VNÍMÁNÍ DĚTÍ S ASPERGEROVÝM SYNDROMEM RODIČI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VNÍMÁNÍ DĚTÍ S ASPERGEROVÝM SYNDROMEM RODIČI"

Transkript

1 Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra psychologie Diplomová práce obor psychologie VNÍMÁNÍ DĚTÍ S ASPERGEROVÝM SYNDROMEM RODIČI Vypracovala: Markéta Brožková Vedoucí práce: Mgr. Jiří Šupa Brno 2008

2 Čestně prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité informační zdroje uvedla v seznamu literatury.

3 Mgr. Jiřímu Šupovi děkuji za trpělivost, vstřícnost a podnětné připomínky, které mi pomohly při vypracování této práce.

4 I. ÚVOD... 6 II. TEORETICKÁ ČÁST Historie pojmu autismus Základní poruchy autistického spektra Dětský autismus Dětská dezintegrační porucha Atypický autismus Aspergerův syndrom Specifika vývoje osob s Aspergerovým syndromem Kojenecký věk (0-12 měsíců) Batolecí věk (1-3 roky) Předškolní věk (3-6 let) Mladší školní věk (5-6 až let) Období dospívání (11-12 až let) Dospělost Prognóza vývoje s ohledem na dosavadní výzkumy Vývoj názorů na vliv výchovy Dítě s Aspergerovým syndromem a rodina Zjištění o postižení dítěte Postoje rodičů Sociální aspekty života rodiny s postiženým dítětem Rodiče dítěte s postižením III. VÝZKUMNÁ ČÁST Cíl výzkumu a formulace hypotéz Výzkumný soubor Použité metody Způsob zpracování dat Výsledky Problémy ve vztahu k okolí Problémy v rodině v předškolním období Problémy v předškolním zařízení Problémy ve škole Problémy v rodině ve školním věku Přátelství, navazování kontaktů Diagnóza Důvod k návštěvě odborného zařízení Cesta ke stanovení správné diagnózy Stanovení konečné diagnózy... 32

5 5.3 Specifika dítěte Nadání Zájmy / oblíbená činnost Zvládání každodenní činností Fantazijní svět Rodič a dítě Vztah mezi dítětem a rodičem Obavy o dítě Výchova a snaha měnit dítě Úspěchy, neúspěchy Prognózy a přání do budoucna Diskuse IV. ZÁVĚR V. LITERATURA... 46

6 I. Úvod Za úplně první impuls k napsání této bakalářské práce považuji mé setkání s knihou od MUDr. Růženy Nesnídalové Extrémní osamělost (1994), ve které popisuje příběhy dětí s dětským autismem. Při dalším pátrání po informacích souvisejících s autismem jsem mimo jiné narazila na internetové stránky APLA Organizace pomáhající lidem s autismem. Na těchto stránkách mne zaujaly hlavně příběhy psané samotnými rodiči dětí postižených některou z poruch autistického spektra, především potom Aspergerovým syndromem. Aspergerův syndrom je poměrně mladou poruchou, jejíž hranice s normou mohou být velmi nezřetelné je složité určit, zda se jedná o Aspergerův syndrom nebo jen o sociální neobratnost (Thorová, 2006). Mezi odborníky navíc stále panují spory o tom, zda je Aspergerův syndrom samostatnou jednotkou v rámci poruch autistického spektra nebo jen mírnější formou autismu. Situace pro osoby s touto poruchou a jejich rodiny je v České republice navíc o to náročnější, že je zde stále ještě nedostatek odborníků a odborných pracovišť schopných tuto poruchu správně diagnostikovat. V této práci jsem se rozhodla zabývat se však nejen samotnou poruchou Aspergerův syndrom, ale také především tím, jak takto postižené děti vnímají jejich nejbližší, v tomto případě rodiče. Správnou diagnostiku této poruchy totiž považuji pouze za první úspěch na dlouhé cestě, protože hlavní břemeno a odpovědnost za další úspěšný rozvoj takového dítěte vidím především na rodičích (resp. pečovatelích), kteří v sobě musí nalézt dostatek síly, elánu, trpělivosti a především neutuchající vůli pokračovat v započaté úsilí přesto, že vynaložená námaha ne vždy odpovídá očekávaným výsledkům. Z tohoto pohledu považuji za velmi důležité to, jak takoví rodiče své děti vnímají, jak je vidí, jaké názory si o nich utvářejí. II. Teoretická část Aspergerův syndrom, který je hlavním tématem této práce, patří do oblasti tzv. pervazivních vývojových poruch nebo také poruch autistického spektra (Thorová, 2006). Pojem pervazivní zde chápeme jako vším pronikající, to znamená, že vývoj osobnosti je narušen v mnoha směrech. Označení pervazivní zahrnuje skupinu poruch, které jsou 6

7 specifické trvalostí svých projevů, postižením většího počtu psychických funkcí a výskytem symptomů, které se kvalitativně odlišují od normálního vývoje (Lechta a kol., 2003). 1. Historie pojmu autismus Jako první použil pojem autismus v roce 1911 švýcarský psychiatr E. Bleuler. Označil tak jeden ze symptomů schizofrenních pacientů (Thorová, 2006). Konkrétně se jednalo o stav, kdy se u pacientů snižoval kontakt s okolním světem a převažovalo intrapsychické prožívání (Lechta a kol., 2006). Za základní dílo v oblasti pervazivních vývojových poruch je považována práce amerického dětského psychiatra rakouského původu Leo Kannera Autistické poruchy afektivního kontaktu z roku V této práci Banner popisuje 11 svých dětských pacientů, kteří se od ostatních odlišovali neschopností navazovat vztahy s lidmi, narušenou řečí, neobvyklými reakcemi na běžné podněty z okolí a touhou po neměnnosti (Hrdlička, Komárek 2004). Zároveň se však tyto děti v některých svých projevech blížily schizofrenikům (nedostatek kontaktu s okolím), dětem slabomyslným nebo hluchým. Na rozdíl od dětí schizofrenních však těchto 11 dětí vykazovalo uvedené příznaky již od narození. Od dětí hluchých a slabomyslných je zase odlišoval naprostý nezájem o kontakt s ostatními osobami, absence potřeby bližšího kontaktu. Neschopnost navazovat vztahy s ostatními lidmi nazval Kanner extrémní autistickou osamělostí. Protože se tento charakteristický rys objevoval již v raném dětství, pojmenoval ho early infantile autism, později byla porucha podle něj pojmenována Kannerův časný dětský autismus (Nesnídalová, 1994). Použití pojmu autismus v Kannerově práci se však v budoucnu ukázalo jako velmi problematické a matoucí. Jak již bylo zmíněno výše, pojem autismus použil již dříve Bleuler pro popis jednoho ze symptomů schizofrenie. Vznikl tak mylný dojem, že Kannerem popisovaná autistická porucha má souvislost se schizofrenií. Autismus v Kannerově pojetí měl však vyjadřovat zjištění, že jím pozorované děti žijí jakoby ve vlastním uzavřeném světě (Hrdlička, Komárek 2004). V roce 1944, tedy rok po Kannerovi, přichází vídeňský pediatr Hans Asperger s článkem Autistische Psychopathen im Kindersalter (Autističtí psychopati v dětství). V této práci se zabývá čtyřmi chlapci s podobnými projevy problémy v sociálním chování, zvláštnosti v komunikaci, přestože řeč je vyvinuta velmi dobře, normální až vysoká inteligence, zúžené, 7

8 omezené zájmy, motorická neobratnost. Ve srovnání s dětmi popisovanými Kannerem však tyto děti vykazovaly mnohem mírnější formy této poruchy (Thorová, 2006). Zajímavostí je, že Asperger ve své práci použil pojem autismus stejně jako Kanner, přestože o práci svého předchůdce nevěděl (z důvodu druhé světové války tehdy spojení mezi oběma vědci nebylo možné) (Thorová, 2006). Aspergerův pojem autistická psychopatie byl později britskou lékařkou Lornou Wingovou nahrazen termínem Aspergerův syndrom. Wingová se významně zasloužila o rozšíření poznatků o poruchách autistického spektra (Thorová, 2006). 2. Základní poruchy autistického spektra Jak již bylo výše uvedeno, Aspergerův syndrom je pouze jednou, nikoli jedinou z poruch autistického spektra. Pro lepší pochopení určitých specifik tohoto syndromu proto ve své práci stručně zmíním i několik ostatních základních poruch autistického spektra. 2.1 Dětský autismus Dětský autismus patří k nejlépe prostudovaným poruchám autistického spektra. Rozpětí závažnosti této poruchy je velmi široké, od lehkých až po těžké formy. Pro stanovení diagnózy dětský autismus musí být prokázány problémy v každé z následujících tří diagnostických oblastí: sociální interakce, komunikace a omezené, opakující se stereotypní způsoby chování, zájmy a aktivity (Thorová, 2006). Hrdlička (Hrdlička, Komárek 2004) a Thorová (Thorová, 2006) uvádějí následující bližší popis abnormalit ve třech výše uvedených oblastech (tzv. diagnostická triáda (Thorová, 2006)). Hrdlička (Hrdlička, Komárek 2004) zároveň stanovuje podmínku nástupu těchto příznaků před dovršením třetího roku života: Abnormality v sociální interakci (Hrdlička, Komárek 2004) - autističtí kojenci se často vyhýbají očnímu kontaktu, nejeví zájem o lidské tváře - nevytvářejí si typickou vazbu k matce a jen málokdy projevují strach z odloučení od blízké osoby nebo strach z cizích lidí (Lewis, 1996; Wiener, 1997, cit. dle Hrdlička, Komárek 2004) 8

9 - později narušení sociální interakce, především nezájem o kontakt s lidmi; slabá nebo žádná odpověď na emoce okolí - potíže při přizpůsobování se sociálnímu kontextu Abnormality v komunikaci - opožděný vývoj řeči (Hrdlička, Komárek 2004) - nedostatečné sociální užívání řeči (Thorová 2006) - postižení neverbální složky komunikace nedostatečná gestikulace při komunikaci, mimika nereagující na vlastní potřeby nebo dění kolem (Hrdlička, Komárek 2004) - porucha ve fantazijní a společenské napodobující hře, nedostatek tvořivosti a fantazie v myšlení, soustředění na detail (Hrdlička, Komárek 2004) Abnormality v chování a zájmech - lpění na neměnnosti navyklých způsobů a prostředí rituály, odpor i k malým změnám (Hrdlička, Komárek 2004) - stereotypní zájmy, pohybové stereotypie (Thorová, 2006) - zájem o neživé, mechanické předměty, ne o společenské záliby a hru s vrstevníky (Hrdlička, Komárek 2004) 2.2 Dětská dezintegrační porucha Tato porucha byla poprvé popsána vídeňským pedagogem Theodorem Kellerem (Thorová, 2006). Dětská dezintegrační porucha se vyznačuje počátečním normálním vývojem, který musí trvat alespoň do dvou let věku dítěte. Nemoc propuká kolem třetího až čtvrtého roku a typickým znakem je rychlá ztráta doposud získaných dovedností (Hrdlička, Komárek, 2004). Pro diagnózu této porucha je nutná významná ztráta dosažených dovedností alespoň ve dvou oblastech (např. řeč, hra, sociální dovednosti, motorické dovednosti) a současně průvodní znaky alespoň ve dvou oblastech triády autismu (Gillberg, Peeters, 2003). 9

10 2.3 Atypický autismus Atypický autismus splňuje pouze částečně kritéria pro dětský autismus. U takto postiženého dítěte nacházíme specifické sociální, emocionální a behaviorální symptomy, které se částečně shodují s potížemi u osob s autismem. Problémem diagnózy této poruchy jsou absence stanovení hranic a stále ještě nepřesně definovaný klinický obraz. Tato porucha se vyznačuje zejména potížemi v navazování vztahů s vrstevníky a neobvyklou přecitlivělostí na specifické vnější podněty (Thorová, 2006). Narušený vývoj je zde patrný ve věku tří let nebo později. Přítomny jsou také opakující se a stereotypní vzorce chování nebo zájmů (Lechta a kol., 2003). 2.4 Aspergerův syndrom Lidé s Aspergerovým syndromem se nevyznačují žádnými tělesnými nápadnostmi, ale druzí si o nich myslívají, že jsou divní, protože se při kontaktu nechovají zcela standardně (cit. dle Attwood, 2005, s. 33). Ve starší anglicko-jazyčné literatuře se pro Aspergerův syndrom používá také pojem schizoidní psychopatie (Steinhausen, 2006). Aspergerův syndrom je porucha, jejíž symptomy plynule přechází do normy. U určitých hraničních skupin je proto velmi obtížné odlišit, zda se jedná o Aspergerův syndrom nebo jen o sociální neobratnost (Thorová, 2006). Touto poruchou trpí lidé s normální, někdy i nadprůměrnou inteligencí (Gillberg, Peeters, 2003). Podle Hrdličky (2004) by Aspergerův syndrom neměl být diagnostikován u osob s IQ nižším než 70. Podle Steffersové se Aspergerův syndrom vyskytuje s četností přibližně 5 a postihuje častěji chlapce než dívky (8 : 1) (Steffers, 2002). Wingová (Burgoine a Wing, 1983) popisují hlavní klinické příznaky Aspergerova syndromu takto: - nedostatek empatie - naivní, nepřiměřená a jednostranná interakce - malá, případně žádná schopnost vytvářet přátelství - pedantská, opakující se řeč - chudá neverbální komunikace - intenzivní zaujetí určitými předměty 10

11 - nemotorné a špatně koordinované pohyby a zvláštní pozice Matt Winter (2003), učitel základní školy, však poukazuje také na pozitivní povahové stránky spojené s Aspergerovým syndromem: - čestnost - spolehlivost - obětavost - odhodlanost Thorová (2006) uvádí, že někteří lidé Aspergerovým syndromem jsou pasivní a nevykazují žádné výrazné abnormality v chování. Okolí je může vnímat jako lidi zvláštní, introvertní, ale přesto mohou vést běžný život, mít zaměstnání, partnera. Na opačném pólu jsou však lidé, kteří se již od dětství potýkají s problémovým chováním, nejsou schopni najít si práci, příp. v ní opakovaně selhávají. Nejsou schopni navázat plnohodnotný partnerský vztah, resp. o takový vztah ani nemají zájem a nevyhledávají jej (Thorová, 2006). U osob s Aspergerovým syndromem jsou také často pozorovány suicidální myšlenky příp. jednání i přechody do schizofrenních psychóz (to však neznamená, že lze Aspergerův syndrom považovat za jakousi předběžnou formu schizofrenie (Steinhausen, 2006). Aspergerův syndrom vykazuje množství stejných syndromů jako autismus a bývá někdy uváděn jako mírnější forma autismu. Např. Thorová (2006) uvádí, že se stále vedou spory o tom, zda je tento syndrom samostatnou jednotkou nebo jen součást autistického kontinua. Jako diagnostická kritéria pro Aspergerův syndrom jsou uváděny deficity v sociální komunikaci a výskyt obsedantního chování, to znamená kritéria, která taktéž odpovídají autismu (Howlin, 2005). Howlin (2005) také uvádí, že jediná kritéria, která se od autismu výrazně odlišují, jsou relativně normální kognitivní dovednosti a absence opoždění ve vývoji jazyka. Pro lepší přehled odlišností Aspergerova syndromu a dětského autismu zde uvádím tabulkové porovnání těchto dvou poruch (cit. dle Remschmidt, 2000, s. 2): 11

12 Tabulka 1: Porovnání dětského autismu a Aspergerova syndromu Dětský autismus (Kannerův syndrom) Autistická psychopatie (Aspergerův syndrom) První nápadnosti většinou v prvních měsících života markantní nápadnosti přibližně od třetího roku života Oční kontakt Řeč nejprve často chybí, později zřídka, těkavý, vyhýbavý pozdější nástup řeči, často dokonce nedojde k vývoji řeči (přibližně 50%) silně opožděný rozvoj řeči zřídka, těkavý časný nástup řeči rychlý rozvoj řeči, která je gramaticky a stylisticky na vysoké úrovni řeč nemá zpočátku žádnou komunikační funkci (echolálie) řeč má vždy komunikativní funkci, která je ovšem narušena (spontánní řeč) Inteligence Motorika většinou značně omezené rozumové výkony, charakteristická struktura inteligence žádná omezení, pokud není nějaké dodatečné onemocnění dobré až nadprůměrné rozumové výkony inteligenční slabost zřídka Nápadná motorika: motorická nešikovnost, hrubé a jemné motorické poruchy koordinace, neobratná motorika 3. Specifika vývoje osob s Aspergerovým syndromem 3.1 Kojenecký věk (0-12 měsíců) Poruchu autistického spektra nelze v prvním roce života dítěte spolehlivě určit. Mnozí rodiče však zaznamenají určité zvláštnosti ve vývoji svého dítěte již před dosažením prvního roku života. Jedná se např. o nezájem o okolí a o manipulaci s předměty. Dítě nereaguje na nové 12

13 podněty a příliš se nezajímá o okolní dění. Podle rodičů jsou děti v prvním roce dráždivější, špatně spí, je velmi obtížné je utišit (Thorová, 2006). Některé děti jsou již v prvních měsících života buď hyperaktivní nebo hypoaktivní. Přesto je jejich chování v tomto období často považováno za normální hyperaktivní dítě se jeví jako komunikativní, hypoaktivní dítě jako málo problémové (Gillberg, Peeters, 2003). 3.2 Batolecí věk (1-3 roky) Thorová (2006) uvádí, že chování dětí v tomto období většinou není natolik specifické, aby mohla být uplatněna diagnostická kritéria oficiálních klasifikačních systémů (MKN-10, DSM- IV). Především u dětí s Aspergerovým syndromem si rodiče všímají nestandardního chování později, protože se vývoj do tří let věku zdá být v normě. Na rozdíl od autismu by se v případě Aspergerova syndromu nemělo před třetím rokem života vyskytovat narušení nebo opoždění vývoje řeči (Hrdlička, Komárek, 2004). U dětí s touto poruchou bývá také obvyklé, že začínají s chůzí o několik měsíců později než běžné děti (Manjiviona a Prior, cit. dle Attwood 2005). 3.3 Předškolní věk (3-6 let) Podle Thorové (2006) by konečná diagnóza poruchy autistického spektra měla být stanovena mezi čtvrtým a pátým rokem, jelikož právě v této době jsou projevy nejzřetelnější. Jako klíčový okamžik uvádí vstup do mateřské školy, kdy se naplno projeví odlišnosti v chování dítěte od jeho vrstevníků. Konkrétně v souvislosti s Aspergerovým syndromem však Attwood (2006) uvádí, že vývoj některých dětí není v předškolním období nijak nápadný a proto rodiče ani další specialisté nemusí mít podezření na projevy autismu. Vývoj řeči může být opožděn, ovšem od okamžiku kdy se objeví, je její rozvoj velmi rychlý a kolem věku pěti až šesti let je již bezchybná, i když jaksi nepřiměřeně dospělá, konvenční až pedantská. (Gillberg, Peeters, 2003). Attwood také upozorňuje na výzkumy, které došly k závěru, že padesát až 90 procent dětí a dospělých s Aspergerovým syndromem má problémy s motorickou koordinací. Pohybová neobratnost a opoždění vývojových milníků pohybové koordinace v předškolním věku jsou také uvedeny v seznamu příznaků této poruchy, které uvádí Americká psychiatrická asociace (Attwood, 2006). 13

14 3.4 Mladší školní věk (5-6 až let) Čím starší dítě je a čím více se přirozeným způsobem rozvíjí jeho sociální schopnosti, tím více se začíná dítě s Aspergerovým syndromem odlišovat. Jeho odlišnost však nemusí být při kontaktu s rodiči nebo sourozenci tak výrazná jako v kolektivu jeho vrstevníků (Thorová, 2006). Především při školní docházce si může pedagog povšimnout, že se dítě straní ostatních a že ne zcela správně chápe pravidla společenského chování. Zatímco doma se projevuje víceméně normálně, může u takového dítěte dlouhodobá blízkost druhých dětí vyvolat agresivitu nebo zlobení. Nápadná je také řeč, představivost neodpovídá normě příp. dítě prokazuje neobyčejný zájem o určitou specifickou oblast (Attwood, 2006). Ke komunikačním zvláštnostem patří např. také velmi chudý rejstřík výrazů obličeje, gest nebo řeč těla. Pohled dětí s Aspergerovým syndromem je obvykle upřený, soustředěný na konkrétní detail (Gillberg, Peeters, 2003). Co se týče myšlení, je pro děti s Aspergerovým syndromem typické, že se sice naučí určitý konkrétní postup, ovšem nedokáží si tento postup zobecnit a použít jej v jiném kontextu (Attwood, 2006). Attwood také uvádí, že tyto děti různě přeskakují stádia při získávání školních znalostí naučí se jak základy, tak často i velmi složité postupy a to naprosto neobvyklými metodami. Tento fakt poukazuje na to, že děti s Aspergerovým syndromem mají zřejmě jiný způsob myšlení i řešení problémů (Attwood, 2006). Přestože se v tomto období zdá být vývoj poněkud příznivější, protože dítě již lépe snáší přítomnost ostatních osob, nevyhýbá se sociálním interakcím a nevyskytují se extrémní abnormality v sociální oblasti, můžeme však stále sledovat jeden základní nedostatek v soužití s ostatními absence pocitu sounáležitosti a vzájemnosti (Gillberg, Peeters, 2003). 3.5 Období dospívání (11-12 až let) V adolescenci dochází ke změnám prožívání a také osoby s Aspergerovým syndromem začnou většinou toužit po navazování kontaktů s vrstevníky, což se jim však vzhledem k jejich omezením nedaří. Někteří jedinci si proto jako možnost úniku vytváří vlastní fantazijní svět, mluví si sami pro sebe, příp. neprojevují zájem o sociální kontakty (Thorová, 2006). Tyto osoby si většinou uvědomují, že mají málo příp. žádné přátele a začínají si 14

15 všímat skutečnosti, že tráví spoustu času sami, což u nich může vést k depresím nebo popírání toho, že je s nimi něco v nepořádku (Attwood, 2006). Dospívající s Aspergerovým syndromem pro svou neschopnost otevřít se ostatním raději udržují přátelství na povrchní úrovni. Mají také tendenci identifikovat se se svými hrdiny nebo potenciálními přáteli. Ve snaze prosadit se také často napodobují oblíbené vrstevníky. Lépe se cítí v přítomnosti jednoho známého člověka než ve velké skupině, kde jsou nejistí, stahují se do sebe a příliš se neprojevují. Problémem v navazování přátelství s vrstevníky bývají také jejich hodnoty, které jsou bližší spíše dospělému věku. Ve snaze řešit tyto problémy v sociální oblasti si někteří jedinci s Aspergerovým syndromem vytvářejí různé strategie pro získávání nových kamarádů, hledají vzorce společenského chování apod. Attwood, 2006). 3.6 Dospělost V dospělosti pochyby o sobě samém a pocity izolace s postupem času slábnou. Dospělí jednici si navíc sami mohou určovat životní tempo a konečně se u nich zakořeňují dovednosti, které si osvojují již od dětství (Attwood, 2006). Thorová (2006) uvádí, že vzhledem ke stále větší informovanosti a osvětě o poruchách autistického spektra se řada osob s Aspergerovým syndromem na základě samostatně získaných informací sama obrátí na odborníky s prosbou o pomoc. Tato diagnóza je pro ně potom úlevou, protože jim nabízí přístup k dalším potřebným informacím a mohou si vyměňovat zkušenosti a komunikovat se stejně postiženými osobami. Jsou však také osoby, které diagnostiku odmítají a k vyšetření je přimějí jejich příbuzní. Jak uvádí Attwood, dlouhodobý vývoj jedinců s Aspergerovým syndromem ještě není dostatečně prozkoumán a vysledován. Zdá se však, že se postupem času naučí, jak žít a fungovat mezi lidmi, jak s nimi komunikovat, jak na ně reagovat, jak projevovat své emoce a myšlenky i když to vše až s jistým zpožděním (Attwood 2006). Např. poukazuje na vlastní zkušenost s mnoha dospělými lidmi s Aspergerovým syndromem, kteří uvádějí, že sociální dovednosti začali zvládat až krátce před třicátým rokem a někteří až dlouho po něm. 15

16 4. Prognóza vývoje s ohledem na dosavadní výzkumy V současné době bohužel ještě není příliš studií, které by se zabývaly životem osob s Aspergerovým syndromem v dospělosti. Např. Steinhausen (2006) poukazuje na pozorování, která ukazují, že lidé s Aspergerovým syndromem méně vstupují do partnerských vztahů, emočně jsou méně schopni se navázat na druhou osobu a často lpí na svých zvláštních zálibách a aktivitách. První práce o vývoji jedinců s autismem byly velmi kusé a nesystematické (Lotter, cit. dle Howlin 2005). Aplikace jejich výsledků na osoby s poruchou Aspergerův syndrom je také problematická především z toho důvodu, že se v daných výzkumech hovoří o autistických osobách bez konkrétního vyčlenění osob s Aspergerovým syndromem. Pro účely této práce jsou proto nejvíce významné výzkumy z poslední doby, které se zabývají osobami s autismem nebo Aspergerovým syndromem u osob, které mají vyšší intelektuální funkce (Howlin, 2005). Tyto výzkumy jsou důležité především z pohledu uplatnění osob s Aspergerovým syndromem ve společnosti a jejich možnosti samostatného života, K těmto výzkumům patří podrobné hodnocení 14 mladých mužů ve věku 18 až 39 let, které provedl Rumsey a jeho kolegové (Howlin, 2005). Všichni hodnocení splňovali kritéria pro autismus podle DSM-III, z toho devět bylo hodnoceno jako vysoce funkční s verbálním IQ v mezích normy. Všichni z této skupiny měli určité problémy v oblasti sociálních vztahů a i mezi vysoce funkčními autisty se jejich sociální chování hodnotilo jako nevhodné až nepřijatelné. Nikdo z nich nebyl ženatý a ani to neplánoval. Ve skupině vysoce funkčních byly problémy především se sebeovládáním, socializací a chováním v zaměstnání. S rodiči žilo šest osob s vysoce funkčním autismem, další dva bydleli v chráněném bytě. Co se týče pracovního uplatnění osob z této podskupiny (vysoce funkční) měli čtyři práci, tři se na práci připravovali na střední škole nebo v kurzech, jeden byl zaměstnán v chráněných dílnách a jeden nezaměstnaný. Z této podskupiny si pouze dvě osoby našly práci samy. (Howlin, 2005) Další výzkum provedl v Torontu Szatmari (Howlin, 2005) se skupinou zahrnující dvanáct mužů a pět žen ve věku od 17 let a s průměrným IQ vyšším než 90. Polovina zkoumaných navštěvovala speciální školu, další střední školu nebo univerzitu, čtyři ukončili vzdělání diplomem nebo certifikátem. Deset osob žilo s rodinou, jeden v pobytovém zařízení, pět samostatně. Rodiče své děti, které žily v domácnosti s nimi, hodnotili jako samostatné. Devět zkoumaných nikdy nenavázalo vztah s opačným pohlavím, čtvrtina měla dlouhodobý vztah příp. schůzky, jeden byl ženatý. (Howlin, 2005). 16

17 Výzkum konkrétně s osobami s Aspergerovým syndromem popisuje Tantam (Howlin, 2005). Jednalo se o 46 osob s průměrným věkem 24 let. Přestože jejich inteligence byla hodnocena jako normální, pouze dva z nich pokračovali po základní škole ve studiu a jen čtyři byli zaměstnaní. Kromě jednoho, který se oženil, žili ostatní s rodiči nebo v pobytových zařízeních. (Howlin, 2005). Podobnou skupinu o počtu 93 osob zkoumala Elizabeth Newson (Howlin, 2005) v roce Na rozdíl od předchozí studie zde bylo více osob s vyšším vzděláním, 22 procent mělo zaměstnání a 7 procent žilo nezávisle. 15 procent uvedlo heterosexuální vztah, jeden z klientů byl ženatý. Téměř 75 procent žilo ve věku 23 let s rodiči (Howlin, 2005). Jako nevýhodu při zevšeobecnění výsledků těchto výzkumů lze uvést různé výběry sledovaných skupin a různé způsoby hodnocení, také malý počet sledovaných osob, což se také projevuje v poměrně velkých rozdílech mezi výsledky jednotlivých studií. Ve srovnání s klasickým autismem je toho o úspěchu nápravy a konečném stupni vývoje u Aspergerova syndromu známo daleko méně. V některých případech jsou výsledky vynikající, v určité míře lze dosáhnout i normálního rodinného života, Někteří jedince se však také stávající psychiatrickými pacienty. Oblast mezi těmito dvěma extrémy však ještě není dostatečně prozkoumána (Gillberg, Peeters, 2003). Hrdlička (2004) také upozorňuje na to, že pacienti s Aspergerovým syndromem bývají často chybně diagnostikováni a terapeuticky vedeni. Je u nich také větší pravděpodobnost suicidálního jednání, atypické deprese a závislosti na alkoholu, což také může souviset s jejich schopností objektivně posuzovat své problémy (tamtéž). Podle Thorové (2006) závisí schopnost osob s Aspergerovým syndromem zapojit se do běžného života především na míře poruchy, celkové adaptibilitě a podpoře a speciální péči, které se jim dostává v dětství. Někteří jedinci jsou sice považováni za introvertní nebo podivíny, ale jsou schopni vést samostatný život. Mají zaměstnání, ožení / vdají se a mají děti. Často se však dostávají do složitých situací kvůli své naivitě, neschopnosti porozumět myšlení a chování druhých lidí a také své nepraktičnosti. Mnoho lidí s Aspergerovým syndromem však samostatného života není schopno - nenajdou si práci, nejsou schopni samostatně bydlet a připojují se i různé psychiatrické potíže. V takových případech jsou jediným řešení formy podporovaných zaměstnání a chráněná bydlení (Thorová, 2006). 17

18 5. Vývoj názorů na vliv výchovy Stejně jako u jiných poruch, i u poruch autistického spektra od počátku probíhaly výzkumy a hodnocení vlivu výchovy na výskyt dané poruchy. Zatímco zpočátku se Kanner správně domníval, že autismus je vrozená porucha, později se pod vlivem psychoanalýzy začal zabývat zkoumáním charakteristik rodičů postižených dětí. Na základě svých výzkumů označil tehdy Kanner rodiče autistických dětí za tvrdé, chladné, sobecké, zajímající se pouze o sebe a své problémy. Autismus proto na základě těchto svých poznatků vysvětloval jako důsledek emocionálního ochlazování dětí ze strany sobeckých rodičů. V důsledku těchto úsudků zavedl Kanner termín matka lednička (Thorová, 2006). Jako léčebný postup v takových případech bylo aplikováno odebrání dítěte rodičům a jeho umístění do ústavu (Bettelheim, 1967, cit. dle Schopler, Mesibov, 1997). Je pochopitelné, že tento přístup přinesl zbytečné utrpení jak samotným dětem, tak také jejich rodičům, především potom matkám. Pozdější výzkumy naopak ukázaly, že tyto děti rozhodně netrpěly menší péčí ani menšími citovými projevy svých rodičů než jiné postižené děti. Tito rodiče se naopak od ostatních rodičů nijak nelišili. Prožívali stejnou měrou frustraci i naděje, ale s tím rozdílem, že jejich dítě trpělo problémy, které ze svého dětství neznali, příp. jej neznali z očekávání, které získali při výchově svých dalších dětí (Schopler, Reichler, Lansigová, 1998). V sedmdesátých letech však byl již většinou vědců akceptován názor, že příčinou autismu je organické poškození mozku (Thorová, 2006). Za velkým posun vpřed ve prospěch rodičů považuje Richman (2006) studii vypracovanou Ivarem Lovaasem v roce Lovaas zde uveřejnil výsledky své terapie s devatenácti autistickými dětmi. Na základě těchto výsledků si společnost začala uvědomovat, že autismus není důsledkem nevhodného působení rodičů a s tím související obranné reakce dítěte (Richman, 2006). Jak uvádí Thorová (2006), je období psychoanalýzy považováno za černé období autismu, jehož výsledkem byly rozvrácené rodiny, kdy se rodiče vzájemně obviňovali z postižení dítěte a výchova a vzdělání se staly podružnými záležitostmi. 18

19 6. Dítě s Aspergerovým syndromem a rodina 6.1 Zjištění o postižení dítěte Vztah rodičů k očekávanému dítěti se utváří již dlouho před narozením. Součástí tohoto utváření jsou i plány spojené s budoucností dítěte představy o tom, jaké dítě bude, co bude vykonávat za profesi, v čem bude nadané apod. Náhlé zjištění, že s dítětem není vše v pořádku, najednou bortí všechny tyto představy, plány a dochází k očekávání problémů, k pocitům vlastního selhání (Thorová, 2006). Míra postižení dítěte však přímo ovlivňuje i samotný manželský vztah. Míra poklesu manželské spokojenosti potom přímo koreluje s charakteristikami samotného dítěte. Jestliže se jedná o dítě, které vyžaduje náročnější výchovu, bývá tento pokles větší a má také delší trvání. Rodiče sami často uvádějí pocity jako ztráta kontroly a pokles jejich vlastního hodnocení rodičovské kompetence (Langmeier, Krejčířová, 1998). Důležitým momentem je jistě sdělení diagnózy. Velké utrpení může rodičům připravit nezpracované sdělení diagnózy, jejich vlastní nepřipravenost na závažnost sdělené diagnózy a následné psychické trauma (Vocilka, 1995). Po sdělení diagnózy nastává obvykle příval emocí (obavy, beznaděj, vina, strach bezmoc, hněv apod.) a rodiče příliš nevnímají sdělované informace (Langmeier, Krejčířová, 1998). Šoková reakce u rodičů vyvolává přirozené obranné mechanismy jako popření (rodiče se snaží sami sebe přesvědčit o chybě v diagnóze), vytěsnění (rodiče si přes řádné vysvětlení stěžují na nedostatečnou diagnostiku), kompenzace víra v nějaký zázrak, hledání alternativních terapií apod.(thorová, 2006). Cuxart (2002, cit. dle Hrdlička, Komárek, 2004) popisuje několik stádií zvládání takovéto nečekané krize: - stadium šoku: zklamání, zmatek, střídání zoufalství a naděje - stadium deprese: uvědomění si situace, beznaděj a pesimismus s ohledem na přítomnost i budoucnost, bezradnost, pocity vlastní viny a selhání v roli rodiče - stadium činnosti: ambivalentní pocity, hledání pomoci, hledání viníka - stadium realistické: adaptace na změnu situace, reálná očekávání, reálné aktivity Přičemž délka stádií je v každé rodině odlišná a závisí na mnoha faktorech Cuxart (2002, cit. dle Hrdlička, Komárek, 2004). 19

20 6.2 Postoje rodičů Po stanovení a přijetí diagnózy nastává podle Vocilky (1995) pro rodiny takto postižených dětí velmi složité období, které nazývá přechod pouští. V tomto období se na straně rodičů vyskytují různé druhy obtíží: Komplex špatného rodiče Vzhledem ke specifickým potížím v komunikaci u autistických poruch nabývají rodiče dojmu, že s dítětem neumí jednat. Na jedné straně cítí potřebu rodičovského zásahu, na druhé straně mají pocit vlastní neschopnosti, což vyvolává úzkostné reakce, které ohrožují nejen zdárný vývoj samotného postiženého dítěte, ale také ostatních sourozenců (Vocilka, 1995). Negativní vnímání a pocity neúspěchu Vyskytující se potíže ovlivní rodiče takovým způsobem, že začnou reakce svého dítěte i okolí vnímat negativně (Vocilka, 1995). Volnost v jednání Zde Vocilka (1995) upozorňuje na tendence většiny mladých rodičů postižených dětí, ponechat dítěti volnost v jeho jednání, čímž se dostávají do rozporu s přirozenou potřebou každého rodiče vychovávat svého potomka. Hyperprotektivita Přílišná soustředěnost a upjatost na dítě. Dítě se stává středem všeho dění, přizpůsobuje se mu chod celé rodiny i všech jeho členů. Na dítě nejsou kladeny přirozené nároky, vše se omlouvá jeho postižením. V důsledku toho dochází k narušení rodinných vztahů a zpomalení vývoje dítěte (Thorová, 2006). Odmítání dítěte Většinou jeden z rodičů nedokáže postižení dítěte přijmout a rodinu buď opouští nebo dítě i vše, co s ním souvisí, ignoruje, čím vytváří neúnosné rodinné klima (Thorová, 2006). Tuto teorii potvrzuje například příběh maminky dítěte (Pátá, 2007), u kterého byl diagnostikován dětský autismus. Tu právě v jednom z nesložitějších období, ještě před stanovením diagnózy, opustil manžel a nechal ji tak na starost jejich postižené i další dvě zdravé děti. 20

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Kateřina Panáčková dětský psycholog Oddělení dětské neurologie při Fakultní nemocnici v Ostravě Historický vývoj terminologie E. Bleuler, 1911:

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru) Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Poruchy autistického spektra MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Úvod pervazivní (všeprostupující) vývojová porucha triáda poškození - narušené sociální chování, komunikace, představivost

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE TŘÍDA PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NEBO/A INTEGRACE PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA V DĚTSKÉM REHABILITAČNÍM CENTRU

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, Střední Čechy Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE?

ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE? ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE? Brožura pro dospívající s Aspergerovým syndromem PhDr. Lucie Bělohlávková Dostal jsem diagnózu Aspergerův syndrom. V hlavě mi běží řada myšlenek a otázek... Je to některá z

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Vliv rodiny na sociální adaptaci dětí s Aspergerovým syndromem

Vliv rodiny na sociální adaptaci dětí s Aspergerovým syndromem UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Bakalářská práce Vliv rodiny na sociální adaptaci dětí s Aspergerovým syndromem Petra Poláchová Katedra: Psychologie Vedoucí práce: PhDr. Soňa

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Představení Klinická psycholožka a psychoterapeutka v psychiatricko-psychologické

Více

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV 1. 2. 3. třída Základní komunikační dovednosti osvojí si: -oslovování křestními jmény - používání vhodných forem pozdravu -naslouchání -dodržování jednoduchých komunikačních pravidel ve třídě -poděkování

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Úvod Činnosti Kontakty O autismu Akce Fotogalerie Podporují nás

Úvod Činnosti Kontakty O autismu Akce Fotogalerie Podporují nás Úvod Činnosti Kontakty O autismu Akce Fotogalerie Podporují nás Každé dítě trpící autismem je jiné, přestože diagnostická kritéria musí splňovat stejná, nebo podobná. Neexistuje žádný vzorec reakcí, který

Více

C)T)A) Centrum Terapie Autismu

C)T)A) Centrum Terapie Autismu VČASNÁ INTENZIVNÍ TERAPIE ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY AUTISMU Mgr. Romana Straussová Speciální pedagog, ABA terapeut, videotrenér, supervizor, garant atestační přípravy klinických logopedů ředitel Centra Terapie

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Syndrom vyhoření u všeobecných sester ZZS LK. Bc. Chalupová Veronika

Syndrom vyhoření u všeobecných sester ZZS LK. Bc. Chalupová Veronika Syndrom vyhoření u všeobecných sester ZZS LK Bc. Chalupová Veronika Syndrom vyhoření V současnosti tímto pojmem označujeme typické příznaky, jež vznikají u pracovníků pomáhajících profesí, z nich zejména

Více

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Spektrum preventivních programů pro děti a mládež, ve které probíhala pilotáž: Husovo náměstí 229, 76701 Kroměříž kde probíhala pilotáž: Kraj, stát

Spektrum preventivních programů pro děti a mládež, ve které probíhala pilotáž: Husovo náměstí 229, 76701 Kroměříž kde probíhala pilotáž: Kraj, stát Projekt Cílené zařazení dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do přirozené vrstevnické skupiny je schválen pro spolufinancování z Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR ČR a je

Více

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Obsah: 1. Základní charakteristiky citů 2. Fyziologické základy citů 3. Klasifikace vnějších projevů citů 4. Klasifikace citů podle vztahu k

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Možnosti využití KBT při práci s rodiči dětí s Aspergerovým syndromem

Možnosti využití KBT při práci s rodiči dětí s Aspergerovým syndromem Možnosti využití KBT při práci s rodiči dětí s Aspergerovým syndromem Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, střední Čechy, o.s. Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko APLA

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se určitým dovednostem (např. čtení, psaní, počítání) pomocí běžných výukových metod

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Citová vazba jako základ zdravého vývoje dítěte

Citová vazba jako základ zdravého vývoje dítěte Citová vazba jako základ zdravého vývoje dítěte Výstupy a zkušenosti Metodického centra 26. 5. 2014 Kritická období vzniku citové vazby u dětí v NRP Prenatální období Nechtěné děti: hormonálně i emočně

Více

Dotazník pro rodiče. Jméno dítěte.. datum narození... národnost. bydliště... telefon. škola.. třída...

Dotazník pro rodiče. Jméno dítěte.. datum narození... národnost. bydliště... telefon. škola.. třída... PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA PRO PRAHU 1, 2 A 4 Francouzská 56, 101 00 Praha 10; tel. 267 997 011 e-mail: poradna@ppppraha.cz; www.ppppraha.cz; IČO: 68407441 Dotazník pro rodiče Důvěrné! Vážení rodiče,

Více

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová Monitorovací systém problémových projevů chování PhDr. Jana Zapletalová V průběhu každodenní práce se žáky a studenty se psychologové, speciální pedagogové, výchovní poradci i třídní učitelé ve školách

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.3.2003 11 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Tato aktuální

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

03. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.) 04. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

03. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.) 04. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace RANÁ PÉČE 01. Pojmenování (název) životní situace Raná péče 02. Základní informace k životní situaci Raná péče je terénní sociální služba, případně doplněná ambulantní formou služby. Mohou ji využít rodiny,

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

DOTAZNÍK ke zjištění schopnosti zvládat samostatné bydlení

DOTAZNÍK ke zjištění schopnosti zvládat samostatné bydlení Podpora samostatného bydlení - dotazník 1 DOTAZNÍK ke zjištění schopnosti zvládat samostatné bydlení jméno a příjmení. datum narození. trvalé bydliště... Údaje uvedené v žádosti považuje MPS Louny za důvěrné

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE

MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE VAŠE PRVNÍ LOUČENÍ Pokud jste se rozhodli, že nastal čas, aby Vaše dítě začalo objevovat nový svět a kamarády ve školce, potom si o tom s dítětem povídejte. Vysvětlete mu, že ve

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2.

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41 51 H/01 Zemědělec - farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská výchova Ročník: první Téma:

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Telefonická krizová intervence představuje poskytování pomoci osobám v krizi, a to prostřednictvím telefonu.

Telefonická krizová intervence představuje poskytování pomoci osobám v krizi, a to prostřednictvím telefonu. Otázka: Telefonická krizová intervence Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nikola Petráčková TELEFONICKÁ KRIZOVÁ INTERVENCE Nejprve je třeba říci, co je vlastně krize. Krizí se rozumí situace,

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE Děti s poruchami hybnosti, opožděným psychomotorickým vývojem, narušenou komunikační schopností a poruchami autistického spektra (PAS) Denní pobyt ve stacionáři

Více

INTEGRACE OČIMA ASISTENTA

INTEGRACE OČIMA ASISTENTA INTEGRACE OČIMA ASISTENTA ASISTENT PEDAGOGA versus OSOBNÍ ASISTENT Asistent je zaměstnancem školy výhody: je součástí pedagog.sboru je více zapojován do dění ve škole má práva i povinnosti jako ostatní

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Mezinárodní výzkum dospělých Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Hana Říhová (rihova@nvf.cz) Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Integrovaný blok Tématický okruh (celek) Témata Co je nám nejblíže To jsou moji kamarádi CO JE KOLEM NÁS Co najdeme v naší třídě Už znáš celou školku

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více