VÚP v Praze pilotní verze RVP GV erven 2004

Transkript

1

2

3 Obsah OBSAH... 3 AUTORSKÝ KOLEKTIV... 5 ÚVOD VYMEZENÍ RÁMCOVÉHO VZDLÁVACÍHO PROGRAMU PRO GYMNAZIÁLNÍ VZDLÁVÁNÍ Systém kurikulárních dokument Specifické principy Rámcového vzdlávacího programu pro gymnaziální vzdlávání ÁST B ORGANIZANÍ USPOÁDÁNÍ VZDLÁVÁNÍ V GYMNÁZIU PODMÍNKY PIJETÍ KE VZDLÁVÁNÍ V GYMNÁZIU ZPSOB A PODMÍNKY UKONOVÁNÍ VZDLÁVÁNÍ V GYMNÁZIU A ZÍSKÁNÍ DOKLADU O DOSAŽENÉM STUPNI VZDLÁNÍ ÁST C POJETÍ A CÍLE GYMNAZIÁLNÍHO VZDLÁVÁNÍ KLÍOVÉ KOMPETENCE VZDLÁVACÍ OBLASTI JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE LOVK A PÍRODA LOVK A SPOLENOST LOVK A SVT PRÁCE LOVK A ZDRAVÍ UMNÍ A KULTURA INTEGRUJÍCÍ TÉMA OBOR (hudební, výtvarný) INFORMANÍ A KOMUNIKANÍ TECHNOLOGIE PREZOVÁ TÉMATA VÝCHOVA K SOCIÁLNÍM DOVEDNOSTEM VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA MEDIÁLNÍ VÝCHOVA RÁMCOVÝ UEBNÍ PLÁN ÁST D VZDLÁVÁNÍ ŽÁK SE SPECIÁLNÍMI VZDLÁVACÍMI POTEBAMI Žáci z odlišného kulturního a sociáln znevýhodujícího prostedí VZDLÁVÁNÍ MIMOÁDN NADANÝCH ŽÁK Projevy mimoádn nadaných Pé e školy o rozvoj nadání Pístup u itele ke vzdlávání mimoádn nadaných MATERIÁLNÍ, PERSONÁLNÍ, PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ, PSYCHOSOCIÁLNÍ, HYGIENICKÉ A ORGANIZANÍ PODMÍNKY PRO REALIZACI GYMNAZIÁLNÍHO VZDLÁVÁNÍ Materiální podmínky Personální a pedagogicko-psychologické podmínky Podmínky bezpe nosti a hygieny duševní a fyzické práce Psychosociální podmínky Organiza ní a ídící podmínky ZÁSADY PRO PÍPRAVU ŠKOLNÍHO VZDLÁVACÍHO PROGRAMU SLOVNÍEK POJM

4

5 Autorský kolektiv Koncepce: PhDr. Jaroslav Jeábek, CSc., PhDr. Stanislava Krková, Mgr. Lucie Huínová, PhDr. Adriena Smejkalová, CSc. Autoi: Mgr. Olga Doležalová, RNDr. Josef Herink, PhDr. Taána Holasová, CSc., PhDr. Viola Horská, RNDr. Jan Houska, CSc., Mgr. Martina Hovorková, Mgr. Lucie Huínová, PhDr. Dagmar Hudecová, Mgr. Alexandros Charalambidis, PhDr. Jaroslav Jeábek, CSc., PhDr. Zdenk Jonák, Mgr. Svatava Janoušková, PhDr. Stanislav Kodet, CSc., PhDr. Stanislava Krková, RNDr. Alena Klová, RNDr. Jan Maršák, CSc., PhDr. Jiina Masaíková, RNDr. Josef Novák, CSc., PaedDr. Markéta Pastorová, PaedDr. Hana Pernicová, Mgr. Marie Rokosová, PhDr. Adriena Smejkalová, CSc., PhDr. Jitka Tmová, PaedDr. Jan Tupý Prof. PhDr. Zdenk Beneš, CSc., Doc. RNDr. Vra ížková, CSc., Doc. PhDr. Václav Drábek, CSc., Mgr. Jakub Huín, Doc. PhDr. Jan Jirák, Doc. PhDr. Josef Valenta, CSc., PhDr. Jaroslav Vanát, Doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc. Spolupracovníci: Doc. RNDr. Hana trnáctová, CSc., RNDr. Jií Dittrich, RNDr. Zdena Hamhalterová, PhDr. Bohuslav Hoffmann, CSc., PhDr. Jana Hoffmannová, DrSc., RNDr. Leonora Kitzbergerová, RNDr. Dobroslav Matjka, CSc., RNDr. Irena Pádná, Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc., PhDr. Marie Wiedenová Konzultanti: Mgr. Vra Berkovská, Doc. PhDr. Petr A. Bílek, CSc., Mgr. Kateina Borodinová, Mgr. Olga Blažková, Mgr. František Brož, RNDr. Jarmila Burešová, Doc. RNDr. Jaroslav erný, CSc., Mgr. Blanka inátlová, Mgr. Marcela Danajoviová, Ing. Libuše Drábková, Mgr. Eva Dvoáková, PaedDr. Jaroslava Dudková, Mgr. Dana Forýtková, RNDr. Marta Goldová, RNDr. Hana Gorodecká, RNDr. František Hasch, PhDr. Vítzslava Hlaváová, Doc. RNDr. Jií Kadleek, Mgr. Kateina Karasová, Mgr. Jaromír Kašpar, Mgr. Kvta Klierová, Mgr. Dagmar Kocichová, RNDr. Helena Kommová, Mgr. Radek Kopený, Mgr. Zuzana Kostincová, Prof. PhDr. Marie Krmová, CSc., Mgr. Lenka Kubátová, Mgr. Jindra Kuglerová, PhDr. Zdeka Kutinová, Mgr. Martin Liebzeit, Mgr. Iveta Macánová, Mgr. Ludmila Malysiaková, Jana Matušková, Mgr. Ivana Mdílková, Mgr. Petr Nmec, PaedDr. Hana Nozarová, Mgr. Miloslav Pelc, Mgr. Blanka Pešoutová, Ing. Eva Píšová, RNDr. Marie Pokorná, Mgr. Jan Sedláek, PaedDr. Zuzana Sehnalová, Mgr. Jií Stejskal, Doc. PhDr. Karel Šebesta, CSc., Mgr. Ivan Šembera, PhDr. Jasa Šlédrová, CSc., PaedDr. Renata Teršová, RNDr. Vra Vaková, PhDr. Eva Vondráková 5

6

7 Úvod Kurikulární reforma, jejíž principy byly zformulovány v Národním programu rozvoje vzdlávání, tzv. Bílé knize, zavádí do vzdlávání nový model dvoustupového kurikula, založený na participaci škol pi tvorb kurikulárních dokument, ímž významn posiluje jejich autonomii a odpovdnost za kvalitu vzdlávání. Na státní úrovni vznikají rámcové vzdlávací programy (RVP), které stanovují závazný rámec vzdlávání a standardní vzdlávací obsah pro pedškolní, základní i stední vzdlávání. Druhou úrove tvoí školní vzdlávací programy (ŠVP), které pipravují samy školy, a tím mohou významn ovlivnit vzdlávání nejen ve fázi realiza ní (pedagogickými metodami a formami), ale již ve fázi projektové. Pi tvorb vlastních ŠVP mohou školy zohlednit specifika, zámry a podmínky školy i regionu. MŠMT spole n se zpracovateli RVP se rozhodlo ovit postupy potebné pro zavádní dvoustupové tvorby kurikula, zejména metodiku tvorby ŠVP, na vybraném vzorku pilotních škol. V souvislosti s novým konceptem gymnaziálního vzdlávání byla proto vytvoena pilotní verze 1 Rámcového vzdlávacího programu pro gymnaziální vzdlávání (RVP GV), podle níž bude 16 vybraných pilotních škol z celé eské republiky ovovat od záí roku 2004 do bezna roku 2006 tvorbu školních vzdlávacích program. Pilotní verze RVP GV vznikla na základ výsledk veejného pipomínkového ízení k první pracovní verzi RVP GV, které probhlo v období od záí do prosince Výsledky pipomínkového ízení byly zveejnny na internetových stránkách Výzkumného ústavu pedagogického a informovala o nich média. První pracovní verze RVP GV vyznla v pipomínkovém ízení pomrn pozitivn, odborná veejnost dokument hodnotila jako vykro ení správným smrem a užite ný krok k reform gymnaziálního vzdlávání. Po vyhodnocení pipomínkového ízení byl text RVP GV v návaznosti na nkteré zásadní pipomínky upraven a pipraven pro poteby pilotního ovování tvorby školních vzdlávacích program. Cílem pilotního ovování tvorby ŠVP na pilotních školách je vytvoit první školní vzdlávací programy pro tyletá i víceletá gymnázia a na základ zkušeností pilotních škol vypracovat metodickou píru ku v podob manuálu, který bude ostatním školám sloužit pi tvorb ŠVP. Zkušenosti získané pi tvorb pilotních ŠVP se zptn promítnou také do úprav RVP GV, na jehož kone ném dopracování se budou významn podílet i pilotní gymnázia. Upravený dokument (RVP GV) bude následn podroben veejné diskusi a pedložen MŠMT R ke schválení. Ovování tvorby ŠVP se v nejbližším období sice bude týkat pouze šestnácti škol, to, jakým smrem se gymnaziální vzdlávání bude dále ubírat, je však bezesporu záležitostí celé široké gymnaziální obce. Pilotní verze RVP GV, s níž se nyní mžete v každé škole podrobn seznámit, je stále ješt pracovní verzí dokumentu, který bude v brzké dob významn ovlivovat vzdlávání v každém, tedy i ve Vašem gymnáziu. O tom, jaká bude definitivní podoba RVP GV, mže spolurozhodovat i Váš názor. 1 Pilotní verze neeší otázku sportovních gymnázií a ve erní, dálkové, distan ní a kombinované formy vzdlávání. Tato problematika bude ešena v prbhu pilotního ovování tvorby ŠVP a bude zapracována do 2. pracovní verze, která pak bude pedložena k veejné diskusi. 7

8

9 ást A 1. Vymezení Rámcového vzdlávacího programu pro gymnaziální vzdlávání 1.1 Systém kurikulárních dokument V souladu s novými principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním programu rozvoje vzdlávání v R (tzv. Bílé knize) a zakotvenými v Zákon o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání, se do vzdlávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokument pro vzdlávání od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytváeny na dvou úrovních státní a školní. Státní úrove v systému kurikulárních dokument pedstavují Národní program vzdlávání (NPV) a rámcové vzdlávací programy (RVP). Zatímco NPV formuluje požadavky na vzdlávání, které jsou platné v po áte ním vzdlávání jako celku, RVP vymezují závazné rámce vzdlávání pro jeho jednotlivé etapy (pro pedškolní, základní a stední vzdlávání). Školní úrove pedstavují školní vzdlávací programy (ŠVP), podle nichž se uskute uje vzdlávání na jednotlivých školách. Školní vzdlávací program si vytváí každá škola 2 podle zásad stanovených v píslušném RVP. Rámcové i školní vzdlávací programy jsou veejné dokumenty pístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veejnost. Graf 1 Systém kurikulárních dokument Legenda: RVP PV Rámcový vzdlávací program pro pedškolní vzdlávání; RVP ZV Rámcový vzdlávací program pro základní vzdlávání; RVP GV Rámcový vzdlávací program pro gymnaziální vzdlávání; RVP SOV Rámcový vzdlávací program (programy) pro stední odborné vzdlávání. * Ostatní RVP rámcové vzdlávací programy, které krom výše uvedených vymezuje školský zákon Rámcový vzdlávací program pro základní umlecké vzdlávání, Rámcový vzdlávací program pro jazykové vzdlávání, pípadn další. Rámcové vzdlávací programy vycházejí z obecných princip, kterými jsou: 2 Pro tvorbu ŠVP mohou školy využít tzv. Manuál pro tvorbu školních vzdlávacích program, který seznamuje s postupem tvorby ŠVP a uvádí konkrétní zpsoby zpracování jednotlivých ástí ŠVP s píklady. 9

10 nová strategie vzdlávání, která zdrazuje klí ové kompetence, jejich provázanost se vzdlávacím obsahem a uplatnní získaných vdomostí a dovedností v praktickém život celoživotní u ení základní vzdlávací úrove stanovená pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdlávání pedagogická autonomie škol a profesní odpovdnost u itel za výsledky vzdlávání 1.2 Specifické principy Rámcového vzdlávacího programu pro gymnaziální vzdlávání RVP GV: svým pojetím navazuje koncep n a obsahov na RVP ZV, podle kterého se realizuje povinné základní vzdlávání v nižším stupni víceletého gymnázia stanovuje základní vzdlávací úrove pro všechny absolventy gymnázií, kterou musí škola respektovat ve svém školním vzdlávacím programu specifikuje úrove klí ových kompetencí, jíž by mli absolventi gymnázia dosáhnout vymezuje závazné o ekávané výstupy na úrovni, kterou si mají všichni žáci v prbhu vzdlávání na gymnáziu osvojit podporuje komplexní pístup k realizaci vzdlávacího obsahu, v etn možnosti jeho vhodného propojování, a pedpokládá volbu rzných vzdlávacích postup, odlišných metod a forem výuky ve shod s individuálními potebami umožuje modifikaci vzdlávacího obsahu pro vzdlávání se speciálními vzdlávacími potebami RVP GV je otevený dokument, který mže být inovován podle mnících se poteb spole nosti, zkušeností u itel s realizací ŠVP i podle mnících se poteb a zájm. 10

11 ást B 3 1. Organizaní uspoádání vzdlávání v gymnáziu Stední vzdlání s maturitní zkouškou získá úspšným ukon ením vzdlávacího programu v délce 4 let denní formy vzdlávání, vzdlávacích program šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdlávacího programu nástavbového studia v délce 2 let denní formy vzdlávání nebo vzdlávacího programu zkráceného studia pro získání stedního vzdlání s maturitní zkouškou. Vzdlávání v šestiletém a osmiletém gymnáziu se lení na nižší stupe a vyšší stupe: Nižší stupe je tvoen prvními dvma ro níky šestiletého gymnázia nebo prvními tymi ro níky osmiletého gymnázia. Vyšší stupe je tvoen posledními tymi ro níky šestiletého a osmiletého gymnázia. 2. Podmínky pijetí ke vzdlávání v gymnáziu Ke vzdlávání v gymnáziu se do tyletého vzdlávacího programu pijímají uchaze i, kteí splnili povinnou školní docházku, nebo úspšn ukon ili základní vzdlávání ped splnním povinné školní docházky a kteí pi pijímacím ízení splnili podmínky pro pijetí prokázáním vhodných schopností, vdomostí, zájm a zdravotní zpsobilosti. Do prvního ro níku nižšího stupn osmiletého gymnázia se pijímají uchaze i, kteí úspšn ukon ili pátý ro ník základní školy a pi pijímacím ízení splnili podmínky pro pijetí; do šestiletého gymnázia se pijímají uchaze i, kteí úspšn ukon ili sedmý ro ník základní školy a pi pijímacím ízení splnili podmínky pro pijetí. Do prvního ro níku vyššího stupn gymnázia se pijímají uchaze i, kteí úspšn ukon ili nižší stupe osmiletého nebo šestiletého gymnázia a pi pijímacím ízení splnili podmínky pro pijetí, a uchaze i, kteí splnili povinnou školní docházku nebo získali základní vzdlání ped splnním povinné školní docházky a splnili podmínky pro pijetí pi pijímacím ízení. O pijetí uchaze e ke vzdlávání v gymnáziu rozhoduje editel této školy. Zákon stanoví základní podmínky pijímání do gymnázia a hlavní zásady pro organizaci pijímacího ízení. V rámci pijímacího ízení mže editel rozhodnout o konání pijímací zkoušky, která musí vycházet z požadavk kladených na a v RVP ZV, zejména musí respektovat požadovanou úrove vdomostí a dovedností a vyjádenou o ekávanými výstupy v RVP ZV. 3. Zpsob a podmínky ukonování vzdlávání v gymnáziu a získání dokladu o dosaženém stupni vzdlání Vzdlávání v gymnáziu se ukon uje maturitní zkouškou. Dokladem o dosažení stedního vzdlání s maturitní zkouškou je vysvd ení o maturitní zkoušce, které je opateno doložkou o získání píslušného stupn vzdlání. Ú elem maturitní zkoušky je ovit, jak žáci dosáhli cíl vzdlávání stanovených rámcovým a školním vzdlávacím programem, zejména ovit úrove klí ových vdomostí, dovedností a postoj a, které jsou dležité pro jeho další vzdlávání nebo výkon povolání nebo odborných inností. Maturitní zkouška se skládá ze spole né a profilové ásti. Žák získá stední vzdlání s maturitní zkouškou, jestliže úspšn vykoná ob ásti maturitní zkoušky. Dokladem o vykonání maturitní zkoušky je vysvd ení o maturitní zkoušce. Konkrétní zpsob realizace maturitní zkoušky stanovuje školský zákon a vyhláška ministerstva. 3 Text kapitoly vychází ze znní školského zákona. 11

12 ást C 1. Pojetí a cíle gymnaziálního vzdlávání Gymnaziální vzdlávání má y vybavit klí ovými kompetencemi a všeobecným rozhledem na úrovni stedoškolsky vzdlaného lovka a tím je pipravit pedevším pro vysokoškolské vzdlávání a další typy terciárního vzdlávání, profesní specializaci i pro ob anský život. Gymnázium má proto m vytváet dostatek píležitostí, aby si v prbhu gymnaziálního vzdlávání stanovené klí ové kompetence osvojili, tj. umli vhodn zacházet se svými vdomostmi, dovednostmi a schopnostmi. V pojetí gymnaziálního vzdlávání tak pestávají hrát hlavní roli pouze vdomosti, ale získávají na dležitosti dovednosti, jak vdomosti uplatnit a využívat, jak rozvíjet poznávací schopnosti a schopnost celoživotního u ení. Gymnaziální vzdlávání pitom rozvíjí a prohlubuje klí ové kompetence a navazuje na o ekávané výstupy vzdlávacích obor základního vzdlávání v RVP ZV a usiluje o kvalitativn vyšší stupe rozvoje osobnosti a. Gymnázium má usilovat o to, aby naplovalo tyto cíle (Varianta: Cíle gymnaziálního vzdlávání): utváet a rozvíjet klí ové kompetence, vytváet u pedpoklady pro celoživotní u ení, pipravit je pro další studium a pro uplatnní v pracovním život; podporovat celkový rozvoj osobnosti tak, aby se dokázali co nejlépe zapojit do demokratické spole nosti a projevovat se jako její aktivní ob ané; usilovat u o dotváení hodnotového systému obecn pijímaného spole ností, rozvíjet schopnost samostatn se rozhodovat, tvoiv a kriticky myslet, být tolerantní a zodpovdný, vážit si kulturních, duchovních a materiálních hodnot, chránit své duševní a fyzické zdraví a životní prostedí. Absolvent gymnázia by ml v prbhu gymnaziálního vzdlávání získat široký vzdlanostní základ a osvojit si klí ové kompetence, které bude schopen dále rozvíjet v procesu celoživotního vzdlávání a získávání životních zkušeností. Takový profil absolventa vytváí m pedpoklady pro vysokoškolské a další studium, pro jejich adaptabilitu v rzných oborech a oblastech lidské innosti, pro pizpsobení se nov vznikajícím požadavkm na trhu práce i pro pípadné uplatnní v zahrani í. RVP GV normativn stanovuje pouze obecný rámec gymnaziálního vzdlávání a umožuje školám profilovat se pomocí školních vzdlávacích program, v nichž mohou tento obecný rámec obohacovat podle vlastních vzdlávacích zámr, poteb a zájm i regionálních podmínek. V souladu se svou profilací si školy dotváí profil absolventa gymnázia podle specifik vlastních školních vzdlávacích program. S celkovým pojetím gymnaziálního vzdlávání souvisí i poteba vytváet pro každého a náro né a motivující studijní prostedí, uplatovat pístupy a metody výuky podporující tvoivost a kritické myšlení, pohotovost a samostatnost a, využívat zpsoby diferencované výuky, nové organiza ní formy, zaazovat integrované pedmty apod. 12

13 2. Klíové kompetence Klí ové kompetence pedstavují soubor pedpokládaných vdomostí, dovedností, schopností, postoj a hodnot dležitých pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do spole nosti a budoucí uplatnní v život. Jejich pojetí vychází z obecn sdílených pedstav spole nosti o tom, které kompetence jedince pispívají k jeho spokojenému a úspšnému životu, a z hodnot spole ností obecn pijímaných. Žáci si stanovené klí ové kompetence osvojují v celém prbhu gymnaziálního vzdlávání, pi emž dále rozvíjejí ty klí ové kompetence, které si osvojili bhem základního vzdlávání. Proces osvojování klí ových kompetencí nelze chápat jako ukon ený, jedná se o proces celoživotní. Klí ové kompetence tvoí základ pro úspšný rozvoj pedpoklad pro celoživotní u ení. Klí ové kompetence neexistují izolovan, ale navzájem se prolínají a doplují. Aby si žáci klí ové kompetence bhem vzdlávání skute n osvojili, musí k nim smovat a pispívat veškerý vzdlávací obsah, jehož pojetí na úrovni ŠVP by mlo vytváet pedpoklady pro efektivní využití osvojených vdomostí a dovedností, které budou žáci schopni dále uplatnit ve studiu, v zamstnání a v osobním život. V etap gymnaziálního vzdlávání jsou za klí ové považovány tyto kompetence: kompetence k uení kompetence k ešení problém kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence obanské Kompetence k uení Žák: organizuje a ídí vlastní u ení, a to pi samostatné i skupinové práci, plánuje, organizuje, ídí a hodnotí vlastní pracovní innost; motivuje se pro další u ení a pozitivn hodnotí pínos u ení pro svj život; efektivn získává poznatky a využívá k tomu rzné strategie u ení; kriticky pistupuje k rzným zdrojm informací, získané informace hodnotí z hlediska jejich vrohodnosti, zpracovává je a využívá pi svém studiu a praxi; dopluje si vdomosti a rozvíjí a prohlubuje dovednosti v procesu vzdlávání, propojuje je s již nabytými, systematizuje je a vdom využívá pro svj další rozvoj a uplatnní ve spole nosti; kriticky hodnotí pokrok pi dosahování cíl svého u ení i práce, reaguje na hodnocení ze strany druhých a pijímá radu i kritiku. 13

14 Kompetence k ešení problém Žák: rozpozná problém, objasní jeho podstatu, roz lení ho na segmenty a navrhuje postupné kroky, pípadn varianty jeho ešení; využívá své individuální schopnosti a získané vdomosti a dovednosti pi samostatném ešení problém, orientuje se v nov vzniklých situacích a pružn na n reaguje; uplatuje základní myšlenkové operace (srovnávání, tídní, analýzu, syntézu, indukci, dedukci, abstrakci, konkretizaci, generalizaci), ale i fantazii, intuici a pedstavivost v poznávacích, u ebních, pracovních a tvr ích innostech; uplatuje pi ešení problém logické, matematické, empirické a heuristické metody s využitím odborného jazyka a symboliky; ovuje a kriticky interpretuje získané informace, pro své tvrzení najde dkazy a formuluje podložené závry, ovuje prakticky správnost metod zjišování pravdivosti rzných druh informací užívaných pi ešení problém; je otevený k poznávání nových a originálních postup a ešení problém, nachází rzné alternativy ešení, navrhuje varianty ešení problém a zvažuje jejich pednosti, rizika a možné negativní dsledky. Kompetence komunikativní Žák: efektivn a tvoiv využívá dostupných prostedk komunikace; pružn reaguje na rozvoj informa ních a komunika ních technologií a využívá je pi komunikaci s okolním svtem; prakticky používá komunikativní dovednosti v dalším studiu i ve svém osobním, profesním a ob anském život; rozumí sdlením rzného typu v rzných komunika ních situacích, správn interpretuje pijímaná sdlení a vcn argumentuje; používá s porozumním matematická a grafická vyjádení informací rzného typu; vyjaduje se jasn, srozumiteln a pimen ke komunika nímu zámru a komunika ní situaci v projevech mluvených i psaných; adekvátn vystupuje na veejnosti, pimen sebevdom se prezentuje v mluveném projevu. 14

15 Kompetence sociální a personální Žák: posuzuje své reálné fyzické a duševní možnosti, je schopen sebereflexe, odhaduje dsledky vlastního jednání a chování v nejrznjších situacích, své jednání a chování koriguje; stanovuje si cíle a priority s ohledem na své osobní schopnosti, zájmovou orientaci i životní podmínky; adaptuje se na mnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je aktivn a tvoiv ovlivuje; pi práci v týmu uplatuje své individuální schopnosti, vdomosti a dovednosti; spolupracuje pi dosahování spole n stanovených cíl; organizuje spole nou innost, pijímá odpovdnost za svoji práci i práci ostatních, konstruktivn eší konflikty a pispívá k vytváení tvr í a podntné atmosféry; pispívá k vytváení hodnotných mezilidských vztah založených na vzájemné úct, toleranci a empatii; projevuje pozitivní vztah k vlastnímu zdraví, za leuje do svého života innosti podporující zdraví a zdravý životní styl. Kompetence obanské Žák: stanovuje si krátkodobé i perspektivní cíle vycházející nejen z vlastních poteb a zájm, ale i z poteb spole nosti a cílevdom je uskute uje; zodpovdn a tvoiv pistupuje k plnní svých povinností a úkol; je tolerantní, vstícný, otevený, ale i kritický k názorm druhých, chápe jejich poteby a postoje, respektuje rznorodost hodnot lovka; hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potla ování; vnímá, pijímá, vytváí a rozvíjí etické, kulturní a duchovní hodnoty, které nespo ívají pouze v materiálním uspokojení lidských poteb; zaujímá odpovdné postoje k otázkám sociálním, kulturním, ekologickým a ekonomickým; poskytne ú innou pomoc a chová se zodpovdn v krizových situacích a v situacích ohrožujících život a zdraví lovka; rozhoduje se tak, aby svým chováním a jednáním neohrožoval a nepoškozoval sebe a jiné, pírodu, životní prostedí a hodnoty vytvoené lovkem; aktivn se zapojuje do ob anského života svého okolí a spole nosti. 15

16 3. Vzdlávací oblasti Vzdlávací obsah je v RVP GV orienta n roz lenn do osmi vzdlávacích oblastí, které se dále lení na obsahov blízké vzdlávací obory: Jazyk a jazyková komunikace (eský jazyk a literatura, Cizí jazyk) Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace vzdlávací oblast je sou asn vzdlávacím oborem) lovk a píroda (Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie, Geologie) lovk a spolenost (Ob anský a spole enskovdní základ, Historie) lovk a svt práce (lovk a svt práce vzdlávací oblast je sou asn vzdlávacím oborem) lovk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tlesná výchova) Umní a kultura (Hudební obor, Výtvarný obor) Informaní a komunikaní technologie (Informa ní a komunika ní technologie vzdlávací oblast je sou asn vzdlávacím oborem) RVP GV vy leuje samostatn nkteré nové vzdlávací obory (lovk a svt práce, Výchova ke zdraví), a tím reflektuje dležitost tchto progresivních obor ve vzdlávání na gymnáziu a jejich potebnost pro další uplatnní v osobním i profesním život. Pi praktické realizaci není nicmén nutné vytváet z tchto vzdlávacích obor samostatné pedmty, pi dodržení podmínek stanovených pro integraci vzdlávacích obor (viz níže) mže škola vzdlávací obsah tchto obor funk n v lenit do ostatních pedmt ve svém ŠVP. Vymezený vzdlávací obsah tchto vzdlávacích obor musí však být naplnn v plném rozsahu. Jednotlivé vzdlávací oblasti jsou v úvodu vymezeny Charakteristikou vzdlávací oblasti, která vyjaduje postavení a význam vzdlávací oblasti v rámci gymnaziálního vzdlávání a její návaznost na úrove výstup dosažených v základním vzdlávání. Tato úrove musí být rovnž respektována pi pijímacím ízení do gymnázia a gymnaziální vzdlávání ji ve vzdlávacích oborech akceptuje jako výchozí stav. Na charakteristiku navazuje Cílové zamení vzdlávací oblasti. Naplování cílového zamení vzdlávací oblasti pispívá u k osvojování a rozvíjení klí ových kompetencí. Provázanosti mezi cílovým zamením vzdlávací oblasti, jejím obsahem a klí ovými kompetencemi je dosahováno tím, že v procesu výuky je vytvoen dostatek píležitostí, aby žáci mohli dosáhnout o ekávaných výstup, které jsou chápány jako podstatná sou ást utváení klí ových kompetencí. Z tohoto dvodu mají o ekávané výstupy innostní povahu a u ivo je prostedkem k jejich dosažení. Škola musí sledovat naplování tchto cílových zámr pi rozpracování vzdlávacího obsahu ve svém školním vzdlávacím programu a pi výbru vhodných metod a forem. Vzdlávací obsah je v RVP GV chápán jako propojený celek oekávaných výstup a uiva. O ekávané výstupy mají povahu závazných a zárove ovitelných výsledk vzdlávání. Vyjadují stupe osvojení u iva, tzn. jakými žádoucími vdomostmi, dovednostmi, pípadn postoji a hodnotami má absolvent gymnázia disponovat. O ekávané výstupy vypovídají nejen o znalosti fakt, pojm a postup, ale hlavn o jejich využívání pi komplexnjších myšlenkových procesech i praktických innostech. U ivo je v RVP GV strukturováno do jednotlivých tematických okruh, tematických celk, popípad do jednotlivých témat a školní vzdlávací program jej dále specifikuje tak, aby žáci na základ u iva dospli k o ekávaným výstupm všech vymezených vzdlávacích obor. RVP GV stanovuje pouze úrove vzdlání závaznou pro všechny y, pedpokládá ovšem, že gymnázium m poskytne další vzdlávací nabídku podle jejich zájmu, zamení a vzhledem 16

17 k jejich budoucímu studiu nebo profesnímu uplatnní. Škola ve svém ŠVP rozpracovává vzdlávací obsah v takových krocích, aby žáci na konci studia dospli k o ekávaným výstupm. RVP GV lení vzdlávací obsah v rámci vzdlávacích oblastí do jednotlivých vzdlávacích obor. V ŠVP bude obsah tchto vzdlávacích obor realizován formou u ebních osnov vyu ovacích pedmt. Vyuovací pedmty mohou být koncipovány jednak v tradi ní podob (vyu ovací pedmt v ŠVP je identický se vzdlávacím oborem v RVP), jednak mže být pi jejich koncipování využito integrace vzdlávacího obsahu. Pokud škola využije této možnosti, musí integrace vzdlávacího obsahu v ŠVP cílen smovat k tomu, aby m umožovala lépe porozumt souvislostem a rozvíjela jejich schopnost nabyté vdomosti a dovednosti vzájemn propojovat. Na úrovni ŠVP je možné integrovat v první ad díl í tematické okruhy, celky a témata tak, aby byly maximáln podpoeny mezioborové vztahy. Vedle toho je možné integrovat také celé vzdlávací obory s tím, že v ŠVP bude zachována logika výstavby jednotlivých vzdlávacích obor a jejich didaktická specifika. Základní podmínkou integrace celých vzdlávacích obor je u itel s odbornou kvalifikací pro vzdlávací obory, které odpovídají charakteru vyu ovaného všeobecn vzdlávacího pedmtu. 3.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdlávací oblasti Význam vzdlávací oblasti spo ívá pedevším v rozšiování vdomého užívání jazyka jako základního nástroje pro rozvíjení abstraktního myšlení a v prohlubování vyjadovacích a komunika ních schopností a dovedností vytváejících podklad pro všestranné efektivní vzdlávání. Jazykové vyu ování umožuje m ve svých dsledcích poznávat duchovní bohatství národa a jeho tradice. Žáci se postupn u í ovládnout nejen jazyk sám, ale pedevším principy jeho užívání v rzných komunika ních situacích (a to v mluvené i písemné podob). Jazykové a styliza ní schopnosti a dovednosti a jim odpovídající komunika ní kompetence žáci rozvíjejí pod vedením u itele prostednictvím aktivního podílu na nejrznjších komunika ních událostech. Vzdlávací oblast jazyka a jazykové komunikace je naplována vzdlávacími obory: eský jazyk a literatura a Cizí jazyky. Ve výuce eského jazyka a literatury žáci získávají pimené pou ení o jazyku ve svém obsahu i rozsahu prohloubeném ve srovnání se základním vzdláváním jako východiska ke komunikaci v rzných, i nejnáro njších typech komunikát. To umožní vybudovat kompetence pro recepci a produkci komunikát a pro tení s porozumním, jež povede k hlubokým tenáským zážitkm. U itel iniciuje hovory i úvahy o nich. Rozvoj tchto schopností a dovedností spolu s osvojením vymezených poznatk teoretických je dležitý nejen pro studium eštiny, ale obecnji, nebo v jazykovém ztvárnní je uloženo mnoho poznatk a nové myšlenky se obvykle vyjadují pirozeným jazykem. Osvojení cizích jazyk navazuje na poznání eského jazyka a má i podobné cíle postupné zvládání mluvených a psaných projev a vytváení komplexní komunika ní kompetence, jsou tu však i cíle specifické. Aktivní znalost cizích jazyk je v sou asné epoše nezbytná jak z hlediska globálního, nebo pispívá k ú innjší mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní potebu a, protože usnaduje pístup k informacím a k intenzivnjším osobním kontaktm, ímž umožuje vyšší mobilitu a. V sou asné dob se ve výuce cizích jazyk vedle zprostedkování kognitivní výkonnosti a (jazykové vdomosti gramatické, lexikální, pravopisné, fonetické atd.) klade draz na motivaci a a jeho zájem o studium cizího jazyka. Vyu ování cizím jazykm vede y k prohlubování komunika ních kompetencí získaných na základní škole (znalosti lingvistické, sociolingvistické, pragmatické). Vzdlávání v cizím jazyce navazuje na úrove jazykových znalostí a komunika ních dovedností A2 (podle Spole ného evropského referen ního rámce pro jazyky) osvojenou na konci základního 17

18 vzdlávání a smuje k dosažení úrovn B2 4 (podle Spole ného evropského referen ního rámce pro jazyky) pro první cizí jazyk: Dokáže porozumt hlavním myšlenkám složitých text týkajících se jak konkrétních, tak abstraktních témat v etn odborn zamených diskusí ve svém oboru. Dokáže se ú astnit rozhovoru natolik plynule a spontánn, že mže vést bžný rozhovor s rodilými mluv ími, aniž by to pedstavovalo zvýšené úsilí pro kteréhokoliv ú astníka interakce. Umí napsat srozumitelné podrobné texty na širokou škálu témat a vysvtlit své názorové stanovisko týkající se aktuálního problému s uvedením výhod a nevýhod rzných možností. Ve druhém cizím jazyce je žádoucí dosažení jazykových znalostí a komunika ních dovedností odpovídajících úrovni B1 (podle Spole ného evropského referen ního rámce pro jazyky): Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné vstupní informace týkající se bžných témat, se kterými se pravideln setkává v práci, ve škole, ve volném ase atd. Umí si poradit s vtšinou situací, jež mohou nastat pi cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobe zná nebo která ho/ji osobn zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, nadje a cíle a umí stru n vysvtlit a odvodnit své názory a plány. Cílové zamení vzdlávací oblasti Vzdlávání v dané vzdlávací oblasti smuje k utváení a rozvíjení klí ových kompetencí tím, že vede a k: vnímání a užívání jazyka eského i cizího jako mnohotvárného prostedku ke zpracování a následnému pedávání informací, vdomostí a prožitk získaných z interakce se svtem a se sebou samým, k vyjádení vlastních poteb a k prezentaci názor i samostatného ešení problém a jako prostedku pro další samostatné celoživotní vzdlávání zvládání základních pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostedí a jejich respektování utváení všeobecného pehledu o spole ensko-historickém vývoji lidské spole nosti, který napomáhá k respektu a toleranci odlišných kulturních hodnot rzných jazykových komunit porozumní sob samému, pochopení své role v rzných komunika ních situacích a k vymezení vlastního místa mezi rznými komunika ními partnery tvoivé práci nejen s vcným, ale i s umleckým textem, jež vede k porozumní významové výstavb textu, k jeho posouzení z hlediska stylového, pozitivn psobícího na estetickou, emocionální i etickou stránku ovy osobnosti vytváení osobitého, objektivn kritického a celkov pozitivního vztahu k literatue a k vytváení návyku individuální etby umlecké a neumlecké literatury, které se pozdji projeví v celoživotní orientaci a formování hodnotových orientací, vkusových preferencí a k citlivému vnímání okolního svta i sebe sama 4 O ekávané výstupy pro cizí jazyky se vztahují k deskriptorm Spole ného evropského referen ního rámce B1 a B2. Úrove jazykové výuky bude rozpracována ve školním vzdlávacím programu, který zohlední jazykové znalosti dané školy. O ekávané výstupy ozna ené * jsou ur eny pouze pro výuku 1. cizího jazyka (B2). 18

19 3.1.1 ESKÝ JAZYK A LITERATURA Vzdlávací obsah JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE odlišuje rzné variety národního jazyka a vhodn jich využívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikaní situací na vybraných textech vyloží základní rysy eštiny a vysvtlí zákonitosti jejího vývoje i souasné vývojové tendence ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro úinné dorozumívání vhodn užívá zvukové prostedky ei (modulace síly, výšky hlasu a tempa ei; umístní pízvuk a pauz, správné frázování) v mluveném projevu vhodn užívá nonverbálních prostedk ei a interpretuje je v ei v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostedky podle jejich slohotvorného rozvrstvení, podle jejich funkce a ve vztahu k dané situaci, kontextu a k adresátovi; vysvtlí a odvodní význam slov v daném kontextu ve svém projevu uplatuje znalosti zásad eského pravopisu, tvarosloví a slovotvorných a syntaktických princip eského jazyka využívá znalostí o vtných lenech a jejich vztazích, o aktuálním lenní výpovdí a o druzích vt podle zámru mluvího k úinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovdí a k odlišení zámru mluvího vhodn užívá a kombinuje jednotlivé funkní styly, slohové postupy a útvary používá rzné prostedky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, pehlednosti a logické souvislosti; rozlení text podle jeho obsahov tematické složky v mluveném projevu využívá základní principy rétoriky volí adekvátní komunikaní strategie, respektuje partnera a pizpsobuje se mu nebo s ním polemizuje; rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit posuzuje a interpretuje komunikaní úinky textu, svá tvrzení argumentan podpoí všestrannou analýzou textu zpracovává z odborného textu výtahy (výpisky, konspekty), anotace, shrnutí efektivn a samostatn využívá rzných informaních zdroj (slovníky, encyklopedie, internet) Obecné pouení o jazyku a ei jazyk a e, jazyková komunikace; myšlení a jazyk; národní jazyk a jeho útvary; eština a slovanské jazyky; jazyková kultura; základní vývojové tendence eského jazyka Zvuková stránka jazyka systém eských hlásek; zásady spisovné výslovnosti; zvukové prostedky souvislé e i Grafická stránka jazyka písmo, jeho vznik, vývoj a druhy; základní principy eského pravopisu a nej astjší odchylky od nich Slovní zásoba a tvoení slov jednotky slovní zásoby (v etn frazeologických); významové vztahy mezi slovy; rozšiování slovní zásoby; zpsoby tvoení slov; zmny ve slovní zásob; slovotvorný a morfematický rozbor slova Tvarosloví (morfologie) slovní druhy a jejich mluvnické kategorie a tvary 19

20 Skladba (syntax) základní principy vtné stavby (vtné leny a jejich vztahy); výpov jako jednotka komunikace (druhy výpovdí podle zámru mluv ího, aktuální lenní výpovdi); souvtí; základy valen ní a textové syntaxe Slohová charakteristika výrazových prostedk (zvukových, grafických, lexikálních, morfologických, slovotvorných, syntaktických) Text a styl, slohotvorní initelé objektivní a subjektivní Text (komunikát) a komunikaní situace prostedí, ú astníci komunikace, jejich role Funkce komunikát sebevyjádení, apel, pesvd ování, argumentace, kontakt aj. jako dominantní funkce komunikátu Míra pipravenosti, veejnosti, oficiálnosti, komunikace; mluvenost a psanost Komunikaní strategie adresnost, ohled na partnera (volba jazykového útvaru, prostedk verbálních a neverbálních; vyjadování pímé a nepímé, jazyková etiketa); jazyková hra, humor, komika Monolog a dialog odlišnosti monologu a dialogu, využití v textu; výstavba dialogu, vztah otázka odpov; druhy literárního dialogu; subjekty mimotextové a vnitrotextové (autor, tená, vyprav, lyrický hrdina, postavy); narativní postupy (e pímá, nepímá, nevlastní pímá, polopímá) Základní vlastnosti textu, principy jeho výstavby modifikace systémových syntaktických konstrukcí v textu; koherence textu (navazování, odkazování, tematické posloupnosti); lenní textu a jeho signály; odstavec a další jednotky, vzájemné vztahy text (intertextovost) Funkní styly styl prostsdlovací (konverzace, dopisy, telefonické rozhovory, komunikace ová); styl administrativní (úední písemnosti, doklady, formuláe; jednání s institucemi); styl odborný, zejména prakticky odborný (styl píru ek, návod; práce s rejstíky); styl u ební (u ebních text, školních dialog); styl populariza ní (literatura faktu); styl publicistický (zpravodajské žánry, žánry psané a mluvené publicistiky); styl reklamy (prostedky psobení na adresáta); styl esejistický; druhy e nických projev, píprava a realizace e nického vystoupení, styl umlecké literatury (zasahuje do oddílu Literární komunikace) LITERÁRNÍ KOMUNIKACE rozliší umlecký text od neumleckého, nalezne jevy, které iní text umleckým objasní rozdíly mezi fikním a reálným svtem a popíše, jakým zpsobem se reálný svt promítá do literárního textu na konkrétních píkladech popíše specifické prostedky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu rozliší a specifikuje jednotky vyprávní (asoprostor, vyprav, postavy) a zhodnotí jejich funkci a úinek na tenáe rozezná typy promluv a vyprávcí zpsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu pi interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatuje prohloubené znalosti o struktue literárního textu, literárních žánrech a literárnvdných termínech identifikuje využití jednoho textu v textu jiném (intertextovost) a objasní jeho funkci a úinek na tenáe postihne smysl textu, vysvtlí dvody a dsledky rzných interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu rozliší texty spadající do oblasti tzv. literatury vážné, stedního proudu a literárního braku a svj názor argumentan zdvodní samostatn interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních dl 20

21 vystihne podstatné rysy základních period vývoje eské i svtové literatury, významných umleckých smr, uvede jejich pedstavitele a charakterizuje a interpretuje jejich pínos pro vývoj literatury a literárního myšlení vysvtlí specifinost vývoje eské literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury svtové (vzájemná inspirace, píbuznost, odlišnosti a jejich píiny) tvoiv využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdroj, kriticky je tídí a vyhodnocuje získané schopnosti a dovednosti tvoiv využívá v produktivních innostech rozvíjejících jeho individuální styl Základy literární vdy literární teorie, literární historie, literární kritika, poetika; interdisciplinárnost literární vdy; literatura a její funkce Metody interpretace textu interpreta ní postupy a konvence, význam a smysl, popis, analýza, výklad a vlastní interpretace textu; tenáské kompetence; interpretace a peinterpretování Jazykové, kompoziní a tematické prostedky výstavby literárního díla tropy; figury; rytmus, rým a zvukové prostedky poezie; monolog, dialog, pímá a nepímá e, nevlastní pímá a polopímá e ; typy kompozice; motiv, téma Text a intertextovost kontext, vliv a zpsoby mezitextového navazování a mezitextové komunikace (motto, citát, aluze), žánry založené na mezitextovém navazování (parodie, travestie, plagiát), hrani ní rysy textu (pedmluva, doslov, ilustrace, obálka; autorský komentá, recenze) Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umní a kultury funkce periodizace literatury, vývoj kontextu eské a svtové literatury; tematický a výrazový pínos velkých autorských osobností; literární smry a hnutí; vývoj literárních druh a žánr s drazem na moderní literaturu CIZÍ JAZYK Vzdlávací obsah RECEPTIVNÍ EOVÉ DOVEDNOSTI (POSLECH A TENÍ S POROZUMNÍM) rozumí hlavním myšlenkám složitých text * rozliší základní a rozšiující informace, identifikuje strukturu textu, zaznamená specifické a detailní informace rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluví, identifikuje rzný styl, citové zabarvení, názory a stanoviska odvodí význam neznámých slov na základ již osvojené slovní zásoby, znalosti tvorby slov, internacionalism a kontextu užívá rzné techniky tení dle typu textu a úelu tení využívá rzné druhy slovník, encyklopedie, informativní literaturu O ekávané výstupy pro cizí jazyky se vztahují k deskriptorm Spole ného evropského referen ního rámce B1 a B2. Úrove jazykové výuky bude rozpracována ve školním vzdlávacím programu, který zohlední jazykové znalosti dané školy. O ekávané výstupy ozna ené * jsou ur eny pouze pro výuku 1. cizího jazyka (B2). 21

22 PRODUKTIVNÍ EOVÉ DOVEDNOSTI (ÚSTNÍ A PÍSEMNÝ PROJEV) voln reprodukuje petený/vyslechnutý autentický text pochopí hlavní myšlenky sdlení i projevu v daném jazyce, vyjádí vlastní názor pednese souvislý referát, projev na dané téma, vypravuje dj dle vymezených témat* detailn popíše osobu, místo, pedmt, innost, situaci sestaví souvislý text na dané téma, vyjádí stanovisko k aktuálním problémm logicky a jasn strukturuje volný písemný projev, osobní i úední dopis, napíše osnovu, rozvrhne téma, hlavní body a myšlenky pizpsobí formu a obsah projevu pravdpodobnému tenái samostatn zpracuje práci vtšího rozsahu (referát, projekt, seminární práci) na základ studia materiál v daném cizím jazyce* využívá výkladové, pekladové a odborné slovníky O ekávané výstupy ozna ené * jsou ur eny pouze pro výuku 1. cizího jazyka (B2). INTERAKTIVNÍ EOVÉ DOVEDNOSTI vyjádí a obhájí své názory a stanoviska písemnou i ústní formou a reaguje na podobná sdlení* reaguje adekvátn v bžných životních situacích, užívá vhodné výrazy i je opisným vyjádením nahradí komunikuje rychle, spontánn a usiluje o gramatickou správnost zahájí, vede a zakoní dialog/diskusi pi setkání s rodilými mluvími O ekávané výstupy ozna ené * jsou ur eny pouze pro výuku 1. cizího jazyka (B2). REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA porovnává základní geografické, spoleensko-politické, ekonomické, kulturní a historické reálie s reáliemi R pracuje s vhodnými referenními materiály, vyhledává specifické informace vztahující se k reáliím, kultue a životu v zemích píslušné jazykové oblasti* uvede kulturní instituce a knihovny, které poskytují informace a materiály o zemích píslušné jazykové oblasti charakterizuje významná období, významné autory a díla literatury píslušné jazykové oblasti* te ukázky odpovídající náronosti (povídky, básn, texty kratšího rozsahu v zjednodušené verzi cca 3000 slov i v originále) a pracuje s peteným textem O ekávané výstupy ozna ené * jsou ur eny pouze pro výuku 1. cizího jazyka (B2). RECEPTIVNÍ, PRODUKTIVNÍ A INTERAKTIVNÍ EOVÉ DOVEDNOSTI spole enské a zdvoilostní fráze (pozdrav, prosba, podkování, oslovení, rozlou ení, pedstavování) 22

23 postoj nebo názor (souhlas, nesouhlas, svolení, odmítnutí, zákaz, možnost/nemožnost, nutnost, schopnost) emoce (libost/nelibost, zájem/nezájem, zklamání, pekvapení, obava, vd nost, sympatie, lhostejnost) morální stanovisko (omluva, odpuštní, pochvala/pokárání, lítost) pokyn k innosti (žádost, pání, prosba, nabídka, výzva, rada, pozvání, doporu ení) vlastní písemný projev a odpov (vzkaz, pozdrav, pání, blahopání, pozvání, osobní dopis, úední dopis žádost, inzerát, strukturovaný životopis) delší písemný projev (vypravování, úvaha, esej, popis apod.) stru né zaznamenání teného i slyšeného textu TEMATICKÉ OKRUHY mezilidské vztahy, osobní charakteristika, kultura a umní, sport, bydlení, obchody a služby, stravování, pé e o zdraví, cestování, škola a studium, zamstnání, lovk a spole nost píroda, životní prostedí, vda a technika sociokulturní aspekty specifická témata (daná zamením školy) REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA význam studovaného cizího jazyka a kultury dané jazykové oblasti reálie píslušné jazykové oblasti (geografické údaje, historie, spole ensko-politická charakteristika, ekonomika a kultura) vztahy R a zemí dané jazykové oblasti literatura dané jazykové oblasti (významná díla, autoi) vda, technika, umní a sport v zemích dané jazykové oblasti (významné osobnosti, díla, úspchy) život v zemích dané jazykové oblasti (rodina, vzdlání, práce, volný a oby eje) regionální jazykové odchylky* as, zvyky, tradice autentické materiály ze zemí studovaného jazyka (encyklopedie, odborné publikace a texty, noviny, asopisy, beletrie, rozhlas, televize, filmy, internet) 23

24 3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdlávací oblasti Výuka matematiky v gymnáziu rozvíjí a prohlubuje pochopení a využití kvantitativních a prostorových vztah reálného svta, utváí kvantitativní a geometrickou gramotnost. Zpsob matematického myšlení a zdvodování, vytváení hypotéz a deduktivních úvah je prostedkem pro nové a hlubší poznání a je pedpokladem dalšího studia. Výuka matematiky umožuje m pochopit, že matematika je nezastupitelným prostedkem v modelování a pedpovídání reálných jev. Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy napomáhají m proniknout do podstaty oboru, propojovat jednotlivé tematické okruhy, objevovat harmonii a pvab matematiky. Matematické vzdlávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, u í srozumitelné a vcné argumentaci. Tžišt výuky spo ívá v aktivním osvojení strategie ešení úloh a problém, v ovládnutí nástroj potebných pro vysokoškolské studium i v bžném život, v pstování schopnosti aplikace. Studium matematiky pispívá k tomu, aby žáci byli schopni hodnotit správnost postupu pi odvozování tvrzení, odhalovat klamné závry, zvažovat rizika pedkládaných dkaz. Bhem studia si žáci uvdomují, že matematika nachází uplatnní v mnoha oborech lidské innosti (nap. v ekonomii, technice, sociologii aj.), že je ovlivována vnjšími podnty (napíklad z oblasti pírodních vd) a že moderní technologie jsou užite ným pomocníkem matematiky. Žáci poznávají, že matematika je sou ástí naší kultury a je výsledkem složitého multikulturního historického vývoje spojeného s mnoha významnými osobnostmi lidských djin. Cílové zamení vzdlávací oblasti Vzdlávání v dané vzdlávací oblasti smuje k utváení a rozvíjení klí ových kompetencí tím, že vede a k: osvojování základních matematických pojm a vztah postupnou abstrakcí a zobecováním na základ poznávání jejich charakteristických vlastností ur ování a zaazování pojm, k analýze a zobecování jejich vlastností vytváení zásoby matematických pojm, vztah, algoritm a metod ešení úloh a k využívání osvojeného matematického aparátu analyzování problému a vytváení plánu ešení, volb správného postupu pi ešení úloh a problém, vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k zadaným podmínkám práci s matematickými modely, k vdomí, že k výsledku lze dospt rznými zpsoby rozvoji logického myšlení a úsudku, vytváení hypotéz na základ zkušenosti nebo pokusu, jejich ovování nebo vyvracení pomocí protipíklad pochopení vzájemných vztah a vazeb mezi okruhy u iva a aplikaci matematických poznatk v dalších vzdlávacích oblastech pesnému vyjadování a zdokonalování grafického projevu, porozumní matematickým termínm, symbolice a matematickému textu zdvodování matematických postup, obhajob vlastního postupu rozvíjení dovednosti pracovat s rznými reprezentacemi užívání kalkulátoru a moderních technologií k efektivnímu ešení úloh a k prezentaci výsledk rozvíjení zkušeností s matematickým modelováním (k innostem, kterými se u í poznávat a nalézat situace, v nichž se mže orientovat prostednictvím matematického popisu), k vyhodnocování matematických model, k poznávání mezí jejich použití, k vdomí, že realita je složitjší než její matematický model, že daný model mže být vhodný pro více situací a jedna situace mže být vyjádena rznými modely 24

25 pochopení matematiky jako sou ásti kulturního ddictví a nedílné sou ásti svta Vzdlávací obsah ÍSLO A PROMNNÁ užívá správn logické spojky a kvantifikátory, objasní stavbu matematické vty užívá vlastnosti dlitelnosti pirozených ísel operuje s intervaly, aplikuje geometrický význam absolutní hodnoty provádí operace s mocninami a odmocninami, upravuje íselné výrazy odhaduje výsledky numerických výpot a efektivn je provádí, úeln využívá kalkulátor upravuje efektivn výrazy s promnnými, uruje defininí obor výrazu rozkládá mnoholeny na souin vytýkáním a užitím vzorc, aplikuje tuto dovednost pi ešení rovnic a nerovnic eší lineární a kvadratické rovnice a jejich soustavy, v jednodušších pípadech diskutuje ešitelnost nebo poet ešení rozlišuje ekvivalentní a neekvivalentní úpravy geometricky interpretuje íselné, algebraické a funkní vztahy, graficky znázoruje ešení rovnic, nerovnic a jejich soustav analyzuje a eší problémy, v nichž aplikuje ešení lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav základní poznatky z matematiky množiny, výroky, definice, vta, dkaz íselné obory reálná ísla a jejich podobory mocniny mocniny s pirozeným, celým a racionálním exponentem, odmocniny výrazy s promnnými mnoho leny, lomené výrazy, výrazy s mocninami a odmocninami rovnice a nerovnice lineární rovnice, nerovnice a jejich soustavy, kvadratická rovnice (diskriminant, vztahy mezi koeny a koeficienty), rovnice a nerovnice v sou inovém a podílovém tvaru, rovnice s absolutní hodnotou, rovnice s neznámou ve jmenovateli a pod odmocninou, logaritmické, exponenciální a goniometrické rovnice PRÁCE S DATY, KOMBINATORIKA, PRAVDPODOBNOST eší reálné problémy s kombinatorickým podtextem (charakterizuje možné pípady, vytváí model pomocí kombinatorických skupin a uruje jejich poet) využívá kombinatorické postupy pi výpotu pravdpodobnosti, upravuje výrazy s faktoriály a kombinaními ísly diskutuje a kriticky zhodnotí statistické informace a daná statistická sdlení, vytváí a vyhodnocuje závry a pedpovdi (hypotézy) na základ dat volí a užívá vhodné statistické metody k analýze a zpracování dat (využívá výpoetní techniku) reprezentuje graficky soubory dat, te a interpretuje tabulky, diagramy a grafy, rozlišuje rozdíly v zobrazení obdobných soubor vzhledem k jejich odlišným charakteristikám 25

26 kombinatorika elementární kombinatorické úlohy, variace, permutace a kombinace (bez opakování), binomická vta, Pascalv trojúhelník pravdpodobnost náhodný jev a jeho pravdpodobnost, pravdpodobnost sjednocení a prniku jev, nezávislost jev práce s daty analýza a zpracování dat v rzných reprezentacích, statistický soubor a jeho charakteristiky ZÁVISLOSTI A FUNKNÍ VZTAHY nartne grafy požadovaných funkcí (definovaných jednoduchým vzorcem) a urí jejich vlastnosti formuluje a zdvoduje vlastnosti studovaných funkcí a posloupností využívá poznatky o funkcích pi ešení rovnic a nerovnic, pi urování kvantitativních vztah aplikuje vztahy mezi hodnotami exponenciálních, logaritmických a goniometrických funkcí a vztahy mezi tmito funkcemi modeluje závislosti reálných dj pomocí známých funkcí eší aplikaní úlohy s využitím poznatk o funkcích a posloupnostech interpretuje z funkního hlediska složené úrokování, aplikuje exponenciální funkci a geometrickou posloupnost ve finanní matematice obecné poznatky o funkcích pojem funkce, defini ní obor a obor hodnot, graf funkce, vlastnosti funkcí funkce lineární funkce, kvadratická funkce, funkce absolutní hodnota, lineární lomená funkce, mocninné funkce, funkce druhá odmocnina, exponenciální, logaritmické a goniometrické funkce posloupnost ur ení a vlastnosti posloupností, aritmetická a geometrická posloupnost; finan ní matematika GEOMETRIE uruje geometrické pojmy, zdvoduje a využívá vlastnosti geometrických útvar v rovin a v prostoru, na základ vlastností tídí útvary uruje vzájemnou polohu lineárních útvar, vzdálenosti a odchylky využívá nárt pi ešení rovinného nebo prostorového problému v úlohách poetní geometrie aplikuje funkní vztahy, trigonometrii a úpravy výraz, pracuje s promnnými a iracionálními ísly eší polohové a nepolohové konstrukní úlohy užitím všech bod dané vlastnosti, pomocí shodných zobrazení a stejnolehlosti, pomocí konstrukce délek úseek daných výrazem zobrazí ve volné rovnobžné projekci hranol a jehlan, sestrojí a zobrazí rovinný ez tchto tles nebo jejich prnik s pímkou eší planimetrické a stereometrické problémy motivované praxí, aplikuje poznatky 26