Ondřej Matula ČESKÝ DEN. Manuál pro učitele

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ondřej Matula ČESKÝ DEN. Manuál pro učitele"

Transkript

1 Ondřej Matula ČESKÝ DEN Manuál pro učitele Člověk v tísni o.p.s. Projekt Varianty 2007

2 Tento manuál byl financován v rámci Programů na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců na území ČR pro rok 2007 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Autor: Mgr. Ondřej Matula Odborná supervize: Mgr. Jana Čemusová Odborné posudky: doc. PhDr. Milan Hrdlička, CSs. Mgr. Barbora Štindlová Grafická úprava: Pavel Strnad Vydal: Člověk v tísni, o. p. s ISBN

3 0BSAH Úvod Povaha a vzhled Zdraví a fyzický vztah Každodenní život Město a okolí Vztahy mezi lidmi Čistící a prací prostředky Dům a domácnost Cestování Zločin a práov Léky a indikace Koníčky a počasí Silniční provoz Práce, služby Zdravotnická zařízení Vzdělání a kvalifikace

4 Úvod Učební materiál Český den vznikl jako pokračování Manuálu pro učitele českého jazyka pro cizince bez znalosti latinky (www.varianty.cz) (dále Manuál I) a společně s Manuálem I dovádí studenty ke znalosti češtiny na úrovni A1 podle Společného evropského referenčního rámce. Učební materiál Český den (dále ČeD) vznikl na základě potřeb učitelů při výuce v azylovém zařízení ve Stráži pod Ralskem, kde byl materiál v značné míře také odzkoušen. Potřeba po navazujícím učebním materiálu se objevila nedlouho poté, co byl Manuál I volně zpřístupněn na internetu a učitelé jej začali využívat zejména při výuce v nízkoprahových kurzech češtiny pro imigranty (a také pro výuku dětí). Přestože je Manuál I nejčastěji oceňován pro svou dostupnost, jeho hlavním kladem je důkladně zpracovaná příručka pro učitele. Ta z celého učebního materiálu činí jakýsi instantní kurz, jenž je svou názorností vstřícný i k učitelům, kteří s výukou češtiny pro cizince nemají velkou zkušenost. Toto spojení učebnice a podrobného manuálu pro učitele pro práci s ní je zopakováno v ČeDu, který má dvě části: část určenou studentům (učebnici) a část určenou učiteli (manuál pro učitele). Zachováním volné přístupnosti na internetu ČeD nabízí široké možnosti využití. V první řadě bude využíván jako učební materiál splňující potřeby imigrantů, kteří budou po probrání Manuálu I pokračovat s prohlubováním znalostí češtiny. Další možností je využití ČeDu v běžných kurzech češtiny pro cizince, protože ČeD nabízí témata, která v učebnicích obvykle nejsou obsažena (např. Zločin a právo). V takovém případě je však třeba počítat s jeho spirálovitým uspořádáním (viz dále). ČeD navazuje na Manuál I také tematicky a v patnácti lekcích spirálovitě rozvíjí čtyři základní tematické okruhy: Lidé a vztahy, Zdraví, Každodenní život a Cestování, město. Lekce tedy nejsou zpracovány jako nezávislé panely, ale v každé z lekcí se počítá se znalostí slovní zásoby a mluvnice z lekcí předchozích. Podíl mluvnického učiva v ČeDu je v porovnání s Manuálem I výrazně posílen. Čeština totiž jako výrazně flexivní jazyk studenty od začátku konfrontuje s různými tvary téhož slova (např. pošta, na poštu, na poště) a bez zjednodušeného vysvětlení může tato mnohost studenty vylekat, či dokonce od studia odradit. Proto je do učebnice zařazeno mluvnické minimum. Mluvnické minimum má podobu oddílů vysvětlujících mluvnické jevy, které byly s ohledem na komunikativní charakter Manuálu II zvoleny podle popisu A1 Čeština jako cizí jazyk. V učebnici jsou tedy vysvětleny 3. a 4. pád vybraných osobních zájmen, 2., 4., 6. a 7. pád jednotného čísla, 1. a 4. pád množného čísla a spojky když a a tak, zatímco např. s rozkazovacím způsobem se studenti setkají jen u vybraných sloves a jeho tvary se učí jako fráze. Konečné rozhodnutí, zda mluvnická vysvětlení do výuky zahrnout nebo z ní naopak vypustit, ponechávám na učiteli. V souvislosti s mluvnickými výklady je také třeba upozornit na to, že se v učebnici při výkladech mluvnických jevů (byť jen) v omezené míře pracuje s českým mluvnickým názvoslovím. Ačkoliv se obecně používání názvosloví a metajazyka považuje za nadbytečnou zátěž, praktická zkušenost z kurzů ukázala, že používání jednoduchého názvosloví jako např. jednotné číslo, sloveso, věta a otázka poskytuje studentům opěrné body při výkladech. V konečném důsledku tedy názvosloví práci v hodině může urychlit a díky významové příbuznosti (např. žena ženský rod) studenty nezatížit tak jako terminologie latinská. Manuál pro práci s učebnicí ČeD popisuje krok po kroku žádoucí průběh hodiny. Cílem manuálu ale není nahradit učitele, a tak až na několik výjimek nepřináší řešení příkladů. Výjimky se týkají příkladů, v nichž je studentům dán prostor pro improvizaci a současně je třeba je přivést k určitému způsobu řešení. Velký důraz je v návodu kladen na práci ve dvojicích, jejíž potenciál je nejlépe využit při jejich častém obměňování. Manuál však nemůže obsáhnout všechny možnosti, jak z výuky učinit proces, který baví jak studenty, tak učitele. V ideálním případě bude ČeD fungovat jako pevný základ, který však učiteli nesváže ruce a který každý učitel obohatí svým tvůrčím přístupem a svými vlastními zkušenostmi. Proto vyzývám učitele, aby nezapomínali na své osvědčené materiály, aby nezapomínali na materiály a jazykové hry dostupné na internetu a aby se nebáli doplňováním nebo ubíráním témat přizpůsobit potřebám studentům výuku podle učebnice Český den. Ondřej Matula 4

5 01 LEKCE 01 Lekce 1: Povaha a vzhled 1.1 Učitel ukazuje na obrázky a e a ptá se studentů: Kdo je to?. Studenti nebudou znát slova dítě a pes, která učitel vysvětlí pomocí obrázku. Po seznámení se všemi slovíčky učitel na každý obrázek ukáže, na slovíčko se zeptá ( Kdo je to? ) a nechá studenty odpovídat. Po několika otázkách kladených frontálně studenti pokračují v párech. Učitel může studentům také klást složitější dotazy ( Co dělá úřednice, inženýrka, dítě, dělník? Kde pracuje úřednice? Má pes rád kočku? ) a nechá studenty, aby odpovídali (např. úřednice píše, pes nemá rád kočku, dítě jde, inženýrka myslí, dělník pracuje). Na závěr učitel otázky napíše na tabuli, rozdělí třídu do dvojic a studenti si sami kladou procvičené otázky a odpovídají. Ve druhé fázi studenti kladou otázku Kdo je to? učiteli, učitel odpovídá s adjektivem, např. To je milá úřednice. Sám přehrává významy adjektiv: milý: usmívá se na vybraného studenta, jde mu vstříc, ptá se, jak se mu daří zlý pes: ucukne rukou před imaginárním psem, bojí se veselé dítě: směje se, tleská rukama chytrá inženýrka: přepíše na tabuli příklad z inženýrčiny bubliny, krátce zapřemýšlí a rychle napíše výsledek pracovitý dělník: možno vysvětlit tak, že dělník rád pracuje Poté učitel opakuje s důrazem všechna spojení a studenti opakují po něm, nakonec se studenti mohou zkoušet vzájemně- jeden řekne spojení, druhý pantomimicky přehrává význam. 1.2 Učitel se zeptá: Kdo je to? a pantomimicky zahraje milou úřednici. Když studenti správně odpoví, učitel se zeptá: Kdo je to? a zahraje protivnou úřednici - odsekává, mračí se atd. Když studenti význam pochopí, ukáže učitel na cvič. 1.2 a předvede studentům, že počet písmen odpovídá kombinaci mezer a písmen (příklad pr _ t _á přepíše na tabuli, na prstech spočítá písmena a mezery dohromady a pak naoko hledá vhodné doplnění, až ho najde a doplní). Pak učitel znovu zopakuje milá úřednice protivná úřednice i pantomimickou demonstrací. Důležité je, aby po nalezení správné možnosti učitel zopakoval její přeškrtnutí, jak je naznačeno v příkladu. Studenti si odškrtáváním už použitých možností zvyknou ulehčovat si práci a lépe se orientovat ve zbývajících možnostech. Studenti pak pracují samostatně, nakonec učitel provede se třídou frontální kontrolu, při níž jednotlivé studenty vyvolává a nechává je protiklady číst. 1.3 Učitel ukazuje vždy na jeden ze dvojice obrázků, které ukazují tutéž osobu či zvíře s dvěma různými povahami. Ptá se celé třídy: Jaký je ten dělník?, pak ukáže na druhý obrázek a ptá se: Jaký je ten dělník? tak, aby studenti pochopili, jak funguje ukazovací zájmeno. Otázku ve všech třech variantách podle rodů nepíše na tabuli, ale poukáže na otázky v záhlaví cvičení. Studenti pak pracují ve dvojicích, učitel chodí mezi nimi a kontroluje náležité formy zájmena podle rodu. Pracovní dvojice je možno kvůli důkladnějšímu procvičení významů několikrát obměnit. 5

6 LEKCE Studenti nejprve ústně určují rod pomocí ukazovacích zájmen ve dvojicích, pak učitel frontálně zkontroluje řešení s celou třídou (ten syn, ) a nakonec nechá studenty řešení napsat do učebnice. Poté si je studenti ještě jednou ve dvojicích zkontrolují. Ve druhé fázi se učitel ptá: Pracovitá, pracovité nebo pracovitý ředitel?. Po správné odpovědi zopakuje na tabuli koncovky adjektiv pro jednotlivé rody a studenti je pak do cvičení samostatně doplňují. Po prvním řádku učitel práci zastaví a řešení s celou třídou frontálně zkontroluje, až potom studenti doplní druhý řádek. 1.5 Studenti hledají opačné významy přídavných jmen naznačeným způsobem. Kontrolu provedou studenti sami ve dvojicích. 1.6 Studenti doplňují správné koncovky přídavných jmen. Před řešením si studenti musejí zakrýt předchozí a následující cvičení, ve kterých se zájmena také objevují. Učitel pak studentům názorně ukáže, že kontrolu řešení udělají samostatně porovnáním se cvič.1.5 (odkryje zakryté cvičení, přečte první slovo chytrý, dlouze jej pak hledá ve cvič. 1.6 a nakonec obě slova srovnává). 1.7 Toto cvičení by mohlo být studentům nepříjemné vzhledem k jejich životním osudům před příchodem do ČR. Namísto rodinných příslušníků je proto lze aplikovat na studenty ve třídě. Učitel nejprve frontálně položí všechny otázky třídě, prstem přitom ukazuje na vzor nad cvičením. Pokud studentům činí odpovědi potíže, nabízí učitel i odpovědi ( Jaký je váš syn? Je milý? ). Studenti pak pokládají otázky o rodinných příslušnících podle naznačeného vzoru nejprve učiteli, který odpovídá celou větou, pak si stejné otázky pokládají vzájemně ve dvojicích. Nakonec vybrané popisy napíšou. 1.8 Gramatické vysvětlení pracuje se dvěma novými slovy: otázka a uvnitř. otázka: učitel vysvětlí napsáním studentům známé otázky zjišťovací (Pan X je z Y?), kterou přečte s tázací intonací uvnitř: učitel otevře zásuvku nebo skříň, ukáže dovnitř a řekne uvnitř. Potom nakreslí na tabuli schematickou postavu, nakreslí jí srdce nebo mozek, ukáže na své srdce nebo na svůj spánek a zopakuje slovo uvnitř. Pak ukáže na libovolného studenta a zeptá se třídy: Jaký/á je pan(í) XY? Ukáže na srdce nebo mozek na obrázku a řekne Pan(í) XY je milý/á. Pak čte učitel celé pravidlo se studenty nahlas. Význam tázacího zájmena jaký je v tomto přehledu záměrně zúžen, aby studenti snáze pochopili rozdíl mezi otázkou jaký je? a jak vypadá? Učitel tedy zájmeno jaký prozatím prezentuje jako slovo vztahující se k povahovým vlastnostem, na jeho možné užití v otázce na vzhled upozorňuje mluvnický přehled Tímto cvičením začíná tematický oddíl seznamující studenty se slovní zásobou pro popis vzhledu. V dalších cvičeních bude studentům také představena nová fráze Jak vypadá?, která se zpočátku ostře vymezuje proti frázi Jaký je? Frázi Jaký je? proto učitel nesmí při řešení a kontrole cvič. 2.1 použít. Učitel čte nahlas jednotlivé charakteristiky, studenti po něm opakují. Učitel se pak studentů zeptá, kterým slovům rozumějí. Studenti by měli uvést slova mladý, starý, malý. Následně se učitel ptá: Kdo je mladý? Naznačí studentům, že znakem Karlova mládí je čepice a že je k ní tedy možno připsat mladý, jak tomu napovídá první písmeno. Podobně postupuje u přídavného jména starý (brýle, pleš, vrásky, knír). Další přídavná jména nechá učitel studenty doplňovat ve dvojicích. Učitel kontroluje řešení s celou třídou, ukazuje významy pomocí obrázků a vyzdvihuje opozita tak, aby studenti dospěli k rozdílům mezi jednotlivými obrázky: Karel je silný, kdo není silný? Ondra není silný. Ondra je slabý. Když učitel vidí, že studenti významům dobře rozumějí, dělá místo přídavných jmen odmlky, aby studenty přiměl slova používat (učitel: Jan je studenti: Štíhlý. učitel: Ivan není štíhlý, Ivan je studenti: Plnoštíhlý. ). Takto učitel zopakuje frontálně všechny významy (Barbora vysoká, 6

7 LEKCE 01 Jitka malá, Barbora a Jitka hezké, Ondra a Karel oškliví),. Přídavná jména krásný a tlustý musí učitel vysvětlit sám: krásný: Karel je ošklivý (učitel se tváří znechuceně a dlaní ukazuje úplně nízko při zemi na znamení malé hodnoty takovéhoto vzhledu), Barbora je hezká (učitel se zatváří mile a ukazuje v úrovni ramenou), Renata je krásná (tváří se nadšeně a ukazuje rukou co nejvýš). Pak učitel významy hezká a krásná i s gesty zopakuje, aby byl studentům jasný rozdíl v míře pohlednosti. tlustý: učitel rukama naznačí velké břicho a nezaujatě řekne plnoštíhlý, pak gesto zopakuje a posměšně řekne tlustý 2.2 Studenti vyhledají a označí opozita (pozor, štíhlý a ošklivý mají dva protějšky), pak si řešení zkontrolují ve dvojicích nebo v malých skupinkách. 2.3 Cvičení používá stejné obrázky jako cvič. 2.1, tentokrát ale už bez nápovědy. Učitel se nejprve ptá třídy frontálně: Jak vypadá Karel?, dokud některý ze studentů správně neodpoví. Studenti pak pracují ve dvojicích. Používají přitom otázku Jak vypadá..?, která stojí v zadání cvičení a na kterou učitel studenty upozorní. Až budou vyčerpány obrázky, mohou se studenti ptát na vzhled svých spolužáků. 2.4 Učitel požádá studenty, aby po něm zopakovali první otázku a pak ji zodpoví tak, že na obrázku ukáže oči. Nenechá ale studenty přepsat slova k obrázku. Stejně zodpoví ostatní otázky. Nakonec ukazuje pantomimicky na svém obličeji a studenti odpovídají. Studenti můžou se stejnou aktivitu dále pokračovat ve dvojicích a až na úplný konec obrázek popíšou. 2.5 Studenti nejprve přečtou slova v rámečku a s pomocí učitele zopakují jejich význam. Učitel znovu spočítáním mezer upozorní na to, že počet písmen ve slově odpovídá počtu mezer, a studenti samostatně doplní přídavná jména. Učitel si na hodinu připraví obrázky z módních magazínů a studenti na nich procvičují popis hlavy a tváře osob. Lze také použít obrázky ve cvič. 2.3 k diktátu, při němž učitel diktuje barvy očí a vlasů jednotlivých osob a studenti je vybarvují. 2.6 Učitel se studenty nejdříve vyčasuje slovesa mít a být (pokud to působí obtíže, napoví 1.os.jedn.č.). Studenti pak doplní vhodné sloveso do každého spojení podle příkladů v textu. Řešení studenti zkontrolují ve dvojicích. 2.7 Studenti musí rozdělit věty do levého a pravého sloupce podle toho, zda věty popisují povahu, nebo vzhled. Ve cvičení se objevuje nové slovo člověk: učitel s pomocí obr. 1.1 vysvětlí, že inženýrka atd. je člověk, ale že pes a kočka nejsou člověk. Řešení zkontrolují studenti ve dvojicích. 2.8 V tomto mluvnickém oddílu se studenti poprvé setkávají s principem aktivního formulování pravidla, který je používán v celé učebnici. Učitel by zde neměl v žádném případě spěchat, důležitější je pro studenty pochopení principu než poučení o mluvnici. Učitel se se studenty nejprve vrátí k oddílu 1.8, který s nimi znovu nahlas přečte. Poté učitel zopakuje rozdíl mezi uvnitř a venku. Pak se vrátí k oddílu 2.8 a upozorní studenty na nabídnutá slova nad mluvnickým přehledem. Vybraný student přečte doplněné pravidlo nahlas, zatímco učitel na tabuli opíše původní nedoplněnou podobu věty ( JAKÝ? JAKÁ? JAKÉ? znamená: Jaký je muž, žena nebo dítě? ). Pak studentům ukáže, že slova z nabídky je třeba přepsat do mezer a přeškrtnout. Poté se zeptá: Co musí být tady? a ukáže na poslední mezeru. Po doplnění posledního slova se studenty znovu přečte pravidlo. Naposled si vybere jednoho studenta, ukazuje si na srdce nebo na spánky a říká: Jaký(á) je pan(í) X? Pan(í) X je hodný(á), milý(á), pan(í) X je uvnitř hodný(á), milý(á). Pak učitel ukazuje na svaly a pokračuje: Jak vypadá pan(í) X? Pan(í) X je silný(á), pan(í) X je venku silný(á), vysoký(á) atd. 7

8 LEKCE Toto cvičení se skládá z textu o třech částech, které procvičují všechna dosud probraná slova popisující charakter a postavu. Student se zde seznámí s tázacím zájmenem který. Studenti text čtou po dvojicích, které se mění pro každou ze tří částí. Před hlasitým čtením každé části dá učitel celé třídě čas si text tiše přečíst a označit neznámá slova. Zcela nová slova jsou: problém: chci jet do USA, ale nemám pas - to je problém (první část) když: učitel vysvětlí, že když je jako kdy (první část) tetě: je to jako slovo teta (první část) zeptat se: učitel nakreslí na tabuli panáčka s bublinou, ve které je napsáno Odkud jste? a vysvětlí, že se panáček zeptá (kvůli úrovni A1 pomíjíme dokonavost slovesa) soused: učitel nakreslí dům s byty, do jednoho nakreslí sebe jako panáčka a do vedlejšího dalšího panáčka; vysvětlí, že to je soused (druhá část) s tetou: dva panáčci jsou nakreslení, jak se drží za ruce, jeden má sukni a představuje ženu Před čtením první části učitel napíše na tabuli následující otázky: Má se pan Rustam dobře? Je pan Rustam Čech? Proč pan Rustam potřebuje tetu?. Před čtením druhé části učitel studenty upozorní na obrázek tří mužů. Ptá se nahlas: Který muž je pan Rustam? Ten, ten nebo ten? Studenti s pomocí textu rozhodnou, kdo je pan Rustam. Učitel se pak může zeptat také na vzhled zbylých mužů. Před čtením třetí části učitel studenty upozorní na obrázek tří žen. Ptá se nahlas: Která žena je teta pana Lukáše? Ta, ta nebo ta? Studenti pomocí textu rozhodnou, která žena je Lukášova teta. Učitel se pak může zeptat také na vzhled zbylých žen. 3.2 Názorný příklad rozdílu mezi zájmeny jaký a který. Učitel vždy přečte úvodní otázku a některý student přečte odpověď. Pak učitel ještě jednou zřetelně zopakuje tázací zájmeno a správnou odpověď: Jaký? Malý, ošklivý a zlý. Který? První muž. Učitel musí studentům zdůraznit, že pokud se ptáme na povahu i vzhled současně, je nejjednodušší použít zájmeno jaký. Udělá to tak, že se ptá na přídavná jména použitá v příkladě: Jak vypadá ten muž? Studenti: Je malý. Učitel: Jaký je ten muž? Studenti: Je zlý. Učitel tyto dvě odpovědi napíše vedle sebe na tabuli, ale oddělí je tlustou čarou. Pak nad přídavná jména nadepíše výše použité otázky. Poté obě přídavná jména z odpovědí napíše na tabuli ještě jednou s vysvětlivkami uvnitř a venku, ale tentokrát je píše pohromadě a nad ně nadepíše otázku Jaký je ten muž?. 3.3 Učitel nejprve čte se studenty nedoplněné pravidlo nahlas. Studenti by ho pak měli sami správně doplnit. Poté učitel se studenty pravidlo znovu nahlas přečte a uvede názorné příklady. Ukáže na jednoho studenta a zeptá se: Jaký je ten student? Odpovědi studentů píše na tabuli. Poté ukáže na celou třídu a s použitím slov na tabuli se ptá: Který student je...? Když studenti na dvě či tři otázky správně odpoví, rozdělí je učitel do skupin a nechá je v této aktivitě pokračovat. Na závěr učitel s pomocí stejného postupu jako ve cvič. 3.2, ale s využitím konkrétních příkladů ve třídě zopakuje, že otázka Jaký je? se může vztahovat na vzhled i povahu, zatímco otázka Jak vypadá? se vztahuje pouze na vzhled. 3.4 Učitel přečte první otázku ( Který muž je nejmladší? ) a ji nechá studenty zopakovat. Pak sám odpoví: Nejmladší je muž vlevo (první muž). Ukáže znovu na obrázek mladého muže a řekne: On je mladý. Pak naznačí rukou výšku mladého chlapce a řekne: Mladší. Nakonec ukáže výšku malého dítěte a řekne: Nejmladší. Studenti čtou učiteli další otázky, učitel je zodpovídá a podobně názorným způsobem vysvětluje studentům význam druhého a třetího stupně přídavných jmen. 3.5 Učitel vysvětlí stejně jako v předešlém cvičení významy nejveselejší a nejdelší, studenti pak pracují ve dvojicích, ukazují si obrázky a spojují je s otázkami, ke kterým se vztahují. Na konec aktivity učitel cvičení s celou třídou zkontroluje. 8

9 LEKCE Studenti se s pomocí otázek v předchozích cvičeních a také s pomocí nápověd uvnitř tabulky u zatím neuvedených přídavných jmen (velký, smutný, krátký, dobrý, špatný, krásný) snaží doplnit chybějící tvary. Při tomto cvičení by si měli uvědomit, že druhý a třetí stupeň přídavných jmen se dají odvodit jeden od druhého připojením nebo odtržením předpony. Studenti si nejprve zkontrolují doplněnou tabulku v párech a nakonec tvary zkontroluje učitel ještě jednou s celou třídou. 3.7 Studenti pracují ve trojicích a v rámci své trojice odpovídají. Pak se trojice obmění a student musí novým spolupracovníkům poreferovat o vztazích v předchozí trojici. Studenti se znovu spojí do původní trojice a tentokrát musí každého studenta přiřadit k jednomu ze tří stupňů vlastnosti nebo schopnosti (např. pan X je vysoký, paní Y je vyšší, pan Z je nejvyšší). 3.8 Učitel se studenty nejprve přečte mluvnické vysvětlení, bez doplňování chybějících slov. Pak se studenti ve dvojicích pokusí správně doplnit slova do mezer. Nakonec učitel názorně předvede princip druhého a třetího stupně - uvede obvyklý první stupeň několika přídavných jmen a přitom ukazuje rukou ve výši pasu. Pak uvede druhé stupně daných přídavných jmen a rukou ukazuje na úroveň hlavy. Nakonec uvede třetí stupně a ukazuje nejvýš, kam dosáhne. Po této názorné ukázce se učitel ještě jednou vrátí k rodové neprůhlednosti 1.p. druhého a třetího stupně - na tabuli napíše stará a zeptá se třídy: Je to mužský, ženský nebo střední rod? Když studenti odpoví, podtrhne učitel koncovku přídavného jména a dopíše za něj slovo žena. Na tabuli napíše nové přídavné jméno smutný. Na jeho rod se zeptá stejně. Pak napíše smutnější a znovu se ptá na rod. Pokud studenti nedokážou odpovědět, podtrhne učitel koncovku a řekne, že to může být mužský, ženský i střední rod. Jako příklad napíše smutnější muž, smutnější žena a smutnější dítě. 9

10 02 LEKCE 02 Lekce 2: Zdraví a fyzický stav 1.1 Cvičení opakuje slovní zásobu uvedenou v záhlaví cvičení. Učitel ukazuje na jednotlivé části svého těla a studenti je pojmenovávají. Studenti v aktivitě pokračují ve dvojicích. Na závěr doplní názvy do obrázku v učebnici. 2.1 Opakování výrazů Bolí mě a Mám zlomený/zlomenou. Učitel se chytí za hlavu a s bolestivou grimasou řekne: Bolí mě hlava. Pak si ukáže na paži, do obou rukou chytí imaginární kost a přelomí ji v půli. Znovu ukáže na svou paži a řekne: Mám zlomenou ruku. Ukáže studentům obrázek s ležícím pacientem, nahlas spočítá bubliny (zvlášť musí studenty upozornit na bolavá záda) a slovíčka ze cvičení 1.1, která jsou pod zadáním cvičení 1.2 nabídnuta. Zeptá se třídy: Co mě bolí? Co mám zlomené? Po první odpovědi učitel barevným fixem napíše do bubliny výraz a šipkou bublinu zřetelně spojí s danou částí těla. Studenti pracují samostatně nebo v párech. Frontální kontrola proběhne tak, že učitel si bolestivě sahá na jednotlivé části těla (noha, břicho, hlava, oko, záda, ruka, zub) a studenti odpovídají celým výrazem. 2.2 Po frontální kontrole se učitel zeptá třídy: Co říká pacient? A, B nebo C? A co říká doktor? Studenti vyberou vhodné repliky a pak ve dvojicích sehrávají scénku u doktora - zdraví se, pacient pojmenovává obtíže. 3.1 A/B Cílem této strany je seznámit studenty s novou slovní zásobou: tělo, nos, srdce, plíce, kotník, krk, žaludek, rameno, koleno. Slovo plíce učitel používá jen v množném čísle, obrázek ale upozorňuje také na párovost orgánu. Studenti pracují se dvěma stejnými obrázky lidského těla, z nichž ale ani jeden nepopisuje všechny části těla na něm zobrazené. Učitel rozdělí studenty na A a B a vytvoří dvojice, v nichž je vždy jeden student A pracující s obrázkem A a student B s obrázkem B. Student si zakryje obrázek partnera a ptá se ho na popisky tak, že ukáže na svůj obrázek nebo na své tělo a ptá se např.: Co je krk? Partner ukáže na obrázku krk a vymění si role. Závěrečnou kontrolu provede učitel tak, že se ptá na jména částí svého těla a tato slova zapisuje na tabuli. 3.2 Cílem této strany je upevnit slovní zásobu z předchozího cvičení. Studenti pracují se zvětšeným obrázkem ze cvičení 3.1, který je ale bez popisků. Učitel frontálně ukazuje obrázek a ptá se: Co je to? Studenti se snaží zpaměti odpovídat. Učitel na správné odpovědi souhlasně kýve a ukazuje slova zapsaná na tabuli při předchozím cvičení, aby si studenti novou slovní zásobu upevňovali také vizuálně. Studenti pak stejným způsobem pokračují ve dvojicích s tím rozdílem, že místo na tabuli si pravopis slov ukazují na obr Nakonec slova zapíšou a sami si je znovu zkontrolují s předchozí stranou. 4.1 Učitel vyvolá některého ze studentů. Ukáže na první obrázek muže v posteli a řekne s důrazem na podtržené slovo: To jste vy. Co je Vám? Student odpoví: Bolí mě hlava, je mi špatně atd. Učitel se obrátí k celé třídě, ukáže na obrázek, pak na studenta a řekne s důrazem na podtržených slovech: To je 10

11 LEKCE 02 on. Bolí ho hlava, je mu špatně. Učitel přečte všechna jména na začátku textů, ukáže prstem na obrázky a zopakuje otázku ze záhlaví cvičení: Kdo je Petr, Kamila,? Napište jména. Studenti individuálně přečtou texty, doplní jména a porovnají své odpovědi. Při kontrole hlasitým čtením učitel vysvětlí nová slova: nemocný: bolí mě hlava, je mi špatně, jsem v nemocnici, jsem nemocný zdravý: nebolí mě hlava, není mi špatně, nejsem v nemocnici, jsem zdravý zraněný: mám horečku, jsem nemocný, mám zlomenou nohu, nejsem nemocný, jsem zraněný v pořádku: jsem slabý, jsem nemocný, bolí mě celé tělo, nejsem v pořádku, jsem silný, jsem zdravý, jsem v pořádku deprese: jsem hodně, hodně, hodně smutný, mám deprese odpočívat: učitel se pohodlně rozloží na židli, dá ruce za hlavu a říká: Nepracuji, odpočívám. lék, léky: léky jsou v lékárně, léky jsou malé a bílé 4.2 Opakování modálních sloves muset, moci. Učitel řekne: Jsem nemocný. Co musím dělat? Pak ukáže na texty ve cvič. 4.1, začne je pomalu číst a u každého plnovýznamového slovesa se zastaví a zeptá se třídy: Jsem nemocný. Musím sportovat? Studenti např. odpoví: Ne, nesmíte. První správné řešení napíše do levého sloupce jako vzor (např. Musím odpočívat). Pokud studenti navrhnou řešení Musím nepracovat, učitel jej přijme, ale opraví na Nesmím pracovat. Studenti pak pokračují samostatně, přepisují výrazy z textu do cvičení, uvádějí je ale podle učitelova vzoru celou větou: Musíme odpočívat. 4.3 Cvičení opakuje časování sloves v přítomném, minulém i budoucím čase. Učitel studentům názorně předvede, že šest pozic u každého infinitivu znamená slovesné osoby: ukazuje na pozice a říká: Já, ty, on a ona, my, vy, oni a ony. Z šesti pozic je jedna obsazena slovesným tvarem. Na tu učitel studenty upozorní: Odpočíváš, ty odpočíváš. Pak ukazuje na volné pozice a říká: Odpočívat, já? Takto učitel studenty upozorní na všechny slovesné časy, které se ve cvičení vyskytují. Poté studenti vyčasují slovesa a ve dvojicích si řešení zkontrolují. 4.4 Vybraný student čte znovu začátek textu o Alešovi ze cvič Učitel opakuje jednotlivé věty a zdůrazňuje podtržená slova: Aleš je dnes nemocný. Dnes nepracuje, protože dnes musí být v posteli. Pak se studenti vrátí ke cvič. 4.4 a některý z nich přečte nadpis. Učitel znovu zdůrazní slovo zítra. Pak se učitel znovu vrátí ke cvič. 4.1, přečte větu v přítomném čase a poté modelové řešení ze cvič Přečte další větu ze cvičení, zopakuje slovo zítra a tázavě se obrátí na studenty. Navede je tak k tomu, aby cvičení převedli do budoucího času. 4.5 Obdobně učitel demonstruje převod textu o Kamile do minulého času. Po individuálním vyřešení a frontální kontrole si studenti mohou oba texty cvičení 4.4 a 4.5 ve dvojicích přečíst tak, že jeden student vždy čte a druhý opravuje jeho výslovnost. 5.1 Toto cvičení představí třetí a čtvrtý pád osobních zájmen já, ty, on, ona, vy ve frázích být někomu špatně a bolet někoho něco. Studenti se při dosazování pádů orientují především podle těchto dvou sloves. Učitel přečte nadpis a vysvětlí význam nových slov: bát se: ukáže na obrázek a zopakuje Pan Aleš se bojí doktora. Bojácně se přikrčí a řekne: Já se taky bojím doktora. Bojím se taky zubaře. Může napodobit pískavý zvuk zubní vrtačky a tvářit se co nejvyděšeněji. Učitel nevysvětluje nepravidelné časování slovesa. Na konec se učitel ptá třídy: Bojíte se zubaře? Opakuje otázku tak dlouho, dokud někdo neodpoví. brát léky: jíst léky, učitel názorně spolkne imaginární pilulku a zapije ji vodou třikrát denně: učitel napočítá na prstech do tří, ukáže vztyčené odpočítané prsty studentům a řekne: Třikrát v pondělí, třikrát v úterý, třikrát ve středu, sám: jeden člověk, jeho kamarád tam není, je sám, nemám děti, nemám manželku, jsem sám 11

12 LEKCE 02 Pak studenti potichu čtou text. Během čtení učitel překreslí obrázek i se jmény z úvodu textu na tabuli a nad Petra i Aleše nakreslí po dvou komiksových bublinách. Od Alešových bublin povedou šipky, které ukazují na Aleše, od Petrových bublin povedou šipky, které ukazují na Aleše. Do vyšší Alešovy bubliny napíše učitel Je mi špatně, do Petrovy Je mu špatně. Do nižší Alešovy bubliny Nebolí mě břicho, do nižší Petrovy Nebolí ho břicho. Až studenti dočtou, stoupne si učitel hned vedle obrázku Aleše a řekne: Jsem Aleš. Je mi špatně., pak přejde k obrázku Petra, ukáže na Aleše a řekne Jsem Petr. Je mu špatně. Totéž zopakuje s replikami z druhé bubliny. Po tomto vysvětlení studenti dialog hrají jako scénku. 5.2 Před vypracováním cvičení učitel vysvětlí nová slova: antidepresiva: jsem hodně, hodně smutný, potřebuji léky, ty léky se jmenují antidepresiva chuť k jídlu: učitel pantomimicky mlsně jí, říká: Mám chuť k jídlu. ven: je jako venku, učitel vyjde ven ze třídy a přitom říká: Já jdu ven. Učitel zvolí stejný postup jako v předešlém cvičení, z už hotového obrázku lze dokreslením vlasů a přepsáním jmen vytvořit doprovodnou ilustraci. Do bublin přepíše Kamiliny repliky Bolí mě hlava a Není mi špatně, v replikách Hany je třeba zdůraznit rozdíl v délkách ji/jí. Nakonec učitel stejně jako již dříve zdůrazní změnu osobních zájmen. V dialogu je záměrně obsažen tvar 3.os.jedn.č. slovesa jíst jí, který je vůči 3. pádu zájm. ona homografický. Na tuto skutečnost musí učitel upozornit. Při dostatku času studenti dialog hrají jako scénku. 5.3 Učitel vysvětlí studentům, že hledají formy zájmen v textu. Ukáže studentům, že v tabulce jsou vertikálně skryté věty Je (někomu) špatně a Bolí (někoho) břicho. Studenti musí podle textu doplnit do těchto vět odpovídající formy zájmen. Po frontální kontrole studenti odpoví na otázky k textu, které stojí pod tabulkou (možné jako domácí úkol). 5.4 Tento gramatický oddíl studentům jen připomíná strategii tvoření vlastního pravidla, se kterou se poprvé setkali v předcházející lekci. Učitel je upozorní na to, že do mezery musí doplnit shora nadepsané údaje. Po frontální kontrole může učitel zopakovat, že se studenti musí řídit slovesy ( Je musí mít třetí pád), především by ale měl pomoci studentům tvary zájmen zažít. Rozdělí třídu na trojice a na tabuli napíše do dvou sloupců tvary mi, ti a mu a mi, ti a jí. Jeden student začne a řekne: Je mi špatně. Druhý se ho nevěřícně zeptá: Je ti špatně? Třetí netrpělivě odpoví: Ano, je mu špatně! Stejným způsobem budou studenti drilovat tvary mě, tě a ho. 5.5 Před tímto cvičením si musí studenti zakrýt vyplněný gramatický přehled. Studenti zaškrtnou správnou formu. Jde jen o drilové cvičení, které je možné zadat jako domácí úkol. 5.6 Toto cvičení je předstupeň k následujícímu procvičování 1., 3. a 4. pádu vybraných zájmen. Cílem je rozpoznat osobu podle slovesného tvaru. 5.7 Cvičení je ztíženo tím, že studenti musí v příkladu nejprve najít klíč k odhalení osoby. Tyto nápovědné věty jsou stejné jako v předchozím cvičení, ale nejsou ve stejném pořadí. Učitel na začátku cvičení ukáže, že nejprve si musí student uvědomit osobu a pak mechanicky podle slovesa být nebo bolet doplnit chybějící tvar. Učitel přečte nahlas první příklad ( Co je _? Proč jsi unavený? ), nahlas uvažuje: Proč jsi unavený. Jsi? Aha, ty jsi! Ty!, a nakonec odhalí řešení ( Co je ti? ). Cvičení je poměrně těžké, učitel by na jeho řešení měl studentům poskytnout dostatek času. 6.1 Studenti vyplní křížovku. Před vyplňováním je učitel upozorní, že nápovědy nestojí ve sloupci na samostatných řádcích, ale že na některých řádcích jsou nápovědy dvě. Studenti musí proto dávat velký pozor na očíslování nápověd. V tajence pak najdou novou frázi Brzo se uzdravte, kterou dopíšou do bubliny obrázku dole. Toto cvičení je možné zadat jako opakovací domácí úkol. 12

13 03 LEKCE 03 Lekce 3: Každodenní život 1.1 Učitel nejprve představí slovo obrázky: ukáže studentům předem připravenou fotografii ( To je fotografie. ) a pak ukáže na obrázky ( To nejsou fotografie, to jsou obrázky. ). Poté vybídne studenty, ať si prohlédnou obrázky ve cvičení. Po chvíli se ptá: Co znamená obrázek 1? Ukáže na slovesa dole a řekne studentům: Hledejte, co znamená obrázek 1. Studenti neznají všechna slovesa, ale vždy jeden z výrazů v sousloví by jim měl napovědět tak, aby byli schopni všechna slovesa přiřadit k obrázkům. Studenti cvičení vyplní, zkontrolují si ho v párech a nakonec učitel přehledně zkontroluje významy postupně všech obrázků. Ukazováním na závěr učitel shrne nová slova: oblékat se, auto, auta, děti, mýt se, oblékat se, zprávy, fi l m, hudba, procházka, opravovat. 1.2 Učitel požádá studenty, ať si zakryjí cvič Pak je vybídne, ať spojují nejprve jen šipkami slovesa s výrazy ve druhém sloupci. Po frontální kontrole studenti vazby napíšou do volného řádku vpravo. Slovesa jsou záměrně v 1.os.j.č., na samotný závěr je možné slovesa podle těchto nápověd časovat ve všech osobách. 1.3 Studenti si musí znovu zakrýt předchozí cvičení a doplňují chybějící písmena. Při kontrole učitel dva nebo tři první významy ztvární pantomimicky (jít spát: ukazováčkem a prostředníčkem dělá kráčející nožičky a pak položí hlavu na spojené dlaně, oblékat se: natahuje si kalhoty, tričko). Pak pobízí studenty, ať významy pantomimicky ztvárňují sami. Je možné znovu zpětně kontrolovat 1. os. j.č. (jít spát Co dělám já? Já? ). 1.4 Jeden student čte nahlas. Po otázce Jaké české slovo? se učitel tázavě obrátí na studenty. Jejich návrhy píše na tabuli, každý student by měl uvést svůj příklad. Studenti si pak do volného řádku sami napíšou několik slov. Pak hlasité předčítání pokračuje a učitel se u každé mezery obrací na třídu. Správné odpovědi napíše na tabuli a nechá studenty, aby si je opsali do tabulky. 1.5 Studenti rozdělují slovesa a neslovesa. Učitel může jít příkladem a ptát se: Vrátit se je sloveso? Učitel dbá na to, aby si studenti přeškrtávali už zvolené odpovědi, budou se pak ve všech podobných cvičeních lépe orientovat. Na závěr může následovat frontální kontrola, nebo si studenti vymění učebnice a zkontrolují si cvičení vzájemně. 1.6 Učitel musí nejprve vysvětlit významy pracovní den a víkend. K tomu slouží úvod cvičení, který si studenti potichu přečtou. Pak se učitel ptá: Čtvrtek je víkend? Středa je pracovní den? Před vyplňováním cvičení učitel upozorní, že je třeba psát tvary 1.os.j.č.. Ty by si studenti měli už pamatovat z předchozích cvičení. Při závěrečné frontální kontrole učitel dbá na to, aby studenti u každého slovesa opakovali: O víkendu / Když je pracovní den, neboť je třeba si výrazy zautomatizovat. 13

14 LEKCE Toto cvičení opakuje slovesné třídy (slovesné typy), do kterých studenti dělili slovesa v kurzu Manuálu I. Tyto tvary by studenti měli ovládat, nové je zadání Doplňte. To se bude nadále používat, učitel ho studentům vysvětlí jako Napište, co tam není. Po kontrole si studenti tabulku zakryjí a doplňují tvary do vět na následující straně. Při doplňování se orientují podle osobních zájmen nebo rodu podstatných jmen, v případě slova dělníci učitel studentům sdělí, že jde o množné číslo (Jeden dělník, dva dělníci) a že tedy sloveso musí být také v množném čísle. Do cvičení jsou už doplněna zvratná zájmena se, aby studenti nechybovali ve slovosledu. Učitel proto nemusí vysvětlovat pravidlo tzv. druhé logické pozice zájmena se. Učitel ale musí zdůraznit, že studenti nemají používat osobní zájmena, jen slovesný tvar. Použije k tomu větu Když je pracovní den, já nemám čas, kterou napíše na tabuli. Zájmeno já pak přeškrtne a studentům řekne: já nepotřebujeme, protože já je tady a ukáže na slovesnou koncovku. Na závěr učitel upozorní studenty na spojení šli jsme spát v deset večer a vysvětlí jim, že v běžné komunikaci neříkáme v deset hodin večer, protože je to dlouhé. 2.1 Toto cvičení slouží jen k zopakování digitálního způsobu zápisu času. Studenti pracují individuálně, jeden z nich vyplní cvičení na obrácenou stranu tabule nebo na velký papír, který pak ostatním ukáže. 2.2 Cvičení slouží jen k připomenutí vztahu mezi digitálním a ciferníkovým zachycením času. Pokud by se vyskytly potíže s porozuměním, musí učitel vymyslet další příklady. Na zvládnutí této fáze závisí úspěšné osvojení pojmenovávání času pomocí čtvrt-, půl- a třičtvrtěhodin. 2.3 Studenti dělají cvičení bez jakékoliv nápovědy. Opakují se stále stejné časové údaje. Učitel nakonec jen zkontroluje a odkáže studenty na následující gramatický oddíl. 2.4 Na základě správných odpovědí z cvič. 2.3 a nápovědy ve cvičení 2.4 by měli studenti správně doplnit číslovky. Učitel zatím nezdůrazňuje spojení čtvrt / tři čtvrtě na + jednu, protože studenti se teprve učí orientovat v tomto způsobu pojmenovávání času. Spojením čtvrt / tři čtvrtě na + jednu se učitel bude důkladně věnovat ve cvičeních 2.7 a Toto cvičení zjednodušeně vysvětluje rozdíl v použití 24hodinového systému (jednoznačnější) a 12hodinového systému (běžně používaný) jako používaný institucemi a používaný lidmi. Před jeho vypracováním učitel vysvětlí slovo televize tím, že televizi zjednodušeně nakreslí. 2.6 Učitel názorně ukáže, že studenti mají hledat dvojice a přepisovat věty pod obrázky ciferníků. Kontrola probíhá frontálně tak, že se postupuje popořadě po jednotlivých písmenech. Učitel vždy ukáže na daný ciferník a ptá se: Kolik je hodin? Po kontrole lze cvičení ještě rozšířit tak, že se studenti rozdělí do dvojic a zakrývají si u každé řady ciferníků odpovědi. Vzájemně si pak na libovolný z trojice obrázků ukazují a znovu se ptají, kolik je hodin. 2.7 Studenti se učí doplňovat náležitou formu číslovky po čtvrt/tři čtvrtě a půl. Jako rozdíl jsme zvolili předložku na a příponu -é, která se ale nevyskytuje u tvaru třetí. Studenti škrtají špatnou formu a při řešení vycházejí z příkladů v předchozím cvičení. Pokud je skupina silná, je možné předchozí cvičení opět zakrýt. Po kontrole správných tvarů učitel napíše na tabuli rovnici : čtvrt / tři čtvrtě + jednu / dvě /... Ukazuje na mezeru a ptá se: Co musí být tady?, dokud studenti neodpoví NA, které učitel tučně napíše. Pod to napíše půl + a ptá se: Co musí být tady?, dokud studenti nedoplní jeden z tvarů končících na -É, přičemž učitel doplní jedné, druhé a záměrně se vyhne tvaru třetí. Po tomhle vyhodnocení lze znovu zkontrolovat porozumění tím, že učitel nakreslí na tabuli ciferník bez ručiček a studenti chodí podle diktátu doplňovat jejich rozvržení. Varianta tři / třetí je ve cvičení obsažena, učitel na ni na závěr výslovně upozorní stejně jako na tvar čtvrt / tři čtvrtě na jednu, ve kterém se objevuje jiný pád číslovky jedna, než na který jsou studenti zvyklí. 14

15 LEKCE V tomto cvičení studenti potřebují obě nabídnuté číslovkové formy z předchozích cvičení. Učitel smaže z rovnic údaje čtvrt, tři čtvrtě a půl, takže zůstane jen NA jednu, NA dvě a jedné, druhé. Pak ukazuje na ciferníky ze cvič. 2.8, nad kterými jsou čtvrt-, půl- a třičtvrtěhodiny nadepsány, a ptá se, kam patří výraz NA jednu, dokud studenti neodpoví, že vlevo. Učitel barevně zakroužkuje ve cvič. 2.7 možnost na jednu a přepíše ji do volného políčka levého ciferníku. Pak přiřadí se stejnou otázkou a řešením možnost jedné do políčka na pravém ciferníku. Studenti pak pokračují samostatně. Tuto doplňovačku bude nejlepší zkontrolovat hlasitým čtením, přičemž studenti musí stále opakovat je čtvrt nebo je půl. 3.1 Studenti pracují v párech a vzájemně si diktují věty s časovými údaji. Časové údaje vpisují do ciferníků, zbytek vět zapisují podle diktátu. Učitel rozdělí studenty na A a B a vysvětlí, že student B čte a student A píše a potom že student A čte a student B píše. Před cvičením učitel nakreslí na tabuli prázdný řádek a ciferník bez ručiček a nechá si první repliku od nějakého studenta B nadiktovat. Ukáže tak, že je třeba větu napsat a čas zachytit pomocí ručiček. Cílem cvičení je dále procvičovat udávání času, ale také používat (zatím jen pasivně) minulý čas. Na závěr může učitel znovu připomenout vypouštění slova hodin z časových údajů při neformálním projevu. 3.2 Studenti do tabulky doplňují chybějící tvary minulého času. Tvary obsažené v tabulce jsou voleny tak, že pro každou osobu je uveden alespoň jeden tvar, podle kterého studenti mohou analogicky doplnit tvary dalších sloves. Učitel studentům opět vysvětlí množné číslo dělníci a doktorky, při vysvětlení musí zdůraznit jejich rod. Tvary slovesa vařit jsou v záporu. Učitel upozorní, že pomocné sloveso být stojí na druhém místě. Ukazuje postupně na každý tvar a ptá se: Kde je sloveso být? Poté nahlas říká: Vstávali JSME (intonačně zdůrazní tvar slovesa být) a části slovesného tvaru počítá : První, DRUHÉ (opět s výraznou intonací). Na závěr učitel explicitně vysvětlí, že pomocné sloveso být musí být druhé v pořadí. Z nepravidelných minulých příčestí je zde uvedeno jen jít-šel, šla, šli, učitel by proto měl zopakovat také další už probraná nepravidelná příčestí (číst, psát, jíst, mít, jet). Pod tabulkou je doplňovací cvičení na tvary minulého času, které pokračuje i na násedující straně. V zadání některých příkladů jsou znovu použita osobní zájmena. Před vyplňováním tabulky proto učitel podobně jako v případě cvič. 1.7 poukáže na nadbytečnost jejich použití. Znovu také upozorní na to, že sloveso být stojí na druhém místě ve slovesném tvaru. Minulý čas zvratných sloves je zjednodušen tak, že pozice zvratného se je už v řešení vyznačena. Pokud bude cvičení činit studentům potíže, učitel uvede správná řešení a s ohledem na úroveň A1 nebude mluvnickou látku vysvětlovat. 3.3 Úkolem je doplnit mluvnický přehled, který komentuje tvoření minulého času a zavádí název minulý čas. Studenti by už na tento druh doplňovačky měli být zvyklí, a proto gramatický přehled vyplňují nabídnutými možnostmi sami nebo ve dvojicích. Na samotném konci mluvnického přehledu se výslovně upozorňuje na nepřítomnost pomocného slovesa ve 3.os.jedn.č. a tato nepřítomnost je názorně zachycena přeškrtaným je ve vzorové větě. Učitel nad to ještě použije naznačený příklad Dělníci jsou pracovali, který napíše na tabuli a tvar jsou opět zaškrtá. Třída si pod učitelovým vedením zopakuje také další nepravidelná příčestí (číst, psát, jíst, mít, jet). 3.4 V tomto cvičení je použito nové sloveso říkat. Učitel jej vysvětlí pouze v případě, že se na něj studenti výslovně zeptají (mluvit znamená mluvit anglicky, rusky, česky, ale říkat znamená říkat co). Pak učitel nechá dva studenty klást si otázky (Jak se jmenujete? Odkud jste? Co děláte?) a ptá se třídy, jestli studenti mluví (ano) a CO říkají (Pan XY říká: Odkud jste? ). Před řešením cvičení 3.4 musí učitel zdůraznit, že studenti mluví za Barboru a Pavla, takže používají 1.os.j.č. (Vstávala jsem v půl sedmé. Nevstával jsem.). 4.1 Tímto cvičením začíná oddíl věnovaný budoucímu času. Studenti budoucí čas ve cvičení 4.1 hned 15

16 LEKCE 03 aktivně používají a nesetkají se s ním nejdříve jen pasivně, jako tomu bylo u času minulého. Je to proto, že s výjimkou sloves jet a jít budoucí čas považujeme za tvarově jednodušší než čas minulý (pomocné sloveso ve všech tvarech, nedochází k rodové shodě). Je ovšem na zvážení učitele, jestli se bez krátkého shrnutí do oddílu pustí. Studenti používají v budoucím čase slovesa ze cvič. 3.4, nicméně činnosti Pavla a Barbory jsou prohozeny. Po vypracování cvičení jej učitel zkontroluje tak, že vyvolává studenty k hlasitému čtení. 4.2 Učitel zvolí stejný postup jako u cvič Gramatický přehled a doplňovačka tvarů budoucího času jsou spojené v jedné tabulce. Sloveso nevstávat má být vyčasováno záporně. V přehledu se také opakuje terminologie časů (přítomný, minulý). Studenty by mohlo plést, že věta pro doplnění názvu BUDOUCÍ ČAS stojí až dole pod tabulkou. Učitel musí proto na tuto samostatně stojící větu upozornit. 4.4 Volné cvičení, které je možné zadat jako domácí úkol. Při řešení v hodině je třeba nechat třídě dostatek času na vyplnění. Studenti pracují samostatně, po dokončení učitel rozdělí třídu na menší skupinky po třech či čtyřech. Skupina si vybere vždy jednoho studenta, kterého se ostatní vyptávají Budeš o víkendu? a který odpovídá pouze ano ne. V této roli se postupně všichni vystřídají a pak mohou napsat souhrn činností jednotlivých členů skupiny. 4.5 Drilové cvičení na tvary budoucího času, učitel opět upozorní na nadbytečnost užití osobních zájmen. 5.1 Cvičení, které připravuje na osvojení dvojice sloves jít-chodit. Studenti se nejprve naučí význam opakovanosti vyjádřený slovem každý.učitel se nejprve ptá: Jaký je dnes den, jaké je dnes datum? (např. středa 12.3.). Název dne a jeho datum napíše doprostřed na tabuli, vlevo napíše datum minulé středy a vpravo stejným způsobem příští středy (středa 19.3.). Pak učitel ukazuje na příslušná data a ptá se: Máme dnes češtinu? Měli jsme minulou středu češtinu? Budeme mít příští středu češtinu? po souhlasných odpovědích učitel shrne: Máme každou středu češtinu. a všechna data obkrouží do jedné množiny. Pokládá další otázky, např.: Snídáte každý den? Hrajete každý den fotbal? Odpočíváte každý víkend?, aby si studenti slovo každý zafixovali. Když studenti chápou, ukáže jim učitel tabulku z cvičení 5.1. Vyvolá jednoho studenta, jeho jméno napíše nahoru. Pak čte otázky a názorně před třídou označuje odpovědi. Ve cvičení se používá sloveso chodit, na které učitel upozorní a vysvětlí jej jako variantu jít - doprostřed tabule napíše dvakrát pod sebe jdu na procházku. Před první příklad napíše dnes a hlasitě třídě přečte. Větu pak jako otázku položí několika studentům. Před druhý příklad napíše každý den a začne nesouhlasně kroutit hlavou. Škrtne jdu a napíše chodím. Pak se znovu ptá studentů: Dnes jdete na procházku? Každý den chodíte na procházku? Studenti pak vyplňují spolu navzájem dotazníky. 5.2 Ve cvičení se používá nová otázka Jak často? Učitel vezme od několika studentů propisky a ptá se: Kolik je propisek? Studenti odpoví číslovkou a učitel napíše na tabuli vlevo tázací zájmeno kolik s otazníkem, vpravo číslovku s vykřičníkem nebo tečkou jako odpověď. Totéž opakuje se sešity, s černovlasými studenty ve třídě apod. Pak učitel ukáže na možnosti NIKDY, xkrát ZA ROK atd. ve cvičení 5.2 a napíše je pod číslovky na tabuli jako odpovědi s vykřičníkem nebo tečkou. Pak třídě řekne, že se na tato slova neptáme kolik, ale jak často, a tuto otázku napíše na tabuli. Následně se studenty zopakuje násobné číslovky- učitel uvede příklady jednou, dvakrát, a další nechá studenty diktovat a jen je zapisuje. Studenti si pak tvary opíšou. Poté učitel studenty požádá, aby mu kladli otázky s použitím vazby jak často. Učitel jim odpovídá a dbá na to, aby při odpovědích s nikdy používal dvojí zápor nikdy ne-, přičemž některou z těchto záporných 16

17 LEKCE 03 odpovědí napíše jako příklad na tabuli. Pak studenti pracují ve dvojicích, pokud možno s partnerem, se kterým obvykle nepracují. Jeho jméno napíšou do volného řádku nad označeními četnosti a pak mu kladou stejné dotazy jako učiteli. Odpovědi přiřazují do připravených sloupců, v případě odpovědi x-krát ZA TÝDEN musí studenti poznačit četnost: jednou, dvakrát... Spojení chodit nakupovat učitel nekomentuje a nechává jej studenty používat. Pokud studenti časují obě jeho části, vysvětlí jim učitel, že se časuje jen sloveso chodit a názorně předvede, co spojení chodit nakupovat znamená - pantomimicky se oblékne, vezme tašku, jde do obchodu, dává zboží do košíku, platí, jde domů. Pak předvede význam nakupovat - jen dává zboží do košíku. 5.3 Doplnění tohoto mluvnického přehledu by měli studenti zvládnout bez pomoci učitele. Ten pouze vysvětlí dvojici jet-jezdit stejně jako v případě jít-chodit. 5.4 V tomto cvičení volí studenti podle kontextu mezi slovesy chodit a jezdit. Před četbou textu musí učitel zopakovat slovo kočka (které je pointou příběhu) např. tak, že se zeptá: Kdo dělá rodinu? Studenti říkají názvy rodinných příslušníků, ale učitel se ptá pořád dál, až nakonec na tabuli nakreslí obrázek psa a kočky a ptá se: Co je to? Je to taky rodina? V této souvislosti je třeba upozornit na to, že je možné se setkat s kladnou odpovědí (Ano, pes je rodina.). Učitel upozorní, že studenti musí volit mezi dvěma slovesy, a názorně jim ukáže, že to špatné mají škrtnout. Čtení textu je individuální, je třeba jen nahlas přečíst nadpis Proč je pan Novák smutný? a říct studentům, ať hledají odpověď (Je smutný, protože není kočka a musí ráno vstávat.). 5.5 Cvičení na jít / chodit jet / jezdit. Tentokrát studenti vidí jen obrázek a musí se rozhodnout, kterou ze čtyř možností pro jeho popis zvolit. Studenti udělají cvičení nejprve ústně ve dvojicích, pak následuje frontální ústní kontrola řízená učitelem a nakonec studenti věty napíšou. Cvičení je možné ještě dále rozšířit tak, že studenti po písemném vypracování vytvoří dvojice, ve kterých si budou ukazovat napřeskáčku jednotlivé obrázky a ptát se: V kolik hodin chodíte každý den do práce? Jak jezdíte každý den do práce? V kolik hodin jdete dnes spát? V takovém případě ale musí učitel napsat na tabuli několik vzorových otázek. 17

18 04 LEKCE 04 Lekce 4: Město a okolí 1.1 Studenti si při řešení úkolu připomenou názvy budov a úřadů, které znají už z prvního kurzu češtiny Manuálu I. Učitel požádá jednoho studenta, aby přečetl slova, která stojí v zadání. Pak učitel studenty vyzve, aby jednotlivě a potichu četli definice a doplňovali za ně slova. Nějakého studenta požádá, aby přečetl první definici, a pak se ptá celé třídy: Co je to? Je to nemocnice, nebo banka, nebo obchod? Je to banka. Odpověď názorně napíše do volného pole. Studenti pak pokračují samostatně a doplní zbylé příklady. 1.2 Studenti stále opakují slovíčka z prvního kurzu, ale tentokrát procvičují tzv. kompenzační strategie. Učitel musí nejprve vysvětlit novou instrukci, a to pokyn popište. popište: nejprve napíše novou instrukci na tabuli a vysvětlí, že popište znamená říct, jak někdo vypadá (velký, malý), jaký je (smutný, veselý) atd. Pak sám popíše některého studenta, aniž by uvedl jméno. Když studenti dotyčného poznají, vybídne učitel studenty: Popište knihu, popište školu, popište paní X Učitel se zeptá: Rozumíte slovu škola? Když studenti přitakají, učitel dodá: Ale já nerozumím. Co to znamená škola? Popište to. Poté, co studenti nějak srozumitelně opíšou význam slova škola, je učitel vyzve, ať definici napíšou a pokračují dalšími dvěma slovy. 1.3 V tomto cvičení se studenti poprvé setkají s dvanácti novými slovíčky této lekce. Jsou to bankomat, supermarket, benzínová pumpa, most, park, autobusová zastávka, samoobsluha, kopec, kostel, továrna, řeka a vesnice. Slovíčka jsou nadepsána v zadání a pak se v jiném pořadí a s vynechanými písmeny opakují nad obrázky, které pojmenovávají. Studenti doplňují písmenka do slov nad obrázky samostatně. Přitom jen dávají pozor na počet písmen daného slova a na již napovězená písmenka. Učitel je navede tak, že napíše první slovo na tabuli (bankomat), zeptá se: Kolik písmen má slovo bankomat? a sám je začne nahlas počítat s tím, že po třetím či čtvrtém písmeně přestane číslice sám vyslovovat a gestikulací vybídne třídu, aby počítala podle jeho ukazování nahlas sama. Potom učitel ukáže na stránku a říká: Kde je bankomat? Hláskuje slovo u prvního obrázku (kostel), tváří se nesouhlasně a pokračuje druhým obrázkem. Znovu zmlkne a gestikulací vybídne třídu k hláskování. Až studenti správně v druhé doplňovačce odhalí bankomat, učitel řekne: Obrázek znamená bankomat. Vyzve studenty, aby si slovo v záhlaví odškrtli a nechá je pokračovat samostatně. Když si studenti řešení vzájemně zkontrolují, následuje drilová fáze. Učitel by měl mít zvětšené fotokopie obrázků a napřeskáčku je ukazovat studentům, kteří je pojmenovávají. Pak studenty rozdělí do dvojic a rozdá jim pásky papíru, kterými si studenti zakryjí nejprve první řádku slov. Na obrázky v zakryté řadě si ukazují a ptají se partnera na význam. Pak přidají druhou zakrytou řádku a nakonec mají zakryta všechna slova a pracují jen s obrázky. Pokud je třída bystrá a rychlá, lze také pracovat s kompenzačními strategiemi - učitel se ptá třídy: Co je to park? Studenti odpovídají například: Jsou tam květiny, chodím tam na procházku, je ve městě. Později mohou studenti s touto aktivitou pokračovat ve dvojicích. 18

19 LEKCE Před cvičením učitel třídě vysvětlí, že studenti musí kreslit (vezme fix a nakreslí na tabuli schematický domeček nebo rukou dělá kreslící gesto). Cvičení opakuje prostorové určení z prvního kurzu a současně procvičuje slovíčka ze cvič Než se do něj třída pustí, měl by učitel zopakovat významy vpravo, vlevo, vpředu, vzadu, nahoře a dole, které studenti znají z Manuálu I. Lze znovu využít papírové pásky z 1.3 tak, že se studenti rozdělí na páry, v nichž se dále rozdělí na A a B. Student A si papírovým páskem zakryje definici nadepsanou B a čte studentu B definici A, takže student B kreslí obrázek A podle diktátu. Pak si úlohy prohodí. Na závěr každý dokreslí svůj obrázek. Učitel tento postup vysvětlí třeba takto: Student A se nedívá na obrázek B. Student A říká, jak vypadá obrázek A, student B kreslí. 2.1 Cvičení je prvním seznámením s gramatickým učivem této lekce, tzn. s předložkami nad, pod, mezi, za, před a vedle a pády, které po nich následují. Studenti mají před očima tři popisy a tři obrázky, které mají spojit. Orientují se přitom podle nově naučených slovíček z cvič Ve cvičení se objevuje nové slovo uprostřed - učitel jej vysvětlí názorně pomocí předmětů nebo nábytku ve třídě. Studenti cvičení vypracují jednotlivě a pak následuje skupinová nebo párová kontrola. 2.2 Doplňovací cvičení, které používá popisy ze cvič. 2.1, v popisech jsou ale vynechaná slova. Cílem je přivést studenty k pochopení významů předložek mezi, za, před, pod, nad a částečně také vedle. Studenti budou znovu pracovat s obrázky ze cvič. 2.1, ale tentokrát nesmějí používat text nad cvičením, a proto si jej zakryjí. Učitel zopakuje se studenty správná řešení a dohlédne, aby si k textům doplnili písmena odpovídajících obrázků (1B, 2C, 3A). Pak učitel studenty požádá, ať očima sledují obrázek náležející k prvnímu textu cvič Čte z něj nahlas větu po větě a u mezer se obrací na třídu a ptá se: Co je to? Po správné odpovědi v 1.p.jedn.č. studenty vždy vyzve, aby slovo napsali. Až učitel uvidí, že studenti pochopili princip cvičení, rozdělí je do párů. V nich vždy jeden student čte text a druhý se dívá na obrázek a doplňuje chybějící slova. Po vyplnění studenti porovnají pády doplněných slov s pády slov v původním textu 2.1 a opraví chyby. Kontrolu provede učitel frontálně tak, že vyvolá před třídu dva studenty (nebo si vypomůže třemi snadno ovladatelnými předměty). Pak nechá zbylé studenty číst texty nahlas větu po větě. Pasáže, ve kterých se objevují předložky, učitel vždy zopakuje a rozestaví podle nich figuranty: mezi: stoupne si mezi ně a řekne Jsem MEZI panem A a panem B. nad: požádá jednoho figuranta, aby vylezl na židli a řekne: Pan B je NAD panem A. Tímto způsobem učitel vysvětlí významy všech předložek. Učitel znovu pracuje se zvětšenými fotokopiemi tří obrázků ze cvič. 1.3, vybere si slova mužského rodu (bankomat, park, most). Jeden obrázek označí za hlavní (např. bankomat) a na tabuli napíše koncovku 7.pádu em. Před třídou klade obrázky do vzájemných prostorových vztahů mezi, za, před, pod, nad a ptá se: Kde je bankomat? Učitel dbá na to, aby studenti odpovídali celou větou a používali náležitý 7. pád, takže při chybách vždy ukáže na koncovku na tabuli. Nakonec zdůrazní, že po těchto předložkách se na sedmý pád ptáme pomocí kde?. 2.3 Spojování obrázků a popisků, chybí obrázek k popisku před poštou, který studenti domalují. Protože předložky byly hodně procvičovány v předchozích aktivitách, setkávají se zde studenti s koncovkami různých rodů. Učitel se při frontální kontrole vždy zeptá na 1. pád - student přečte za poštou a číslo obrázku, načež učitel ukáže na budovu a zeptá se: Co je to? (pošta). Učitel důrazně zopakuje: Pošta za poštou. Pro každý rod (u ženského rodu vzor žena i růže ) napíše na tabuli vzor s odlišnou předložkou a podtrhne koncovku 1. a 7. pádu. 2.4 Toto cvičení opakuje věty z cvič a používání 7. pádu v nich. Učitel ukáže na mezery za slovem pošt a ptá se: Co tady musíte napsat? Pokud studenti mají stále potíže s koncovkami 7. pádu, učitel je odkáže na cvič. 2.1 a řekne, ať tvary hledají tam. Dál nechá studenty pokračovat samostatně. 19

20 LEKCE Učitel přečte zadání, znovu ukáže na vypsané vzory na tabuli a ptá se: Je to mužský nebo ženský nebo střední rod? Pak přečte první slovo (za poštou) a řekne: To je pošta. Ve výslovnosti zdůrazní koncové -a. Pak se ptá: Jaký je to rod? Pokud studentům činí řešení potíže, odkazuje učitel na vzory na tabuli. U první prázdné závorky se znovu zeptá na první pád: Co to je? 2.6 Mluvnický přehled k doplnění, který shrnuje předcházející aktivity. Studenti by proto měli být schopni správně doplnit chybějící údaje do všech vět. Učitel zkontroluje hlasitým čtením s celou třídou. 2.7 Gramatické cvičení, ve kterém studenti doplňují koncovky. Před jeho vypracováním by si měli zakrýt mluvnický přehled. Kontrola je prováděna dvakrát: poprvé si studenti zkontrolují řešení v párech, podruhé učitel zkontroluje řešení frontálně. Pokud jde studentům řešení snadno a nechybují v něm, po každé správné odpovědi se učitel může zeptat, proč doplnili tu kterou koncovku. Může tak u studentů upevňovat povědomí o distribuci koncovek opakováním vysvětlení z mluvnického přehledu V tomto cvičení se zavádí 7. pád zájmena co. Studenti cvičení dělají ve dvojicích a střídavě si kladou otázky ze zadání. Řeší cvičení nejprve ústně, pak učitel zkontroluje frontálně a na závěr studenti napíšou odpovědi k obrázku. Studenti se pak vrátí k obrázkům ve cvič. 2.1 a dál na nich procvičují otázku s čím a tvary 7. pádu v odpovědích. 2.9 Mluvnický přehled učitel se studenty pouze přečte a přesvědčí se, že všichni rozumějí. Zavádí nové slovo otázka: učitel řekne studentům s oznamovací intonací: Bydlíte v (jejich bydliště). Větu napíše na tabuli. Pak ji zopakuje s tázací intonací: Bydlíte v? a ptá se tak dlouho, dokud studenti nezareagují. Větu napíše znovu na tabuli s otazníkem. Pak studentům vysvětlí, že věta s otazníkem a tázací intonací je otázka. Další novinkou je tvar 7.p.jedn.č. tázacího zájmena co čím. 3.1 Na obr. 3.1 chybí popisky budov, které musí studenti nejprve doplnit. Učitel zopakuje větu ze zadání Co je na obrázku? Poté, co mu studenti u všech budov odpoví, je vybídne, ať řešení vpisují do volných políček. Kontrola proběhne v párech. 3.2 Vybraný student přečte nahlas zadání a učitel zopakuje, že je třeba pracovat s obr Pak studenti pracují samostatně a orientují se podle již zvládnuté slovní zásoby. Učitel zkontroluje frontálně s celou třídou. 3.3 Vybraný student hlasitě přečte vysvětlení v mluvnickém přehledu. Kvůli zjednodušení používáme předložku vedle i pro určení polohy budov, které jsou od orientačního bodu relativně vzdálené. 3.4 Před vypracováním tohoto cvičení si musí studenti zakrýt mluvnický přehled 3.5. Studenti pracují v párech. Cvičení je rozděleno na dva odstavce a obsahuje věty z cvič. 3.2, které je rozděleno stejně. Učitel rozdělí studenty ve dvojicích na A a B a vysvětlí, že každý student dělá půl cvičení. Student A začíná s řešením. Student B se dívá na cvič. 3.2 na straně 6 a kontroluje slovy ano / ne studenta A, který ústně doplňuje chybějící koncovky z první poloviny. Řešení studenti zatím nesmí zapisovat. Pak si úlohy vymění. Teprve poté, co oba ústně vypracují svou polovinu cvičení, mohou jednotlivě vyplnit písemně cvičení celé. Kontrolu studenti provedou individuálně porovnáním s tvary ve cvič Pro tento mluvnický přehled nejsou nabídnuty žádné nápovědy. Přehled kopíruje podobu přehledu 2.6, a studenti by proto měli být s to jej doplnit samostatně. Pokud by přehled působil velké potíže, požádá učitel nejprve studenty, aby si porovnali řešení, a pak doplní přehled frontálně s celou třídou. 3.6 Otázky k obrázku kombinují 2. a 7. pád tázacího zájmena co. Studenti cvičení dělají ve dvojicích a stří- 20

ANOTACE K VÝUKOVÉ SADĚ č. VY_32_INOVACE_02_04_NEJ_Fo

ANOTACE K VÝUKOVÉ SADĚ č. VY_32_INOVACE_02_04_NEJ_Fo Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast (předmět) Autor ANOTACE K VÝUKOVÉ SADĚ č. VY_32_INOVACE_02_04_NEJ_Fo CZ.1.07/1.5.00/34.0705 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

ANOTACE K VÝUKOVÉ SADĚ

ANOTACE K VÝUKOVÉ SADĚ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast (předmět) Autor ANOTACE K VÝUKOVÉ SADĚ CZ.1.07/1.5.00/34.0705 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SLOVESA (ANGLICKÝ

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 II/2 Inovace a

Více

Název materiálu SLOVNÍ DRUHY PODSTATNÁ JMÉNA. Metodika. Pořadové číslo III-2-ČJ-III- 1-9.r.

Název materiálu SLOVNÍ DRUHY PODSTATNÁ JMÉNA. Metodika. Pořadové číslo III-2-ČJ-III- 1-9.r. Pořadové číslo 1-9.r. Název materiálu SLOVNÍ DRUHY PODSTATNÁ JMÉNA Autor Použitá literatura a zdroje Fraus 2006, 27-30 s. ISBN 80-7238-536-4 sešit 2006, 20-21 s. ISBN 80-7238-537-2 Metodika Materiál je

Více

N-1 Německý jazyk. (Anotace k sadě 32 materiálů) Přivlastňovací zájmena. Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II Gymnázium Sušice Gate of learning

N-1 Německý jazyk. (Anotace k sadě 32 materiálů) Přivlastňovací zájmena. Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II Gymnázium Sušice Gate of learning ( k sadě 32 materiálů) 1. N-1_01 Podstatná jména Výukový materiál obsahuje látku 1 vyučovací hodiny. Jedná se o zopakování a utřídění gramatiky a slovní zásoby probrané v souvislosti s podstatnými jmény.

Více

MULTICOM 112. Průvodce programem

MULTICOM 112. Průvodce programem MULTICOM 112 Průvodce programem Cíl Cílem projektu MULTICOM112 CD-ROM je zvýšit a rozšířit základní jazykové schopnosti techniků operačních středisek do takové míry, že budou schopni rozpoznat cizí jazyk

Více

Německý jazyk. Charakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

Německý jazyk. Charakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí VZDĚLÁVACÍ OBOR: DALŠÍ CIZÍ JAZYK Německý jazyk Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Další cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Žáci

Více

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno 1 VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 1.1 Další (druhý) cizí jazyk - Německý jazyk 1.2 Další (druhý) cizí jazyk - Ruský jazyk 1. 2. Hodinová dotace Další cizí jazyk - - 3 3 Předmět realizuje

Více

Metodika. Materiál je určen pro předmět Německý jazyk II v 8. ročníku k tématu Kde a kdy? v 7. lekci učebnice Deutsch mit Max I.díl.

Metodika. Materiál je určen pro předmět Německý jazyk II v 8. ročníku k tématu Kde a kdy? v 7. lekci učebnice Deutsch mit Max I.díl. Pořadové číslo 1-8.r. Název materiálu PŘEDLOŽKY UM, AM, IM Autor Použitá literatura a zdroje Fraus, Plzeň 00, 7-74 sešit Fraus, Plzeň 00, 0-7 Metodika Materiál je určen pro předmět Německý jazyk II v 8.

Více

PRŮVODNÍ LIST k nově vytvořenému / inovovanému učebnímu materiálu

PRŮVODNÍ LIST k nově vytvořenému / inovovanému učebnímu materiálu PRŮVODNÍ LIST k nově vytvořenému / inovovanému učebnímu materiálu Název projektu Kvalitní výuka za podpory ICT Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3646 Název školy Základní škola Ohrazenice, okres Semily

Více

5.1.5 Německý jazyk - 2. stupeň

5.1.5 Německý jazyk - 2. stupeň 5.1.5 Německý jazyk - 2. stupeň Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Vzdělávání v předmětu Německý jazyk směřuje k: rozvíjení písemného i ústního projevu, vyjádření

Více

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Cíl kursu: 1/rychlé osvojení češtiny na komunikační úrovni - rozvoj slovní zásoby 2/ pochopení základních pravidel systému jazyka druhy

Více

Ročník VII. Ruský jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed.

Ročník VII. Ruský jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed. Opakování IX. Úvodní opakování: azbuka, přepis a opis textu, čtení, rozhovory, celkové opakování učiva 1.dílu. Poslechová a pohybová rozcvička. Rozhovory. Dramatizace. Poslech písní. Přečte se správnou

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně)

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 7. Poznámky: Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) ŽÁK: umí, rozumí a ovládá slovní zásobu každého tématu je schopen samostatně vytvořit složitější

Více

Komentář k pracovnímu listu Ve třídě

Komentář k pracovnímu listu Ve třídě Komentář k pracovnímu listu Ve třídě Tento PL byl vytvořen pro žákyni s OMJ ve druhém ročníku ZŠ. Žákyně je na úrovni pokročilého začátečníka začíná skloňovat podstatná jména. Použit byl pro její samostatnou

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 6. Poznámky:

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 6. Poznámky: Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 6. Poznámky: ŽÁK: umí, rozumí a ovládá slovní zásobu každého tématu je schopen samostatně vytvořit jednoduché

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Časový rozsah lekce Věková skupina (ročník) Vzdělávací obor (dle RVP) Travelling s použitím

Více

Jazyková výchova. Psaní velkých písmen. Psaní velkých písmen ve vlastních jménech

Jazyková výchova. Psaní velkých písmen. Psaní velkých písmen ve vlastních jménech Šablona č. II, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Český jazyk a literatura Jazyková výchova Psaní velkých písmen Psaní velkých písmen ve vlastních jménech Ročník 2. Anotace

Více

STRUKTURA UČEBNICE STRUKTURA LEKCÍ Úvodní text / texty Dialogy Slovíčka Odhadněte význam Rozšiřující slovní zásoba Fráze a předložkové vazby

STRUKTURA UČEBNICE STRUKTURA LEKCÍ Úvodní text / texty Dialogy Slovíčka Odhadněte význam Rozšiřující slovní zásoba Fráze a předložkové vazby PŘEDMLUVA Učebnice norštiny, kterou vám předkládáme, je první učebnicí norského jazyka určenou pro samostudium a zároveň první učební příručkou norštiny tohoto rozsahu v České republice. Kniha se přitom

Více

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Rozšiřování a upevňování slovní zásoby a gramatiky Ruský jazyk Helena Malášková 01

Více

Školní vzdělávací program PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Školní vzdělávací program PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Školní vzdělávací program PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA JAVORNÍK, OKRES JESENÍK Příloha změny pro školní rok 2014/2015 (příloha mění některé kapitoly a přidává některé kapitoly navíc) 4.6. UČEBNÍ

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Předmět: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: 5. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: 5. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 4. ročníku - gramatické struktury, slovní zásoba Hry, soutěže, práce s obrázky Žák ovládá ústně i písemně slovní zásobu, aktivně používá osvojené gramatické struktury Lekce 1 - Setkání,

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

Vzdělávací obor Německý jazyk

Vzdělávací obor Německý jazyk 7. ročník Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce (praktická cvičeni) obor navázání na již zvládnuté 1. POSLECH S Kompetence komunikativní Témata: POROZUMĚNÍM Žák rozumí jednoduchým otázkám

Více

Gymnázium Rumburk, vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium, kvinta a 1. ročník, oktáva a 4. ročník, Další cizí jazyk/němčina

Gymnázium Rumburk, vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium, kvinta a 1. ročník, oktáva a 4. ročník, Další cizí jazyk/němčina Gymnázium Rumburk, vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium, kvinta a 1. ročník, oktáva a 4. ročník, Další cizí jazyk/němčina Předmět: Německý jazyk Stupeň gymnázia: vyšší stupeň osmiletého

Více

Přehled vzdělávacích materiálů

Přehled vzdělávacích materiálů Přehled vzdělávacích materiálů Název školy Název a číslo OP Název šablony klíčové aktivity Název sady vzdělávacích materiálů Jméno tvůrce vzdělávací sady Číslo sady Anotace Základní škola Ţeliv Novými

Více

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5.1.3 Anglický jazyk upevňování cizího jazyka Charakteristika předmětu - vychází z předmětu Anglický jazyk - výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - časová dotace 2 hodiny týdně - vyučuje se

Více

ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník) Charakteristika předmětu V návaznosti na obsah učiva 1. a 2. ročníku žáci začínají vytvářet jednoduché věty, kde se potřebné výrazy a spojení procvičují. Žáci

Více

NĚMECKÝ JAZYK. Charakteristika předmětu

NĚMECKÝ JAZYK. Charakteristika předmětu VZDĚLÁVACÍ OBOR : DOPLŇUJÍCÍ NĚMECKÝ JAZYK Charakteristika předmětu Další cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Doplňující vzdělávací obory. Ţáci si ho volí jako druhý cizí jazyk v rámci nabídky volitelných

Více

Dataprojektor, kodifikační příručky

Dataprojektor, kodifikační příručky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Prima 2 hodiny týdně Dataprojektor, kodifikační příručky Slovní druhy Objasní motivaci pojmenování slovních druhů Vysvětlí

Více

SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě

SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě Název projektu Zlepšení podmínek vzdělávání SZŠ Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0358 Název školy Střední zdravotnická škola, Turnov, 28.

Více

Jazyk a jazyková komunikace

Jazyk a jazyková komunikace Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk 3. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové učebny, počítačová učebna

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1.

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 6.1 I.stupeň Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Anglický jazyk je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování

Více

Časová dotace předmětu Německý jazyk jako Další cizí jazyk jsou 2 hodiny týdně v šestém až devátém ročníku.

Časová dotace předmětu Německý jazyk jako Další cizí jazyk jsou 2 hodiny týdně v šestém až devátém ročníku. Příloha č.5 Německý jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu : Předmět Německý jazyk je vyučován v šestém až devátém ročníku druhého stupně jako volitelný

Více

Anglický jazyk 3.ročník 2007/2008. učivo - témata kompetence (čtení,psaní,poslech, dialog) pomůcky

Anglický jazyk 3.ročník 2007/2008. učivo - témata kompetence (čtení,psaní,poslech, dialog) pomůcky Anglický jazyk 3.ročník 2007/2008 učivo - témata kompetence (čtení,psaní,poslech, dialog) pomůcky Úvod do jazyka Barvy Výslovnost Sloveso "have" neurčitý člen- a žák se seznamuje s cizím jazykem- s jeho

Více

5.1.4 Německý jazyk další cizí jazyk. Charakteristika předmětu

5.1.4 Německý jazyk další cizí jazyk. Charakteristika předmětu 5.1.4 Německý jazyk další cizí jazyk Charakteristika předmětu Předmět Německý jazyk naplňuje očekávané výstupy vzdělávacího oboru Další cizí jazyk Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Více

Anglický jazyk. Charakteristika vyučovacího předmětu

Anglický jazyk. Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor: Cizí jazyk Anglický jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět anglický jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace.

Více

I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřujjící k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti VY_12_INOVACE_01_ČJ

I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřujjící k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti VY_12_INOVACE_01_ČJ Záznamový arch Název školy: Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2499 Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení šablony/označení

Více

Měsíc září, říjen 2011

Měsíc září, říjen 2011 Měsíc září, říjen 2011 Inovace a rozšíření výuky anglického jazyka na ZŠ Strání Třetí školní rok angličtiny na naší škole pro ţáky 1. a 2. tříd Na naší škole od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2011 probíhá projekt,

Více

Základní škola pro sluchově postižené v Liberci má zpracované dvojí osnovy - pro žáky nedoslýchavé a pro žáky neslyšící.

Základní škola pro sluchově postižené v Liberci má zpracované dvojí osnovy - pro žáky nedoslýchavé a pro žáky neslyšící. Základní škola pro sluchově postižené v Liberci má zpracované dvojí osnovy - pro žáky nedoslýchavé a pro žáky neslyšící. V charakteristice předmětů je uvedena informace o očekávaných výstupech, barevné

Více

Očekávané výstupy RVP Školní výstupy Učivo Poznámky (průřezová témata, mezipředmětové vztahy apod.) Řečové dovednosti

Očekávané výstupy RVP Školní výstupy Učivo Poznámky (průřezová témata, mezipředmětové vztahy apod.) Řečové dovednosti Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu anglický jazyk pro 1. stupeň: 3. ročník Řečové dovednosti CJ-3-1-01 rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností

Více

Český jazyk, 3. ročník 2014/2015

Český jazyk, 3. ročník 2014/2015 Tematický plán ZŠ Tichá Český jazyk, 3. ročník 2014/2015 Měsíc Učivo Poznámka Výstupy ŠVP ZÁŘÍ ŘÍJEN Opakování učiva 2. ročníku Význam slova Slabika, hláska, slovo Vlastní jména osob, zvířat, měst, řek,

Více

Ročník VI. Ruský jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed.

Ročník VI. Ruský jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed. Předazbukové období IX. Výslovnost hlásek odlišných od češtiny. Pozdravy. Jednoduché pokyny. Seznámení s učebnicí. Nácvik výslovnosti, rozhovor. Pohybové hry.fonetická rozcvička. Nacvičí výslovnost hlásek

Více

SADA VY_32_INOVACE_CJ1

SADA VY_32_INOVACE_CJ1 SADA VY_32_INOVACE_CJ1 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Mgr. Bronislavou Zezulovou a Mgr. Šárkou Adamcovou. Kontakt na tvůrce těchto DUM: zezulova@szesro.cz a adamcova@szesro.cz

Více

Mezipředmětové vztahy Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Anglický jazyk

Mezipředmětové vztahy Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Anglický jazyk 4 UČEBNÍ OSNOVY NIŽŠÍHO STUPNĚ GYMNÁZIA 4.1 VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACI 4.1.2 Cizí jazyk - Anglický jazyk 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Anglický jazyk 3 3 3 3 Realizuje obsah vzdělávacího

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Německý jazyk Obory nástavbového

Více

PODPORA SPU VE VÝUCE. projevy, potřeby, úpravy a metody

PODPORA SPU VE VÝUCE. projevy, potřeby, úpravy a metody PODPORA SPU VE VÝUCE projevy, potřeby, úpravy a metody Projevy Dyslexie Pomalé čtení -Namáhavé -Dvojí -Ztrácí se, vrací se -Málo chyb-opravuje -Záměny,opakuje přečtené Přepisuje velmi pomalu -Víc času

Více

4.9.1. Základy latiny II

4.9.1. Základy latiny II 4.9.1. Základy latiny II Základy latiny jsou dvouletý volitelný předmět, jehož hlavním cílem je poskytnout žákům základní orientaci v systému latinské gramatiky v rozsahu středoškolského učiva a připravit

Více

Metodický návod. pro tvůrce didaktických podpor k cizojazyčným odborným filmům

Metodický návod. pro tvůrce didaktických podpor k cizojazyčným odborným filmům Metodický návod pro tvůrce didaktických podpor k cizojazyčným odborným filmům Tento metodický návod je určen pro tvůrce didaktických podpor pro cizojazyčné odborné filmy (dále jen Tvůrce ). Didaktické

Více

Matematika - 1. ročník Vzdělávací obsah

Matematika - 1. ročník Vzdělávací obsah Matematika - 1. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Přípravná část Poznávání vlastností předmětů, třídění podle vlastnosti Poznávání barev, třídění podle

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ B) Téma oborové Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Hlavní oborové cíle (tj. cíle vázané na očekávaný výstup

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.3.5. Ruský jazyk

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.3.5. Ruský jazyk 4.3.5. Ruský jazyk Vyučovací předmět Ruský jazyk vychází z obsahu vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Cílem předmětu je získat zájem studentů o studium tohoto jazyka, rozšířit a prohloubit

Více

Třída 6. TŘÍDA. Předmět ANGLICKÝ JAZYK (školní rok 2014/2015) Období 2. STUPEŇ. Oblast JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

Třída 6. TŘÍDA. Předmět ANGLICKÝ JAZYK (školní rok 2014/2015) Období 2. STUPEŇ. Oblast JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Oblast JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Předmět ANGLICKÝ JAZYK (školní rok 2014/2015) Období 2. STUPEŇ Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Produktivní řečové dovednosti Interaktivní řečové dovednosti 1)

Více

Ročník VI. Anglický jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy

Ročník VI. Anglický jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy Opakování IX. Přítomný čas prostý a průběhový Rozhovor, popis činností, porozumění textu Základní a řadové číslovky Práce s učebnicí Zájmena Práce s textem, dramatizace Slovní zásoba Hry, soutěže, práce

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů NĚMČINA Gymnázium PORG Libeň Němčinu vyučujeme na PORGu Libeň od primy 1 do oktávy jako druhý cizí jazyk. Kromě němčiny vyučujeme jako druhý cizí jazyk také francouzštinu. V průběhu studia jsou studenti

Více

Výstupy odpovídající úrovni A1 podle SERR

Výstupy odpovídající úrovni A1 podle SERR Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Německý jazyk (NEJ) Výstupy odpovídající úrovni A1 podle SERR Tercie 4 hodiny týdně Dataprojektor Úvod do studia němčiny Pozdravy Představování Představení

Více

Jazykový kurz němčiny

Jazykový kurz němčiny Jazykový kurz němčiny Vstupní úroveň: Úplný začátečník Výstupní úroveň: A2 Celková časová dotace: 150 vyučovacích hodin (120 h přímého studia + 30 h domácí příprava) Kurz je koncipován na dva roky s tím,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 4. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas čte s porozuměním

Více

SYLABUS RODINNÉHO KURZU ČEŠTINY Centrum pro integraci cizinců, o.p.s. www.cicpraha.org

SYLABUS RODINNÉHO KURZU ČEŠTINY Centrum pro integraci cizinců, o.p.s. www.cicpraha.org SYLABUS RODINNÉHO KURZU ČEŠTINY Centrum pro integraci cizinců, o.p.s. www.cicpraha.org 1 - SEZNÁMENÍ, PŘEDSTAVOVÁNÍ - rodič se umí představit - rodič umí představit své dítě - rodič umí hláskovat své jméno

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Současný český jazyk upevňování a procvičování obtížných gramatických jevů Český jazyk

Více

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

GB, USA, AUSTRALIE. - důležité zeměpisné údaje

GB, USA, AUSTRALIE. - důležité zeměpisné údaje Anglický jazyk 6. ročník Čte nahlas plynule a foneticky GB, USA, AUSTRALIE OSV správně texty přiměřeného rozsahu důležité zeměpisné údaje EGS MDV MKV Rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnicích, v textech

Více

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk ANGLICKÝ JAZYK Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí 1. Kompetence k učení žák dlouhodobě

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Rozvoj řečových dovedností Ruský jazyk Helena Malášková 01 O spánku a váze - prezentace

Více

Předmět: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: 3. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: 3. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učebnice Happy House 2 Hry, soutěže, práce s obrázky a předměty Lekce 1 - učebnice Happy Street 1 úvod Hry s obrázky, slovy, písničky, básničky, Pokyny a příkazy ve škole rozkazovací způsob hry

Více

Příloha č. 3 Anglický jazyk Ročník: 3. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata)

Příloha č. 3 Anglický jazyk Ročník: 3. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata) Příloha č. 3 Anglický jazyk Ročník: 3. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata) Řečové dovednosti - rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu

Více

ANGLICKÝ JAZYK - III. období (6. 9. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - III. období (6. 9. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - III. období (6. 9. ročník) Charakteristika předmětu V tomto období shrnujeme a prohlubujeme vědomosti žáků ve všech oblastech jazykového vzdělávání na základní škole. K tomu jsou využívány

Více

Název práce: Procvičování pravopisu a probraného učiva,mezipředmětové vztahy.

Název práce: Procvičování pravopisu a probraného učiva,mezipředmětové vztahy. Jméno autora práce: Hana Poláková Název práce: Procvičování pravopisu a probraného učiva,mezipředmětové vztahy. Zaměření, cíle práce: Opakování a procvičování probraného učiva o přídavných jménech. Určování

Více

Cizí jazyk Anglický jazyk (1. stupeň)

Cizí jazyk Anglický jazyk (1. stupeň) Cizí jazyk Anglický jazyk (1. stupeň) Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení anglický jazyk jako důležitý cizí jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností poskytuje jazykový základ

Více

Přehled vzdělávacích materiálů

Přehled vzdělávacích materiálů Přehled vzdělávacích materiálů Název školy Název a číslo OP Název šablony klíčové aktivity Název sady vzdělávacích materiálů Jméno tvůrce vzdělávací sady Číslo sady Anotace Základní škola Želiv Novými

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: I. - pozdraví a představí se - rozliší a označí základní barvy - pojmenuje členy rodiny - uvede základní části domu - pojmenuje základní školní pomůcky - pojmenuje některé oblíbené sporty - popíše

Více

Předmět anglický jazyk je vyučován ve 3. 4. a 5. ročníku 3 hodiny týdně. V 1. a ve 2. třídě je anglický jazyk nabízen jako nepovinný předmět.

Předmět anglický jazyk je vyučován ve 3. 4. a 5. ročníku 3 hodiny týdně. V 1. a ve 2. třídě je anglický jazyk nabízen jako nepovinný předmět. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace / Cizí jazyk Vyučovací předmět: Anglický jazyk, I. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Vyučovací předmět Anglický jazyk je

Více

Vyučovací předmět ruský jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace.

Vyučovací předmět ruský jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk ruský jazyk Vyučovací předmět ruský jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti

Více

Vyučovací předmět: Francouzský jazyk. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: Francouzský jazyk. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.6. Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Další cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk je součástí

Více

I. Sekaniny1804 Ruský jazyk

I. Sekaniny1804 Ruský jazyk Ruský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Ruský jazyk je v rámci RVP zařazen do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace Další cizí

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 3. Časová dotace: 8 hodin týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, členění slov na hlásky, dlouhé a krátké samohlásky

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 II/2 Inovace a

Více

Německý jazyk - SextaB a 2A - úroveň A2 - Učebnice Direkt 1 (6. - 10. lekce) Učivo RVP Učivo ŠVP Zařazení PT Integrace

Německý jazyk - SextaB a 2A - úroveň A2 - Učebnice Direkt 1 (6. - 10. lekce) Učivo RVP Učivo ŠVP Zařazení PT Integrace Předmět Německý jazyk - SextaB a 2A - úroveň A2 - Učebnice Direkt 1 (6. - 10. lekce) OVO RVP OVO ŠVP Jazyková úroveň podle SERR (A2) Učivo RVP Učivo ŠVP Zařazení PT Integrace Mezipředmětové vztahy Zařazení

Více

Vyhodnocení a zpětná vazba:

Vyhodnocení a zpětná vazba: Název: Zájmena a jejich skloňování Cíl: Procvičování učiva o skloňování zájmen Fáze vyučovacího procesu: procvičování Organizační forma vyučování: skupinová Převažující myšlenková operace: analýza syntéza,

Více

Mgr. Petra Hrnčířová. Období tvorby Únor 2013. Střední vzdělání s MZ, čtyřletý maturitní obor 2. ročník. Český jazyk -morfologie.

Mgr. Petra Hrnčířová. Období tvorby Únor 2013. Střední vzdělání s MZ, čtyřletý maturitní obor 2. ročník. Český jazyk -morfologie. Anotace Tematický celek zaměřený na tvaroslovné jevy je zpracován do textového souboru, který lze použít pro více vyučovacích hodin k procvičení dané problematiky. Cvičení mají za úkol upevnit znalosti

Více

úroveň A1 vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

úroveň A1 vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace PASSPORT UČEBNICE název New English for You 1 pozice učebnice v řadě učebnic: New English for You 1 New English for You 2 New English for You 3 New English for You 4 English for You 3 English for You 4

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 5. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas vymyslí

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Předmět: ANGLICKÝ JAZYK

Předmět: ANGLICKÝ JAZYK Předmět: ANGLICKÝ JAZYK Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika předmětu Angličtina přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných

Více

Výstupy Učivo Průřezová témata

Výstupy Učivo Průřezová témata 5.1.3.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Jazyk a jazyková komunikace PŘEDMĚT: Anglický jazyk ROČNÍK: 3. Umí pozdravit, rozloučí se, představí se, osloví osobu, vyjádří souhlas a

Více

ŠKOLA TŘÍDA ŽÁCI UČITELKA. Pracovní listy

ŠKOLA TŘÍDA ŽÁCI UČITELKA. Pracovní listy Pracovní listy Pracovní list č. 1 Dovednost: slovní zásoba z tématu škola, dovednost globálního čtení pěti slov se školní tematikou Cíl: Žák umí přiřadit k obrázku pět slov se školní tematikou. Postup:

Více

Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy anglicky mluvících zemí

Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy anglicky mluvících zemí Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Anglický jazyk Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník 4 hodiny týdně Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy

Více

m.1.2. v prohlížeči vyhledat velikost katastrálního území a porovnat Jazyková komunikace ČESKÝ JAZYK 1. stupeň 1. období skládání slov, čtení textu

m.1.2. v prohlížeči vyhledat velikost katastrálního území a porovnat Jazyková komunikace ČESKÝ JAZYK 1. stupeň 1. období skládání slov, čtení textu Souhrnný 101 Ročník: 1 Matematika a její aplikace MATEMATIKA porovnávání čísel do 20, sčítání a odčítání do 20 M m.1.1. seřadit názvy vesnic podle velikosti území, odpovědět na otázky. Mapa se po kliknutí

Více

Třída 6. TŘÍDA. Předmět ANGLICKÝ JAZYK (školní rok 2012/2013) Období 2. STUPEŇ. Oblast JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

Třída 6. TŘÍDA. Předmět ANGLICKÝ JAZYK (školní rok 2012/2013) Období 2. STUPEŇ. Oblast JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Oblast JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Předmět ANGLICKÝ JAZYK (školní rok 2012/2013) Období 2. STUPEŇ Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Produktivní řečové dovednosti Interaktivní řečové dovednosti 1)

Více

Německý jazyk 7. ročník

Německý jazyk 7. ročník Německý jazyk 7. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Psaní Vyplní základní údaje o sobě ve formuláři. Napíše jednoduché texty týkající se jeho samotného,

Více

Předmět: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: 4. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: 4. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva učebnice Happy Street 1 - slovní zásoba, kladné a záporné příkazy, základní gramatické struktury, osobní informace Hry, soutěže, práce s obrázky a předměty Ovládá ústně i písemně slovní

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Obor: 7941K/81, Gymnázium všeobecné ( osmileté ) Obor: 7941/41, Gymnázium všeobecné ( čtyřleté ) Učební osnovy pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium Vzdělávací

Více

METODICKÝ LIST LEKCE

METODICKÝ LIST LEKCE METODICKÝ LIST LEKCE Oblast IV Analýza Název lekce Cíle lekce (znalosti, dovednosti, postoje) Cílová skupina (věk, charakteristiky) Časová dotace Osnova (průběh) lekce Bezpečí na síti Seznámení s nebezpečím

Více

Cizí jazyk. Předmět: Německý jazyk. 2. stupeň ZŠ

Cizí jazyk. Předmět: Německý jazyk. 2. stupeň ZŠ Cizí jazyk Předmět: Německý jazyk 2. stupeň ZŠ Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Na 2. stupni se věnuje pozornost rozvoji všech řečových dovedností, zvláště pak dovednostem produktivním a interaktivním,

Více

Ruský jazyk nižší gymnázium

Ruský jazyk nižší gymnázium Ruský jazyk nižší gymnázium Obsahové vymezení Vyučovací předmět Ruský jazyk vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Vede žáka k chápání jazyka

Více

Vyučovací předmět: Anglický jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět: Anglický jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět: Anglický jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Cílem je získávání zájmu o studium cizího jazyka a vytváření pozitivního vztahu k

Více