8. Optické zobrazování
|
|
- Květoslava Marková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 8. Optické zobrazování 8.1 Pojem optického zobrazení Z každého bodu svítícího nebo osvěteného předmětu vychází svazek paprsků. Přeměníme-i, tyto svazky nějakým zařízením v nové svazky nazýváme body, v nichž se paprsky sbíhají, optické obrazy bodů (předmětů). Přeměnu světených svazků ze provést omem a odrazem při vhodné vobě rozhraní. Souhrn těchto rozhraní se nazývá optická soustava. Daný předmět označujeme jako vzor a optická soustava se nazývá obraz. Máme násedující možnosti: Jsou-i paprsky za optickou soustavou sbíhavé obraz reáný (skutečný). Jsou-i paprsky rozbíhavé obraz virtuání (neskutečný, zdánivý). Nejvhodnější rozhraní kuová, rovinná pocha: a) Při zobrazení odrazem zrcada. b) Při zobrazení omem čočky. 8.2 Zobrazení odrazem a) Rovinné zrcado Předmět a obraz jsou souměrně sdružené pode roviny zrcada. Obraz je zdánivý. Nemá žádné optické vady. Při vytyčování určitých úhů používáme úhová zrcada skoněná v úhu. Toho využíváme v přístrojích. Rovinné zrcado se může otáček či být nakoněno pod úhem 45. 1
2 b) Kuové zrcado Máme dva zákadní druhy: a) Duté b) Vypuké 1 C střed křivosti; F ohnisko; r - 2 označuje ohniskovou vzdáenost Střed křivosti zrcada má tu vastnost, že všechny paprsky, které jim procházejí, dopadají na pochu kuového zrcada komo, a tedy odrážejí se zpět do bodu C. Všechny ostatní paprsky mění při odrazu od zrcada směr a s optickou osou svírají různé úhy. Máme zde tři paprsky: První význačný paprsek prochází bodem C. Po odrazu na zrcade má směr opačný než směr dopadající na zrcado. Druhý význačný paprsek je rovnoběžný s optickou osou zrcada. Na zrcado dopadá pod určitým úhem, pode zákona odrazu mění svůj směr a optickou osu protíná v bodě F. Třetí význačný paprsek prochází ohniskem a jeho vastnost vypývá ze záměnnosti chodu paprsků. Paprsek je po odrazu od zrcada rovnoběžný s optickou osou zrcada. Bodový zdroj (A) světa je na optické ose ve vzdáenosti a = VA od vrchou zrcada. Paprsek, který z něho vychází a probíhá optickou osou (paprsek havní), dopadá na zrcado komo a odráží se zpět do optické osy. Jiný paprsek, např. AM, dopadá na zrcado pod úhem. Odráží se pod stejným úhem a protíná optickou osou v bodě A, který je od vrchou zrcada vzdáen VA =. Pokusem na optické desce i konstrukcí se přesvědčíme, že i jiné paprsky, svírající s optickou osou maé úhy, se na dutém zrcade odrážejí do téhož bodu A. Z obrázku pyne:,. Odečtením evé strany druhé rovnice od evé strany 2
3 první rovnice a dostaneme: 2. Pro osové paprsky, jsou úhy maé. Pak Lze obouk VM považovat za tetivu komou na optickou osou a trojúheníky AVM, CVM, A VM za pravoúhé. VM VM VM VM Můžeme psát: tg ; tg VA a VC r VM VM tg VA VM VM VM Tyto hodnoty dosadíme do rovnice 2 a dostaneme a 2 r Po zkrácení: či - zobrazovací rovnice zrcada a r a a,, r, přiřadíme před zrcadem znaménko kadné, za zrcadem záporné. Tuto úmuvu nazýváme znaménkovou konvencí. U vypukého zrcada je r i záporné. Příčné zvětšení: Z y y Z a a Znaménko mínus je ve vzorci proto, že předmět a jeho obraz jsou na opačných stranách středu křivosti C. Jei obraz skutečný, je vždy obrácený a Z<. Je-i však Z>, je obraz vzpřímený a neskutečný. Při Z 1je obraz zvětšený, při Z 1je obraz zmenšený. Obrazy u vypukého zrcada jsou vždy zmenšené, vzpřímené a neskutečné. Užití zrcade: Kuových zrcade se užívá v praxi při zobrazování a u měřicích přístrojů. Dutých zrcade se užívá např. v ékařství, k osvětování u mikroskopů a zrcadových daekohedů. Dutá zrcada mívají často tvar parabooidový. Svazek paprsků, vycházejících z ohniska, se odrazí jako svazek paprsků rovnoběžných s optickou osou. Umístíme-i v ohnisku takového zrcada bodový zdroj světa, odráží zrcado svazek rovnoběžných paprsků, přičemž ztráty světa se vzdáeností od zrcada jsou maé. To je podstatou reektorů, jichž se užívá ve vojenství k osvětování, dáe ve imové výrobní technice, u motorových vozide i u kapesních svítien. Vypukých zrcade se užívá např. v dopravě na křižovatkách, u zrcadových daekohedů, k rozptyu světa apod. 8.3 Zobrazování omem K zobrazení omem se nejčastěji používá čoček z opticky čirého prostředí o indexu omu n, které jsou omezeny dvěma kuovými pochami nebo jednou pochou kuovou a jednou rovinnou. Jsou dva druhy čoček: spojky a rozptyky. 3
4 Spojnice středů křivosti: C 1, C 2 optická osa o; průsečíky s osou o vrchoy V 1, V 2 Bod O je optický střed čočky. Na optické desce se přesvědčíme, že pro tenkou čočku a pro osové paprsky patí: 1) Paprsky rovnoběžné s optickou osou se po průchodu spojnou čočkou sbíhají v jednom bodě ohnisku čočky; jeho vzdáenost od čočky je ohnisková vzdáenost. 2) Paprsky vycházející z ohniska jsou po průchodu čočkou rovnoběžné s optickou osou. 3) Paprsky jdoucí optickým středem čočky zachovávají svůj směr. 4) Paprsky vycházející z jednoho bodu (na ose nebo mimo osu se po průchodu čočkou sbíhají opět v jednom bodě. Z obrázku odvodíme vztah, patný pro vzdáenost a předmětu od čočky a vzdáenost obrazu od čočky. Je-i y veikost předmětu a y veikost obrazu, pak patí: y Z Z y a Zobrazovací rovnice čočky: a 1 n2 Ohnisková vzdáenost čočky je určena rovnicí: 1 1 1, n 2 index omu n1 r1 r2 čočky, n 1 index omu prostředí 1 Veičina se nazývá optická mohutnost čočky. Její jednotkou je dioptrie (D). Je to optická mohutnost čočky s ohniskovou vzdáeností 1 m. Znaménková konvence: +a předmět v předmětovém prostoru 4
5 -a předmět v obrazovém prostoru + - obraz v obrazovém prostoru -- obraz v předmětovém prostoru +r 1 přední pocha vypukého předmětového prostoru -r 2 zadní pocha vypukého obrazového prostoru F předmětové ohnisko, F - obrazové ohnisko Pro patí: > spojka; < rozptyka y Příčné zvětšení: Z Z y a a Pro spojku patí: a > 2 skutečný, obrácený, zmenšený << 2 a = 2 skutečný, obrácený, stejně veký = 2 2 > a > skutečný, obrácený zvětšený > 2 F > a zdánivý, zvětšený, eží naevo Pro rozptyku patí: Obraz je vždy zdánivý, přímý zmenšený. 8.4 Oko jako optická soustava Lidské oko je nejdůežitější optická soustava, umožňující poznávání vnějšího světa. Je to spojná optická soustava, která na žuté skvrně sítnice, vytváří převrácené, zmenšené a skutečné obrazy vnějších předmětů. Zvykem získaným od narození však vidíme předměty přímé. Princip vidění Přední (černá) část oka áme světené paprsky a vytváří skutečný, zmenšený, převrácený obraz na zadní (červené) části. Zde se nachází vrstva buněk citivých na světo, které zachycují obraz a inormace o dopadajícím světe posíají do mozku. Průměr oční koue se udává většinou koem 24 mm, vzdáenost mezi čočkou a sítnicí je však menší - 2 mm nebo i méně. 5
6 Části oka Nejprve prostudujeme zadní část oka záznamovou vrstvu. Nazývá se sítnice (na posedním obrázku žutá vrstva), tvoří ji dva druhy buněk citivých na světo: čípky (7 miiónu buněk) vnímají barvu, méně citivé, potřebují více světa, tyčinky (125 miionů buněk) nerozišují barvy (vidí černobíe), podstatně citivější než čípky. Rozožení buněk na sítnici není rovnoměrné: žutá skvrna maximání hustota čípků (směrem od žuté skvrny hustota čípků kesá a zvětšuje se hustota tyčinek), místo nejostřejšího vidění, sepá skvrna nejsou žádné tyčinky a čípky (zde vychází oční nerv z oka), dáe od žuté skvrny kvaita zobrazení kesá (perierní vidění), ae oko vemi ryche dokáže zaměřit svou pozornost tam, kam potřebujeme. Citivost (schopnost rozišit tmavá a světá místa) statická (v jednom okamžiku) 1:1, dynamická (mezi dvěma okamžiky, přispívá k ní duhovka i chemické změny sítnice) 1:1 (ae trvá to douho), - za běžných podmínek 3:1 (digitání otoaparát asi 1:1). Duhovka Kruhový terčík z hadkého svastva, barva jeho pigmentových buněk určuje barvu očí, uprostřed tmavý otvor zornice, který propouští světo do vnitřní části oka (zornice je černá, protože neodráží světo, ae propouští ho do vnitřní části oka). Duhovka může měnit průměr zornice v rozsahu 2 8 mm a tím reguovat množství světa v oku (ochrana sítnice před spáením). Pokud i nejmenší průměr zornice propouští příiš mnoho světa, zavřeme oči. Koukání do sunce - vypáení sítnice (patí dosova jako u papíru) a konec kvaitního zraku. Rohovka Přední průhedná část oka, zakřivená ven (jako spojka), má na svědomí největší část optické mohutnosti oka (přibižně 4 D), dotek rohovky vyvoá nepodmíněný reex zavření víček, nutnost neustáého zvhčování. Čočka Dvojvypuká spojka, druhá část optické soustavy, která vytváří obraz na sítnici. Probém: Obrazy různě vzdáených předmětů vznikají různě daeko za čočkou oko musí být schopné měnit ohniskovou vzdáenost soustavy rohovka-čočka čočka je pružná a napojená na svaová vákna 6
7 oko může čočku zakuacovat nebo zpošťovat a tím měnit její ohniskovou vzdáenost. Zorné poe (jakou část prostoru vidíme): jedno oko (13 stupňů ve svisém a 16 stupňů ve vodorovném směru, obě oči (2 stupňů ve vodorovném směru). Oko rozišuje přes 2,5 miiónů různých barev a dohromady může do mozku odesíat 72 GB za sekundu, vnímá však pouze světo o vnových dékách 4 až 7 nm. Veký viv na vidění má zpracování obrazu mozkem: převrácení obrazu (mozek je schopen se naučit převracet obraz v případě, že čověk nosí douhodobě převracecí brýe), iuze pynuého pohybu, prostorové vidění. Vady oka: Krátkozrakost oko vidí zřeteně jen bízké předměty. U krátkozrakého oka je daeký bod (R) v konečné vzdáenosti od oka a bízký bod (P) je značně posunut k oku. Aby oko viděo ostře i vzdáené předměty, je nutné zmenšit jeho optickou mohutnost. Toho se dosáhne tím, že se oko opatří brýemi s rozptynými čočkami. Optická mohutnost rozptyky v dioptriích vyjadřuje stupeň krátkozrakosti. Daekozrakost z normání vzdáenosti vidí daekozraký nezřeteně. Optická mohutnost daekozrakého oka je maá. Je nutné ji zvětšit tak, aby by bízký bod (P ) posunut aspoň do konvenční zrakové vzdáenosti. Toho se dosáhne tím, že se před oko představí brýe se spojkami o vhodné optické mohutnosti. Optická mohutnost spojky v dioptriích vyjadřuje stupeň daekozrakosti. 7
8 8.5 Mikrokop, upa Lupa a mikroskop souží k rozišení podrobností bízkých, ae vemi maých předmětů. Lupa zvětšovací sko Princip použití: přiožíme upu k oku = přidáme k oku daší spojku - zvětší se optická mohutnost oka (schopnost oka ámat paprsky) - můžeme pozorovat předměty ve větší bízkosti oka (a tedy pod větším zorným úhem). přímý a zdánivý obraz. Při pozorování předmětu o veikosti y z konvenční zrakové vzdáenosti se vytvoří na sítnici oka zmenšený a skutečný obraz předmětu. Předmět se jeví v zorném úhu y tg Je-i 6 vidíme předmět nezřeteně. Ke zvětšení úhu souží upa. Pozorovaný předmět umístíme mezi upu a oko. Oko pozoruje zvětšený Zvětšení upy: Z. - zorný úhe pod upou, - zorný úhe bez upy y tg a Z tg y a Vztah pro zvětšení ukazuje, že zvětšení je závisé na akomodaci našeho oka. Proto se uvažuje případ, kdy oko je akomodováno na nekonečno. Předmět je pak v ohniskové rovině upy, zdánivý obraz je v nekonečné vzdáenosti. Pro zvětšení pak vychází Z Lupa se používá k maému zvětšení. Maximání zvětšení je 2. 8
9 Mikroskop Pro větší zvětšení užíváme mikroskop. Skádá se ze dvou spojených soustav čoček, z nichž prvá je na straně předmětu vytvoří jeho skutečný a zvětšený obraz, který pozorujeme druhou soustavou jako upou. Obě soustavy jsou upevněny v kovové trubce zvané tubus mikroskopu. První soustava se nazývá objektiv, druhá okuár. Objektivy a okuáry ze vyměňovat. Objektiv mikroskopu má maou ohniskovou vzdáenost pozorovaný předmět (preparát) umísťujeme poněkud dá od objektivu, že je jeho ohnisková vzdáenost. Objektivem se vytvoří obraz y předmětu y okuár nařídíme tak, aby se tento obraz vytvoři buď mezi ohniskovou rovinou okuáru a okuárem, nebo v jeho ohniskové rovině. Je-i ohnisková vzdáenost objektivu, ohnisková vzdáenost okuáru, t vzdáenost jejich vnitřních ohnisek, pak patí y y tg, tg. Veikost obrazu y ze psát: y y t tg, tg a z toho t y pyne y. Pro zvětšení mikroskopem tedy dostaneme: y tg y t Z tg y y, t kde - zvětšení objektivu a Z - zvětšení okuáru Největšího zvětšení, kterého ze prakticky užít, je asi 2. 9
10 8.6 Daekohedy Zorný úhe vzdáených, třeba i vemi veikých předmětů je maý, takže na nich nemůžeme pouhým okem rozeznávat podrobnosti. Optické přístroje, kterými je možno uměe zvětšit zorný úhe vzdáených předmětů, se nazývají daekohedy. Daekohedy, u nichž je použito výhradně čoček, se nazývají reraktory. Daekohedy, u nichž je užito zrcade, se nazývají reektory. Keperův daekohed Má spojný okuár. Má objektiv o veké ohniskové vzdáenosti a okuár o maé ohniskové vzdáenosti. Objektivem se vytvoří obraz vzdáeného předmětu v ohniskové rovině obrazového prostoru. Obraz je převrácený, zmenšený a skutečný. Okuár je umístěn na spoečné ose tak, aby obraz vytvořený objektivem vznik v jeho ohniskové rovině v předmětovém prostoru. Déka tohoto daekohedu je rovna +. Zvětšení daekohedu je dáno součinem zvětšení objektivu a okuáru: Z Z Pro zvětšení okuáru patí: Z Pro zvětšení objektivu objektivu patí: Zvětšení daekohedu je: Z. Gaieův daekohed = Hoandský daekohed U daekohedu hoandského je objektivem spojná soustava o větší ohniskové vzdáenosti a okuárem rozptyná soustava s maou ohniskovou vzdáeností. Chod paprsků je znázorněn na obrázku. Zvětšení tohoto daekohedu je rovněž dáno podíem ohniskových vzdáeností objektivu a okuáru. Obrazy jsou vzpřímené. Užíváme ho jako divadeního kukátka. Zrcadový daekohed Souží pro astronomická pozorování. U něj je objektiv nahrazen dutým zrcadem, jež vytvoří skutečný obraz, který pozorujeme okuárem jako upou. Paprsky, vycházející ze vzdáeného předmětu, ežícího v optické ose zrcada, se sbíhají po odrazu v dutém zrcade v jeho ohnisku. Obraz, který zde vznik, by by nevhodný pro pozorování. Před ohnisko umístíme maé vypuké zrcátko Z. Pomocí rovinného zrcátka usměrníme obraz tak, abychom ho mohi pozorovat okuárem. 1
Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje
Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného
VíceGEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.
Znáš pojmy A. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Tenká spojka při zobrazování stačí k popisu zavést pouze ohniskovou vzdálenost a její střed. Znaménková
Více5.2.10 Oko. Př. 1: Urči minimální optickou mohutnost lidského oka. Předpoklady: 5207, 5208
5.2.0 Oko Předpoklady: 5207, 5208 Pedagogická poznámka: Obsah této hodiny se asi nedá stihnout za 45 minut, ale je možné přetahovat v další hodině, která na tuto plynule navazuje. Cílem hodiny není nahrazovat
VíceIng. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami II Ing. Jakub Ulmann Zobrazování optickými soustavami 1. Optické
Více25. Zobrazování optickými soustavami
25. Zobrazování optickými soustavami Zobrazování zrcadli a čočkami. Lidské oko. Optické přístroje. Při optickém zobrazování nemusíme uvažovat vlnové vlastnosti světla a stačí považovat světlo za svazek
VíceGeometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -
Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické
VíceOptické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů
Optické soustav a optická zobrazení Přímé vidění - paprsek od zobrazovaného předmětu dopadne přímo do oka Optická soustava - soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění chod paprsků Optické
Více3. OPTICKÉ ZOBRAZENÍ
FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA 3. OPTICKÉ ZOBRAZENÍ Mgr. Monika Bouchalová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu
VíceÚloha č. 5. Měření zvětšení lupy a mikroskopu
Fzikání praktikum IV. Měření zvětšení up a mikroskopu - verze 01 Úoha č. 5 Měření zvětšení up a mikroskopu 1) Pomůck: Stojan upa měřítka mikroskop průhedné měřítko do mikroskopu stojan s měřítkem osvětovací
VíceOptika. Zápisy do sešitu
Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1 Ing. Jakub Ulmann Zobrazování optickými soustavami 1. Optické
VíceBodový zdroj světla A vytvoří svazek rozbíhajících se paprsků, které necháme projít optickou soustavou.
Optické zobrazení Optické zobrazení je proces, kterým optické soustavy vytvářejí obrazy reálných předmětů. Tyto soustavy mění chod světelných paprsků. Obsahují zrcadla, čočky, odrazné hranoly aj. Princip
VíceČočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky
Zobrazení čočkami Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky Spojky schematická značka (ekvivalentní
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má
VíceAplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika. Jana Jurmanová
Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika Jana Jurmanová Geometrická optika Následující úlohy řešte graficky či výpočtem. 1. Předmět vysoký 1cm je umístěn 30cm od spojky, která
VíceGeometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem
Optické přístroje a soustav Geometrická optika převážně jsou založen na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fzikálním polem Důsledkem této t to interakce je: změna fzikáln lních vlastností
VíceZákon lomu světla (Snellův zákon) lze matematicky vyjádřit vztahem: , n2. opticky řidšího do prostředí opticky hustšího, láme se ke kolmici.
26. Optické zobrazování lomem a odrazem, jeho využití v optických přístrojích Světlo je elektromagnetické vlnění, které můžeme vnímat zrakem. Rozsah jeho vlnových délek je 390 nm 760 nm. Prostředí, kterým
VíceOPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Základní poznatky Zdroje světla světlo vzniká různými procesy (Slunce, žárovka, svíčka, Měsíc) Bodový zdroj Plošný zdroj Základní poznatky Optická prostředí
VíceZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM
ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM Pozorně se podívejte na obrázky. Kterou rukou si nevěsta maluje rty? Na které straně cesty je automobil ve zpětném zrcátku? Zrcadla jsou vyleštěné, zpravidla kovové plochy
VíceČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk
ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptlkách PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk Optická soustava - je soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění směr chodu světelných
VíceOtázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
VíceKrafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová
Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných ploch, nejčastěji kulových, popř. jedné kulové a jedné rovinné plochy. Čočka je tvořena z průhledného
VíceOptika nauka o světle
Optika nauka o světle 50_Světelný zdroj, šíření světla... 2 51_Stín, fáze Měsíce... 3 52_Zatmění Měsíce, zatmění Slunce... 3 53_Odraz světla... 4 54_Zobrazení předmětu rovinným zrcadlem... 4 55_Zobrazení
VíceF - Lom světla a optické přístroje
F - Lom světla a optické přístroje Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl
VíceS v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla
S v ě telné jevy Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla Světelný zdroj - těleso v kterém světlo vzniká a vysílá je do okolí
Více5.2.12 Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211
5.2.12 Dalekohledy Předpoklady: 5211 Pedagogická poznámka: Pokud necháte studenty oba čočkové dalekohledy sestavit v lavicích nepodaří se Vám hodinu stihnout za 45 minut. Dalekohledy: už z názvu poznáme,
VíceZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika
ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika Čočky Zobrazování čočkami je založeno na lomu světla Obvykle budeme předpokládat, že čočka je vyrobena ze skla o indexu lomu n 2
Více7. Světelné jevy a jejich využití
7. Světelné jevy a jejich využití - zápis výkladu - 41. až 43. hodina - B) Optické vlastnosti oka Oko = spojná optická soustava s měnitelnou ohniskovou vzdáleností zjednodušené schéma oka z biologického
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Zrcadla Zobrazení zrcadlem Zrcadla jistě všichni znáte z každodenního života ráno se do něj v koupelně díváte,
Více5.2.8 Zobrazení spojkou II
5.2.8 Zobrazení spojkou II Předpoklady: 5207 Př. 1: Najdi pomocí význačných paprsků obraz svíčky, jejíž vzdálenost od spojky je menší než její ohnisková vzdálenost. Postupujeme stejně jako v předchozích
VíceDigitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.
Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceM I K R O S K O P I E
Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066
VíceZákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu.
1. ZÁKON ODRAZU SVĚTLA, ODRAZ SVĚTLA, ZOBRAZENÍ ZRCADLY, Dívejme se skleněnou deskou, za kterou je tmavší pozadí. Vidíme v ní vlastní obličej a současně vidíme předměty za deskou. Obojí však slaběji než
VíceOPTIKA - NAUKA O SVĚTLE
OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
Více9. Geometrická optika
9. Geometrická optika 1 Popis pomocí světelných paprsků těmi se šíří energie a informace, zanedbává vlnové vlastnosti světla světelný paprsek = křivka (často přímka), podél níž se šíří světlo, jeho energie
Více7.ročník Optika Lom světla
LOM SVĚTLA. ZOBRAZENÍ ČOČKAMI 1. LOM SVĚTLA NA ROVINNÉM ROZHRANÍ DVOU OPTICKÝCH PROSTŘEDÍ Sluneční světlo se od vodní hladiny částečně odráží a částečně proniká do vody. V čisté vodě jezera vidíme rostliny,
VícePaprsková optika. Zobrazení zrcadly a čočkami. Rovinné zrcadlo. periskop 13.11.2014. zobrazování optickými soustavami.
Paprsková optika Zobrazení zrcadl a čočkami zobrazování optickými soustavami tvořené zrcadl a čočkami obecné označení: objekt, který zobrazujeme, nazýváme předmět cílem je nalézt jeho obraz vzdálenost
VíceSOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou
SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou vybavena vždy pro příjem a zpracování určitého podnětu
VíceFyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2
Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Fyzikální praktikum 2 Zpracoval: Markéta Kurfürstová Naměřeno: 16. října 2012 Obor: B-FIN Ročník: II Semestr: III
VíceLupa a mikroskop příručka pro učitele
Obecné informace Lupa a mikroskop příručka pro učitele Pro vysvětlení chodu světelných paprsků lupou a mikroskopem je nutno navázat na znalosti o zrcadlech a čočkách. Hodinová dotace: 1 vyučovací hodina
VíceOdraz světla na rozhraní dvou optických prostředí
Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný
VíceR8.1 Zobrazovací rovnice čočky
Fyzika pro střední školy II 69 R8 Z O B R A Z E N Í Z R C A D L E M A Č O Č K O U R8.1 Zobrazovací rovnice čočky V kap. 8.2 je ke konstrukci chodu světelných paprsků při zobrazování tenkou čočkou použit
VíceDUM č. 5 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník
projekt GML Brno Docens DUM č. 5 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 05.04.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Písemný test navazuje na témata probíraná v hodinách
VíceOPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
OPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. ) Oko Oko je optická soustava, kterou tvoří: rohovka, komorová voda, čočka a sklivec.
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
OPTICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ. Zrcdl prcují n principu odrzu světl druhy: rovinná kulová relexní plochy: ) rovinná zrcdl I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í obyčejné kovová vrstv npřená n sklo
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Zobrazení čočkou
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Zobrazení čočkou Čočky, stejně jako zrcadla, patří pro mnohé z nás do běžného života. Někdo nosí brýle, jiný
VíceCentrovaná optická soustava
Centrovaná optická soustava Dvě lámavé kulové ploch: Pojem centrovaná optická soustava znamená, že splývají optické os dvou či více optických prvků. Základním příkladem takové optické soustav jsou dvě
VíceZOBRAZOVÁNÍ ODRAZEM NA KULOVÉ PLOŠE aneb Kdy se v zrcadle vidíme převrácení. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk
ZOBRAZOVÁNÍ ODRAZEM NA KULOVÉ PLOŠE aneb Kd se v zrcadle vidíme převrácení PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk Kulová zrcadla - jsou zrcadla, jejichž zrcadlící plochu tvoříčást povrchu koule (kulový
Víceh n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k
h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k Ú k o l : P o t ř e b : Změřit ohniskové vzdálenosti spojných čoček různými metodami. Viz seznam v deskách u úloh na pracovním stole. Obecná
VíceJméno: Michal Hegr Datum: 15.11. 2011. Oko
Jméno: Michal Hegr Datum: 15.11. 2011 Referát na téma: Oko Oko Oko je smyslový orgán reagující na světlo (fotoreceptor), tedy zajišťující zrak. V průběhu vývoje živočichů došlo k výraznému rozvoji od světločivných
VíceZákladní vyšetření zraku
Základní vyšetření zraku Až 80 % informací z okolí přijímáme pomocí zraku. Lidské oko je přibližně kulového tvaru o velikosti 24 mm. Elektromagnetické vlny o vlnové délce 400 až 800 nm, které se odrazily
VíceSeminární práce Lidské oko Fyzika
Střední škola informačních technologií, s.r.o. Seminární práce Lidské oko Fyzika Dávid Ivan EPS 2 čtvrtek, 26. února 2009 Obsah 1.0 Anatomie lidského oka 1.1 Složení oka 2.0 Vady oka 2.1 Krátkozrakost
Více1 Základní pojmy a vztahy
1 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček a zvětšení optických přístrojů Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický objektiv, Ramsdenův okulár v držáku
VíceOptika pro studijní obory
Variace 1 Optika pro studijní obory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Světlo a jeho šíření Optika
VíceOptika - AZ kvíz. Pravidla
Optika - AZ kvíz Pravidla Ke hře připravíme karty s texty otázka tvoří jednu stranu, odpověď pak druhou stranu karty (pro opakované používání doporučuji zalaminovat), hrací kostku a figurky pro každého
VíceIAM SMART F7.notebook. March 01, : : : :23 FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH JEDNOTKY. tuna metr
FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH JEDNOTKY Sada interaktivních materiálů pro 7. ročník Fyzika CZ.1.07/1.1.16/02.0079 plocha čas délka hmotnost objem teplota Interaktivní materiály slouží k procvičování, upevňování
VíceUčební text k přednášce UFY102
Učební text k přeášce UFY0 Lom hranoem ámavé stěny ámavá hrana ámavý úhe ϕ deviace δ úhe, o který je po výstupu z hranou vychýen světený paprsek ežící v rovině komé k ámavé hraně (v tzv. havním řezu hranou),
Více5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202
5.2.3 Duté zrcadlo I Předpoklady: 5201, 5202 Dva druhy dutých zrcadel: kulové = odrazivá plocha zrcadla je částí kulové plochy snazší výroba, ale horší zobrazení (aby se zobrazovalo přesně, musíme použít
Více2.1.18 Optické přístroje
2.1.18 Optické přístroje Předpoklad: 020117 Pomůck: kompletní optické souprav I kdž máme zdravé oči (správné brýle) a skvěle zaostřeno, neuvidíme všechno. Př. 1: Co děláš, kdž si chceš prohlédnout malé,
VícePodpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii
DUTÁ ZRCADLA ) Duté zrcadlo má ohniskovou vzdálenost 25 cm. Jaký je jeho poloměr křivosti? f = 25 cm = 0,25 m r =? (m) Ohnisko dutého zrcadla leží přesně uprostřed mezi jeho vrcholem a středem křivosti,
VíceOptika OPTIKA. June 04, 2012. VY_32_INOVACE_113.notebook
Optika Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceRozdělení přístroje zobrazovací
Optické přístroje úvod Rozdělení přístroje zobrazovací obraz zdánlivý subjektivní přístroje lupa mikroskop dalekohled obraz skutečný objektivní přístroje fotoaparát projekční přístroje přístroje laboratorní
Více5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202
5.2.3 Duté zrcadlo I Předpoklady: 520, 5202 Dva druhy dutých zrcadel: Kulové zrcadlo = odrazivá plocha zrcadla je částí kulové plochy snazší výroba, ale horší zobrazení (pro přesné zobrazení musíme použít
VíceOPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA
OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA Stavbu lidského oka znáte z vyučování přírodopisu. Zopakujte si ji po dle obrázku. Komorová tekutina, oční čočka a sklivec tvoří
VíceČíslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3811 Název DUM: Optické vlastnosti oka Číslo DUM: III/2/FY/2/3/17 Vzdělávací předmět: Fyzika Tematická oblast:
Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3811 Název DUM: Optické vlastnosti oka Číslo DUM: III/2/FY/2/3/17 Vzdělávací předmět: Fyzika Tematická oblast: Optika Autor: Ing. Markéta Střelcová Anotace: Žák se seznámí
VíceVýfučtení: Jednoduché optické soustavy
Výfučtení: Jednoduché optické soustavy Na následujících stránkách vám představíme pravidla, kterými se řídí světlo při průchodu různými optickými prvky. Část fyziky, která se těmito jevy zabývá, se nazývá
Více6. Geometrická optika
6. Geometrická optika 6.1 Měření rychlosti světla Jak už bylo zmíněno v kapitole o elektromagnetickém vlnění, předpokládali přírodovědci z počátku, že rychlost světla je nekonečná. Tento předpoklad zpochybnil
Více3. Optika III. 3.1. Přímočaré šíření světla
3. Optika III Popis soupravy: Souprava Haftoptik s níž je prováděn soubor experimentů Optika III je určena k demonstraci optických jevů pomocí segmentů se silnými magnety. Ty umožňují jejich fixaci na
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
VíceAbstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky
Úloha 6 02PRA2 Fyzikální praktikum II Ohniskové vzdálenosti čoček a zvětšení optických přístrojů Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky a principy optických přístrojů.
VíceOptické přístroje. Oko
Optické přístroje Oko Oko je orgán živočichů reagující na světlo. Obratlovci a hlavonožci mají jednoduché oči, členovci, kteří mají menší rozměry a jednoduché oko by trpělo difrakčními jevy, mají složené
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 6: Geometrická optika Datum měření: 8. 4. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě
VíceMaticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010
Maticová optika Lenka Přibylová 24. října 2010 Maticová optika Při průchodu světla optickými přístroji dochází k transformaci světelného paprsku, vlnový vektor mění úhel, který svírá s optickou osou, paprsek
Více8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla:
8. Optika 8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM Jak vzniká elektromagnetické záření? 1.. 2.. Spektrum elektromagnetického záření: Infračervené záření: Viditelné světlo Rozklad bílého světla:..
VíceOko - stavba oka a vady
Oko - stavba oka a vady Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_31_18 Tématický celek: Člověk Autor: Renata Kramplová
Více5.2.7 Zobrazení spojkou I
5.2.7 Zobrazení spojkou I Předpoklady: 5203, 5206 Př. : Prostuduj na obrázku znaménkovou konvenci pro čočky a srovnej ji se znaménkovou konvencí pro zrcadla. Jaké jsou rozdíly, čím jsou zřejmě způsobeny?
VíceVY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II
VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných
Více5.2.9 Zobrazení rozptylkou
5.2.9 Zobrazení rozptylkou Předpoklady: 5205, 5206, 5207, 5208 Spojka je uprostřed tlustší než na okrajích láme paprsky tak, že rozbíhavý svazek paprsků může změnit na sbíhavý (proto také vytváří skutečné
VíceF. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci
František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci Obsah přednášky Optický systém lidského oka Zraková ostrost Dioptrické vady oka a jejich korekce Další vady optické soustavy oka Akomodace a vetchozrakost
VíceFotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát
Michal Veselý, 00 Základní části fotografického aparátu tedy jsou: tělo přístroje objektiv Pochopení funkce běžných objektivů usnadní zjednodušená představa, že objektiv jako celek se chová stejně jako
Více2. Optika II. 2.1. Zobrazování dutým zrcadlem
2. Optika II Popis stavebnice: jedná se o žákovskou verzi předcházející stavebnice, umístěné v lehce přenosném dřevěném kufříku. Experimenty, které jsou uspořádány v příručce, jsou určeny především pro
VíceNejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku
Více5.2.5 Vypuklé zrcadlo
5.2.5 ypuklé zrcadlo Předpoklady: 5203, 5204 Duté zrcadlo dopadající paprsky se odrážejí od vnitřní strany části povrchu koule Například svazek paprsků rovnoběžných s osou odrazí zrcadlo do jednoho bodu
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C
Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:
VíceFyzikální kabinet GymKT Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy
Fzikální kbinet GmKT Gmnázium J. Vrchlického, Kltov stženo z http:kbinet.zik.net Optické přístroje Subjektivní optické přístroje - vtvářejí zánlivý (neskutečný) obrz, který pozorujeme okem (subjektivně)
VíceNěkdy je výhodné nerozlišovat mezi odrazem a lomem tím způsobem, že budeme pokládat odraz za lom s relativním indexem lomu n = 1.
nauka o optickém zobrazování pracuje s pojmem světelného paprsku úzký svazek světla, který by vycházel z malého osvětleného otvoru v limitním případě, kdy by se jeho příčný rozměr blížil k nule a stejně
VíceNázev: Korekční brýle
Plán Název: Korekční brýle Témata: Korekční brýle Čas: 90 minut (2 vyučovací hodiny) Věk: 15 16 let Diferenciace: Nadanější žáci by mohli spočítat chybu měření a zhodnotit přesnost měření. Nejnadanější
VíceŘešení úloh 1. kola 49. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D. Dosazením do rovnice(1) a úpravou dostaneme délku vlaku
Řešení úoh koa 49 ročníku fyzikání oympiády Kategorie D Autořiúoh:JJírů(,3,4,5,6,),TDenkstein(), a) Všechny uvažované časy jsou měřené od začátku rovnoměrně zrychené pohybu vaku a spňují rovnice = at,
Více3. SVĚTELNÉ JEVY. Světelné zdroje. Rychlost světla.
3. SVĚTELNÉ JEVY. Světelné zdroje. Rychlost světla. Pokud máme zdravý zrak, vidíme kolem sebe různé předměty, ze kterých do našeho oka přichází světlo. Předměty můžou být samy zdrojem světla (hvězdy, oheň,
VíceÚloha 6: Geometrická optika
Úloha 6: Geometrická optika FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 1.3.2010 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník a kroužek: 2. ročník, pond. odp. Spolupracovník: Štěpán Timr
VíceZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika
ZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika Úvod Vytváření obrazů na základě zákonů optiky je častým jevem kolem nás Základní principy Základní principy Zobrazování optickými přístroji
VíceOPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1
OPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1 a) Vysvětli, co je zdroj světla? b) Co je přirozený zdroj světla a co umělý? c) Proč vidíme tělesa, která nevydávají světlo? d) Proč je lepší místnost
Více1. Stanovení modulu pružnosti v tahu přímou metodou
. Stanovení moduu pružnost v tahu přímou metodou.. Zadání úohy. Určte modu pružnost v tahu přímou metodou pro dva vzorky různých materáů a výsedky porovnejte s tabukovým hodnotam.. Z naměřených hodnot
VíceSvětlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření
OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceMAGNETICKÉ POLE. 1. Stacionární magnetické pole I I I I I N S N N
MAGETCKÉ POLE 1. Stacionární magnetické poe V E S T C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á Í je část prostoru, kde se veičiny popisující magnetické poe nemění s časem. Vzniká v bízkosti stacionárních vodičů
VíceSpojky a rozptylky I
2.1.14 pojky a rozptylky I Předpoklady: 020113 Pomůcky: pojky, lavice, baterky, další spojky navíc, Př. 1: Na obrázku je vyřešený jeden z příkladů z minulé hodiny. Co obrázek připomíná? Čím se od skutečného
VíceVýukový materiál. zpracovaný v rámci projektu
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov,Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění
Více1. Optika I. Poznámka: Stejné nebo obdobné demonstrace jsou uvedeny v závorkách za jednotlivými fy zikálními jevy a odpovídají seznamu literatury.
1. Optika I Popis stavebnice: Soubor experimentů Optika I je prováděn s použitím stavebnic dodávaných na školy v 70.letech, z nichž mnohé slouží na školách dodnes. Jedna sestava je rozsáhlejší a je určena
Více