI

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - ZLOMENINA HORNÍHO KONCE STEHENNÍ KOSTI Inclusion Definice Zlomenina krčku SBĚR DAT STUDIE DUQUE - ZLOMENINA HORNÍHO KONCE STEHENNÍ KOSTI Diagnostická kritéria Pacient ve věku 65 let a více + splňující následující tři diagnostická kritéria:

Více

Sport zdravotně postižených

Sport zdravotně postižených Sport zdravotně postižených MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Aplikované pohybové aktivity = pohybovou aktivitu, kde je zvláštní

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

Standard č. 1. Cíle a způsob poskytování služby

Standard č. 1. Cíle a způsob poskytování služby Standard č. 1 Cíle a způsob poskytování služby Obsah 1 KRITERIUM 1a... 3 1.1 Poslání... 3 1.2 Cíle... 3 1.3 Zásady... 4 1.4 Okruhy osob... 4 1.5 Věková struktura:... 5 1.6 Podmínky pro poskytování služby...

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Prof. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D. 1. Inkluzivní didaktiky na prvním stupni základní školy 2. Motivace u dětí s lehkým

Více

Software pro děti se speciálními potřebami. Specifické poruchy učení

Software pro děti se speciálními potřebami. Specifické poruchy učení Software pro děti se speciálními potřebami Text obsahuje výběr programů (nejen pro děti) s odkazy na výrobce/dodavatele. Nejsou zde obsaženy programy pro osoby s vadami zraku a sluchu. Bližší popis programů

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Ošetřovatelská péče o nemocné v interních oborech

Ošetřovatelská péče o nemocné v interních oborech Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Ošetřovatelská péče o nemocné v interních oborech Ošetřovatelská péče o nemocné v interních oborech Napsal uživatel

Více

c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: upevňování získaných psychických a

c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: upevňování získaných psychických a Posláním služby je poskytnout osobám se zdravotním postižením, zejména pak s mentálním a kombinovaným postižením podporu a pomoc směřující k samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti. Poskytnout podporu

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

Jak se žije lidem se zdravotním postižením?

Jak se žije lidem se zdravotním postižením? Jak se žije lidem se zdravotním postižením? Helena Chodounská, Markéta Pištorová Tisková konference, 19. června 2019, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Osoby se

Více

Polohování pacientů po CMP podle Bobath konceptu

Polohování pacientů po CMP podle Bobath konceptu Polohování pacientů po CMP podle Bobath konceptu Mikula J, Müllerová N. Prevence dekubitů. Praha: Grada Publishing, 2008. Polohování pacienta po cévní mozkové příhodě (CMP) je velmi důležité a mělo by

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Příloha č. 3 INKLUZIVNÍ DÍTĚ

Příloha č. 3 INKLUZIVNÍ DÍTĚ Příloha č. 3 INKLUZIVNÍ DÍTĚ 1. Děti s přiznanými podpůrnými opatřeními Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, z kterého vychází i náš školní vzdělávací plán, ctí pojetí, že rámcové cíle

Více

Veřejný závazek. Cíle služeb sociální péče jsou definované zákonem č. 108 / 2006 Sb. O sociálních službách:

Veřejný závazek. Cíle služeb sociální péče jsou definované zákonem č. 108 / 2006 Sb. O sociálních službách: Příloha č. 4 Veřejný závazek Veřejný závazek Domova Příbor (dále jen Domov ) upravuje poslání, cíle, zásady poskytované služby a vymezuje okruh osob, kterým je služba určena. Veřejný závazek má uživatelům

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE

PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE Ivana Švecová Setkáníředitelů středních škol Seč 28. 11. 2014 Studenti se specifickými vzdělávacími potřebami na UPa se zdravotním

Více

Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče

Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče Poslání Rané péče Diakonie Stodůlky Pomáháme rodině zorientovat se v náročné situaci

Více