Obytný soubor Májovková

Transkript

1 Biologický průzkum Obytný soubor Májovková Jan Losík červenec

2 Název akce: Obytný soubor Májovková Charakter akce: Novostavba Zadavatel: EMPLA AG, spol. s r. o. Za Škodovkou Hradec Králové tel.: tel./fax: empla@empla.cz web: Zpracovatel: Mgr. Jan Losík, Ph.D. Schweitzerova Olomouc osoba autorizovaná k provádění posouzení podle 45i a 67 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění IČ: Tel.: jan.losik@gmail.com. V Olomouci

3 OBSAH 1. Zadání a cíle průzkumu Popis záměru Charakteristika zájmového území Biologická charakteristika zájmového území Předpokládané vlivy záměru na rostliny a živočichy Zmírňující opatření Závěr Použitá literatura a podklady

4 1. Zadání a cíle průzkumu Předkládaný biologický průzkum byl vypracován na základě objednávky č. 318/04/10 firmy EMPLA AG, spol. s r. o., Hradec Králové. Předmětem průzkumu je území určené k výstavbě souboru bytových a rodinných domů a související infrastruktury. Cílem průzkumu je popsat charakter rostlinných a živočišných společenstev na místě plánované stavby a vyhodnotit vliv záměru na živou přírodu v kontextu okolní krajiny. Zvláštní pozornost byla věnována vzácným a zvláště chráněným druhům dle zákona č. 114/92 Sb., v platném znění. 2. Popis záměru Obytný soubor Májovková, Praha 22 Pitkovice se nachází poblíž hranice katastrálních území Pitkovice a Čestlice. Pozemek pro výstavbu obytného souboru je na p.č. 219/4, 219/3 a 219/2 k.ú. Pitkovice. Pozemek je ze západu vymezen komunikací K Čestlicům, ze severu bezprostředně navazuje na stávající bytové domy při ulici Májovková a rodinné domy při ulicích Kozáková, Smržová a Čirůvková (obr. 1). Plánovaný obytný soubor obsahuje: - 7 bytových domů o cca 159 b.j rodinných domů, každý o jedné b.j. - Splašková kanalizace včetně přípojek - Vodovod včetně přípojek - Dešťová kanalizace včetně přípojek - Rozvody NN, VN, - Veřejné osvětlení - STL plynovod včetně přípojek - Teplovody - Komunikace včetně parkovacích stání a komunikační zeleně - 2x autobusová zastávka - Telekomunikační rozvod - Přeložka kabelů společnosti O2 - Terénní úpravy - Opěrky - Oplocení pozemků rodinných domů a předzahrádek Celková plocha dotčená realizací záměru bude cca 22 ha. 3. Charakteristika zájmového území Zájmové území se nachází na východním okraji Prahy mezi Uhříněvsí a Průhonicemi. Podle biogeografického členění ČR spadá do Českobrodského bioregionu. Reliéf má charakter ploché tabule mírně ukloněné k severozápadu (Pražská plošina). Podloží je tvořeno souvrstvím paleozoických usazenin (břidlice, pískovce, křemence), které jsou kryté spraší. Půdy jsou zastoupeny karbonátovou černozemí. Bioregion patří k velmi starým sídelním oblastem, trvale byl osídlen již od neolitu. Většina lesů byla v minulosti smýcena, dnes lesy 4

5 kryjí zlomek plochy bioregionu. Na odlesněných místech převažují agrikultury. Potenciální přirozenou vegetaci tvořily háje svazu Carpinion, a to zejména Melampyro nemorosi- Carpinetum. Přirozená náhradní vegetace je především reprezentována travobylinnými porosty a křovinami svazu Prunion spinosae. Dotčené území je z části ovlivněno nedávnou výstavbou, na níž plánovaný záměr bezprostředně navazuje (obr. 1). Okolní krajina je převážně využívána k zemědělskému hospodaření. Nachází se zde však i řada sídel, která se v posledních letech rychle rozšiřují v souvislosti s bytovou výstavbou v okolí Prahy. Území spadá do teplé klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou 8-9 C a srážkovými úhrny 611 mm. Ploch a určená k výstavbě leží v nadmořské výšce asi 290 m. Lokalita leží nedaleko hranic Přírodního parku Botič Milíčov, kde jsou předmětem ochrany především nivy podél meandrujícího Botiče a Pitkovického potoka. Přírodní park představuje fragment dosud zachované historické kulturní krajiny a zahrnuje i 2 maloplošná ZCHÚ. Obrázek 1: Letecký snímek ovlivněného území. 4. Biologická charakteristika zájmového území Na místě plánované stavby byl během července roku 2010 proveden biologický průzkum zaměřený na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Plocha určená k výstavbě byla ještě v nedávné minulosti využívána jako pole. V současnosti není nijak využívána 5

6 vyskytuje se zde jen ruderální vegetace. V severní části se nacházejí plochy, které byly nedávno zcela zbaveny vegetace v souvislosti se stavebními pracemi. Na těchto plochách se jen ojediněle vyskytuje rmen rolní a podběl lékařský. Při severním okraji se také nachází zemní val z nahrnuté ornice, na němž se vytvořil souvislý porost s převahou rmenu, merlíků, lebedy lesklé, máku vlčího a svízele přítuly. Vyskytuje se zde také zemědým lékařský, locika kompasová, svlačec rolní, jetel plazivý, podběl lékařský, turanka kanadská, mrkev obecná, penízek rolní a oves setý. Naprostá většina plochy určené k výstavbě obytného souboru je však obsazena souvislým porostem ruderálních druhů s velmi nízkou druhovou diverzitou. Jedná se o bývalé pole, které je však již několik let ponecháno ladem. Dominantou porostu je pcháč oset, k němu se pak mozaikovitě přidávají další druhy jako vrbovka žláznatá, ovsík vyvýšený, bodlák kadeřavý, kopřiva dvoudomá, starček přímětník, svízel přítula a pýr plazivý. Roztroušeně se v porostu vyskytují také mák vlčí, starček přímětník, pryšec chvojka, turan roční, rdesno červivec, bodlák obecný, šťovík kadeřavý, vikev chlupatá, vikev plotní, třtina křovištní, silenka širolistá, kuklík městský, jitrocel kopinatý, srha laločnatá a pampeliška lékařská. Na západním okraji podél silnice roste pelyněk černobýl, lopuch plstnatý, kopřiva dvoudomá a ovsík vyvýšený. Jinak je plocha obklopena poli, na nichž jsou pěstovány běžné zemědělské plodiny. Dřeviny se na místě stavby nevyskytují, podél silnice na západě je nepravidelná jabloňová alej. Z uvedeného popisu je zřejmé, že vegetace na lokalitě je z hlediska ochrany přírody nevýznamná. Nevyskytují se zde žádné vzácné ani zákonem chráněné druhy a ani struktura porostů není ve srovnání s vegetací okolní krajiny nijak výjimečná. Přehled všech 93 zaznamenaných druhů vyšších rostlin je uveden v tabulce 1. Obrázek 2: Pohled na zájmovou plochu od západu. 6

7 Tabulka 1: Přehled zjištěných druhů vyšších rostlin vědecký název český název Aethusa cynapium tetlucha kozí pysk Agrostis capillaris psineček obecný Achillea millefolium řebříček obecný Alopecurus pratensis psárka luční Amaranthu retroflexus laskavec ohnutý Anagallis arvensis drchnička rolní Anthemis arvensis rmen rolní Arabidopsis thaliana huseníček rolní Arctium tomentosum lopuch plstnatý Arrhenatherum elatius ovsík vyvýšený Artemisia vulgaris pelyněk černobýl Atriplex patula lebeda rozkladitá Atriplex sagittata lebeda lesklá Bromus inermis sveřep bezbranný Bromus sterilis sveřep jalový Calamagrostis epigejos třtina křovištní Capsella bursa-pastoris kokoška pastuší tobolka Cardus crispus bodlák kadeřavý Carduus acanthoides bodlák obecný Cichorium intybus čekanka obecná Cirsium arvense pcháč oset Conium maculatum bolehlav plamatý Convolvulus arvensis svlačec rolní Crepis biennis škarda dvouletá Dactylis glomerata srha laločnatá Daucus carota mrkev obecná Descurainia sophia úhorník mnohodílný Echinochloa crus-galli ježatka kuří noha Echium vulgare hadinec obecný Elytrigia repens pýr plazivý Epilobium ciliatum vrbovka žláznatá Epilobium montanum vrbovka horská Equisetum arvense přeslička rolní Erigeron annuus turan roční Erysimum cheiranthoides trýzel malokvětý Euphorbia helioscopia pryšec kolovratec Fumaria officinalis zemědým lékařský Galeopsis tetrahit konopice polní Galinsoga ciliata pěťour srstnatý Galium aparine svízel přítula Geranium pusillum kakost maličký Geum urbanum kuklík městský Heracleum sphondylium bolševník obecný Chenopodium album merlík bílý Chenopodium bonus-henricus merlík všedobr Chenopodium ficifolium merlík fíkolistý Impatiens parviflora Lactuca serriola Lamium album Lamium purpureum Lathyrus tuberosus Linaria vulgaris Lolium perenne Malus domestica Matricaria discoidea Matricaria recutita Medicago sativa Melilotus alba Myosotis arvensis Neslia paniculata Papaver rhoeas Pastinaca sativa Persicaria maculosa Plantago lanceolata Plantago major Poa annua Polygonum aviculare Potentilla anserina Ranunculus acris Rumex crispus Rumex obtusifolius Rumex thyrsiflorus Senecio jacobaea Setaria viridis Silene latifolia Sinapsis arvensis Solidago canadensis Sonchus arvensis Sonchus oleraceus Symphytum officinale Tanacetum vulgare Taraxacum sec. Ruderalia Thlaspi arvense Trifolium pratense Trifolium repens Tripleurospermum inodorum Tussilago farfara Urtica dioica Veronica arvensis Veronica persica Vicia cracca Vicia sepium Viola arvensis netýkavka malokvětá locika kompasová hluchavka bílá hluchavka nachová hrachor hlíznatý lnice květel jílek vytrvalý jabloň domácí heřmánek terčovitý heřmánek pravý tolice setá komonice bílá pomněnka rolní řepinka latnatá mák vlčí pastinák setý rdesno červivec jitrocel kopinatý jitrocel větší lipnice roční rdesno ptačí mochna husí pryskyřník prudký šťovík kadeřavý šťovík tupolistý šťovík rozvětvený starček přímětník bér zelený silenka širolistá hořčice polní zlatobýl kanadský mléč rolní mléč zelinný kostival lékařský vratič obecný pampeliška lékařská penízek rolní jetel luční jetel plazivý heřmánkovec nevonný podběl lékařský kopřiva dvoudomá rozrazil rolní rozrazil perský vikev ptačí vikev plotní violka rolní 7

8 Charakter společenstva živočichů na místě stavby odpovídá stavu biotopu. Vyskytují se zde jen druhy adaptované na život v polních kulturách. Ze savců byl zaznamenán trvalý výskyt hraboše polního (Microtus arvalis), krtka obecného (Talpa europaea), myšic rodu Apodemus a zajíce polního (Lepus europaeus). Na ploše byly také zaznamenány pobytové stopy ježka západního (Erinaceus europaeus) a lasic (Mustela sp.), tyto druhy na zarůstajícím poli zřejmě jen hledají potravu a trvalé úkryty mají v nejbližších porostech dřevinné vegetace. Z ptáků na lokalitě hnízdí bažant obecný (Phasianus colchicus) a skřivan polní (Alauda arvensis). Na plodících pcháčích a bodlácích pak sbírají potravu stehlíci obecní (Carduelis carduelis). Výskyt plazů ani obojživelníků nebyl zjištěn. Lokalita svým charakterem neodpovídá stanovištním nárokům většiny druhů z těchto skupin. Zástupci bezobratlých byli sledováni pouze orientačně s důrazem na zjištění přítomnosti zvláště chráněných druhů. V porostech ruderálních rostlin byly zaznamenány zejména běžné druhy hmyzu (saranče ladní Omocestus haemorrhoidalis, kvapník modrý Harpalus affinis, mravenec obecný Lasius niger, včela obecná Apis mellifica). Z motýlů pak modrásek jehlicový (Polyommatus icarus), bělásek řepkový (Pieris napi), babočka kopřivová (Aglais urticae), okáč luční (Maniola jurtina), okáč bojínkový (Melanargia galathea), soumračník rezavý (Ochlodes sylvanus) a lišaj pupalkový (Proserpinus proserpina). Ze zvláště chráněných druhů byli na místě stavby ojediněle pozorováni jen ohrožení čmeláci rodu Bombus (B. terrestris, B. lapidarius), kteří sbírali potravu na květech pcháče a bodláků. Jejich hnízda se však na dotčené ploše zřejmě nenacházejí. 5. Předpokládané vlivy záměru na rostliny a živočichy Realizace záměru se dotkne pouze porostů ruderální vegetace na bývalém poli. Ke kácení dřevin nedojde. Ovlivněné porosty nejsou z hlediska ochrany přírody významné, na lokalitě se nevyskytují žádné vzácné ani chráněné druhy rostlin. Likvidace vegetačního krytu a zastavění lokality bude znamenat úbytek rozlohy biotopů pro přítomné živočichy. Pokud terénní úpravy proběhnou mimo hnízdní období, budou z obratlovců přímo ohroženy jen běžné druhy zemních savců. Většina obratlovců zaznamenaných na místě záměru bude jeho realizací dotčena jen prostřednictvím snížení rozlohy potenciálních potravních biotopů. V okolí záměru se však nacházejí plochy, kde mohou dotčení jedinci nalézt náhradní biotopy. Pro zjištěné živočichy tak realizace záměru nebude znamenat ohrožení jejich existence v širším okolí. Vliv na zjištěné zvláště chráněné druhy živočichů bude omezen pouze na čmeláky rodu Bombus. Jejich ovlivnění bude spíše zanedbatelné, bude spočívat pouze v lokálním úbytku potravních stanovišť, tvořených kvetoucími porosty ruderálních rostlin. Tímto však nedojde k ohrožení jejich populací, které jsou vázány na úkryty mimo ovlivněnou plochu. Jejich výskyt na lokalitě také nebyl nikterak početný a v širším okolí jsou plochy s obdobnou vegetací, které dělnicím čmeláků poskytnou dostatečné potravní příležitosti. K rušení živočichů při stavebních pracích nedojde, neboť lokalita je obklopena poli a zástavbou, takže se v jejím okolí nevyskytují žádné citlivé druhy.

9 6. Zmírňující opatření Pro maximální snížení negativních vlivů plánované stavby na biotu dotčené lokality doporučuji tato opatření: Přípravu pozemku pro stavbu (likvidaci porostů a terénní úpravy) doporučuji provádět mimo období hnízdění (od konce července do února). Tím bude vyloučeno riziko likvidace snůšek ptáků hnízdících na zemi (bažant, skřivan) i mláďat drobné zvěře (zajíc polní). Na okrajích budoucího bytového souboru doporučuji založit výsadby křovin a stromů, které v budoucnu poskytnou úkryt a potravu ptákům a drobným živočichům. Vhodně jsou bohatě plodící stromy, jako je jeřáb ptačí, třešeň ptačí, hlohy, morušovník černý nebo i tradiční ovocné dřeviny jako jabloně a hrušně. 7. Závěr Úkolem předloženého průzkumu bylo popsat společenstva rostlin a živočichů na ploše určené k výstavbě záměru Obytný soubor Májovková. Posuzovaná lokalita není součástí žádného zvláště chráněného území, ani územního systému ekologické stability. Během realizace záměru dojde jen k likvidaci ruderální vegetace. Část lokality bude trvale zastavěna budovami nebo zpevněnými povrchy. Na základě terénního průzkumu na lokalitě bylo zjištěno, že na místě plánované stavby se nachází opuštěné pole zarostlé druhově chudým společenstvem běžných plevelů. Vegetace na přímo dotčené ploše tedy není z hlediska ochrany přírody nijak hodnotná. V okolí se nacházejí pole a zastavěná území sídel, biologicky významnější biotopy nalezneme nejblíže na území Přírodního parku Botič Milíčov, jehož území však nebude realizací stavby ovlivněno. Všechny zaznamenané druhy živočichů jsou přizpůsobeny k životu v člověkem silně ovlivněných biotopech. V daném území mají stabilní populace, které osidlují vhodná stanoviště i v těsném okolí místa záměru. Ovlivnění sledované plochy proto nezpůsobí jejich vymizení. Ze zvláště chráněných druhů byl na lokalitě zaznamenán jen ojedinělý výskyt ohrožených čmeláků rodu Bombus. Jejich ovlivnění však bude minimální, neboť svá hnízda umisťují mimo dotčenou plochu. Vzhledem k vlastnostem záměru, charakteru okolí lokality a kvalitě dotčených biotopů a společenstev lze konstatovat, že posuzovaný záměr nebude mít významný negativní dopad na biologicky významné hodnoty v území. Vlivy záměru na živou přírodu je možné dále zmírnit provedením navržených opatření. 9

10 8. Použitá literatura a podklady Anděra, M., Horáček I. (1982): Poznáváme naše savce. Mladá fronta. Baruš, V., Oliva, O. (ed.) (1992): Plazi. Academia, Praha. Buchar, J., Ducháč, V., Hůrka, K. & Lellák, J. (1995): Klíč k určování bezobratlých. Scientia, Praha. Beneš J. a kol. (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha, 857 pp. Culek M. (ed.) (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. Hudec K. a kol. (1983) Fauna ČR: Ptáci, díl III/2. Academia, Praha. Hudec K. a kol. (1994) Fauna ČR: Ptáci, díl I. Academia, Praha. Hudec K. a kol. (2005) Fauna ČR: Ptáci, díl II/1,2. Academia, Praha. Kubát, K., Hrouda, L., Chrtek J.jun., Kaplan, Z., Kirschner, J. & Štěpánek J. (eds.) (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha,. Neuhäuslová Z. et Moravec J. (eds.) et coll. (1997): Mapa přirozené potencionální vegetace ČR. BÚ ČSAV, Průhonice. Quitt, E. (1975): Klimatické oblasti ČSR. 1: Geodetický ústav ČSAV, Brno. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. 10