SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ DŮSLEDKY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ DŮSLEDKY"

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ DŮSLEDKY RIGIDITY TRHU PRÁCE VE VYSPĚLÝCH ZEMÍCH EU bakalářská práce Autor: Jiří Štekláč Vedoucí práce: Ing. Michaela Ševčíková Rok: 2009

2 Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. Jiří Štekláč V Praze, dne

3 Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat všem, kteří mi pomohli otevřít oči a začít psát tuto bakalářskou práci a také všem, kteří mi byli oporou na cestě plné protivenství, tedy na mé cestě za dopsáním této práce. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat především sám sobě, za to, že jsem tuto práci vůbec z- vládnul napsat. No a analogicky tedy v poslední řadě bych rád poděkoval své vedoucí práce Ing. Ševčíkové za její toleranci. 3

4 ANOTACE Cílem práce má být zhodnocení sociálně-ekonomických jevů, které přináší příslušná míra pružnosti trhu práce. Jednotlivé dopady budou demonstrovány na vybraných zemích EU s vysokou (Francie), střední (ČR) a nízkou (Velká Británie) rigiditou trhu práce. Téma bude rozděleno na dvě části. První část zhodnotí sociální aspekty strnulosti trhu práce. Budu zkoumat vlivy sociálních systémů (např. výše a kritéria poskytování sociálních dávek) vybraných států na trhy práce a sociální důsledky, které přináší pracovní legislativa (např. ochrana zaměstnance, mzdové strnulosti). V druhé části zhodnotím ekonomické (zejména makroekonomické) aspekty pružnosti trhu práce. Nástrojem analýzy budou především makroekonomické ukazatele. Analýza primárně prověří tlak přísnosti pravidel trhu práce na inflaci, nezaměstnanost, HDP a na měnový kurz. V širším kontextu chci poskytnout odpověď na otázku, zda-li a jak velký mají rigidity na trhu práce podíl na prohlubování či naopak odvracení současné hospodářské krize. KLÍČOVÁ SLOVA: trh práce, rigidita, nezaměstnanost, hospodářská krize JEL KLASIFIKACE: J200, J590, J690, E490 4

5 ANOTATION The aim of my work is to evaluate the social-economic aspects brought along by the respective rate of flexibility at labour market. The individual impacts will be illustrated by selected EU countries with high (France), middle (the Czech Republic) and low (the UK) labour market rigidity. In the first part the social aspects of labour market rigidity will be evaluated. I will examine the influence of social systems (e.g. the extent of and criteria for providing social benefits) on labour markets in the selected countries, with focus on social consequences caused by labour legislation (e.g. employees protection, wage rigidity). The second part will evaluate the economic (especially macroeconomic) aspects of labour market flexibility. The analysis will employ primarily macroeconomic indicators. The analysis will specifically verify the pressure of rigid labour market rules on inflation, unemployment, GDP and exchange rate. In a broader context I will try to answer the question whether (and to what extent) the labour market rigidity participates in deepening or on the other hand averting the current economic crisis. KLÍČOVÁ SLOVA: labour market, labour rigidity, unemployment, economic crisis JEL KLASIFIKACE: J200, J590, J690, E490 5

6 přehled ZKRATEK ČSÚ ČR HDP FR UK VB Český statistický úřad Česká republika Hrubý domácí produkt Francouzská republika Spojené království Velká Británie 6

7 OBSAH ÚVOD VYMEZENÍ TRHU PRÁCE TRH PRÁCE A JEHO ROVNOVÁHA ALTERNATIVNÍ POHLED NA TRH PRÁCE OBECNÉ FAKTORY ZPŮSOBUJÍCÍ NARUŠENÍ ROVNOVÁHY RIGIDIZACE TRHU PRÁCE STÁTNÍ ZÁSAHY MINIMÁLNÍ MZDA MAXIMÁLNÍ TÝDENNÍ PRACOVNÍ DOBA PŘESČASOVÁ PŘIRÁŽKA TLAK ODBORŮ DAŇOVÉ NÁKLADY OSTATNÍ NÁKLADY - INDEX RIGIDITY MĚNOVÁ POLITIKA SOCIÁLNÍ SYSTÉM DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ FISKÁLNÍ POLITIKA OSTATNÍ FAKTORY ANALÝZA ZÁKONÍKŮ PRÁCE A DALŠÍCH RIGIDIZAČNÍCH FAKTORŮ TVORBA KOMPLEXNÍHO INDEXU RIGIDITY KOMPLEXNÍ INDEX RIGIDITY KOMPARACE ZÁKONÍKŮ PRÁCE ANALÝZA VNĚJŠÍCH LEGISLATIVNÍCH FAKTORŮ ANALÝZA VNĚJŠÍCH EXEKUTIVNÍCH FAKTORŮ SOCIÁLNÍ DŮSLEDKY RIGIDITY TRHU PRÁCE PROBLÉM NEZAMĚSTNANOSTI

8 4.2. DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST RIGIDITA A DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST SOCIÁLNÍ PODPORA A DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST RIGIDITA A KRIMINALITA EKONOMICKÉ DŮSLEDKY RIGIDITY TRHU PRÁCE HLAVNÍ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE NEZAMĚSTNANOST INFLACE MĚNOVÝ KURZ HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT VLIV RIGIDITY PRACOVNÍHO TRHU NA HOSPODÁŘSKOU KRIZI DOPADY NA HOSPODÁŘSKOU KRIZI ZÁVĚR

9 ÚVOD Míra v jaké vyspělé státy dnešního světa regulují pracovní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem má nezanedbatelný vliv jednak na sociální stabilitu a jednak na celkovou ekonomickou výkonnost těchto států. To, kolik stát dovolí odpracovat týdně hodin, jakou garantuje minimální mzdu, jak chrání zaměstnance před zlým zaměstnavatelem, jak velké uvaluje daňové břemeno nebo jak moc hází zaměstnancům klacky pod nohy při vstupu do nové profese (a zaměstnancům při jejich najímání), to všechno ovlivňuje životy jednotlivých občanů států. Ovlivňuje je na jedné straně sociálně a na straně druhé ekonomicky. Zkoumání onoho ovlivnění, tj hledání příčin a důsledků deformace trhu práce se má stát hlavním předmětem této práce. Práce si klade několik cílů. V první části je jejím cílem uvést čtenáře do problematiky trhu práce, tj. seznámit ho se základní ekonomickou teorií o pracovním trhu a vymezit jeho základní funkce. Ve druhé části je cílem práce shrnout co největší penzum faktorů (a třeba i netradičních), které ovlivňují rigiditu pracovního trhu a zároveň zhodnotit z teoretického hlediska důsledky této rigidity na ekonomickou a sociální oblast. Tato část práce převážně čerpá ze známé ekonomické teorie. Od souboje slavných ekonomických titánů, jakými jsou J. M. Keynes a M. Friedman, až po méně známé ekonomy, specializující se na problematiku pracovního trhu, jako G. Bertola. Třetí část si klade za cíl pochopení konkrétních činitelů, které přispívají ke škrcení volně smluvních vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Toto pochopení se má konat prostřednictvím kritické analýzy zákoníků práce tří zemí s různou pružností pracovního trhu a poté jejich následné komparace. Tato část si dále klade za cíl sestavit index, který by věrohodně odrážel míru 1

10 rigidity pracovního trhu a který by se stal výchozím kritériem k dalšímu zkoumání. Cílem čtvrté části je zhodnotit metodou analýzy dopady strnulého pracovního trhu na sociální sféru. Jako kritérium k měření sociální závažnosti by měla posloužit veličina zvaná dlouhodobá nezaměstnanost. Pátá část se má stát oním zásadním výstupem této práce. Jejím cílem je provést makroekonomickou analýzu a zhodnotit dopady rigidity trhu práce na základní makroekonomické agregáty. Ke splnění tohoto cíle budou užity základní statistické metody jako jsou regresní a korelační analýza. Konečně šestá část se zabývá otázkou, jak ovlivňují rigidity vyskytující se na trzích práce současnou hospodářskou krizi. Cílem je zde metodou neúplné indukce dospět k odpovědi na otázku, zda rigidní trh má tendenci v době recese nezaměstnanost držet při životě, či ji naopak usmrcuje. Téma bylo zvoleno zejména s ohledem na jeho mimořádnou aktuálnost, zejména v souvislosti s krizí. Na druhou stranu disponuje zároveň aktuálností permanentní ve všech moderních ekonomikách, kde jsou trhy práce a nezaměstnanost problematizovány. Navíc atraktivita tohoto tématu také z části tkví v jeho širokosti. Hřebíčkem do rakve ostatním tématům je potom fakt, že toto téma se týká prakticky všech osob, neboť téměř každý občan dříve či později vstoupí na trh práce. 2

11 1. VYMEZENÍ TRHU PRÁCE 1.1. TRH PRÁCE A JEHO ROVNOVÁHA "Mám rád ekonomický řád, jemuž vládnou volné ceny a trhy... jediný ekonomický řád, který odpovídá lidské svobodě." Wilhelm Röpke V očích elementární ekonomické teorie je trh práce téměr stejným trhem jako jakýkoli jiný trh statků či služeb. Jediný rozdíl je v tom, že na tomto trhu se obchoduje s výrobním faktorem, kterým je právě ona práce. Zde se střetávají dvě funkce. První funkcí je nabídka práce, na jejíž straně stojí zaměstnanci. Druhou funkcí je pak poptávka po práci, na jejíž straně stojí zaměstnavatelé (firmy). A stejně jako na jakémkoli jiném trhu průnik těchto dvou funkcí značí stejné množství nabízené i poptávané práce (a tedy zároveň nulovou nedobrovolnou nezaměstnanost) při tržní výši mzdy. Tuto situaci nazýváme tržní rovnováhou a naznačuje ji graf 1. GRAF 1 Trh práce v rovnováze Mzda (W) Celkové množství práce k dispozici (L T ) Nabídka práce (S L ) Rovnovážná mzda (W*) dobrovolná nezaměstnanost Poptávka po práci (D L ) Rovnovážné množství práce (L*) Práce (L) 3

12 V dnešním regulovaném světě, kde jednotlivé vyspělé státy přijaly pro ulehčení nerovného boje zaměstnanců se zaměstnavateli více či méně rigidní zákoníky práce, je právě prostřednictvím nich tržní rovnováha na trzích práce narušována. V dalších kapitolách a podkapitolách bude ukázáno na příkladech České republiky, Francouzské republiky a Spojeného království, jakým způsobem jsou tyto rovnováhy tržních sil v uvedených zemích narušovány, jaké jsou toho příčiny a jaké jsou toho důsledky ALTERNATIVNÍ POHLED NA TRH PRÁCE Předchozí elementární interpretace však uvažuje pouze půl pravdy o nabídkové křivce práce. Ve skutečnosti na rozdíl od trhů ostatních komodit je nabídková křivka práce zpětně zakřivena (graf č. 2). GRAF 2 Specifikum nabídky práce Mzda (W) (S L ) IE > SE (BP) SE > IE Práce (L) Nejprve nabídková křivka směruje vpravo od osy W. Tento trend vyjadřuje vůli zaměstnance za vyšší mzdu zvyšovat nabízené množství práce. Substituční efekt vítězí nad důchodovým, ale stále slaběji. Poté přichází pomyslný 4

13 nohavicovský break point a od tohoto bodu naopak začíná převažovat důchodový efekt nad substitučním. Důsledkem je fakt, že zaměstnanec bude navzdory čím dál vyšší mzdě chtít méně pracovat a užívat si volný čas. Protože na ostatních trzích nabízené množství roste neustále s cenou, s tímto specifikem se na jiném než pracovním trhu nesetkáme. Důsledky tohoto efektu budou demonstrovány v dalších kapitolách. V jiném smyslu, někteří ekonomové měří trh práce jiným metrem než trhy ostatní. Kupříkladu podle teorie G. Bertola se trh práce odlišuje v jistých faktorech. Komparací trhu práce s trhem potravin zjišťuje, že vzhledem k omezené heterogenitě na trhu potravin není velký problém příslušnou potravinu verifikovat, popsat či identifikovat. Zatímco schopnosti zaměstnance a schopnosti potřebné pro jednotlivá zaměstnání jsou vzhledem k jejich vysoké heterogenitě obtížněji identifikovatelné, verifikovatelné a popsatelné. Bertola vyvozuje závěr, že na trhu práce je obtížnější, než na trhu s běžnými komoditami, sehnat relevantní informace, vyhledávat odpovídající požadované schopnosti, ale i najmout toho správného zaměstnance. To je také důvodem, proč existují na pracovním trhu mnohem silněji nedokonalé informace než na jiných trzích. Silně nedokonalé informace zde rovněž zabraňují tomu, aby se na finančních trzích vytvořila nabídka pojištění proti ztrátě zaměstnání. Bertola připouští střet s problémem asymetrických informací i na jiných než pracovních trzích. Ovšem zatímco nedokonalé informace na mnohých trzích mohou mít jen minoritní dopad na blahobyt, na trhu, kde jednotlivci nabízí svou nedělitelnou práci, jsou velmi důležité 1. Práce analyzuje tuto problematiku dále v následujících kapitolách na konkrétních příkladech, především v souvislosti se státními zásahy. 1 BERTOLA, G. National Labor Market Institutions and the EU Integration Process. Università di Torino 2004, str. 3 5

14 2. OBECNÉ FAKTORY ZPŮSOBUJÍCÍ NARUŠENÍ ROVNOVÁHY RIGIDIZACE TRHU PRÁCE 2.1. STÁTNÍ ZÁSAHY Ve všech evropských vyspělých státech včetně těch, jež jsou předmětem našeho zájmu (ČR, Francie, VB) je trh práce regulován na obou svých osách. Tzn. na jedné straně je regulována cena práce a na straně druhé množství práce. Přitom evropské vlády používají k těmto regulacím celý vějíř nástrojů MINIMÁLNÍ MZDA Zřejmě nejvíce v žaludku řady liberálních ekonomů ležícím vládním opatřením je nástroj zvaný minimální mzda. Jeho smyslem má být pokrok sociální politiky spočívající v zajištění rozumné mzdy i pro nejméně výnosná zaměstnání. Ta však má snadno demonstrovatelné mikroekonomické důsledky (viz. graf 3). GRAF 3 Narušení rovnováhy minimální mzdou (W) - A - - B - (W) (S L ) (S L ) Minimální mzda nad tržní (W M1 ) (D L ) Minimální mzda nad tržní (W M2 ) (D L ) nedobrovolná nezaměstnanost (L - ) (L) (L*) (L) 6

15 Jsme-li v situaci 3A, kde vláda stanovila minimální mzdu nad mzdou tržní, nevyhneme se nadbytečné nezaměstnanosti. Jsme-li v situaci 3B, kde vláda stanovila minimální mzdu pod mzdou tržní, na trh práce stanovení nemá vliv. V tomto případě ovšem opatření minimální mzdy postrádá veškerý smysl a mzda zůstává na své tržní úrovni. Minimální mzda je případem, jehož mikroekonomické důsledky se tedy dají prokázat během pár vteřin náčrtem jednoho grafu, věříme-li v pravdivost marginalistické analýzy. Stanovení minimální ceny za práci má ovšem zároveň poměrně závažné makroekonomické důsledky. Z keynesiánského pohledu má prahová mzda blahodárný účinek na spotřebu. Jeho logika je jasná. Čím vyšší bude mít pracovník mzdu, tím více bude utrácet 2. Keynesiánství v tomto smyslu nevěří, že by minimální mzda mohla rigidizovat trh práce a způsobovat tak nezaměstnanost, ale naopak podle něj zvýšenou spotřebou pouští do žil agregátní poptávce, čímž se nadbytečná nezaměstnanost eliminuje. Vezmeme-li v potaz opoziční názor A. C. Pigoua, jenž tvrdí, že nezaměstnanost je primárně způsobena mzdovou politikou, která se není schopna dostatečně přizpůsobit změnám v poptávce po práci 3, z čehož je možné vyvodit závěr, že nedobrovolná nezaměstnanost existuje primárně proto, že se mzdovou politikou brání poklesu nominálních mezd strnulých směrem dolů, musíme směle konstatovat, že nejdokonalejším zábranou poklesu mzdy je právě ona minimální mzda, leč nezávisí na vyjednávací schopnosti odborů (viz. podkapitola 2.5), ale je jednoduše striktně stanovena MAXIMÁLNÍ TÝDENNÍ PRACOVNÍ DOBA Od poloviny 19. století můžeme být svědky montáží zákoníků práce, stojících na omezování pracovní doby v industrializujících se vyspělých evrop- 2 KEYNES, J. M. The General Theory of Employment, Interest and Money [online], 2003, str. 173, přístup z Internetu dne URL: <http://biblioeconomicus.googlepages.com/> 3 PIGOU, A. C. Theory of unemployment, London: Macmillan, 1933, str

16 ských zemích. Toto omezování má být v historických souvislostech jakýmsi odrazem modernizující se sociální civilizované společnosti. Je totiž reakcí na předchozí dobu průmyslové revoluce, jejíž ikonou je kromě technologického pokroku rovněž zhoršující se situace dělníků. Podle Marxových vizí je dělník vykořisťován kapitalistou nejen výší vyplácené mzdy, která se pohybuje na úrovni existenčního minima, ale také tím, že mu poskytuje jen nezbytný čas na regeneraci jeho tělesné schránky 4. Podobné teorie ale i praxe vedly později k sociálnímu zákonodárství omezujícímu pracovní dobu. Z mikroekonomického pohledu marginalistické analýzy se jedná o omezení množství hodin práce (na rozdíl od minimální mzdy, kde byla omezována výše ceny/mzdy). Situaci znázorňuje graf 4. GRAF 4 Narušení rovnováhy omezením množství práce - A - - B - (W) (S L ) (W) (S L ) Vyšší než tržní mzda (W + ) Úbytek zaměstnávaných hodin Tržní mzda (W*) Maximální množství práce (Q M1 ) (D L ) (L) Maximální množství práce (Q M2 ) (D L ) (L) Omezíme-li množství hodin práce, které je zaměstnáváno nad množstvím, které je zaměstnáváno na volném trhu, jak je demonstrováno na grafu 4B, na trh to nebude mít relevantní dopad. Dojde-li k omezení pod počet tržních hodin (viz. graf 4A), měla by nám podle tohoto teoretického modelu vzrůst mzda i nezaměstnanost nad tržní úroveň (šrafovaná plocha pak označu- 4 MARX, K. Das Kapital: Kritik der politischen Oekonomie, Hamburg: Meissner, 1867, str

17 je dodatečnou rentu zaměstnaných). Zavedení maximální pracovní doby by tak mělo velmi podobný efekt, jako zavedení kvóty na trhu s komoditami. Tento model je však hodně zjednodušený a platí pouze za určitých předpokladů. Tzn. nesmíme zapomenout, že zákon neomezuje celkový počet hodin, ale počet hodin na zaměstnance. Potom si ovšem musíme položit otázku, zda zaměstnavatelé chtějí zaměstnávat hodiny bez ohledu na počet pracovníků nebo pracovníky bez ohledu na počet hodin. V odvětvích vyžadujících hodně lidského kapitálu to budou spíše pracovníci, zatímco v odvětvích s převážně mechanickými procesy pracovní činnosti naopak hodiny. Nyní předpokládejme druhou variantu. Při existenci nedobrovolné nezaměstnanosti nebo existenci přílivu dodatečné pracovní síly ze zahraničí či jiného zdroje dodatečných zaměstnanců (přitom abstrahujeme od možnosti substituce práce kapitálem) může mít zavedení maximální pracovní doby následující efekt. Vycházejme ze vzorce: L = e. H Kde L je celkové množství odpracovaných hodiny, e je počet zaměstnanců a H je stanovený počet hodin odpracovaný jedním zaměstnancem za týden. Pokud v hypotetické ekonomice budou firmy poptávat například hodin práce, množství zaměstnanců bude 100 a každý z těchto zaměstnanců bude ochoten nabízet týdně 48 hodin práce, pak bude pracovní trh v rovnováze. Poté stát omezí pracovní dobu na 40 hodin týdně, čímž zapříčiní, že zaměstnanci budou moci celkem nabízet pouhých hodin práce (pro jednoduchost abstrahujeme od existence přesčasových hodin). Na trhu vznikne nedostatek hodin práce, pouze za předpokladu, že firmy nebudou moci nabrat nové pracovní síly (přičemž zaměstnanost zůstane na své původní úrovni). Naopak, pokud zaměstnavatelé budou moci sáhnout po nové pracovní síle (v tomto případě po dodatečných 20 zaměstnancích), zejména nedobrovolně nezaměst- 9

18 naných, pak dojde naopak ke zvýšení zaměstnanosti. Tuto situaci znázorňuje graf 5. Tato hypotéza o možnosti zvyšování zaměstnanosti prostřednictvím zkrácení pracovní doby bude v pozdějších kapitolách testována na příkladu Francie. GRAF 5 Hypotetický efekt snížení maximální pracovní doby 5 Mzda (W) Nabídka práce (S L ) (W*) Poptávka po práci (D L ) (L*)= nebo (L*)= Práce (L) Způsobem, jakým státy regulují pracovní dobu, však ve skutečnosti není stanovení jejího maxima, nýbrž vymezení jejího přesného trvání. Pokud bychom naši mysl ušetřili existence jiných druhů pracovních poměrů než hlavního (poloviční úvazek, dohoda o provedení práce ) a zároveň abstrahovali od institutu přesčasů, nezbývá v takovém případě zaměstnanci jiná volba než pracovat buď státem určenou pracovní dobu (např. v ČR 40 hodin týdně) nebo nepracovat vůbec. Indiferenční analýza této situace ukazuje, že zaměst- 5 Tento model ovšem předpokládá schopnost reorganizace práce v rámci podniku či firmy. 10

19 nanci tím může být v podstatě upřeno právo zabydlet se ve svém optimu na své nejvyšší dosažitelné indiferenční křivce. (viz. graf 6) GRAF 6 Fixovaná pracovní doba 6 Mzda (W) Mzda (W*) (Z). (X) 128 hodin / týden (Y) 168 hodin / týden (IC 1 ) (IC 3 ) (IC 2 ) Volný čas (FT) Model demonstruje, že zaměstnanec může díky pevně stanovené pracovní době volit pouze mezi suboptimálními situacemi X, kde přistoupí na 40 hodinový pracovní týden za mzdu W*, a Y, kde si bude vychutnávat absolutní volno ovšem bez nároku na mzdu. Přitom jeho optimální situace se nachází v bodě Z ten je však z důvodu rigidního prvku v zákoníku práce pro zaměstnance nedostupný PŘESČASOVÁ PŘIRÁŽKA Zákoník práce standardně umožňuje odpracovat i mnohem více hodin, než kolik určuje stanovená týdenní pracovní doba. Ovšem v tom případě jsou tyto 6 Model je zpracován na základě ordinalistického pojetí subjektivní teorie hodnoty prostřednictvím indiferenční analýzy, jejímž autorem je Vilfredo Pareto. 11

20 hodiny klasifikovány jako přesčasové, a tudíž je povinností zaměstnavatele vyplatit zaměstnanci vyšší mzdu z každé takové hodiny práce navíc. O kolik procent je minimální přesčasová sazba vyšší, to záleží na zákoníku práce toho kterého státu. Jako zobecňující formuli lze vyslovit, že vyšší minimální sazba přispívá k vyšší rigiditě pracovního trhu TLAK ODBORŮ Role odborů tkví ve sdružování zaměstnanců a prosazování jejich společných zájmů vůči zaměstnavatelům. Jejich nejzávažnějším prohřeškem vůči pružnosti pracovního trhu přitom bývá, v menší či větší míře dle síly odborů v jednotlivých zemích, neúměrný tlak na zvyšování mezd nad tržní úroveň. Tlak zde má z mikroeknomického hlediska stejné efekty jako opatření minimální mzdy (viz podkapitola 2.2.). Tento efekt může být obzvláště zhoubný v období deflace, kdy odbory mohou silně přispívat ke strnulosti mezd směrem dolů. Vždy je mnohem obtížnější snižovat mzdy v souladu s tempem poklesu cenové hladiny, než zvyšovat v souladu s tempem růstu cenové hladiny. Ceny ostatního zboží a služeb v období deflace většinou právě díky činnosti odborů uhánějí dolů rychleji než nominální mzdy, což může vést až k neúměrnému růstu reálných mezd 7 (viz. podkapitola 2.8). Odbory mohou v období recese či strukturálních změn, při poklesu poptávky na daném pracovním trhu, zaujmout tři základní strategie. Jejich společným znakem je to, že prostřednictvím vyjednávání se zaměstnavateli dochází k formování tzv. kolektivní nabídky práce. Strategie představuje graf 7. 7 K této situaci došlo například během velké hospodářské deprese v USA mezi lety

21 Graf 7A zobrazuje strategii situace, kdy při poklesu poptávky po práci se odbory snaží zajistit, aby nedocházelo k poklesu zaměstnanosti, a to výměnou za pokles reálných mezd. Snaží se proto formovat kolektivní nabídku co nejvíce neelastickou. Strategie 7B je pravým opakem strategie 7A. Co nejvíce elastickou kolektivní nabídkou se snaží držet mzdy na jejich původní úrovni a to i za cenu propouštění. Ve strategii 7C odbory nechají padat jak mzdy tak zaměstnanost, ovšem ne tak drasticky jako ve strategiích 7A a 7B. GRAF 7 Vliv odborových strategií na trh práce - A - - B - - C - (W) (CS L) A (W) (W) (CS L) C (W 1) (W 2) (D L) (D L) (L) (L 2) (L 1) (CS L) B (D L) (D L) (L) (W 1) (W 2) (L 2) (L 1) (S L) B (D L) (D L) (L) Můžeme se setkat s tezí, že odbory chrání zaměstnané (zejména své členy), zajišťují jim vyšší mzdy a tím škodí nezaměstnaným. Klíčem k porozumění této situace je nejzákladnější zákon ekonomie, a to zákon poptávky - čím je vyšší cena čehokoli, tím méně lidí si to bude chtít koupit. Zvyšme cenu za práci nějakého druhu a počet pracovních příležitostí v tomto oboru se sníží. Úspěšné odbory omezují počet pracovních příležitostí v odvětví, které kontrolují. V důsledku toho někteří lidé, kteří by rádi přijali tato zaměstnání, nebudou tak moci učinit 8. Tato teze se nejvíce blíží právě strategii B. Ta ovšem předpokládá pouze nevinný zásah odborů za předpokladu kříšení vadnoucí poptávky. Případ, kdy odbory šponují mzdy nad tržní úroveň, je zachycen na grafu 3 (viz. podkapitola 2.2). 8 FRIEDMAN, M., FRIEDMAN, R. Svoboda volby, Praha: Liberální institut, 1992 [online], přístup z Internetu dne URL: <http://www.libinst.cz/stranka.php?id=167> 13

22 Známe ovšem i jiný způsob prosazování zájmů odborů. Ten je vyobrazen na grafu č. 4A. V tomto případě však většinou nedochází k omezování počtu hodin na zaměstnance (H), nýbrž k omezování počtu zaměstnanců (e). Alternativou k ovlivňování mzdových sazeb je (tedy) přímé omezení počtu lidí, kteří mohou vykonávat dané zaměstnání. Tato technika působí pouze v případě, kdy je na trhu mnoho zaměstnavatelů a kde by zavedení mzdové kontroly mezd bylo obtížné 9. Jsou-li výše zmíněné předpoklady správné, pak musíme konstatovat, že tlak odborů je dalším prvkem rigidizujícím pracovní trh DAŇOVÉ NÁKLADY "Nejtěžší věcí na pochopení na světě je daň z příjmu." Albert Einstein GRAF 8 Zdanění pracovního trhu Mzda (W) Nabídka práce po vlivu zdanění (S L ) T Nabídka práce (S L ) (W 1 ) (W*) Poptávka po práci (D L ) Rovnovážné množství práce (L*) Práce (L) 9 FRIEDMAN, M., FRIEDMAN, R. Svoboda volby, Praha: Liberální institut, 1992 [online], přístup z Internetu dne URL: <http://www.libinst.cz/stranka.php?id=167> 14

23 Daňové náklady trhu práce zvedají celkové mzdové náklady. Efekt zdanění, ať už se jedná o daň z příjmu nebo sociální či zdravotní pojištění, dopadá na pracovní trh podobně jako například spotřební daň na trh cigaret. Ukazuje to graf 8. Šikmě šrafována plocha zde značí daňové náklady, které ponese zaměstnavatel. Svisle šrafovaná plocha značí náklady přímé daně, které ponese zaměstnanec. Jak vidno z grafu, poměrné rozložení nákladů závisí na elasticitě nabídky a poptávky. S výše uvedenou tezí se však dá souhlasit pouze za určitých předpokladů. Neznamená totiž automaticky, že zaměstnanec bude při zvýšení daně nabízet menší množství práce. Vše záleží, v souladu s ordinalistickou teorií, na jeho subjektivních preferencích (graf 9). GRAF 9 Vliv zdanění na subjektivní rozhodování Důchod (Y) (BC) - A - Důchod - B - (Y) (BC) (S) (U) (BC) (T) (IC 2 ) (IC 1 ) (BC) (V) (IC 2 ) (IC 1 ) Volný čas (FT) Volný čas (FT) V případě A jsme svědky konstelace izokvant, ve které se zaměstnanec rozhodne vlivem zvýšení daně (efekt znázorněn pootočením z BC na BC ) snížit své nabízené množství práce. Nižší hodinová sazba v něm probouzí nechuť k původnímu množství práce. Naopak zaměstnanec z případu B, kde došlo taktéž ke zvýšení daně stejným způsobem, rozhodl že nedovolí přílišný 15

24 pokles své čisté mzdy, a tak se ho snaží alespoň částečně vykompenzovat zvýšením nabízeného množství své práce. Vidíme tedy, že zdanění práce nemusí automaticky znamenat zhoršení nabídky. Nadále ovšem zjednodušme tento model na původní a předpokládejme, že ve vyspělých zemích Evropské unie je zdanění tak vysoké a progresivní, že agregátně snižuje nabídku práce. Zdanění práce má obdobné důsledky jako předchozí uvedené rigidizační nástroje. Je důležité si uvědomit, že výsledná vyšší mzda a nižší zaměstnanost může být způsobena nejen legislativou, spíše než mzdovým prahem stanoveným kolektivními smlouvami. Může být také způsobena systémem zdanění práce, jehož získané prostředky jsou vynakládány na podporu nezaměstnaných či nepracujících, prostřednictvím penzí, sociálních dávek v nezaměstnanosti, dalších transferů nebo poskytování veřejných prací. Všechny tyto politiky slouží ve své podstatě stejnému účelu jako explicitní mzdový práh 10. Ze zmíněného poznatku můžeme vyvodit závěr, že zdanění nejenže samo o sobě zhoršuje nabídku práce, čímž zvyšuje mzdy i nezaměstnanost, ale navíc dochází k umocňování růstu nezaměstnanosti prostřednictvím sociálních benefitů, které díky příjmům z tohoto zdanění mohou existovat. Na vině je pak především smršťující se rozdíl mezi odříznutou mzdou o zdaněnou část a výší sociální podpory v nezaměstnanosti. Lidé, kteří jsou závislí na veřejné podpoře, jsou v podobné situaci. Vstoupit do zaměstnání bude pro ně výhodné pouze tehdy, jestliže si budou schopni vydělat tolik, aby si vynahradili ztrátu podpory. Nemusí se najít žádný zaměstnavatel, pro něhož budou jejich služby natolik cenné 11. Z oblasti zdanění práce se tak dostáváme k výskytu sociálních jevů, souvisejících s rigidizovaným pracovním trhem, jež budou zkoumány v podkapitole 2.9 a ve 4. kapitole. 10 BERTOLA, G. National Labor Market Institutions and the EU Integration Process. Università di Torino 2004, str FRIEDMAN, M., FRIEDMAN, R. Svoboda volby, Praha: Liberální institut, 1992 [online], přístup z Internetu dne URL: <http://www.libinst.cz/stranka.php?id=167> 16

25 2.7. OSTATNÍ NÁKLADY - INDEX RIGIDITY Jedná se o index, který je z větší části determinován povahou zákoníku práce. Kritéria, dle kterých se posuzuje jeho výsledná hodnota, jsou peněžité i nepeněžité náklady najímání a propouštění zaměstnanců a rigidita hodin 12. Dostáváme se tak k nejobvyklejšímu stylu měření rigidity trhu práce. Problematizovat najímání mohou podle tohoto indexu rigidity zejména nemožnost uzavírat smlouvy na dobu určitou, omezenost maximální doby trvání smluv na dobu určitou a poměr výše zákonné minimální mzdy ku průměrné přidané hodnotě na dělníka. Tento index neuvažuje jiné těžko měřitelné faktory - například existenci monopolizace v určitých odvětvích nebo administrativní bariéry. Překážkou při propouštění nadbytečných zaměstnanců, která ztužuje pracovní trh, je především sama legalita propouštění zaměstnanců klasifikovaných jako nadbyteční. Další významnou překážkou může být povinnost upozorňovat nějakou třetí stranu 13, či dokonce se jí tázat při propouštění nějaké větší skupiny zaměstnanců kvalifikovaných jako nadbyteční, nebo nutnost hradit svým zaměstnancům rekvalifikační kurzy, předcházející jejich přesunutí do kategorie nadbytečných. Pravděpodobně nejznámějšími náklady na propouštění zaměstnanců jsou povinnost poskytnou zaměstnanci odstupné (za určitých podmínek) nebo výpovědní lhůtu. Prvkem, který naopak dává trhu prostor volněji dýchat a zaměstnavatelům lépe spát, je zkušební doma. Díky ní je možné v rámci daného období uštědřit výpověď směrem od jedné strany k druhé ze dne na den. 12 Index a kritéria výzkumu jsou dílem projektu Doing business Measuring business regulations v rámci IFC World Bank Group, přístup z Internetu dne URL: <http://www.doingbusiness.org/exploretopics/employingworkers/> 13 zejména odborové organizace 17

26 Ukazatel rigidity hodin zodpovídá v podstatě pouhé dvě jednoduché otázky - kolik až může zaměstnanec pracovat nadčasových hodin a kolik to bude stát MĚNOVÁ POLITIKA Není zkušenějších tanečníků s nezaměstnaností, než duet centrální banka - odbory. Jiří Štekláč Zdánlivě nevinným nástrojem k ovlivňování trhu práce je nástroj zvaný monetární politika. Všechny evropské země se pyšní modelem centrálního bankovnictví, a tudíž jejich centrální banky hřímají v rukou privilegium na emisi peněz a na ovlivňování jejich množství. Rozdělme měnovou politiku na expanzivní, restriktivní a neutrální. Jakým způsobem tyto tři typy politik ovlivňují trh práce v krátkém období, ukazuje graf 10. GRAF 10 Vliv měnové politiky na trh práce (SR) (P) - A - - B - (LAS) (W) (AS) (S L ) (P*) (AD) (AD) (AD) (W*) (D L ) (D L ) (D L ) (Y*) (Y) (Q*) (L) Z modelu 10A je vidět, že expanzivní měnová politika zvyšuje agregátní poptávku (AD) a tudíž i poptávku na trhu práce (D L ) v krátkém období tak dochází k růstu mezd a zaměstnanosti. Monetární restrikce má na funkce AD 18

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST 9. přednáška 23.05.2007 INFLACE A NEZAMĚSTNANOST 9. přednáška I. Inflace II. Nezaměstnanost Ing. A. Ecková,, PhD. 9. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Inflace, deflace, desinflace,, cenové indexy, Phillipsova

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

křivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L

křivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L 10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce Struktura charakteristika NedoKo.. trhu práce optimální množství práce v SR optimální množství práce v LR mzdová diskriminace monopsonu individuální

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka

Více

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST INFLACE A NEZAMĚSTNANOST Úvod Hypotéza zda-li existuje vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností (trade off) Negativní korelace veličin? Růst inflace pokles nezaměstnanosti a naopak Phillipsova křivka

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Struktura tématu. 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů. 3. Základní typy hospodářské politiky

Struktura tématu. 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů. 3. Základní typy hospodářské politiky 11. Hospodářsk ská politika rb mezinárodn rodní podnikání 2 2005/2006 Struktura tématu 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů 3. Základní typy hospodářské politiky

Více

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2015/16 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 16. 02. 2016 Úvod charakteristika kurzu, požadavky, informace

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika

Více

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky 11. přednáška Makroekonomie I Monetární politika Fiskální politika + státní rozpočet Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Monetární politika Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový,

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W.

Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W. Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W. Phillipsem, který zkoumal vztah mezi mírou nezaměstnanosti a růstem nominálních

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový

Více

Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny

Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny Budoucí pozice ČR v Evropské unii a EURO Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny Lubomír Lízal, Ph.D. Praha, 29. 11. 2016 Ekonomická konvergence Konvergence

Více

Ekonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II.

Ekonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II. Ekonomie II Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu

Více

Obsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI

Obsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI Obsah Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima........................ IX Předmluva autora k šestému vydání.................................... XI 1. Člověk v tržním systému.............................................

Více

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI) AGREGÁTNÍ POPTÁVKA ÚVOD Odvození z modelu IS-LM-BP - fixní cenová hladina Nyní rovnovážná produkce a změny cenové hladiny Jak inflace ovlivňuje velikost produkce a jak produkt ovlivní vývoj inflace Vývoj

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

MAKROEKONOMIKA. Úvod

MAKROEKONOMIKA. Úvod MAKROEKONOMIKA Úvod Co chápeme pod pojmem makroekonomie? Je to samostatná vědní disciplína nebo je jen součástí šířeji pojaté vědy? Ekonomie Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.

Více

9 Trh práce a nezaměstnanost

9 Trh práce a nezaměstnanost 9 Trh práce a nezaměstnanost Teoretická východiska Trh práce Trh práce je místem, kde dochází ke střetu nabídky práce (S ) s poptávkou po práci (D ). Domácnosti na trh práce vstupují a nabízejí práci,

Více

Inflace. Mojmír Sabolovič. Katedra finančního práva a národního hospodářství

Inflace. Mojmír Sabolovič. Katedra finančního práva a národního hospodářství Inflace Mojmír Sabolovič Katedra finančního práva a národního hospodářství Inflace základní pojmy Inflace Makroekonomická nerovnováha, která se projevuje růstem cenové hladiny Růst peněžní zásoby v ekonomice

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1 iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického

Více

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ALENA KERLINOVÁ ALENA.KERLINOVA@LAW.MUNI.CZ VÝKON NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Založen na využívání výrobních faktorů: půda vnitřně nehomogenní faktor (liší se kvalitou),

Více

republikou očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha, 22. června 2010

republikou očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha, 22. června 2010 Přijetí eura Českou republikou očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha, 22. června 2010 Obsah O čem vypovídají analýzy sladěnosti Vybrané

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

TRH PRÁCE.

TRH PRÁCE. TRH PRÁCE POPTÁVKA PO PRÁCI Předpoklad! Dokonalá konkurenci na trhu práce Existuje velký počet nabízejících i poptávajících Žádny z nich nemůže ovlivnit cenu Poptávka po práci je určena množstvím práce,

Více

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy)

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Co považuji za významné z historie pojem spravedlivá cena

Více

1 Úvod. 1 Tento příspěvek je částí analýzy (odborné statě) Maastrichtská konvergenční kritéria (Šimíková (2003)), jenž

1 Úvod. 1 Tento příspěvek je částí analýzy (odborné statě) Maastrichtská konvergenční kritéria (Šimíková (2003)), jenž Makroekonomická analýza maastrichtských konvergenčních kritérií; Případ cenové stability 1 Ing. Ivana Šimíková, Ph.D. Katedra financí a účetnictví TUL, Hospodářská fakulta Hálkova 6 461 17 Liberec E -

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

AGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ

AGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ AGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ Úvod Jak se míra inflace projeví v rozhodování firem AS ukazuje velikost reálného produktu, které jsou firmy ochotny nabízet při různých mírách inflace Nutné rozlišovat

Více

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Fiskální politika I. Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné Úloha 1 Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné a. dosažením makroekonomické rovnováhy pouze při plném využití kapacit ekonomiky b. důrazem na finanční trhy c. větším využíváním regulace

Více

N_MaE_II Makroekonomie II (Mgr) A LS

N_MaE_II Makroekonomie II (Mgr) A LS N_MaE_II Makroekonomie II (Mgr) A LS 2011-2012 Garant předmětu: Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. Katedra ekonomie a mezinárodních vztahů Makroekonomie II navazuje na bakalářský předmět Makroekonomie I. Obsahuje

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Metodický list č. 6 14) Fiskální politika. 15) Obchodní politika 14) Fiskální politika. 1. Rozpočtová soustava. 2. Keynesiánská fiskální politika

Metodický list č. 6 14) Fiskální politika. 15) Obchodní politika 14) Fiskální politika. 1. Rozpočtová soustava. 2. Keynesiánská fiskální politika Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 6 14) Fiskální politika 15) Obchodní politika 14) Fiskální

Více

11 Inflace a metody jejího léčení

11 Inflace a metody jejího léčení 11 Inflace a metody jejího léčení Teoretická východiska Inflace O inflaci hovoříme, pokud v ekonomice dochází k růstu cenové hladiny. Pokud cenová hladina klesá, hovoříme o deflaci. Dezinflace potom značí

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha 10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie

Více

N_MaE_II Makroekonomie II B (Mgr.) LS

N_MaE_II Makroekonomie II B (Mgr.) LS N_MaE_II Makroekonomie II B (Mgr.) LS 2011-2012 Garant předmětu: Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. Katedra ekonomie a mezinárodních vztahů Makroekonomie II navazuje na bakalářský předmět Makroekonomie I.

Více

EU peníze školám - OP VK oblast podpory 1.4 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

EU peníze školám - OP VK oblast podpory 1.4 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Projekt : EU peníze školám - OP VK oblast podpory 1.4 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Registrační číslo projektu : CZ.1.07/1.4.00/21.0815 Číslo a název šablony klíčové aktivity

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 5. Lekce Doprovodné jevy tržního mechanismu Struktura lekce:

Více

5. NEZAMĚSTNANOST. slide 1

5. NEZAMĚSTNANOST. slide 1 5. NEZAMĚSTNANOST slide 1 Předmětem přednášky je přirozená míra nezaměstnanosti: co vyjadřuje co jí způsobuje jak se vyvíjí v reálných ekonomikách slide 2 Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra

Více

Soukup str. 389 záporná produkční mezera ekonomika je v recesy. π=2% CB zvyšuje úroky

Soukup str. 389 záporná produkční mezera ekonomika je v recesy. π=2% CB zvyšuje úroky Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 10 Makroekonomická rovnováha Obsah. 10) Makroekonomická rovnováha v modelu AD - AS Cíl:

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D.

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Ekonomie Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Kontakt a organizační záležitosti vendula.masatova@email.cz Zakončení studia: písemná zkouška (leden, únor, popřípadě předtermín před Vánocemi) Testové

Více

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Úvod Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Příjmová strana velikost daní Krize a snižování daně z příjmu Výdajová strana

Více

ské politiky v současn asné ekonomické situaci

ské politiky v současn asné ekonomické situaci Aplikace hospodářsk ské politiky v současn asné ekonomické situaci VIII. Setkání představitelů významných podniků Jihočeského kraje Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 12.

Více

Ekonomická svoboda předpoklad úspěchu. Ing. Jan Skopeček. 21. Ledna 2012, Hradec Králové

Ekonomická svoboda předpoklad úspěchu. Ing. Jan Skopeček. 21. Ledna 2012, Hradec Králové Ekonomická svoboda předpoklad úspěchu Ing. Jan Skopeček 21. Ledna 2012, Hradec Králové Kvalita podnikatelského prostředí Podmínky zahájení a ukončení podnikání Efektivnost produktových trhů Efektivnost

Více

Model AD AD- -ASS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly

Model AD AD- -ASS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly Model AD-ASAS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Podmínky podnikání v ČR v mezinárodním srovnání & případová studie Podmínky zaměstnávání

Podmínky podnikání v ČR v mezinárodním srovnání & případová studie Podmínky zaměstnávání Podmínky podnikání v ČR v mezinárodním srovnání & případová studie Podmínky zaměstnávání Václav Šmejkal Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz 5. 12. 20 Metodika hodnocení Doing Business každoroční

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního sektoru

Více

Obsah přednášky. Důchodový a substituční efekt u daně ze mzdy. DWL u daně ze mzdy (Hicks) Odvození nabídky práce. Práce a paušální daň

Obsah přednášky. Důchodový a substituční efekt u daně ze mzdy. DWL u daně ze mzdy (Hicks) Odvození nabídky práce. Práce a paušální daň Distorzní účinky daní na nabídkovou stranu ekonomiky Makroekonomické důsledky zdanění Přednáška č. 4 Daně a nabídka práce Obsah přednášky Vliv zdanění na úspory soukromého sektoru Vliv zdanění na ochotu

Více

Inflace versus nezaměstnanost. Phillipsova křivka a její hospodářsko-politické implikace

Inflace versus nezaměstnanost. Phillipsova křivka a její hospodářsko-politické implikace Inflace versus nezaměstnanost Phillipsova křivka a její hospodářsko-politické implikace Inflace Inflace je definována jako stálý a nepřetržitý růst cenové hladiny. Stagflace, desinflace, deflace Výši inflace

Více

DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE

DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE Tabulka. Poměr mezd mužů a žen v ČR (2009) Graf. Poměr mezd mužů a žen v ČR (2000-2009) Tabulka. Mzdová mezera ve vybraných zemích Vysvětlení mzdového rozdílu Jak vysvětlit,

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

- koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost, vysoké tempo inflace aj.)

- koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost, vysoké tempo inflace aj.) Otázka: Fiskální politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nechci státní rozpočet, ekonomie strany, nabídky Hospodářská politika - koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost,

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

Inflace a nezaměstnanost. Inflace

Inflace a nezaměstnanost. Inflace = projevy makroekonomické nerovnováhy Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = růst cenové hladiny Deflace = pokles cenové hladiny Akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace Dezinflace = snižování

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

2. Trh a tržní hospodářství

2. Trh a tržní hospodářství 2. Trh a tržní hospodářství Základní pojmy: Trh je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz Zboží je hmotný statek (přírodní nebo vyrobený), který je určen k prodeji. To znamená, že zboží

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE NEZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více