DOPRAVNÍ ÚRAZY TĚHOTNÝCH ŽEN SPECIFIKA NEODKLADNÉ PÉČE

Transkript

1 DOPRAVNÍ ÚRAZY TĚHOTNÝCH ŽEN SPECIFIKA NEODKLADNÉ PÉČE Kepák Jiří Úvod Specifickým problémem je účast těhotných žen v silničním provozu. S rozvojem motorizmu přibývá těhotných žen-řidiček, těhotné-spolujezdkyně každodenně v automobilech cestují. Ženy dnes častěji než dříve vozidlo samy řídí, i ve vyšším stupni těhotenství. Bohužel přibývá také závažných dopravních polytraumat těhotných žen na dopravní nehody připadá 70% všech těžkých úrazů v těhotenství. Jsou jedním z nejožehavějších problémů traumatologie ve všech vyspělých státech. Přímým poraněním je ohrožena jak zvětšená děloha, tak i samotný plod. Při úrazu těhotné jsou tak ohroženy dva životy - nastávající matky i jejího dosud nenarozeného dítěte. Nejzávažnější příčinou polytraumat u těhotných žen je nepřipoutání se ve vozidle. Důsledky bývají tragické: nepřežije-li matka, nepřežije ani plod. Pokud těhotná havárii přežije, pak často za cenu závažných trvalých následků. Autonehoda je příčinou hospitalizace u dvou třetin těhotných s poraněním hrudních orgánů, jater a sleziny, u třetiny s pneumotoraxem, traumatem hlavy, ledvin, střev, femoru a pánve, a zaviní více než polovinu poranění hřbetní míchy. Nejčastější příčinou smrti nebo vážného poranění těhotné je úraz hlavy. Úrazy spojené s prudkým nárazem nebo tlakem na břišní stěnu, popř. další úrazy spojené s poraněním ze setrvačnosti (typické pro autohavárie) mohou způsobit závažné následky z vnitřního krvácení. Důsledkem může být smrt plodu v děloze, předčasný porod nebo potrat. Z porodnického hlediska jsou u těhotných žen v centru pozornosti zejména poranění břicha a pánve. Těhotné nezajištěné bezpečnostními pásy jsou při čelním střetu ohroženy zlomeninou pánevního kruhu, jeho násilná deformace může vést k mozkolebečnímu poranění plodu, zejména v poslední třetině těhotenství. Nejlepším prediktorem fetálních ztrát je závažnost nárazu a (ne)použití bezpečnostních pásů [1]. Riziko smrti plodu při havárii je u nepřipoutaných těhotných 3x vyšší než u připoutaných [2]. Těhotné nepřipoutané a vymrštěné z vozidla umírají 1

2 ve 33% a jejich plody ve 62% [3]. Dopravní trauma je hlavní neporodnickou příčinou smrti žen v reprodukčním věku. Patogeneze dopravních úrazů v těhotenství Dopravní úrazy jsou zaviněny náhlou decelerací vysoké kinetické energie. Při vzájemné kolizi protijedoucích vozidel se jejich okamžité rychlosti sčítají. Některé úrazové mechanizmy jsou typické. U dvoustopých vozidel jsou to poranění hlavy nárazem na přední část interiéru vozidla, poranění hrudníku nárazem na volant, poranění pánve a dolních končetin nárazem na přístrojovou desku. Zde dochází často k etážovému poranění kolena, stehenní kosti, kyčle. Rozhodujícím pasivním bezpečnostním prvkem ve vozidle je správně upnutý bezpečnostní pás. Bezpečnostní pásy nemohou garantovat úplnou ochranu před zraněním, ale mohou toto riziko významně zredukovat. Dokonce i zdánlivě malý náraz může totiž způsobit odloučení (abrupci) placenty se všemi jejími fatálními důsledky pro matku i plod. Tyto nehody jsou nejčastější příčinou ztráty plodu při dopravních nehodách. Pokud dojde k odloučení placenty, plod odumře a ženě hrozí, že vykrvácí. Abrupce placenty nastane u malých dopravních úrazů v 1-5%, ale u těžkých havárií ve 20-50% (riziko smrti těhotné je v takovém případě 10%, riziko nitroděložní smrti plodu až 100%!) Povinné používání bezpečnostních pásů podstatně snížilo výskyt těžkých poranění hlavy a hrudníku. Bezpečnostní pásy výrazně zvyšují bezpečnost cestujících při prakticky všech typech kolizí, současně však mohou být příčinou tzv. seat belt syndromu. Nesprávné umístění pásu přes konvexitu (nejvíce prominující část) těhotné dělohy v okamžiku kolize zřetelně zvyšuje přenos tlaku na její povrch a může být spojeno s možným poraněním dělohy i plodu [4], ale také s poraněním jater a mesenteria matky. Riziko seat belt syndromu je možné snížit dodržování určitých zásad. Především je nutno omezit relativní pohyb těhotné vzhledem k pásu a k sedadlu. Existují doplňky, omezující v případě dopravní kolize vysunutí spodního pásu směrem vzhůru, do oblasti těhotensky zvětšené a prominující dělohy (např. BeSafe Pregnant Belt). 2

3 Různé typy airbagů (čelní i boční) navíc snižují riziko poranění hlavy a hrudníku, a v kombinaci s pásy jsou považovány v současnosti za nejlepší možné zvýšení pasivní bezpečnosti těhotných žen v silničním provozu. Dopravní úrazy ve světě a v České republice Prakticky každá těhotná se dříve či později stává účastníkem silničního provozu. Vzhledem k tomu musíme denně předpokládat, že ani jim se v případě dopravních kolizí závažná poranění nevyhnou. Aktivní těhotná současnosti se bude chtít angažovat také v typických každodenních aktivitách jako je řízení auta, což přináší určitá rizika. Jsou to však aktivity, které lze v dnešní mobilní společnosti jen obtížně omezit. Těhotné ženy často samy vozidlo řídí, i ve vyšším stupni těhotenství. Mnohé však podceňují základní pravidla bezpečného chování se ve vozidle, cestují nepřipoutané bezpečnostním pásem. To však již při rychlosti vyšší než 30 km/hod. hrozí rizikem závažného poranění, s možnými těžkými důsledky pro matku i plod. Navíc - výhody bezpečnostních pásů jsou často vykompenzovány změnou chování - řidičky připoutané se cítí bezpečněji a řídí rychleji nebo méně opatrně než nepřipoutané. To vede k dopravním nehodám při vyšší rychlosti a důsledkem je více úmrtí osob připoutaných i nepřipoutaných, uvnitř i venku (mimo vozidlo). Počet těžkých dopravních úrazů na našich silnicích je stále vysoký. Situace v České republice je dlouhodobě nepřijatelná: při přepočtu na 100 tisíc obyvatel udává mezinárodní databáze IRTAD (International Road Traffic Accident Database) v ČR v roce 2006 při dopravních nehodách 11 zemřelých, zatímco ve Švédsku či Velké Británii to bylo ve stejném roce jen 5 zemřelých - tedy počet méně než poloviční. Nepříznivý trend potvrzují i údaje IRTAD, zveřejněné na jaře 2009: Česko nejenže meziročně (v letech 2006 a 2007) zvýšilo počet úmrtí na silnicích o 15% (zatímco sousední státy, jako například Německo či Rakousko, pokračovaly v jejich trvalém dlouhodobém snižování), ale co je ještě horší, ve srovnání s rokem 1980, tedy po téměř 30 letech, jsme dokázali snížit počet silničních úmrtí jen o 3 procenta, zatímco např. Francie, Rakousko či Německo o 60-70%! Stejně tristní čísla udávající počet silničních úmrtí na obyvatel, na motorových vozidel či na počet ujetých vozidlokilometrů nás ve všech 3

4 těchto kategoriích řadí na poslední místa v Evropě. Je zřejmé, že na českých silnicích stále zbytečně umírá více než trojnásobek lidí než ve vyspělých zemích. Specifika dopravních úrazů v graviditě Závažné stavy spojené s traumatem zahrnují nejen zjevné, přímé mateřské poranění, ale také specifické, s těhotenstvím spojené následné komplikace, jako jsou předčasný porod, abrupce placenty, fetomaternální transfuze, potenciál pro doprovodnou izoimunizaci, přímé poranění plodu nebo jeho ztrátu. Tyto důsledky mohou nastat dokonce i po zdánlivě malých úrazech. Smrt plodu je mnohem častější než smrt matky. Pro resuscitaci těhotné oběti traumatu má zásadní význam povědomí o mateřské a fetální fyziologii. Specifické porodnické znalosti jsou proto pro traumatologický tým nedocenitelným přínosem a jsou důvodem pro časnou mezioborovou spolupráci s perinatologickými odborníky (porodník, porodní asistentka, neonatolog, neonatologická sestra). Nejrozšířenějším prvkem v oblasti pasivní bezpečnosti, tj. prevence poranění, je povinné používání bezpečnostních pásů: chrání v těhotenství jak matku, tak i plod. Nicméně, mnoho těhotných žen nepoužívá bezpečnostní pásy správně. Současná doporučení indikují během těhotenství tříbodové pásy, spodní pás pod těhotnou dělohou, ramenní pás umístěn mezi prsy, nad vrcholem fundu Použití pouze spodního bezpečnostního pásu v těhotenství je nebezpečné - náraz při dopravní kolizi vyvolá náhlou deceleraci pánve a současně hyperflexi dělohy, tlak v děloze se tím výrazně zvýší. Současně hrozí při nárazu i vysunutí spodního pásu výš do oblasti těhotné dělohy a tím riziko její další náhlé komprese, abrupce placenty i možné ruptury. Většina ruptur těhotné dělohy je lokalizována ve fundu (je to způsobeno jeho anatomickou pozicí). Ruptura těhotné dělohy mívá dramatický dopad: zatímco mateřská mortalita bývá udávána 10%, fetální bývá ve 100%. U zemřelých plodů jde většinou o tupá poranění a zavřená poranění hlavy (subdurální a subarachnoidální krvácení, fraktury lebky a ruptury jater a/nebo sleziny). Klasická symptomatologie děložní ruptury je typická: výrazná bolestivost dělohy, prohlubující se šok, palpace částí plodu ve volné dutině břišní a krvácení 4

5 z pochvy. Avšak konstelace symptomů nemusí být u případů dopravních traumat zpočátku zjevná a může proto dojít k pozdnímu stanovení diagnózy. Ruptura dělohy po traumatu, ačkoliv je vzácná, je významnou příčinou fetální mortality a mateřské morbidity. Instrukce o správném použití bezpečnostních pásů je proto imperativem. Vysokou míru klinické předvídavosti je třeba mít také u případů žen zraněných při dopravní kolizi ve vysoké rychlosti, a to i tehdy, je-li počáteční stav vitálních funkcí stabilizovaný a klasické symptomy ruptury dělohy chybí. Nejdůležitější zásadou zůstává - u všech traumat těhotných žen že první prioritou managementu je resuscitace a stabilizace stavu matky, protože většina případů ztráty plodu po traumatu je důsledkem její smrti. Výzkum v oblasti bezpečnostních prvků ve vozidle ve vztahu k těhotným ženám Jednou z cest, jak snížit mateřskou a fetální morbiditu, je vytváření specifických bezpečnostních systémů pro těhotné ženy. V řadě vyspělých zemí probíhá dlouhodobý výzkum ve snaze vyvinout nové a výkonnější systémy pasivní bezpečnosti ve vozidlech, zaměřené cíleně na ochranu těhotných žen v silničním provozu. Zkvalitnění nových bezpečnostních systémů lze dosáhnout jen inkorporováním analýzy skutečných kolizí a úrazových incidentů. Je třeba získat údaje o okolnostech havárie, zhodnotit možnou závažnost havárie (sílu nárazu) podle odhadu rychlosti vozidla v okamžiku nárazu, nálezu na místě nehody, měřených policejních údajů o deformaci zevní i vnitřní karosérie vozidla, zkoumat kontaktní místa v interiéru vraku, fotografie exteriéru a interiéru vozidla i údaje o poraněních matky a plodu získané z lékařské dokumentace. Určit, zda byly použity bezpečnostní pásy - pomocí subjektivních údajů i objektivních fyzikálních stop, jako jsou např. stopy po použití pásů na těle [3] Studium úrazových mechanizmů při dopravních úrazech těhotných žen je zaměřeno na způsob připoutání se, charakteristiky havárie (kvantitativní informace) a efekt obojího na průběh a výsledek gravidity (připoutané x nepřipoutané). 5

6 Kazuistiky Jak ukazují naše vlastní zkušenosti s ošetřováním závažných dopravních polytraumat u těhotných žen, jde o zcela specifickou problematiku urgentní medicíny, která vyžaduje vysoce organizovaný mezioborový přístup. Stručně to může nastínit několik typických kazuistik těžce poraněných těhotných žen po dopravních nehodách z Úrazové nemocnice v Brně, na kterých si lze uvědomit specifika často mnohahodinového úsilí členů traumatologického týmu ve snaze o záchranu dvou životů současně života matky a jejího plodu. Šlo vesměs o velmi mladé ženy, jejichž polytraumata si vyžádala multidisciplinární, mnohahodinové, často celonoční resuscitační i operační úsilí ke zvládnutí stavu a záchraně jejich životů. Naprostou nezbytností byla časná přítomnost porodníka-gynekologa, zejména v situacích rychle se rozvíjející disseminované intravaskulární koagulopatie, spuštěné mimo jiné abrupcí placenty a rozsáhlým nitroděložním či retroperitoneálním krvácením, kdy urgentní ukončení gravidity císařským řezem předcházelo následné nezbytné traumatologické intervenci. Vynaložené úsilí početného týmu zachránilo především životy matek a umožnilo řadě z nich následně porodit zdravé děti. Některé z nich si však přesto do dalšího života odnesly dlouhodobé zdravotní následky dopravního polytraumatu. Kazuistika 1: 20-letá spolujezdkyně, nepřipoutaná, přivezena do Úrazové nemocnice po půlnoci ze vzdálenosti 50 kilometrů. Při příjmu konstatována skalpovaná lebka, traumatický otok mozku, zhmoždění mozku, nitrolební krvácení. Provedena urgentní kraniektomie s evakuací subdurálního hematomu, následně provedena interrupce gravidity sedmého týdne. Kontrolní CT snímek 7 týdnů po polytraumatu dokumentoval stav lebky s vyjmutou kostní ploténkou 10x6 centimetrů. V této době byla ale již znovu těhotná, těhotenství donosila - z neurologické indikace byla gravidita ukončena císařským řezem na zdravé donošené dítě, následovala neurochirurgická rekonstrukce lebky (kvůli této předčasné graviditě byla možná až 18 měsíců po polytraumatu). Kazuistika 2: 17-letá nepřipoutaná spolujezdkyně v 26.týdnu gravidity. Přivezena večer ze vzdálenosti 45 kilometrů, při příjmu 18 traumatologických diagnóz (fraktura pánve, tříštivé fraktury obou femorů, levého humeru, komoce mozková, kontuze břicha a další). Současně zjištěna masivní abrupce placenty, mrtvý plod a 6

7 rychle se rozvíjející DIC. Po nezbytné stabilizaci stavu následovala celonoční operace, nejprve císařský řez na mrtvý plod, poté naložena svorka na pánev, provedena osteosyntéza humeru, obou femurů, následně podstoupila ještě 5 dalších korekčních operací. Za několik měsíců po polytraumatu však opět otěhotněla, donosila jednovaječná dvojčata 2300 a 2200g, a po dalších 12 letech ještě porodila třetí dítě, vždy císařským řezem. Dnes je jí 29 let a má trvale rozestouplou symfýzu na 11 centimetrů, s porušenou statikou páteře a narůstajícími ortopedickými problémy Kazuistika 3: 16-letá nepřipoutaná spolujezdkyně, v 35.týdnu gravidity, přivezena v poledne ze vzdálenosti 35 kilometrů, více než hodinu vyprošťována z deformovaného vraku auta. Při příjmu zhmoždění mozku, nitrolební krvácení, zhmoždění břicha, ruptura jater. Současně zjištěna abrupce placenty, mrtvý plod, rozvíjející se DIC. Proveden urgentní císařský řez k evakuaci dělohy, následně sutura jater, později neurochirurgická intervence, při níž evakuován subdurální hematom. Urgentním císařským řezem vybaven mrtvý plod 2000 g, soudní pitva u něj prokázala ruptury klenby lebeční a nitrolební krvácení, vzniklé zřejmě in utero v okamžiku dopravní kolize. Po 5 letech porodila spontánně zdravé dítě. Kazuistika 4: 28-letá žena, těhotná chodkyně sražená autem na silničním přechodu, za ruku vedla 4-leté dítě, které na místě zahynulo. Přijata večer s mnohočetnými zlomeninami obou dolních a levé horní končetiny, otřesem mozku a dalšími poraněními. Provedena osteosyntéza bérce, na druhý bérec naložen zevní fixatér, následně provedena cerkláž lokte a další ošetření. Byla nutná dodatečná interrupce souběžně zjištěné gravidity 7.týdne - pro možné poškození plodu v období organogeneze. Za 2 měsíce po polytraumatu znovu otěhotněla s nedoléčenými končetinami, donosila a spontánně porodila zdravé dítě 3900g. Retrospektivně jsme konstatovali varující memento: z našich 13 polytraumatizovaných těhotných bylo v okamžiku dopravní nehody 92% nepřipoutaných! Kazuistika 5 a 6: V roce 2007 došlo k dopravní nehodě, která nemá ve světové traumatologické literatuře obdobu: dvě těžce zraněné těhotné v jednom vozidle, s tragickými důsledky pro nepřipoutanou řidičku. 7

8 Stručně uvedu podstatné údaje: během rychlé jízdy vozidla Ford Mondeo v levém pruhu dálnice D1 došlo k poškození dezénu pravého zadního kola, vozidlo se stalo neovladatelným, vyletělo mimo dálnici do lesa a po několika přemetech narazilo do zalesněného svahu. Za volantem seděla 20-letá nepřipoutaná řidička, v 6.měsíci gravidity s dvojčaty. Během havárie proletěla střešním oknem vozidla a narazila hlavou do stromu. Byla nalezena mimo vozidlo. Již na místě nehody 15-timinutová zástava srdeční, resuscitována a letecky převezena do Úrazové nemocnice v Brně, kde však již další resuscitace bez efektu. Utrpěla mnohočetná poranění životně důležitých orgánů, především však četné fraktury lebky a krční páteře. Sílu nárazu dokumentovaly snímky soudních lékařů: zjištěny mnohočetné fraktury klenby lebeční i baze lební. Jednovaječná dvojčata nepřipoutané řidičky zahynula zcela zbytečně, v důsledku asfyxie již na místě nehody... Ve stejném vozidle vzadu však seděla ještě další těhotná - sestřenice řidičky, šlo o 30.týden gravidity. Byla připoutána, což jí nepochybně zachránilo život, přesto při těžké havárii vozidla utrpěla mnohočetná poranění (frakturu 2.krčního obratle, komoci mozkovou, kontuzi plic, frakturu orbity, klíční kosti, kosti patní a další). Z místa nehody byla převezena do nejbližší nemocnice, zde ošetřena fraktura krční páteře a poté jako obyvatelka Prahy letecky transferována do Motola. Časový sled operací a zapojení různých odborností: postupně operoval traumatolog (fraktura C2- C3: diskektomie + stabilizace krční páteře hřebem), porodník (císařský řez 19.den po polytraumatu, dítě 1940g) a neurochirurg (odsátí frontálních hygromů v mozku 22.den po úrazu). Po 3 letech jsou matka i dítě bez trvalých následků. Kazuistika 7: Poslední kazuistiku, která není z našeho vlastního klinického materiálu, uvádím jako další příklad nezbytnosti komplexního mezioborového řešení nečekaných dopravních traumat v těhotenství. V roce 2008 při srážce dvou tramvajových souprav ve Vřesině byla mezi mnoha zraněnými i těhotná žena ve 33.týdnu, jejíž vyproštění bylo velmi složité. Na policejních snímcích byla patrná komplikovaná 80-timinutová snaha o vyproštění zraněné těhotné z deformované tramvaje. Bylo třeba na místo kolize dopravit rozbrušovací agregát s kotouči na ocel a vyříznout celou stěnu tramvaje, za níž byla zraněná těhotná žena uvězněna. Těhotná s kovovou tyčí průměru 3 centimetry vraženou do hrudníku byla stále při vědomí, byla vyproštěna i se sedadlem vyříznutou boční stěnou tramvaje. Místo kolize tramvají bylo vzdáleno 500 metrů od nejbližší komunikace, proto obtížný transport zraněné ženy přes oranici komplikoval situaci. Těhotná byla na tramvajové 8

9 sedačce i s tyčí v hrudníku letecky transferována do nemocnice Ostrava-Fifejdy. Přehled příjmových diagnóz: corpus alienum metalicum axillae et hemithoracis l.dx., vulnus contusolacerum axillae dx., fractura scapullae l.dx. comminutiva, contusio pulmonum l.dx, fluidothorax l.dx.). Po přijetí proveden nejprve urgentní císařský řez (dítě 1970g) a teprve poté mohla být ošetřena zlomená lopatka. Pacientka byla propuštěna 11.den po úrazu a po císařském řezu, dítě po dalším týdnu. Ke zvládnutí podobných situací je nezbytná okamžitá vysoce odborná a organizovaná součinnost všech složek integrovaného záchranného systému. Role porodníka již v okamžiku avizování transportu těhotné ženy je nezastupitelná, je nezbytné rychlé rozhodnutí o provedení urgentního císařského řezu, vyžaduje-li to situace. Možnosti prevence dopravních úrazů v těhotenství Jedinou cestou, jak snížit riziko dopravních úrazů v těhotenství, je důraz na prevenci - výchovou veřejnosti k bezpečnějšímu chování se v silničním provozu. Stále existuje vysoké procento neinformovaných jak mezi laickou, tak i odbornou veřejností, včetně lékařů či dopravních policistů [5]. Základem je rutinní instruktáž v těhotenské poradně. Výchova je základem pro zlepšení stavu. Musí být zařazena do prenatální poradenské péče a musí zahrnovat instrukci o správném použití bezpečnostních pásů, povzbuzování k jejich užívání a vyvracení mýtů o možném poškození plodu. Informování pacientek o rizicích může zvýšit jejich povědomí o situacích, které je mohou ohrozit. Je nutné ženám zdůrazňovat, že i zdánlivě malý náraz může vést ke ztrátě plodu a proto každá těhotná musí být po jakémkoliv traumatu co nejdříve lékařsky vyšetřena, bez ohledu na skutečnou závažnost nárazu (kolize). Informovaná pacientka téměř jistě v případě úrazu nemocnici vyhledá [6]. Existují specifická doporučení týkající se užití bezpečnostních pásů. Těhotné by měly dostat ústní i písemné instrukce [7]. Poučené pacientky se signifikantně častěji poutají - a také se poutají správně (viz následující obrázky). 9

10 Závěry Při managementu dopravních úrazů je třeba zdůraznit několik zásad: jde-li o zraněnou těhotnou, pak by gynekolog měl být členem příjmového traumatologického týmu provede rychlou a přesnou diagnózu gravidity, gestačního stáří, vitality a životaschopnosti plodu i porodnické prognózy indikuje urgentní císařský řez jako životzachraňující výkon, a to nejen z indikace záchrany plodu, ale často i pro záchranu života matky, hrozí-li DIC žádoucí je následné sledování polytraumatizované ženy po propuštění z traumacentra významnou cestou prevence dopravních polytraumat v graviditě je instruktáž v těhotenské poradně 10

11 Literatura [1] Chames M.C. et al., Trauma During Pregnancy: Outcomes and Clinical Management. Clin Obstet Gynecol (2): [2] Hill C.C. et al., Trauma and Surgical Emergencies in the Obstetric Patient. Surg Clin N Am 88 (2008) [3] Klinich K.D. et al., Fetal outcome in motor vehicle crashes: effects of crash characteristics and maternal restraints. Am J Obstet Gynecol 2008;198:450.e1-450.e9 [4] Weir L.F. et al., Complete Fetal Transection After a Motor Vehicle Collision. Obstet Gynecol 2008;111, 2Pt2, [5] Johnson H.C. Car seatbelts in pregnancy: the practice and knowledge of pregnant women remain causes for concern. BJOG 2000 May, 107(5):644-7 [6] Patteson S.K. et al., The consequences of high-risk behaviors: trauma during pregnancy. J Trauma 2007 Apr; 62(4): [7] Kepák J. Polytrauma a těhotenství I: Nezbytnost a možnosti prevence. Praktická gynekologie 1/2004, s Autor: MUDr. Jiří Kepák,CSc. gynekolog Úrazové nemocnice v Brně Ponávka Brno j.kepak@unbr.cz 11