Bydlení a nábytek renesance

Transkript

1 Bydlení a nábytek renesance

2 Renesance rinascimento: italské označení od 16. století kořeny v Itálii 15. století, ostatní země přejímají renesanční vlivy se značným č zpožděním mimo Itálii renesance přibližně o sto let později renesanční č nábytek vzáalpské ál kéevropě: ě období bí nový životní názor, nový životní styl úcta ke vzdělání a kultuře x záliba vpřepychu, drahých materiálech

3 Francie: pronikání vlivů při vojenských taženích do Itálie, další cesta sňatek Kateřiny Medicejské a Jindřicha II. středisko v Ille de France a v jihozápadní části země počátky za Františka I. po r. 1528, přestavba zámku ve Fontainebleau, vrchol za Ludvíka dík XIII. dekoratér Ducerceau rytiny Německo: italské vlivy vpočátcích střediska výroby kabinetů v Augsburgu a Norimberku Peter Flotner norimberský řezbář a kreslíř nábytek především ř z jehličnatých ýhdřev, dýhován jasanem ve Švýcarsku pod vlivem Lombardie častá intarzie

4 Nizozemí: v Nizozemí první renesanční motivy na vyřezávaných výplních truhel a skříní po roce 1530, renesanční ornamentika převzatá z francouzského umění ovládla celou plochu nábytku vrchol vlámské a holandské renesance ve 2. pol. 16. století, tí bohatá města severu (Bruggy, Gent) Hans Vredeman de Vries a syn Paul význam proutváření nizozemského nábytkového stylu, který přelomu 16. a 17. století ovlivnil nábytkovou produkci celé severní Evropy, Švýcarska, Německa, Nizozemí, Dánska i Anglie; Vredemanovy návrhy inspirační zdroj, důležitý vzorník na počátku 17. století převládá masiv, od konce 17. století také dýhovaný nábytek

5 Anglie: hluboce zakořeněná gotika, renesance proniká za Jindřicha VIII., větší rozmach za Alžběty později ovlivnění Nizozemím Španělsko: samostatný vývoj, italské, maurské a orientální vlivy jiné materiály (kůže), ornamenty, zdobnost české země: souvislost sitalskými řemeslníky y a architekty nejdůležitější centrum na dvoře Rudolfa II. na přelomu 16. a 17. století truhláři zněmecka i Itálie, Ital Castrucci mistr techniky pietra dura

6 nábytek převážně díla anonymních tvůrců vysoké uměleckořemeslné ř l éhodnoty zásadní odlišnosti v souvislosti sgeografickou polohou: v každé oblasti jiný typ nábytku, druh hornamentu, záliba vrůzných druzích dřeva nové typy nábytku: skříň, bufet, stoly, sedací nábytek svolným čalouněním vedle truhlyvývoj kabinetu, skříně dovoz španělských varguení do střední Evropy Augspurk a Mnichov střediska výroby kabinetů v 16. století, nábytek jako vrcholné umělecké dílo návaznostnaarchitekturu na architekturu symetrie, řád, tektonika, římsy, pilastry, sokly, karyatidy; zantického tvarosloví převzaty ornamenty, využity např. na vyřezávaných podpěrách stolů rozšíření intarzie, techniky spojované s městem Siena

7 Úložný nábytek Truhla truhla stejně jako ve středověku základníkus kus nábytku, k ukládání oděvu a cenností, bohatě zdobena italská truhla pravoúhlého tvaru, posazena na odstupňovaný profilovaný sokl nebo na nožky, většinou v podobě zvířecích tlap; vychází z tvaru antického sarkofágu výzdoba zpočátku na všech stěnách, později omezena na fasádu a boky; vedle řezby obvyklá malba, intarsie, reliéfní štuková dekorace ad. malba nejstarší způsob výzdoby, pokrývá celou stěnu nebo vmedailonech; dil náměty ě zantické ikémytologie a římských hdějin německá truhla jiná konstrukce a členění: do vyřezávaného soklu vložen korpus truhly, krytý týhorní ídeskou, členění í po vzoru architektury, výzdoba nejčastěji řezbou a intarsií

8 Truhla, severní Itálie, kolem 1500

9 Truhla zv. cassone, Toskánsko, poč. 16. století,,p tvar odvozený z antického sarkofágu

10 Truhla, východní íšý Švýcarsko, 50. léta 16. století tí

11 Kabinet (z franc.) skříňka se zásuvkami a přihrádkami, nejčastěji uzavřená dvoukřídlými dvířky vrůzných variantách v renesanci a baroku vcelé Evropě základ ve středověku bohatě zdobené krabičky a kazety s víkem na cennosti, dopisy a listiny, na šperky (drobné truhličky na šperky označovány jako cassety) z truhliček se vyvinuly přenosné psací kazety s odklopnou čelní stěnou, které byly pokládány na stůl; označení escritorio, papelera ad. ze španělského varguena vycházejí jihoněmecké kabinety za sklopnoudeskou nebo dvířky architektonicky řešený interiér se sloupy, konzolami a výklenky, zásuvky postupně potlačena funkcepsacího stolu, převažuje typ sdvoukřídlými dvířky

12 Psací skříňka, tzv. studiolo, Itálie, kolem 1532,,, intarsie různobarevnými dřevy biblické scény

13 Kabinet, jižníněmecko, kolem 1600

14 Vargueno typ psacího kabinetu, vyráběný ve Španělsku, vyvážený do zahraničí vznikl ve Španělsku v mudejarských dílnách název podle vesnice Burgas v provincii Toledo, která byla od počátku 17. století střediskem výroby tohoto typu nábytku, nebopodle truhláře Vargy; název užíván od 19. století vargueno nový typ nábytku, přenosná truhla sbočními železnými úchytyposazená na stolový podstavec, později podstavec skříňový; horní díl pravoúhlá skříň sbočními úchyty a přední sklopnou deskou (sloužila kpsaní) tvar a celkové řešení se neměnily, vyvíjela se dekorace plošnou výzdobu nahradilo architektonické řešení vnitřní části a kované prvky na sklopné desce

15 Vargueno, Španělsko, 2. polovina 16. století Vargueno, Španělsko, kolem

16 Intarsie (z ital.) nejrozšířenější technika zdobení povrchu nábytku, první intarsie běžné vseverní Itálii voblasti Sieny již ve 13. století rozšíření v souvislosti se zdokonalením techniky výroby dýh; využití barevnosti dřeva, různé textury apod. intarsie kombinovaná využití různých materiálů (slonovina, rohovina ad.) na rozdíl od inkrustace se intarsie i skládá na povrchu dřeva a lepí se na povrch pásková intarsie rámuje vykládané plochy, obvod apod. tarsia pittorica složité perspektivně pojaté obrazce certosina vychází z arabských a orientálních technik; trojúhelníkové nebo čtvercové plošky dřeva, slonoviny, rohoviny a barevné kosti skládány do geometrických ornamentů

17 Inkrustace (z lat.) jeden znejstarších způsobů zdobení povrchu nábytku vykládání povrchu předmětu hmotou jiné barvy: do vyhloubeného povrchu vkládány části dřeva, perleti, rohoviny ad.; geometrické obrazce, figury, architektonické a krajinné motivy pietra dura vychází z inkrustace (z ital. mosaica in pietra dura), typická pro italskou renesanci, vykládání nábytkových ploch,,především stolových desek: úlomky ušlechtilých kamenů (mramor, porfyr aj.) skládány do kompozic, povrch se společně zabrušuje a leští. Od 17. století napodobována ve formě ě prachového písku ík a pasty.

18 Stolní kabinet Florencie kolem Stolní kabinet, Florencie, kolem ebenové dřevo, výzdoba technikou pietra dura (Ezopovy bajky)

19 Kabinet, Augsburg, kolem , ve tvaru chrámové há éfasády se sloupy, nikami i a soškami, ebenové dřevo, slonovina, pietra dura

20 credenzone italský příborník Příborník dressoir typ příborníku na vysokých nohách většinou sotevřenými policemi pro ukládání a vystavení nádobí, typické pro francouzskou, nizozemskou a středoevropskou renesanci 16. století buffet od poloviny 15. století vrůzné podobě, většinou s dvojicí dvoukřídlých dvířek a nástavcovými policemi vsouvislosti il isrozdílným vývojem vseverních, íhprotestantských provinciích a jižních katolických krajích i vnábytku odlišnosti: holandský nábytek je strohý a přísný vlámské práce zjižních oblastí Nizozemí, orientovaných na Itálii a Francii, mohutnější, prostorovější a plastičtější. Pro vlámské skříně typické dělené kazety ve výplních dveří poskládané dogeometrických vzorů

21 Buffet dubové dřevo jižní Nizozemí počátek 17. století

22 Skříň, Flandry, Antwerpy, kolem Skříň dvoupatrová, Toskánsko, kolem 1600

23 Skříň dvoupatrová sarchitektonicky řešenou fasádou, pravděpodobně Augsburk

24 Stůl renesanční stůl především pro stolování, ve středu místnosti

25 Sedací nábytek není velkých rozdílů mezi severní a jižní oblastí křeslo pro významné osobnosti, ale také vedle postelí jako odpočinkový nábytek a dekorativní prvek interiéru nové typy, v oblibě čtyřnohé židle a stoličky, ve Francii a Holandsku časté židle svysokými opěradly třínohé héžidle lavice základní prvek obydlí, odvozena od truhly, často opěradlem spojeny se stěnou, i volně stojící široké uplatnění, důležitý zařizovací prvek sedací nábytek změkčován volně položenými polštáři plněnými peřím, žíněmi nebo rostlinnými náhražkami

26 Sgabello, Florencie, 16. století g,, Tzv. Dantova židle

27 Židle Savonarola, Florencie Vychází způvodně ů ě středověké židle, typická proranou ranou renesanci

28 Postel základní typ nábytku na dlouhodobý odpočinek v noci dva typy postelí: s baldachýnem (od gotiky po 19. století) bez baldachýnu (od počátku 17. století), s bohatě vyřezávanými ř ibočnicemi, č i čely l postel místo početí, narození, smrti; intimnější pojetí ložnice až v 18. století (alkovny) překrásně zdobené postele zejména ve francouzském nábytkářství

29 Postel Řím pozdní 16. století