NEZAMĚSTNANOST. Nezaměstnanost bychom si mohli hned v úvodu velice zjednodušeně definovat jako nevyužití. Trh práce
|
|
- Roman Beránek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 NEZAMĚSTNANOST Nezaměstnanost bychom si mohli hned v úvodu velice zjednodušeně definovat jako nevyužití faktoru práce. Trh práce Trh práce je charakterizován jako střetávání tržní poptávky po práci a tržní nabídky práce. Tržní nabídka práce je nabídka práce všech lidí v dané ekonomice a vyjadřuje závislost nabízené práce na reálné mzdě. Tržní poptávku po práci bychom mohli charakterizovat jako poptávku po práci všech firem v dané ekonomice. Nerovnováha trhu práce, ať již jde o přebytek (nezaměstnanost) nebo nedostatek, je eliminována pohybem reálné mzdy. Trh práce spěje ke své rovnováze a udržuje se v ni obdobným způsobem jako trh zboží. Měřeni nezaměstnanosti K tomu, abychom správně pochopili koho lze považovat za nezaměstnaného, uvedeme nyní rozdělení obyvatelstva do tří skupin: 1. Zaměstnaní jsou lidé, kteří vykonávají jakoukoli placenou práci nebo jsou samostatně výdělečně činní (zaměstnávají sami sebe). Jsou to rovněž ti, kteří práci mají, ale právě nepracují například z důvodu nemoci nebo dovolených. 2. Nezaměstnaní do této skupiny zahrnujeme ty, kteří nejsou zaměstnáni ani nejsou samostatně výdělečně činní, ale práci si aktivně hledají nebo čekají, až se budou moci do práce vrátit (byli z práce dočasně vysazeni a čekají na výzvu k návratu do práce). Hledání zaměstnání a ochota nastoupit do práce v krátké době, je nezbytným znakem nezaměstnaného. 3. Ostatní tuto skupinu tvoří ti, kteří práci nemají, ale ani žádnou práci nehledají. Jsou to například studenti, penzisté, ženy v domácnosti, invalidé atd. Zaměstnaní a nezaměstnaní vytvářejí společně ekonomicky aktivní obyvatelstvo, neboli pracovní sílu dané země. Ostatní občané jsou též nazýváni ekonomicky neaktivním obyvatelstvem. Rozsah nezaměstnanosti vyjadřujeme pomocí ukazatele míry nezaměstnanosti: U u = 100 L + U kde u je míra nezaměstnanosti (vyjádřená v %), U je počet nezaměstnaných a L je počet zaměstnaných. Míra nezaměstnanosti se prakticky zjišťuje tak, že se mezi nezaměstnané zařazují lidé, kteří se hlásí na úřadech práce. Takto zjištěná nezaměstnanost je registrovaná nezaměstnanost. Většina nezaměstnaných se na úřadech práce hlásí jednak proto, že jim úřad práce může pomoci práci najít, a jednak proto, že je to podmínkou pro získání podpory v nezaměstnanosti. Někteří nezaměstnaní se ale na úřadech práce nehlásí například proto, že jsou nezaměstnaní jen krátkodobě (mohou mít předem sjednaný nástup do nového zaměstnání v příštím měsíci apod.). Nebo jsou naopak dlouhodobě nezaměstnaní, nárok na podporu v nezaměstnanosti již ztratili (žiji ze sociální podpory ) a ztratili i důvěru, že jmi zaměstnáni najde úřad práce. Skutečná nezaměstnanost proto vždy bývá o nějaké procento vyšší než registrovaná nezaměstnanost. Nezaměstnanost 1
2 Nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklická Nyní si rozlišíme základní druhy nezaměstnanosti. Nejprve si odlišíme tři druhy nezaměstnanosti podle příčin, které ji vyvolávají. Je to nezaměstnanost frikční, strukturální nebo cyklická. Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku přirozené fluktuace pracovníků. Ti jednak hledají lepší pracovní místa, jednak v důsledku změn ve svém životě (absolventi škol, zapojení do pracovního procesu po mateřské dovolené, stěhování apod.) hledají nová pracovní místa. Tito lidé jsou dočasně nezaměstnaní, neboť hledání nového pracovního místa jim zabere určitý čas. Mnohdy se totiž zdráhají přijmout hned první nabídku očekávají lepší nabídky a chtějí si vybírat. V případě frikční nezaměstnanosti se nejedná o nedostatek volných pracovních míst, ale jde o hledání existujících neobsazených pracovních míst. Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice, kdy se některá odvětví zmenšují a jiná naopak expanduji. Tyto strukturální změny způsobují, že klesá poptávka po některých profesích, ale zároveň roste poptávka po profesích jiných. Zmenšující se odvětví (hornictví, hutnictví) propouštějí část zaměstnanců, ale ti si mohou najít práci v expandujících odvětvích (služby). To však vyžaduje, aby se rekvalifikovali. Strukturální nezaměstnanost obvykle trvá déle než frikční nezaměstnanost a také znamená větší zásah do života člověka. Není nijak snadné změnit profesi, zvyknout si na nové povolání. Strukturální změny ale probíhají v ekonomice neustále, protože se neustále mění struktura poptávky. Těmto změnám nelze bránit. Snaha o jejich potlačováni by vedla k postupnému zaostávání národního hospodářství. Strukturální nezaměstnanost je tedy přirozenou součástí každé ekonomiky a její existence je hlavní příčinou regionálních rozdílů v míře nezaměstnanosti. Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost vzniká ve fázi celkového hospodářského poklesu ekonomiky, jehož průvodním jevem je nezaměstnanost ve všech odvětvích. Lidé, propouštění v jednom odvětví, nemohou nalézt zaměstnání v jiných odvětvích, protože poptávka po práci klesá všude a postihuje téměř všechny profese. Cyklická nezaměstnanost zmizí tehdy, když dojde k obnovení hospodářského růstu. Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná Rozlišili jsme si již tří druhy nezaměstnanosti podle příčin, které ji vyvolávají. Nyní si rozlišíme dva druhy nezaměstnanosti podle jiného kritéria, na nezaměstnanost dobrovolnou a nedobrovolnou. Dobrovolná nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost je taková nezaměstnanost, kdy nezaměstnaní hledají práci, ovšem za vyšší mzdu, než která na trhu práce převládá. Dobrovolně nezaměstnaní mohou dávat přednost volnému času, studiu nebo jiným činnostem před prací při stávající mzdové sazbě. Nebo mohou být frikčně nezaměstnaní a například přecházet z univerzity do svého prvního zaměstnáni. Existuje celá řada důvodů, proč by si lidé mohli dobrovolně zvolit, že nenastoupí do špatně placené práce. Část z nich přitom bývá oficiálně počítána mezi nezaměstnané. Někteří lidé jsou nezaměstnaní kratší dobu, jiní delší dobu. Délka trvání a výše dobrovolné nezaměstnanosti závisí na tom, jaké alternativní příležitosti mají nezaměstnaní. Mezi jejich alternativní příležitosti patří i podpory v nezaměstnanosti. Jsou-li podpory v nezaměstnanosti Nezaměstnanost 2
3 nízké a doba jejich poskytování krátká, je dobrovolná nezaměstnanost nízká, protože nezaměstnaní lidé jsou motivováni k tomu, aby si rychle našli nové zaměstnání. Můžeme říci, že tato nezaměstnanost nenarušuje chod ekonomiky. Nedobrovolná nezaměstnanost Nedobrovolná nezaměstnanost je takový typ nezaměstnanosti, kdy nezaměstnaní hledají práci za takovou mzdu, která na trhu práce převládá (někteří z nich by akceptovali dokonce i mzdu nižší), avšak nemohou ji najít. Nedobrovolná nezaměstnanost se tak stává pro člověka nejen zdrojem existenčních potíží, ale i pocitu zklamání a beznaděje. Dalším negativním dopadem nedobrovolné nezaměstnanosti je, že může postihovat lidi, kteří nemají dobré alternativní příležitosti, protože je pro ně rekvalifikace nebo nalezeni jiného zdroje obživy velmi obtížné. Můžeme tedy říci, že pro člověka má nedobrovolná nezaměstnanost horši důsledky než nezaměstnanost dobrovolná. Praktické odlišeni dobrovolné a nedobrovolné nezaměstnanosti je dost obtížné. Řada lidí, kteří jsou ve skutečnosti dobrovolně nezaměstnaní, se hlásí na úřadech práce jednak proto, aby dostávali podporu v nezaměstnanosti, a jednak proto, že doufají, že jim Úřad práce najde nějaké dobře placené zaměstnání. Mnozí z nich však pod nejrůznějšími záminkami práci odmítají, nebo ji přijmou jen na krátkou dobu, aby si obnovili nárok na podporu v nezaměstnanosti. Registrovaná míra nezaměstnanosti tedy obsahuje kromě nedobrovolné nezaměstnanosti i nějakou dobrovolnou nezaměstnanost. Nezaměstnanost při pružných a nepružných mzdách Ekonomie nás učí, že se ceny snižují nebo zvyšují proto, aby vyčistily konkurenční trhy. Při ceně vyčisťující trh jsou kupující ochotni nakupovat vše, co jsou prodávající ochotni prodávat. Něco však fungování konkurenčního trhu práce komplikuje, protože například mnoho nemocnic hledá zdravotní sestry, ale nemůže je najít, zatímco oceláři chtějí pracovat za běžnou mzdu, ale nemohou najít zaměstnání. Na otázku, co je vlastně příčinou zhroucení trhu práce se ekonomové obracejí k mikroekonomii, aby jim pomohla pochopit existenci nezaměstnanosti. Při hledání odpovědí se však doposud nevytvořila žádná všeobecně přijímaná teorie. Většina analýz však sdílí společné téma nepružnost mezd. Následující graf ukazuje nezaměstnanost při pružných mzdách. Tento graf znázorňuje nabídku a poptávku s průsečíkem v bodě E, při mzdové sazbě W. V této konkurenční rovnováze, v níž je trh vyčištěn, zaručuje běžná mzda, že firmy ochotě najímají všechny kvalifikované pracovníky, kteří si při této mzdě přejí pracovat. Počet zaměstnaných je znázorněn úsečkou AE. Lidé v ekonomicky aktivním věku znázornění úsečkou EB, jsou dobrovolně nezaměstnaní tzn. nechtějí pracovat při stávající mzdové sazbě. V tomto grafu se mzdy pohybují nahoru a dolů, aby vyčistily trh. Nikdy zde nevzniká nedobrovolná nezaměstnanost. Nezaměstnanost 3
4 Graf 1: Nezaměstnanost při pružných mzdách Další graf znázorňuje nezaměstnanost při nepružných mzdách. Pochopení, proč vedou nepružné mzdy k nedobrovolné nezaměstnanosti, vyžaduje analýzu ekonomik s trhy, které se samy o sobě nevyčisťují. Jestliže se mzdy nepohybují, aby vyčistily trhy, pak může vzniknout nesoulad mezi těmi, kdo hledají zaměstnání, a volnými pracovními místy. Při vysoké mzdové sazbě (cena práce je na úrovni W místo na úrovni mzdy W vyčisťující trh) je více kvalifikovaných pracovníků, kteří si přejí pracovat, než pracovních příležitostí, které na ně čekají. Počet pracovníků ochotných pracovat při mzdě W, lze nalézt v bodě H na nabídkové křivce, ale firmy chtějí najmout pouze G pracovníků, jak ukazuje poptávková křivka. Protože je mzda nad úrovní, při níž se vyčisťuje trh, existuje nadbytek pracovníků. Úsečka FG ukazuje počet pracovníků, kteří při mzdové sazbě W, najdou zaměstnání. Skupina nedobrovolně nezaměstnaných, tzn. těch pracovníků, kteří si přejí pracovat při běžné mzdě W, ale nemohou nalézt zaměstnání, je znázorněna úsečkou GH. Úsečka HI nám pak vyjadřuje počet dobrovolně nezaměstnaných. Jestliže existuje přebytek pracovníků, stanoví firmy přísnější požadavky na kvalifikaci, zvýší pracovní zatížení a najmou pracovníky s nejvyšší kvalifikací a s největšími zkušenostmi. Tam, kde jsou mzdy příliš nízké (cena práce je na úrovni W místo na úrovni mzdy W vyčisťující trh), můžeme pozorovat i opačný případ. Jde o ekonomiku s nedostatkem práce, kde zaměstnavatelé nemohou nalézt dostatek pracovníků, aby mohli zaplnit existující volná místa. Úsečka JK nám v tomto případě představuje pracovníky, kteří se nechají zaměstnat i při nízké mzdové sazbě. Úsečka KM pak ukazuje dobrovolnou nezaměstnanost při příliš nízké mzdě. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že klíčovým prvkem pro pochopení nedobrovolné nezaměstnanosti je nepružnost mezd. Mzdy se přizpůsobují tak, aby odrážely nedostatky nebo přebytky na určitém trhu pouze v průběhu delšího časového období. Většina ekonomů je přesvědčena, že vznik nepružnosti spočívá v nákladech spojených s úpravami odměňování. Stanovení odměn pracovníků totiž vždy vyžaduje značné množství vzácného času řídících pracovníků a navíc jakákoli změna mzdového systému vyvolává změnu předchozího vzájemného porozumění a může narušit pocit spravedlnosti nebo poškodit morálku a produktivitu pracovníků. Někteří pracovníci jsou rozrušeni, jiní si stěžují na nespravedlivé postupy, někdy se dokonce objeví i vlna stížností atd. Personální manažeři proto přešli k systému, v němž jsou mzdy upravovány nepříliš často. Nezaměstnanost 4
5 Graf 2: Nezaměstnanost při nepružných mzdách Nyní se pokusíme o shrnutí nezaměstnanosti při pružných a nepružných mzdách: Trhy práce se nevyčisťují okamžitě, takže můžeme pozorovat objevující se přebytky a nedostatky na jednotlivých trzích práce. Trhy práce však nakonec reagují na tržní podmínky a u povolání, po nichž je vysoká poptávka, mzdy stoupají (v porovnání s povoláními, po nichž je poptávka nízká). Trhy práce se v krátkém období velmi podobají příkladu nevyčisťujícího se trhu v druhém grafu. V dlouhém období však mají mzdy tendenci pohybovat se tak, aby vyrovnávaly nabídku a poptávku. S přizpůsobováním mezd, se hlavní oblasti nezaměstnanosti nebo volných pracovních míst ztrácí. Nezaměstnanost krátkodobá a dlouhodobá Další klíčová otázka se týká doby trvání nezaměstnanosti, jelikož nezaměstnanost se nedá posuzovat pouze podle její míry. Pokud je nezaměstnanost krátkodobá, nepůsobí lidem žádné vážnější problémy. Skutečným problémem je však nezaměstnanost dlouhodobá. Krátkodobá nezaměstnanost Za krátkodobou nezaměstnanost je všeobecně považována nezaměstnanost s délkou trvání do jednoho roku. Tato nezaměstnanost má frikční a strukturální charakter a jak již bylo řečeno, z ekonomického hlediska nepředstavuje závažný problém. Dlouhodobá nezaměstnanost Trpí-li ekonomika dlouhodobou nezaměstnaností, znamená to, že mnoho lidí je nezaměstnaných nikoli měsíce, nýbrž léta. Dlouhodobá nezaměstnanost může mít vážné sociální důsledky, může přivodit existenční potíže člověka a jeho rodiny, ztrátu kvalifikace a ztrátu sebeúcty. Příčinou dlouhodobé nezaměstnanosti může být dlouhotrvající hospodářská recese (cyklická nezaměstnanost), nebo existence překážek pro pokles mezd (mzdové strnulosti například dlouhodobé kolektivní mzdové dohody, v nichž jsou mzdy fixovány na delší období). Další příčinou může být i štědrost státu ve vyplácení sociálních podpor. Vysoké podpory v nezaměstnanosti oslabují motivaci nezaměstnaných hledat si novou práci a přizpůsobovat se požadavkům pracovního trhu. Dlouhodobá nezaměstnanost se někdy samovolně mění z nedobrovolné v dobrovolnou, protože je-li člověk dlouho nezaměstnaný, mění se jeho způsob života i jeho postoje k zaměst- Nezaměstnanost 5
6 nání. Z pozorování vyplývá, že lidé, kteří jsou dlouho nezaměstnaní, ztrácejí motivaci hledat si práci. Jednak již ztratili naději, že je práce pro ně vůbec k nalezení a jednak si mnozí z nich zvyknou na život bez práce a na skromnější, avšak pohodlnější život ze státních podpor. Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti je míra, při níž jsou trhy práce a statků v rovnováze. V tomto pojetí tedy přirozená míra nezaměstnanosti odpovídá stavu plné zaměstnanosti. Zároveň můžeme říci, že odpovídá stavu, kdy ekonomika dosahuje potenciálního produktu, protože ve stavu plné zaměstnanosti již neexistuji volné pracovní síly, které by bylo možné zaměstnat. Přirozená míra nezaměstnanosti tedy není nutně optimální mírou nezaměstnanosti. Je to spíše nejnižší udržitelná míra nezaměstnanosti (resp. nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti), které může země dosahovat, aniž riskuje vzestupnou inflační spirálu, tzn. nepřijatelné zrychlování inflace. Pokud se jedná o kvantitativní odhady přirozené míry nezaměstnanosti, obvykle je za ni považována taková míra nezaměstnanosti, při niž je počet nezaměstnaných nižší nebo rovný počtu volných pracovních míst. Ve skutečnosti je velmi obtížné přirozenou míru nezaměstnanosti odhadnout, neboť je třeba brát v úvahu možnosti mobility pracovníků, požadovanou kvalifikační strukturu, platné zákonodárství atd. Důsledky nezaměstnanosti Nyní si zrekapitulujeme dopady nezaměstnanosti na ekonomiku dané země: Ekonomické důsledky jsou představovány ztrátou produkce (nevytvořením části produktu). Sociální dopady představují psychické zatížení, vyvolané nezaměstnaností, růst nemocnosti, rozpady rodin, destrukce etických hodnot (kriminalita, alkoholismus, narkomanie apod.). Nezaměstnanost 6
13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti
Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:
VíceNezaměstnanost 15.3.2012
Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:
VíceNezaměstnanost. Makroekonomie I. Opakování. Příklad. Řešení. Nezaměstnanost. Téma cvičení. Nezaměstnanost, Okunův zákon
Opakování Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Uvažujte následující úsporovou funkci: S = -300 + 0,15 YD. Určete výši důchodu, při kterém bude platit YD = C. S = -300 + 0,15 YD
Více8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy
8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,
Více11. Nezaměstnanost. 11.1 Míra nezaměstnanosti. 11.2 Nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklická
11. Nezaměstnanost 11.1 Míra nezaměstnanosti Trh práce je jako každý trh a působí na něm stejné ekonomické zákony. A přece je jiný vyskytuje se na něm nezaměstnanost. Nezaměstnanost měříme ukazatelem míry
VíceMakroekonomie I. Nezaměstnanost. Varianty Phillipsovy křivky. Co důležité z minulé přednášky. Základní problematika
Přednáška Makroekonomie I Nezaměstnanost Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co důležité z minulé přednášky Poznání inflace, způsoby jejího měření, příčiny Vztah inflace a nezaměstnanosti je nějaký
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE NEZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
VíceA) Obecná míra nezaměstnanosti. B)Podíl nezaměstnaných osob. C)Míra harmonizované nezaměstnanosti. Měření nezaměstnanosti.
Nezaměstnanost Poptávka po práci X Nabídka práce pokud na trhu práce převyšuje. práce zam..po práci firem. Při měření nezaměstnanosti rozlišujeme tyto typy skupin: 1)Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (EAO)
VíceMakroekonomie I. Nezaměstnanost. Varianty Phillipsovy křivky. Co důležité z minulé přednášky. Základní problematika
Přednáška Makroekonomie I Nezaměstnanost Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co důležité z minulé přednášky Poznání inflace, způsoby jejího měření, příčiny Vztah inflace a nezaměstnanosti je nějaký
VíceMakroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VíceNEZAMĚSTNANOST. Makroekonomie 1
NEZAMĚSTNANOST Makroekonomie 1 MĚŘENÍ NEZAMĚSTNANOSTI Musíme si nejprve rozlišit, kdo je to vlastně nezaměstnaný člověk Zaměstnaní-osoby starší 15-ti let, mající placené zaměstnání, nebo podnikají Nezaměstnaní-osoby
VíceNezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně
Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název
VíceINFLACE A NEZAMĚSTNANOST
9. přednáška 23.05.2007 INFLACE A NEZAMĚSTNANOST 9. přednáška I. Inflace II. Nezaměstnanost Ing. A. Ecková,, PhD. 9. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Inflace, deflace, desinflace,, cenové indexy, Phillipsova
VíceEkonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností
Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda
VíceEU peníze školám - OP VK oblast podpory 1.4 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách
Projekt : EU peníze školám - OP VK oblast podpory 1.4 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Registrační číslo projektu : CZ.1.07/1.4.00/21.0815 Číslo a název šablony klíčové aktivity
VícePM9: Trh práce a nezaměstnanost 9.1. Trh práce
PM9: Trh práce a nezaměstnanost 9.1. Trh práce Trh práce se řídí stejnými zákonitostmi jako ostatní trhy, nicméně má řadu specifických rysů, které jsou projevem zvláštností výrobního faktoru práce. Práce
VíceZáklady ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil
Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský
VíceAGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ
AGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ Úvod Jak se míra inflace projeví v rozhodování firem AS ukazuje velikost reálného produktu, které jsou firmy ochotny nabízet při různých mírách inflace Nutné rozlišovat
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 5. Lekce Doprovodné jevy tržního mechanismu Struktura lekce:
VíceInflace a nezaměstnanost. Inflace
= projevy makroekonomické nerovnováhy Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = růst cenové hladiny Deflace = pokles cenové hladiny Akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace Dezinflace = snižování
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:
VíceNárodní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR
Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)
Více7.kaptola Nezaměstnanost
7.kaptola Nezaměstnanost V této kapitole se seznámíte: Kdo je vůbec z pohledu ekonomie nezaměstnaný, S výpočtem míry nezaměstnanosti S jednotlivými typy nezaměstnanosti, S dlouhodobě udržitelnou nezaměstnaností
VíceMO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi
Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší
VíceMěření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce
Měření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce Rovnováha na trhu práce w S L w příliš vysoká w * w příliš nízká D L 0 L(nabízené hodiny práce) Rovnováha na trhu práce N* => Y* při w/p* N* => u* = přirozená
VíceEkonomika Nezaměstnanost. Ing. Ježková Eva
Ekonomika Nezaměstnanost Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. III/2
VíceTrh výrobních faktorů
Trh práce a nezaměstnanost 1 Osnova přednášky 1. Poptávka a nabídla na trhu práce 2. Rovnováha na trhu práce-keynesiánský a neoklasický přístup 3. Nezaměstnanost- měření 4. Typy nezaměstnanosti 5. Důsledky
Více9 Trh práce a nezaměstnanost
9 Trh práce a nezaměstnanost Teoretická východiska Trh práce Trh práce je místem, kde dochází ke střetu nabídky práce (S ) s poptávkou po práci (D ). Domácnosti na trh práce vstupují a nabízejí práci,
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VíceZáklady ekonomie II. Zdroj Robert Holman
Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu
VíceNEZAMĚSTNANOST, INFLACE
10 NEZAMĚSTNANOST, INFLACE 1. Nezaměstnanost Ztráta zaměstnání = snížení životní úrovně dnes, nejistota do budoucna a ztráta sebeúcty Nezaměstnaní nepřispívají k HDP Nedostatek pracovních příležitostí:
VíceRozklad cyklických a strukturálních šoků pomocí Beveridgeovy křivky. Kamil Galuščák, ČNB Smilovice, 17.5.2004
Rozklad cyklických a strukturálních šoků pomocí Beveridgeovy křivky Kamil Galuščák, ČNB Smilovice, 17.5.2004 B-křivka (leden 1993 - duben 2004) 115000 105000 počet volných pracovních míst 95000 85000 75000
Více0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.
Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede
VícePřijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.
Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:
VíceStudijní text. Vzdělávací cíl: Seznámit studenty s nezaměstnaností, jejími příčinami, druhy a formami.
Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Participace na trhu práce a nezaměstnanost Vzdělávací
VíceMendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav ekonomie Nezaměstnanost žen v regionu Pardubice DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Petra Škodová Brno 2008 1 Čestné prohlášení Prohlašuji,
VíceEKONOMIKA Nezaměstnanost vznik, příčiny
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. EKONOMIKA Nezaměstnanost
VíceINFLACE A NEZAMĚSTNANOST
INFLACE A NEZAMĚSTNANOST Úvod Hypotéza zda-li existuje vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností (trade off) Negativní korelace veličin? Růst inflace pokles nezaměstnanosti a naopak Phillipsova křivka
VíceNástrojem je snižování ceny s cílem získat, co nejlepší pozici na trhu Pomocí snižování nákladů, efektivnější technologie
Otázka: Konkurence Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petan =soutěž -jde o to, jak uspokojovat zájem jednoho nebo několika subjektů na úkor jiných Podoby konkurence Podle podoby konkurenčního
VíceAS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS
AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS AS V DLOUHÉM OBDOBÍ Průsečík AD a krátkodobé AS krátkodobá rovnováha Poptávané množství se rovná nabízenému Bod E 1 značí krátkodobou rovnováhu + krátkodobý rovnovážný
VíceKapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA
Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční
VíceGymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova Státní rozpočet sestavuje..
OPAKOVÁNÍ A 1. Státní rozpočet sestavuje.. 2. Hlavní zdroj příjmové části státního rozpočtu představují... 3. Napiš tři složky výdajové části státního rozpočtu: 4. Pojmenuj rozpočet: příjmová část je vyšší
Více4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.
Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní
VíceTRH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST
TRH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST KLASICKÝ MODEL PRÁCE Ceny a mzdy jsou PRUŽNÉ rychle vyčišťují trhy Dokonalá konkurence na trhu práce i na trhu výstupu Firmy ani jednici nejsou schopni ovlivnit ceny (mzdy) a
VíceTest Politika zaměstnanosti
1.Specifikujte následující skupiny obyvatel: Nezaměstnaný Test Politika zaměstnanosti Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo 2. Kdo a jak sleduje vývoj nezaměstnanosti v ČR?
VíceMakroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky
Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka
Více5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:
5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky
VíceUKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Při hodnocení národního hospodářství musíme sledovat veličiny, které jsou základními cíli makroekonomické hospodářské politiky, ty vyjadřujeme pomocí tzv. magického čtyřúhelníku.
VíceInflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR
Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je
Více11 Inflace a metody jejího léčení
11 Inflace a metody jejího léčení Teoretická východiska Inflace O inflaci hovoříme, pokud v ekonomice dochází k růstu cenové hladiny. Pokud cenová hladina klesá, hovoříme o deflaci. Dezinflace potom značí
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceObsah. Trh kapitálu. Trh kapitálu Trh práce Dělba práce. Investice dělíme I = IR+ IN. a)obnovovací (restituční) investice IR. b)čisté investice IN
Obsah Trh kapitálu Trh práce Dělba práce Trh kapitálu Investice dělíme I = IR+ IN Kapitál je představován kapitálovými statky Je zároveň vstupem a výstupem výrobního procesu a)obnovovací (restituční) investice
VíceNabídka = množství výroby, které chtějí výrobci vyrobit a na trhu za určitou cenu prodat - má rostoucí charakter; je tím vyšší čím vyšší je cena
Otázka: Trh práce a odměňování Předmět: Ekonomie Přidal(a): No name Nabídka = množství výroby, které chtějí výrobci vyrobit a na trhu za určitou cenu prodat - má rostoucí charakter; je tím vyšší čím vyšší
VíceCíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky
VíceEkonomie 1 Magistři Osmá přednáška Čistý přebytek na trhu výrobních faktorů
Ekonomie 1 Magistři Osmá přednáška Čistý přebytek na trhu výrobních faktorů Pojem čistý přebytek (ČP) To co získáme po odečtení našich nákladů. V nákladech jsou i OPC. Formy ČP: - trh VF: ekonomická renta
Vícewww.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI
Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když
VíceINDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ. INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. Q1 Q4 / 2010
INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. Q1 Q4 / 2010 Výsledky průzkumu za 1. až 4. čtvrtletí 2010 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první
VíceVZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE
VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE 1. Povinná míra rezerv je: a) procento z depozit, které komerční banka musí držet u centrální banky b) rezerva, kterou si komerční banka nechává pro případ okamžitých
VíceTrh práce. Obsah. Trh práce Dělba práce. Trh práce v DK. Práce je činnost jejímž nositelem je.. Primární výrobní faktor (jako půda)..
Obsah Trh práce Dělba práce Trh práce Práce je činnost jejímž nositelem je.. Primární výrobní faktor (jako půda).. Je limitována mikroekonomicky do kvality do kvantity- Práci poptávají : A) Poptávka po
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VíceMikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nabídka, poptávka Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni
VíceOtázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia
Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního
VíceMojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství
Ekonomie kolem nás Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství mojmir.sabolovic@law.muni.cz PROGRAM PŘEDNÁŠEK 1. Přednáška - Ekonomie kolem nás přednášející: Ing. Bc. Mojmír Sabolovič, Ph.D. 2. přednáška
VíceČlověk a společnost. 14. Člověk ve sféře práce. Člověk ve sféře práce. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz.
Člověk a společnost 14. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
Více5. NEZAMĚSTNANOST. slide 1
5. NEZAMĚSTNANOST slide 1 Předmětem přednášky je přirozená míra nezaměstnanosti: co vyjadřuje co jí způsobuje jak se vyvíjí v reálných ekonomikách slide 2 Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra
VíceMikroekonomie Nabídka, poptávka
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní
VíceCELKOVÁ -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh
Otázka: Trh Předmět: Ekonomie Přidal(a): Eli TRH= určitá oblast ekonomiky kde dochází k výměně činnosti mezi jednotlivými ekonomickými subjekty (je to určitý virtuální prostor, kde se střetává nabídka
VíceMetodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST
Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející
VíceZáklady ekonomie. Inflace a nezaměstnanost
Základy ekonomie Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = dlouhodobý růst cenové hladiny Ne každé zvýšení cenové hladiny je inflací (např. deregulace cen) důležitá je tedy dlouhodobost Proč inflace vadí?
VíceStudie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu
Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:
VíceTRH PRÁCE.
TRH PRÁCE POPTÁVKA PO PRÁCI Předpoklad! Dokonalá konkurenci na trhu práce Existuje velký počet nabízejících i poptávajících Žádny z nich nemůže ovlivnit cenu Poptávka po práci je určena množstvím práce,
VíceMěnová politika v roce 2018
Měnová politika v roce 18 Vojtěch Benda člen bankovní rady ČNB 7.. 18, Praha Obsah Česká ekonomika v roce 18 optikou ČNB Co lze čekat od měnové politiky Česká ekonomika robustně roste Růst HDP a jeho struktura
Více1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS
Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu
VícePolitika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011
Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011 Teoretický úvod Politika zaměstnanosti je jedním z nejdůležitějších segmentů každého vyspělého státu. V České republice je upravena především
Vícekřivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L
10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce Struktura charakteristika NedoKo.. trhu práce optimální množství práce v SR optimální množství práce v LR mzdová diskriminace monopsonu individuální
VíceTržní síly nabídky a poptávky
Tržní síly nabídky a poptávky Motivace Dělba práce zvyšuje bohatství. Zároveň vytváří vzájemnou závislost a potřebu koordinovat hospodářství. Ve svobodném světě však hospodářství nikdo neřídí a nekoordinuje
VíceLiteratura. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 13-14, str Musil: Mikroekonomie středně pokročilý kurz. Kapitoly 9-10, str
Struktura specifika trhu výrobních faktorů příjmové a nákladové veličiny podmínky maximalizace zisku dokonale konkurenční trh práce poptávka po práci firma prodávající výstup na DoKo. trhu poptávka po
VíceINDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ
INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná
VíceInflace a nezaměstnanost představují dva projevy makroekonomické nerovnováhy.
Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 7. Inflace a nezaměstnanost Inflace a nezaměstnanost představují dva projevy makroekonomické nerovnováhy.
Více2 Vliv volby výchozího bodu v elementárním redistribučním systému. Současné možnosti využití teorií růstu při analýze vývoje národních ekonomik.
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 4 Teorie rozdělování a její kontexty Náměty závěrečných prací www.median-os.cz/aktuality Náměty magisterských
VíceCíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický
VíceZÁKLADY EKONOMIE. Vyučující: (kancelář 522) Ukončení: písemná zkouška (abcd) Literatura:
Základy ekonomie 1 ZÁKLADY EKONOMIE Vyučující: lipovska@mail.muni.cz (kancelář 522) Ukončení: písemná zkouška (abcd) Literatura: ppt v ISu (Studijní materiály BPE_ZEKO) LIPOVSKÁ, H.: Moderní ekonomie Jednoduše
VíceInflace versus nezaměstnanost. Phillipsova křivka a její hospodářsko-politické implikace
Inflace versus nezaměstnanost Phillipsova křivka a její hospodářsko-politické implikace Inflace Inflace je definována jako stálý a nepřetržitý růst cenové hladiny. Stagflace, desinflace, deflace Výši inflace
VíceSituace na trhu práce v kraji Vysočina
MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav Ekonomie Situace na trhu práce v kraji Vysočina Diplomová práce Bc. Marie Dusíková Brno 2008 Prohlášení: Prohlašuji,
Více4.1 Vliv zdanění na ochotu pracovat
4 DAŇOVÉ STIMULY 4.1 Vliv zdanění na ochotu pracovat 4.1.1 Důchodový a substituční efekt daně ze mzdy 4.2 Různé daně a ochota pracovat 4.2.1 Daň důchodová proporcionální a progresivní 4.2.2 Paušální daň
VíceInflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace
Makroekonomie I Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co již známe? Osnova k teorii inflace Deflátor HDP způsob měření inflace Agregátní
VíceMakroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace
Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
VíceVZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE
VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)
Více7.1 Přístup ekonomických teorií k segmentaci TL
Trh práce a politika zaměstnanosti Segmentace trhu práce Zuzana Hrdličková Specifika trhu práce Institucionalizace Nepružná mzda Strnulost nabídky práce strnulosti poptávky po práci Není dokonalá konkurence
VíceSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA SOUVISEJÍCÍ S NEZAMĚSTNANOSTÍ ABSOLVENTŮ ŠKOL
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Katedra humanitních věd SOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA SOUVISEJÍCÍ S NEZAMĚSTNANOSTÍ ABSOLVENTŮ ŠKOL (se zaměřením na strategie nezaměstnaných absolventů
VíceKvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy
1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb
VíceKrátkodobá rovnováha na trhu peněz
Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).
VíceFlexicurity je složený výraz, který v sobě zahrnuje dva zdánlivě protichůdné výrazy flexibilitu a ochranu (angl. security) na trhu práce (Nekolová,
Evropská politika zaměstnanosti, flexicurity Termín flexicurity Flexicurity je složený výraz, který v sobě zahrnuje dva zdánlivě protichůdné výrazy flexibilitu a ochranu (angl. security) na trhu práce
VíceSvětová ekonomika. Měření a interpretace základních ekonomických proměnných
Světová ekonomika Měření a interpretace základních ekonomických proměnných Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky
Více5. NEZAMĚSTNANOST. slide 1
5. NEZAMĚSTNANOST slide 1 Předmětem přednášky je přirozená míra nezaměstnanosti: co vyjadřuje co jí způsobuje jak se vyvíjí v reálných ekonomikách slide 2 Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra
VíceBod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy
Důležité FC, VC, TC (graf) Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Náklady firmy - důležité Průběh funkcí nákladů - grafy TC = FC + VC AC = AFC + AVC AFC = FC/Q AVC = VC/Q MC =
VíceNárodní hospodářství poptávka a nabídka
Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak
Více8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích
8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
Více