3. A jako je Brit rozseta v dvaačtyřiceti spojeních téhož semene, tak je i tesané a svaté jméno zaseto v dvaačtyřicíti písmenech popisujících akt

Transkript

1 Ediční poznámka: Text, který dále naleznete, je kompozitem několika původců různých dob a různé kvality. Základním textem je samotný Zohar, monumentální dílo, o jehož původ se stále vedou spory. Jisté však je, že od svého uveřejnění ve 13. století je v rámci kabaly zcela zásadním a nepominutelným dílem. Anglická edice r. Michaela Berga, z níž je český překlad pořízen, je doplněna o poznámky, či spíše řečeno výklad, rabiho Jehudy Ašlaga ( ), zvaného Baal ha-sulam, významného kabalisty minulého století. Jím komentovaná edici Zoharu v hebrejském překladu je vydávána ve 22. dílné sadě, z níž je i dále uváděná verze odvozena. V naší verzi ponecháváme i průvodní texty rava Berga, ačkoli si nejsme jisti, který z rodiny vůdcu Kabbalah Centre je včlenil. Narozdíl od jistých amerických popových hvězd se necítíme nijak v dobrém osloveni činností samotného Kabbalah Centre a i u Bergových shrnutí radíme při studiu k opatrnosti. Aby se čtenář snáze orientoval v textu, je vklad každého z autorů dobře odlišen. Samotný Zohar je tištěn klasicky minuskami. Verzálkami jsou přímo do textu Zoharu vkomponovány doplňky rabiho Ašlaga. Shrnutí a komentáře rava Berga jsou sázeny menším stupněm písma do užšího sloupce na šedý podklad. Zohar kniha záře (Berg) Díl 1. Prolog Díl 1. Berešit A Díl 2. Berešit B Díl 2. Noach Díl 3. Lech lecha Díl 3. Vaera Díl 4. Chajej Sara Díl 4. Toldot Díl 5. Vajece Díl 5. Vajišlach Díl 6. Vaješev Díl 6. Mikec Díl 6. Vajigaš Díl 7. Vajechi Díl 8. Šemot Díl 8. Vaera Díl 9. Bo Díl 9. Bešalach Díl 10. Jitro Díl 10. Mišpatim Díl 11. Truma Díl 11. Sifra decniuta Díl 12. Tecave Díl 12. Ki tisa Díl 12. Vajakhel Díl 13. Pekudej Díl 14. Vajikra Díl 14. Cav Díl 14. Šmini Díl 15. Tazria Díl 15. Mecora Díl 15. Acharej mot Díl 16. Kedošim Díl 16. Emor Díl 16. Behar Díl 16. Bechukotaj Díl 17. Bemidbar Díl 17. Naso Díl 17. Behaalotecha Díl 18. Šlach lecha Díl 18. Korach Díl 18. Chukat Díl 19. Balak Díl 20. Pinchas Díl 21. Matot Díl 22. Vaetchanan Díl 22. Ekev Díl 22. Šoftim Díl 22. Ki tece Díl 22. Vajelech Díl 22. Haazinu ZOHAR - KNIHA ZÁŘE Minulý, budoucí, bezčasý... Zohar je hebrejské slovo, které znamená nádheru, jas, záři. Ve své nejprostší formě je Zohar komentářem Bible strukturovaný jako rozhovor mezi skupinou přátel, učenců a duchovních mistrů. Přestože je moudrost obsažená v těchto stránkách starší než samo Stvoření, text Zoharu byl sepsán asi před 2000 lety. Tehdy odhalil velký kabalista Rabbi Šimon bar Jochai Zohar svému žákovi, Rabbi Abbovi, který jej přepsal do aramejského jazyka. Ve stoletích, která následovala, byl Zohar často zakazován náboženskými i světskými autoritami, které se obávaly jeho moci transformace životů těch, kdo získali přístup ke svatým písmům. Mudrcové Kabaly si také uvědomovali, že Zohar musí počkat, dokud nebude lidstvo připraveno jej přijmout. Dnes, ve věku rychlých změn a přelomných technologií, můžeme přijmout ideje, které byly kdysi chápány jako nevysvětlitelný mysticismus či nebezpečné čarodějnictví. Zohar pojednává velice přímě s pojmy reinkarnace, vizionářských zážitků a přítomnosti neviděných vlivů v našem středu - a nyní, v 21. století, jsme schopni pochopit učení Zoharu a přijmout jeho duši. Je to zkušenost, kterou lze jen těžko popsat, ale tím, že přivedete Zohar do svého života, objevíte sami jeho význam.

2 Prohlížení Zoharu Dokonce i v překladu jsou pro nové čtenáře stránky Zoharu záhadou. Tyto zdánlivé obtíže však zmizí jakmile pochopíme prostou, nesmírně důležitou pravdu. Především si musíme uvědomit, že Zohar je duchovním nástrojem - nejmocnějším z těch, které nám byly dány, abychom odhalili Světlo Stvořitele ve svých životech. Tato moc a síla nezávisí na chápání či víře. Spíše je jí naplněno každé slovo a písmeno Zoharu, a z každého takového písmene a slova na nás přechází. V běžném životě používáme písmena své abecedy abychom tvořili slova stejně jako když používáme cihly k postavení zdi. Jsou to malé inertní objekty, které užíváme k tvoření větších objektů. Ovšem písmena hebrejské abecedy (používaná k přepisu aramejštiny i hebrejštiny) jsou něčím zcela jiným. Kabala nás učí, že každé písmeno je kanálem jedinečné formy energie - a to platí ať už víme jako to které písmeno zní, nebo jak zapadá v daném slově či nikoli. Když začnete se svou duchovní prací se Zoharem, prosté prohlížení stránek - tím, že přecházíte očima jednotlivá písmena a slova - otevírá přímé spojení s božskou jiskrou ukrytou v každém z nás. Čím více vnášíte Zohar do svého života, tím silnější je vaše spojení se Světlem. Kabalisté nám říkají, že pouhá přítomnost těchto svazků tvoří neproniknutelný štít duchovní ochrany proti silám chaosu a negativity ve světě. Prohlížení písmen je dalším, vysoce přínosným, krokem, který může kdykoli kdokoli učinit. V tom je ukryta síla a moc dostupná celému lidstvu. A je tu právě teď i pro vás. Studování Zoharu Jako nejmocnější duchovní nástroj Kabaly nám Zohar přináší prospěch na mnoha úrovních. Na nejnižší úrovni, jak nás učí kabalisté, pouhé vlastnictví Zoharu okamžitě přináší moc, ochranu a naplnění Zoharu do našeho života. Když potom otevřeme jeho stránky, vstupuje do nášeho života i božská inspirace, jasnost mysli a spojení s tím, co leží za naším fyzickým světem. A co víc, formálnějším a pečlivějším studiem můžeme proniknout k ještě hlubšímu pochopení. Nový Anglický Zohar poskytuje vše potřebné ke spojení s tímto svatým textem na všech úrovních - původní aramejský text k prohlížení, anglický překlad a jasný, stručný komentář pro studium a učení. Je důležité uvědomit si, že studium má v kabalistických termínech zvláštní význam. Učení se ze Zoharu je procesem duchovního i intelektuálního růstu. Studium nám uvádí nové myšlenky o okolním světě a o našem místě v něm a zároveň také odstraňuje překážky omezující náš duchovní postup. S tím, jak roste naše poznání a chápání, prohlubuje se a rozšiřuje i naše vědomí a svědomí. Po celá staletí nacházely mnohé brilantní mysli moudrost a osvícení na stránkách Zoharu. Od Pythagora ve starověkém Řecku, přes Isaaca Newtona v 17. století až po tvůrce moderní fyziky a biologie moderní éry, Kabala a Zohar představovala těmto géniům překvapující vhledy, porozumění a informace. Obsah, a dokonce i struktura Zoharu odráží strukturu samotného vesmíru, od subatomických kvantových úrovní reality až po nezměrné hloubky hvězd a galaxií. Velcí myslitelé poznali tyto kosmologické paralely a poučili se z nich. Navíc jsou pojednání Zoharu o fyziologii a vztahu mezi myslí a tělem, stejně jako o fyzice a chování světla, o podstatě času, prostoru a hmoty - ta všechna v naprostém souladu se současnými názory. Když si uvědomíme počet významných osobností, které jej studovaly, nemůžeme pochybovat o tom, že je Zohar také ovlivnil. Newtonův Zohar je dodnes uchován v knihovně Univerzity v Cambridge v Anglii. Na praktičtější a osobnější úrovni Zohar také odhaluje duchovní principy, které nám pomáhají v každodenním životě - včetně úloh muže a ženy a podstaty jejich vztahu, procesu početí a zrození, a dokonce i obchodních praktik a rozmnožování majetku. Zohar je bezpochyby podstatnou částí duchovního díla. Vždy bychom si měli uvědomovat, že učení se Zoharu znamená spojení s duchovní mocí, která chrání, posiluje a transformuje náš život, a že odhaluje velké Světlo ve světě až příliš často naplňovaném temnotou. Poselství kabalisty Rava Berga Zohar je nepřekonatelným dílem moudrosti a duchoví síly. Nepřekvapí nás tedy, že nejlepší popis Zoharu nalezneme v Zoharu samotném. Tím mám na mysli některá místa v textu, kde se Zohar sám přirovnává k Noemově arše, která poskytla přístřeší všem živým bytostem při potopě. To je velmi přesné srovnání ze tří hlavních důvodů.

3 Za prvé, stejně jako archa obsahuje Zohar vše. Kabala nás učí, že zvířata, která vstoupila do Noemovy archy nebyla pouze živými bytostmi, ale v podstatě symbolickým vyjádřením všech úrovní vědomí, jichž lze dosáhnout. Nic nebylo opomenuto, nic nebylo zapomenuto, nic nebylo vyloučeno. Stejně tak bude každý, kdo čte Zohar, ohromen univerzálností jeho vize. V Zoharu je obsažena celá řada životních možností - stejně jako možností přesahujících hranice pozemské existence. Je zde zkoumáno s naprostou jasností a porozuměním vše, od rodiných vztahů až po podstatu božského soudu. Za druhé, opět jako archa, Zohar je božstvem daným zdrojem ochrany pro veškeré Stvoření. Stejně jako byla archa odolná vůči běsnícím vodám, ochraňuje Zohar každého, kdo se mu svěří, ať už jej v současnosti trápí cokoli emocionálního, duchovního či světského. Žijeme v bouřlivých časech. Možnost duchovní transformace lidstva a naplnění, které ji doprovází, nebyla nikdy tak blízko. Ovšem síly chaosu a negativity jsou také plně mobilizovány. V tomto období zmatku a přechodu tvoří Zohar neproniknutelnou ochrannou zeď, za níž nacházíme útočiště, poklid a příležitost duchovně pracovat v oproštění od jakékoli formy chaosu. Poslední bod srovnání mezi Zoharem a archou je nejpoitivnější a v naší době nejdůležitější. Stejně jako archa, obsahuje i Zohar základy pro obnovu světa a návrat lidstva k realitě Stromu Života, bezvadného vesmíru, který je naším pravým cílem a osudem. Stvořitel nás chce mít osvobozené ode vší bolesti, utrpení a smrti. Tato říše bytí nám kdysi patřila, a jistě opět naší bude. Stejně jako archa nás Zohar ponese k tomuto dni a bude nás chránit a posilovat dokud tento den nepřijde. Nechť nám všem Bůh žehná. Rav Berg SEFER HA-ZOHAR PROLOG 1. Lilie V na metafory bohaté rozpravě Rabbiho Chizkijáše je odhalována duchovní ochrana. Rabbi vysvětluje, že duchovní síly, jež nás ochraňují a bdí nad námi, jsou zvány 13-ti Atributy Milosrdenství. Do našeho světa jsou vnášeny prvními 13-ti slovy Tóry. Když jsou proti nám vynášeny rozsudky, může nás těchto 13 sil ochránit proti jejich vlivu. Toto ochranné Světlo k sobě začínáme přitahovat v tom okamžiku, kdy si začínáme prohlížet mystické tvary a věty aramejského textu a učit se duchovním náhledům, jež jsou zde představovány. 1. Rabbi Chizkijáš otevřel rozpravu veršem: Jako lilium mezi trním (Pís 2:2). PTÁ SE: Co je tato lilie? A ODPOVÍDÁ: Je to Společenství Izraele, COŽ JE MALCHUT. Neboť není lilie jako lilie. Jako je lilie mezi trním zabarvena rudě a bíle, je i Společenství Izraele ovlivňováno kvalitami soudu a milosrdenství. Stejně jako má lilie třináct okvětních plátků, je i Společenství Izraele obklopeno třinácti atributy Milosrdenství. Tak mezi první zmínkou jména Bůh (Elohim), KTERÉ SE OBJEVUJE V ČÁSTI: NA POČÁTKU STVOŘIL BŮH (GN 1:1) A DRUHOU ZMÍNKOU O ELOHIM STOJÍ TŘINÁCT SLOV VE VERŠI, KTERÝ SE PŘEKLÁDÁ JAKO NEBE A ZEMI. ZEMĚ PAK BYLA NESLIČNÁ A PUSTÁ, A TMA BYLA NAD PROPASTÍ, A DUCH (GN 1:2). Tato slova obklopují a střeží Společenství Izraele. 2. Pak je JMÉNO ELOHIM podruhé zmíněno v části BŮH SE VZNÁŠEL NAD (GN 1:2). A proč je tu opět zmíněno? Aby nám ukázalo pět tuhých listů obklopujících lilii. A těchto pět TUHÝCH LISTŮ představuje pět bran spásy. A toto tajemství je zmiňováno ve verši: Kalich mnohého spasení vezmu (Ž 116:13). Toto je kalich spasení, který je brán po jídle. Kalich požehnání musí spočívat na pěti prstech, na ničem víc, stejně jako lilie spočívá na pěti tuhých listech představujících pět prstů. A tato lilie je pohárem požehnání. OD druhé ke třetí zmínce JMÉNA Elohim je pět slov, KTERÁ SE PŘEKLÁDAJÍ: VZNÁŠEL SE NAD VODAMI. I ŘEKL. A TATO SLOVA ODPOVÍDAJÍ PĚTI LISTŮM. Od tohoto místa VERŠ POKRAČUJE: ŘEKL BŮH: BUĎ SVĚTLO (GN 1:3). Pak bylo stvořeno světlo, bylo skryto a uzavřeno v oné Brit (smlouvě, úmluvě), která pronikla do lilie a oplodnila ji. To je zmiňováno jako: Strom plodný, nesoucí ovoce podle pokolení svého, v němž by bylo símě jeho (Gn 1:11) a tímto semenem je Brit.

4 3. A jako je Brit rozseta v dvaačtyřiceti spojeních téhož semene, tak je i tesané a svaté jméno zaseto v dvaačtyřicíti písmenech popisujících akt stvoření. 2. Poupata/ Kvítíčko V této další části je obsaženo mnoho duchovních tajemství. Pučení a kvetení květiny zpodobňuje proces stvoření, jenž se rozevírá v Horním Světě stejně jako ve Světě Dolním, jenž je naším fyzickým vesmírem. Stejně jako obsahuje semeno celou květinu, tak obsahuje i prvotní myšlenka stvoření jako celek, včetně jeho konečné a dokončené dokonalosti. Hebrejská písmena, která hovoří o těchto tajemstvích nám dávají schopnost vnímat budoucí následky, jež jsou již nyní zahrnuty v našich současných činech, stejně jako je v semeni obsažena již celá květina. Zohar hovoří o velkých Patriarších, kteří byli také obsaženi v původní myšlence a v semeni stvoření. Tito duchovní vůdci se stali duchovními kanály, s nimž se lidstvo může spájet se Světlem Stvořitele. Objevení se těchto velkých mužů v aramejském textu Zoharu pomáhá posilovat naše spojení se Stvořitelem a s našimi vlastními duchovními kořeny. 4. NA POČÁTKU, cituje Rabbi Šimon: Kvítíčko se ukazuje po zemi (Pís 2:12). Kvítíčko, čili poupata, se vztahuje k aktu stvoření; Se ukazuje po zemi. Kdy? Třetího dne, neboť je psáno: Nebo země vydala (Gn 1:12). Od té doby je bylo vidět na světě. Čas plevelení (v Bibli Kralické prozpěvování) přišel se vztahuje ke čtvrtému dni, kdy se odehrálo odplevelení tyranů (negativních sil). PROTO JE O TOMTO DNI PSÁNO: BUĎTE SVĚTLA (GN 1:14) s písmenem Vau chybějícím ve slově světla. (Hebrejské slovo světla psané bez Vau lze číst jako Kletba.) A hlas hrdličky (Pís 2:12) se vztahuje ke dni pátému, o němž je psáno: Vydejte vody (Gn 1:20), tedy ploďte živá stvoření. Slyší se (Pís 2:12) se vztahuje ke dni šestému, kdy se praví: Učiňme člověka (Gn 1:26), který postaví čin před poslouchání. Neboť zde se praví: Učiňme člověka, zatímco na hoře Sinaj, když Hospodin předával Izraeli Tóru, se říká: Činiti a poslouchati budeme (tj. pokusíme se porozumět) (Ex 24:7). V krajině naší (Pís 2:12) se vztahuje ke dni Šabbatu, který představuje Zemi Života, což je SVĚT JENŽ MÁ PŘIJÍT. 5. Jiným vysvětlením je, že tímto kvítíčkem jsou Patriarchové, kteří vstoupili do Myšlenky Stvořitele a vyšli ve světě budoucím, JMENOVITĚ V BINĚ, kde se skryli. Odtud se tajně vynořili a skrývali se v pravých prorocích. Narodil se Jozef a oni se v něm skryli. Když Jozef vešel do Svaté Země, odhalil jejich přítomnost a tehdy ukazují se po zemi a jsou tedy vidět. A kdy je lze spatřit? Když je na obloze vidět duhu. Neboť když je vidět duhu, zjevují se. A v tom okamžiku přichází čas plevelení. To znamená, že toto období je časem mýcení špatnosti ve světě. Proč však byli špatní ušetřeni? Protože se na zemi ukázala Poupata Květin. Kdyby se JIŽ neukázalo TAK DÁVNO, (ŠPATNÉ) by nezůstalo na zemi a svět by byl zničen. 6. A kdo udržuje svět a způsobuje, že se Otcové (patriarchové) zjevují? Jsou to hlasy dětí studujících Tóru. A svět je uchráněn (od zkázy) kvůli těmto dětem. Ohledně nich je psáno: Ozdob zlatých naděláme tobě (Pís 1:11). To se vztahuje k dětem, chlapcům a mladíkům, neboť je psáno: Uděláš také dva cherubíny zlaté (Ex 25:18). 3. Kdo stvořil tyto? Zohar pojednává o spletitosti duchovního procesu Stvoření a zkoumá tajemství spojená s horním duchovním světem, hebrejskými písmeny a Patriarchy. Text vysvětluje jak nepochopitelný a nekonečný Stvořitel omezil a vymezil část Svého Světla, aby Je manifestoval v míře snesitelné smrtelníkovi. Když procházíme hebrejská písmena a chápeme tato duchovní osvětlení, vtahujeme do svých životů část duchovního Světla přiměřenou naší schopnosti přijímat a užívat Je. 7. Na počátku: Berešit. Rabbi Elazar započal rozpravu citací: Pozdvihněte vzhůru očí svých, a vizte, kdo to stvořil? (Iz 40:26). PTÁ SE: Pozdvihněte očí svých k jakému místu? A ODPOVÍDÁ: K onomu místu, k němuž se upírají všechny oči. A kdo je ten, kdo to vše stvořil? Je otevřením očí, což je MALCHUT HLAVY ARICH-ANPIN. A mělo by se vědět, že tam, v Zahaleném Atiku (v Prastarém) spočívá otázka: Kdo stvořil tyto? A kým je On? JE TO TEN, KTERÝ JE ZVÁN Mi (doslova kdo, co složené ze dvou hebrejských písmen: Mem a Jod, která se objevují ve jméně Elohim), JENŽ JE SEDMI SEFIROTAMI POD BINOU; On je tím (nebeským), který je přivoláván z nejzazších výšin nebeských, neboť pod Jeho vládu spadá vše. Kvůli Němu vyvstává otázka, jelikož za Ním již

5 žádná otázka není. Tak jsou nebeské výšiny zvány Mi, COŽ JE ZNAMENÍ OTÁZKY, neboť za nimi již není žádné otázky. Proto je tedy výšina nebeská, V NÍŽ SPOČÍVÁ OTÁZKA, zvána Mi. 8. Na opačné straně je podobně nejzazší hlubina, zvaná Mah (doslova co, koho, kombinace písmen Mem a He). A jaký je rozdíl mezi Mi a Mah? ODPOVÍDÁ: Prvé je skryto a je zváno Mi. Tam spočívá otázka: Člověk hledal a pídil se, aby pochopil, a šplhal z jednoho stupně na druhý, dokud nedosáhl stupně nejvyššího, JÍMŽ JE MALCHUT. Když tam dorazil, zeptal se: Co? TO ZNAMENÁ, co ses naučil? Co jsi viděl? Co jsi objevil, protože vše je skryté a schované jako dříve. Neboť je psáno: Nastroj se k zpytování otců jejich, (neboť vše je skryto jako dříve) (Job 8:8). 9. A k tomuto tajnému předmětu je psáno: Kohoť (Mah) za svědka přivedu. Koho (Mah) připodobním k tobě? (Pláč 2:13). Neboť když byl zničen Chrám Svatý, ozval se hlas a pravil: Kohoť (Mah) za svědka přivedu a koho připodobním k tobě. To znamená, že slovo co (či koho ) (jež je kombinací písmen Mem a He) bude vám svědectvím jeden a každý den od časů prastarých. Neboť je psáno: Osvědčuji proti tobě dnes nebem a zemí (Dt 30:19). Koho připodobním k tobě? Se stejnou důležitostí, S JAKOU KOHO, CO SLOUŽÍ JAKO VĚČNÝ SVĚDEK, korunoval jsem tě svatými korunami a učinil vládcem nad zemí. Neboť je psáno: To-li jest to město, o němž říkávali, že jest nejkrásnější? (Pláč 2:15). Navíc jsem tě nazval Jeruzalém, ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen. (Ž 122:3). Koho tobě přirovnám? (Pláč 2:13). Jaký je tvůj stav zde (v tomto pozemském světě), takový je zjevně i nahoře! TO SE VZTAHUJE K JERUZALÉMU na výšinách (ve věčném světě). Tak jako nyní svatý národ nesestupuje, aby vykonával svatá shromáždění, tak přísahám, že ani já nevystoupím, dokud vaše svaté zástupy nesejdou k vám dolů. To je vaší útěchou - že vás přirovnávám s tímto stupněm, S JERUZALÉMEM NA VÝŠINÁCH, COŽ JE MALCHUT, ve své celistvosti. A nyní jste tu: Nebo jako moře veliké jest potření tvé (Pláč 2:13). Pokud tvrdíš, že nejsi a nemáš žádného léku, kdo (Mi) by tě pak mohl vyléčit? Totiž, onen stejný svrchovaný stupeň, JENŽ JE ZVÁN Mi, na němž vše existující spočívá, A JENŽ JE BINOU, tě vyléčí a povzbudí. 10. Mi ZNAMENÁ nejzazší výšinu nebes nahoře, COŽ JE IZRAEL - SABA A TEVUNAH; Mah ZNAMENÁ nejzazší nížiny nebes dole, COŽ JE MALCHUT. A to je to, co Jákob, JENŽ JE ZEIR-ANPIN, zdědil, neboť on byl Svlak u prostřed desk provleče se od jednoho konce k druhému (Ex 26:28). Od výšin nahoře, jimiž je Mi, k nížinám dole, jimiž je Mah. Neboť on stojí uprostřed. MEZI IZRAELEM - SABA A TEVUNAH - A MALCHUT. A proto Mi stvořilo tyto! PROTOŽE IZRAEL - SABA A TEVUNAH, jež je zván Mi, STVOŘIL ZEIR-ANPIN A NUKVAH, JEŽ JSOU ZVÁNY Alef, Lamed a He. 4. Kdo stvořil tyto dle Eliáše Rabbi Šimon bar Jochaj popisuje svému synovi, Rabbimu Elazarovi, své mystické setkání s Prorokem Eliášem (Elijahu). Tehdy se svatému Mistrovi odhalila božská tajemství Stvoření skrytá v předchozí části. Slova a věty tohoto příběhu nás napájejí schopností dosáhnout ještě silnějšího spojení se Světlem. 11. Rabbi Šimon pravil: Elazare, synu můj, přestaň mluvit a dovol nebeským skrytým tajemstvím, o nichž lidstvo ničeho nezná, aby se ti odhalila. Rabbi Elazar přestal mluvit a ztichl. Rabbi Šimon chvíli plakal a odpočíval. Pak Rabbi Šimon pravil: Elazare, co jsou Eleh (doslova tito, tyto, tato, psáno Alef, Lamed, He)? Řekneš-li, že jsou planetami a znameními zvěrokruhu, nebylo je snad vždy vidět? A nestvořil je Mah (složené ze dvou hebrejských písmen Mem a He), COŽ JE MALCHUT? Neboť je psáno: Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou (Ž 33:6), COŽ SE VZTAHUJE K MALCHUT, JEŽ JE ZVÁNA SLOVEM HOSPODINOVÝM A JÍM BYLA STVOŘENA NEBESA. A pokud byl VÝRAZ ELEH (KTERÝ JE TVOŘEN SPOJENÍM HEBREJSKÝCH PÍSMEN ALEF, LAMED A HE) vyřčen o skrytých věcech, pak není TŘEBA psát ELEH, protože ony, PLANETY A JEJICH ZNAMENÍ, jsou viditelné. 12. Toto tajemství nebylo nikdy odhaleno, dokud za mnou jednoho dne, kdy jsem byl u pobřeží moře, nepřišel Eliáš a nezeptal se mě: Mistře, víš co Mi (kdo) stvořil Eleh (těmito) prostředky? Odpověděl jsem: tyto jsou nebesa a jejich zástupy, Dílo Svatého, budiž veleben. A člověk by k nim měl shlížet a velebit Jej, neboť je psáno: Když spatřuji nebesa tvá, dílo prstů tvých... Pane náš, jak důstojné jest jméno tvé na vší zemi! (Ž 8:4-10).

6 13. Řekl mi: Mistře, Svatý, budiž veleben měl velké tajemství, které zjevil nebeské Akademii (Ješivě na výsostech). Tím tajemstvím je, že když Nejskrytější a nejskrývanější (Tajemství všech tajemství) toužil po zjevení sebe samého, učinil nejprve jediný bod, COŽ JE MALCHUT, a tento bod sestoupil a stal se myšlenkou, COŽ JE BINA. TO ZNAMENÁ, ŽE MALCHUT POVSTALA A BYLA ZAHRNUTA DO BINY. On v ní utvořil všechny obrazy a vytesal všechny formy. 14. A do svatého světla svíce, JEŽ JE MALCHUT ZAHRNUTOU V BINĚ, vytesal mystický a svatý vzor. Je to velmi důmyslná struktura, která se vynořuje z hlubin myšlení, JÍŽ JE TAJEMSTVÍ TŘÍ HORNÍCH SEFIROT, a je zvána Mi, což je počátek této konstrukce. A ta je vztyčena a není vztyčena; je skryta hluboko ve jméně ELOHIM. KROM TOHO je zvána pouze Mi (pouze dvěma písmeny ZE JMÉNA ELOHIM: MEM A JOD): TO ZNAMENÁ, ŽE POSTRÁDÁ PÍSMENA ALEF, LAMED A HE ZE JMÉNA ELOHIM. On toužil po odhalení sebe samého a po tom, aby byl zván ELOHIM, a proto se oděl do bohatého roucha, které září a osvěcuje okolí. COŽ JE SVĚTLO CHASSADIM, a stvořil Eleh (z písmen Alef, Lamed a He). A tato písmena Alef, Lamed a He po svém spojení vstoupila do jména ELOHIM, COŽ ZNAMENÁ, ŽE PÍSMENA Mem a Jod, spojená s Alef, Lamed a He, tvoří jméno Elohim. Nadto, dokud On nevytvořil písmena Alef, Lamed a He, nemohla vystoupit, aby stvořila jméno Elohim. Ti, kdo hřešili uctíváním zlatého telete, užívali tohoto tajemství, řkouce: Eleh (tito) jsou bohové tvoji, Izraeli (Ex 32:4). 15. Právě tak, jak se písmena Mi spojila s písmeny Alef, Lamed a He, A UTVOŘILA JMÉNO ELOHIM, UŽÍVAJE BOHATÉ ROUCHO, KTERÉ ZÁŘÍ, A JEŽ JE SVĚTLEM CHASSADIM, zůstalo jméno navěky spojeno. A pokračující existence světa je založena na tomto tajemství, JEŽ JE TAJEMSTVÍM VERŠE: NAVĚKY MILOSRDENSTVÍ VZDĚLÁVATI SE BUDE (Ž 89:3). Poté Eliáš odletěl, a již jsem jej nespatřil. A od něj jsem obdržel toto poznání a tak jsem mohl pochopit tato skrytá tajemství. Rabbi Elazar přišel se všemi ostatními přáteli a hluboce se před ním sklonil. Plakali a pak pravili: Pokud jsme přišli na svět jen proto, abychom vyslechli toto tajemství, stačí nám to. 5. Matka (Ima) půjčuje své šaty své dceři Zohar vysvětluje, že během procesu Stvoření si Sefira (rovina, úroveň) Malchut musela vypůjčit nádoby z Vyšší Úrovně, z říše zvané Bina, aby se usnadnilo stvoření našeho fyzického světa. Malchut jediná postrádala schopnost probudit a načerpat Světlo potřebné ke stvoření našeho fyzického rozměru. Když nejsou naše vlastní nádoby hodny či schopny tvorby Světla samy o sobě, duchovní síly přenášené skrze písmena tohoto příběhu nám dávají schopnost skutečně přenést nádoby z Vyšších Světů. 16. Rabbi Šimon pravil: tak tedy byla stvořena nebesa a jejich zástupy skrze Mah, COŽ SE VZTAHUJE K MALCHUT. Neboť je psáno: Když spatřuji nebesa tvá, dílo prstů tvých (Ž 8:4). ALE PŘEDTÍM JE NAPSÁNO: Jak důstojné jest jméno tvé na vší zemi! Nebo jsi vyvýšil slávu svou nad nebesa. (Ž 8:2). NEBESA BYLA STVOŘENA JMÉNEM MAH, JEŽ JE MALCHUT. NICMÉNĚ VĚTA nad nebesa SE VZTAHUJE K BINĚ, JEŽ JE ZVÁNA MI, A JE NAD ZEIR-ANPIN, JENŽ JE ZVÁN NEBESY. TO ZNAMENÁ, že To vystoupilo do jména ELOHIM. Pro vysvětlení: JMÉNO MAH, COŽ JE MALCHUT, VYSTOUPILO A BYLO ZAHRNUTO DO BINY, COŽ JE BŮH. Stvořilo světlo pro své vlastní světlo. TO ZNAMENÁ, ŽE STVOŘILO SVĚTLO CHASSADIM JAKO VZÁCNÝ ODĚV PRO SVĚTLO CHOCHMY. TO JE VE JMÉNĚ MI, V NĚMŽ se jedno odělo do druhého. Pak povstala MALCHUT a vstoupila do Božského Jména ELOHIM, JEŽ JE JMÉNEM BINY. Proto se věta: Na počátku stvořil Bůh (Gn 1:1) VZTAHUJE K vyšším Elohim, JIMIŽ JE BINA A NE MALCHUT. Mah, JEŽ JE MALCHUT, v ní není a není ještě stvořeno, podle tajemství Mi a Eleh, jak jsme zmiňovali dříve. 17. Když jsou písmena Alef, Lamed a He stažena shora dolů, Z BINY dolů DO MALCHUT, je to jako by Matka (Ima) půjčovala své šaty své dceři a zdobila ji svými šperky. JMÉNO ELOHIM JE TEDY STAHOVÁNO Z BINY, JEŽ JE MATKOU (IMA) K DCEŘI, JÍŽ JE MALCHUT. A kdy ji ozdobí správně? Když se před ní objeví všichni muži. A TEHDY je O NÍ psáno, že Ukáže se každý z vás pohlaví mužského před obličejem Panovníka Hospodina (Ex 34:23). Neboť MALCHUT je zvána Panovníkem MUŽSKÉHO POHLAVÍ. Neboť je psáno: Aj, truhla smlouvy Panovníka (Adon) vší země (Joz 3:11). VERŠ ZDE POPISUJE MALCHUT, JEŽ JE ARCHOU ÚMLUVY, UŽITÍM JMÉNA PANOVNÍK (ADON) VŠÍ ZEMĚ, COŽ JE JMÉNO MUŽSKÉ. JE TOMU TAK, PROTOŽE PŘIJALA NÁDOBY, JEŽ JSOU ZVÁNY ŠATY A DUCHOVNÍ ENERGII NAZÝVANOU ŠPERKY, OD SVÉ

7 MATKY, KTEROU JE BINA. Pak písmeno He opouští jméno Mah, A JE NAHRAZENO písmenem Jod. NYNÍ JE MALCHUT zvána Mi, STEJNĚ JAKO BINA. Pak se odívá do mužských šatů, JMENOVITĚ ŠATŮ BINY, aby spatřila všechny muže Izraele. 18. A další písmena, ZVLÁŠTĚ Alef, Lamed a He, jsou Izraelem přitahována shora dolů; Z BINY na toto místo; DOLŮ DO MALCHUT, JEŽ JE NYNÍ ZVÁNA Mi, STEJNĚ JAKO BINA. Na to (Eleh) když se rozpomínám (Ž 42:5) ZNAMENÁ když vyslovuji tato písmena svými ústy, Téměř duši svou sám v sobě vylévám (Ž 42:5). Prolévám slzy z vůle své duše, kvůli jejímu přání stáhnout tato písmena, Alef, Lamed a He, z Biny, a potom Jsem chodíval s mnohými (tj. s nimi) (Ž 42:5) shůry - Z BINY - Do domu Božího (Ž 42:5). COŽ JE MALCHUT. TAKŽE MALCHUT byla NAZVÁNA Bůh, stejně jako BINA. A čím je přitáhnu? Hlasitým zpíváním, a díkčiněním v zástupu plésajících (Ž 42:5). Rabbi Elazar pravil: Mé mlčení zbudovalo Svatý Chrám na výšinách, JIMIŽ JE BINA, i Svatý Chrám Dole, TEDY V MALCHUT. PODLE TOHO, CO SE OBECNĚ PŘIJÍMÁ JAKO PRAVDA, má slovo cenu jedné sely (mince) a mlčení (má hodnotu) dvou. Takže se slova slovo má cenu jedné sely VZTAHUJÍ K tomu, co jsem řekl a vyjasnil, ale slova mlčení (má hodnotu) dvou SE VZTAHUJÍ K MÉMU MLČENÍ, JEŽ MÁ CENU JEŠTĚ DVAKRÁT VĚTŠÍ. PROČ? Protože tím, že jsem mlčel, byly stvořeny dva světy a byly utvořeny společně, jako jeden. Těmito dvěma světy jsou BINA A MALCHUT. KDYBYCH NEMLČEL (Odstavec 11.), nedosáhl bych sladění těchto dvou světů. 19. Rabbi Šimon pravil: Od tohoto místa dokončíme text. Neboť je psáno: Kdo vyvodí v počtu vojsko jejich (Iz 40:26), NEBOŤ jsou dva stupně, a každý z nich musí být zaznamenán, TJ. DEFINOVÁN; První, zvaný Mah, je spodní, nižší; druhý, zvaný Mi, je horní, vyšší. Horní stupeň je zaznamenán slovy: Hamoci (Kdo vyvodí) v počtu vojsko jejich. VŠIMNĚTE SI, ŽE URČITÝ ČLEN HE VE SLOVĚ Hamoci poukazuje na Jediného, jenž je znám, a kromě Něhož není nikoho, jmenovitě Mi. Podobně ve větě: Hamoci (ten, kdo přináší) chléb země URČITÝ ČLEN HE V Hamoci POUKAZUJE na toho, kdo je znám jako Jediný na nižším stupni, jmenovitě Mah. A vše je jedním, PONĚVADŽ OBÉ JE NA STEJNÉ ÚROVNI MALCHUT, KDE VYŠŠÍ JE MI MALCHUT A NIŽŠÍ JE MAH MALCHUT: Takže Ten, kdo vyvodí vojsko ZNAMENÁ, ŽE ČÍSLO SE VZTAHUJE K POČTU HVĚZD, které stojí pospolu a vyvádějí zástupy podle jejich druhů, jež jsou nesčetné. 20. Vše, ať už těchto , či jejich zástupy, JEŽ JSOU NESČETNÉ, bude nazváno jménem. Co znamená Jméno vzýváno jest? (Dt 28:10). Pravíte-li, že On je nazve jménem, není tomu tak. Kdyby tomu tak bylo, pravil by on: buď ZVÁNO svým jménem. Je tomu tak, že pokud tento stupeň nevystupuje do jména ELOHIM a je zván Mi (Odstavec 14.), neplodí žádné ratolesti a nevynáší to, co má v sobě, či ve svých druzích, ukryto. Třebaže byla všechna uvnitř ukryta, COŽ ZNAČÍ, ŽE I KDYŽ PÍSMENA ALEF, LAMED A HE JIŽ VYSTOUPILA, STÁLE POSTRÁDALA VZÁCNÝ ODĚV CHASSADIM, TAKŽE BYLA STÁLE ZAHALENA A NEVNÁŠELA SE DO JMÉNA ELOHIM (ODSTAVEC 14.). Neboť On stvořil PÍSMENA Alef, Lamed a He, a ta se vnesla do jeho jména, COŽ ZNAMENÁ, ŽE BYLA ODĚNA VZÁCNÝM ODĚVEM CHASSADIM A POTOM SE PÍSMENA ALEF, LAMED A HE SPOJUJÍ S PÍSMENY Mem a Jod, a jsou zvána Elohim. Tak je On, mocí tohoto jména, vyvedl ve vší dokonalosti. A to je význam věty vzýváno jménem, COŽ ZNAMENÁ, že On svým vlastním jménem vyvolal a vyvedl k bytí všechny druhy v dokonalosti. A PAK JE PSÁNO: KDO VYVODÍ V POČTU VOJSKO JEJICH, A VŠEHO TOHO ZE JMÉNA POVOLÁVÁ? (IZ 40:26), COŽ SE VZTAHUJE KE JMÉNU DOKONALOSTI, TEDY ELOHIM. Totéž se objevuje na místě, KDE JE PSÁNO: Hle, povolal jsem ze jména (Ex 31:2), COŽ ZNAMENÁ: Udělil jsem své jméno Bezeleelovi, takže Bezeleelova existence dosáhla dokonalosti. 21. Vedl množství své síly (Iz 40:26). PTÁ SE: Jaký význam má toto množství síly? A ODPOVÍDÁ: Toto je nejvyšší stupeň, kdy v Něm vyvstávají všechny touhy. A vystupují skrytými a tajnými cestami... neboť On má množství síly. To je tajemství nebeského světa zvaného Mi, jenž vstoupil do jména Elohim. Jak jsme uvedli, věta ani jedno z nich nehyne SE VZTAHUJE k hvězd, jež vytvořil silou svého jména. A jelikož z těchto ani jedno z nich nehyne, znamená to, že na každém místě, kde Izrael zhřešil a byl potrestán za své hříchy, byl PAK OPĚT zmnožen. A nikdy nezahynul nikdo z těch , aby byla zachována podobnost MEZI HORNÍM A DOLNÍM SVĚTEM. Tak jako nikdo nezahynul Z POČTU nahoře, tak nezahynul ani nikdo Z TOHOTO POČTU dole. 6. Písmena podle Rava Hamnuna Saby

8 Individuální energetické síly, jež samy sebe vyjadřují jako hebrejská písmena, předstoupila před Stvořitele a žádala, aby byla nástroji, jimiž je stvořen svět. Stvořitel nakonec souhlasí s užitím písmene Bet, protože právě tímto písmenem začíná hebrejské slovo Brachah (Požehnání). Zohar pak vypočítává jedinečné vlastnosti každého z dvaadvaceti písmen a duchovní energii, již vyzařují. Všechny tyto síly a jejich moc požehnání jsou na nás přenášeny když si prohlížíme zrakem aramejský text a učíme se ponaučením, jež obsahuje. 22. Berešit (Na počátku): Rabbi Hamnuna Saba (starší) pravil, ŽE JSME ZJISTILI, ŽE VE SLOVECH: BEREŠIT BARA ELOHIM (Na počátku stvořil Bůh...) (Gn 1:1) JE POŘADÍ písmen V TÉTO VĚTĚ uspořádáno obráceně. Na začátku hebrejské písmeno Bet okamžitě následuje další Bet, to jest, BEREŠIT BARA. Následně JE PSÁNO (slovo s) ALEF na začátku a pak další S ALEF, což se v hebrejštině vztahuje k Elohim Et. A VYSVĚTLUJE, ŽE když se Svatý, budiž veleben chystal stvořit svět, všechna písmena BYLA STÁLE skryta. Po dva tisíce let před stvořením světa Svatý, budiž veleben, pozoroval písmena a bavil se jimi. (A) Písmeno Tau 23. Když On zatoužil po stvoření světa, předstoupila před Něj všechna písmena hebrejské abecedy v pořadí od posledního k prvému. Písmeno Tau považovalo za vhodné, aby vystoupilo jako první. Pravilo: Pane Světa, nechť se Ti uráčí stvořit svět mnou, neboť jsem pečetí Tvého prstenu, jímž je Emet (Pravda), COŽ ZNAMENÁ, ŽE JSEM POSLEDNÍM PÍSMENEM VE SLOVĚ EMET. A jelikož jsi Ty sám zván TÍMTO JMÉNEM PRAVDY, bylo by nejvhodnější, aby Král začal písmenem Tau a stvořil svět mnou. Svatý, budiž veleben k němu pravil: Jsi výtečné a zasloužíš pozornost, nejsi však vhodné k tomu, abych tebou stvořil svět. Jsi určeno k tomu, abys sloužilo jako znamení na čele pravověrného, který dodržuje zákon Tóry od Alef po Tau, když se však objevíš, zemře (Traktát Šabbat 55, sl. A). Nejen to, jsi také pečetí slova Smrt, COŽ ZNAMENÁ, ŽE TAU JE POSLEDNÍ PÍSMENO, KTERÉ SE OBJEVUJE VE SLOVĚ MAVET (SMRT). A proto nejsi vhodné k tomu, abych tebou stvořil svět. Poté okamžitě odešlo. (B) Písmeno Šin 24. Vešlo písmeno Šin a předstoupilo před Něj. Pravilo: Pane Světa, nechť se Ti uráčí stvořit svět mnou, jelikož jsem voláno ve Tvém vlastním jméně Šadai. A bylo by nejlepší stvořit svět svatým jménem. On odpověděl: Jsi výtečné, jsi dobré a jsi pravdomluvné. Jelikož jsi však mezi písmeny, jež tvoří slovo Šeker (Klam), nechci stvořit svět tebou. Šeker by nebylo, kdybys nebylo ty připojeno k písmenům Reš a Qof. 25. Z toho POZNÁVÁME, ŽE kdokoli by chtěl říci lež, musí tuto lež přidat k základu, jenž je pravdivý. Neboť písmeno Šin je písmenem (tedy znakem) pravdy, tedy písmenem pravdy, díky němuž dosáhli Patriarchové souladu. VŠIMNĚTE SI, ŽE TŘI LINKY V PÍSMENI ŠIN SE VZTAHUJÍ KE TŘEM PATRIARCHŮM, KTEŘÍ JSOU ZVÁNI CHESED, GEVURA A TIFERET. A písmena Qof a Reš se objevují na zlé straně, protože TOUTO DRUHOU STRANOU JE KAR (CHLAD), BEZ JAKÉHOKOLI ŽIVOTADÁRNÉHO TEPLA. DRUHÁ STRANA PŘIJÍMÁ SVOU VÝŽIVU Z MALCHUT KDYŽ SE NACHÁZÍ VE STAVU ZAMRZLÉHO OCEÁNU. Aby mohla Druhá strana pokračovat v bytí, vtahuje do své říše Šin a vytváří kombinaci Kešer (doslova uzel, pásek), COŽ ZNAMENÁ POSILOVÁNÍ POUT A PŘEŽITÍ. Když si to Šin uvědomilo, odešlo. (C) Písmeno Cadi 26. Vešlo pak písmeno Cadi, stanulo před Ním a pravilo: Pane Světa, nechť se Ti uráčí stvořit svět mnou, neboť Cadikim (Spravedliví) jsou zpečetěni mým jménem. A TY, který jsi zván Cadik, jsi také psán mým jménem, neboť je psáno: Nebo Hospodin spravedlivý jest, spravedlnost miluje (Ž 11:7). Proto by bylo příhodné stvořit svět mnou! On odpověděl: Cadi, Cadi, vskutku jsi spravedlivé, mělo bys však zůstat skryto a neodhalovat se příliš; COŽ BY NEBYLO PRAVDOU, KDYBY BYL TEBOU STVOŘEN SVĚT, aby lidé neměli omluvy pro své hříchy. A jaký je důvod ABYS ZŮSTALO SKRYTO? JE TO SPOJENÍ písmene Nun s písmenem Jod z Tetragrammatonu, jež je také Svatou Brit, které přišlo a vysedlo na písmeno Nun, a tak STVOŘILO písmeno Cadi. (D) Písmeno Pe (také se zmínkou k písmeni Ajin) 27. Písmeno Pe bylo další na řadě. Předstoupilo před Něj a pravilo: Pane Světa, nechť se Ti uráčí stvořit svět mnou, neboť mým jménem je popisována Spása, kterou přivedeš na svět, Pedut (Spása

9 či vykoupení). TO ZNAMENÁ, ŽE SPÁSA BY MĚLA NAHRADIT NAŠE UTRPENÍ, A PRÁVĚ TOTO SLOVO ZAČÍNÁ PÍSMENEM PE. PROTO by měl být svět stvořen mnou. On odpověděl: Jsi vskutku chvályhodné, ale kvůli tobě bude napsáno rčení: spáchat zločin v tajnosti - zločin podobný tomu, který páchá had, když uštkne, když zaklání svou hlavu a pak se skryje ve svém těle. Neboť kdokoli hřeší, sklání hlavu, COŽ ZNAMENÁ, ŽE SE SKRÝVÁ PŘED VIDOUCÍM OKEM, pak vztahuje ruce k hříchu. TO SE VZTAHUJE KE TVARU PÍSMENE PE, JENŽ JE HLAVOU SKLONĚNOU K TĚLU. A podobně je řečeno k písmeni Ajin, které popisuje výraz Avon (Zločin, hřích). Přestože tvrdilo: Mám v sobě anavah (pokoru), a Svatý, budiž veleben mu odpověděl, řka: Tebou svět nestvořím. Ajin tedy odešlo! (E) Písmeno Samek 28. Písmeno Samek (Heb. Podpora, kůl) vešlo, předstoupilo před Něj a pravilo: Pane Světa, nechť se Ti uráčí stvořit svět mnou, protože já mohu podepřít ty, kdo padnou. Neboť je psáno: Zdržujeť Hospodin všecky padající (Ž 145:14). On k němu pravil: Právě proto bys mělo zůstat na svém místě a neodcházet z něj. Pokud opustíš své místo VE SLOVĚ SAMEK, co by se stalo s těmi, kdo padají a jsou tebou podepíráni? Písmeno Samek pak okamžitě odešlo! (F) Písmeno Nun 29. Vešlo písmeno Nun a předstoupilo před Něj, řka: Pane Světa, nechť se Ti uráčí stvořit svět mnou, neboť mnou začíná věta Hrozný v chvalách (Heb. Norah Tehilot) (Ex 15:11). A TAKÉ o chvále spravedlivé JE PSÁNO: Ozdobná jest chvála (Ž 147:1). On mu řekl: Nun, vrať se na své místo. Kvůli tobě se na své místo vrátilo písmeno Samek. A ty by ses o něj mělo opírat. TO ZNAMENÁ, ŽE PÍSMENO NUN JE PSÁNO NA ZAČÁTKU SLOVA PADÁNÍ (HEB. NEFILAH) A V PÍSMENI SAMEK JE TAJEMSTVÍM, KTERÝM ZDRŽUJE HOSPODIN VŠECKY PADAJÍCÍ. TAK SE NUN VRÁTILO NA SVÉ MÍSTO, ABY PODPÍRALO TY, KTEŘÍ PADAJÍ, JAK JE VYSVĚTLOVÁNO V PŘEDCHOZÍM ODSTAVCI. (G) Písmena Mem a Lamed 30. Vešlo písmeno Mem a pravilo k Němu: Pane Světa, nechť se Ti uráčí stvořit svět mnou, neboť mnou jsi zván Melech (Král). On k němu pravil: Ano, vskutku je tomu tak, ale já tebou svět nestvořím, neboť svět potřebuje Melecha (Krále)! Vrať se na své místo, i písmena Lamed a Qof, neboť není dobré, aby byl svět bez Krále. (H) Písmeno Kaf 31. V jisté hodině sestoupilo písmeno Kaf z Trůnu Jeho Slávy. Třesoucí se a rozechvělé před Něj předstoupilo a pravilo: Pane Světa, nechť se Ti uráčí stvořit svět mnou, neboť já jsem Tvou Slávou. Když písmeno Kaf sestoupilo z Trůnu Jeho Slávy, Světů se otřáslo a Trůn se zachvěl. Svatý, budiž veleben mu řekl: Kaf, Kaf, co zde pohledáváš? Vskutku nestvořím svět tebou. Vrať se na své místo, neboť tebou začíná hebrejské slovo Klija (Naprostá zkáza). A KVŮLI TOBĚ...POHUBENÍ, PRAVÍM, A TO JISTÉ (IZ 10:23). TAKŽE SE VRAŤ NA SVŮJ TRŮN A TAM ZŮSTAŇ: Okamžitě odešlo a vrátilo se na své místo. (I) Písmeno Jod 32. Vešlo písmeno Jod, předstoupilo před Něj a pravilo: Pane Světa, nechť se Ti uráčí stvořit svět mnou, neboť já jsem prvním písmenem Svatého Jména Jod He Vau He. Proto by mělo být správné stvořit svět mnou. On odpověděl: Mělo by ti stačit, že jsi vytesáno v mém Jméně a objevuješ se ve Mně. Ty obsahuješ všechny mé touhy. Povstaň, nebylo by správné, abys bylo odstraněno z Mého Jména! (J) Písmeno Tet 33. Vešlo písmeno Tet, předstoupilo před Něj a pravilo: Pane Světa, nechť se Ti uráčí stvořit svět mnou, neboť mnou jsi zván Tov Vejašar (Dobrý a spravedlivý). On odpověděl: Nestvořím svět tebou, neboť tvá dobrota je skryta v tobě samém. Proto je psáno: Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe (Ž 31:20). A protože je Tvá DOBROTA skryta v Tobě, nemůžeš se nikterak podílet na tomto světě, jenž chci stvořit. Ta platí pro svět, jenž má přijít. Dále, jelikož je tvá dobrota skryta a uschována v tobě samém, budou brány Svatého Chrámu poraženy. Neboť je psáno: Poraženy na zem jsou brány její (Pláč 2:9). A k tomu všemu před tebou stojí

10 písmeno Chet, spolu se z vás stává Chet (HŘÍCH). Proto se tato dvě písmena neobjevují ve jménech dvanácti kmenů. Tet pak okamžitě odešlo a vzdálilo se od Něj. (K) Písmeno Zajin 34. Písmeno Zajin vešlo a pravilo k němu: Pane Světa, nechť se Ti uráčí stvořit svět mnou. Neboť s mou pomocí budou Tvé děti dodržovat Šabbat, neboť je psáno: Pomni (Zachor) na den sobotní, abys jej světil (Ex 20:8). On odpověděl: Tebou svět nestvořím, neboť představuješ válku, TO JEST, ostrý meč a kopí, S NIMIŽ lidé bojují ve válce. A JSOU ZVÁNY NÁSTROJI zkázy, jež se v hebrejštině VYSLOVUJÍ ZAJIN! A jsi jako písmeno Nun, JÍMŽ SVĚT NEBYL STVOŘEN, NEBOŤ JE NA ZAČÁTKU SLOVA NEFILAH (PADÁNÍ). (L) Písmena Vau a He 35. Vešlo písmeno Vau a stanulo před Ním: Pane Světa, nechť se Ti uráčí stvořit svět mnou, neboť já samo jsem mezi písmeny Tvého Jména HA-VA-JAH! On odpověděl: Vau, ty i písmeno He byste se měli spokojit s tím, že jste zapsána v Mém Jméně HA-VA-JAH! Jelikož se objevuješ v Mém Jméně a jsi v něm vytesáno, nestvořím tebou svět. (M) Písmena Dalet a Gimel 36. Vešla písmena Dalet a Gimel. Obě požadovala stejnou věc. On jim pověděl, že mají být spokojena jedno s druhým, neboť na zemi budou vždy chudí lidé, kteří mají mít své dobrodince. Písmeno Dalet je chudé, NEBOŤ JE ZVÁNO DALET PODLE VÝRAZU DALUT, COŽ ZNAMENÁ CHUDOBU a Gimel je na oplátku dobrodincem DALET. PROTO neopouštějte jedno druhé, a mělo by vám stačit, že udržujete jedno druhé! (N) Písmeno Bet 37. Vešlo písmeno Bet a pravilo k Němu: Pane Světa, nechť se Ti uráčí stvořit svět mnou, neboť mnou jsi veleben v horních i dolních světech. TAK TOMU JE, PROTOŽE PÍSMENO BET JE PRVNÍM PÍSMENEM SLOVA BRACHAH (POŽEHNÁNÍ, VELEBENÍ). Svatý, budiž veleben odpověděl: Ale jistě, zcela jistě stvořím svět tebou. A ty se objevíš na počátku stvoření (Berešit). (O) Písmeno Alef 38. Písmeno ALEF stálo venku a nevcházelo. Svatý, budiž veleben k němu pravil: ALEF, ALEF, proč nevejdeš a nepředstoupíš přede mne jako ostatní písmena? Ono odpovědělo: Pane Světa, vždyť jsem vidělo, že jsi ponechal všechna písmena bez daru. Co bych tam dělalo já samo? Nejen to, vždyť jsi již obdařil písmeno Bet darem ze všech největším. A nebylo by správné, aby Svrchovaný Král odňal dar, který dal svému služebníku, a dal jej jinému! Svatý, budiž veleben pravil: ALEF, ALEF, přestože je svět stvořen písmenem Bet, ty budeš prvním (doslova hlavou) mezi všemi písmeny. Má pouta budou vyjadřována pouze tebou, a všechny výpočty a činy lidí tebou budou začínat. Proto bude veškerá jednota vyjadřována písmenem Alef! 39. Svatý, budiž veleben utvořil velká horní písmena, KTERÁ SE POJÍ K SEFIŘE BINA a menší dolní písmena, KTERÁ SE POJÍ K SEFIŘE MALCHUT. A proto JE PSÁNO Bet Bet, COŽ SE VTAHUJE K Berešit Bara. A ALEF ALEF, COŽ SE VZTAHUJE K Elohim Et. TAKŽE PRVNÍ ALEF A BET jsou písmeny shora, Z BINY, ZATÍMCO DRUHÉ ALEF A BET jsou písmeny zdola, Z MALCHUT. A všechna jsou sjednocena - ta z horního světa, Z BINY, s těmi ze světa spodního, JÍMŽ JE MALCHUT - TAKŽE SE VZÁJEMNĚ MOHOU OVLIVŇOVAT. 7. Moudrost, na níž je založen svět Zohar učí, že Stvoření probíhalo skrze moc velké moudrosti. Toto tajemství se nachází v Berešitu, hebrejském slově pro Stvoření. Můžeme se nyní otevřít, abychom do svých vlastních životů vpustili skutečnou duchovní moudrost. 40. Na počátku: Berešit. Rabbi Judaj se zeptal: Co je Berešit? Znamená to moudře (doslova s Moudrostí). A je to Moudrost, na níž je svět, JENŽ JE TAJEMSTVÍM ZEIR ANPIN, založen a jíž je mu umožněno vstoupit do hlubších a skrytějších mystérií, JIMIŽ JSOU SVĚTLA BINY. Zde je vytesáno šest božských cípů, JEŽ JSOU ŠESTI ASPEKTY BINY, z nichž se vše vynořuje. Z nich bylo utvořeno šest pramenů řek, JEŽ JSOU ŠESTI ASPEKTY ZEIR ANPIN, které vtékají do Velkého Moře, JÍMŽ JE MALCHUT. PROTO Bara Šit (přípona v aramejštině znamená šest) OZNAČUJE ŠEST (HEBREJSKÝCH) PÍSMEN BEREŠITU, NEBOŤ zde bylo stvořeno ŠEST (NIŽŠÍCH) ASPEKTŮ. A kdo je stvořil? Ten, který není zmiňován; Ten, který je skryt a neznámý, KTERÝ JE ZVÁN ARICH ANPIN.

11 8. Zamčené a odemčené Během procesu stvoření byly odemčeny duchovní síly, aby zažehly a poháněly zrození všehomíra a božských světů. S tím, jak Zohar popisuje proces, jímž byly uvolněny tyto síly, získáváme stejnou schopnost odemknout duchovní síly v sobě samých. Tento odstavec také odhaluje další tajemství ohledně slova Berešit. Když je toto slovo rozlomeno, objeví se dvě slova: Bara a Šit, což znamená stvořil šest. To se vztahuje k duchovní říši Zeir Anpin, jež obsahuje šest Sefirot (rozměrů). Všech těchto šest rozměrů (Chesed, Gevura, Tiferet, Necach, Hod a Jesod) je stlačeno a uzavřeno v jediné říši zvané Zeir Anpin. Se vznikem superřetězcové teorie objevili fyzikové model reality, který připomíná model reality Zoharu. Kabalisté i zastánci superřetězcové teorie se shodují v tom, že realitu tvoří deset rozměrů, z nichž je šest uzavřeno v jediném v okamžiku stvoření, čili Berešitu. 41. Rabbi Chija a Rabbi Josi se procházeli. Když došli k jistému poli, pravil Rabbi Chija Rabbimu Josimu: To, co jsi říkal o tom, že Bara Šit (stvořil šest) JE ZMIŇOVÁNO VE SLOVĚ BEREŠIT, je jistě pravda. Neboť božských šest dnů, TEDY JEN ŠEST ASPEKTŮ BINY, MÁ VLIV NA TÓRU, A TO JE ZEIR ANPIN, a ne více. Zatímco ostatní, JMENOVITĚ TŘI HORNÍ SEFIROTY BINY jsou skryty. 42. Již jsme však nahlédli do skrytých mystérií Berešitu, v nichž se praví, že Ten, jenž je Svatý a Skrytý vytesal do svých útrob jistou formu. TO JE TAJEMSTVÍ BINY, Tajného, JENŽ JE TAJEMSTVÍM NUKVY ATIKY, jenž je popisován jako pronikající hrot. TO JE TAJEMSTVÍ CÍPU MALCHUT O PRVNÍM ZÁKAZU, KTERÝ VYSTOUPIL K BINĚ A VYTESAL UŠI, NOS A ÚSTA NA HLAVĚ ARICH ANPIN. Tento obraz, JENŽ BYL UTVOŘEN V BINĚ, byl vyříznut a skryt v Ní jako někým, kdo vše skrývá, zamyká a odkládá klíč. Tento klíč se skrývá v jistém Chrámu, a přestože je v onom Chrámu skryto vše, nejdůležitější věcí v něm je onen klíč, který zamyká i odmyká vše! 43. Onen Chrám v sobě skrývá jeden poklad vedle druhého. V tomto Chrámu je 50 bran, které jsou prý uzavřeny, COŽ ZNAMENÁ, ŽE ZABRAŇUJÍ PLYNUTÍ SVĚTEL. 49 bran je vyryto ve čtyřech větrech světa. Jedna brána nemá žádný směr (stranu); není známo, zda směřuje nahoru či dolů. Tato brána ZŮSTÁVÁ zavřená. 44. V těchto branách je zámek s malinkou a úzkou klíčovou dírkou. Tento zámek lze postřehnout A POZNÁT pouze vtiskem klíče. A nikdo se nedozví o TÉTO ÚZKÉ KLÍČOVÉ DÍRCE pokud nemá klíč. A na tomto tajemství JE ZALOŽEN VERŠ: Na počátku (Berešit) stvořil (Bara) Bůh (Gn 1:1). Berešit je klíčem, který vše skrývá, jímž se vše zamyká i odmyká. Tímto klíčem se zamyká a odmyká šest bran. Takže když ony brány zamyká a zahrnuje je do sebe, je to vskutku Berešit: zjevené slovo, jež v sobě obsahuje slova skrytá. Bara, kdekoli se objevuje, je slovo skrývající a střežící tajemství, VČETNĚ ONOHO KLÍČE, KTERÝ je zamyká a odmyká. 9. [Anagram]: B'hibar'am, B'Avraham (Když stvořena jsou, s Abrahamem) Chaotický svět byl dokončen a uspořádán při příchodu Avrahama (Abrahama), protože ten představuje a odhaluje Světlo Milosrdenství (Chesed). Zohar vysvětluje, že Světlo Milosrdenství zosobňuje sdílení, a to že ztělesňuje pozitivní energii v našem světě. Meditativní procházení aramejskými slovy v nás probouzí touhu po sdílení. Zároveň probouzíme duchovní Světlo, které odstraňuje chaos z našich životů. 45. Rabbi Josi pravil: Jistě tomu tak je! Slyšel jsem totéž od Svatého Světla, jímž je RABBI ŠIMON, že slovo Bara je skryto, aby ukazovalo, ŽE KLÍČ zamyká tajemství a neodmyká je. Dokud KLÍČ zamykal slovo Bara, nemohl svět existovat a vůbec by nemohl přetrvat. Zavládl by naprostý chaos pokrývající celé bytí. A kdyby tento chaos přetrval, nebylo by světa; ten by nikdy nevznikl! 46. Kdy tento klíč odemkl brány aby sloužil a plodil potomstvo? Když se objevil Abraham, JELIKOŽ ON JE TAJEMSTVÍM CHESED. Neboť je psáno: Tiť jsou rodové nebes a země (když stvořena jsou) (B hibar am, anagram Be avraham) (Gn 2:4). A my jsme se již naučili NEŘÍKAT B HIBAR AM, ALE Be avraham. Tehdy se písmena (jež jsou nádobami), která byla zcela skryta ve slově Bara, OTEVŘELA. A Sloup Plození, Svatý Úd Jesod, na němž je založen svět, se zjevil. PROTOŽE SLOVO BARA (ZNAČÍCÍ STVOŘIL) JE TVOŘENO PÍSMENY BET, REŠ A ALEF. TAKŽE SE SKLÁDÁ ZE STEJNÝCH PÍSMEN JAKO EVER (HEB. ÚD, PSÁNO ALEF, BET A REŠ). 47. Když písmena Alef, Bet a Reš (Ever = Úd) zanechala své otisky ve slově Bara (Bet, Reš a Alef, popisované jako stvořil ), Božský a Skrytý utvořil nové označení pro výraz svého Jména a Slávy. A

12 to jsou písmena Mem a Jod. Stvořil také Alef, Lamed a He. Tak bylo jako znamení utvořeno Svaté a Požehnané Jméno, jímž je Mah (tvořené z Mem a He). Vyneslo stvoření Bara (Bet, Reš a Alef) a Ever (Alef, Bet a Reš). A toto slovo má pečeť Alef, Lamed a He na jedné straně a Alef, Bet a Reš na straně druhé. Proto pro Svatého Skrytého existuje Alef, Lamed a He stejně jako Alef, Bet a Reš. A když jedno z nich dosáhne dokonalosti, je tomu stejně i u druhého. Tak vytesalo k Alef, Bet a Reš písmeno He a vytesalo k Alef, Lamed a He písmeno Jod. 48. A vysvětloval, že když byla He a písmena Eleh probuzena (stimulována, vzrušena), aby doplnila obě strany, On vyvedl koncové písmeno Mem. Vzal jedno koncové Mem na konec písmen - to jest, Alef, Lamed, He, Jod a jedno koncové Mem pro druhou stranu. To jest, na konec písmen (tvořících slovo) Alef, Bet, Reš a He, a tak dokončil posvátné svaté jméno uskupením písmen do podoby Elohim. Stejným způsobem byl dokončen i Abraham. A to jsme měli na mysli, když jsme pravili: KDYŽ JEDNO Z NICH DOSÁHNE DOKONALOSTI, JE TOMU STEJNĚ I U DRUHÉHO. A jsou tací, kteří tvrdí, že Svatý, budiž veleben vzal PÍSMENA Mem a He a přidal je k Ever, a to se stalo KOMBINACÍ Abraham. A slovo Mi se vztahuje k padesáti branám moudrosti, a ve slově Mi je Jod, jež je prvním písmenem svatého Jména. A slovo Mah naznačuje číselnou hodnotu svatého jména, neboť v sobě má druhé písmeno svatého jména, JÍMŽ JE HE. Neboť je psáno: Blahoslavený lid, jemuž se tak děje... (Ž 144:15), JEHOŽ HOSPODIN BOHEM JEST (Ž 144:15). A je psáno: Zavěsil zemi na Bli-Ma (ničem) (Job 26:7). SLOVO MAH JE V TOMTO VERŠI NARÁŽKOU NA ČÍSELNOU HODNOTU TETRAGRAMMATONU HLÁSKOVÁNO S ALEF. A pak byly oba světy povzneseny, budoucí svět písmenem Jod a nynější svět písmenem He. A pak stvořili potomstvo a jméno bylo dokončeno. Neboť je psáno: Tiť jsou rodové nebes a země Bhibaram (když stvořena jsou) (Gn 2:4). SLOVO BHIBARAM MÁ STEJNÁ PÍSMENA JAKO B AVRAHAM, PROTOŽE VŠECHNY RODY (TJ. PRODUKTY) byly zadržované, nedokončené, zavěšené, dokud nepřišel Abraham. Když bylo dokončeno jméno Abraham, bylo dokončeno i svaté jméno. A to, neboť je psáno: V den, v němž učinil HOSPODIN BŮH zemi i nebe (Gn 2:4). SLOVA V DEN, KDY UČINIL ZNAMENAJÍ KDYŽ BYLY DOKONČENY, SKRZE JMÉNO ABRAHAM, A AŽ TEHDY JE V TÓŘE POPRVÉ ZMÍNĚN HOSPODIN. 10. Vidění Rabbiho Chiji Rabbi Chija je hoden povznesení do nejvyšších duchovních světů a setkání se svatým kabalistou, Rabbim Šimonem bar Jochajem a jeho synem Rabbim Elazarem. Rabbi Chija tráví čas studiem se svým velkým Mistrem v nebeské Akademii, kde Rabbi Šimon učí největší duše. Sám Mesiáš přichází, aby strávil čas s Rabbim Šimonem. Tato duchovní slova moudrosti v nás posilují schopnost spojení se s božskými Světy nahoře. 49. Rabbi Chija padl obličejem k zemi, políbil prach a zvolal: Prachu, prachu, jak tvrdošíjný jsi; jak nestoudný jsi, že všechna potěšení oka v tobě zanikají. Pohlcuješ všechny hranice světla ve světě a drtíš je na prach. Jak nestydatý jsi. Svaté Světlo, jež osvítilo svět; velký vůdce, který vládne celému širému světu a jehož podstata udržuje při životě svět, je tebou pohlcen! Rabbi Šimone, Světlo Osvícení, Světlo Světů! Zanikneš v prachu při udržování světa a vládě nad ním! Na okamžik upadl do vytržení a pak pravil: Prachu, prachu, nebuď pyšný! Neboť sloupy světa se ti nedostanou do rukou; a Rabbi Šimon tebou pohlcen nebude! 50. Rabbi Chija vstal a šel s pláčem, doprovázen Rabbim Josim. Od toho dne se postil po čtyřicet dní, aby se setkal s Rabbi Šimonem. Řekli mu: Nejsi připraven na setkání s ním. Plakal pak a postil se dalších čtyřicet dní. Ukázali se mu Rabbi Šimon a Rabbi Elazar ve vidění. Diskutovali o výkladu jistého slova, jež zmínil Rabbi Josi JMÉNEM RABBIHO ŠIMONA (ODSTAVEC 45.). A mnoho tisíců naslouchalo jeho slovům. 51. Mezitím spatřil mnoho nebeských křídel. Rabbi Šimon a Rabbi Elazar na ně nasedli a byli vyneseni do nebeské Akademie (Ješivy). A všechna ta křídla čekala na ně. Pak viděl, ŽE RABBI ŠIMON A RABBI ELAZAR byli neustále oživováni vlastním leskem a zářili víc než slunce. 52. Rabbi Šimon otevřel rozpravu slovy: Nechť Rabbi Chija vejde a spatří, jak Svatý, budiž veleben odmění tváře spravedlivých v budoucím světě. Jak šťasten je ten, kdo sem přichází beze studu a jak šťasten je ten, kdo stojí v tomto světě zpříma jako silný sloup, jenž vše nese! RABBI CHIJA spatřil SÁM SEBE vejít a Rabbi Elazar povstal. Stejně učinily i ostatní sloupy SVĚTA, jež tam předtím seděly.

13 VŠECHNY POVSTALY KVŮLI RABBIMU CHIJOVI. A on, RABBI CHIJA, upadl do rozpaků. Když vešel, oddělil se od ostatních (sloupů světa) a usedl k nohám Rabbiho Šimona. 53. Ozval se hlas, řkoucí: Sklopte zraky, nezvedejte hlavy a nedívejte se! Sklopil oči a spatřil Světlo, které vyzařovalo z oltáře. Hlas se vrátil a pravil: Vy skrytí a nevidění Nebešťané na výsostech, kteří jste chytří a putujete světem: Pohleďte a vizte! Pozemské bytosti, jež jste ponořeny do hlubokého spánku, SVĚTLO VAŠICH OČÍ je zahaleno v temnotě VAŠICH OČÍ, probuďte se! 54. Kdo z vás BĚHEM SVÉHO ŽIVOTA V TOMTO SVĚTĚ proměnil temnotu ve světlo a hořkost v sladkost, než přišel sem? Kdo z vás očekával každým dnem Světlo, jež svítí když Král navštěvuje Gazelu? Neboť tehdy je Výsost KRÁLE VELEBENA a On je zván Králem všech království světa. Neboť ten, kdo nečeká dychtivě na tento den BĚHEM ŽITÍ v onom světě - JÍMŽ JE MÍNĚN SVĚT TENTO - zde nemá co pohledávat. 55. Zatím viděl jak se mnozí z jeho přátel shromažďují mezi stojícími Sloupy a viděl jak byli povzneseni do nebeské Akademie. Někteří stoupali, zatímco jiní klesali. A vysoko nad nimi viděl vlastníka křídel, JÍMŽ JE METATRON, jak k němu přichází. 56. Anděl Metatron se zapřísahal, že slyšel jak za Závojem Král každý den navštěvuje Gazelu a uvědomuje si, že Ona leží v hlíně země. V té chvíli kope do 390-ti nebes, která se všechna chvějí a třesou ze strachu před Ním. A On, KRÁL, kvůli tomu roní slzy, KVŮLI TOMU, ŽE ŠECHINA LEŽÍ V HLÍNĚ ZEMĚ. A ony slzy, jež jsou horké jako oheň, padají do Velkého Moře. Mocí těchto slz je při životě udržován vládce moře, JENŽ JE ZVÁN RAHAV. A ten světí jméno Svatého Krále tím, že na sebe uložil, že polkne všechny vody dnů stvoření. Shromažďuje je všechny v sobě, aby mohly onoho dne, kdy se všechny národy shromáždí proti Svatému Národu, vody vyschnout a on mohl přejít po suché zemi. 57. Zatím uslyšel hlas, volající: Pohněte se, udělejte místo. Král Mesiáš přichází do Akademie Rabbiho Šimona, protože všichni spravedliví v ní jsou hlavami Akademií, jež jsou tam nahoře známy. A Mesiáš navštěvuje všechny tyto Akademie a znamená Tóru pečetí učení vycházejících z úst učených Rabbinů. V té chvíli DO AKADEMIE RABBIHO ŠIMONA vešel Král Mesiáš korunovaný nebeskými diadémy, jež obdržel od hlav Akademií. 58. V téže chvíli všichni kolegové i Rabbi Šimon povstali. Světlo Rabbiho Šimona dosáhlo empyrea. MESIÁŠ k němu pravil: Rabbi, jak požehnaný jsi, že tvá Tóra (učení) byla povznesena Osvícením 370- ti Světly. A každé to jedno světlo bylo vysvětleno 613-ti způsoby. Pak povstávají a koupají se v řekách čistého Persimmonu (balzámu). A Svatý, budiž veleben schvaluje učení tvé Akademie, Akademie Chizkijášovy, Krále Království Judeje a Akademie Achiji Ha-Šiloniho. 59. Přišel jsem schválit Tóru tvé Akademie jen proto, že Ten s křídly (Metatron) je na cestě sem a já vím, že nevstoupí do žádné jiné Akademie (Ješivy) - pouze do tvé. Zatím vyprávěl Rabbimu Šimonovi o přísaze složené Tím s křídly. Pak se Mesiáš zachvěl a pozvedl svůj hlas. Nebesa se zachvěla, stejně jako Velké Moře i Velryba. Svět byl na pokraji zhroucení. V té chvíli si také všiml Rabbiho Chiji sedícího u nohou Rabbiho Šimona. Otázal se: Kdo dovolil lidské bytosti, oděné v plášti onoho světa, TJ. VE FYZICKÉM TĚLE POZEMSKÉHO SVĚTA, sem vstoupit? Rabbi Šimon odpověděl: Toto je Rabbi Chija, Zářící Světlo Tóry. On pravil: Nechť se on i jeho synové shromáždí, COŽ ZNAMENÁ AŤ ODEJDOU Z POZEMSKÉHO SVĚTA, a připojí se ke tvé Akademii! Rabbi Šimon požádal: Nechť je mu dán čas! A čas mu byl dán. 60. On, MESIÁŠ, odešel celý rozechvělý, s očima plnýma slz. Rabbi Chija byl hluboce otřesen a plakal. Pak řekl: Jak šťastni jsou spravedliví ve své úloze ve světě budoucím, a jak šťasten je Rabbi Šimon bar Jochai, jemuž náleží tato pocta. Je popsán veršem: Abych těm, kteříž mne milují, přidělila zboží věčné, a poklady jejich naplnila. (Př 8:21). 11. Ty jsi můj druh Z této části Zoharu se dozvídáme, že hlavním smyslem našeho života je dokončení a zdokonalení skrze vlastní duchovní transformaci a růst. Navíc Rabbi Šimon naléhá na žáky, aby nesdíleli či nehovořili o duchovní moudrosti, jež by nebyla vyslovena přímo z úst jejich učitele. Takový skutek, varuje, by mohl způsobit smrt i zkázu našeho fyzického světa. Síla učinit vlastní duchovní opravy v životě a dokončit myšlenku stvoření je nám dána ve chvíli, kdy si prohlížíme tuto část. Získáváme

14 disciplínu, s jejíž pomocí se můžeme vždy udržet na pravé cestě moudrosti a získáváme sílu vyhnout se pokušení snadnějšími, ale méně účinnými cvičeními. 61. Na počátku: Berešit. Rabbi Šimon otevřel rozpravu veršem: Kterýž jsem vložil slova svá v ústa tvá (Iz 51:16), což značí jak důležité je pro člověka studovat Tóru dnem i nocí. Velmi důležité, jelikož Svatý, budiž veleben naslouchá pozorně hlasům těch, kdo studují Tóru. A každé slovo, jež získá nový výklad od osoby ponořené do studia Tóry, tvoří nové nebe. 62. Poznali jsme již, že ve chvíli, kdy je vyřčena nějaká nová věta nebo objeven nový způsob chápání (Tóry), je tato věta povznesena a předvedena do shromáždění před Svatým, budiž veleben. A Svatý, budiž veleben tuto větu přijme a uzná ji. Také ji ozdobí 70-ti korunami vytesaných a napsaných písmen. A tato nová Věta Moudrosti, jež je odhalena, je pak posazena na hlavu Věčného Cadik (Spravedlivého). Pak odlétá a pluje světy, dokud nedosáhne Atik-Jomin, COŽ JE SEFIRA KETER. A všechna slova Atik-Jomin jsou Větami Moudrosti obsahujícími svatá a skrytá mystérie. 63. Když je taková Věta Moudrosti odhalena při svém stoupání zde V TOMTO SVĚTĚ, připojuje se ke slovům Atik-Jomin a stoupá a klesá spolu s nimi. Poté vstupuje do 18-ti skrytých světů, jež Oko nevídalo Boha kromě tebe (Iz 64:4). Odtamtud odchází, aby se vznášela kolem, dokud nebude uvedena v plné dokonalosti do Atik-Jomin. V té chvíli Atik-Jomin očichává vůni věty a shledává ji nejtoužebnější - VE SKUTEČNOSTI TOUŽEBNĚJŠÍ NEŽ COKOLI JINÉHO. Pak ji vezme a korunuje ji korunami. A věta, KTERÁ ODHALUJE NOVOU MYŠLENKU O TÓŘE, létá vysoko - vznáší se a klesá, než přistane. Tak je z TOHO tvořeno nebe. 64. A z každého Slova a Věty Moudrosti jsou tvořena mnohá nebesa. Stojí v plné dokonalosti před Atik-Jomin, jež je nazývá Novými nebesy : JINÝMI SLOVY Obnovenými Nebesy, NEBOŤ JSOU zahalena skrytými tajemstvími Svaté Moudrosti. Zatímco všechny ostatní věty a výroky o Tóře, jež jsou nově odhaleny, stojí před Svatým, budiž veleben, tato Slova a Věty Moudrosti stoupají a stávají se Zeměmi Živých. Pak sestupují a jsou pokládány jako koruny na určitou zemi. Tak se vše obnovuje a stává se Novou Zemí MOCÍ oné věty o Tóře, jež byla nově odhalena. 65. O tomto předmětu je psáno: Nebo jakož ta nebesa nová, a země ta nová, kterouž já učiním, stane přede mnou, praví Hospodin, tak stane símě vaše a jméno vaše (Iz 66:22). Neříká učinil jsem, ale učiním V PŘÍTOMNÉM ČASE, PROTOŽE neustále tvoří NOVÁ NEBESA A ZEMĚ z tajemství a nových učení Tóry. A k tomuto předmětu je psáno: Kterýž jsem vložil slova svá v ústa tvá, a stínem ruky své přikryl jsem tě, abys štípil nebesa, a založil zemi, a řekl Sionu: Lid můj jsi ty (Iz 51:16). Neříká nebesa s určitým členem, pouze nebesa BEZ ČLENU URČITÉHO. TO ZNAMENÁ, ŽE NEZAHRNUJE SKUTEČNÁ NEBESA, ALE NEBESA, JEŽ JSOU ZNOVUUTVÁŘENA Z UČENÍ A VÝROKŮ O TÓŘE. 66. Rabbi Elazar se pak otázal: Co znamená Stínem ruky své přikryl jsem tě? (Iz 51:16). Odpověděl mu, že když byla Mojžíšovi dána Tóra, mnoho desetitisíců andělů na nebesích se jej chystalo spálit plameny ze svých úst, ale Svatý, budiž veleben jej chránil. Takže nyní, když je vysloveno nové vysvětlení Tóry, tento výrok stoupá, je korunován a nakonec postaven před Svatého, budiž veleben. A on chrání tento výrok a skýtá útočiště tomu, kdo jej vyřkl, aby byl znám pouze jemu a aby zabránil andělům v nevraživosti vůči němu, dokud z onoho výroku není vytvořeno Nové Nebe a Země. Tak říká: Stínem ruky své přikryl jsem tě, abys štípil nebesa, a založil zemi. A z toho poznáváme, že vše, co je skryté oku má požehnání nebes, jak vyjadřuje: stínem ruky své přikryl jsem tě. Proč však má být přikryt a ukryt před zrakem? Aby mohl získat požehnání nebes. Jak se praví: abys štípil nebesa, a založil zemi, jak jsme již poznali. JINÝMI SLOVY, ABYS Z TOHO VYTVOŘIL NOVÁ NEBESA A ZEMĚ. 67. A řekl Sionu: Lid můj jsi ty (Iz 51:16). Věta: a řekl Sionu, ZNAMENÁ ŘEKL oněm novým zemím a oněm svatým výrokům, jež jsou označeny a uloženy jeden vedle druhého, COŽ SE VZTAHUJE K NOVÝM UČENÍM O TÓŘE: Lid můj jsi ty. Neříkej Ami (můj lid) Ata (jsi ty), ale raději Imi (se mnou) Ata (jsi ty). Neříkej Ami Ata, SE SAMOHLÁSKOU PATACH, ale raději Imi Ata, SE SAMOHLÁSKOU CHIREK, COŽ ZNAMENÁ: buď mým druhem. Stejně jako jsem učinil nebesa a zemi svými slovy, neboť je psáno: Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou (Ž 33:6), tak i ty SVÝMI SLOVY MOUDROSTI UČINÍŠ NOVÁ NEBESA A ZEMI. Jak šťastní a záslužní jsou ti, kdo se zabývají učením a vyučováním Tóry.

15 68. A tak lze říci, že slova NOVÉHO VYSVĚTLENÍ od jakékoli osoby, DOKONCE i když neví, CO ŘÍKÁ, mají stejný účinek. Pojďte a vizte však, co se děje, když přinese nové vysvětlení osoba, která není obeznámena s tajemstvím Tóry, jehož přesný původ nezná tak, jak by měla. V takovém případě ono slovo NOVÉHO UČENÍ stoupá vzhůru a Zvrácený, Démon Falešného jazyka, se po něm vrhá, aby je uchopil. Vynořuje se z jeskyně ve velké propasti a vyskočí 500 parasangů, aby ono slovo získal, pak je lapí a vrací se ke své Družce a tvoří z něj Falešné Nebe, jež je zváno Tohu (Chaos). 69. Zvrácený pak letí nad FALEŠNÝM Nebem, jediným skokem překonává 600 parasangů. A jakmile se vytvoří Falešné Nebe, objeví se Nevěstka, usadí se v tomto Falešném Nebi a sdílí s ním jeho let. Pak se odloučí, aby vraždila po tisících a desetitisících. Neboť jakmile se objeví v tomto nebi, získává autoritu a schopnost přeletět a překonat celý svět od jednoho konce ke druhému v jediném okamžiku. 70. A k tomuto předmětu je psáno: Běda těm, kteříž táhnou nepravost za provazy marnosti (Iz 5:18). Nepravost se vztahuje k muži - A jako provazem u vozu hřích (Iz 5:18). Co je hřích? Je to Žena, jmenovitě Nevěstka. Rod (pohlaví) je naznačen větou a jako provazem u vozu hřích. Ten, KDO HŘEŠÍ, JMENOVITĚ MUŽSKÁ KLIPAH, táhne nepravost těmito provazy marnosti. A pak táhne jako provazem u vozu hřích. Tak k sobě přitahuje onu Ženu, jež je zvána hříchem, která sílí a odlétá, aby hubila lidské bytosti. Tak tedy: Mnohé zranivši, porazila (Př 7:26). Kdo je ten, kdo poráží? Onen hřích, jež hubí lidské životy. A kdo to způsobuje? Ten učedník (student Tóry), který nezískal právo učit, ale činí tak. Nechť nás tedy Milosrdný ochraňuje! 71. Rabbi Šimon řekl svým přátelům ve shromáždění: Žádám vás, abyste nepronášeli žádná slova, která jste neslyšeli od velkého stromu (vzdělaného učence) a která jste správně nepochopili. Abyste tak nebyli příčinou oné Nevěstky (onoho hříchu) hubící množství lidských bytostí bez důvodu! Odpověděli mu: Nechť nás Milosrdný všechny ochraňuje! 72. Pojďte a vizte, Svatý, budiž veleben stvořil svět a použití Tóry. A to bylo vysvětleno ve verši: Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšením na každý den (Př 8:30). TO SE TÝKÁ TÓRY, JÍŽ SE SVATÝ, BUDIŽ VELEBEN BAVIL PO 2000 LET PŘED STVOŘENÍM SVĚTA (ODSTAVEC 22.). Podíval se na Tóru poprvé, podruhé a potřetí. Počtvrté je oslovil. Nakonec použil Tóru k tomu, aby učila syny lidí jak se nenechat svést na scestí a jak mají Tóru studovat. Neboť je psáno: Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji a vystihl ji. Člověku pak řekl... (Job 28:27-28). TEHDÁŽ VIDĚL JI, TO JE POPRVÉ; ROZHLÁSIL JI, TO JE PODRUHÉ; PŘIPRAVIL JI, TO JE POTŘETÍ; A VYSTIHL JI, TO JE POČTVRTÉ. PAK JI VYSLOVIL, neboť je psáno: Člověku pak řekl Tak podle těchto čtyř kroků, vyjádřených jako: Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji a vystihl ji (Job 28:27) Svatý stvořil to, co stvořil. A nedokončil své poslání, dokud nevyvedl čtyři slova. Proto je psáno: Berešit (Na počátku) Bara (stvořil) Elohim (Bůh) Et (určitý člen)... (Gn 1:1). Což jsou čtyři slova. Pak JE DALŠÍM NAPSANÝM SLOVEM nebe. To jsou čtyři okamžiky, kdy Svatý, budiž veleben pohlédl do Tóry než uskutečnil své dílo. 12. Poháněč oslů Rabbi Elazar, syn Rabbiho Šimona, cestuje na oslu se svým přítelem Rabbim Abou, jedním z velkých žáků Rabbiho Šimona. Prostý poháněč oslů zezadu pohání jejich osly, aby pomáhal těmto dvěma Rabbinům v cestě. Poháněč oslů zapřádá hovor se dvěma mudrci a začíná jim odhalovat duchovní tajemství. Rabbi Elazar je překvapen a zprvu je skeptický, brzy si ovšem uvědomuje, že tento prostý muž hovoří s velkou moudrostí. Jak poháněč oslů pokračuje v dlouhé rozpravě o mnoha božských mystériích, začínají si Rabbi Elazar a Rabbi Aba uvědomovat velikost a jasnost osoby v jejich středu. Na konci rozpravy poháněče oslů poznávají: stojí tváří v tvář Rabbimu Hamnuna Sabovi, velkému mudrci, který opustil fyzický svět již před dlouhou dobou. Po tomto poznání Rabbi Hamnuna Saba mizí a vrací se do Horních Světů. Když Zohar hovoří o cestách a putování, vztahují se tato vyprávění k cestám duchovním, jimiž posléze musíme projít všichni. Rabbi Elazar a Rabbi Aba byli ve skutečnosti na duchovní pouti. Získali pomoc a podporu velkého mudrce Hamnuna Saby, který jim pomáhal při vzestupu na vyšší úroveň bytí. Každý z nás potřebuje pomoc spravedlivých při pouti po své vlastní duchovní cestě. Když naše zraky sledují

16 hebrejská písmena a naše mysl přijímá význam tohoto příběhu, přitahujeme k sobě spravedlivou duši, jež nám pomůže podniknout další krok v našem duchovním rozvoji. 74. Rabbi Elazar byl na cestě na návštěvu ke svému tchánovi Rabbimu Josimu, synovi Rabbiho Šimona, který byl synem Lakunji, doprovázen Rabbim Abou. Další muž poháněl jejich osly a kráčel za nimi. Rabbi Aba pravil: Započněme rozpravu o Tóře, jelikož je vhodný čas i místo, a pomožme si tak k ukrácení cesty. 75. Rabbi Elazar otevřel rozpravu veršem: Sobot (Šabbatot, mn.č. od Šabbat) mých ostříhati budete (Lv 19:30). Pojďte a vizte: Svatý, budiž veleben stvořil svět v šesti dnech. A každého dne odhalil svou sílu a dal onomu dni svou sílu. Kdy však skutečně odhalil své činy a vydal SVOU sílu? To se stalo dne čtvrtého! Neboť první tři dny byly všechny nerozevřené a nezjevené. Jakmile však přišel den čtvrtý, odhalil své činy a se vším se podělil o svou sílu! 76. Tak byly Oheň, Voda a Vzduch, JIMIŽ JSOU CHESED, GEVURA A TIFERET - TAJEMSTVÍ PRVNÍCH TŘÍ DNŮ - jež jsou božskými prvky, JMENOVITĚ TŘEMI SEFIROTAMI - CHESED, GEVUROU A TIFERET - udržovány v odkladu a plný akt stvoření nebyl odhalen, dokud je neodhalila země, JEŽ JE TAJEMSTVÍM MALCHUT. Až tehdy bylo stvoření každého z nich vnímatelné a známé všemu ČTVRTÉMU DNI. 77. Lze říci, že to bylo dne třetího, neboť je psáno: Zploď země trávu... Nebo země vydala trávu (Gn 1:11-12). ZDE, LZE ŘÍCT, JE ZJEVENÍ STVOŘENÍ ZEMĚ, JÍŽ JE MALCHUT, TŘETÍHO DNE! A ON ODPOVÍDÁ: Přestože je psáno, že se to stalo dne třetího, JENŽ JE TAJEMSTVÍM TIFERET, bylo to ve skutečnosti dne čtvrtého, JENŽ JE TAJEMSTVÍM MALCHUT. Den třetí a čtvrtý, TIFERET A MALCHUT, byly sloučeny bez rozdílu mezi sebou. Poté však, dne čtvrtého, On zjevil své činy; zjevil své řemeslo a dílo každého jednoho z oněch prvních tří dní, jimiž jsou CHESED, GEVURA A TIFERET. Čtvrtý den je čtvrtou nohou božského stolce (trůnu), JÍMŽ JE BINA, JEJÍMIŽ ČTYŘMI NOHAMI JSOU CHESED, GEVURA, TIFERET A MALCHUT. 78. Takže všechny skutky, ať už ty prvních TŘÍ dnů, COŽ JSOU CHESED, GEVUROU A TIFERET, či posledních tří dnů, JEŽ JSOU NECACH, HOD A JESOD, závisely na dni Šabbatu, COŽ JE MALCHUT Z POHLEDU HORNÍCH TŘÍ SEFIROT KDYŽ SE ZJEVILA VE STAVU DOKONALOSTI. Proto, neboť je psáno: A dokonal (čili Přivedl k dokonalosti ) Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal (Gn 2:2). To se vztahuje k Šabbatu a čtvrté noze stolce. TO ZNAMENÁ, ŽE ŠABBAT I ČTVRTÝ DEN JSOU OBA ASPEKTY MALCHUT. NICMÉNĚ, ČTVRTÝ DEN JE MALCHUT, JEŽ JE OBSAŽENA V ZEIR ANPIN NA ÚROVNI JEHO TIFERET, OD JEHO HRUDI VÝŠE. A DEN ŠABBATU JE TAJEMSTVÍM MALCHUT VE STADIU JEJICH STANUTÍ TVÁŘÍ V TVÁŘ. 79. A otážete-li se: Je-li tomu tak, ŽE ŠABBAT JE MALCHUT, proč se tedy praví: Sobot mých ostříhati budete v množném čísle? A SÁM ODPOVÍDÁ: Šabbat večera Šabbatu, JENŽ JE MALCHUT, a Šabbat skutečného Dne Šabbatu, JENŽ JE ZEIR ANPIN ZÁŘÍCÍ NA ŠABBAT JENŽ JE MALCHUT, jsou v souladu jako jediné. NENÍ MEZI NIMI ROZDÍLU, NEBOŤ JSOU SPÁŘENY TVÁŘÍ V TVÁŘ A NAZVÁNY DVĚMA ŠABBATOT! 80. Ten, který řídil OSLY a šel za nimi, se otázal: A jaký je význam slov: A svatyně mé báti se budete? (Lv 19:30). Rabbi Aba odpověděl: To se vztahuje k svatosti Šabbatu. On se pak zeptal? A jaká je svatost Šabbatu? Odpověděl mu: Je to svatost, jež je čerpána shůry, OD ABY A IMY. On k němu pravil: Je-li tomu tak, ponechal jsi Šabbat bez svatosti JEHO SAMÉHO O SOBĚ! NEBOŤ svatost pak přetrvává pouze tehdy, přichází-li shůry, OD ABY A IMY. Rabbi Aba odpověděl: Vskutku je tomu tak, neboť je psáno: Anobrž nazůveš-li sobotu rozkoší, a svatou Hospodinu slavnou (Iz 58:13). Tak je Šabbat zván sám o sobě svatost Hospodinova. On se pak otázal: Co je tedy svatost Hospodinova? Rabbi Aba odpověděl: Je to posvátnost či svatost pocházející shůry, OD ABY A IMY, a spočívající na něm, TEDY NA ŠABBATU. On pravil: Je-li svatost, jež pochází shůry, zvána slavnou (ve významu, že se má slavit, světit), mohlo by se zdát, že Šabbat sám o sobě slavný není. A přeci je psáno: a slavit jej budeš, TAKŽE ŠABBAT SÁM O SOBĚ SLAVNÝ JE. Rabbi Elazar se obrátil k Rabbimu Abovi: Nech toho muže, neboť má říci cosi moudrého, co my nevíme. Obrátili se k němu, se slovy: Řekni, co chceš říci! 81. Muž začal veršem: Sobot mých (Lv 19:30). Určitý člen Et JE ZDE UVEDEN aby obsáhl hranice Šabbatu, jež sahají 2000 loktů v každém směru. Z toho důvodu je ve verši přidán ČLEN Alef Tau (Et).

17 Sobot mých V MNOŽNÉM ČÍSLE se vztahuje k Šabbatu vyššímu a Šabbatu nižšímu, jež jsou spojeny v jediný, a jež jsou oba zahaleny. 82. Další Sobota (Šabbat) nebyla zmíněna a cítila se ponížena. Vystoupila a pravila: Pane Všehomíra, ode dne, kdy jsi mne stvořil jsem až dosud zvána Sobotou, a není dne bez noci! On k ní pravil: Dcero má, jsi Sobotou, a já jsem tě nazval onou Sobotou, nyní tě však ozdobím korunou ještě vzácnější. Tehdy vyřkl prohlášení: A svatyně mé báti se budete (Lv 19:30). A to je Šabbat předvečera Šabbatu, v němž převládá strach a úcta. Kdo je však tato Sobota? ODPOVÍDÁ: Toto je to, co Svatý, budiž veleben obsáhl SPOLU S NÍ, řka: Já jsem Hospodin (Lv 19:30). JÁ JE TAJEMSTVÍ MALCHUT, COŽ JE TAJEMSTVÍ PŘEDVEČERA ŠABBATU, HOSPODIN JE TAJEMSTVÍ ZEIR-ANPIN A SLOVY Já jsem Hospodin BYLA TATO TAJEMSTVÍ SKLOUBENA DOHROMADY. A já (poháněč oslů) jsem toto vyslechl od svého otce, který tvrdil, ŽE SLOVO Et představuje hranice Šabbatu. Sobot mých V MNOŽNÉM ČÍSLE značí kruh a čtverec v něm, což jsou dva obrazce ZNAČÍCÍ, ŽE EXISTUJÍ DVA ŠABBATY. Podle toho jsou i dvě modlitby, jež bychom měli přednášet. Jedna začíná Vajichulu (Gn 2:1-3) a druhou je Kidduš. Modlitba Vajichulu se skládá z 35 slov a Kidduš, který provádíme, má také 35 slov. Dohromady tvoří sedmdesát jmen, jimiž se zdobí Svatý, budiž veleben i Společenství Izraele. 83. A protože jsou tento kruh a čtverec Sobotami mými, je obojí zahrnuto ve slově Zachovat (udržovat, ostříhat) (Heb. Šamor), neboť je psáno: Sobot mých ostříhati budete. Vyšší, horní Šabbat však není zahrnut v Šamor, pouze v Zachor (Heb. Pamatovat). Pamatujte, že božský Král, JÍMŽ JE BINA, je dokonán skrze Zachor. A proto je BINA zvána Králem, jemuž náleží mír. Neboť jeho mír, Šalom, je Zachor. A proto není žádného rozporu či rozdělení v nebeské říši. 84. Jsou dva druhy míru dole: Jedním je Jákob, JENŽ JE TIFERET, druhým je Jozef. Proto je mír zmíněn dvakrát v: Hojný pokoj (mír, mír), dalekému jako blízkému (Iz 57:19). Dalekému se vztahuje k Jákobovi; blízkému se vztahuje k Jozefovi. Takže dalekému znamená, jak pravíš: Zdáli (v Bibli Kralické za starodávnať) se mi ukazoval Hospodin (Jr 31:3), a také: A postavila sestru jeho zdaleka (Ex 2:4). A blízkému znamená, jak pravíš: Bohům... novým, kteříž zblízka přišli (Dt 32:17). 85. Zdáli (Jr 31:2) se vztahuje k Hornímu Vrcholu Jeho Paláce. A verš se k němu vztahuje se slovy: Ostříhati budete (Heb. Tišmoru) (Lv 19:30), kde je obsažen v Šamor. A svatyně mé báti se budete (Lv 19:30) se vztahuje k Bodu (vrcholu) ve středu, jenž by měl být velmi obáván, neboť odplatou za jeho překročení je smrt. Neboť je psáno: Kdož by ji poškvrnil, smrtí umře (Ex 31:14). A kdo ji poškvrní (zprofanuje)? Ten, kdo pronikne do (prázdného) prostoru kruhu a čtverce - do bodu, v němž je umístěn tento Bod - a poškodí jej. Ten smrtí umře! Proto je psáno báti se budete, a tento Bod je zván Já. Tam Nejvyšší a skrytý, jmenovitě Tetragrammaton (Ha-Va-Jah) přetrvává. Tak tedy: JÁ JSEM HOSPODIN (LV 19:30), a vše je Jediným. 86. Pravili k němu: Kdo z tebe udělal poháněče oslů? Odpověděl: Písmeno Jod vedlo boj proti jiným dvěma písmenům, Kaf a Samek, ABY PŘIŠLA a připojila se ke mně. Písmeno Kaf nechtělo opustit SVÉ MÍSTO a připojit se ke mně, neboť může spočinout pouze na STOLCI, ČI TRŮNU (ODSTAVEC 31.). A Samek nechtělo opustit SVÉ MÍSTO, neboť musí podepírat ty, kdo padají (ODSTAVEC 28.). A bez Samek nemohou (padající) přežít! 87. Pokračoval: Písmeno Jod jediné ke mně přišlo, políbilo mne, objalo mne a plakalo se mnou. Pravilo ke mně: Synu můj, co s tebou budu dělat? Opouštím tě, abych na sebe naložilo množství dobrých věcí a vzácných, božských a tajemných písmen. A potom se k tobě vrátím a pomohu ti. Přivedu tě k vlastnictví dvou písmen, jež jsou mnohem vyšší než ta, jež tě opustila. Těmi jsou písmena Jod a Šin, svrchované Jod a svrchované Šin. A TA se stanou tvým pokladem, plným bohatství. Proto, můj synu, jdi a poháněj osly. A proto tak stále činím! 88. Rabbi Elazar a Rabbi Aba se zaradovali. Také plakali a pravili k němu: Pojď, ty pojedeš na oslu a my budeme kráčet za tebou. JINÝMI SLOVY, ON BY MĚL JET NA OSLU A ONI BY JEJ MĚLI POHÁNĚT. On jim odvětil: Což jsem vám neříkal, že je příkazem Krále, abych v tom vytrval, dokud se neobjeví poháněč oslů? TO SE VZTAHUJE KE KRÁLI MESIÁŠOVI, JENŽ JE POPISOVÁN SLOVY CHUDÝ A JEDOUCÍ NA OSLÍČKU. Pravili k němu: Dosud jsi nám nepředstavil své jméno. A kde žiješ? Odvětil: Žiji na dobrém místě a mně velmi vzácném. Je to věž - vysoko sahající věž - která pluje

18 ve vzduchu. A kdo v té věži žije, je Svatý, budiž veleben a jeden chudý člověk! Byl jsem však odtamtud vypovězen a odešel jsem pohánět osly. Rabbi Aba a Rabbi Elazar na něj pohlédli, a jeho slova jim chutnala sladce jako mana a med. Pravili k němu: Povíš-li nám jméno svého otce, budeme líbat prach pod tvýma nohama! Odpověděl: Proč? Kvůli čemu? Není mým zvykem chlubit se studiem Tóry. 89. Pokračoval: Avšak místo, kde žije můj otec, je ve Velkém Oceánu. A on byl rybou, jež plavala od jednoho konce Velkého Oceánu k druhému. A byl mocný a vznešený, ctihodnou postavou jež moudřela s léty, a pohltila všechny ostatní ryby v moři. Později je pak všechny vyvrhl plné života a všeho dobra světa. A díky své síle mohl překročit celý Oceán v jediné chvíli. A vypustil mne, jako šíp z ruky udatného muže, a skryl mne na místě, o němž jsem vám pověděl - TEDY V ONÉ VĚŽI PLUJÍCÍ VE VZDUCHU - zatímco on se vrátil do svého domova a zmizel v Oceánu. 90. Rabbi Elazar zkoumal jeho slova a pak k němu pravil: Jsi synem svatého Světla! Jsi synem ctihodného Rabbiho Hamnuna Saby! Jsi synem Světla Tóry! A poháníš pro nás naše osly! Oba dva plakali a líbali jej, pak pokračovali na své cestě. A OPĚT se jej tázali: Ráčí nám náš Mistr povědět své jméno? 91. Začal veršem: Banaiáš Ben (syn) Joiadův (2 S 23:20). Tento verš byl vysvětlen, a byl vysvětlen dobře! Podařilo se mu však ukázat nám božské tajemství Tóry. TAKŽE JMÉNO Banaiáš Ben Joiada bylo zmíněno jako VZTAHUJÍCÍ SE K tajemství Moudrosti. Je to stopa k něčemu hlubšímu a skrytému, a to díky tomuto jménu. Ben Iš Chaj (syn živoucího člověka) se vztahuje k Věčnému Cadik. Velikých činů (2 S 23:20) znamená, že je Pánem všech skutků a všech zástupů na nebesích, neboť všichni pocházejí z něj. JE ZVÁN Hospodin zástupů PROTOŽE JE symbolem (doslova písmenem či znakem ) všech Jeho zástupů a je vyznamenán tím, že stojí nad nimi všemi. 92. Velikých činů (2 S 23:20) je Mekabec-El. Odkud tedy tento velký a vzácný strom pochází? Ze kterého stupně? Ve verši opakovaně stojí: Mekabec-El, což je vysoký a skrytý stupeň, jenž oko nevidí; a obsahuje vše. A shromažďuje vše, co obdrží od Božského Světla, a také z něj vše vychází. 93. A to je Svatý Skrytý Chrám, v němž jsou shromážděny a skryty všechny stupně. Prostor (tělo) tohoto Chrámu je místem, kde se shromažďují všechny světy a kde všechny Svaté zástupy udržují a obnovují své bytí. 94. Ten porazil dva reky Moábské (2 S 23:20). Kvůli němu existovaly a byly udržovány dva Svaté Chrámy: první Svatý Chrám a druhý. Když však zanikl, tok energie shůry ustal. TAKŽE SE ZDÁ, jako by je zahubil, zničil a přivodil jejich konec. 95. A Svatý Trůn (STOLEC), COŽ JE MALCHUT, se zhroutil. Neboť je psáno: Když jsem byl ve vyhnanství (v Bibli Kralické mezi zajatými) (Ez 1:1). TO ZNAMENÁ, že jistý stupeň, jenž je zván Já (Ani, jež je tvořeno písmeny Alef, Nun a Jod), COŽ JE MALCHUT, byl ve vyhnanství. Kde? U řeky Chebar (Kbar) (Ez 1:1). TO ZNAMENÁ u řeky, jež pramenila a tekla z Kbar (Heb. již), či jinými slovy u řeky, která již pramenila a tekla, ALE NYNÍ, JELIKOŽ všechny její vody a prameny vyschly, již neteče jako dříve. Proto je psáno: A řeka opadá a vysychá (Job 14:11). Opadá v prvním Svatém Chrámu a vysychá ve druhém. Z tohoto důvodu JE PSÁNO: Ten porazil dva reky Moábské. Moáb JE TVOŘEN SLOVY Mo (z) a Ab (Otec), čili z našeho Otce na Nebi. A oba chrámy byly zničeny kvůli Němu, jelikož všechny Světla, jež svítila na Izrael nyní pohasla. 96. Dále: Tentýž sstoupiv, zabil lva (2 S 23:20). V prvních dnech, kdy tekly vody této řeky, byli Izraelité ve stavu Dokonalosti, neboť nabízeli své obětiny aby odčinili své hříchy a očistili své duše. Pak shůry sestoupila podobizna lva. Spatřili jej na oltáři, jak se krčí nad svou obětí, lapá ji jako udatný a mocný muž. A všichni psi, TO JEST ŽALOBCI, se před ním schovali a nevycházeli ABY ŽALOVALI! 97. Hříchy jej přiměly k tomu, aby sestoupil na nižší roviny a zabil lva. NEBOŤ lev odmítal vzdát se své oběti jako dřív! TO JE JAKO BY jej zabil! PROTO TEDY, samozřejmě, Zabil lva. V jámě (2 S 23:20) před očima oné Druhé Zlé Strany. A jelikož to Druhá Strana viděla, získala odvahu a poslala psa, aby sežral oběti NA OLTÁŘI MÍSTO LVA. A jaké je jméno onoho lva? Oriel JE JEHO JMÉNO, neboť má tvář lva. A jaké je jméno onoho psa? Baladan je jeho jméno, JELIKOŽ BALADAN JE TVOŘENO ZE STEJNÝCH PÍSMEN JAKO SLOVA BAL (NE) A ADAM (ČLOVĚK), SE ZÁMĚNOU KONCOVÉHO MEM V NUN. A On není lidskou bytostí, ale psem s tváří psa.

19 98. Když byl sníh (2 S 23:20) POPISUJE dny, kdy hříchy způsobily vynesení rozsudku u Soudu (Bet Din) na výsostech. Proto je psáno: Nebojí se... v čas sněhu (Př 31:21), což představuje soud na výsostech, JENŽ JE ZVÁN SNĚHEM. Proč SE NEBOJÍ? Nebo všecka čeleď její obláčí se v roucho dvojnásobní (Př 31:21). TAK může odolat silnému ohni. Potud není tajemství tohoto verše odhaleno. 99. Co je psáno dále? Ten také zabil muže Egyptského, muže ku podivení (2 S 23:21). Zde je odhaleno tajemství verše, abychom poznali, že pokaždé když Izrael zhřešil, On odešel a zabránil mu v přijetí veškerého požehnání a Světel, jež na něj svítila. Zabil muže Egyptského. To je Světlo, TEDY stejné Světlo, jaké svítilo na Izrael. A kdo to je? Je to Mojžíš. Jak je popsán ve verši: Muž Egyptský vysvobodil nás (Ex 2:18). Neboť se narodil a vyrůstal V EGYPTĚ, dokud nedosáhl Božského Světla Muže ku podivení (2 S 23:21). To je, neboť je psáno: Ne u vidění, ani v zavinutí (Nu 12:8). Tento muž (Heb. Iš) je, neboť je psáno: Muž Boží (Dt 33:1). To je manžel ku podivení (pohledný), který odhaluje slávu Hospodinovu A VZTAHUJE SE K MALCHUT. Neboť dosáhl práva vést tento stupeň nad zemí jak si přál, což bylo hrdinství, jakého nikdo jiný nedosáhl A měl Egyptský v rukou kopí (2 S 23:21). To se vztahuje k holi Boží, jež mu byla vložena do rukou. Neboť je psáno: A hůl Boží v ruce své míti budu (Ex 17:9). A je to stejná hůl, která byla stvořena v soumraku předvečera Šabbatu a byla ozdobena Svatým Jménem Božskou Rukou. A s touto HOLÍ spáchal Mojžíš hřích, když udeřil v skálu, neboť je psáno: A udeřil v skálu holí svou po dvakrát (Nu 20:11). Svatý, budiž veleben k němu pravil: Mojžíši, nedal jsem ti svou hůl kvůli tomuto; od této chvíle po celý tvůj život nebude již v ruce tvé Okamžitě Šel k němu s holí (2 S 23:21), COŽ ZNAČÍ přísný soud (rozsudek - Heb. Din), A vytrh kopí z rukou toho Egyptského (2 S 23:21). Od té chvíle ztratil HŮL, JEŽ JE KOPÍM, a nemohl ji již získat. Zabil ho kopím jeho (2 S 23:21) ZNAMENÁ, ŽE kvůli hříchu udeření DO SKÁLY holí zemřel a nevešel do Svaté Země, a tak způsobil, že bylo toto Světlo Izraeli odepřeno A ač byl mezi třidcíti nejslavnější (2 S 23:23) se vztahuje k třiceti nebeským létům, jež vzal shůry a snesl dolů. A z těch bral a stal se jim bližším, Však oněm (prvním) třem se nevyrovnal (2 S 23:23). Přišli za ním a sami se mu nabídli s laskavým srdcem, on se k nim však nepřenesl I přesto, že se k nim nepřidal a nebyl přijat do rady, Ustanovil ho David nad drabanty svými (2 S 23:23) a nikdy se neoddělil od tabulek na svém srdci, neboť ty nelze nikdy oddělit. David mu dal své srdce, on však NEDAL SVÉ SRDCE Davidovi. Neboť písněmi a modlitbami spolu s milostí nadbíhá měsíc slunci, Ona (Luna) JEJ (Slunce) přitahuje, aby s Ní žil. To znamená verš: I ustanovil ho David nad drabanty svými (2 S 23:23) Rabbi Elazar a Rabbi Aba před ním padli TVÁŘÍ K ZEMI. A když padli, zmizel. Oni pak vstali a rozhlíželi se, ale nikde jej neviděli. Proto si sedli, začali plakat a nemohli promluvit jeden na druhého. Po chvíli Rabbi Aba řekl: To jistě nějak souvisí s tím, co jsme poznali. Když se spravedliví lidé vydají na cestu a zabývají se studiem Tóry, navštíví je spravedlivé duše z onoho světa, KTERÉ JIM ODHALÍ NOVÉ VYSVĚTLENÍ TÓRY. To byl jistě DŮVOD, PROČ za námi přišel Rabbi Hamnuna Saba z onoho světa - aby nám odhalil své učení. A ještě než jsme mohli poznat, kdo to je, odešel a zmizel. Vstali a pokoušeli se odjet na svých oslech, ale oslové se nepohli. OPĚT se na nich pokusili odjet, ale osli se opět nepohli. Zmocnil se jich strach, a tak nechali osly na onom místě. A dokonce i dnes se tomu místu říká místo oslů Rabbi Elazar pravil: Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe (Ž 31:20). Jak velká je nebeská hojnost, jíž Svatý, budiž veleben obdaří lidské bytosti; ty bohabojné, duchovní a spravedlivé lidi, kteří se učí Tóře když vcházejí do světa budoucího. Je psáno nejen dobrotivost tvá, ale jak veliká je dobrotivost tvá. A kdo je Ten, jehož je tato dobrotivost? TO SE VZTAHUJE NA Paměť mnohé dobroty tvé (Ž 145:7), jež je rozkoší života, jež je čerpána ze světa jenž má přijít do Živobytí Světů. To JE ZVÁNO paměť mnohé dobroty tvé, což je jistě Množství dobroty, kteréž dokazoval k domu Izraelskému (Iz 63:7) Dále BY MĚL BÝT VYSVĚTLEN VERŠ: Ó jak (Heb. Mah) veliká jest dobrotivost tvá (Ž 31:20). V těchto slovech je vytesáno tajemství Moudrosti. Je to místo, v němž jsou obsažena všechna tajemství, to TOTIŽ ZNAMENÁ slovo jak (Mah), podle toho, co jsme poznali (Odstavec 19.). Veliká se vztahuje k velikému a silnému stromu, JÍMŽ JE ZEIR-ANPIN. Jelikož je ještě jeden strom,

20 jenž je menší než tento (ZMÍNKA O MALCHUT), tento, ZEIR-ANPIN, je zmiňován jako veliký a stoupá až k nejvyšším nebesům Dobrotivost (Ž 31:20) je Světlo, jež bylo stvořeno prvního dne AKTU STVOŘENÍ, Kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe (Ž 31:20). NEBOŤ On ji skryl jako poklad pro spravedlivé ve světě budoucím, a kterouž jsi činíval naráží na horní Zahradu Edenu (Ráj), neboť je psáno: Na místě, kteréž jsi k příbytku svému připravil, Hospodine (Ex 15:17). To znamenají slova kterouž jsi činíval Před syny lidskými (lidskými bytostmi) (Ž 31:20). To je nižší Zahrada Edenu, kde stojí všichni spravedliví v Duchu (Heb. Ruach), jenž je oděn ve vzácném oděvu, STEJNÝM způsobem a VE STEJNÉ PODOBĚ, v jaké se objevili na tomto světě. Takže věta před syny lidskými znamená ve stejné podobě jako lidské bytosti na tomto světě. A stojí tam stoupají do vzduchu, vystupují do Nebeské Akademie v horní Zahradě Edenu. Vznášejí se TAM a koupají se v rose řek z čistého balzámu. Potom sestupují a žijí dole V NIŽŠÍ ZAHRADĚ EDENU A někdy se TYTO SPRAVEDLIVÉ DUŠE zjeví Před syny lidskými (Ž 31:20), aby pro ně učinily zázrak, stejně jako to nahoře činí andělé. A tak je tomu stejně jako se Světlem Božského Zářícího Světla, jež jsme právě viděli. Neměli jsme však štěstí nahlédnout hlouběji do tajemství Moudrosti a dosáhnout většího poznání Rabbi Aba otevřel rozpravu, řka: I řekl Manue manželce své: Jistě my zemřeme, nebo jsme Boha viděli (Soudců 13:22). Přestože si Manue nebyl vědom svého skutku, NEBOŤ JE PSÁNO: NEBO NEVĚDĚL MANUE, ŽE BYL ANDĚL HOSPODINŮV (SOUDCŮ 13:16), řekl, neboť je psáno: Neboť neuzří mne člověk, aby živ zůstal (Ex 33:20). Jistě jsme Jej spatřili, a proto jistě zemřeme. A přeci, my, kdo jsme viděli a měli jsme tu čest spatřit ono Světlo, jež nás doprovázelo PŘESTO zůstaneme naživu, protože Svatý, budiž veleben je za námi poslal, aby nás naučilo Moudrosti, již se nám rozhodlo odhalit. Jak šťastný je náš los (osud)! 112. Šli dál a došli k hoře právě ve chvíli, kdy se slunce chystalo zapadnout. Větve stromů na hoře začaly šumět a zpívat. Stále šli dál, když tu zaslechli silný hlas, volající: Svatí synové Boží, kteří jste roztroušeni mezi těmi, kdo žijí v tomto světě, ona Zářící Světla, jež jsou Učenci Ješivy, se shromažďují kolem a vchází na vaše místa, aby jste se mohli těšit se svým Mistrem ze studia Tóry. Polekali se A ZŮSTALI stát na místě. Pak se posadili Mezitím se opět ozval hlas jako předtím, a pravil: Ó mocné skály, vznešená kladiva, zde přichází Pán barev, ozdobený malbami, stojící na pilíři. Vejděte a shromážděte se. V tom okamžiku uslyšeli silný a mocný hlas větví stromů, jež pravily: Hlas Hospodinův láme cedry (Ž 29:5). Rabbi Elazar i Rabbi Aba padli tváří k zemi a zmocnil se jich velký strach. Rychle vstali a odešli, pak už nic neslyšeli. Opustili (doslova vyšli z ) horu a pokračovali v cestě Když došli do domu Rabbiho Josiho, syna Rabbiho Šimona, jenž byl synem Lakunji, potkali Rabbiho Šimona bar Jochaje. Byl potěšen a pověděl jim: Vskutku jste putovali cestou nebeských zázraků a divů. Neboť když jsem spal, viděl jsem vás společně s Banaiášem Ben Joiadou, který vás poslal do rukou starce se dvěma korunami, jimiž vás ozdobil. Takže Svatý, budiž veleben byl jistě na této cestě. Dále vidím, že vaše tváře se změnily. Rabbi Josi pravil: Správně jsi řekl, že Moudrý Muž (mudrc) je pro proroka lepší. Rabbi Elazar předstoupil a poklonil se před Rabbim Šimonem a pověděl mu tento příběh Rabbi Šimon cítil jak jej obestírá strach a plakal. Potom řekl: Ó Hospodine, uslyšev pohrůžku tvou, ulekl jsem se (Abk 3:2). Abakuk pronesl tuto větu, když viděl, jak se blíží jeho smrt a zmrtvýchvstání od Elizea. Proč je zván Abakuk? Protože je psáno: V času jistém vedlé času života chovati budeš (Heb. Chovek-et) syna (2 Kr 4:16). Takže Abakuk byl synem oné Sunamitské. A byla dvě chování (objetí): jedno od jeho matky a druhé od Elizea, neboť je psáno: Vloživ ústa svá na ústa jeho (2 Kr 4:34) Nalezl jsem v Knize Šalamounově ono vytesané Jméno, jež se skládá ze 72 jmen, jež byla otištěna na ABAKUKA ELIZEEM. A KAŽDÉ SLOVO SE SKLÁDÁ ZE TŘÍ PÍSMEN (JAK JE VYSVĚTLENO V ZOHARU, BEŠALACH, ODSTAVEC 173.). Protože písmena abecedy, jež mu vtiskl jeho otec na začátku ulétla, když zemřel. A nyní, když jej Elizeus pochoval (objal), otiskl na něj všechna tato písmena 72 jmen. Proto se skládají vytesaná písmena těchto 72 jmen, Z NICHŽ KAŽDÉ MÁ TŘI PÍSMENA, celkem z 216-ti písmen.