Okopaniny. Michal Hejcman. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (

Transkript

1 Okopaniny Michal Hejcman

2 Okopaniny Plodiny s velkou listovou plochou Stejnoměrné rozmístění rostlin v porostu (sponové plodiny) Název vychází z dřívější nutnosti ošetřování okopáváním Produkty mají nízkou koncentraci sušiny

3 Rozdělení okopanin podle taxonomické příslušnosti č. Chenopodiaceae cukrovka (Beta vulgaris var. altissima), krmná řepa (Beta vulgaris subsp. esculenta var. crassa) č. Solanaceae brambor (Solanum tuberosum) č. Asteraceae topinambur (Helianthus tuberosus), čekanka obecná (Cichorium intybus var. radicosum) č. Apiaceae - krmná mrkev (Daucus carota subsp. sativus) č. Brassicaceae vodnice (Brassica rapa var. rapa), tuřín (Brassica napus var. napobrassica), krmná kapusta (Brassica oleracea conv. acephala)

4 Rozdělení okopanin podle využití Stolní brambory Průmyslové brambory, cukrovka, čekanka, brambory Krmné brambory, krmná kapusta, krmná řepa

5 Cukrová řepa Údajně nejstarší pěstovaná forma vznikla na Sicílii ve 2. tis. př. n. l. Pěstování v antickém Řecku a Římě jako léčivá plodina Krmná řepa byla pěstována v Burgunsku odkud se dostávala k nám lidové označení řepy burgyně, burák, burgán. Francouz Olivier de Serres objevil sladkost šťávy, kterou shledal obdobnou se šťávou třtinovou. Marggraf poprvé vyrobil řepný cukr roku zahájení výroby cukru ve Slezku, 1799 termín cukrová řepa Podíl řepného cukru na světové produkci sacharózy je kolem 30 %, zbytek je vyráběn z cukrové třtiny Většina cukru z cukrovky je vyráběna v Evropě

6 Cukrová třtina (Saccharum Pěstována v tropických oblastech K získávání sladidel byla využívána již ve starověku Rozmnožuje se zejména vegetativně pomoci řízků Pochází z v. a jv. Asie a z Oceánie officinarum)

7 Cukrová řepa Bulva je část rostliny bez listů Epikotyl (hlava bulvy) Hypokotyl (krk bulvy) Radix (vlastní kořen)

8 Bulva technologické požadavky Větvení kořene (mrcasatost) je nežádoucí - zvyšuje ztráty při sklizni, časté na mělkých nebo kamenitých půdách Cukernatost obsah sacharózy je v rozmezí 15 22%. Zpracováním cukrové řepy se v průměru získává 12,5 % bílého cukru, 5,5 % sušených řízků a 4,5 % melasy.

9 Cukrová řepa biologie Jedná se o vytrvalý druh z hospodářského hlediska považován za dvouletý Planými předky byla řepa přímořská (B. maritima) a řepa vytrvalá (B. perennis). Rostlina řepy vytváří listů, které přisedají na bulvu spirálovitě. Řepa je cizosprašná (blizna dozrává později), tvoří klubíčka květů po 2 5. Dnes již existují jednoklíčkové kultivary Velikost semene: 1 2 mm.

10 Technologie pěstování Širokořádkové kultury 45 nebo 50 cm, vzdálenost v řádku cm Optimální počet rostlin: /ha Nízká autoregulační schopnost výsev na konečnou vzdálenost Kompenzační schopnost velikost rostliny podle velikosti plochy, kterou má k dispozici Nežádoucí je mezerovitost (neobsazené úseky řádku delší než 40 cm), ale i přehoustlý porost (rostliny s menší vzdáleností v řádku než 16 cm) Přípustná mezerovitost je do 5 %, shluky do 2 3 %

11 Makrofenologická stupnice Klíčení základní růstové fáze Růst listů nízká půdoochranná schopnost Růst růžice listů do pol. srpna Růst kořene srpen, září, říjen, snižování počtu listů, technologická zralost bulev

12 Cukrová řepa zařazení v osevním postupu Nejhodnější předplodinou jsou ozimé obilniny, zcela nevhodné jsou vojtěška, kukuřice (zhoršená vzcházivost, pozdní uvolňování N) Cukrovku zařazovat nejdříve po 4 5 letech, při častějším pěstování vhodné zařazovat brukvovité meziplodiny s antinematodním účinkem

13 Cukrová řepa - hnojení Plodina hnojená hnojem P, K, N příjem soustředěn do června a července Ca, P, K zásobní hnojení k předplodině N před setím či při výsevu 60 kg N/ha, do fáze uzavírání porostu 60 kg N/ha (do 15. června)

14 Odběr živin při výnosu bulev 50 t/ha (v našich podmínkách je výnos kolem 40t/ha) N 240 kg/ha P 35 K 360 Ca 70 Mg 40 Na 75 S - 30

15 Odrůdy cukrové řepy Výnosové vysoký výnos kořene, ale nižší cukernatost (16 17%) Normálního typu střední výnos a cukernatost Cukernaté odrůdy nižší výnos, ale vysoká cukernatost (18-22 %)

16 Plevelná řepa Podstatné snížení výnosu cukrovky Šíření chorob (beet necrotic yellow vein virus) Tok genů z GMO cukrovky do plevelné řepy rezistence proti chorobám Jednoletá řepa produkující dormantní semena Poprvé zaznamenaná v Anglii Šíření kontaminovaným osivem ČR: 50% polí s pěstováním cukrovky kontaminováno plevelnou řepou v 90-tých letech

17 Krmná řepa

18 Sklizeň řepy

19 Skládka řepy

20 Pěstování brambor v ČR Potatoes production (milion t) Year

21 Pěstování brambor v ČR Potatoes cropping area (million ha) Year

22 Pěstování brambor v ČR Potato yield (t ha-1) Year

23 Brambory Patří do skupiny hlíznatých okopanin Společně s kukuřicí a tabákem patří k nejvýznamnějším rostlinám pocházejícím z jižní Ameriky Vývojové centrum v Andách, kde roste a pěstuje se více druhů bramboru Pěstování brambor již 500 let př. n. l. V 16. století hlavní potravina Inků

24 Solanum tuberosum Pochází pravděpodobně z druhu S. andigenum, který vytváří hlízy za krátkého dne Do Evropy se dostaly z Peru přes Španělsko (1565, S. andigenum), hlízy s červenou slupkou rohlíčkovitého tvaru, okrasná (barevné květy) a léčivá rostlina Kulturní brambory dovezeny 1585 do Anglie z pobřeží Chile (S. tuberosum), bílá slupka a kulaté hlízy Drake chtěl 1586 v Kolumbii zkřížit cestu španělské flotile vezoucí zlato a jiné poklady do Evropy, zmeškal ji o 12 hodin, místo zlata dovezl brambory, které koupil od indiánů při doplňování zásob V Irsku v roce 1625 již byly základní potravinou, tvrdilo se, že se na březích Irska objevily poprvé roku 1588 ze ztroskotané španělské lodi Armady.

25 Solanum tuberosum V Čechách jsou první zmínky o pěstování brambor z pol. 17. století Velkoplošné pěstování od poč. 19. století Od pol. 19. stol. v lihovarech začali nahrazovat žito Největší plochy brambor u nás byly v meziválečném období Využití světové produkce brambor: 52% lidský konzum, 35% krmné účely, 11 % nová výsadba, 3 % výroba škrobu, 1% výroba lihu Spotřeba v ČR: 80 kg na obyvatele za rok

26 Rozdělení brambor podle komerčního využití Konzumní rané dodávány do , velikost hlízy min. 28 mm příčné délky Konzumní pozdní brambory varného typu A C, velikost min. 35 mm Průmyslové produkce škrobu, lihu, sušené produkty Krmné určené ke krmným účelům buť v syrovém, či vařeném stavu, většinou odpad při pěstování konzumních Sadbové pěstované ve vybraných sadbových oblastech bez výskytu karanténních chorob a škůdců

27 Rozdělení brambor podle délky vegetační doby Velmi rané dnů Rané Polorané Polopozdní nad 130

28 Solanum tuberosum Jednoletý druh rozmnožující se jak vegetativně tak generativně Vegetativní rozmnožování zcela převládá Hlíza je stonková! Zkrácený a modifikovaný vzrostný vrchol stonku Hlíza je připojená ke stonku stolonem Plodem je bobule obsahující semen

29 Složení hlíz Obsah sušiny: % (13 38%) Obsah škrobu: 8 30%, závisí na odrůdě, nízký obsah rané odrůdy Popeloviny: 5 % (Mg, Fe, Zn, Ca, K, Na atd.) Glykoalkaloidy souborně označované jako solanin (přípustná hranice max. 200 mg/kg)

30 Pěstování Vyhovují oblasti se zvýšenou vzdušnou vlhkostí (přímořské klima, v nížinách u raných odrůd nutná závlaha) Velká citlivost ke změnám teploty i krátkodobý mráz poškozuje nať, nad 30 C zastavení růstu Optimální počet vysazovaných hlíz: rostlin na ha, řádky 750 mm. Počet stonků na plochu je základní výnosotvorný prvek, 5 7 stonků na rostlinu, ovlivněno teplotou skladování sadby, nízké teploty předpoklad vytvoření většího počtu stonků Počet hlíz na rostlinu: 10 14, ovlivněno odrůdou, průběhem počasí, počtem stonků, výskyt chorob a škůdců Hmotnost hlíz větší u odrůd s delší vegetační dobou, průměrně 100 g

31 Proč se v našich podmínkách nepoužívá osivo? Heterozygotnost pěstovaných odrůd značné štěpení potomstva Malá velikost hlíz u rostlin pěstovaných ze semene Prodloužená délka vegetace, velká potřeba nákladné lidské práce Zaplevelení množitelských ploch Využití osiva zejména v tropických oblastech obtížná skladovatelnost hlíz, infekční prostředí (viry)

32 Pěstování Konzumní nejdříve po třech letech na stejném pozemku, sadbové po 4 5 Důvod: choroby (plíseň bramborová, kořenomorka bramborová, virózy), výskyt mandelinky bramborové, háďátko bramborové Část hlíz při sklizni zůstává v ornici rostoucí rostliny přenášejí choroby a škůdce

33 Hnojení brambor Organicky hnojené obecně zlepšující plodina N na produkci 10 t hlíz brambory odeberou 50 kg N (příjem zejména N03- ) N hnojení kromě velikosti hlíz ovlivňuje množství N látek a podíl škrobu na sušině P ovlivňuje kvalitu produkce, urychluje vývoj a dozrávání, podpora vývoje kořenového systému, odběr zhruba 9 kgp/10t hlíz, nejintenzivnější odběr ve fázi poupat a květu K nedostatek způsobuje poruchy růstu trsů, předčasné ukončení vegetace, modrání, šednutí až černání dužniny hlíz, odběr 70 kg K/10t hlíz Ca 22kgCa/10t hlíz, problémy na půdách s nadbytkem K (omezuje příjem Ca) Živiny se aplikují před sázením, část N lze aplikovat za vegetace do fáze poupat (spolu s posrřikem proti mandelince, plísni bramborové) Hromadění dusičnaná v hlízách 500 mg u ranných a 300 mg u pozdních

34 Výsadba Při teplotě půdy 6 8 C, v kukuřičné oblasti velmi rané odrůdy do , bramborářská oblast do Kultury brambor nízká protierozní ochrana, pěstování na pozemcích max do 8

35 Ruzyně Fertilizer Experiment Založen v roce 1955 Kombinace minerálních a organických hnojiv

36 Závislost výnosu na obsahu makro prvků v bramborách N R2: 0.78 P: <0.001 (a) Yield t.ha N kg.ha -1

37 Závislost výnosu na obsahu makro prvků v bramborách (b) P R2: 0.68 P: <0.001 Yield t.ha P kg.ha -1

38 (c) Yield t.ha K kg.ha -1

39 (d) Yield t.ha S kg.ha -1

40 Vliv hnojení na výnos brambor (a) Yield t.ha N kg.ha -1

41 Vliv hnojení na výnos brambor (b) Yield t.ha P kg.ha -1

42 Vliv hnojení na výnos brambor (c) Yield t.ha K kg.ha -1

43 1.0 PSs 6.6 CuA PbA MnA NiA ZnA CdA PSsN3P2K2 control 6.1 AsA CrA 5.9 PSsN4P2K2 PSsP2K2 6.2 PSsN1P1K1 PSsN2P1K1 PC NC CrC si sii PU NU PA yield AsC CrU NA FeC AsU PbU NiC CaC CdU NiU KC 5.3 FeU N4P2K2 CuU MgC ZnU MnU sin4p2k2 5.6 KU siip2k2 KA siin4p2k2 MgU 5.4 PbC CuC N2P1K1 5.7 N1P1K1 MnC CdC ZnC P2K2 6.2 N3P2K2 siin1p1k1 sip2k2 sin3p2k2 siin3p2k2 siin2p1k1 sin2p1k

44 Topinambury Původ: Severní Amerika Začátek pěstování v Evropě: pol. 17. století Využití: konzum, výroba přírodního sladidla pro diabetiky, krmná plodina, energetická plodina Pěstování u nás zejména u zahrádkářů a myslivců Zásobní látka inulin fermentován až v tlustém střevě, proto má nízkou energetickou hodnotu vhodné pro diety Hlízy snadno vysychaní krátká skladovatelnost

45 Krmná mrkev Dietetické krmivo doplňkové Dvouletá rostlina Vysoké nároky na živiny, ale nesnáší přímé hnojení hnojem (praskání, hniloba, hořká chuť) Opakované pěstování po 4 letech Kořen: 15% sušiny, 0,8% bílkovin

46 Krmná kapusta Dvouletá rostlina Využití k zelenému krmení a na siláž Snáší horší klimatické podmínky Výnos kolem 20 t sušiny na hektar Dobře snáší mrazy až do -10 C

47 Čekanka obecná Výroba kávovin, hodně inulinu pražením se mění v karamel, sladidlo pro diabetiky Zeleninové využití čekankové puky Výnos kořenů 40t/ha Obsah sušiny 26%, inulin 16% v sušině Přerušuje vývojový cyklus háďátka řepného, je hnojem hnojená, pěstování Polabí, jižní Morava Setí přesnými secími stroji, 450 mm řádky