ISSN Zprávy České parazitologické společnosti

Transkript

1 ISSN Zprávy České parazitologické společnosti Ročník 16, číslo 2 prosinec 2008

2 obsah 2/ Karel Samšiňák zemřel Josef Chalupský 4/ EMOP X Andrea Valigurová 7/ VIII. Parazitologické dny Khalil Mohamed Khalil 8/ Labudove dni 1. informácia Elena Kocianová 10/ externí hodnocení kvality Věra Tolarová 12/ představujeme výzkumné týmy 14/ Erasmus experience Thomas Ant 16/ Tři roky v Melbourne Pavel Doležal 18/ Démonopitékové (2/3) Stanislav Komárek 21/ o čem se psalo před 100 lety 22/ příběhy z praxe Zuzana Hůzová 24/ kalendář akcí tuzemských i zahraničních

3 Karel Samšiňák zemřel zemřel 2. srpna 2008 Ráno, dne 2. srpna 2008 zemřel v hospicu v Prachaticích Karel Samšiňák. Protože se narodil 2. ledna 1923, bylo mu letos 85 let. Nejmladším kolegům jeho jméno již nic neřekne, ale Karel Samšiňák byl pojem. Byl to samorost, známý nejen svou odborností, ale hlavně neústupnou a neohebnou povahou, se kterou bojoval s vrchností jak bezprostředně nad sebou, tak kolem sebe. Nakonec si to vyřídil sepsáním knížečky, která napsána dříve vyšla až po listopadu s názvem O mouchách a lidech (Nejmenší Nezávislé Nakladatelství Praha 1993). Říkalo se o něm, že když byl v Číně, že jej přijal i sám velký Mao. Ten tehdy vyhlásil boj čtyřem metlám, které ohrožovaly či oslabovaly čínskou společnost. Byly to krysy, vrabci, nám známí plži coby mezihostitelé Schistosom a mouchy. Snad tím inspirován doporučuje proto Karel Samšiňák v knížečce pojaté také jakoby kandidátská práce, soustavné hubení much plácáním složeným RUDÝM PRÁVEM. Vycházelo tehdy v tzv. světovém formátu. Takto se se světem vyrovnával. Neustálým vtipkováním a glosováním. Na slavných poválečných exkurzích profesora Jírovce byl hlavním duchem zábavy. Karel Samšiňák byl významný akarolog, myrmekolog a entomolog a znalec přírody vůbec. Po ředitelování v muzeu v Děčíně mu hodil záchranou kotvu profesor Jírovec a Karel se stal celoživotně vědeckým pracovníkem Parazitologického ústavu ČSAV. Kromě obvyklého popisování nových druhů roztočů se proslavil, vezmeme-li jen začátek a konec jeho činnosti, tím, že v padesátých letech určil a zažehnal skutečnou roztočovou kalamitu v novostavbách na sídlišti Solidarita v Praze-Strašnicích. V tzv. sopalitových deskách, užitých na stěnách a jako přepážky v bytech, se tehdy masově pomnožili roztoči Tyrophagus putrescentiae a zaplavili byty tak, že obyvatelé musili být na čas přestěhováni do hotelů a byty asanovány. V té pozdější době odhalil, co je příčinou těžkých astmat některých alergiků. Je to několik druhů roztočů z čeledi Pyroglyphidae, žijících především v lůžkovinách. S jednou kolegyní začali pěstovat druh Euroglyphus maynei a vyráběli z něj antigén. Při kožních testech na alergii mohly tak být použity kromě obvyklých pylů apod. i zkoušky na citlivost vůči této skupině roztočů. Při pozitivních výsledcích to potom dovolovalo postižené osoby postupně desenzibilizovat. Pro ně značná úleva. 2

4 Ještě jednu jeho činnost je třeba připomenout. Karel Samšiňák byl osobou veskrze kulturní. Souběžně s vědou měl velkou zálibu v umění. Hlavně výtvarném. Žil v Sobotce, (jmenován tam čestným občanem), kde udržoval dům básníka Šolce a pořádal v něm výstavy, stejně jako proslavené večírky. Ale to je opět jen výsek z jeho bohaté působnosti v této oblasti. P.S Doc. Josef Chalupský člen ČPS Při podobných příležitostech bývá obvykle použit portrét pojednaného z doby, když již měl fázi činného života za sebou. Jeden takový je z roku 2006, ale představme si ještě jiný. Všichni máme přece vývoj. Mladistvý portrét Karla Samšiňáka z roku Z jeho svatby. foto archiv autora 3

5 Xth European Multicolloquium of Parasitology Paríž augusta 2008 Organizácia celoeurópskeho stretnutia parazitológov EMOP má dlhoročnú tradíciu a tento krát sa už desiaty jubilejný ročník konal v Paríži. Kongres prebiehal na južnej strane mesta v pokojnom prostredí Cité Internationale Universitaire de Paris (foto), ktorý predstavuje architektonicky vskutku zaujímavý komplex rezidencií, vybudovaných podľa tradícii viacerých národností. Organizátormi kongresu boli Société Française de Parasitologie (SFPAR) spolu s European Federation of Parasitology (EFP). foto archiv autora Odborný program zahajovali plenárne prednášky, celkovo bolo prednesených cez 300 prednášok a vystavených bolo až 390 posterov. Ako to už býva pri akciách podobného charakteru, došlo aj k miernym tematickým kolíziám a prebiehanie z jednej sekcie do druhej bolo o to komplikovanejšie, že niektoré prednáškové sály boli v oddelených budovách. A keďže sa jednalo o megakongres ponúkajúci obrovské spektrum prednášok, kde bola nutná selekcia v súlade s vlastnými prioritami, ospravedlňujem sa čitateľom za 4

6 nechcenú ignoráciu ostatných bezpochyby zaujímavých smerov v parazitológii. Na moju veľkú radosť bola súčasťou programu vydarená sekcia zameraná na Apicomplexa, kde hneď na úvod zaznela atraktívna zvaná prednáška zhrňujúca najnovšie poznatky o nielen molekulárnych mechanizmoch pri invázii hostiteľskej bunky v podaní Prof. Dominique Soldati-Favre, ktorá nesporne predstavuje vedúcu osobnosť Európskeho výskumu zameraného na túto problematiku. Nové poznatky o invázii theilérií a malarických plazmódií do hostiteľských buniek zhrnul Dr. Volker Heussler v svojej prednáške, kde sme sa dozvedeli ako závisí osud infikovaných buniek od parazitom kontrolovanej inhibície apoptózy hostiteľskej bunky. Z epidemiologického hľadiska ma zaujala prednáška Dr. Rachel M. Chalmers, ktorá pojednávala o rozličných zdrojoch kryptosporídiozy u detí vo Veľkej Británii. Mnoho prednášok sa nieslo v mierne zábavnom podtóne. Príkladom je práca Dr. Delphine Depoix, ktorá v svojej prezentácii s mnohovravným názvom Malaria and obesity in mice referovala o tom, že nadváha do istej miery chráni pred najzávažnejšími komplikáciami infekcie spôsobenej Plasmodium falciparum. Do akej miery však nadváha koreluje s (ne)zdravým životným štýlom, necháva autorka na čitateľoch. Čo do kvality prezentácií, početná česká delegácia rozhodne nezaostávala ani v tomto smere. Niet sa čo diviť, veď zvaná prednáška o penetrácii trichobilharzií do cicavcov umocnená pútavým prednesom Prof. Petra Horáka alebo zaujímavá prednáška o molekulárnych mechanizmoch v systéme Leishmania-vektorhostiteľ v podaní Prof. Petra Volfa privábili nemálo priaznivcov parazitológie. Spomedzi mladšej generácie mi nedá nespomenúť skvelú prednášku Jarmily Klieščikovej, ktorá nás poučila o zatiaľ neprebádanom spôsobe obrany akantaméb pred nepriaznivými podmienkami vonkajšieho prostredia. Podvečer po celodennom maratóne prednášok nasledovali satelitné sympózia, prebiehajúce paralelne, a v posledný deň tieto sympózia nahradila už menej odborná degustácia koňaku pod názvom From Parasites to Cognac. V ponuke boli aj možnosti na kultúrne vyžitie ako napríklad koncert v kostole Saint-Jacques-du-Haut-Pas, výstava obrazov od Brigitte Potter Mael, ktorej pózujú samotné parazity či organizovaná večerná plavba po rieke Seine spojená s gala večerou. Veď napokon už samotný Paríž s bohatou históriou predstavoval skutočné lákadlo pre mnohých parazitológov, ktorí zvažovali účasť na tomto kongrese. Vo chvíľach voľna sa mnohí účastníci roztratili obdivovať gargoylov na skvostnej katedrále Notre-Dame, galérie v Louvri či povestné Parížske katakomby. Samozrejme nemôžem opomenúť darček venovaný všetkým účastníkom konferencie. Boli to veľké plastové kliešte rodu Dermacentor, ktoré aj napriek tomu, že na prvý pohľad vzbudzovali dojem neuveriteľného gýču, zožali veľký úspech a v rámci všeobecnej infantilnej radosti či davovej hystérie ich účastníci, nezávisle na vekovej kategórii, introdukovali do svojich krajín. Naša česko-slovenská parazitologická výprava samozrejme nezaostávala ani v tejto vskutku neprofesionálnej až protizákonnej činnosti. 5

7 Na celkové zhrnutie kongresu som si moje zmiešané dojmy obohatila o názory ostatných kolegov. Zhodli sme sa na tom, že aj napriek nesporným kladom, ktorým hrdo kraľovalo široké spektrum kvalitných prednášok spolu s chutnými obedmi, kongres trpel aj výraznými nedostatkami. Nevynímajúc pomerne vysoké registračné poplatky, dalo by sa vytknúť najmä zlé ozvučenie v konferenčných sálach mimo hlavnej budovy kongresu. Okrem toho bolo skutočne na škodu, že niektoré atraktívne sekcie ako napríklad Blood & Tissue Metazoan Infections: Parasite migration-invasion in the early events of infection prebiehali v pomerne malých prednáškových sálach, ktorých kapacita často nestačila pokryť záujem a tak mnohí účastníci, nútení pribehnúť z inej sekcie na vysnenú prednášku, hrkotali pri nosení stoličiek aby si vôbec mohli sadnúť. Vyvrcholením celého kongresu bola záverečná party, na ktorú budeme ešte dlho spomínať. Po príchode o siedmej hodine večer, nás na schodisku a chodbe univerzity čakali dva stánky so šampanským a miniatúrnymi jednohubkami, ktoré asi tak do desiatich minút doslova zmizli zo stolov. Zakaždým ma chytí záchvat smiechu, keď si spomeniem ako sme polomŕtvi od hladu úpenlivo čakali na honosnú záverečnú večeru za 20 Euro, pričom sme si navzájom nahovárali, že toto je iba na uvítanie a skutočná party začne neskôr. Po asi dvoch pohárikoch šampanského na osobu to začala obsluha baliť, pričom ťahali debny s plnými fľašami šampanského niekam do zadných miestností a naša veľkolepá party bola rozpustená. Šok zažili najmä účastníci, ktorí ešte k tomu všetkému dostali pozvánku na deviatu hodinu večer. To tam už neboli ani tie prázdne stoly... No nechajme sa prekvapiť čo nám pripraví plánovaný kongres EMOP XI, ktorého sa tento krát zhostili organizátori z Rumunska. Dr. Andrea Valigurová člen ČPS 6

8 I have been there! Sezimivo Ústí května 2008 During my stay in the capital of Czech Republic, Prague which spanned for two months in the period between May and July 2008 I had a great opportunity to attend the Eighth Conference of scientists of parasitology in the Czech and Slovak republics. It was as inclusive of all scientists and researchers from the two republics and I had the honor to be present from outside the borders of the two republics with a colleague from Bulgaria other foreign presence only in the conference. Before going into the conference sessions and side discussions and meetings I must express my deepest thanks and gratitude to the first Dr. Peter Kodym who was very careful and insisting on being involved has its own work of all correspondence and easy all the difficulties that I had to be completed being involved. I would also like to thank all thanks to the organizing committee, especially Dr. Oliq who sought every effort to participate in the Conference and I thank the brotherhood in facilitated Test- Line Company for their unlimited moral and material in order to facilitate participation in the conference. I would also like to thank all those presents for the warm reception. My opinion and evaluation the conference were: First: the excellent organization and work as one team was the first manifestation of the success achieved, particularly those volunteers. Second: The great attention toward each participant from organizes committee. Third: the attention of time by the organizing committee or by the participants was the reason for the success of the conference. Fourth: The good attendance and excellent topics and good presentation of all participants had a significant impact on the success of the conference. Fifth: The companies that participated in the meetings or the accompanying parade were one of the reasons for success. Sixth: the selection of place is the first successes and I come here to thank the hotel management and staff because they took part in this success. Seventh: the program accompanying the conference of parties and visits to historic places have had effect on the success of the Conference. Eighth: I'm very happy to obtain membership of the Czech Society for the parasitologists, here I would like to thank the president and members of the executive office of the general assembly, and I am proud to get this membership. Finally, I hope to enter English Language as helping language for other participants in coming conference. Dr. Khalil Mohamed Khalil Sudan Khali72@gmail.com 7

9 LABUDOVE DNI 1. informácia apríla 2009 Dovoľujeme si Vás pozvať na vedecko odbornú konferenciu: Labudove dni, poriadanú na počesť významného slovenského biológa RNDr. Milana Labudu, DrSc., ( ), ktorá sa bude konať v dňoch apríla 2009 v priestoroch Virologického ústavu SAV v Bratislave. Dr. Labuda ako dlhoročný pracovník VÚ SAV a neskôr riaditeľ ÚZ SAV, svojim interdisciplinárnym prístupom k problematike vektormi prenášaných ochorení spájal viaceré odbory, predovšetkým zoológiu a virológiu, s priamym dopadom na medicínske odvetia týkajúce sa epidemiológie aj prevencie. Vítané sú príspevky z odborov, ktorým sa tento vedec venoval ako aj ďalšie príbuzné, s ktorými spolupracoval : virológia, mikrobiológia, zoológia, ekológia, epidemiológia. Tématické zameranie konferencie: Medicínska zoológia (prenášače, patogény, hostitelia) Článkonožcami prenášané ochorenia (výskyt, epidemiológia, diagnostika, prevencia ) Miesto konania: Virologický ústav SAV Bratislava, Dúbravská cesta 9 Predpokladaný konferenčný poplatok: 30 EUR pre študentov a interných doktorandov: 15 EUR Kontaktná adresa: RNDr. Elena Kocianová, CSc. virukoc@savba.sk tel.:

10 PREDBEŽNÁ PRIHLÁŠKA Labudove dni, Tituly... Meno... Priezvisko... Pracovisko... Adresa pre korešpondenciu Tel.... e mail... Prihlasujem sa: k aktívnej účasti prednáška poster k pasívnej účasti Predbežný názov prednášky/ posteru: Autori... Požiadavka na ubytovanie: Zabezpečujeme v ubytovacom zariadení Slovenskej zdravotníckej univerzity v Bratislave. Skonkretizujeme v záväznej prihláške. Prihlášky posielajte na adresu predsedu organizačného výboru virukoc@savba.sk do ! 9

11 Mikroskopická diagnostika střevních parazitóz EHK č. 566 Toto kolo bylo rozesíláno celkem 77 laboratořím, hodnoceno bylo 75 pracovišť, které odevzdaly výsledky. První část EHK tvořily 2 vzorky fixované stolice, A negativní, B Ancylostoma duodenalis/necator americanus (měchovci) V druhé části testu se rozesílaly tři nebarvené roztěry ze stolice, určené k obarvení diferenčním barvením (Miláček, modifikovaný Ziehl Nielsen apod.). Preparát A obsahoval oocysty Cyclospora cayetanensis, vzorek B byl negativní a roztěr C obsahoval oocysty Cryptospiridium sp. Výsledky Stolice: Plný počet čtyř bodů získalo 73 (97,3 %) laboratoří, dvě laboratoře v negativním vzorku uvedly chybně Strongyloides stercoralis a jedna z nich dokonce ještě Clonorchis sinensis Stejná laboratoř chybovala i ve druhém vzorku, který obsahoval vajíčka měchovců, místo správné odpovědi uvedla vajíčka Ascaris lumbricoides. Tyto dvě laboratoře zůstaly pod limitem úspěšnosti. Roztěry: Tato část soutěže dopadla velmi špatně, výsledky nebylo možno statisticky vyhodnotit, takže uspěly všechny laboratoře, které dosáhly více než 0 bodů, těch bylo 65 (86,7 %). K maximálnímu zisku 6 bodů se však dopracovalo pouze 28 (37,3 %) laboratoří, naopak 10 pracovišť (13,3 %) nezískalo ani jeden bod. Oocysty Cyclospora cayetanensis nepoznalo 47 laboratoří (62,7 %), falešně pozitivní nález kryptosporidií se objevil 7x ve vzorcích, které obsahovaly cyklospory a 9x v negativních vzorcích. Naopak ve vzorcích, které obsahovaly velké množství oocyst Cryptosporidium sp. je 13 pracovišť (17,3 %) nenalezlo. Toto velké množství chyb lze přičítat především nezvládnutí techniky barvení, protože vzorky obsahovaly velké množství oocyst, které, po správném obarvení, byly jasně rozlišitelné. Podobná katastrofa by pravděpodobně nastala i v případě, kdyby si laboratoře měly samy barvit cysty améb a bičíkovců. V sazebníku výkonů pro pojišťovny je sice předepsána nutnost verifikace nálezů prvoků obarvením, většina laboratoří však tuto povinnost nedodržuje. Podrobný rozbor EHK č. 566 a fotografickou dokumentaci najdete na internetové adrese: V Praze Dr. Věra Tolarová člen ČPS 10

12 Poznámka k hodnocení EHK Externí hodnocení kvality (EHK), systém okružních kontrolních vzorků pro přihlášené laboratoře organizuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Kontrolní vzorky připravují většinou příslušné Národní referenční laboratoře (NRL), jejich překódování a rozesílání zajišťuje SZÚ tak, aby byla zajištěna anonymita účastníků. Hodnocení je opět anonymní a provádí ho NRL. Systém přidělování a odnímání bodů si stanovuje každá NRL individuálně a byl odsouhlasen poradními sbory a příslušnými odbornými společnostmi. Celkové vyhodnocení a stanovení limitu pro úspěšnost v jednotlivých kolech se provádí podle jednotné metodiky. Vypočítá se průměr získaných bodů a směrodatná odchylka v daném kole. Limit úspěšnosti je pak dán hodnotou získanou odečtením dvou směrodatných odchylek od průměru. To znamená, že čím je méně správných odpovědí, tím nižší je i limit úspěšnosti a tak mnohdy mohou projít i laboratoře se špatnými výsledky. Někdy se také může stát, že rozptyl bodového ohodnocení je tak veliký, že po odečtení dvou směrodatných odchylek se dostáváme k nulovým, nebo i minusovým hodnotám, tak jak se stalo v EHK střevní parazitózy č V tom případě hodnotitel stanoví limit empiricky podle jiných než matematických kritérií tak, aby byly odděleny laboratoře, které alespoň částečně odpověděly správně, od těch, které se dopustily zásadních pochybení. Laboratoře jsou celkově hodnoceny vždy na konci roku. V EHK diagnostiky střevních parazitóz se jarní i podzimní kolo skládá ze dvou částí dva fixované vzorky stolice s vajíčky helmintů a tři barvené preparáty se střevními prvoky. K tomu, aby účastníci získali certifikát správné diagnostiky, musí uspět v obou částech obou kol. 11

13 Epidemiology and surveillance of leishmaniasis in Southwestern Europe -Portugal výzkumné týmy Zoonotic visceral leishmaniasis (VL), caused by Leishmania infantum and transmitted by the bite of phlebotomine sandflies, is a serious public health and veterinary medical problem in the Mediterranean countries, where about seven million dogs can be exposed to infection with the protozoan (Hommel et al., 1995). Seroprevalence studies in Portugal, Spain, France and Italy have estimated that about 2.5 million dogs are infected (Baneth, 2006). Dogs are considered the major host for these parasites, and the main reservoir for human visceral infection. The increase and spread of the infection can be caused by several risk factors such as human-made environmental and climatic changes. The association between global climate change and the spread of vector-borne and other infectious agents in Europe has been under focus, but European endemic leishmaniasis is still a neglected disease (Dujardin et al., 2008). Taking into account that dogs never achieve parasitological cure associated with the lack of European policy concerning the common use of the few available anti-leishmania drugs for both canine and human treatment, the emergence of resistant parasites might occur in the near future. Human and canine cases have been known in Portugal since 1910 (Alvares, 1910; Alvares and Silva, 1911). Although human visceral leishmaniasis notification has been compulsory since the 50 s, it is still underreported. Whilst between 2000 and 2005, 76 cases of autochthonous visceral leishmaniasis were officially reported (Direcção Geral de Saúde, 2008: cases (+67%) were observed in the Leishmaniasis Unit - Institute of Tropical Medicine and Hygiene of Lisboa - a reference laboratory for the diagnosis of human leishmaniasis. In addition, canine leishmaniasis (CanL) has increased in the last two decades; a seroprevalence of up to 20% has been found in some foci (Cardoso et al., 2004; Cortes et al., 2007). In this last study infection prevalence in an urban/periurban area in domestic and stray dogs was % and %, respectively. Although no statistical differences were observed between the two groups, stray dogs are more susceptible to infection and an easier target for sandflies thus making leishmaniasis control much more difficult in this animal group. Recently, in an inquest by Neves et al. (2007) with 88 veterinarian clinics enrolled throughout the country, almost 50% of the 1480 dogs owners who answered the questioner had not heard about CanL before, showing the general lack of knowledge about the disease. 12

14 The Portuguese National Leishmaniasis Observatory (ONLeish - Observatório Nacional das Leishmanioses; was created in September 2008 as an answer to the lack of general knowledge and of public health surveillance, by a group of veterinarians and researchers that includes the authors. The main objectives are to implement epidemiological surveillance of CanL and to develop a closer relationship between health professionals, medical physicians, veterinarians and researchers. To achieve these goals, canine surveys will be conducted in risk areas and results disseminated to medical and veterinary official entities. The first workshop about CanL diagnostics occurred at the end of November 2008 with a group of clinical veterinarians. Deliverable guidelines of gold CanL diagnosis were established to achieve an early and efficacious detection of infected animals in order to treat and control the spread of the disease. In January 2009, about 3000 dogs from the whole country will be screened for the presence of Leishmania antibodies. A further objective of ONLeish is to generate knowledge, tools and education packages in order to alert the general public about this endemic zoonotic disease. The development of any epidemiological network will help the knowledge of leishmaniasis and will promote opportunities to advise health authorities about the most effective measures for prevention and control of this parasitosis. Leishrisk ( is the best example of an international network that has as general objectives to network the EU-funded networks active in leishmaniasis and the dissemination of their findings relevant for improved surveillance and control of leishmaniasis at worldwide scale. These networking initiatives and, more importantly their integration, will hopefully contribute towards a significant reduction of the burden of human and canine visceral leishmaniasis. Dr. Carla Maia and Prof. Lenea Campino Unidade de Leishmanioses Instituto de Higiene e Medicina Tropical Universidade Nova de Lisboa campino@ihmt.unl.pt carlamaia@ihmt.unl.pt Sponsored by Intervet-Schering-Plough Animal Health, Portugal. 13

15 Erasmus Experience zkušenosti ze stáží When I was reading through the proposed MSc thesis project titles, I intrigued to find that one of the choices required spending three months researching at the famous Charles University, in Prague. I was interested in the scientific aspects of the project on offer- Leishmania development in certain Old world sand fly species, and had heard good things about an apparently young and dynamic team of PhD and post-doc students headed by the renowned entomologist Professor Petr Volf. I quickly made my application for the position (which was also funded by a generous 1,000 scholarship), and was pleased and very excited when I heard that my application was successful. I started background research for the project almost straight away, and had a good idea of what I would be doing, and would be expected to do when I arrived in Prague two months later. Accommodation had been arranged through the Charles University, and although there were some initial problems with room allocation, I eventually got settled into the comings and goings of life as an Erasmus student. The Charles University Erasmus building in Hostivaj is exclusively for Erasmus students, and it is massive. There are hundreds of Erasmus students from all over Europe (and beyond) which makes for an incredibly exciting and fun atmosphere with people always wanting to go for nights out, and of course the famous Erasmus corridor parties. Suffice to say, it was never boring. I was a little surprised (and apprehensive) to find that I would be sharing my room with another student, but my worries were short lived as I got on with my roommate very well and I was sad when he finally left. The Student dorm in Hostivaj is somewhat on the outskirts of the city, but the public transport in Prague is excellent and very cheap (with big discounts being offered to students with an ISIC card). The parasitology department is about a 14

16 thirty minute tram journey from the Hostivaj tram stop, which is conveniently located directly outside the dormitory. The best part of my stay in Prague however, has to have been Professor Volf s amazing research team located deep-down in the basement of the parasitology department. When I first arrived in the lab I was shown around and introduced to each of the (small) team of around 15 people. Professor Volf allocated two PhD students to showing me the ropes, and guiding me in my practical research and analysis. I had brought a laptop computer with me; however it spent most of its time in my dorm room, as I was given a work space and computer in the lab. I found the lab work to be enjoyable, and initially quite challenging, but there were always people available to help and guide me if I had any questions, or needed to be shown any new techniques. Weekly meetings with Professor Volf also proved to be invaluable in guiding the direction of my project. The lab team were a hugely warm and friendly group, that were all friends on both a personal and professional level. This inevitably led to a pleasant and productive working environment. One of the PhD students even invited me to stay with her and her friends in a cottage in the mountains in the north of Bohemia, which I did and I enjoyed a great weekend of mountain biking and sun bathing. Language was never a problem in the lab, as the level of spoken English was remarkably high. My own experience of the Czech language was not a particularly fruitful one, and I was able to pick up embarrassingly little during my three months there. I found Prague itself to be a fascinating city, rich in history and culture. There are plenty of things to see and do whatever your interests, and it was a pleasure to live in such beautiful surroundings. My stay in Prague more than surpassed my expectations. The experience of living alone in a foreign country was a sometimes scary, but immensely rewarding one. I have made many new friends and I am greatly looking forward to my next visit to the Czech Republic. Thomas Ant University of Oxford, UK 15

17 Tři roky v Melbourne zkušenosti ze stáží Upozornění na úvod: pokud jsi budoucí postdoktorand, pak obsah těchto řádků je pouze seznamem informací od jednoho tvého předchůdce, který je jeden z milionů dalších. V žádném případě se nejedná o návod, jak se stát obstojným postdoktorandem a autor tohoto článku se zříká zodpovědnosti za případné negativní zkušenosti nabyté čtenářem na podobném místě za podobných okolností. Fáze1, výběr laboratoře = kdo má peníze na neznámého člověka z východní Evropy. Výběr proběhl poměrně jednoduše. Chtěl jsem pracovat v Austrálii, a tak jsem oslovil čtyři výzkumné týmy, které pracují na biochemii mitochondrií nebo plastidů. Shodou okolností všechny na University of Melbourne. Dopis to byl stručný, žádné slohové cvičení, tak na půl stránky. Tři odpovědi byly kladné a také poměrně krátké, typu: rádi tě vezmeme, ale musíš si sehnat na sebe peníze. Jen dr. Trevor Lithgow, který pracuje na mitochondriálním trasnportu proteinů mi nabídl dvouletou smlouvu na australském grantu. Během prvního roku v Melbourne se mi navíc podařilo získat Marie Curie Fellowship od Evropské komise, a tak jsem si přišel i na pár peněz pro rodinu. Fáze2 seznamování se systémem Austrálie obecně trpí nedostatkem peněz na postdoktorandské pozice, a tak vlastně trochu připomíná Českou Republiku. V laboratoři maká deset PhD studentů a těm jsou k ruce jeden nebo dva postdoktorandi. Postdoktorandi tak pomáhají studentům a často i vyučují a šéfové jim dupou na paty. Během roku se laboratoř ještě na pár měsíců zahustí studenty bakalářského stupně (tzv. honours students), kteří vždy vnesou do laboratoře prvek dobrodružství. Po složení honours můžete studovat Master of Science, což je vlastně úplně k ničemu anebo jdete na PhD. Narozdíl od nás musíte ale získat své vlastní stipendium, které je buď od vlády nebo od university. To první je prestižnější a taky máte na účtu o dva tisíce dolarů na rok více. Dohromady to stejně moc nedělá (kolem 22 tisíc dolarů), ale můžete z toho svobodně žít jako člověk. Tyhle stipendia jsou navíc otevřena i pro zahraniční studenty a tak jsme byli namixovaní z Česka, Německa, Velké Británie, Holandska, Afganistanu, Srbska, Švýcarska, Makedonie, Malajsie a Hong Kongu. Dokonce i pár Australanů. 16

18 Fáze 3 A teď pěkně makej. Měl jsem v práci naprostou volnost. Ovšem jednou za dva měsíce jsem se postavil před svého šéfa a ostatní členy laborky a byl podroben křížovému výslechu. Tj. vysvětlíte všem co děláte a pak pěkně vyndaváte gel za gelem a blot za blotem... Každý se ptal a nikdo se nestyděl. Za odměnu byl ale příště sám pěkně osolen. Naštěstí (a tohle záleží na šéfovi laborky), se tohle všechno dělo v pohodě a ne s ostrou dávkou soutěživosti. No a na závěr následuje otázka, kdy že bude ten rukopis hotový? Austrálie je sice obrovská země ale s málo lidmi (něco přes 20 milionů) a tak během pár let poznáte všechny, co dělají na podobné problematice. V Melbourne, Sydney i Brisbane jsou ale špičková vědecká centra často proto, že se regionální vlády předbíhají o to, kde bude lepší biotechnologické centrum. A tak nakonec vyroste hned jedno ve Victorii a jedno v Queenslandu. Jako cizinec s dočasným pobytem musíte platit stejné daně jako Australani, ale nemáte vůbec žádné výhody jako je zdravotní péče zdarma a přídavky na děti. Jenže nezapomínejte, že od mikroskopu se můžete jít válet přímo na pláž. Moje hodnocení je tak i přes všechny mouchy: dva palce nahoru. Pro další informace se prosím koukněte na nebo mi napište na paveldolezal@yahoo.com. Dr. Pavel Doležal Katedra parazitologie PřF UK, Praha paveldolezal@yahoo.com foto archiv autora 17