Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Ochrana krajiny a životního prostředí v ČR

Transkript

1 Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Ochrana krajiny a životního prostředí v ČR Jméno a příjmení: Tomáš Myška Třída: 9.A Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Mgr. Marcela Sasková Datum odevzdání:

2 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval/a sám/sama pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených... podpis strana 2

3 OBSAH 1. Úvod Počátky ochrany přírody v Česku První zákon na ochranu přírody v Česku Národní park Chráněná krajinná oblast Národní přírodní památka Krkonošský národní park Historie Naučná stezka KRNAP Zastávky naučné stezky Krkonoše Seznam literatury Přílohy: Obrazová příloha strana 3

4 1. Úvod Krajina je odborný geografický a ekologický pojem, který vědeckým způsobem popisuje vybranou část zemského povrchu s typickou kombinací přírodních a kulturních prvků a charakteristickou scenérií. K základním složkám krajiny patří reliéf, půda, vodstvo, klima, vegetační pokryv, zvířena a člověk. Jako přírodní krajina se nazývá území nedotčené lidskou činností, v němž dominují přirozené prvky, takových oblastí však na Zemi zbývá velmi málo. V současnosti převládá kulturní krajina vzniklá přetvořením původní přírodní krajiny činností člověka. Kulturní krajina je typ krajiny, která vznikla kombinací činnosti přírody a člověka. Kulturní krajinu lze rozdělit do čtyř typů: krajina lesohospodářská, zemědělská, těžební a sídelní. Lesohospodářská krajina převládá v ní les, který člověk využívá, vysazuje a ošetřuje. Zemědělská krajina patří sem pole, louky, pastviny, sady a vinice. Lidé se snaží zvyšovat úrodnost půdy oráním, hnojením, zavodňováním nebo odvodňováním. Musí ji chránit před škodlivým působením přepásání, působením srážkové vody a větru. Škodlivé může být i nadměrné používání průmyslových hnojiv nebo ochranných prostředků proti škůdcům. Těžební krajina krajina bývá velmi narušena povrchovou i podpovrchovou těžbou nerostných surovin. Lidé zarovnávají vytěžené prostory, pokrývají je vrstvou půdy a vracejí jim zeleň (rekultivace). Sídelní krajina přírodní složky krajiny jsou člověkem značně změněné. Platí to především pro městské krajiny. Na území města jsou domy, průmyslové závody a sklady, sítě ulic a náměstí, parkoviště i sportovní zařízení. Ve velkoměstech se vytváří městské podnebí, které je teplejší a více znečištěné než v lesohospodářské nebo zemědělské krajině. Velké plochy zaujímají města spojená v rozsáhlé sídelní oblasti. Kulturní krajiny jsou dnes navzájem propojené a tvoří složitou síť. Soubor všech kulturních krajin na Zemi geografové nazývají krajinná sféra. strana 4

5 2. Počátky ochrany přírody v Česku Za první snahu o ochranu přírody lze označit zřizování obor pro divokou zvěř. V oborách, které byly zřizovány již od 13. století bohatými šlechtici, byl silně omezený režim vstupu a hospodaření, v některých případech (např. okolí Netolic) byly dokonce vystěhovány při zakládání obory celé vesnice. Zvěř chovaná v oborách potřebovala zachování přirozeného prostředí s vysokou biodiverzitou, a tak díky oborám zůstaly zachované velké relativně neporušené části přírody až do pozdního novověku (např. Křivoklátsko).Ochrana přírody se zrodila na začátku 19. století jako snaha zabránit plošné exploataci přírodních zdrojů. Původní funkcí ochrany přírody byla konzervace relativně poškozených částí přírody formou vyhlašování striktních rezervací, s vyloučením hospodaření a často i přístupu člověka. Nejstarší rezervace v Česku : Žofínský prales - vyhlášen 1838 na panství Buquoyů Hojná voda - vyhlášen 1838 na panství Buquoyů Boubínský prales - vyhlášen 1858 na panství Schwarzenbergů Ve dvacátém století přebral postupně garanci nad ochranou přírody stát. Ten pokračoval ve vyhlašování dalších rezervací i větších chráněných území. Nejstarším národním parkem na světě je Yellowstonský národní park v USA, vyhlášený již roku 1872.V předválečném období nebyla u nás ochrana přírody nijak právně kodifikována a patronaci nad ní převzali vyškolení odborníci, tzv. konzervátoři, jejichž prací bylo vyhledávat cenná území (na základě vlastní zkušenosti nebo existujících biologických průzkumů) a vyhlašovat je jako rezervace. 3. První zákon na ochranu přírody v Česku V roce 1956 byl schválen první zákon na ochranu přírody, 40/1956 Sb. Zákon byl velice stručný a místy spíš deklarativní. Persekuoval spíše prosté občany, než velké podniky, což bylo dáno tím, že omezování průmyslu a zemědělství nebylo v zájmu tehdejšího režimu (dokonce se otevřeně mluvilo o boji s přírodou). Zákon definoval kategorie chráněných území (územní ochrana): národní park - platí dodnes chráněná krajinná oblast - platí dodnes strana 5

6 státní přírodní rezervace - tato kategorie již neexistuje chráněný přírodní výtvor - tato kategorie již neexistuje chráněný park a zahrada - tato kategorie již neexistuje chráněná studijní plocha - tato kategorie již neexistuje Dále zákon obsahoval seznam chráněných druhů rostlin a živočichů (u nichž bylo zakázáno rušení, lov, sběr, narušování jejich prostředí) - druhová ochrana. Zvláštní kategorií byly částečně chráněné druhy rostlin, což byly takové druhy, u nichž bylo možné sbírat nadzemní části, např. bledule jarní (Leucojum vernum) nebo prvosenka jarní (Primula veris). 3.1 Národní park (NP). V Česku se nachází čtyři národní parky: Krkonošský národní park, Národní park Podyjí, Národní park Šumava a Národní park České Švýcarsko. Patří mezi zvláště chráněná území v Česku. Jejich status upravuje zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Nejstarší z nich je Krkonošský národní park (vyhlášen v roce 1963), největší je Národní park Šumava ( ha). 3.2 Chráněná krajinná oblast (CHKO), je dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéf (geografie)reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů s hojným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány, popřípadě znovu vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití CHKO je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných území.chko se vyhlašují vládním nařízením. Správa chráněné krajinné oblasti má na území CHKO pravomoci státní správy, tedy vede správní řízení a je dotčeným orgánem ve stavebním řízení. Správy CHKO sdružuje jedna zastřešující organizace Agentura ochrany přírody a krajiny se sídlem v Praze. Na území České republiky je vyhlášeno 25 CHKO o celkové rozloze ha. Mezi nejznámější a také nejnavštěvovanější CHKO v ČR patří CHKO Šumava, CHKO Český ráj, CHKO Český kras. 3.3 Národní přírodní památka (NPP). Mezi NPP jsou zařazovány geologické nebo geomorfologické útvary (jeskyně, geologické profily), naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů fauny a flóry v ekosystému, i útvary zformované lidskými aktivitami (historické parkové úpravy krajiny). Ochrana NPP je stanovena v paragrafu 35 zákona č. strana 6

7 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Ochrana vylučuje veškeré činnosti, které by mohly objekt či území poškodit nebo zničit. Pokud je toto zaručeno, není vyloučeno hospodářské využití národní přírodní památky. V praxi se tak děje jen výjimečně. Název CHKO Datum vyhlášení Rozloha (ha) CHKO Beskydy CHKO Bílé Karpaty CHKO Blaník CHKO Blanský les CHKO Broumovsko CHKO České středohoří CHKO Český kras CHKO Český les CHKO Český ráj CHKO Jeseníky CHKO Jizerské hory CHKO CHKO Křivoklátsko CHKO Labské pískovce CHKO Litovelské Pomoraví strana 7

8 CHKO Lužické hory CHKO Moravský kras CHKO Orlické hory CHKO Pálava CHKO Poodří CHKO Slavkovský les CHKO Šumava CHKO Třeboňsko CHKO Žďárské vrchy CHKO Železné hory strana 8

9 4. Krkonošský národní park Krkonošský národní park, též KRNAP, je chráněné území v severní části České republiky. Z velké části leží na severozápadu okresu Trutnov, ale zasahuje také do okresu Semily a Jablonec nad Nisou. Severní hranice parku je vedena po státní hranici, která ho současně odděluje od Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně Krkonoš. Hranice ochranného pásma dále pokračuje od Žacléře, k Mladým Bukům, Rudníku, Vrchlabí, Jilemnici, Vysokému nad Jizerou a ke Kořenovu. 4.1 Historie Krkonošský národní park byl vyhlášen 17. května 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském Karkonoskem Parku Narodowem, který byl založen 16. ledna Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo vyhláškou vlády č. 58/1986 Sb. Vládním nařízením č. 165/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku. 4.2 Naučná stezka KRNAP Naučná stezka začíná u Rýchorské boudy. K ní se dostanete po strmějším, ale kratší cestě z Horního Maršova nebo po pozvolnější, ale delší cestě ze Svobody nad Úpou. Délka trasy: 6 km Popis trasy: Naučná stezka Rýchory má 10 zastávek, prochází nejcennějšími partiemi Krkonošského národního parku. Trasa je vedena po turisticky značených cestách a vede od vyhlídky Maxovka s odbočkou k Rýchorské studánce směrem ke křižovatce cest Kutná na Dvorský les a vrací se nad Sněžnými Domky zpět. strana 9

10 Naučná stezka Rýchory je přístupná od 1. května do 31. října Zastávky naučné stezky Zastávka č. 1 Vyhlídka na Kutné - Maxovka (panorama) V severní části Rýchorského hřbetu byla v roce 1892 vybudována první bouda ve vrcholové oblasti Rýchor - Maxova bouda (Maxovka). Objekt po druhé světové válce zchátral a staré základy byly využity k vybudování stávající vyhlídky. Při jasném počasí lze shlédnout panorama východních Krkonoš. Zleva: Černá hora m, Světlá hora m, Liščí hora m, Zadní Planina m, Luční hora m, Studniční hora m, Sněžka m, Svorová hora m, Pomezní hřeben, Dlouhý hřeben, který se táhne až k Hornímu Maršovu, konečně pak i malebné Lysečinské a Albeřické údolí. Zastávka č. 2 Rýchorská bouda Bouda leží v nadmořské výšce m. Byla vystavěna v letech V polovině sedmdesátých let ji získala Správa KRNAP. Po rozsáhlé rekonstrukci zde od roku 1986 působí Středisko ekologické výchovy (nyní Krkonošské středisko ekologické výchovy), které tak patří mezi nejstarší zařízení svého druhu u nás. Zastávka č. 3 Rýchorská studánka - odbočka z hlavní trasy Rýchorská studánka vyvěrá na svahovém prameništi. Pramení zde výborná pitná voda, kterou jsou zásobeni obyvatelé Horního Maršova i nedaleká Rýchorská bouda. Zastávka č. 4 Kutná - rozcestí Zastávka nás seznámí s nejvýznamnějšími živočichy žijícími v oblasti Rýchor. Zastávka č. 5 Slatina u Dvorského lesa Zastávka nás seznámí s rostlinami vyskytujícími se v této lokalitě. strana 10

11 Zastávka č. 6 Dvorský les Nacházíme se v nejvyšší partii Rýchorského hřebene, v I. zóně národního parku (1033 m n. m.). Dvorský les je někdy zván i "Rýchorský prales", ale tento název není přesný, jelikož porost byl částečně založen uměle. Zastávka č. 7 Pohraniční opevnění Pevnostní objekty v prostoru Rýchor tvoří součást mohutné a nikdy nedokončené linie stálého československého opevnění budovaného v letech jako hráz proti tehdejšímu fašistickému Německu. Zastávka č. 8 Smrčina Rozsáhlá devastace krkonošských lesů v 16. až 18. století podstatně zasáhla i do druhové skladby lesních porostů na Rýchorách. Ve výšce nad 1000 m n. m. se rozkládají horské smrčiny. Zastávka č. 9 Sněžné Domky Luční enkláva Sněžné Domky (dříve Weiselt) leží v závětrném prostoru, kde se každoročně hromadí sníh a setrvává zde až do pozdního jara. Odtud pramení i staré rčení "Není na Rýchorách jaro, dokud leží na Weiseltu sníh". Zastávka č. 10 Rýchorská květnice Nacházíme se v místě, odkud je nejkrásnější panoramatický výhled na východní Krkonoše. Rýchorská květnice představuje část severozápadního svahu Rýchor, kde byla v r vyhlášena stejnojmenná botanická rezervace. strana 11

12 4.3 Krkonoše jsou významným centrem letní i zimní turistiky. Nejvýznamnější turistická střediska oblasti jsou: Špindlerův Mlýn Pec pod Sněžkou Harrachov Rokytnice nad Jizerou Szklarska Poręba (Polsko) Karpacz (Polsko) Pohled ze Sněžky na Studniční horu Nejvyšší bod Nadřazený celek Sousední celky Podřazené celky Světadíl Státy Horniny Poznámka Sněžka (1602 m) Krkonošská oblast Jizerské hory, Rudawy Janowickie, Broumovská vrchovina, Krkonošské podhůří Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy, Vrchlabská vrchovina Evropa Česko Polsko žula, svor, břidlice, vápenec nejvyšší pohoří ČR strana 12

13 Povodí Labe, Odra Z hotelů lze podnikat výlety turistické i za poznáním a zábavou: kabinková lanovka na Černou Horu, lanovky na Sněžku, lázeňské město Jánské Lázně, Trutnov s Muzeem, krytým bazénem, koupaliště s tobogánem, Galerie antického umění v Hostinném, katakomby v Žacléři, Bozkovské dolomitové jeskyně, Krkonošské muzeum ve Vrchlabí, Adršpašské a Teplické skály. SAFARI a ZOO ve Dvoře Králové, Hvězdárna v Úpici, Ratibořice a Babiččino údolí, značené turistické trasy a mnoho dalších možností. strana 13

14 5. Seznam literatury Ochrana přírody v česku Wikipedie otevřená encyklopedie. Dostupné na WWW: < Chráněná krajinná oblast - Wikipedie otevřená encyklopedie. Dostupné na WWW: < Krkonošský národní park - Wikipedie otevřená encyklopedie. Dostupné na WWW: < strana 14

15 Obrazová příloha strana 15

16 strana 16

17 strana 17