Dětský věk začíná okamžikem narození a končí 15. rokem života. Po něm následuje období adolescence. Člení se na:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dětský věk začíná okamžikem narození a končí 15. rokem života. Po něm následuje období adolescence. Člení se na:"

Transkript

1 ONTOGENEZE Charakteristika dětského věku Růst a vývoj jsou dynamické procesy vlastní živé hmotě, které probíhají od počátku až do dovrš zralosti organismu. Dochází jak ke kvantitativnímu růstu velikosti tělesné hmoty rozmnožováním a zvětšováním buněk, tak i ke kvalitativním změnám diferenciací buněk, tkání i orgánů. To se promítá do změn funkcí jednotlivých částí organismu. Během dětského věku probíhají změny růstu a vývoje organismu dynamicky. Tato biologická vzestupná fáze lidského života probíhá od početí až do dospělosti a zahrnuje přibližně čtvrtinu lidského života. I během dospělosti probíhají biologické transformace, které lze hodnotit pokračující zrání v ústupové části životního cyklu. Dětský věk začíná okamžikem naroz a končí 15. rokem života. Po něm následuje období adolescence. Čl se na: a) Novorozenecké období, které trvá 28 dnů a je eta silně se rozvíjejících adaptačních funkcí na samostatnou existenci, které se stabilizují během prvních týdnů života. b) Kojenecké období, které trvá od konce 1. měsíce do konce 1. roku. Je růstově a vývojově nejintenzivněj. Dítě zvládne základní pohybové mechanismy, reaguje na jméno, objevují se první slova. c) Batolivé období zahrnuje 2. a 3. rok života, kdy se rozvíjí motorika (chůze, běh, chůze do schodů, zlepšují se jemné pohyby) a řeč. d) Předškolní období se vyznačuje značnou pohyblivostí. Dítě má silně vyvinutý smysl sdružovací, touží po dětské společnosti. e) Školní věk. Běžná pohyblivost nedovoluje vět ukládání tuku, dochází ke změně psychiky na podkladě vzdělávání. Před nástupem puberty začíná růstová akcelerace. Dítě je schopné se soustředit, udržet pozornost, rozvíjet představivost a zdokonalovat logickou paměť. Růst postavy v dětství a její proporcionalita a) tempo růstu, s výjimkou pubertální akcelerace, s postupujícím věkem klesá b) růst má snahu uplatnit se i za nepříznivých biologických okolností a děje se na úkor látek, které již tělo asimilovalo c) růst probíhá u všech ras podle stejných pravidel ál elům m a dal řen d) již od porodu existuje diference mezi pohlavími; zralosti dosahují dívky dříve než chlapci

2 e) zvětš tělesné výšky do vrcholu pubertální akcelerace představuje hlavně růst dolních končetin, pak roste trup (více do řky a hloubky), sílí i kosti. Hlavní a koordinující silou růstu je více než z 50 % genetická výbava jedince. Podmínkou je neporušenost a dostatečná vyzrálost nadřazených center v mozkové kůře a suprahypotalamu, která neurohumorálně regulují růst. Jsou kontrolována zpětnou vazbou z periferie. Na růst působí mimo uvedené genetické a neurohumorální podněty i dal faktory jsou výživa a životospráva dítěte (obohac bílkovinami), včetně fyzického pohybu i psychické aktivace, dostatečný spánek, hygiena prostředí, sociální faktory, zdravotní stav dítěte i rodičů, léky a pod. Sekulární akcelerace růstu je urychl růstu a dospívání ve srovnání s předchozími generacemi. Je to důsledek technického pokroku a kultury života člověka, soustředění lidí ve větch centrech, původu rodičů z různých míst, odstranění nedostatku bílkovin, vitaminů, dětské práce, boje proti nemocem, očkování, faktoru světla, sociální úrovně rodiny, sportu atd. To vše přispělo, za del časové období, ke zvýš průměrné definitivní výšky mládeže i časnějmu nástupu sexuálního zrání. Růst se uskutečňuje sice trojrozměrně, ale nejnápadnějm je přibývání tělesné délky. Proto je také výška brána za nejcharakterističtěj znak celkového růstu s ohledem na přibývající kalendářní věk. Během prvních let života existuje nerovnoměrnost růstu jednotlivých systémů a orgánů. Jiné je růstové tempo mozku a jeho obalů, které rostou rychle hlavně v prvních letech, zatímco například pohlavní orgány dorůstají až v pubertě. Zajímavě se chová lymfatický aparát, který jeví rychlý růst v dětství a přibližně po 12. roce nastupuje částečná regrese. Proporcionalita odpovídající věku se během růstu mění, rozdíly se vyrovnávají do puberty. Souběžně s růstem do výšky se zvětšuje i tělesná hmotnost a její přírůstky jsou vázány na růstovou rychlost. Váhové přibývání je tedy intenzivněj v prvém a druhém období urychleného růstu, kdežto v době rovnoměrného růstu jsou váhové přírůstky rovněž pravidelné. Kromě růstu ovlivňuje hmotnost fyziologický i konstituční typ dítěte. V současnosti rozeznáváme v dětství tři základní tělesné typy, které se nevyskytují ovšem většinou přímo, ale v přechodných formách. Jsou to somatotypy: a) rozložitý, b) vyvážený střední, c) štíhlý. Rozložité dítě má obvykle silněj kostru, mohutněj svaly a inklinuje k tvorbě tukového polštáře. U štíhlých dětí je tomu naopak. ál elům m a dal řen

3 Hlavní funkční zvláštnosti dítěte ve srovnání s dospělými jedinci jsou vyš energetická spotřeba, rozdíly ve funkci jednotlivých orgánů, vyš obsah vody u novorozence a kojence, vět citlivost na poruchy vodního a minerálního hospodářství, vět potřeba plastických bílkovin. Puberta Puberta je biologicky vyvrcholm dětského růstového období a znamená zásadní přeměnu dětského těla v tělo dospělé nejen velikostí, ale i značnými kvalitativními změnami včetně sexuálního dimorfismu. Ten znamená hlavní rozdíly ženské a mužské postavy. Navíc je nutno celosvětově zaznamenat i výsledek sekulární akcelerace, kdy dochází ke zvyšování konečné výšky mladých lidí a zároveň i k jejich časnějmu uzrávání, maturaci. Začátek vlastní puberty je variabilní a dochází k němu při aktivaci tzv. neurohumorální pubertální osy, to je přibližně mezi 8. až 15. rokem života. Puberta koreluje mnohem více s tzv. kostním biologickým věkem než s kalendářním věkem dítěte a její začátek je tedy různý. Začne-li, pak příslušné biologické změny pokračují v organismu jedince zcela plynule. Nejprve je to pubertální růstová akcelerace. Růstu se zúčastní prakticky všechny struktury těla, tzn. kosti, svaly, orgány. Dospělých rozměrů dosahují v pořadí: hlava, ruce, nohy, dále roste a zesiluje i trup a mění se celková konfigurace postavy. Rozšiřují se obrysy těla (dle pohlaví) rozšiřováním ramen, pánve a kyčlí, klesá i množství tuku, který se začíná ukládat znovu až po ukonč puberty. Podle typologické konstituce jedinců roste množství svalstva a zvyšuje se fyzická síla. U chlapců nacházíme vět srdce, plíce, vyš systolický krevní tlak, volněj klidový tep. Hormonálně jsou ovlivněny i změny v krevním obraze, v příjmu kyslíku a v metabolismu. Objevují i sekundární pohlavní znaky a uzrávají pohlavní žlázy. Dívky předbíhají ve zrání a tedy i v nástupu puberty chlapce v průměru o 1 či spíše 2 roky. Dospívání, které se prezentuje dramatickými pubertálními tělesnými i psychickými změnami, znamená přechod dětského jedince v dospělý organismus. Dospělost, stárnutí organismu Nástup biologické dospělosti, je vysoce individuální. Dospělost nastupuje v rozmezí let; let je považováno za střední věk. Období dospělosti je věkem aktivní činnosti a reprodukce. V průběhu dospělosti získáváme dal zkušenosti (sociální dospělost), většina funkcí organismu však postupně klesá. ál elům m a dal řen

4 Hranice mezi dospělostí a stářím je ještě méně přesně vyhraněná než ukonč puberty a nástup dospělosti. Může být vymezena plodností nebo schopností aktivní fyzické a psychické činnosti. Rozmezí je velmi široké a je podmíněno vnějmi faktory i geneticky. Jednotnou hranici stáří vymezuje ze zákon o přiznání starobního důchodu. Stárnutí organismu, stáří, dlouhověkost Kalendářní stáří je možné vymezit, ale nemůže postihnout individuální rozdíly v rámci populace. V současnosti je posouvána arbitrární věková hranice, neboť se prodlužuje očekávaná doba dožití tak jak se zlepšuje zdravotní a funkční stav stárnoucích generací. Členění podle kalendářního věku: a) let stárnutí, časné stáří b) let vlastní stáří c) 90 a více let dlouhověkost Během existence lidstva se střední délka života lidí neustále prodlužovala, ale v posledních letech se prodlužování délky života oproti předchozím letům zpomaluje. V současnosti to jsou spíše dny a měsíce než roky. V roce 2000 byla v České republice střední délka života mužů 72 let, žen 78 let. Ve většině zemí existuje rozdílná střední délka života mužů a žen. Tento rozdíl může být částečně vysvětlen předčasným úmrtím mužů v důsledku nehod a válek, zatímco sníž mortality žen bylo dosaženo například snížm úmrtnosti při porodech. Proces stárnutí a délka života jsou geneticky podmíněny. Genetické rozdíly asociované s pohlavním dimorfismem mohou usměrňovat funkce genů, které jsou asociovány s procesy stárnutí. Del střední délku života žen mohou například positivně ovlivňovat estrogeny, jejichž hladina významně klesá teprve po menopauze. Estrogeny propůjčují ženám ochranu proti kardiovaskulárním chorobám, jedné z hlavních příčin úmrtí. Existují rodiny, ve kterých více pokrevních příbuzných žije o 20 a více let déle než je střední délka života. Rodokmeny s kumulací pokrevních příbuzných dožívajících se 90 a i více let a dvojčecí studie ukazují na dědičnou dispozici k dlouhověkosti. Dlouhověkost je s největ pravděpodobností determinována kombinací dědičných faktorů a životním stylem, zejména stravou a tělesnou aktivitou jedince. Šance žít do 100 let je z 80ti procent předurčena již při naroz. Současní gerontologové ze statistických údajů uzavírají, že genetické faktory předurčují dlouhověkost z přibližně 25%. Ze 75% jsou to faktory životního stylu, které se podílejí na dlouhověkosti. Znalost dědičné složky, která je asociovaná s dlouhověkostí, je velmi důležitým zdrojem informací pro prodlouž střední délky života. ál elům m a dal řen

5 Studie na úrovni molekulární genetiky dávají do souvislosti produkty několika genů s dlouhověkostí anebo naopak s časnými chorobnými stavy. Uvádíme výčet genů, jejichž vztah k délce života je v současné době nejvíce probádán. Gen Název Lokalizace/Chromosom Funkce APOB Apolipoprotein B 2p metabolismus lipidů REN Renin 1q tonus cév SOD1 Superoxiddismutasa 21q antioxidant SOD2 Superoxiddismutasa 6p antioxidant TH Tyrosinhydroxylasa 11p katecholaminy Mt DNA Mitochondriální lokus mitochondriální chromosom oxidativní fosforylace HLA-DR antigen lidských leukocytů 6p imunita ACE Angiotenzin konvertující enzym 17q tonus cév APOE Apolipoprotein E 19q metabolismus lipidů PAI-1 Inhibitor plasminogenového 7q srážlivost aktivátoru Několik poznatků založených na rozsáhlých populačních studiích, mimo výše uvedené geny asociované se střední délkou života, lokalizuje kandidátní gen determinující extrémní délku života na lidský chromosom 4. Gen byl pojmenován MORF4 (mortality factor 4). Koncem 90. let byl popsán gen Klotho pojmenovaný podle starořecké sudičky odvíjející niť života a lokalizovaný u člověka na 13. chromosomu (13q12). Jeho mutace vede u my k progerickému syndromu (syndrom předčasného stárnutí, viz dále), zatímco overexprese prodlužuje naději dožití. Jeho produkt má pravděpodobně hormonální aktivitu, která kromě jiného inhibuje účinek IGF-1 (Insulin-like Growth Factor-1, viz Buněčná signalizace), aktivuje tím transkripční faktory Fox0, indukuje expresi Mn-superoxiddismutasy se zvýšm odolnosti k oxidačnímu stresu a k působ volných radikálů (viz dále). Stále však je třeba předpokládat, že dlouhověkost je spíše fenomén komplexní multifaktoriální povahy s významnými vlivy epigenetických sítí (viz Epigenetika). Proces stárnutí ál elům m a dal řen

6 Stárnutí je kontinuální proces začínající již po početí. Je to důsledek chyb v základních mechanismech udržování homeostázy. Za skutečné projevy stárnutí jsou však považovány poklesy některých funkcí, které nastávají až po dosaž sexuální dospělosti. Stárnutí je plynulý soubor projevů, které souvisejí s narůstajícím chronologickým věkem, ale nemusí s ním korelovat. Projevy stárnutí organismu jsou variabilní a vysoce individuální. Mnoho fyziologických, biochemických a molekulárních procesů se během života mění. Nástup změny funkce se li i mezi orgánovými systémy. Například ostrost vidění, vnímání tónů s vysokou frekvencí a činnost imunitního systému vykazují časný a narůstající pokles funkce, zatímco úbytek spotřeby kyslíku, sníž pracovního tempa, sníž průtoku krve ledvinami se objevují až v pozdějm věku. Stoupající věk provázejí změny v kardiovaskulárním systému, zvyšuje se jejich manifestace a závažnost. Změny v kardiovaskulárním systému jsou přisuzovány chronologickému stáří, ale je třeba je odlišit od změn vyvolaných chorobou. Stále dokonalej diagnostické metody umožňují odlišit proces stárnutí od onemocnění. Problémy, které provázejí stárnutí je možné často připsat nemoci, nevhodnému životnímu stylu nebo rizikovým faktorům životního prostředí ne stárnutí organismu. Poznatky o působ vnějho prostředí na stav organismu umožňují preventivně ovlivnit potíže, které se vyskytují ve stáří. Vyš věk je však největ rizikový faktor pro nástup různých nemocí a zdravotních potíží, ale sám o sobě n chorobou. Vývoj lidstva byl a stále je významně ovládán evolučními silami. Evoluční procesy vždy stanovovaly a budou určovat délku života. Od počátku existence lidstva se délka života lidské populace průběžně zvyšuje. Rychlost stárnutí a délka života, jsou řízeny dvěma hlavními mechanismy: (a) genetickou složkou, která zajišťuje způsobilost uskutečňovat základní biologické procesy v organismu, které jsou nezbytné pro žití a reprodukci a (b) složkami vnějho prostředí, které působí na genetickou výbavu jedince. V lidské populaci je schopnost přizpůsobit se vlivům prostředí důležitým činitelem, který ovlivňuje funkci a rychlost stárnutí jednotlivých orgánů a následně organismu celku. Ovlivnění procesu stárnutí a délky života faktory vnějho prostředí ukazuje na nezanedbatelný vliv životního stylu na průběh stáří. Faktory životního stylu, je například nedostatek tělesné aktivity, kouř, drogy a nadměrná konzumace alkoholu, mají zhoubný vliv na zdraví a délku života. Prodlouž střední délky života v lidské populaci dosud nedosahuje maxima, avšak n a nebude nekonečné. Buněčné aspekty stárnutí ál elům m a dal řen

7 a) Buněčné děl Přechody buněk z jednoho stádia buněčného cyklu do dalho jsou řízeny komplexem proteinů, který tvoří cykliny a na cyklinech závislé proteinkinasy (Cdk - Cyclin-Dependent Protein Kinases). Jedině ve formě komplexu Cdk/cyklin jsou tyto dvě molekuly funkční. Aktivita většiny komplexů Cdk-proteinkinasa/cyklin je regulována dalmi molekulami jsou PCNA (Proliferating Cell Nuclear Antigen) a inhibitory proteinkinas. U standardně probíhajícího buněčného cyklu je průběh a stav DNA kontrolován v tzv. kontrolních bodech. V kontrolních bodech je vnitřními buněčnými mechanismy zajištěno ukonč předcházející fáze buněčného cyklu a je zde časový prostor pro opravy chyb jsou poškoz DNA, nesprávné vytvoř mitotického vřeténka, špatné napoj chromosomů k vláknům vřeténka atp. (viz Děl buněk). Schopnost dělit se je u lidských buněk geneticky řízená a u normálních/zdravých buněk je omezená. Po určitém počtu buněčných cyklů se buňky dělit přestávají, buňky zestárnou. Stárnutí celého organismu souvisí se stárnutím buněk v jednotlivých tkáních. Z molekulárně genetických poznatků získaných při výzkumu nádorových buněk je zřejmé, že regulace buněčné proliferace, stárnutí buněk a geneticky programovaná buněčná smrt jsou kontrolovány mnoha různými mechanismy. Zásadní rozdíl mezi normálními buňkami, buňkami jedinců se syndromy provázenými předčasným stárnutím (viz dále) a nádorovými buňkami je právě v regulaci buněčné proliferace. b) Telomery Stárnutí buněk je spojováno s funkcí telomer. Telomery jsou nepostradatelnou součástí DNA jaderných chromosomů eukaryot, tvoří jejich konce. Telomery jsou také klíčové struktury meiotických chromosomů. U většiny organismů jsou nezbytné při synapsi homologních chromosomů v profázi prvního meiotického děl, závisí na nich proces rekombinace (viz Meióza, crossing-over). Telomery a telomerasa u eukaryot ře problém replikace konce chromosomů s lineárním geonomem (viz Molekulární genetika). DNA-polymerasa, vzhledem ke své schopnosti ze připojovat nukleotidy ke 3' konci řetěžce, nemůže na 5' konci vlákna DNA nahradit odstraněné sekvence nukleotidů primeru. V důsledku toho je dceřiné vlákno DNA po každé replikaci na 5' konci krat. Telomery zajišťují kompletní replikaci DNA, jsou nezbytné pro celistvost chromosomů, jejich segregaci a jejich ochranu před destrukcí exonukleasami. Chromosomy postrádající telomery se stávají nestabilní a mohou tvořit abnormální (aberantní) chromosomy. Mohou fúzovat s jinými chromosomy, tvořit kruhové útvary nebo je jejich ál elům m a dal řen počet zvyšován anebo jsou ztraceny během buněčného děl.

8 Telomery jsou tvořeny sty až tisíci opakujících se nukleotidových sekvencí 5'-TTAGGG-3'. Váží se ke specifickým proteinům. Proteiny chrání telomery před degradačními a reparačními enzymy. Enzym, který vytváří telomerické sekvence se nazývá telomerasa. Telomerasa je ribonukleoprotein s RNA-dependentní-DNA-polymerasovou aktivitou. Telomerasa přidává sekvence telomerických repetic ke 3' konci vlákna DNA. Prodlužováním vlákna telomerické DNA před replikací jsou buňky, které mají aktivní telomerasu, schopny kompenzovat zkracování telomer, ke kterému dochází během replikace DNA. Telomerasa n stejně aktivní ve všech buňkách. Po replikaci upravuje délku telomer syntézou hexanukleotidových sekvencí 5'-TTAGGG-3' de novo v embryonálních buňkách, v buňkách obnovujících se tkání (v lymfocytech, hematopoetických kmenových buňkách, bazálních buňkách epidermis a buňkách intestinálních krypt) a v zárodečných buňkách dospělých mužů. Aktivita telomerasy mizí v diferencovaných somatických buňkách. Telomerické konce chromosomů se v těchto buňkách zkracují po každém děl buňky. Takto je DNA telomer během každého replikačního cyklu zkracována o párů nukleotidů. Reaktivace telomerasy se objevuje u většiny nádorových buněk. Zkrác telomer chromosomů somatických buněk může vyvolat změny struktury a nebo počtu chromosomů, které vedou buď k apoptóze anebo mohou být příčinou vzniku nádorové buňky. c) Apoptóza Apoptóza je geneticky programovaná buněčná smrt. Je to fyziologický proces, který udržuje rovnováhu mezi buněčným růstem a smrtí buněk. Apoptóza reguluje počty buněk tkání během ontogeneze a postnatálního života. Je to proces, který se uplatňuje při morfogenezi. Vede k odstranění nepotřebných, změněných, a poškozených buněk. Její základní úlohou je udržování homeostázy v tkáních. Apoptóza může být vyvolána celou škálou různých signálů je poškoz DNA zářm, chemickými látkami, infekcí viry (například HIV), reakcemi imunitního systému, snížm hladiny růstových faktorů, poklesem hladiny hormonů, odpojm buněk od substrátu a dalmi faktory. Imunitní systém se podílí na indukci apoptózy prostřednictvím cytokinů (viz Imunogenetika) je například nádory nekrotizující faktor alfa (TNF-alfa), interferon alfa/beta (INFalfa/beta), transformující růstový faktor beta (TGF-beta), komplex Fas receptor/fas ligand a některé interleukiny. Nepříznivé vlivy je zář nebo chemické látky poškozují DNA, a pokud opravné ál elům m a dal řen (reparační) systémy buňky nejsou schopny poškozenou DNA opravit, je zahájena likvidace

9 buněk apoptózou. Zaháj programované buněčné smrti vychází z podnětů kontrolního bodu mezi G 1 a S fází, kde má klíčové postav gen TP53. Apoptóza úzce souvisí s procesem stárnutí. Schopnost organismu odstraňovat nežádoucí buňky procesem programované buněčné smrti s postupujícím věkem klesá. Příčinou mohou být poruchy ve složitém mechanismu signálních drah. Naruš průběhu programované buněčné smrti tvoří základ mnoha nemocí, u kterých je průvodním jevem předčasné stárnutí. U pacientů s Alzheimerovou, Parkinsonovou a Huntingtonovou chorobou (viz dále) je v postižených oblastech mozku zvýšený počet apoptotických neuronů. U pacientů infikovaných virem HIV dochází k apoptóze CD4 positivních T lymfocytů (T h ). Při postiž ledvin, vaskulárních a srdečních buněk je zaznamenávána v buňkách těchto orgánů zvýšená apoptóza. S postupujícím věkem klesá transkripční aktivita genů, které indukují apoptózu. Například zvýš autoimunitních onemocnění, která provázejí stárnutí, je možno vysvětlit snižující se schopností odstranit apoptózou buňky, které reagují proti vlastním tkáním. Význam apoptózy spočívá v přirozené selekci na buněčné úrovni, odstraňování poškozených nebo preneoplastických buněk dříve, než tyto buňky naru funkci tkáně. Apoptóza úzce souvisí s výživou. Je zvýšená u jedinců s omezeným přísunem kalorií. Zvýšená apoptóza může mít souvislost s pozitivním vlivem omezeného přísunu kalorií na délku života. Molekulární aspekty stárnutí a) Volné radikály, peroxidace lipidů, antioxidanty Volné radikály jsou vysoce reaktivní molekuly, které obsahují nepárový elektron. Existuje celá řada procesů, které se podílejí na vzniku těchto reaktivních molekul. Tvoří se buď vedlej produkty metabolismu nebo při respiračních pochodech v mitochondriích, ale jejich vznik může být též vyvolán patologickými procesy organismu. V aerobních buňkách reakce radikálů souvisejí nejčastěji s volnými radikály kyslíku (O 2.- ) a od něho odvozenými deriváty, jsou například hydroxylové radikály (OH. ) anebo přechodná stadia molekul kovů. Místem, kde vzniká nejvíce kyslíkových radikálů jsou mitochondrie. Mitochondrie a buněčné membrány jsou radikály nejvíce poškozovány. Volné radikály vstupují velmi rychle do chemických reakcí s různými makromolekulami, například s nenasycenými mastnými kyselinami. Peroxidy lipidů nejsou funkční, naopak vyvolávají nežádoucí reakce s celou řadou biologicky důležitých molekul jsou bílkoviny, nukleové kyseliny atd. Nejčastěji s nimi vytvářejí velké, nesourodé a ál elům m a dal řen

10 chaotické celky tvořené například vlákny nukleových kyselin, bílkovin a tukových látek (lipofuscin). Tyto nefunkční útvary se shromažďují v těle buněčný odpad. Lipofuscin je hnědožlutá, autofluorescentní polymerní látka (pigment), která se postupně hromadí zejména v lysosomech nedělících se buněk jsou například neurony nebo myocyty srdečního svalu. Hromadění lipofuscinu je průvodní projev fyziologického stárnutí buněk. Hromadění lipofuscinu na lidské dermis se prezentuje "stařecké barvivo". Nadprodukce volných radikálů, nebo nedostatečné odstranění nevyužitých volných radikálů při normálních buněčných reakcích, mění činnost enzymů, ovlivňuje, činnost buněčných organel, buněčných membrán, dochází k oxidaci celé řady makromolekul cytoplasmy, které pak už nemohou vykonávat svou původní funkci. Modifikace proteinů oxidativní reakcí je asociována s mnoha patologickými stavy je rheumatoidní artritida, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba nebo ateroskleróza. Pro obranu proti škodlivým účinkům reaktivních molekul (radikálů) využívá organismus v zásadě dva mechanismy - rozklad radikálů antioxidačními enzymy a/nebo přirozenými endogenními antioxidanty. Mezi antioxidační enzymatické systémy patří superoxiddismutasa (SOD), glutathion-stransferasa a dal. Přirozené endogenní antioxidanty jsou bilirubin, glutathion, melatonin a dal. Jsou to chemické látky, které se samy lehce oxidují a proto jsou schopny přednostně reagovat s kyslíkovými radikály. Účinnost antioxidantů, tak i jiné obranné schopnosti organismu, závisí na genetické výbavě jedince. V průběhu chronologického stárnutí klesá aktivita superoxiddismutasy a následkem toho se pomaleji rozkládají volné radikály. Konečný důsledek je zrychl degenerativních změn v tkáních. Ochrana proti volným kyslíkovým radikálům souvisí i s preventivním opatřm. Je to suplementace antioxidantů formou vhodného slož stravy, zejména pak příjem vitamínu C a E. Jelikož se na tvorbě radikálů podílejí i podmínky vnějho prostředí (zář, kancerogenní látky), je například prevencí omez nadměrného působ UV zář. Zvýš účinnosti antioxidačních obranných mechanismů má nezanedbatelný vliv na kvalitu života, i když samo o sobě jeho střední délku výrazně neprodlužuje. ál elům m a dal řen

11 b) Mutace Jedna z teorií vysvětluje stárnutí organismu nahromaděním mutací v jaderné DNA. Z hlediska medicíny jsou mutace nežádoucími odchylkami od normy (viz Mutace, Onkogenetika). Za normálních okolností jsou buňky schopné nově vzniklé mutace opravovat reparačními mechanismy. Schopnost opravovat chyby v molekulách DNA je geneticky determinována. Mutace v genech, které se podílejí na reparačních procesech, mohou být příčinou vzniku některých onemocnění souvisejících se zkrácenou délkou života. Poškoz mtdna může být dal významnou příčinou stárnutí. Mutacemi může docházet k poruchám produkce energie ve stárnoucích tkáních. Frekvenci mutací ovlivňuje kvalita prostředí. Vysoké je však i endogenní poškoz DNA, jsou například chyby, které vznikají při replikaci DNA (viz Mutace). Frekvence vzniku mutací sledovaná v souvislosti s věkem ukázala, že pravděpodobnost vzniku mutací s věkem stoupá. Vysoký nárůst nádorových onemocnění u stárnoucích osob je vysvětlitelný právě zvýšeným výskytem a kumulací mutací v somatických buňkách. c) Vápník Vápník (kalcium) je všudypřítomný (ubikvitní) iont, který má nezastupitelný význam pro funkci organismu; pro funkci nervů, svalovou činnost, mineralizaci kostí, kontrolu intracelulárních procesů atp. Hladina vápníku v krvi je udržována několika hormonálními systémy. Množství iontů vápníku v krvi a extracelulárních tekutinách převyšuje za normálních podmínek až 10000x cytoplasmatickou hladinu. Kalcium je adsorbováno střevním epitelem za účasti vitaminu D, který podněcuje syntézu jeho transportního proteinu. Následně je dopravováno krevním řečištěm do cílových orgánů. V kostech je inkorporováno do kostní hmoty, která je zásobárnou kalcia v případě poklesu jeho hladiny v krevním řečišti. Uvolnění kalcia do krevního řečiště se děje opět ve spolupráci s vitaminem D. Kalciové ionty (Ca 2+ ), které se nacházejí v cytoplasmě, jsou z ní aktivně uvolňovány mimo buňku. V buňce jsou ukládány do enasmatického retikula, někdy i do mitochondrií. Kalcium se podílí na buněčné signalizaci. Signální molekuly, jsou neurotransmitery, některé růstové faktory nebo hormony, vyvolávají v cílových buňkách odpověď na podnět pomocí intracelulárních kalciových kationtů. Stárnutí je provázeno snížm funkce většiny orgánů. U některých orgánů je pokles funkce asociován se změnami regulace intracelulární hladiny Ca 2+. Tím je ovlivněna kaskáda buněčných signalizací závislá na Ca 2+. Ve stárnoucích neuronech je možné považovat ál elům m a dal řen

12 zhorš signální kaskády, kterou regulují ionty Ca 2+, za jednu z příčin degradace neuronů. Důsledkem je pak pokles mentálních schopností během stárnutí, zhoršená odezva mozkové tkáně na hypoxii, snížená schopnost reagovat na stresové situace. Demence vyvolaná cévní mozkovou příhodou (vaskulární demence) je druhým nejčastějm typem demence po Alzheimerově chorobě. U pacientů po mozkové mrtvici je v neuronech narušená aktivita intraceluláních iontů Ca 2+ a to se nepřímo odráží na funkci imunitního systému. Nervový systém komunikuje s imunitním systémem pomocí cytokinů (viz Imunogenetika). Hladina cytokinů u pacientů s isu mozkovou mrtvicí je zvýšená, moduluje aktivitu T lymfocytů a makrofágů a při cerebrovaskulárním postiž podporuje zánětlivou reakci. Kalcium, stavební jednotka tkáně, se vyskytuje ve formě krystalů, hlavní typ krystalů v kostech se nazývá apatit. Je to směs krystalů fosfátů kalcia. Někdy se krystaly kalcia tvoří i v jiných tkáních jsou šlachy nebo chrupavky. Proces postupuje se stoupajícím věkem. Kalcifikace chrupavek a nebo šlach může být po dlouhou dobu asymptomatická. Jestliže se ale krystaly dostanou do oblasti šlachy nebo chrupavky, na kterou mohou působit mechanismy imunitního systému, pak dochází k zánětlivé reakci. Akutní onemocnění se projevuje u starch osob, je vzácné před šedesátým rokem. Nejčastěji bývá postiženo koleno. Vyš frekvence onemocnění je u žen než u mužů. Iniciací akutního stavu bývá nečastěji onemocnění provázené horečkou. d) Glykace Glykace je reakce, která nastává mezi proteiny a glukózou. Je považována za důležitý mechanismus, který může vyvolat některá s věkem související sníž funkce buněk a tkání. Patologické spoj proteinu a cukru se řadí mezi jednu z hlavních příčin stárnutí. Souvisí s některými chorobami; úzká souvislost je prokázána u diabetu a možná souvislost je mezi glykací a vznikem nádorů. Glykace závisí na hladině glukózy. Zvýšená hladina glukózy v krvi je podnětem pro patologickou reakci proteinů a glukózy, která vede po několika následných krocích ke vzniku nežádoucích konečných produktů (advanced glycation end product - AGE). Jakmile vzniknou AGE produkty, tvoří se sousedními proteiny patologická spoj. Postupující modifikace proteinů, následek reakce s glukózou, vyvolává proto zejména u diabetiků mnoho zdravotních problémů. AGE produkty poškozují proteiny, DNA, lipidy a sštějí kaskádu destrukčních procesů tím, že se těsně váží k vazebným místům na buňkách. Projevem modifikovaných proteinů je například tuhnutí pojivových tkání. ál elům m a dal řen

13 AGE produkty vyvolávají i zánětlivé reakce. Buňky jsou makrofágy, monocyty a endoteliální buňky mají membránové receptory, na které AGE produkty se váží. Například vazba AGE produktů s receptory makrofágů podnítí makrofágy k uvolňování cytokinů je např. nádory nekrotizující faktor alfa (TNF-alfa), interleukin-1 (IL-1), faktor stimulující tvorbu kolonií granulocytů a makrofágů (GM-CSF), a insulinu podobný růstový faktor (IGF- 1). Nepřiměřená produkce těchto cytokinů vyvolává v buňkách cílových tkání chronické zánětlivé reakce. Vazba AGE produktů s buňkami stimuluje tvorbu volných radikálů, jejich navýš je až 50x. Diabetici mají délku života sníženou na 2/3 délky života celkové populace. Mají vysoký výskyt onemocnění očí, ledvin a vaskulárního systému. U diabetiků tyto problémy přímo souvisí se zvýšenou glykací, kterou vyvolává zvýš hladiny glukózy v krvi. Zvýšená přítomnost produktů AGE je ale též pozorována u normálních jedinců s postupujícím věkem, avšak dosahuje niž hladiny ve srovnání s diabetiky. Schopnost omezit patologické spoj proteinů a cukru a nebo vyrovnat se s nežádoucími projevy glykace je s největ pravděpodobností též usměrňována genetickými mechanismy. Faktory ovlivňující zdraví Definice zdraví z medicínského hlediska znamená stav, který umožňuje složitými mechanismy udrž rovnováhy životních pochodů (homeostázy) organismu. Tato definice je však příliš úzká. Zdraví, podle expertů WHO, je stavem celkové pohody - tělesné, duševní a sociální. Povinností je péče o své zdraví. Na zdraví (fenotypu) se podílí v různé míře jak genotyp, tak vlivy prostředí. Zdravotní stav má kontinuální charakter. V lidské populaci se můžeme setkat jak s chorobami, které jsou převážně podmíněny vlivy prostředí, tak s chorobami, které jsou podmíněny výlučně genotypem. Mezi tyto krajní možnosti lze zařadit většinu chorob, předevm s multifaktoriální dědičností, u kterých se prokazatelně podílí genotyp i prostředí. Poruchy zdraví vedou ke sníž střední délky života. a) Ekologie (oikos - řecky sídliště, obydlí) se zabývá studiem vzájemných vztahů mezi živými soustavami a jejich prostředím. Z hlediska ekologie je člověk součástí přírody. Význam ekologie vyplývá ze skutečnosti, že dal existence a zdraví druhu Homo sapiens sapiens (stejně jiných druhů) jsou ovlivněny kvalitou životního prostředí. Závisí například na zvládnutí problému exhalací a využití zdrojů potravy a surovin při hrozícím přelidnění planety. ál elům m a dal řen

14 Hrozbou pro lidstvo je i přelidnění země. Svět nyní obývá 6,5 miliardy lidí a vývoj počtu obyvatel Země má exponenciální charakter. V současnosti se na celkovém počtu obyvatel nejvíce podílí Čína s více než 1,3 miliardami obyvatel, za ní následuje Indie s necelou 1,1 miliardou obyvatel a africký kontinent s necelou miliardou (0,9) obyvatel. V Číně, která má v současnosti vysoký ekonomický vzestup, a i rozvojových zemích probíhá demografická revoluce, která v rozvinutých zemích proběhla již v minulém století. Vysoká porodnost se snižuje, ale zároveň výrazněji klesá úmrtnost vlivem lep zdravotní a sociální péče. Budoucnost světové lidské populace závisí na zvládnutí plodnosti v rozvojových zemích. Většina rozvinutých zemí má porodnost blízkou prosté reprodukci nebo i men - rodiče mají v průměru jen 2 děti nebo i méně. Do této skupiny patří i ČR. Počet obyvatel v České republice roku 2005 byl b) Strava Na změny životního stylu, stravy a prostředí přinášené civilizací, reagují lidé různě, podle individuální genetické predispozice. Mezi poruchy zdraví, které jsou asociovány s příjmem potravy patří (i) stavy vyvolané nedostatečnou výživou (malnutricí) a naopak zdraví ohrožuje stále vzrůstající (ii) počet obézních jedinců a to již od dětského věku. Anorexie (ztráta chuti k jídlu) a bulimie (pojídání velkého množství jídla výsledek chorobného pocitu hladu) jsou poruchy příjmu potravy, které souvisí s psychickým stavem nemocné osoby. Slož stravy Nadměrná konzumace živočišných tuků, ohrožuje zejména osoby s dispozicí k obezitě, hypertenzi, ischemické chorobě srdeční a zejména pak jedince s dědičnou hypercholesterolémií (viz Mendelovská dědičnost). Vysoká hladina cholesterolu při familiární hypercholesterolemii je způsobena změnami struktury nebo počtu buněčných receptorů pro lipoproteiny. Homozygoti mohou být postiženi infarktem myokardu již v dětském věku, heterozygoti v letech. Dieta a léky významně snižují hladinu cholesterolu v krvi a tak i riziko infarktu myokardu. Tuky v dietě by neměly dodávat víc než 30% energie. Nasycené (živočišné) tuky by neměly být vyš než 1/3 přijaté denní dávky. V potravě by měly být preferovány tuky nenasycené, respektive se sníženým obsah cholesterolu. ál elům m a dal řen

15 Sůl byla pro naše předky vzácná a žívala se v omezeném množství. Sol ochucuje stravu, ale také se podílí na postiž 15 % osob dospělého věku a až 60 % seniorů vysokým krevním tlakem. Mírná konzumace alkoholu je v současné době spojovaná se snížm chorob kardiovaskulárního systému a celkovým snížm mortality. Alkoholismus (nadměrná konzumace alkoholu) však může být důvodem funkčních a biochemických změn tkání. Například může být příčinou selhání ledvin, alkoholické hepatitidy, alkoholické cirhózy jater nebo se může podílet spolu s genetickou predispozicí na rozvoji obezity, hypertenze atd. U některých jedinců byly prokázané genetické příčiny nesnášenlivosti alkoholu, u jiných lze alespoň část jejich dispozice k návykovosti také vysvětlit genetickými faktory. Geneticky je podmíněna i nesnášenlivost některých potravin. Například nesnášenlivost mouky, respektive proteinové frakce lepku (glutenu), vyvolává zánětlivé postiž tenkého střeva. Onemocnění se vyskytuje 1 : porodů. Manifestuje se v dětském věku; 2x častěji u ženského pohlaví. Genetická predispozice je asociována s molekulami HLA-DR3 nebo HLA-B8 anebo HLA-DQ2 (viz imunogenetika). Nedostatek vitamínu B12 a nedostatek kyseliny listové může být jednou z příčin vzniku anémie. Nedostatek vitamínu B12 a i nedostatek kyseliny listové může být způsoben endogenními příčinami, ale i jejich nedostatečným množstvím v přijímané potravě, zejména u starch jedinců. Má za následek poruchy syntézy DNA zejména v buňkách, které se rychle a trvale obměňují (buňky kostní dřeně, sliznic trávicího ústrojí atp.). Farmakologické zásahy a úprava výživy mají pozitivní dopad na závažnost onemocnění asociovaných s postupujícím věkem. Poskytují potenciál pro nové směry, které by mohly oddálit proces stárnutí organismu. Epidemiologické údaje ukazují, že jedinci, kteří užívají dostatečné dávky antioxidačních vitaminů, zejména vitamin E a C, ve stravě nebo v tabletách, mají snížené riziko některých chorob. Vitamin C je vhodnou prevencí před poškozm DNA kyslíkovými radikály. U lidí, kteří mají dostatečný přísun vitaminů se například vyskytují v men míře nemoci kardiovaskulárního systému. Podávání antioxidačních látek má však svá omez a potenciálně může při nevhodném dávkování vyvolat nežádoucí účinky. Modifikace procesu stárnutí je možná úpravou životního stylu. Význam má zejména omez příjmu kalorií a udržování tělesné aktivity. Redukce hmotnosti je významnou prevencí mnoha chorob. Funkce metabolického systému ál elům m a dal řen se s přibývajícím věkem mění. Metabolismus se adaptuje na uchování zásob energie ve formě

16 tuků. Redukce hmotnosti souvisí s potlačm chronických nemocí je ateroskleróza, diabetes, hypercholesterolemie, hypertenze atp. Mezi účinky omezeného přísunu kalorií na fyzickou zdatnost a délku života má výrazný vliv redukce hladiny glukózy v krvi, která vede k redukci glykace. c) Tělesná aktivita přímo souvisí s pozitivním vlivem na funkci svalů a kardiovaskulárního systému. Úbytek svalové hmoty, který je běžným projevem stárnutí, může být snížen nebo dokonce může být svalová hmota znovu obnovena cvičm. d) Imunitní systém Mezi poruchy zdraví, které jsou vyvolané předevm faktory prostředí, jsou nejvýznamněj infekce. V prevenci infekcí jsou účinná preventivní opatř zaměřená na celou populaci. Patří k nim dobré hygienické podmínky a návyky, zásobování pitnou vodou a nezávadnými potravinami a očkování celé populace. Naše zdravotnictví zajišťuje očkování dětí (povinně) proti tuberkulóze, dětské obrně, záškrtu, tetanu, černému kašli, spalničkám. Dospívající dívky jsou očkované proti zarděnkám. Lidé odjíždějící do rozvojových zemí jsou očkovaní i proti dalm, pro nás exotickým, chorobám. Funkce imunitního sytému je geneticky determinována. Multigenová rodina hlavního histokompatibilitního komplexu (MHC) má nezastupitelnou úlohu pro schopnost jedince imunologicky reagovat (viz Imunogenetika). Riziko onemocnění infekční chorobou zvyšují dědičné nebo získané stavy snížené odolnosti - imunodeficity (viz Imunogenetika). e) Genotyp (i) Monogenně děděné choroby (viz klinické projevy - Mendelovská dědičnost). U většiny chorob, u kterých rozhodující úlohu v manifestaci choroby hraje monogenní dědičnost, známe mutace, které onemocnění vyvolávají, ale u mnohých neznáme faktory prostředí (léky), které by rozvoj onemocnění ovlivnily. Mezi takové choroby patří např. Huntingtonova chorea. S pokrokem poznání byly ze skupiny monogenně děděných chorob vyčleněny choroby ovlivnitelné specifickými faktory prostředí. Příkladem je recesivně dědičná fenylketonurie vyvolaná mutací genu pro enzym fenylalaninhydroxylasu. Blokování přeměny aminokyseliny fenylalaninu na tyrosin vede k hromadění fenylalaninu a postupnému poškozování vývoje CNS. Pokud postiž jedinci mají od novorozeneckého věku dietu s minimálním množstvím fenylalninu (místo bílkovin dostávají jejich hydrolyzát zbavený fenylalaninu), jejich fyzický i ál elům m a dal řen

17 psychický vývoj je normální. Můžeme předpokládat, že i u dalch dědičných chorob se podaří najít způsob jak je léčit. U některých monogenně děděných chorob existuje genetická predispozice předčasného stárnutí (progerické syndromy), kterou dosud n možné zásadně ovlivnit léčbou. Jsou to například Hutchinson-Gilfordův (progeria) syndrom, Wernerův syndrom, Cockaynův syndrom, Huntingtonova chorea, xeroderma pigmentosum, ataxia teleangiectatica, Fanconiho anémie a Bloomův syndrom (poslední čtyři uvedené monogenně děděné choroby viz Mutace) a dal. Ve stručnosti jsou na tomto místě uvedeny ty, které nebyly popsány v jiných kapitolách. Cockaynův syndrom je vzácné autosomálně recesivně podmíněné onemocnění, které provází citlivost na sluneční zář, neurologické problémy (ataxie) a zrychlené stárnutí. Pacienti mají kachektický vzhled a svraštělou kůži v důsledku ztráty podkožního tuku. Často bývají hlu a slepí (atrofie optiku). Pacienti s Cockaynovým syndromem mají nedostatečnou funkci reparačního systému a dal nežádoucí změny v genomu, které vedou k progresivním neurodegenerativním projevům. Wernerův syndrom je vzácné autosomálně recesivní onemocnění, pro které je charakteristický časný nástup projevů stárnutí. Vzhled pacientů neodpovídá jejich chronologickému věku. Do první dekády života nejsou klinické projevy patrné. Po dvacátém roce dochází k šednutí vlasů, nástupu aterosklerózy, osteoporózy, očnímu zákalu. Později nastupuje diabetes, na končetinách dochází ke sklerodermatickým kožním změnám, změnám utvář obličeje atp. U 10 % pacientů se vyskytují nádory neepiteliálního původu (např. sarkomy měkkých tkání, osteosarkomy, benigní meningiomy atp.). Produkt WRN genu usměrňuje aktivitu DNA-polymerasy-delta, která je nezastupitelnou molekulou při replikaci DNA a při opravách chyb v DNA a i funkci dalch genů podílejících se při reparaci DNA. Hutchinson-Gilfordovův syndrom (progeria) je syndrom vyznačující se předčasným stárnutím. Vývoj postiženého je zastaven v dětství při nástupu projevů předčasného stárnutí. Je to vzácné, geneticky podmíněné onemocnění. Existuje disproporce ve výskytu progerie se zřetelem na pohlaví. Výskyt u mužského pohlaví je ve srovnání s ženským pohlavím 1,5 : 1,0. Rodokmenové studie v rodinách, kdy byl potomek postižen progerií, naznačují souvislost s vyšm věkem otce, příčinou je nejpravděpodobněji sporadická dominantní mutace v zárodečných buňkách otce. Pacienti s Hutchinson-Gilfordovým syndromem se zdají být po naroz zdraví a teprve v prvním až druhém roce života se objeví závažná retardace růstu. Syndrom provázejí typické ál elům m a dal řen

18 projevy je retardovaný růst, charakteristický vzhled starého obličeje, ztráta vlasů, tvorba podkožního tuku, omezená pohyblivost kloubů, prominující oči a nástup závažné aterosklerózy. Pacienti vylučují močí v nadbytečném množství hyaluronovou kyselinu (nesulfátovaný glykosaminoglykan). Hyaluronová kyselina v organismu udržuje integritu a strukturu kosterního, svalového, kožního a cévního systému. Hladina hyaluronové kyseliny tak může být důležitým faktorem, který se podílí na nástupu a průběhu procesů souvisejících se stárnutím organismu. (ii) Multifaktoriálně podmíněné choroby K nejčastějm poruchám zdraví patří multifaktoriálně dědičné choroby (polygenně děděné znaky), prokazatelně ovlivněné zevními vlivy. Životní styl prokazatelně ovlivňuje vznik kardiovaskulárních chorob (aterosklerózy, infarktu myokardu, mozkové mrtvice, hypertenze) a některých typů nádorových onemocnění (viz kapitola Onkogenetika). Vznik těchto chorob úzce souvisí s vlivy životního prostředí. Kardiovaskulární choroby a nádorová onemocnění lze považovat za nemoci hromadného výskytu. V na republice jsou kardiovaskulární nemoci příčinou více než 50% úmrtí, objevují se stále v nižm věku. Mezi kardiovaskulární onemocnění patří ateroskleróza (s projevy jsou infarkt myokardu, angina pectoris, srdeční arytmie, mozkové příhody, postiž cév dolních končetin) a dále například hypertenze. Rizikové faktory těchto onemocnění jsou výživa (např. cholesterol, NaCl), obezita, kuřáctví, nízká tělesná aktivita, stres, faktory genetické, dále věk a pohlaví. Onemocnění zhoubnými nádory závisí vysokou měrou na prostředí (podrobně viz Onkogenetika). Potvrzují to geografické rozdíly ve výskytu jak frekvence tak typu nádoru. Vliv prostředí potvrzují studie na migrantech a studie, které sledují výskyt nádorových onemocnění v závislosti na časových etapách. Příkladem choroby vázané ke střednímu věku je cukrovka 2. typu - non-insulin dependentní diabetes mellitus (DM 2), který postihuje nejčastěji osoby s nadváhou a osoby obézní. Je spojen s řadou dalch metabolických odchylek. DM 2. typu znamená postupnou ztrátu schopnosti buněk reagovat na inzulín způsobenou snížm počtu buněčných receptorů pro inzulín. Tak i při vysokých hladinách cirkulujícího inzulínu vzniká jeho relativní nedostatek. Klinická manifestace závisí na věku. Je ovlivněna jak genetickou dispozicí, tak prostředím. Genetickou dispozici klienta můžeme hodnotit na základě genealogických údajů a výsledků laboratorních vyšetř. Výše rizika závisí zejména na frekvenci znaku v populaci, počtu a ál elům m a dal řen závažnosti postiž příbuzných. Při postiž příbuzných prvního stupně můžeme žít pro

19 hodnoc rizika klienta Edwardsovu formuli (viz kapitola Interakce genů). Hodnoc ňuje zátěžový test (OGTT - orální glukózový toleranční test), při kterém po podání standardizovaného množství glukózy sledujeme hladinu glukózy v krvi a rychlost jejího návratu k normě. U osob s dispozicí pro DM 2. typu jsou zjištěné hodnoty glykémie vyš (prediabetes). K faktorům prostředí, které prokazatelně ovlivňují vznik DM 2. typu patří nedostatek pohybu, nadměrný příjem potravy a její neadekvátní slož. Kombinace těchto faktorů vede k obezitě, která prokazatelně negativně ovlivňuje riziko onemocnění diabetem. Výskyt má vzestupný trend; na počátku 20. století byl relativně vzácný, roku 1965 byl výskyt 0,9%, dnes je 5%; u žen je vyš 5,5%. Popsané rizikové chování je příčinou vzniku i jiných chorob (například chorob krevního oběhu). Je typické pro způsob života odpovídající vyš ekonomické úrovni společnosti. Vysoká frekvence těchto tzv. civilizačních chorob je proto zejména v rozvinutých zemích. Na příklad výskyt diabetu 2. typu postihuje nyní u nás více než 5% populace. Zvýšený výskyt nemohl být v tak krátkém období (4 generace) vyvolán změnou genofondu populace. Změnil se životní styl většiny populace a v men míře se podílí i zhoršená kvalita životního prostředí. Po porovnání příčin vzniku diabetu uvádíme i stručnou charakteristiku cukrovky 1. typu (inzulín dependentní diabetes mellitus, DM 1). DM 1. typu je charakterizován absolutním nedostatkem inzulínu v důsledku destrukce B buněk pankreatu autoimunitním zánětem. Sštěcím mechanismem autoimunitní reakce bývají virové infekce spolu s asociací s molekulami HLA-DR4 a DR3 (viz Imunogenetika - asociace s HLA). S úbytkem B buněk postupně klesá sekrece inzulínu. Dosáhne-li destrukce 80% všech buněk, může dojít k manifestaci choroby, ta je vyvolána například vyš fyzickou nebo psychickou zátěží, těžm infekčním onemocněním atp. DM 1 postihuje děti a mladistvé, ale stejně často se může manifestovat až po 40. roce věku. U starch jedinců probíhá onemocnění méně intenzivně. Alzheimerova choroba je jedním z onemocnění, které bezprostředně souvisejí s pokročilejm věkem. Symptomy onemocnění se většinou dostavují mezi sedmou a devátou dekádou života. Byly ale také popsány případy časného nástupu onemocnění v případě, že jde o jeho familiární formu. Etiologie Alzheimerovy choroby n jasná. Velmi pravděpodobné rizikové faktory jsou pokročilý věk, familiární výskyt (genetická predispozice) Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby, poškoz srdce, deprese, snížený průtok krve, mozková mrtvice, nevyvážená hladina estrogenů. Jako možné rizikové faktory jsou uvažovány i latentní virové infekce. ál elům m a dal řen

20 Nejcharakterističtějm rysem Alzheimerovy choroby je tvorba senilních plaků betaamyloidního peptidu v mozkové tkáni postižených osob. Beta-amyloidní protein, který se objevuje v senilních placích vzniká štěpm větho proteinu (APP - Amyloid precursor protein). APP se nachází v membránách neuronů, kde slouží ke stabilizaci kontaktního místa synapse. Beta-amyloid je degradován na men molekuly. Jakmile je beta-amyloid degradován, vytváří se ho vzápětí vět množství, které se hromadí. Chorobné procesy nastanou tehdy, když začne nahromaděný protein vytvářet plaky. Následuje zánětlivá reakce. U pacientů s Alzheimerovou chorobou jsou nalézány poškozené mikrotubuly ve velkých pyramidálních neuronech mozkové kůry a v předním mozku, což jsou oblasti důležité pro schopnost poznání. Se vznikem Alzheimerovy nemoci může být asociováno i ukládání lipofuscinu, který se ve stáří akumuluje i v neuronech. Oxidativní stres je jednou z nejvýznamnějch příčin stárnutí. Poškoz molekul volnými radikály může být jednou z dalch příčin vzniku Alzheimerovy choroby, neboť neurony jsou k extrémně citlivé k působ volných radikálů. Osteoporóza je dalm příkladem choroby, která se vyskytuje ve stáří a souvisí s geneticky podmíněnými rizikovými faktory. Onemocnění se vyznačuje redukcí mineralizace kostní hmoty a změnami mikroarchitektury kostní tkáně. Na utvář kostní hmoty mají vliv vněj faktory (potrava, pohybová aktivita) a také faktory genetické. Poznatky získané při sledování dvojčat ukazují, že za osteoporózu a variabilitu jejích projevů jsou ze % odpovědné genetické faktory. Za mineralizaci kostní hmoty v různých místech kostry odpovídá přibližně 60 genů a tyto geny se též mohou projevit při vzniku a průběhu osteoporózy. Z nich je v současnosti věnována pozornost zejména dvěma kandidátním genům: genu kódujícímu receptor pro vitamín D (VDR) a genům kódujícím alfa 1 řetězec kolagenu I (COLIA1). V současné době je nejvíce prostudována souvislost stavu kostní hmoty s genetickou determinací receptoru vitaminu D. Tento gen se vyskytuje v lidské populaci ve dvou formách, alely jsou značené písmeny B a b. Ženy s genotypem BB mají vrozenou niž densitu kostí ve srovnání s ženami s genotypem bb a i po menopauze mají vět pokles denzity kostí, i když rozdíl ve srovnání s ženami s genotypem BB již n tak výrazný před menopauzou. Protože nízká denzita kostí je hlavní rizikový faktor osteoporotických kostních fraktur, jedinci s genotypem BB budou s vět pravděpodobností postiženi zlomeninami kostí a toto postiž může následně zkrátit jejich věk. (iii) Farmakogenetika ál elům m a dal řen

21 Existuje celá řada možností, které mohou zlepšit oslabené fyziologické funkce orgánů a i redukovat výskyt onemocnění. Intervence mohou mít účinek buď na jednotlivé orgány anebo mohou mít účinek na organismus celek. Přihlédneme-li k faktu, že se s přibývajícím věkem zvyšuje výskyt velkého spektra chorob, je pravděpodobné, že ty faktory, které zlepšují celkové zdraví jedince během života, snižují i míru stárnutí. Zlepš zdravotního stavu populace by mohlo být podpořeno jednak kvalitou životního stylu a také farmakologickými přípravky, upravm hladiny hormonů a v budoucnu i cílenou genovou terapií. Všechny tyto zákroky závisí na porozumění základním molekulárním procesům v lidském organismu, kdy mimo jiné je třeba vzít v úvahu i věk jedince. I u léků je třeba zvažovat různé, geneticky podmíněné, reakce pacientů na jejich podání. Někteří jedinci mohou být citliví k účinku určitého léku, jiní k němu mohou být rezistentní. Při metabolismu mnoha léků je nezbytná jejich biochemická modifikace, často konjugace s jinou molekulou produkovanou organismem. Kinetika metabolismu téhož léku může být variabilní u jednotlivých pacientů. U několika typů léků byla popsána geneticky podmíněná reakce na žitý lék. Jako příklad uvádíme situaci popsanou při léčbě malárie primachinem. Po zaved léčby primachinem, se ukázalo, že někteří pacienti na léčbu nereagují. Po několika dnech se u nich objevilo velmi tmavé zbarv moči, žloutenka, klesla koncentrace hemoglobinu a snížil se počet červených krvinek (došlo k jejich rozpadu - hemolýze). V některých případech měla hemolýza fatální důsledky. Příčinou citlivosti na primachin byla u těchto jedinců deficience enzymu glukoso-6- fosfátdehydrogenasy v červených krvinkách. Jde o recesivní mutaci v genu lokalizovaném na chromosomu X (vysoký polymorfismus - několik desítek alel). Recesivní homozygoti jsou citliví na různá chemická farmaka, je výše uvedený primachin, dále některé sulfonamidy, fenacetin, nitrofurantoin. V našich oblastech je deficience enzymu glukoso-6- fosfátdehydrogenasy vzácná, častá je v oblastech s výskytem malárie. Deficience enzymu glukoso-6-fosfátdehydrogenasy vede k částečné imunitě proti plasmodium falciparum (malariae). Hemolýza se u recesivních homozygotů nevyskytuje ze v souvislosti s podáním uvedených léků, může se u nich navodit i po požití bobů (Vitia fava) choroba favismus. Možnosti léčby dědičných chorob Dědičné choroby jsou charakterizovány chronickým průběhem a progresivním zhoršováním zdravotního stavu. Vývoj medicíny a zejména nové poznatky genetiky postupně rozšiřují ál elům m a dal řen počet chorob, jejichž příčiny jsou známé a lze je úspěšně léčit (včetně genové terapie).

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného

Více

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí Stárnutí organismu Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí poklesy funkcí se liší mezi orgánovými systémy Některé projevy stárnutí ovlivňuje výživa Diagnostické metody odlišují

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Více

Globální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/

Globální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/ Globální problémy Civilizační choroby Dominika Fábryová Oktáva 17/18 18.3.2018 Co jsou civilizační choroby nemoci, které jsou způsobeny špatným životním stylem můžeme označit za nemoci moderní doby hlavní

Více

5. PORUŠENÁ TOLERANCE S - definována výsledkem orálního glu. testu jde o hodnotu ve 120. minutě 7,7-11,1 mmol/l. Společně s obezitou.

5. PORUŠENÁ TOLERANCE S - definována výsledkem orálního glu. testu jde o hodnotu ve 120. minutě 7,7-11,1 mmol/l. Společně s obezitou. VÝŽIVA V PREVENCI DM 1. DM I. absolutní nedostatek inzulinu dochází kvůli destrukci β- buněk L. ostrůvků autoimunně podmíněným zánětem. Všechny věkové kategorie nejvíce děti. Prim prevence výživou nemá

Více

Jak na mozek, aby fungoval aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak na mozek, aby fungoval aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak na mozek, aby fungoval aneb pohyb a myšlení PaedDr. Mgr. Hana Čechová Mozek nám jasně říká: Hýbej se, běhej, cvič. neboť Vhodně strukturovaná pohybová aktivita jednoznačně zpomaluje proces stárnutí

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová Studie EHES - výsledky MUDr. Kristýna Žejglicová Výsledky studie EHES Zdroje dat Výsledky byly převáženy na demografickou strukturu populace ČR dle pohlaví, věku a vzdělání v roce šetření. Výsledky lékařského

Více

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým

Více

Studie Zdraví dětí MUDr. Kristýna Žejglicová

Studie Zdraví dětí MUDr. Kristýna Žejglicová Studie Zdraví dětí 2016 MUDr. Kristýna Žejglicová Obezita onemocnění charakterizované patologickým hromaděním tukové tkáně v těle, které mění fyziologické poměry v organismu je jedním z nejzávažnějších

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12 Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Tuky se v zásadě dělí na přirozené a umělé. Rozlišují se zejména podle stravitelnosti. Nedávný průzkum renomované

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

MUDr Zdeněk Pospíšil

MUDr Zdeněk Pospíšil MUDr Zdeněk Pospíšil Imunita Charakteristika-soubor buněk,molekul a humorálních faktorů majících schopnost rozlišit cizorodé látky a odstranit je /rozeznává vlastní od cizích/ Zajišťuje-homeostazu,obranyschopnost

Více

rodokmeny vazby mezi členy rodiny + popis pro konkrétní sledovaný znak využití Mendelových zákonů v lékařství genetické konzultace o možném výskytu

rodokmeny vazby mezi členy rodiny + popis pro konkrétní sledovaný znak využití Mendelových zákonů v lékařství genetické konzultace o možném výskytu Genealogie Monogenní dědičnost rodokmeny vazby mezi členy rodiny + popis pro konkrétní sledovaný znak využití Mendelových zákonů v lékařství genetické konzultace o možném výskytu onemocnění v rodině Genealogické

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí. Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň

Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí. Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň Spotřeba alkoholu v ČR: 13 l / os. rok, tj. 26,3 g / os. den Přibl. 60 % nemocí je etiopatologicky spojeno

Více

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje

Více

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Fyziologie stárnutí Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Praha, 2014 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén (stoupá podíl osob nad 50let věku)

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

Kloubní výživa Ecce Vita s hydrolizovaným Kolagenem

Kloubní výživa Ecce Vita s hydrolizovaným Kolagenem Kloubní výživa Ecce Vita s hydrolizovaným Kolagenem Tento produkt byl vyvinut ve spolupráci Mudr. Davida Freje, Ing. Ivety Jecmik Skuherské a odborníků z Japonska. Funkční a dobře vstřebatelná kombinace

Více

"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha

Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost Václav Bunc LSM UK FTVS Praha "Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha Studie WHO z roku 2015 dokládá, že 10% úmrtí ve světě je přímo způsobeno nedostatkem pohybu 33% celosvětových úmrtí

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Gerontologie. Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství

Gerontologie. Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství Gerontologie Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství Definice gerontologie gerontologie soubor vědomostí o stárnutí a stáří, o problematice starnoucích lidí a života

Více

Jak zdravotní obtíže ovlivňují naši mozkovou výkonnost. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak zdravotní obtíže ovlivňují naši mozkovou výkonnost. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak zdravotní obtíže ovlivňují naši mozkovou výkonnost PaedDr. Mgr. Hana Čechová I zdánlivě banální onemocnění mohou mít vliv na výkon a funkce našeho mozku. Soustřeďte se na své zdraví, nebojte se zeptat

Více

Zásady výživy ve stáří

Zásady výživy ve stáří Zásady výživy ve stáří Výuka VŠCHT Doc. MUDr Lubomír Kužela, DrSc Fyziologické faktory I. Pokles základních metabolických funkcí Úbytek svalové tkáně Svalová slabost, srdeční a dechové potíže Tendence

Více

Biologie dítěte a základy zdravovědy 1 a 2

Biologie dítěte a základy zdravovědy 1 a 2 Biologie dítěte a základy zdravovědy 1 a 2 Literatura, zdroje: Machová, J. Biologie člověka pro učitele. Praha: Karolinum, 2002 http://www.szu.cz/manual-prevence-v-lekarske-praxi http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/fsps/ps08/first_aid/web/inde

Více

Prevence osteoporózy a sarkopenie role vitaminu D

Prevence osteoporózy a sarkopenie role vitaminu D Prevence osteoporózy a sarkopenie role vitaminu D Kostní remodelace permanentní kontrolovaná resorpce kosti osteoklasty s následnou náhradou kosti osteoblasty délka cyklu 3-4 měsíce kostní remodelační

Více

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy IMUNOGENETIKA II TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e x F2 y y TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e 3 4 x 3 4 F2 - - y y Transplantace orgánů,, které

Více

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy září popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci

Více

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce 1) Riziko srdečně cévního onemocnění Hlavní příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění. Mezi tato onemocnění

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální

Více

Biologie - Septima, 3. ročník

Biologie - Septima, 3. ročník - Septima, 3. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence

Více

Hygiena je lékařský vědní obor, který studuje zákonitosti vztahů mezi životním prostředím a pracovním prostředím a člověkem.

Hygiena je lékařský vědní obor, který studuje zákonitosti vztahů mezi životním prostředím a pracovním prostředím a člověkem. Hygiena - definice Hygiena je lékařský vědní obor, který studuje zákonitosti vztahů mezi životním prostředím a pracovním prostředím a člověkem. Cílem vědního oboru: - preventivní zaměření - ochrana a upevňování

Více

Antropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D.

Antropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D. Antropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D. CZ.1.07/2.2.00/15.0199 Cizí jazyky v kinantropologii 1 Ontogeneze lidské motoriky (dospívání stáří) Osnova prezentace Pubescence Adolescence Dospělost Stáří CZ.1.07/2.2.00/15.0199

Více

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Metabolický syndrom 3 z 5 a více rizikových faktorů: - obvod pasu u

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek Kvantitativní znak Tyto znaky vykazují plynulou proměnlivost (variabilitu) svého fenotypového projevu. Jsou

Více

Abiotický stres - sucho

Abiotický stres - sucho FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Seznam šablon - Přírodopis

Seznam šablon - Přírodopis Seznam šablon - Přírodopis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický celek: Člověk Ročník: 8 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové kompetence

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz - poruchy trávení a metabolismu - poruchy způsobené nevhodnou výživou - poruchy způsobené nedostatečnou pohybovou aktivitou nepoměr energetického příjmu a výdeje 1. Příjem energie (určité živiny nebo skupiny

Více

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017 Alergie, KVO riziko Státní zdravotní ústav Praha Milovy 2017 Jana Kratěnová Spolupráce s 46 praktickými lékaři pro děti a dorost v 15 městech ČR Celkem 5130 dětí ve věku 5,9,13 a 17 let Data získána v

Více

Moderní odborníci na výživu věří, že plody jujuby jsou bohaté na vitamíny a mají vysokou nutriční a medicínskou hodnotu.

Moderní odborníci na výživu věří, že plody jujuby jsou bohaté na vitamíny a mají vysokou nutriční a medicínskou hodnotu. Datlový sirup TIENS Datlový sirup Čínští lékaři věří, že Jujuba Udržuje lidi fit Doplňuje energii Posiluje játra, slezinu a žaludek Vyživuje krev Zklidňuje nervy Moderní odborníci na výživu věří, že plody

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Základy genetiky - geneticky podmíněné nemoci

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Základy genetiky - geneticky podmíněné nemoci Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Civilizační choroby (nemoci srdce) Anotace Pracovní list stručně shrnuje problematiku civilizačních chorob,

Více

Diabetes neboli Cukrovka

Diabetes neboli Cukrovka Diabetes mellitus Diabetes neboli Cukrovka Skupina onemocnění s nedostatkem nebo sníženým účinkem hormonu inzulinu Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 2. typu Narušený metabolismus- vstřebávání

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

GENETIKA. Dědičnost a pohlaví

GENETIKA. Dědičnost a pohlaví GENETIKA Dědičnost a pohlaví Chromozómové určení pohlaví Dvoudomé rostliny a gonochoristé (živočichové odděleného pohlaví) mají pohlaví určeno dědičně chromozómovou výbavou jedince = dvojicí pohlavních

Více

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

PŘÍNOS LÉČBY INZULÍNOVOU POMPOU U OSOB S DIABETEM 2. TYPU. Autor: Monika Slezáková 4. ročník LF UP. Výskyt cukrovky

PŘÍNOS LÉČBY INZULÍNOVOU POMPOU U OSOB S DIABETEM 2. TYPU. Autor: Monika Slezáková 4. ročník LF UP. Výskyt cukrovky PŘÍNOS LÉČBY INZULÍNOVOU POMPOU U OSOB S DIABETEM 2. TYPU Autor: Monika Slezáková 4. ročník LF UP Výskyt cukrovky V roce 2010 se léčilo v ČR s tímto onemocněním více než 800 tisíc osob. To představovalo

Více

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základy genetiky 2a Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základní genetické pojmy: GEN - úsek DNA molekuly, který svojí primární strukturou určuje primární strukturu jiné makromolekuly

Více

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno Zdraví a jeho determinanty Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, 625 00 Brno Zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady

Více

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE!

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE! Pot je dobrý. Pot je společníkem dříčů, pro které není první krůpěj důvodem přestat, ale důkazem, že jsme ze sebe něco vydali a blahodárným povzbuzením. Povzbuzením, jenž se stalo tělesnou rozkoší, která

Více

Funkce Nedostatek (N - ) Nadbytek (P - ) Šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza) Endokrinní žláza. hormony. Shora připojena k mezimozku

Funkce Nedostatek (N - ) Nadbytek (P - ) Šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza) Endokrinní žláza. hormony. Shora připojena k mezimozku Tabulka Šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza) Shora připojena k mezimozku Melatonin Ladí cirkadiánní rytmy, Ovlivňuje funkci nervové soustavy i celého organizmu, v dětství brzdí tvorbu pohlavních hormonů,

Více

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;

Více

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich

Více

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících

Více

Sylabus pro předmět Humánní dietetika

Sylabus pro předmět Humánní dietetika Sylabus pro předmět Humánní dietetika Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Anatomie a fyziologie trávicího ústrojí člověka se podrobně věnuje anatomii a fyziologii trávicího ústrojí člověka. Studenti

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Alergie, KVO riziko Státní zdravotní ústav Praha Jana Kratěnová Usnesení vlády ČR, od roku 1993 Systém monitorování zahrnuje systematický sběr údajů o kvalitě životního prostředí - ovzduší, pitné, koupací

Více

Alergický pochod. Alergie v dětském věku- od atopického ekzému k respirační alergii

Alergický pochod. Alergie v dětském věku- od atopického ekzému k respirační alergii Alergický pochod Alergie v dětském věku- od atopického ekzému k respirační alergii Kateřina Kopecká Centrum alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce Things we knew, things we did Things we

Více

Ateroskleróza. Vladimír Soška. Oddělení klinické biochemie

Ateroskleróza. Vladimír Soška. Oddělení klinické biochemie Ateroskleróza Vladimír Soška Oddělení klinické biochemie Ateroskleróza Chronicky probíhající onemocnění cévní stěny Struktura je alterována tvorbou ateromů Průběh Roky či desítky let asymptomatický Komplikace

Více

Faktory ovlivňující výživu

Faktory ovlivňující výživu Faktory ovlivňující výživu Dříve než setra vyhodnotí stav pacientovi výživy měla by se obeznámit s faktory, které mohou ovlivnit individuální stravovací návyky a dalšími faktory, které mohou ovlivnit přijímání

Více

KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ

KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ Autor: Magdaléna Janošíková Školitel: Nakládalová M., doc. MUDr. Ph.D. Výskyt Výskyt kardiovaskulárních onemocnění, tedy onemocnění srdce a cév, je v České republice i v dalších

Více

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky Název školy: Základní škola Dukelských bojovníků a mateřská škola, Dubenec Autor: Mgr. Lucie Baliharová Název: VY_32_INOVACE_20/09_Zdravý životní styl Téma: Vitamíny a minerální látky Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1355

Více

Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace

Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace Doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. Ústav hygieny 3. LF UK, Praha Rizikové faktory pro vznik nádorů Obezita Nadměrný příjem tuků? Nadměrná konzumace

Více

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce Kapitola III Poruchy mechanizmů imunity buňka imunitního systému a infekce Imunitní systém Zásadně nutný pro přežití Nezastupitelná úloha v obraně proti infekcím Poruchy imunitního systému při rozvoji

Více

Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba. MUDr. Zdeňka Vyhnánková

Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba. MUDr. Zdeňka Vyhnánková Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba MUDr. Zdeňka Vyhnánková Hormonální změny během menstruačního cyklu do ovulace stoupá hladina estrogenů 10x, hladina progesteronu je nulová v druhé polovině

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

Proč rehabilitace osob vyššího věku?

Proč rehabilitace osob vyššího věku? Proč rehabilitace osob vyššího věku? Opavský J., Urban J., Ošťádal O. Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc Co je to stárnutí a stáří Stárnutí - postupné změny ve struktuře organizmu,

Více

Hodnocení stavu výživy. MUDr. Matej Pekař

Hodnocení stavu výživy. MUDr. Matej Pekař Hodnocení stavu výživy MUDr. Matej Pekař Úvod Obezita nadměrné ukládání energetických zásob v podobě tuku z různých příčin. Energetický příjem je větší než výdej. Příčinou je nejčastěji kombinace většího

Více

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE Autor: Jakub Flašík Výskyt Hypertenze je definována jako obtížně léčitelná (rezistentni) tehdy když se nedaří dosáhnou cílových hodnot krevního tlaku (

Více

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Problematika dětské obezity. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Problematika dětské obezity. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Problematika dětské obezity Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Obezita = nakupení tukové tkáně = rozdíl oproti obezitě dospělých Na nárůstu hmotnosti se podílí i rozvoj muskulosteletárního systému

Více

Pokud se chcete dozvědět o statinech a problematice léčby více, přejděte na. Partnerem je Diagnóza FH, z.s.

Pokud se chcete dozvědět o statinech a problematice léčby více, přejděte na. Partnerem je Diagnóza FH, z.s. BRÁT! SAMOZŘEJMĚ! Pokud se chcete dozvědět o statinech a problematice léčby více, přejděte na www.athero.cz Připravila Česká společnost pro aterosklerózu www.athero.cz Česká společnost pro aterosklerózu

Více

Účinný boj s LDL-cholesterolem? STATINY?!

Účinný boj s LDL-cholesterolem? STATINY?! Účinný boj s LDL-cholesterolem? STATINY?! BRÁT! SAMOZŘEJMĚ! Pověry o statinech aneb Nevěřte všemu, co se povídá a píše O statinech, tedy lécích na snížení množství cholesterolu v krvi, koluje mezi laiky,

Více

ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB

ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB (ACD anemia of chronic disease) seminář Martin Vokurka 2007 neoficiální verze pro studenty 2007 1 Proč se jí zabýváme? VELMI ČASTÁ!!! U hospitalizovaných pacientů je po sideropenii

Více

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce

Více

Obr. 1 Vzorec adrenalinu

Obr. 1 Vzorec adrenalinu Feochromocytom, nádor nadledvin Autor: Antonín Zdráhal Výskyt Obecně nádorové onemocnění vzniká následkem nekontrolovatelného množení buněk, k němuž dochází mnoha různými mechanismy, někdy tyto příčiny

Více

,, Cesta ke zdraví mužů

,, Cesta ke zdraví mužů PREZENTACE VÝSLEDKŮ ŘEŠENÍ PILOTNÍHO PROJEKTU PREVENTIVNÍ PÉČE PRO MUŢE,, Cesta ke zdraví mužů prim. MUDr. Monika Koudová GHC GENETICS, s.r.o.- NZZ, Praha Projekt byl realizován ve dvou etapách: I. etapa

Více

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp

Více

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Zdravotní stav Výsledky studie Zdraví dětí 2016 Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění Úvod Prevalenční

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Člověk a mikroby, jsme nyní odolnější? Jan Krejsek. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové

Člověk a mikroby, jsme nyní odolnější? Jan Krejsek. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové Člověk a mikroby, jsme nyní odolnější? Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové Jsme určeni genetickou dispozicí a životními podmínkami, které působí epigeneticky

Více

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013 Nemoci oběhové soustavy v české populaci Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013 Struktura prezentace Epidemiologická situace v Evropě teoretický rámec zdravotního

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce

Více

Žlázy s vnitřní sekrecí

Žlázy s vnitřní sekrecí Žlázy s vnitřní sekrecí Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 14. 11. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s rozmístěním a činností základních žláz s vnitřní

Více

Diabetes mellitus může být diagnostikován třemi různými způsoby:

Diabetes mellitus může být diagnostikován třemi různými způsoby: Diabetes mellitus 2. typu V současné době tvoří nemocní s diabetem v České republice cca 8 % populace, další část pacientů s diabetem zůstává stále ještě nediagnostikována (více než 2 % obyvatel). Výskyt

Více

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč je strava tolik důležitá? Dostatečný příjem kvalitní stravy je jednou ze základních podmínek života Výživa ovlivňuje

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII.

ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII. ŘÍZENÍ ORGANISMU Přírodopis VIII. Řízení organismu Zajištění vztahu k prostředí, které se neustále mění Udrţování stálého vnitřního prostředí Souhra orgánových soustav NERVOVÁ SOUSTAVA HORMONY NEROVOVÁ

Více

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační

Více