ASPERGERŮV SYNDROM ASPERGER'S SYNDROM

Transkript

1 Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra: Studijní program: Studijní obor: Sociálních studií a speciální pedagogiky Speciální pedagogika Speciální pedagogika pro vychovatele ASPERGERŮV SYNDROM ASPERGER'S SYNDROM Bakalářská práce: 10-FP-KSS-1016 Autor: Lucie NEJEDLÁ DiS. Podpis:... Vedoucí práce: Konzultant: Mgr. Miroslav Meier, Ph.D. Počet stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh V Liberci dne:

2

3

4 Čestné prohlášení Název práce: Jméno a příjmení autora: Osobní číslo: Aspergerův syndrom Lucie Nejedlá DiS. P Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce. Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložila elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedla jsem všechny systémem požadované informace pravdivě. V Liberci dne:... Lucie Nejedlá DiS.

5 Poděkování Velké poděkování patří především vedoucímu bakalářské práce, kterým byl Mgr. Miroslav Meier, Ph.D., a to především za jeho trpělivé a důsledné vedení. Další poděkování patří rodině, která mě po celou dobu studia podporovala. Ještě jednou DĚKUJI.

6 Název bakalářské práce: Aspergerův syndrom Jméno a příjmení autora: Lucie Nejedlá, DiS. Akademický rok odevzdání práce: 2010/2011 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Miroslav Meier, Ph.D. Resumé: Bakalářská práce se zabývá problematikou Aspergerova syndromu. Jejím cílem je zmapovat integraci a způsoby výchovně vzdělávací práce u žáků s Aspergerovým syndromem na základních školách běžného typu. Práci tvoří dvě hlavní části. Jedná se o část teoretickou, která pomocí zpracování odborných zdrojů vymezuje Aspergerův syndrom, jeho terapii, integraci, výchovu a vzdělávání žáků s Aspergerovým syndromem. Praktická část přináší výsledky a interpretaci dat, která byla získána pomocí dotazníku. Zjišťovány byly postoje 50 pedagogů základních škol běžného typu k integraci a k výchovně vzdělávací práci s žáky s Aspergerovým syndromem. Výsledky ukazují, že pedagogové jsou nakloněni k integraci žáků s Aspergerovým syndromem. Konkrétním opatřením je navržení dalšího vzdělávání pedagogů základních škol běžného typu v oblasti pervazivních vývojových poruch a jejich seznámení s možnostmi integrace žáků s Aspergerovým syndromem. Důležité je zjištění, že v oslovených základních školách jsou pedagogové nakloněni integraci žáků s Aspergerovým syndromem. Klíčová slova: Aspergerův syndrom, integrace, individuální vzdělávací plán, výchovně vzdělávací práce, základní škola běžného typu, terapie, pedagog, pervazivní vývojové poruchy, triáda problémových oblastí, komunikace, sociální interakce, představivost, diagnostika, metody učení.

7 Title of thesis: Aspergerův syndrom Name and Surname: Lucie Nejedlá, DiS. Academic year of thesis submission: 2010/2011 Master thesis: Mgr. Miroslav Meier, Ph.D. Resume: This thesis deals with Asperger syndrome. Its aim is to map out ways of integration and educational work with pupils with Asperger syndrome in primary schools, the normal type. The work consists of two main parts. It is the theoretical to the compilation of expert resources defines Asperger syndrome, therapy, integration, training and education of students with Asperger syndrome. The practical part presents the results and interpretation of data, which were obtained by questionnaire. Attitudes were surveyed in 1950 primary school teachers to integrate the normal type and educational work with pupils with Asperger syndrome. The results show that the teachers are supportive of the inclusion of students with Asperger syndrome. Is to propose concrete measures for further education of primary school teachers of the normal type of pervasive developmental disorders and their introduction to the possibilities of integration of pupils with Asperger syndrome. The important finding is that respondents in the primary school teachers are supportive of the integration of pupils with Asperger syndrome. Keywords: Asperger Syndrome, integration, individual education plan, educational work, primary school common type, therapy, teacher, pervasive developmental disorder, the triad problem areas, communication, social interaction, imagination, diagnosis, methods of teaching.

8 Titel der Diplomarbeit: Aspergerův syndrom Vorname und Nachname: Lucie Nejedlá, DiS. Akademisches Jahr der These Vorlage: 2010/2011 Leiter der Diplomarbeit: Mgr. Miroslav Meier, Ph.D. Resümee: Diese Arbeit beschäftigt sich mit Asperger-Syndrom. Sein Ziel ist die Karte, Wege der Integration und pädagogische Arbeit mit Schülerinnen und Schülern mit Asperger- Syndrom in der Grundschule, der normale Typ. Die Arbeit besteht aus zwei Hauptteilen. Es ist der theoretischen zur Erstellung von Expertensystemen Ressourcen definiert Asperger-Syndrom, Therapie, Integration, Schulung und Ausbildung von Schülern mit Asperger-Syndrom. Der praktische Teil präsentiert die Ergebnisse und Interpretation der Daten, die mittels Fragebogen erhalten wurden. Attitudes wurden 1950 Grundschullehrer / innen befragt, um die normale Art integrieren und pädagogische Arbeit mit Schülerinnen und Schülern mit Asperger-Syndrom. Die Ergebnisse zeigen, dass die Lehrer unterstützen die Aufnahme von Schülern mit Asperger-Syndrom sind. Ist es, konkrete Maßnahmen zur Weiterbildung von Grundschullehrern der normalen Form der tief greifenden Entwicklungsstörungen und ihre Einführung in die Möglichkeiten der Integration von Schülern mit Asperger-Syndrom vor. Die wichtigste Erkenntnis ist, dass die Befragten in der Grundschule Lehrer unterstützt die Integration von Schülern mit Asperger-Syndrom sind. Stichwort: Asperger-Syndrom, Integration, individuelle Bildungsplan, Bildungsarbeit, Grundschule häufigste Art, Therapie, Lehrer, tiefgreifende Entwicklungsstörung, die Trias Problembereiche, Kommunikation, soziale Interaktion, Phantasie, Diagnose, Methoden des Unterrichts.

9 Obsah ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Pervazivní vývojové poruchy Aspergerův syndrom Projevy triáda problémových oblastí Sociální interakce Komunikace Představivost Nespecifické variabilní rysy Nízko funkční a vysoce funkční Aspergerův syndrom Diagnostika Diagnostická kritéria Aspergerova syndromu Demografické údaje Možnosti léčby, vzdělávání a výchovy Psychoanalýza Behaviorální přístupy Aplikovaná behaviorální analýza Treatment and Education Autistic and related Communication handicapped Childern Komunikační terapie Facilitovaná komunikace Sluchový trénink Senzorická integrace Holding terapie Option terapie Farmakoterapie Integrace a individuální vzdělávací plán Strategie a metody učení Hra a modely hry

10 1.5.2 Metody výuky PRAKTICKÁ ČÁST Cíl bakalářské práce Předpoklady bakalářské práce Použité metody Popis zkoumaného vzorku Průběh průzkumu Výsledky a jejich interpretace Shrnutí výsledků praktické části...51 ZÁVĚR...52 NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ...53 LITERATURA...54 SEZNAM PŘÍLOH

11 ÚVOD Bakalářská práce se zabývá žáky s Aspergerovým syndromem, jejich integrací do běžných základních škol a výchovně-vzdělávací prací pedagogů s těmito žáky. Než však budeme pokračovat zamysleme se nad tím, jak toto všechno může pro dítě s Aspergerovým syndromem být těžké. Pro pochopení problematiky Aspergerova syndromu je nezbytné vědět, jak se lidé s tímto syndromem cítí v kontextu s okolním prostředím, proto zde uvádíme citaci, která toto velmi dobře vystihuje. Lidé s autismem jsou někdy považování za 'slepé k tomu, co vidí' a za 'hluché k tomu, co slyší'. Já k nim patřím. Fenomén 'slepý, i když vidím', je spojen s mou přehnanou selektivitou. Nedokážu okamžitě pochopit to, co vnímám, v plné šíři. Abych pochopil komplexně to, co vnímám, potřebuji určitý čas, abych posoudil vnímané z různých hledisek. Je velmi obtížné vysvětlit mé vnímání neautistickým lidem, vnímají jinak, bez doprovodných řečí a okamžitě. Cesta mezi předmětem a dojmem, který předmět vyvolal, a konečně významem a pochopením je pro ně velmi krátká. Van Dalen (1995) 1 Cílem bakalářské práce je zmapovat integraci a způsoby výchovně vzdělávací práce u žáků s Aspergerovým syndromem na základních školách běžného typu. Předmětem zkoumání je: jakým způsobem probíhá integrace žáků s Aspergerovým syndromem na běžné základní škole a jaké způsoby práce jsou používány při výchovně vzdělávacím procesu u žáků s Aspergerovým syndromem. Bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí a to z teoretické části a z praktické části. Teoretická část bakalářské práce obsahuje celkem pět hlavních kapitol. První se zabývá problematikou pervazivních vývojových poruch, jejich popisem a konkrétním zařazením Aspergerova syndromu dle Mezinárodní klasifikace nemocí (dále MKN) 10. Další kapitolou je Aspergerův syndrom, obsahuje vymezení tohoto syndromu, jeho projevy 1 DE CLERQ, H., Mami je to člověk nebo zvíře? s

12 (triádu problémových oblastí). Dále se věnujeme: nespecifickým variabilním rysům, nízko funkčnímu a vysoce funkčnímu Aspergerovu syndromu, diagnostice Aspergerova syndromu a demografickým údajům. V samostatné kapitole jsou představeny možnost léčby, vzdělávání a výchovy. Tato ústřední část má celkem devět podkapitol. Každá podkapitola je zaměřena na konkrétní způsob léčby nebo pomoci lidem s Aspergerovým syndromem. Čtvrtou kapitolou v teoretické části je: Integrace a individuální vzdělávací plán. Zabývá se popisem integrace a jejím právním zakotvením ve školském zákoně. Dále popisuje náležitosti individuálního vzdělávacího plánu a jeho konkrétní aplikaci v praxi. Poslední kapitolou teoretické části je Strategie a metody učení u žáků s Aspergerovým syndromem. Zde se zabýváme konkrétní výchovně vzdělávací prací u žáků s Aspergerovým syndromem. Např. hrou a modelem hry a dále metodami výuky pro žáky s Aspergerovým syndromem. Praktická část obsahuje celkem sedm kapitol, které se zabývají např.: stanovením předpokladů, použitým metodám, popisem zkoumaného vzorku, průběhem průzkumu, výsledky a jejich interpretací. 12

13 1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Pervazivní vývojové poruchy Zaměříme se na vymezení základních pojmů této problematiky. Pervazivní vývojové poruchy patří k nejzávažnějším poruchám dětského mentálního vývoje. Slovo pervazivní znamená všepronikající a vyjadřuje fakt, že vývoj dítěte bývá narušen do hloubky v mnoha směrech. 2 Pervazivní vývojové poruchy se projevují již od útlého dětství, vždy při tom záleží na jednotlivém druhu postižení. V důsledku vrozeného postižení mozkových funkcí, které dítěti umožňují komunikaci, sociální interakci a symbolické myšlení (fantazii), dochází k tomu, že dítě nedokáže vyhodnocovat informace stejným způsobem jako děti stejné mentální úrovně. Vnímá, prožívá, a tudíž se i chová jinak. 3 Hovoříme-li o pervazivních poruchách je třeba si uvědomit, že jde o postižení ve třech základních oblastech. Tyto tři oblasti jako první popsala v sedmdesátých letech lékařka Lorna Windgová, která je nazvala triádou poškození. Do triády poškození zařazujeme postižení v oblasti komunikace, představivosti a sociálního chování, tím se budeme podrobněji zabývat v dalších kapitolách. Autismus je dalším pojmem spjatým s touto problematikou. Autismus je jednou z nejzávažnější poruch dětského mentálního vývoje. Je to vrozená porucha některých mozkových funkcí. Vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem autismu je, že dítě správně nechápe to, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je díky tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Autismus doprovází specifické vzorce chování. 4 2 THOROVÁ, K., Poruchy autistického spektra, s THOROVÁ, K., Poruchy autistického spektra, s APLA, 2008a. 13

14 Podle jiných autorů je autismus vývojová porucha projevující se neschopností komunikovat a navazovat kontakty s okolím. Postižený obtížně vyjadřuje svá přání a potřeby, nechápe, proč mu ostatní nerozumějí. Uzavírá se do svého vlastního světa a projevuje se jako extrémně osamělá bytost. Dvě třetiny lidí trpících autismem zůstávají postižení po celý život. 5 Podle Mezinárodní klasifikace nemocí (dále MKN) 10 zařazujeme mezi pervazivní vývojové poruchy neboli poruchy autistického spektra tato onemocnění: Dětský autismus (F84.0). Rettův syndrom (F84.2). Jiná dezintegrační porucha v dětství (F84.3). Aspergerův syndrom (F84.5). Atypický autismus (F84.1). Jiné pervazivní vývojové poruchy (F84.8). Pervazivní vývojová porucha nespecifikovaná (F84.9). Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby (F84.4). 5 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J., Pedagogický slovník, s

15 1.2 Aspergerův syndrom Lidé s Aspergerovým syndromem nevnímají svět stejně jako ostatní. Připadají jim zvláštní, jsou pro ně záhadou. Proč jim nepovíme, co chtějí? A proč chtějí tolik věcí, které nemyslí vážně? Proč tak často mluví o zbytečnostech, které nic neznamenají? Proč intaktní lidé znervózní a jsou netrpěliví, když jim člověk (dítě) s Aspergerovým syndromem líčí stovky fascinujících informací o jízdních řádech, vypráví o číslech vyrytých na pouličních lampách po celé zemi, různých druzích mrkve nebo o pohybech planet? 6 Aspergerův syndrom popsal jako první v roce 1944 Hans Asperger, který ho nazval autistickou psychopatií. Jde především o jedince, u kterých je průměrná někdy až nadprůměrná inteligence, ale je zde porucha funkcí, jež jsou úzce spjaty s klasickým autismem. Děti s Aspergerovým syndromem mívají obdobné problémy jako děti s autismem. Intelektově jsou obvykle dobře vybavené, některé jsou i výrazně nadané. V pěti letech bývá slovní zásoba a schopnost vyjadřování odpovídající věku. Řeč některých dětí je příliš formální a připomíná mluvu dospělých. Děti s Aspergerovým syndromem mají problémy v chápání sociálních situací, proto se obtížně vžívají do myšlení a pocitů druhých lidí. 7 Pojem Aspergerův syndrom použila v roce 1981 jako první britská lékařka Lorna Wingová, která ve své odborné publikaci popsala čtyři chlapce z hlediska sociálních, jazykových a kognitivních dovedností. Lorna Wingová byla také první, která popsala základní klinické příznaky Aspergerova syndromu. Příznaky Aspergerova syndromu podle Lorny Wingové jsou: nedostatek empatie, jednoduchá, nepřiléhavá a jednostranná interakce, omezená, případně neexistující schopnost navazovat a udržet si přátelství, pedantsky přesná, jednotvárná řeč, 6 ATTWOOD,T., Aspergerův syndrom, s APLA, 2008b. 15

16 nedostatečná neverbální komunikace, hluboký zájem o specifický jev či předměty, nemotornost, nepřirozené pozice. 8 Projevy sociální dyslexie, jak bývá Aspergerův syndrom označován, mají řadu forem. Jedná se o velmi různorodý syndrom, jehož symptomatika plynule přechází do normy. Bývá obtížné, ne-li nemožné u určité hraniční skupiny odlišit, zda se jedná o Aspergerův syndrom nebo jen o sociální neobratnost spojenou například s více vyhraněnými zájmy a výraznějšími rysy osobnosti Projevy triáda problémových oblastí Jak již bylo řečeno, Aspergerův syndrom a tedy i pervazivní vývojové poruchy jsou charakteristické třemi problémovými oblastmi. Tyto oblasti nazýváme triádou poškození (viz obrázek 1) a blíže se jimi budeme zabývat v této kapitole. Sociální interakce Sociáoně-emoční dovednosti uplatňované ve vztazích s rodiči, blízkými osobami, ostatními lidmi a vrstevníky Komunikace Řeč, gesta, mimika Představivost Hra, volný čas a používání předmětů Obrázek 1: Triáda postižených oblastí vývoje u poruch autistického spektra 10 8 THOROVÁ, K., Poruchy autistického spektra, s THOROVÁ, K., Poruchy autistického spektra, s THOROVÁ, K., Poruchy autistického spektra, s

17 Sociální interakce První oblastí je oblast sociální interakce a sociálního chování. Porucha v této oblasti se co do hloubky u jednotlivých pervazivních poruch výrazně liší. Obecně lze říci, že sociální inteligence je vůči mentálním schopnostem jedince v hlubokém deficitu. Carina a Christopher Gillbergovi v roce 1989 stanovili diagnostická kritéria týkající se Aspergerova syndromu. Jednou z oblastí je sociální chování. Pro potvrzení diagnózy musí dítě vykazovat alespoň dva z následujících příznaků: a) neschopnost interakce s vrstevníky, b) nízký zájem navazovat kontakt s vrstevníky, c) neodpovídající interpretace sociálních podnětů, d) sociálně i citově nepřiměřené chování. 11 Děti s Aspergerovým syndromem nejsou sobecké, jak by se mohlo na první pohled zdát, jsou spíše sebestředné. Chtějí si hrát sami, nesnáší skupinové hry a jiné aktivity, u kterých by musely s někým spolupracovat. Mají svůj zájem a stane-li se, že jiné dítě by chtělo jejich aktivitu narušit, dokáží svůj klid bránit i agresí. Děti s Aspergerovým syndromem se spíše stávají pozorovateli situace než-li jejími aktivními členy. Důsledkem těchto situací je, že nemají moc kamarádů. Dalším problémem v oblasti sociálního chováni je dodržování pravidel a norem. Pro tyto děti jsou typické nevhodné poznámky v ještě nevhodnějších situacích. Říkají a dělají věci, které mohou ostatní urážet, či jim dokonce ubližovat. Na druhé straně dochází k paradoxu, pokud je dítěti s Aspergerovým syndromem vysvětleno pravidlo a ono ho přijme začne toto pravidlo striktně dodržovat. Tyto děti bývají impulzivní, nedokáží domyslet důsledky svého jednání, proto většinou řeknou první věc, která je napadne. Ti, kteří je neznají, se zpravidla domnívají, že jsou drzé, rozmazlené nebo nevychované, vrhají na rodiče pohrdavé pohledy, aby jim dali na srozuměnou, co si o jejich nekompetentní výchově myslí THOROVÁ, K., Poruchy autistického spektra, s ATTWOOD, T., Aspergerův syndrom, s

18 Komunikace Druhou oblastí z triády poškození je komunikace. Poruchy autistického spektra jsou primárně poruchami komunikace. Často bývá první příčinou, která znepokojuje rodiče, opožděný vývoj řeči. Z poruch autistického spektra mají řeč nejméně narušenou lidé s Aspergerovým syndromem. Pasivní slovní zásobu mívají bohatou a v testech verbálního myšlení dosahují průměrných i nadprůměrných výsledků. Potíže mívají především v sociální a praktické komunikaci. 13 Dochází tedy k odlišnostem především v oblastech pragmatických, významových a prozodických. V oblasti verbální komunikace dítě splňuje tuto diagnostickou položku pokud pro něj platí alespoň tři níže uvedené příznaky: a) opožděný řečový vývoj, b) na první dojem hyperkorektní jazykový projev, c) pedantský přístup k řeči, d) neobvyklé frázování, atypicky působící řeč, e) nedostatečné porozumění, mylné chápání obrazných významů či sdělení, jejichž pochopení se předpokládá s naprostou samozřejmostí. 14 Jedním z typických znaků komunikace lidí s Aspergerovým syndromem je doslovné chápání mluvené i psané řeči. Mají problém se slovními obraty, sarkasmem, předstíráním a lží. Neverbální komunikace je zahrnuta do diagnostických kritérií, dítě by mělo splňovat alespoň jeden příznak: a) omezené využívání gest, b) nejasná/nemotorná řeč těla, c) malá výpovědní hodnota výrazu tváře, d) nevhodné výrazy, e) zvláštní/strnulý pohled THOROVÁ, K., Poruchy autistického spektra, s ATTWOOD, T., Aspergerův syndrom, s

19 Představivost Třetí oblastí z triády poškození jsou představivost, zájmy a hra. Jejich narušení má na mentální vývoj dítěte negativní vliv v několika směrech. Narušená schopnost imitace a symbolického myšlení způsobuje, že se u něho nerozvíjí hra, jeden ze základních stavebních kamenů učení i celého vývoje. Omezená představivost způsobuje, že dítě upřednostňuje předvídatelnost v činnostech a upíná se na jednoduché stereotypní činnosti. 16 Lidé s Asperegerovým syndromem mají svou představivost orientovanou spíše individuálně. Vytvářejí si svůj vlastní fantazijní svět. Tento vnitřní svět si budují v situacích, kdy mají pocit, že jim ostatní nerozumí. Tak jak my nechápeme jejich svět, tak oni nechápou ten náš. Lidé s Aspergerovým syndromem si dovedou vybudovat velmi bohatý vnitřní život plný fantazie, který pro ně představuje určitý únik a radost. Právě v tomto světě se derou klíčky budoucí pracovní kariéry, která se může projevit zájmem, jehož prostřednictvím člověk nalézá uspokojení. 17 Mezi oblíbené zájmy patří dinosauři, doprava (železnice, nákladní doprava), elektronika, věda a příroda.. Výjimkou se nestávají ani oblasti v zemědělství např. pěstování mrkve a její druhy. Pokud se lidé s Aspergerovým syndromem nadchnou pro nějakou oblast, chtějí o ni vědět co nejvíce. Neustále se ptají, čtou literaturu, hledají na internetu apod. Proto se často uvádí, že znalosti v těchto oblastech mají lidé s Aspergerovým syndromem přímo encyklopedické. Tento hluboký zájem většinou odlišuje děti s Aspergerovým syndromem od ostatních. Vytváří propast mezi nimi, a ostatními dětmi, které často nechápou, o čem vlastně dítě s Aspergerovým syndromem hovoří a tudíž se s ním nedokáží bavit na takové úrovni, kterou od nich očekává. Tímto se jeden pro druhého stává neatraktivním např. ke hře. Hry dětí s Aspergerovým syndromem se tím stávají individualistické a ještě více se uzavírají do vlastního fantazijního světa. Důležitou oblastí jsou rituály v každodenních činnostech dětí s Aspergerovým syndromem. Je důležité dodržovat denní rytmus a rituály dle potřeb dítěte. V případě, kdy rodiče poruší tento rytmus či nějaký rituál, je dítě vystaveno velkému stresu a úzkosti. 15 THOROVÁ, K., Poruchy autistického spektra, s THOROVÁ, K., Poruchy autistického spektra, s ATTWOOD, T., Aspergerův syndrom, s

20 1.2.2 Nespecifické variabilní rysy Symptomatika a zvláštní projevy dětí s poruchou autistického spektra, jež se netýkají diagnostické triády stěžejních oblastí, ale velmi často se u dětí s poruchami autistického spektra objevují, označujeme jako variabilní nespecifické rysy. 18 Do oblasti nespecifických variabilních rysů zařazujeme: percepční poruchy v této oblasti lze pozorovat především přehnaný zájem (fascinaci) k určitým předmětům, dále hypersenzitivitu a hyposenzitivitu na smyslové podněty. Citlivost smyslů zde pozorujeme citlivost na zvuky, doteky, chuť, zrakové podněty, pachy, bolest a teplotu. Pohybovou (motorickou) neobratnost k nejčastějším problémům v této oblasti řadíme špatnou lokomoci, nedostatečnou koordinaci dolních a horních končetin, chytání a házení míče, špatnou rovnováhu, manuální zručnost (v oblékání, při jídle), písmo a rukopis, rytmus Nízko funkční a vysoce funkční Aspergerův syndrom U většiny poruch či onemocnění lze stanovit, jak dotyčný člověk či dítě obstojí v každodenním životě, podobně tomu je i u Aspergerova syndromu. U lidí s Aspergerovým syndromem je sice stanovena stejná diagnóza, ale neznamená to, že se všichni nachází na stejné úrovni adaptability. Rozlišujeme základní dvě kategorie a to: nízko funkční Aspergerův syndrom, vysoce funkční Aspergerův syndrom. Mezi těmito kategoriemi jsou někdy nepatrné a někdy až extrémní rozdíly. Tyto základní rozdíly jsou vystiženy v tabulce 1, která umožňuje lepší orientaci v jednotlivých kategoriích. 18 THOROVÁ, K., Poruchy autistického spektra, s THOROVÁ, K., Poruchy autistického spektra, s

21 Tabulka 1: Orientační popis protipólů v úrovni adaptability u lidí s Aspergerovým syndromem 20 Úroveň adaptability Nízko funkční Aspergerův syndrom Vysoce funkční Aspergerův syndrom Projevy chování Problémové chování obtížná výchovná usměrnitelnost, negativismus, vyžadování rituálů od ostatních, nutnost dodržování rituálů se zřetelnou úzkostí, výrazné a obtížně odkliditelné repetitivní chování včetně pohybových stereotypií, nepřiměřená emoční reaktivita destruktivní chování, nízká frustrační tolerance. Sociální a komunikační chování nutkavé navazování kontaktu bez ohledu na druhé osoby, agresivita zarputilá ignorace či odmítání spolupráce, sociální izolovanost, provokativní chování, neustálá snaha testovat hranice odmítání kontaktu s druhými lidmi, emoční chlad a odstup. Podprůměrné intelektové schopnosti, hyperaktivita, poruchy pozornosti, těžká dyspraxie. Sociální naivita, nikoli slepota, pasivita, schopnost spolupráce, přiměřená nebo pouze mírně odlišná emoční reaktivita, chybí výrazně problémové chování, průměrné a nadprůměrné intelektové schopnosti, vyhraněné zájmy jsou přerušitelné, ochota věnovat se i jiným činnostem, zachovaná sociálně emoční vzájemnost Diagnostika Obecně lze diagnostiku jakékoliv poruchy rozdělit do tří základních fází. První fáze by se dala nazvat fází podezření. V této fázi jde o to, že rodiče či pedagogický pracovník mají podezření, že by dítě mohlo trpět nějakou poruchou. V tomto případě je nutné vyplnit dotazník nebo posuzovací škálu, které následně odešlou do příslušného školského poradenského zařízení. 20 THOROVÁ, K., Poruchy autistického spektra, s

22 Druhou fázi lze nazvat jako diagnostickou, jde o samotné vyšetření v příslušném školském poradenském zařízení psychologem či speciálním pedagogem. Takové vyšetření trvá zpravidla nejméně hodinu a sestává z posouzení specifických faktorů sociálních, jazykových, kognitivních a pohybových schopností a dovedností. Pozornost je věnována i obsahové náplni zájmů dítěte, zpravidla se použije i několik psychologických testů pro získání celistvého obrazu o dítěti. 21 Po takovém vyšetření většinou následuje rozhovor s rodiči a podrobná rodinná a osobní anamnéza. Jsou dotazováni na prenatální vývoj dítěte, porod a následný vývoj (kdy dítě začalo mluvit, chodit apod.). Dále jsou dotazováni na určité životní situace a na reakce dítěte. Důležitým zdrojem informací jsou také ostatní osoby, které se s dítětem setkávají, tj. učitelé, lékaři a ostatní lidé, kteří mají dítě v péči. Dalším důležitým bodem při stanovování diagnózy je diferenciální diagnostika, která je u poruch autistického spektra poměrně obtížná. Vyžaduje dobrou znalost vývojové psychologie, psychopatologie a klinickou zkušenost. 22 V této fázi dítě podstoupí i další doporučená vyšetření např. na neurologii (EEG), genetické vyšetření, vyšetření zraku a sluchu. Po zhodnocení a posouzení všech testů a informací dochází většinou dětský psycholog nebo psychiatr k závěru. S přihlédnutím k diferenciální diagnostice stanovuje diagnózu a případné další kroky a postupy v péči o dítěte. Takovými kroky může být nejen rada rodičům a učitelům, jak k dítěti přistupovat, ale také doporučení k integraci žáka a vypracování individuálního vzdělávacího plánu. Poslední třetí fáze je postdiagnostická fáze. Toto období nastává ve chvíli, kdy se rodiče již orientují v dané problematice, čtou literaturu týkající se jejich problémů, vyhledávají rodiče a děti, které trpí stejnými potížemi a vyhledávají možnosti následné péče. 21 ATTWOOD, T., Aspergerův syndrom, s THOROVÁ, K., Poruchy autistického spektra, s

23 Diagnostická kritéria Aspergerova syndromu V současné době se užívá k diagnostice Aspergerova syndromu hned několik diagnostických kritérií. Uveďme zde diagnostická kritéria Aspergerova syndromu Gillberg and Gillberg z roku 1989, který je zpracován formou dotazníku, ve kterém diagnostik zaškrtává odpovídající údaje. Níže je uvedena část z tohoto dotazníku: 1. Narušené sociální chování (vyhraněná sebestřednost, alespoň dva příznaky) a) neschopnost interakce s vrstevníky, b) podprůměrná tendence navazovat kontakt s vrstevníky, c) neodpovídající interpretace sociálních podnětů, d) sociálně i citově nepřiměřené chování. Diagnostická kritéria Gillberg and Gillberg jsou velmi podobná diagnostickým kritériím Aspergerova syndromu od Szatmari, Brenner a Nagy také z roku Často bývají vzájemně srovnávány např. v knize Kateřiny Thorové, poruchy autistického spektra. Dalšími diagnostickými kritérii jsou Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch IV z roku 1994 (dále DSM IV) a MKN-10 z roku Ty se zaměřují na konkrétní diagnostické popisy postižených oblastí. Jako příklad si uvedeme část z diagnostických kritérií MKN-10. A. Z celkového hlediska nedochází ke klinicky významnému opoždění mluvené řeči, schopnosti rozumět řeči ani kognitivního vývoje. Podmínkou diagnózy je, aby do dvou let dítě používalo jednotlivá slova a do tří let se naučilo používat komunikativní fráze. Sebeobsluha, adaptivní chování a zvědavost týkající se okolí by během prvních tří let měly odpovídat standardnímu intelektovému vývoji. Milníky motorického vývoje jsou však opožděné, běžná je pohybová neobratnost (není však nezbytným diagnostickým významným projevem). Běžně se vyskytují speciální dovednosti, jimiž dítě bývá pohlceno, avšak ani ony nejsou jedním ze základních předpokladů ke stanovení diagnózy. 23

24 1.2.5 Demografické údaje Četností výskytu a epidemiologickou studií se do současnosti zabývalo mnoho odborníků. Obecně lze říci, že se četnost výskytu jednotlivých poruch autistického spektra lišila podle jejich zařazení do nějaké skupiny. K největším číslům došli vědci po roce 2000, kdy se tato kategorie nazvala poruchy autistického spektra a zařadily se do ní jednotlivé podskupiny, jak je známe dnes. V tabulkách 2 a 3 vidíme, jaký je odhad výskytu pervazivních vývojových poruch ve světě a v ČR. Tabulka 2: Frekvence výskytu pervazivních vývojových poruch ve světě 23 Diagnóza podle MKN-10 Spodní odhad Horní odhad Dětský autismus (F84.0) 10/ / / Rettův syndrom (F84.2) 1/ ,96/ Jiná dezintegrační porucha v dětství (F84.3) 1/ / Aspergerův syndrom (F84.5) 10 26/ / Poruchy autistického spektra 20/ / Tabulka 3: Odhad výskytu pervazivních vývojových poruch v České republice 24 Diagnóza podle MKN-10 Počet osob žijících v ČR Počet narozených dětí ročně Dětský autismus (F84.0) Atypický autismus, pervazivní vývojová porucha nespecifikovaná Rettův syndrom (F84.2) Jiná dezintegrační porucha v dětství (F84.3) 100 0,9 Aspergerův syndrom (F84.5) Poruchy autistického spektra Můžeme říci, že pervazivními vývojovými poruchami trpí častěji chlapci než-li dívky. Pokud bychom jsme se na to podívali v konkrétních číslech poměr chlapců a dívek činí u dětského autismu 4:1, u Aspergerova syndromu 4,7:1, někteří autoři uvádějí dokonce 23 THOROVÁ, K., Poruchy autistického spektra, s THOROVÁ, K., Poruchy autistického spektra, s