2. Vymezení základních pojmů

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "2. Vymezení základních pojmů"

Transkript

1 Obsah 1. Úvod 3 2. Vymezení základních pojmů 5 3. Aktivní stárnutí Vymezení pojmu Obecné charakteristiky stáří a stárnutí Vymezení pojmů stáří, stárnutí a senior z různých pohledů Potřeby seniorů Potřeba stimulace Potřeba učení a orientace Potřeba jistoty a citového bezpečí Potřeba seberealizace Potřeba otevřené budoucnosti a naděje Potřeba sociálního kontaktu Faktory ovlivňující aktivní stárnutí Přehled aktivit seniorů Stárnutí v číslech Aktivní stárnutí v ekonomickém kontextu Aktivní stárnutí v širším kontextu Současná situace v ČR Struktura sociálního zabezpečení Přehled sociálních služeb Využití sociálních služeb Materiální zabezpečení Analýza potřeb sociálních služeb pro seniory Současná situace v Norsku Systém sociálního zabezpečení Organizace zastupující norské seniory Shrnutí Možnosti vývoje v ČR Změna paradigmatu Aktivní propagace nového přístupu Vzdělávání Občanská sdružení a neziskové organizace Rozšiřování povědomí o současných dostupných službách v dané lokalitě Podpora občanské komunity Prosazování zájmů seniorů v plánování místního rozvoje Motivace seniorů k aktivitě ve smyslu hájení jejich vlastních zájmů Shrnutí Zaměstnanecká politika osob Vymezení a stručný náhled současné situace v ČR Zaměstnanecký trh Důchodové pojištění a podpora v nezaměstnanosti Vzdělávání Zaměstnanecká politika ČR v číslech Obecné přehledy Částečné úvazky 42 Tento dokument vznikl v rámci projektu Výměna zkušeností a know-how v oblasti aktivního stárnutí a zaměstnanecké politiky vůči pracovníkům starším 50 let spolufinancovaného z finančního mechanismu EHP/Norsko

2 Úroveň vzdělání Ekonomická aktivita seniorů Současná situace v Norsku Charakteristiky starších pracovníků Zdravotní stav Přednosti a nedostatky starších pracovníků Obecné charakteristiky Mýty o starších pracovnících Postoje starších pracovníků Sebehodnocení Obecné postoje k práci Jistota a hledání zaměstnání Pracovní prostředí Výkonnost a vzdělávání Pracovní doba Odchod do důchodu / setrvání v zaměstnání Postoje zaměstnavatelů Odchod do důchodu a jeho příčiny Exit Částečný úvazek Push mode aneb teorie vytlačení Jump model aneb teorie spontánního výstupu Faktory ovlivňující zaměstnanost starších pracovníků Jednotlivec Zaměstnavatel Stát Odbory Závěr Nástroje pro zvyšování zaměstnanosti starších pracovníků Obecně Podniková úroveň Přípravná fáze Fáze mapování Fáze analýzy Fáze vypracování Fáze výkonu Fáze vyhodnocení Ekonomická úroveň Finanční příspěvky Legislativní úroveň Důchodové pojištění Aktivní politika zaměstnanosti Systém celoživotního vzdělávání Ostatní nástroje Závěr 74 Seznam Literatury 76 Tento dokument vznikl v rámci projektu Výměna zkušeností a know-how v oblasti aktivního stárnutí a zaměstnanecké politiky vůči pracovníkům starším 50 let spolufinancovaného z finančního mechanismu EHP/Norsko

3 1. Úvod V celém vyspělém světě se v posledních deseti letech intenzivně diskutuje o problematice stárnutí populace. Prognózy statistických úřadů předpovídají rapidní změny v rozložení věkových skupin, jejichž společnými jmenovateli jsou nárůst počtu starších lidí a pokles lidí v produktivním věku. Tyto změny jsou způsobené prodlužováním naděje dožití se současně stoupající kvalitou zdravotní péče a klesající porodností. Budou natolik výrazné, že aby bylo fungování naší společnosti i v budoucnu možné, bude nutné zvyšovat věk odchodu do důchodu. Jednoduše nebude dostatek mladé pracovní síly. Zároveň se jednotlivé země musí zodpovědně vyrovnat s rostoucími výdaji na péči o přibývající nesoběstačné osoby a s rostoucími náklady na důchodové pojištění. Evropská Unie se stárnutí populace snaží čelit strategií, která se zakládá na principech aktivního stárnutí. Rok 2012 dokonce vyhlásila rokem aktivního stárnutí. Tato příručka vznikla na základě iniciativy neziskové organizace M'am'aloca jako výstup z mezinárodního projektu zacíleného na aktivní stárnutí, dotovaného z fondů EEA. Principem celého projektu byla výměna know how mezi Norskem a Českou republikou v otázkách aktivního stárnutí a zaměstnanecké politiky osob starších 50 let. Součástí projektu byly 2 výpravy české delegace do norského Osla, seminář v Praze a konference v Kolíně. Obě strany se zúčastnily všech aktivit, jejichž přínos by měl být zhodnocen v budoucnu. Tato příručka je tedy shrnutím poznatků a zkušeností ze zahraničních cest a české i světové literatury. Jejím účelem je zmapovat současnou situaci v oblasti péče o seniory a zaměstnávání lidí v předdůchodovém věku, shrnout aktuální trendy a nastínit možné směry budoucího vývoje. Tato práce si však neklade za cíl prosazovat radikální legislativní změny, přestože bez nich zřejmě v budoucnu pozitivní vývoj v této problematice nebude možný. Tato práce spíše směřuje do rukou subjektů na lokální úrovni jako jsou obecní úřady, úřad práce, neziskové organizace, provozovatelé sociálních služeb a v neposlední řadě také jednotlivci. Je určena těm z vás, kteří věříte v pozitivní budoucnost a chcete pro ni něco udělat. Tato příručka vás chce přehlednou a komplexní formou informovat, motivovat a inspirovat k progresivní aktivitě v oblasti aktivního stárnutí a zaměstnávání starších lidí. Věříme, že v ní každý nalezne potřebnou inspiraci a že se i jejím prostřednictvím společnými silami dopracujeme alespoň tam, kde je nyní Norsko. Hlavním partnerem projektu je Norsko a to z několika důvodů. Především se jedná o zemi, která stejně jako celý skandinávský region patří k tradičním zastáncům sociálního státu, jehož principy se dlouhodobě řídí, klade na ně velký důraz a této formy politického uspořádání se drží i v

4 současnosti. Většina Evropy se však již několik let musí intenzivně zabývat ekonomickou krizí, která často motivuje k opatřením v oblasti úspor a ekonomického progresu, mnohdy na úkor sociální politiky. Norsko si svůj odlišný přístup může dovolit především díky bohatým zásobám ropy a relativně vysokým daním, ze kterých těží dostatečné prostředky na financování štědrého systému sociálního zabezpečení. Přestože v přepočtu na HDP je dnes Norsko nejbohatší zemí světa a nabízí se proto logická námitka hypotetické nesrovnatelnosti této země s Českou republikou, v mnohém jsou si oba státy podobné a proto je možné vzít si inspirující příklad z některých praktik, které v Norsku v oblasti sociální politiky dobře fungují. Při strukturování této příručky jsme se snažili postupovat logicky a proto hned za úvodem naleznete stručné vysvětlení některých relativně problematických pojmů, které dále používáme. Následuje kapitola aktivní stárnutí, která se věnuje problematice seniorů, kvalitě jejich života a možnostem jejího zvyšování. 4. kapitola se potom věnuje pracovnímu trhu, starším zaměstnancům a jejich charakteristikám a nástrojům, které mohou starší pracovníky motivovat v delším setrvání v zaměstnaneckém poměru. Celá příručka je tak v podstatě rozdělena na dvě hlavní části, z nichž ta první je poněkud více teoretická a věnuje se stáří spíše obecně, zatímco ta druhá sleduje tu více praktickou stránku celé problematiky a soustřeďuje se zejména na vývoj pracovního trhu.

5 2. Vymezení základních pojmů V této práci se budeme zabývat pojmy, které se týkají aktivního stárnutí a zaměstnanecké politiky osob starších 50 let. Níže proto uvádíme základní vymezení těch pojmů, které jsou v této problematice klíčové. Aktivní stárnutí je slovní spojení, které označuje progresivní přístup ke stárnutí a starým lidem. Zakládá se na principech solidarity, respektu k individualitě a jedinečnosti. Jeho cílem je zajistit vysokou kvalitu života i v pozdním věku a především prohloubit poněkud pohmožděný vztah mezi generacemi. Základním stavebním kamenem aktivního stárnutí je inkluze, společenské zapojení a především právo na něj v každém věku. V současné době se dá o aktivním stárnutí mluvit jako o evropské strategii přípravy na stárnutí její populace. V kapitole 3.1. se tímto pojmem zabýváme detailně. Ageismus je pojem, který s aktivním stárnutím úzce souvisí, protože evokuje diskriminaci na základě věku. Ageismus je negativistický přístup ke stáří, který na základě zobecněných a-nebo nepravdivých předsudků odsouvá staré lidi na druhou kolej. Typickým předsudkem je, že starý člověk je problém, který je potřeba řešit v izolaci, mimo hlavní proud dění mladé a krásné společnosti. Stejně jako přistupuje současná západní společnost ke smrti, vnímá i staré lidi jsou něčím nežádoucím, neperspektivním, obtěžujícím, nehezkým a nákladným. Senior v zásadě označuje člověka v penzi, tedy důchodce. V zahraničí se ale používá šířeji, i v kontextu ještě pracujících typicky ve slovním spojení senior policy (volně přeloženo jako politika v otázkách seniorů). V této práci budeme slovo senior často zaměňovat se slovním spojením starý člověk nebo důchodce. Starší člověk je běžné slovní spojení, které používáme v každodenním životě. Co je ovšem podstatné, je vymezení stáří. Abychom totiž mohli člověka označit za starého, musíme určit nějaké hranice, od kdy ho lze za takového považovat. V kapitole 3.2. podáváme přehled různých postojů, které tuto hranici nějakým způsobem vymezují. Na tomto místě ovšem postačí konstatovat, že obecně se za hranici pravého stáří považuje 75. rok života. Slovní spojení starší člověk potom obecně odkazuje ke všem lidem, kteří se k tomuto věku blíží, v zásadě však žádná pevná hranice nemá smysl. V této práci používáme obrat starší člověk volně a odkazujeme s ním většinou na osoby starší 60 let. Starší pracovník označuje osoby činné na pracovním trhu, které se blíží důchodovému věku. Pojem používáme nejčastěji pro skupinu osob starších 50 let.

6 3.1. Vymezení pojmu 3. Aktivní stárnutí Pojem aktivní stárnutí byl vysloven koncem 90. let minulého století Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v reakci na problematiku celosvětového stárnutí populace. Jedná se o koncept přístupu ke stáří a seniorům, který vychází ze zásad Organizace spojených národů pro seniory a vyjadřuje potřebu změny v přístupu k otázkám začleňování seniorů do společnosti. Podstatou této změny je prohloubení vztahu široké společnosti k seniorům ve smyslu respektování a prosazování jejich práv a hodnot, jako jsou nezávislost, důstojnost, účast na životě společnosti a seberealizace. Má-li být stárnutí pozitivní zkušeností, pak delší život musí být provázán s rovnými příležitostmi ke zdraví, účasti a bezpečí všech lidí. Aktivní stárnutí proto odkazuje k takovému přístupu k jednotlivcům i skupinám, který umožňuje naplňování potenciálu jejich fyzického, psychického i sociálního blahobytu v průběhu života a začleňování do společnosti dle jejich potřeb, přání a možností, a který zároveň umožňuje poskytování ochrany, bezpečí a péče těmto lidem. Slovo aktivní zde odkazuje k přetrvávající participaci na společenském, ekonomickém, kulturním, duchovním i občanském dění, nejen ke schopnosti být fyzicky aktivní či být součástí pracovní síly (WHO, 2002) Obecné charakteristiky stáří a stárnutí Vymezení pojmů stáří, stárnutí a senior z různých pohledů Zcela na počátku debaty o stáří je nutné si uvědomit, že stárnutí je přirozený a nezvratný biologický proces, který trvá od početí až po smrt jednotlivce. V tomto smyslu tedy není nutné vymezovat žádné hranice ani životní etapy, stárnutí se týká všech a stejným způsobem. Rozdíly pak existují pouze ve formě a průběhu tohoto procesu. Přitom jasně stanovit hranici stáří a určit, že po jejím překročení se člověk stává starým, je přinejmenším složité. Mezi hlavní charakteristiky stáří a procesu stárnutí totiž patří značné individuální rozdíly závislé na aktuálním zdravotním a psychickém stavu jednotlivce, jeho rodinném zázemí a dlouhodobých vztazích uvnitř rodiny, vlastním sebepojetí i hodnotovém a postojovém vybavení a především také na vývoji jeho života a životním stylu. Obecně však lze říci, že stárnutí je série změn, která se specificky projevuje na těle i na duši. Stáří proto můžeme chápat jako pozdní fázi vývoje života člověka s řadou přirozených degenerativních procesů, které se projevují poklesem výkonu určitých funkcí. Dochází k výskytu a rozvoji chronických onemocnění charakteristických zejména polymorbiditou (souběh několika onemocnění), zhoršuje se smyslové vnímání, klesá celková pohyblivost, schopnost učení a regulace

7 i artikulace emocí, mění se struktura a funkčnost paměti, snižuje se kognitivní výkon a nakonec také celková soběstačnost. Změn, které stáří přináší, je hodně a jejich důsledky mají různou povahu. V konečném důsledku však vždy vedou ke změnám životního stylu, přístupu k životu, potřebám a očekáváním. Při práci se seniory je potřeba tuto skutečnost respektovat a proto více než v jiných případech uplatňovat individuální přístup k těmto jednotlivcům. Vrátíme-li se k otázce, kdy se člověk stává starým, můžeme pro její zodpovězení uplatnit několik přístupů. Vzhledem k výše uvedenému a různorodosti stáří se obvykle rozlišují tři klasifikace stáří: sociální, kalendářní a biologické. Poslední zmiňovanou klasifikaci zde však nebudeme rozvádět, neboť se ukazuje, že nemá žádný praktický smysl (Kalvach a kol., 2004, s. 48). Uvádíme zde proto méně často používanou kategorii psychologické stáří. Ze sociálního úhlu pohledu lze obecně říci, že člověk je starý ve chvíli, kdy je za starého považován ostatními členy společnosti (Langmeier, Krejčířová, 1998, s.185). Tento pohled chápe stáří jako změnu životního stylu spojenou s odchodem do důchodu, ztrátou životního partnera či změnou bydlení v důsledku nesoběstačnosti (ústavní péče) a nesoběstačností samotnou. S tím se pojí také změna sociálních rolí a statusu. Sociální stáří můžeme obecně rozdělit na první a druhý věk, tj. období vzdělávání se a produktivity, a na věk třetí a čtvrtý, který se nese ve znamení zklidnění životního tempa (Kalvach a kol., 2004, S. 47). Kalendářní stáří je naopak pojem, který nahlíží věk z pohledu dosažení určitého, společenským konsensem stanoveného věku. Hranice tohoto věku se s postupem času mění a závisí na faktorech jako jsou průměrná délka života a rozložení obyvatelstva daného místa dle věku. Obecně tedy bývá za počátek stáří považována hranice 65 let, přičemž z lékařského hlediska se počítá s nástupem samotného stáří kolem 75. roku života. Interindividuální rozdíly jsou ovšem v tomto období velmi výrazné a to důsledkem již zmiňované jedinečnosti v této věkové kategorii lidí. Od 60. let minulého století se také používá dělení na mladé seniory (65-74 let), staré seniory (75-84 let) a velmi staré seniory (85 a více let) (Kalvach a kol., 2004, S. 47). K těmto kategoriím a jejich specifikům se vracíme v následující kapitole, kde se zabýváme potřebami seniorů. Pojmem psychické stáří můžeme rozumět přístup ke stáří z hlediska jednotlivce a psychologických změn jeho vnímání, myšlení, prožívání a chování. Jedná se především o změny v oblasti poznávacích procesů (pokles aktivační úrovně, smyslového vnímání a s tím spojené orientace, paměťových kompetencí a učení, intelektových schopností), regulačních procesů (labilnější emoční prožívání a reaktivita, pokles aktivní vůle a naopak zbytnění vůle pasivní v podobě zarputilosti a často nesmyslného ulpívání), ale také o změny

8 osobnosti (puntičkářství, opatrnost, nerozhodnost, úzkostnost, nespokojenost, egocentrismus, prohloubená introverze či vztahovačnost). V pozdních fázích životního cyklu pak můžeme hovořit o změnách v psychice člověka, které souvisejí především s prohlubováním závažnosti některých chronických onemocnění, celkovým poklesem výkonu organismu, nesoběstačností a s tím vším související změnou způsobu života, v neposlední řadě pak také s přípravou na smrt. Se všemi těmito změnami jsou úzce spojeny potřeby seniorů, kterým se v následující kapitole věnujeme se zvýšenou pozorností vzhledem k jejich důležitosti v kontextu této práce Potřeby seniorů Výše jsme nastínili základní kategorizaci stáří. Je z ní patrné, že stáří je především otázkou kvalitativní změny v životě jednotlivce, ale také v životě jeho blízkých a nakonec i v životě celé společnosti, která se zavázala o své členy pečovat. Je také patrné, že stáří ovlivňuje i potřeby daných lidí. Chceme-li seniory lépe integrovat, zajistit jim důstojné prožití zbytku života a v neposlední řadě je také motivovat k vyšším výkonům, musíme tyto jejich potřeby znát a přizpůsobit se jim. Níže proto uvádíme přehled základních potřeb seniorů, jak je vykládá psychologická a geriatrická literatura. Z obecnějšího pohledu je výhodné detailněji rozvést zmiňovanou kategorizaci na mladé, staré a velmi staré seniory a stručně vymezit základní témata, kterými se lidé v těchto věkových kategoriích nejčastěji zabývají. Dle Kalvacha a jeho kolegů (2004, s. 47) jsou tato témata rozložena následujícím způsobem: Mladí senioři, tj. lidé ve věku let, nejčastěji řeší otázky odchodu do důchodu, volného času, aktivit a seberealizace. Staří senioři (75-84 let) se pak často zabývají otázkami adaptace na nové prostředí (v případě ústavní péče či dlouhodobé hospitalizace, nebo v případě pobytových služeb sociální péče), tolerance zátěže, stonání a osamělosti. U velmi starých seniorů pak dominuje problematika soběstačnosti a zabezpečenosti. Z hlediska vývojové psychologie je stáří důležitou životní etapou se specifickým významem v kontextu kontinuity života. Podle Eriksona (1963, in Vágnerová, 2002, s. 444) je hlavním vývojovým úkolem stáří dosažení integrity v pojetí vlastního života, které spočívá v jeho přijetí jako celku a dosažení určitého smíření s minulostí. Starý člověk potřebuje vnímat svůj život jako smysluplný a úplný, aby byl schopen přijmout jeho konec jako nezbytnou a přirozenou součást. Je to jedna z největších výzev stáří, na níž stojí vyrovnaný a aktivní život v jeho pozdních

9 fázích. Podmínkou pro naplnění takové výzvy je především pravdivost k sobě samému, smíření a kontinuita ve vztahu k minulosti (člověk navazuje na něco, co tu bylo a čeho byl součástí) a budoucnosti (člověk po sobě něco zanechává). Důsledkem toho pak bývá, že staří lidé často ulpívají v minulosti, aby se v ní vyznali a našli potřebnou harmonii. Z tohoto zaměření se na vlastní život vzniká určitým způsobem zvýšená pozornost vůči vlastní osobě, egocentrismus, který charakterizuje potřeby starých lidí (tj. vyzdvihuje ty vlastní). Stáří je z vývojově-psychologického pohledu také charakteristické poklesem potřeby změny a vzestupem potřeby jistoty a stability (Vágnerová, 2002, s ). Vágnerová (2002. s ) dělí stáří do období raného stáří a období pravého stáří, přičemž hlavním kritériem tohoto dělení není kalendářní věk, nýbrž vliv různých sociálních událostí, zdravotních komplikací a přirozených degenerativních procesů na psychiku jednotlivce. K hlavním vlivům v období raného stáří patří odchod do důchodu, ztráta zaměstnání, smrt životního partnera, vztah k dětem a vnoučatům. Pravé stáří pak přináší primárně výzvy v podobě kumulace zátěžových situací, nemoci, úmrtí blízkých osob, zhoršení zdravotního stavu, ztráty jistoty soukromí a vynucené změny životního stylu. Výrazné psychické změny jsou způsobeny arteriosklerotickými procesy, kterými trpí drtivá většina lidí starších 75 let. Dochází ke zhoršování paměti a koncentrace, brzké unavitelnosti a změnám emočního prožívání. Stáří lidé bývají úzkostní a depresivní, nesnášenliví, podráždění, často si méně věří a mají obecně zvýšené obavy. Významnou hrozbu také představují cévní mozkové příhody a demence Potřeba stimulace obecně klesá, protože nakupení dříve běžných podnětů starého člověka v důsledku snížené kompetence dráždí a unavuje. S odchodem do důchodu také dochází ke značné změně denního režimu důchodce má mnohem více volného času, méně povinností, ale často není schopen svůj čas smysluplně využít a ztrácí životní smysl. Kvůli tomu jsou volnočasové aktivity seniorů zcela zásadním tématem aktivního stárnutí, a proto se jim také věnujeme v následující části této kapitoly. Stejnou měrou jako změnou denního režimu však senioři trpí omezením sociálních sítí z dřívějšího života. Ztrátou zaměstnání a klesající pohyblivostí omezují kontakt s profesně blízkými lidmi, ztrácejí motivaci se v profesním životě rozvíjet a ve smyslu přísunu informací jsou často odkázáni pouze na pasivní média, jako je rozhlas a televize. V otázkách stimulace je senior často odkázán na svou rodinu, sousedy či lidi z blízkého okolí. Ztráta životního partnera hraje v tomto kontextu zásadní roli a může negativně ovlivnit sociální život jednotlivce, neboť znamená přerušení nejčastějšího a nejdůležitějšího přísunu přirozených stimulů v jeho životě. Změna bydlení

10 (institucionalizace) je v tomto směru velmi náročná, protože starý člověk je více než kdy dříve citlivý na veškeré změny a hůře se tak přizpůsobuje novým podmínkám. Na jedné straně tak dochází v domově důchodců nebo jiné instituci k přesycení novými podněty, na druhé straně tam vzniká specifický druh sociální izolace. Vhodnou míru stimulace pro tyto lidi je proto nesnadné nalézt a je po ní třeba velmi citlivě a individuálně pátrat, neboť právě institucionalizace v sobě skrývá hrozbu naučené bezmocnosti a nezdravé pasivity Potřeba učení a orientace klesá, protože starý člověk upřednostňuje stereotypy a zaběhlé způsoby. Nové informace a změny v něm vyvolávají pocity ohrožení a dezorientace. Staří lidé také nejsou schopni stačit tempu mladších, proto se nesnaží pronikat do jejich světa a spíše tíhnou k lidem stejné generace. Otázka učení a nových médií je však u seniorů velmi aktuální, neboť zvýšení jejich elektronické gramotnosti by mohlo výborně kompenzovat ztrátu pohyblivosti a přitom umožňovat vzdělávání a udržování profesních kompetencí, které jsou důležité pro udržení aktivity člověka Potřeba jistoty a citového bezpečí se zvyšuje. Starý člověk se stává objektivně křehčím, uvědomuje si to a proto má tendenci se více obávat, ulpívat k závislosti na druhých, přičemž závislost zde však může hrát pozitivní roli v podobě podpory a pocitu bezpečí. Člověk, který odchodem do důchodu radikálně změnil svůj sociální status a ztrátou zaměstnání také přišel o řadu společenských kontaktů a vazeb, má zvýšenou potřebu sounáležitosti a ocenění. V tomto kontextu jsou staří lidé velmi ohroženi sociální izolací a vyloučením. Neschopnost vyrovnat se s životní změnou může vést k uzavření se do sebe, pasivitě a tiché sebelítosti. Stejným způsobem může ovlivnit život seniora také ztráta životního partnera, který většinou představuje primární zdroj jistoty a citového zázemí. Významnou hrozbou je rovněž ztráta soukromí vlastního bydlení, které představuje silný zdroj jistoty a bezpečí. Přesunem do nějakého anonymního ústavního zařízení nebo domova důchodců člověk tento zdroj ztrácí a rovněž musí odevzdat část své autonomie, neboť potřebuje pomoc kvůli poklesu vlastních sil. To však může být velmi těžké a proto lidé za těchto okolností hledají rovnováhu mezi autonomií, samostatností a závislostí na jedné straně a potřebou jistoty a bezpečí na straně druhé. Mívají tendence vytvářet citové vazby k pečovatelům, prohlubovat vztahy s dětmi a rodinou a přehnaně na sebe upozorňovat Potřeba seberealizace Odchod do důchodu a razantní změna dosavadního života se mohou významně projevit na tom, jak člověk vnímá svou hodnotu ve společnosti. Ztráta zaměstnání vytváří veliký tlak na hledání

11 dalších společensky hodnocených uplatnění, která nebývá snadné nalézt a proto mnoho starých lidí ulpívá v úspěších své minulosti nebo má tendenci si neobjektivně tvrdohlavě stát za svými názory. Účelem takového chování je sebe-potvrzení. V pozdějších fázích se snižováním soběstačnosti často dochází k identifikaci s úspěchy svých potomků. V pozdních fázích života hraje značnou roli postupující ztráta soběstačnosti a s ní spojená institucionalizace. Principem různých ústavních zařízení je poskytování péče, často v podobě osobní asistence při běžných úkonech každodenního života. Klient těchto zařízení se nemusí starat prakticky o nic a bohužel bývá často automaticky považován za někoho, kdo potřebuje pomoc a jeho vůle při tom nehraje žádnou roli. Starý člověk v domově důchodců jaksi ztrácí kompetenci o sobě sám plně rozhodovat, motivaci být proaktivní a naučenou bezmocností tento podřadný sociální status do různé míry přijímá Potřeba otevřené budoucnosti a naděje V obraze úpadku vlastního zdraví a blížící se smrti bývá u starých lidí přirozené v otázkách budoucnosti směřovat svou pozornost k tomu, co po sobě zanechali na své děti a jejich rodiny, na vykonanou práci, na duchovní odkaz. Institucionalizace a ztráta soběstačnosti pak často vedou staré lidi k přijetí pobytu např. v domově důchodců za poslední fázi života a čekání na smrt, ačkoliv u nich také často dochází k nerealistickému (bájnému) snění o alternativách Potřeba sociálního kontaktu Staří lidé se specifickým způsobem vyrovnávají se zásadní životní změnou, kterou přináší odchod do důchodu často se zaměřují na svoji rodinu a činnosti, které by jí mohly pomoci. S odchodem do důchodu se také úží sociální oblast, do které může a chce starý člověk zasahovat. Výsledkem je určité usazení se, někdy izolace, často ale také právě zvýšená pozornost dříve nedůležitým věcem jako je například důkladná péče o rodinu a jiné blízké. Právě toto jsou aktivity, které starým lidem jednak dávají nový smysl života a přitom pomáhají rodinám i blízkým lidem. Je paradoxní, že takto důležitou činnost starých lidí jsme schopni jen velmi málo oceňovat a považujeme ji za něco samozřejmého Faktory ovlivňující aktivní stárnutí Z výše uvedeného je možné usuzovat, že faktorů, které ovlivňují aktivitu stárnoucího jednotlivce je velmi mnoho. Vlivy je možné hledat na individuální úrovni stejně jako na té interindividuální, ale nezanedbatelnou roli hraje také celospolečenské klima, kulturní zvyklosti a možnosti uplatnění, které se v této oblasti nabízejí.

12 Z pohledu individuálního je to především otázka životního stylu daného jednotlivce, jeho osobnosti, historické zkušenosti a životních situací, kterými prošel a prochází. Jak již bylo zmíněno několikrát v této práci, staří lidé jsou nejrozmanitější skupinou lidí. To je dáno především skutečností, že stáří je výzvou k integritě osobnosti, ke smíření se s dosavadním životem, k přijetí jeho kladů i záporů a také k vytvoření soudržného obrazu minulosti, současnosti a budoucnosti. To, jakým způsobem se jednotlivec s takovou výzvou vypořádá, je otázkou zvládnutí minulých vývojových etap a jejich integrace do současného života, změn, které přináší odchod do důchodu či pobyt v domově důchodců a jiných pobytových zařízeních. Je to otázka zvládnutí ztráty partnera, přijetí nových sociálních rolí a také výzev, které přináší ztráta soběstačnosti. Senioři jsou lidé, kteří mají bohatou životní zkušenost ve smyslu práce, vztahů a jedinečných událostí jejich života. Jejich životní styl a druh vykonávané práce mají stejně veliký vliv na celkovou zdravotní situaci jako dostupná lékařská péče. A právě otázky zdraví jsou významným motivujícím faktorem ve smyslu aktivity. Člověk, který trpí sníženou pohyblivostí má přirozeně méně možností být aktivní než člověk, který zatím problémy s pohyblivostí nemá. Podobný je pak rozdíl mezi lidmi, kteří trpí nějakým chronickým či degenerativním onemocněním jako je například stařecká demence, a těmi, kteří nikoliv. Stejně tak bude rozdíl v aktivitě lidí, kteří jsou osobnostně spíše pasivní a lidí přirozeně extrovertních a živých. Předchozí životní zkušenost v oblasti mezilidských vztahů značně ovlivňuje způsoby komunikace a sociální interakce, jaké se danému člověku osvědčily a tak je rozdíl mezi lidmi, kteří se naučili být v životě asertivní a mezi lidmi, kteří se naučili přijímat věci takové, jaké jsou. Z individuálního pohledu se tedy v otázkách aktivity seniorů jedná o fůzi vlivů z veškerého dosavadního života na hodnoty, postoje, životní návyky a styl, sociální vazby, znalostní portfolio, pracovní zkušenosti a kompetence, komunikační, sociální a jiné dovednosti a celkový zdravotní stav. To, jestli se člověk rozhodne prožít své stáří aktivně a produktivně, nebo jako období úpadku a poklesu všech fyzických a psychických funkcí jeho organismu, je tedy vždy otázkou především jeho samého. Z inter-individuálního pohledu však hodnoty a postoje, životní události a sociální vazby nevznikají izolovaně a čistě z vůle jednotlivce. Člověk se mění spolu s okolnostmi, které ho obklopují a to se týká jak lidí, tak institucí. A tak ve smyslu aktivity je také důležitá rodina, blízcí přátelé a sociální vazby v místě bydliště. Žije-li člověk osaměle, má přirozeně méně podnětů k aktivitě, než člověk, který žije s rodinou a má mnoho přátel v blízkém okolí. Proto je důležité podporovat lokální komunitní život a dávat lidem podněty, aby se v něm angažovali.

13 Celkový zdravotní stav jedince je zásadním determinantem jeho aktivity. Mezi dlouhodobé trendy vyspělých společností patří zlepšování lékařské péče, celkové životní úrovně a prodlužování průměrného věku dožití. Ovšem z hlediska stárnutí populace je potřeba věnovat více pozornosti také oblasti prevence. Prodlužování věku totiž zvyšuje počet lidí, u nichž se vyskytují chronická a degenerativní onemocnění. Ty pak zvyšují pravděpodobnost nesoběstačnosti. Lze jim však předcházet preventivními opatřeními v podobě osvětové činnosti, včasné diagnostiky, podpory zdravého životního stylu a také používání kompenzačních pomůcek. Zároveň bude stále více aktuální se u starých lidí zaměřovat na jejich pozitivní schopnosti a ty podporovat, spíše než kompenzovat nedostatky. V tomto smyslu je přijetí konceptu aktivního stárnutí klíčovým krokem. Ideologické klima, které v dané kultuře panuje, je ve smyslu aktivního stárnutí směrodatné z celospolečenského hlediska. Způsob, jakým široká veřejnost dané země ke stáří přistupuje, zcela zásadně ovlivňuje, jaké postavení v ní budou mít staří lidé a jakým způsobem budou své stáří prožívat. V České republice zatím fenomén aktivně prožitého stáří není ani zdaleka populární, natož hluboce zakořeněný. Česká společnost (stejně jako mnoho dalších evropských zemí) trpí předsudky ageismu a staří lidé jsou proto vnímáni jako méně důležití, jako lidé, o které je potřeba pečovat a kteří přitom zpět nic nedávají a proto představují zátěž a problém. Čeští senioři rovněž nemají k dispozici žádný vlivný orgán, kterým by mohli svá práva aktivně hájit a prosazovat. Na politické úrovni je stáří vnímáno spíše optikou ekonomické zátěže pro státní pokladnu a na pracovním trhu jsou starší zaměstnanci diskriminováni na úkor těch mladých a produktivních. V kontextu pracovního trhu je možné starší lidi rozdělit na dvě kategorie na ty, kteří chtějí v pracovním poměru zůstat a ty, kteří z něho naopak chtějí vystoupit. Těm, kteří chtějí dále pracovat, jde většinou o udržení sociálního statusu, příjem, náplň dne a naplnění potřeby seberealizace a sounáležitosti. Uspokojit tyto jejich potřeby je minimálně ekonomicky výhodné a je to proto v důležitém zájmu státu i celé společnosti. Existuje mnoho nástrojů, kterými lze setrvání v pracovním poměru podpořit a jedním z nich je například možnost souběhu příjmů z penze a z pracovního poměru, nebo například různé formy částečných úvazků, ale především aktualizace vzdělání a kompetencí. Naopak lidé, kteří chtějí z pracovního trhu vystoupit dříve, musí řešit materiální zabezpečení a finanční prostředky, aby se mohli aktivně věnovat svým koníčkům. Toho lze dosáhnout zejména spořením a jistě pozitivním krokem je u nás v tomto ohledu přijetí malé důchodové reformy, která tuto možnost plošně zavádí v systému důchodového pojištění. Otázkami pracovního trhu a zaměstnávání osob starších 50 let se podrobněji zabýváme dále v této práci.

14 Vzdělání je oblast, která by měla být aktuální ve všech životních etapách a rozhodně není pravdou, že je doménou mladých. Programy celoživotního vzdělávání u nás nějakým způsobem již delší dobu fungují a je vhodné je dále rozvíjet a propagovat. Zvyšují konkurenceschopnost starších účastníků zaměstnaneckého trhu, nabízejí smysluplné využití volného času a v určitém ohledu slouží k znovunalezení ztraceného smyslu života. A nejen to, vzdělávání je primární investicí do budoucího lidského kapitálu a už proto je potřeba ho podporovat. V neposlední řadě je při zkoumání faktorů, které ovlivňují možnosti aktivního prožití života ve stáří, důležité sledovat koncepci veřejných prostor, budov, bytových komplexů, služeb, dopravy a šíře dostupných výrobků také v kontextu charakteristik a možností seniorů. Patří sem bezbariérové přístupy do budov a bezbariérová doprava, prvky zjednodušené orientace v obydlených oblastech, bezpečnost přechodů a chodníků, přítomnost odpočívadel a dostatek zeleně v městské zástavbě, dostupnost informačních služeb stejně jako služeb sociální péče i podpory, zdravotnických služeb, dostupnost zdravotnických a kompenzačních pomůcek a mnoho dalšího Přehled aktivit seniorů Z předchozích části můžeme obecně odvodit, že aktivita je ve stáří důležitá. Ať už se jedná o aktivitu fyzickou nebo mentální, má příznivý vliv na celkovou životní úroveň daného člověka. Zajímavý experiment, který tuto všeobecně platnou hypotézu potvrzuje, provedl švédský lékař a výzkumník Bengt B. Arnetz a jeho kolektiv (1983). V jejich experimentu participovalo 60 seniorů z domova pro seniory různého pohlaví a věku, kteří byli náhodně rozděleni na dvě skupiny. Jedna skupina byla aktivně zapojena do programu, který sestával ze společenských aktivit, společných výletů, různých kroužků a také terapie zaměřené na jejich aktivizaci. Druhá, kontrolní skupina byla ponechána v dosavadním režimu. Výsledky potvrdily, že experimentální skupina si v období po třech až šesti měsících od intervence vedla daleko lépe než kontrolní skupina ve všech měřených oblastech (produkce různých hormonů, vlastní aktivita, interakce mezi seniory navzájem a s personálem a pozoruhodně také fyzická výška, která se u experimentální skupiny zvýšila tj. napřímil se postoj). Tyto výsledky mohou být vysvětleny také skutečností, že sociální síť daného člověka poskytuje oporu, která mu pomáhá zvládat stresové situace, které pobyt např. v lůžkovém zařízení nebo v izolaci v domácnosti bezesporu vytváří (Šolcová & Kebza, 1999). Přiměřená fyzická aktivita a zdravý životní styl pozitivně ovlivňují pravděpodobnost výskytu řady chronických a degenerativních onemocnění, posilují kardiovaskulární systém, metabolismus i svalstvo. Je také prokázáno, že pravidelná fyzická aktivita má pozitivní vliv na psychiku člověka, snižuje pravděpodobnost výskytu úzkostí a podporuje celkovou psychickou

15 odolnost. Nedostatkem fyzické aktivity dochází k úbytku svalové hmoty a to má vliv na celkovou pohyblivost člověka. Nepohyblivostí se člověk dostává do sociální izolace a to pak dále negativně ovlivňuje jeho zdravotní stav. Nedostatek fyzické aktivity je také jednou z hlavních příčin obezity. Fyzická aktivita však musí být přiměřená a musí odpovídat možnostem a limitům daného jednotlivce. V opačném případě hrozí například u netrénovaných osob riziko oxygenačního stresu, který může vést k chronickým zánětům a akutnímu poškození svalů (Kalvach a kol., 2004). Psychickou aktivitu můžeme chápat například v kontextu vzdělávání, udržování sociálních kontaktů či komunikace obecně. S odchodem do důchodu dochází k výrazné změně denního režimu. Důchodce má najednou mnoho volného času, který často neumí konstruktivně využít. Zároveň není motivován podávat kognitivní výkon a výsledkem bývá celkový pokles mentální aktivity. S přibývajícím věkem se v závislosti na výskytu a průběhu chronických a degenerativních onemocnění také více či méně projevují změny osobnosti a poznávacích a regulačních procesů. Důsledkem je například neuroticizmus, emoční labilita, snížení aktivační úrovně a reaktivity, problémy s udržením pozornosti, poruchy paměti, klesající schopnost se rychle rozhodovat a obecně zvýšená citlivost vůči změnám a novým informacím. Udržovacími cvičeními a stimulací v přirozeném prostředí je však možné tyto procesy zpomalit. Vzdělávání patří mezi základní aktivizační mechanismy, které lze v kontextu aktivního stárnutí uplatnit. Podle Baštářové (2006) plní preventivní, rehabilitační a posilovací funkci. To znamená, že vzdělávání: Socializuje. Tj. přispívá k vytváření sociálních vazeb tím, že ve vzdělávacích institucích sdružuje lidi se společným zájmem. Ale nejen tam, zájmové skupiny existují i mimo vzdělávací instituce, například na internetu. Informuje. Senior, který se aktivně vzdělává, má přirozený zájem zabývat se vlastní situací. V tomto ohledu slouží vzdělávání také ke správným očekáváním jevů, které mohou jednotlivce ve stáří potkat a pomáhá se na ně připravit. Rehabilituje a posiluje. Pomáhá obnovovat a udržovat duševní síly, rozvíjet a kultivovat zájmy, ale také posilovat a udržovat rozumové dovednosti a fungování paměti. V České republice existují tři modely vzdělávání seniorů: Kluby aktivního stárnutí, které nabízejí celou řadu zájmových kroužků od zahrádkaření, přes

16 divadlo až po tvůrčí psaní. Akademie třetího věku a volného času, které jsou organizovány pod záštitou různých organizací (Červený kříž, Domy kultury apod.) tam, kde není k dispozici univerzita. Univerzity třetího věku (U3V) patří mezi nejrozšířenější formy vzdělávání seniorů u nás. Jedná se o studium různých aktuálních témat na univerzitní úrovni, přizpůsobené možnostem a potřebám seniorů. Podmínkou bývá dosažení středoškolského vzdělání a poplatek za účast v kurzu. Výstupem pak bývá osvědčení univerzity o absolvování kurzu. V poslední době se také rozrůstají e-learningové formy univerzit třetího věku, které nabízejí možnost vzdělávání z domova prostřednictvím PC. Další formy vzdělávání můžeme nalézt v podobě více či méně odborných periodik a internetových portálů, které nabízejí široké spektrum informací pro seniory od prakticky orientovaných článků týkajících se každodenního života až po odborné teoretické studie. Klubová činnost je další výhodnou formou aktivizace seniorů, která existuje v podobě samostatných klubů pro seniory, nebo jako součást domovů pro seniory. Patří sem aktivity jako výlety a zájezdy, společné návštěvy kin, divadel a restaurací, oslavy svátků, práce v keramické dílně a jiné rukodělné aktivity, malování, společenské hry, zpěv, cvičení, besedy, promítání, přednášky apod. Hlavní výhodou této formy je kolektivní činnost, která saturuje potřeby sounáležitosti a sociálního kontaktu a pro seniory je proto velmi důležitá. Dříve v této práci již bylo řečeno, že povaha sociálních potřeb se ve stáří mění a to především ve smyslu zúžení sociálních sítí. Starý člověk má přirozeně méně sociálních kontaktů a zároveň je také méně vyhledává, resp. si při tom více vybírá. Důsledkem změny této potřeby v kombinaci s jinými psychologickými změnami mají senioři tendenci se více vázat buď na svou rodinu, nebo na lidi z jejich věkové kategorie. A právě sociální kontakt s vrstevníky může být komplikovaný kvůli nedostatku kapacit seniorů podobné aktivity organizovat z vlastních prostředků. V tomto smyslu jsou kluby seniorů ideálním pojítkem komunitních zájmů. Mezi další formy neinstitucionálních aktivit patří: Kondiční cvičení, které může být provozováno na úrovni různých poskytovatelů od neziskových organizací, přes soukromé firmy až po obce a města. V rámci U3V se také můžeme setkat s kurzy kondičního cvičení pro seniory, které umožňují cvičit v domácnosti a bez vedení. Plavání je nejkomplexnější forma pohybové aktivity, která příznivě ovlivňuje funkci celého

17 těla. Stejně jako v případě cvičení se jedná o velmi dostupnou aktivitu, kterou můžeme vidět opět pod záštitou různých organizací, firem i měst. Dělají se specializované plavecké kurzy pro seniory, stejně jako rehabilitační kurzy plavání nebo pouhé zvýhodněné hodiny plávání pro seniory ve veřejných bazénech. Procházky, jízda na kole a na běžkách, jsou aktivity, které může vykonávat každý sám nezávisle na dostupných službách. Důležitá je v tomto směru infrastruktura urbanizovaných oblastí ve smyslu dostatečného množství cyklostezek, běžeckých tras a pěších cest, jejich bezpečnost a značení, ale také jejich návaznost na zájmové destinace jako kulturní centra, obchodní domy nebo přírodní plochy. Práce na zahradě je tradiční činností, která oproti jiným aktivitám má tu výhodu, že po sobě zanechává hmatatelný výsledek a oproti jiným činnostem tak poskytuje také výrazné duchovní naplnění. Různá kulturní činnost jako například taneční kurzy, plesy nebo tematická setkání jsou opět aktivity, které je možné provozovat na úrovni klubů a pobytových zařízení, ale též z iniciativy občanských sdružení, zájmových celků nebo jednotlivců. Zejména taneční kurzy jsou činností, která je mezi seniory velmi populární, protože kombinuje zábavnou a nenásilnou formou pohyb s hudbou a je to také společenská událost. Psychoterapeutické rehabilitační aktivity patří k nejefektivnějším a nejvyhledávanějším aktivizačním činnostem vůbec. Jedná se o institucionalizovanou formu rehabilitační psycho-fyzické aktivity pod vedením terapeuta, která se poskytuje v domovech pro seniory, stacionářích, léčebnách dlouhodobě nemocných, nemocnicích i jiných pobytových či ambulantních zařízeních formou skupinové či individuální práce, ale také v domácím prostředí. Mezi časté formy rehabilitační psychoterapie patří: Ergoterapie je v podstatě léčba prací, ačkoliv se tato definice prakticky nepoužívá. Jedná se o léčbu smysluplnou činností, jejíž vykonávání posiluje svalstvo, zvyšuje hybnost, psychickou pohodu, trénuje myšlení a paměť a také vyplňuje volný čas. Jejím cílem je maximalizace soběstačnosti v každodenních činnostech. Arteterapie je rehabilitační technika, která využívá malování k procvičování jemné motoriky i také k vyjádření emocí a lze ji tak použít k interpretaci pro účely psychoterapie. Muzikoterapie je poměrně komplexní skupinová terapie, která používá hudbu k aktivizaci paměti, motoriky (tanec), emocí a sociálního kontaktu. Canisterapie je psychoterapeutická metoda, která využívá zvířata (psi) k saturaci přirozené potřeby doteku a tělesného kontaktu a k aktivizaci. Často stačí ke zlepšení psychického

18 stavu člověka pouhá přítomnost psa, mnohdy je ale také principem canisterapie péče o psa a venčení. Reminiscenční terapie pracuje se vzpomínkami prostřednictvím osobních předmětů, fotografií a dialogu. Principem je rozpomínání se za účelem posílení paměti a vyvolání pozitivních emocí spojených se vzpomínkami. Pohybová terapie má často formu rehabilitace tancem, ale může mít také podobu specializovaných cvičení zaměřených na různé problémové oblasti (páteř, klouby, svalstvo), nebo modifikovaných dechově-pohybových cvičení jako jsou Thai-Chi nebo Jóga Stárnutí v číslech Tématika aktivního stárnutí je více než aktuální v době, kdy prakticky všechny evropské země čelí demografické hrozbě v podobě stárnutí jejich obyvatelstva. Lidé starší 65 let tvoří v současnosti zhruba 15,5 % české populace (ČSÚ, 2010), jejich počet se však podle prognóz ČSÚ zdvojnásobí do roku 2050, přičemž počet osob ve věku klesne na 37,8 % (MPSV, 2010). 1 Podle prognóz OSN se v zemích EU důsledkem demografických změn sníží počet ekonomicky aktivních osob zhruba o 20 % do roku 2050 a průměrný věk na pracovním trhu se zvýší až o 8 let v nejpesimističtější variantě předpovědi (Muenz, 2007). 2 Z demografického hlediska je situace velmi podobná i v Norsku, kde se počet osob starších 65 let v populaci zdvojnásobí do roku 2050 a počet ekonomicky aktivních obyvatel bude klesat podobně jako v EU. V neposlední řadě je zde potřeba zmínit, že jak v zemích EU, tak v Norsku hraje v kontextu stárnutí důležitou roli ještě jeden faktor a to přepočet ekonomicky aktivních obyvatel na jednoho penzistu. I zde je z prognóz patrný alarmující úpadek, přičemž země EU jsou v tomto kontextu více (než Norsko) ohroženy stárnutím svých populací. Ze studie EU Active Age vyplývá, že v roce 2050 bude v Norsku zhruba 2,4 ekonomicky aktivních obyvatel na jednoho penzistu, kdežto v zemích EU se počítá s číslem 1,9 (SRCSS, 2004). A Česká republika na tom bude podle údajů MPSV ještě hůře oproti současnému poměru 1,8 se v roce 2050 počítá s hodnotou až 1,2! Níže uvádíme tabulky ČSÚ procentní pokles oproti roku 2010, kdy bylo ve stejné věkové kategorii zhruba 50,7%. Tato varianta počítá s feminizací pracovníhu trhu, zvyšováním věku odchodu do důchodu a nulovou imigrací.

19 Základní charakteristiky budoucího demografického vývoje Zdroj: ČSÚ, 2010 Struktura populace dle věkových skupin a pohlaví Zdroj: ČSÚ, Aktivní stárnutí v ekonomickém kontextu Při pohledu na tato čísla se nelze divit, že jsou většinou interpretována jako ekonomická hrozba. Stárnutí populace, zvyšování kvality života a zdravotnických služeb a klesající počet osob v produktivním věku (tradičně let) totiž nutně přináší nezanedbatelná ekonomická rizika v podobě zvýšených výdajů v oblasti penzí a lékařské péče. 3 Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost z roku 2000 (upravená verze Evropské strategie zaměstnanosti z roku 1997) proto stanovila mobilizaci dostupných rezerv jako jedno z nejdůležitějších kritérií pro naplnění cílů vývoje EU a vytyčila cíl 50 % zaměstnanosti osob starších 50 let do roku Součástí tohoto cíle je obecně zvyšování vyhlídek zaměstnatelnosti starších pracovníků (50 64), zvyšování kvality pracovních míst a zvyšování produktivity práce. Principy Lisabonské strategie jsou součástí Národních programů reforem všech členských států, včetně České republiky. Jedním z hlavních ekonomických řešení stárnutí populace je tedy přizpůsobení pracovního trhu jejich potřebám. Ruku v ruce s tímto řešením jdou rovněž reformy systémů důchodového pojištění, sociálních služeb a zdravotnické péče. Česká republika letos (2011) schválila tzv. malou 3 Zpráva komise pro hodnocení průběhu naplňování cílů Lisabonské strategie pro růst a změstnanost zmiňuje prognózu nárůstu těchto výdajů v řádu 4-8% HDP.

20 důchodovou reformu, která přináší možnost odvádět část výdajů na důchodové pojištění do soukromých fondů. Tyto částky navíc již nebudou součástí průběžného financování, ale budou připisovány jednotlivcům na jejich vlastní důchody. Cílem je zejména snížit státní náklady na vyplácení penzí v budoucnu a také stabilizovat poměr mezi výší průměrné mzdy a vyplácené penze. Taktéž Norsko letos přijalo významnou změnu v této oblasti, která zavedla možnost variabilního odchodu do důchodu v rozmezí 62. a 67. roku života. Zároveň také v obou zemích docházelo v posledních 10 letech ke změnám v systémech sociálních a zdravotnických služeb, z nichž mezi ty nejvýznamnější patří přijetí zákona 108/2006 o sociálních službách u nás a centralizace poskytování sociálních služeb v Norsku z roku Podrobněji se této tématice, stejně jako tématu pracovního trhu v souvislosti s řešením otázek demografického vývoje věnujeme v kapitole o historickém přehledu vývoje sociálních služeb v obou zemích a také dále v této práci Aktivní stárnutí v širším kontextu Dosavadní text pojednával především o nahlížení na stárnutí populace jako na hrozbu. Není to však jediný způsob, jak tento trend hodnotit a proto je nezbytné vedle ekonomických výdajů vidět i kvality, kterými staří lidé disponují a jejich potenciální přínos pro společnost. Stáří je přirozená a nevyhnutelná životní etapa, která je součástí života stejně jako mládí. Staří lidé jsou proto součástí společnosti stejně jako ti mladí a produktivní. 4 V situaci, kdy se bude jejich podíl ve společnosti rapidně zvyšovat, již proto nelze setrvávat v přístupu, který je odsunuje do pozadí a nahlíží jako neperspektivní, závislé a společensky nepřínosné. Naopak je potřeba, aby společnost vystoupila ze zaběhlých stereotypů, uvědomila si, že stárnutí s sebou nemusí vždy nutně přinášet jen nemoc, neschopnost, utrpení a závislost, a tento postoj začala aktivně prosazovat v široké veřejnosti. Je potřeba vidět realitu očima současnosti, nikoliv optikou mýtů minulosti. Většina evropských zemí totiž důsledkem významného rozvoje v oblasti zdravotnictví a celkové životní úrovně v současnosti vlastní silný lidský kapitál, který může velmi efektivně využívat. Máme zde na mysli ty aktivity a charakteristiky seniorů, které jsou pro společnost přínosné, avšak málo oceňované a zejména pak ty, které jsou zatím zcela v pozadí všeobecného povědomí. Konkrétně se jedná o aktivity jako je neplacená práce, dobrovolnictví a zejména neformální péče o blízké přátele, rodinu a domácnost, které jsou často výhradně doménou starobních důchodců (Koucká, 2008, s. 58). Životní zkušenost, vyrovnanost, nadhled, zodpovědnost a spolehlivost jsou pak charakteristiky, kterými mnoho starších osob disponuje a které mohou být efektivně využity v zaměstnání a k vzájemnému mezigeneračnímu obohacení. Bohužel tomu tak v České republice zatím není a proto je právě toto oblast, kde by měla česká společnost zapracovat předtím, než bude schopna efektivně 4 Ve smyslu tradičního vymezení produktivního věku na let. Produktivitu však lze v kontextu aktivního stárnutí nahlížet nezávisle na ekonomické výkonnosti a proto je možné osoby starší 65 let považovat za produktivní.

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces

Více

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Sociální služba denní stacionáře

Sociální služba denní stacionáře O nás Příspěvková organizace je zřízena obcí od 1. 1. 1993. Označení organizace Název: ŽIRAFA Integrované centrum Frýdek Místek, příspěvková organizace Právní forma: příspěvková organizace IČ: 00847011

Více

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech "MĚSTO, KTERÉ (SI) TVOŘÍME Město více generací/sociální aspekty městského rozvoje Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech Mgr. Marcela Janečková Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

Manuál aktivního stárnutí

Manuál aktivního stárnutí Manuál aktivního stárnutí 1. Úvod 7 2. Aktivní stárnutí 11 2.1. Vymezení pojmu 12 2.2. Stárnutí v číslech 12 2.3. Aktivní stárnutí v ekonomickém kontextu 14 2.4. Aktivní stárnutí v širším kontextu 15 2.4.1.

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2008-2009 Schválen na 16. zasedání Rady vlády pro BOZP dne 10. 12. 2007 Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany

Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Domovy pro osoby se zdravotním postižením Poslání sociální služby Motto: Domov je tam,

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Sociální stárnutí, životní změny

Sociální stárnutí, životní změny Sociální stárnutí, životní změny Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Stáří je ztráta životního programu

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Projekt Age management

Projekt Age management Projekt Age management OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradecký kraj CZ.1.07/3.2.10/03.0003 člen AIVD ČR Age Management věkový management představuje řízení zohledňující věk a schopnosti zaměstnanců

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Praha: 2. Místní akční plán STÁŘÍ A PEČOVATELSKÉ SLUŽBY

Praha: 2. Místní akční plán STÁŘÍ A PEČOVATELSKÉ SLUŽBY Dokument: Návrh Místního akčního plánu 20. listopadu 2010 Originál: Česky Praha: 2. Místní akční plán STÁŘÍ A PEČOVATELSKÉ SLUŽBY ACTIVE A.G.E. Urbact II Tematická síť - 1 - Obsah Obsah... 2 1. Úvod...

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

ANNA KK, o. s. Závodní 353/88, budova B/127, 360 05 Karlovy Vary

ANNA KK, o. s. Závodní 353/88, budova B/127, 360 05 Karlovy Vary Strategie podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 Karlovarský kraj Obsah Úvod... 3 Oblasti strategie... 3 Celoživotní učení... 4 Zdravé stárnutí... 5 Pracovní podmínky - agemanagement,

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Logopedie Logopedie se zabývá nápravou vrozených či získaných poruch komunikačních schopností. Na rozvoj komunikačních dovedností se zaměřujeme v předmětu Řečová výchova. Žákům s rozsáhlejšími řečovými

Více

ČESKÁ ASOCIACE PEČOVATELSKÉ SLUŽBY

ČESKÁ ASOCIACE PEČOVATELSKÉ SLUŽBY ČESKÁ ASOCIACE PEČOVATELSKÉ SLUŽBY Nabídka vzdělávání Rok 2012 Kurzy jsou určeny pro: sociální pracovníky pracovníky v sociálních službách Středočeský kraj a Praha IČO: 69836698, bankovní spojení: 27-6395270247/0100,

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory 3.4.1 PRIORITA: Podpora seniorů - Prachatice 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Prachaticích je zajištěna služba domovy pro seniory,

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Pacientům s Alzheimerovou chorobu rozumíme. Zdravotní péče o pacienty s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou a jinými typy stařecké demence

Pacientům s Alzheimerovou chorobu rozumíme. Zdravotní péče o pacienty s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou a jinými typy stařecké demence Ondřejov - Zvánovice 365 dní v roce 24 hodin denně 7 dní v týdnu Pacientům s Alzheimerovou chorobu rozumíme. Zdravotní péče o pacienty s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou a jinými typy stařecké demence

Více

Popis realizace poskytování sociální služby

Popis realizace poskytování sociální služby Příloha č. 1 Poskytovatel: Domov seniorů Břeclav Druh poskytované služby: denní stacionář 46 Název a místo realizace poskytované sociální služby: Domov seniorů Břeclav, příspěvková organizace Na Pěšině

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Organizace: REMEDIUM. Projekt 1: LouDkové divadélko a Divadelní spolek Proměna. Celkové náklady: 141 100 Kč. DOTACE: 20 000 Kč

Organizace: REMEDIUM. Projekt 1: LouDkové divadélko a Divadelní spolek Proměna. Celkové náklady: 141 100 Kč. DOTACE: 20 000 Kč Organizace: REMEDIUM Projekt 1: LouDkové divadélko a Divadelní spolek Proměna Celkové náklady: 141 100 Kč DOTACE: 20 000 Kč Cílem projektu je potěšit dětské i dospělé publikum divadelní hrou, ale i vnášet

Více

Standard č. 1. Veřejný závazek Osobní asistence. Číslo střediska 01/13 01/11 06/60. Jméno Petr Krbec Jana Linhartová Matěj Lejsal

Standard č. 1. Veřejný závazek Osobní asistence. Číslo střediska 01/13 01/11 06/60. Jméno Petr Krbec Jana Linhartová Matěj Lejsal Strana č.:/celkem stran: 1/7 Standard č. 1 Veřejný Označení dokumentu: STND DSR_28 Verze: 4 Výtisk č.: 2 Datum vydání: 3. 3. 2014 Účinnost od: 3. 3. 2014 Zpracoval Ověřil Schválil Číslo střediska 01/13

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPSV Spolugestor MF ČR, MPO, MV

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPSV Spolugestor MF ČR, MPO, MV 25 Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MPSV Spolugestor MF ČR, MPO, MV Zahájení projektu 1.5.2011 Ukončení projektu 31.12.2013 Obsah, charakteristika projektu

Více

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM, OSOBY V KRIZI, ETNICKÉ MENŠINY Priorita 1 Podpora ambulantních a terénních služeb pro osoby bez přístřeší Opatření 1.1. Zřízení centra

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY

STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. Skalice 1, 671 71 Hostěradice Sociální služba Domov se zvláštním režimem STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. je pobytové zařízení

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Evropská Charta pro zdraví srdce

Evropská Charta pro zdraví srdce Evropská Charta pro zdraví srdce Úvod Úmrtnost a nemocnost Kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí žen a mužů v Evropě (1). Jsou zodpovědné za téměř polovinu všech úmrtí v Evropě, což

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8. Kurz v artefiletice a arteterapii.

VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8. Kurz v artefiletice a arteterapii. VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8 Kurz v artefiletice a arteterapii Závěrečná práce ARTETERAPIE PŘI PRÁCI SE SENIORY Autor: Mgr.Lenka Motlová Kontaktní

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky

Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Petr Šimíček Abstrakt: Cílem práce je popsat vliv nestandardního nástroje monetární politiky - kvantitativního uvolňování (QE) na ekonomiky

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Hospodářská komora České republiky

Hospodářská komora České republiky Hospodářská komora České republiky Proč a jak zaměstnávat OZP, kde hledat motivované pracovníky Michal Vokurka Cíl prezentace Uvedení souvislostí zaměstnávání OZP Rekapitulace důvodů proč zaměstnávat OZP

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ

AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE PRAHA AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ Ing. Jiří Lauerman PRAHA 2012 Název: Aktuální otázky rozvoje regionů

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Program. CZ 11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví. PA 27-1 Psychiatrická péče. Výsledek programu zlepšení péče o duševní zdraví

Program. CZ 11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví. PA 27-1 Psychiatrická péče. Výsledek programu zlepšení péče o duševní zdraví Program CZ 11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví PA 27-1 Psychiatrická péče Výsledek programu zlepšení péče o duševní zdraví Registrační číslo projektu NF-CZ11-OV-02-032-2015 Název projektu: Psychiatrická

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby Etický kodex občanských poradců Občanské poradny Jihlava Etický kodex občanských poradců vychází ze Základní listiny práv a svobod, Etického kodexu sociálních pracovníků české republiky a kodexu přijatého

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí

Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí Tato koncepce vychází z analýzy současného stavu a jejím záměrem je nastínit profilaci školy, tedy specifický směr, kterým se bude MŠ ubírat. Profilace školy je

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Evopská dohoda. o dusevním zdraví a zivotní harmonii. Konference Evropské unie na vysoké úrovni. SPOLEČNĚ ZA DUsEVNÍ ZDRAVÍ. Brusel, 12-13 června 2008

Evopská dohoda. o dusevním zdraví a zivotní harmonii. Konference Evropské unie na vysoké úrovni. SPOLEČNĚ ZA DUsEVNÍ ZDRAVÍ. Brusel, 12-13 června 2008 Evopská dohoda o dusevním zdraví a zivotní harmonii Konference Evropské unie na vysoké úrovni SPOLEČNĚ ZA DUsEVNÍ ZDRAVÍ A zivotní HARMONII Brusel, 12-13 června 2008 Slovensko predsedstvo EU 2008 Slovenian

Více

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko Op1-1 Zajištění pobytových odlehčovacích služeb Podpora vzniku sociální služby na základě zmapování skutečné poptávky pro osoby se zdravotním postižením i pro klienty cílové skupiny seniorů. Tento typ

Více

Je pravdivé tvrzení, že na našich školách příliš brzy rozdělujeme děti na schopné a méně schopné? Kulatý stůl SKAV a EDUin 28. 2.

Je pravdivé tvrzení, že na našich školách příliš brzy rozdělujeme děti na schopné a méně schopné? Kulatý stůl SKAV a EDUin 28. 2. Je pravdivé tvrzení, že na našich školách příliš brzy rozdělujeme děti na schopné a méně schopné? Kulatý stůl SKAV a EDUin 28. 2. 2013 Dana Moree - Děti opravdu na našich školách oddělujeme příliš brzy.

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

TRANSFORMAČNÍ PLÁN DOMOVA PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM HLIŇANY ZMĚNA Č.2

TRANSFORMAČNÍ PLÁN DOMOVA PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM HLIŇANY ZMĚNA Č.2 TRANSFORMAČNÍ PLÁN DOMOVA PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM HLIŇANY ZMĚNA Č.2 Řízená kopie elektronická Vydání: 1 Revize: 1 Strana 1 z 9 1. Základní údaje o zařízení 1.1 Identifikace zařízení Název organizace

Více

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE Děti s poruchami hybnosti, opožděným psychomotorickým vývojem, narušenou komunikační schopností a poruchami autistického spektra (PAS) Denní pobyt ve stacionáři

Více

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové OP v oblasti sebeúcty a sebekoncepce 1. Charakteristika sebekoncepce a sebeúcty 2. Problematika sebekoncepce

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE JISTOTA KVALITNÍ PÉČE ORANŽOVÁ KNIHA PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ David Rath Stínový ministr zdravotnictví Praha, květen 2009 SOUČASNÁ SITUACE České zdravotnictví dosahuje v mezinárodním srovnání velmi dobrých

Více