Česká urologie 2/2005. Obsah:

Transkript

1 Česká urologie /005 Obsah: VÝROČNÍ KONFERENCE ČESKÉ UROLOGICKÉ SPOLEČNOSTI ČLS JEP S KURZEM ESU PROGRAM... 6 ABSTRAKTA... 6 KURZ ESPU PROGRAM... 6 ABSTRAKTA Pro členy ČUS zdarma. Pro ostatní činí předplatné časopisu Česká urologie 40 Kč. Platí pro následující 4 čísla časopisu - jde o tzv. plovoucí předplatné. Úhradu přijímáme složenkou typu C na adrese: Medica Publishing and Consulting, s. r. o., obchodní centrum Media Hall, Bidláky 0, Brno, tel./fax: /. Možná je i fakturace. Vydává: Česká urologická společnost České lékařské společnosti JEP Medica Publishing and Consulting, s. r. o. Šéfredaktor: doc. MUDr. František Záťura Redakční rada: doc. MUDr. Michael Urban, CSc. prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc. prim. MUDr. Otto Köhler, CSc. doc. MUDr. Petr Morávek, CSc. doc. MUDr. Miroslav Hanuš, CSc. prof. MUDr. Dalibor Pacík, CSc. doc. MUDr. Ivan Kawaciuk, CSc. doc. MUDr. Ladislav Jarolím, CSc. doc. MUDr. Marko Babjuk, CSc. doc. MUDr. Radim Kočvara, CSc. MUDr. Pavel Verner Návrh obálky, grafická úprava, sazba a tisk: Medica Publishing and Consulting, s. r. o. Odpovědná redaktorka: Mgr. Kateřina Zachovalová, Ph.D. zachovalovak@medic.cz Technická redaktorka: ing. Gabriela Benešová Jazykový korektor: PhDr. Boris Skalka Adresa vydavatele: Česká urologická společnost, Ke Karlovu 6, 0 00 Praha Medica Publishing and Consulting, s. r. o. obchodní centrum Media Hall, Bidláky 0, Brno Inzerce: Medica Publishing and Consulting, s. r. o. obchodní centrum Media Hall, Bidláky 0, Brnoo tel./fax: / Rukopisy zasílejte na adresu: doc. MUDr. F. Záťura Urologická klinika FN Olomouc I. P. Pavlova 6, Olomouc Zaslané příspěvky se nevracejí, otištěné příspěvky nejsou honorovány. Vydavatel a redakční rada upozorňují, že za obsah a jazykové zpracování inzerátů a reklam odpovídá výhradně inzerent. Redakce neodpovídá za správnost léčebných a diagnostických postupů popisovaných autory. Zkratka pro citace: Čes Urol ISSN -879, MK ČR E 7798 Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., OZJM Ředitelství v Brně. Č. j. P/-474/97 ze dne Vychází 4x ročně. Toto číslo vychází: 5. září Čes Urol 005; 9() 3

2 ČESKÁ UROLOGICKÁ SPOLEČNOST ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. E. PURKYNĚ VÝROČNÍ KONFERENCE ČESKÉ UROLOGICKÉ SPOLEČNOSTI ČLS JEP S KURZY ESU A ESPU. 4. října 005 Hotel Andel's, Praha Výroční konference České urologické společnosti ČLS JEP a ESU kurz října 005 Sídlo firmy Pfizer, s.r.o., Praha ESPU kurz Čes Urol 005; 9() 5

3 PROGRAM Středa REDAKČNÍ RADA ČESKÉ UROLOGIE SCHŮZE VÝBORU ČUS JEDNÁNÍ SEKCÍ ČUS (onkologická, urodynamická, laparoskopická, rezidenti, pediatrická) SÁL A SYMPOZIUM URODYNAMICKÉ SEKCE ČUS Moderace: T. Hanuš, R. Zachoval, J. Doležel Neuromodulation in urology D. Castro-Diaz SYMPOZIUM ONKOLOGICKÉ SEKCE ČUS Onkologická hlášení zhoubných novotvarů - aktuální informace M. Matoušková Diskusní fórum na téma: Karcinom prostaty Moderace: M. Soloway Účastníci panelu: J. Dvořáček, D. Pacík, L. Jarolím, R. Fiala, M. Matoušková, M. Babjuk SÁL A SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI ASTRAZENECA Téma: Najděte správnou cestu léčby pro typického pacienta Interaktivní diskuse za použití hlasovacího zařízení Moderátor: L. Jarolím J. Schraml: Léčba pacienta s metastatickým CaP V. Študent: Léčba pacienta s lokalizovaným CaP L. Jarolím: Léčba pacienta s lokalizovaným CaP s rizikovými faktory D. Pacík: Léčba pacienta s lokálně pokročilým CaP SÁL B SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI ASTELLAS Téma: Epidemiologie, diagnostika a terapie hyperaktivního měchýře (OAB) Moderátor: T. Hanuš J. Zmrhal: Diagnostika a epidemiologie J. Krhut: Farmakoterapie OAB 9.30 SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ A KONCERT ČESKÉ FILHARMONIE (RUDOLFINUM) Čtvrtek SÁL RUBY III PRACOVNÍ SNÍDANĚ SPOLEČNOSTI ELI LILLY Téma: Novinka v oblasti léčby ED: První velká head to head studie mezi PDE 5 inhibitory Moderátor: D. Pacík D. Pacík: Tadalafil vs. Sildenafil: Jaké mohou být důvody preference léčby (výsledky mezinárodní studie LVFH, která probíhala i v České a Slovenské republice) K. Kočí: Výsledky první velké head to head studie porovnávající účinnost, snášenlivost a preference mezi sildenafilem a tadalafilem SÁL A + B ZAHÁJENÍ I. PŘEDNÁŠKY HOSTŮ Moderace: J. Dvořáček, T. Hanuš 8.5 I/ EAU Lecture Benign prostatic hyperplasia Ch. Chapple 6

4 8.30 I/ EBU Lecture Management of neurogenic bladder D. Castro-Diaz II. BENIGNÍ HYPERPLAZIE PROSTATY Moderace: I. Pavlík, I. Anděl, Ch. Chapple 8.50 II/ Vplyv medikamentóznej liečby benígnej hyperplazie prostaty na incidenciu prostatektomií v Slovenskej republike J. Švihra, T. Baška, A. Szalayová, D. Bushnell, L. Macko, L. Poliak, J. Ľupták, J. Kliment 8.58 II/ Jaké jsou parametry Haldovy triády u pacientů poprvé vyšetřených u urologa pro LUTS R. Fiala, L. Domes, A. Vidlář, M. Grepl, M. Král III. LAPAROSKOPIE V UROLOGII Moderace: V. Študent, J. Všetička, C. Abbou 9.0 III/ Laparoscopic radical prostatectomy C. Abbou 9.30 III/ Laparoscopic radical prostatectomy in Slovenj Gradec N. Vodopija 9.50 III/3 Laparoskopická adrenalektomie a její srovnání s otevřenou adrenalektomií V. Študent, F. Záťura, K. Belej, R. Fiala 9.58 III/4 Retroperitoneoskopická operace ledviny a nadledviny J. Všetička, M. Vraný, J. Ľupták 0.06 III/5 Nový laparoskopický přístup v řešení levostranné hydronefrózy J. Sedláček, R. Kočvara, K. Meiner, J. Kopecký, L. Šafařík, J. Dvořáček přestávka SÁL A + B IV. NÁDORY MOČOVÉHO MĚCHÝŘE Moderace: P. Morávek, R. Fiala, A. Borowka 0.35 IV/ The current management and advances in the management of high risk superficial bladder cancer A. Zlotta 0,55 IV/ Cystectomy in the treatment of bladder cancer A. Borowka.5 IV/3 Radikální cystektomie v léčbě nádorů močového měchýře M. Babjuk, T. Hanuš, L. Šafařík, I. Pavlík, J. Dvořáček, O. Stáňa.3 IV/4 Radikální cystektomie a močové derivace na urologické klinice FN Olomouc v letech M. Hrabec, R. Fiala, V. Študent, A. Lamla, A. Vidlář, K. Belej, F. Záťura PLENÁRNÍ SCHŮZE ČUS Přestávka INSTALACE POSTERŮ SÁL B skupina PVI - Andrologie skupina PVIII - Nádory močového měchýře skupina PX - Benigní hyperplazie prostaty, onkologie, varia PŘÍZEMÍ skupina NP - Nediskutované postery SÁL A V. NÁDORY MOČOVÉHO MĚCHÝŘE A ONKOLOGICKÁ VARIA (PÓDIOVÁ SDĚLENÍ) Moderace: M. Babjuk, M. Matoušková, A. Zlotta 3.00 V/ Primozáchyty tumorů močového měchýře M. Pešl, M. Babjuk, V. Soukup, H. Smolová, J. Dušková, P. Dundr, J. Dvořáček, T. Hanuš, I. Pavlík, L. Šafařík, E. Votoček, K. Novák, L. Zámečník, J. Stolz, J. Sedláček, P. Pokuta, M. Šincl 3.08 V/ Prognostický význam T subtypizace ve tkáni povrchových nádorů močového měchýře V. Soukup, M. Babjuk, J. Dušková, M. Pešl, J. Dvořáček 3.6 V/3 Význam sekvenčního stanovení testů BTA TRAK a UBC IRMA pro sledování pacientů s povrchovými nádory močového měchýře M. Babjuk, M. Pešl, V. Soukup, M. Koštířová, E. Tejčková, L. Pecen, J. Dvořáček 3.4 V/4 Komorbidita a perioperačné komplikácie pacientov po radikálnej cystektómii V. Novotný, N. Berdjis, U. Heberling, O. W. Hakenberg, M. P. Wirth 3.3 V/5 Jaký je rozdíl v indikacích radikální cystektomie u karcinomu močového měchýře mezi urologickou klinikou v Olomouci a spádovými urologiemi? R. Fiala, A. Lamla, M. Grepl, M. Hrabec, V. Študent, K. Belej, F. Záťura 3.40 V/6 Stanovení kolagen--telopeptidázy při detekci metastatického postižení kosti v uroonkologii M. Matoušková, M. Hanuš, V. Dudková, D. Koudelková Čes Urol 005; 9() 7

5 3.48 V/7 Dlhodobé skúsenosti s diferencovaným liečebným prístupom u pacientov s neseminomatóznym nádorom testis (NSNT) v I. klinickom štádiu D. Ondruš, M. Ondrušová, M. Horňák SÁL B VI. ANDROLOGIE (POSTERY) Moderace: L. Zámečník, J. Heráček, J. Breza 3.00 State of the art LUTS a sexuální dysfunkce D. Pacík 3.5 PVI/ Sexuální dysfunkce u mužů po poranění míchy J. Heráček, M. Urban, V. Sobotka, R. Zachoval, J. Kuncová, M. Lukeš, M. Záleský 3.0 PVI/ Erektilní dysfunkce jako první příznak kardiovaskulárního onemocnění T. Šrámková, M. Sutorý, J. Jančík, J. Meluzín 3.5 PVI/3 Dlouhodobé výsledky mikrochirurgické varikokelektomie souboru 3 pacientů M. Nussir, D. Pacík, R. Beharka 3.30 PVI/4 Dlouhodobé zkušenosti s technikami MESA/TESE ve FN Brno R. Beharka, D. Pacík, I. Crha 3.35 PVI/5 Operační a histologické nálezy reprodukčních orgánů u mužů po poranění míchy V. Sobotka, J. Heráček, V. Mandys 3.40 PVI/6 Změny elektrických parametrů v průběhu elektroejakulace u pacientů se spinální traumatickou lézí a jejich praktický význam M. Sutorý, T. Šrámková, J. Doležel, P. Wendsche, J. Kočiš 3.45 PVI/7 Vrozená laterální deformace penisu P. Palascak, V. Mašková, N. Nader, W. Gomez-Orozco, R. Grill, M. Urban 3.50 PVI/8 High flow priapizmus u dětí - 3 kazuistiky, 3 způsoby léčby R. Sobotka, R. Kočvara, J. H. Peregrin, J. Gut, J. Morávek, J. Dvořáček 3.55 PVI/9 Neobvyklý následek autoerotické stimulace penisu I. Hartmann, V. Študent, F. Záťura, O. Šmakal, K. Belej SÁL A VII. REKONSTRUKCE, UROLITIÁZA (PÓDIOVÁ SDĚLENÍ) Moderace: R. Kočvara, A. Petřík, Ch. Chapple 4.00 VII/ Iatrogenní léze močovodu T. Hanuš, K. Novák, L. Šafařík, M. Babjuk, J. Dvořáček, I. Pavlík 4.08 VII/ Nová chirurgická metoda léčby mužské inkontinence - SLING ARGUS M. Urban, J. Heráček, S.V. Romano, P. Palascak,W. Gómez-Orozco 4.6 VII/3 Vztah urolitiázy a poruch tukového metabolismu K. Bartoníčková, G. Louženský, V. Kaliská 4.4 VII/4 Léčba nefrolitiázy dolního kalichu - srovnání litotrypse extrakorporální rázovou vlnou a perkutánní extrakce konkrementu K. Novák, V. Vobořil, M. Pešl, J. Stolz, L. Zámečník, J. Schánilec, K. Fógel, R. Sobotka 4.3 VII/5 Ureteroskopické řešení ureterolitiázy pomocí Ho: YAG laseru M. Pešl, K. Novák, V. Vobořil, L. Šafařík, M. Babjuk, I. Pavlík, V. Soukup, L. Zámečník, J. Sedláček, J. Stolz, T. Hanuš, J. Dvořáček SÁL B VIII. NÁDORY MOČOVÉHO MĚCHÝŘE (POSTERY) Moderace: M. Hanuš, V. Soukup, A. Borowka 4.00 PVIII/ Význam stanovení survivinu v moči pro neinvazivní diagnostiku tumorů močového měchýře M. Pešl, M. Babjuk, V. Soukup, J. Dvořáček 4.05 PVIII/ Využití stanovení perspektivních laboratorních ukazatelů v diagnostice karcinomu močového měchýře R. Fiala, D. Stejskal 4.0 PVIII/3 Význam UBC a TPA v detekci karcinomu močového měchýře a vliv zpracování vzorku moči na diagnostickou přesnost testů J. Klečka, M. Hora, R. Pikner, O. Topolčan, L. Holubec jr. 4.5 PVIII/4 Neinvazivní detekce nádorů močového měchýře průkazem chromozomálních aberací metodou FISH (Fluorescence in situ hybridization) M. Babjuk, M. Pešl, Z. Zemanová, L. Houšková, L. Pavlištová, V. Soukup, K. Michalová, J. Dvořáček 4.0 PVIII/5 Diagnostika recidiv superficiálního uroteliálního karcinomu močového měchýře pomocí stanovení exprese telomerázy - pilotní studie M. Záleský, M. Urban, J. Křemen, R. Zachoval, J. Heráček, J. Sachová, M. Lukeš, P. Palascak 4.5 PVIII/6 Prognostický význam klinicko-patologických a imunohistochemických markerov (Ki-67, PCNA) u pacientov s povrchovým uroteliálnym karcinómom močového mechúra R. Tomaškin, P. Slávik, B. Eliáš, K. Macháleková, K. Kajó, J. Kliment 4.30 PVIII/7 Klonální původ mnohočetných povrchových uroteliálních nádorů močového měchýře M. Trková, M. Babjuk, V. Soukup, J. Dušková, A. Soukupová, J. Mareš, Z. Sedláček 8

6 4.35 PVIII/8 Imunohistochemické charakteristiky urotelu v organotypických kulturách sliznice močových cest J. Kuncová, S. Papini, C. Selli, M. Urban, R. Revoltella, V. Mandys 4.40 PVIII/9 Přínos laparoskopické pánevní lymfadenektomie pro indikaci orgán šetřícího postupu u uroteliálních karcinomů močového měchýře ve stadiu T NX M0 R. Zachoval, E. Kindlová, M.Urban, M. Záleský, J. Heráček, J. Sachová, M. Lukeš 4.45 PVIII/0 Malobuněčný karcinom močového měchýře - kazuistika P. Pauk, J. Beneš, J. Novák SÁL A IX. VIDEA Moderace: J. Všetička, J. Kočárek, C. Abbou 4.45 IX/ Antegrádní provedení miniinvazivní nefroureterektomie (laparoskopická nefrektomie s následnou endoskopickou excizí ureterovezikální junkce) M. Hora, J. Klečka, P. Stránský, O. Hes 4.55 IX/ Použití uzamykatelných klipů místo stapleru k přerušení hilových cév při radikální laparoskopické nefrektomii - náklady šetřící přístup M. Hora, J. Klečka jr., P. Stránský, T. Ürge 5.05 IX/3 Používané metody extrakce preparátu po radikální laparoskopické nefrektomii ve FN v Plzni J. Klečka, M. Hora, D. Mrkos, O. Hes 5.5 IX/4 Extraperitoneoskopická radikální prostatektomie J. Kočárek, P. Režnar, O. Kőhler, J. Pokorný 5.5 IX/5 Využití nitinolonové spirály při endoskopickém řešení ureterolitiázy J. Klečka, M. Hora, J. Jambura 5.35 IX/6 Laserová ureteroskopická a perkutánní rekonstrukce dutého systému ledviny zajizveného po operacích pro nefrolitiázu O. Kőhler, J. Kočárek, P. Drlík, P. Režnar, O. Kaplan, Z. Otava, J. Pokorný 5.45 IX/7 Endoskopické řešení striktury levostranné ureteroenterické anastomózy u Motol pouche simultánní antegrádní ureteroskopií a kolonoskopií O. Kőhler, J. Stehlík, J. Kočárek, P. Drlík, P. Režnar, O. Kaplan, Z. Otava, J. Pokorný 5.55 IX/8 Kombinované perkutánní a ureteroskopické řešení striktury levé ureteroenterální anastomózy u ortotopické neoveziky podle Studera O. Kőhler, J. Kočárek, P. Drlík, P. Režnar, O. Kaplan, Z. Otava, J. Pokorný SÁL B X. BENIGNÍ HYPERPLAZIE PROSTATY, ONKOLOGIE VARIA (POSTERY) Moderace: K. Mainer, M. Rosenberg, N. Clarke 5.00 PX/ Enukleace prostaty holmiovým laserem O. Kőhler, J. Kočárek, P. Drlík, P. Režnar, O. Kaplan, Z. Otava, J. Pokorný 5.05 PX/ TURP u pacientov s BPH a s chronickou retenciou moču/renálnou insuficienciou J. Marenčák, S. Náter, M. Maskalík 5.0 PX/3 Intraprostatická aplikace botulinumtoxinu jako alternativa v léčbě symptomů dolních cest močových u pacientů s benigní hyperplazií prostaty - první výsledky J. Krhut, K. Mainer, J. Kopecký, Z. Häring, D. Němec, R. Král, O. Havránek, P. Fojtík 5.5 PX/4 Analýza souboru nemocných s diagnózou prostatitidy K. Bartoníčková, O. Nýč, M. Dendis, F. Flek, M. Pročková 5.0 PX/5 High risk HVP zevního genitálu; lokální aplikace 5-FU u podofylin-rezistentních typů M. Matoušková, M. Hanuš, R. Tachezy 5.5 PX/6 Nádory uropoetického traktu u dětí I. Novák, L. Janoušková, H. Stefan, J. Koudelka, E. Šimáková, P. Rejtar, J. Hak 5.30 PX/7 ZRUŠENO 5.35 PX/8 Embryonální rabdomyosarkom ledvinné pánvičky u 9leté dívky - kazuistika M. Chocholatý, I. Kawaciuk, J. Mališ, P. Dušek 5.40 PX/9 Exulcerovaný nádor varlete raritní velikosti - kazuistika M. Rejchrt, I. Kawaciuk, J. Novák, L. Jarolím, P. Dušek, J. Jerie, J. Soukup 5.45 PX/0 Seminom prostaty - kazuistika M. Urbanová, I. Kawaciuk, L. Jarolím, A. Zuntová 6,00-7,00 Odstranění posterů v sálu B - skupiny PVI, PVIII, PX (nediskutované postery v přízemí zůstávají - skupina NP) SÁL A SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI ZENTIVA Téma: Medikamentózní léčba benigní hyperplazie prostaty Moderátor: M. Babjuk Čes Urol 005; 9() 9

7 M. Babjuk: Úvod - BHP v ČR, možnosti léčby a realita J. Schraml: Finasterid v léčbě BHP I. Pavlík: Tamsulosin a alfablokátory v léčbě BHP D. Pacík: Závěr - budoucnost léčby BHP SÁL B SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI PFIZER Téma: Novinky z oblasti OAB a ED Moderátor: F. Záťura F. Záťura: Úvod - novinky v oblasti OAB Interaktivní fórum OAB (panel: L. Zámečník, R. Vrtal, F. Záťura) T. Šrámková: Sexuální zvyklosti českých mužů 9.30 SPOLEČENSKÝ VEČER (STRAHOVSKÝ KLÁŠTER) Pátek SÁL RUBY III PRACOVNÍ SNÍDANĚ SPOLEČNOSTI SANOFI AVENTIS Moderátor: M. Hora Téma: Hormonálně refrakterní karcinom prostaty D. Pacík: Přehled možných léčebných postupů u hormonálně refrakterního karcinomu prostaty J. Katolická: Praktické zkušenosti s léčbou hormonálně refrakterního karcinomu prostaty SÁL A + B XI. PŘEDNÁŠKY HOSTŮ Moderace: D. Pacík, T. Hanuš 8.00 XI/ Přednáška SUS Transplantácie obličiek od žijúcich darcov J. Breza, Z. Žilinská, V. Pribylincová, P. Bujdák 8.5 XI/ ESPU Lecture Pediatric urooncology E. Jaureguizar ESU COURSE EUROPEAN SCHOOL OF UROLOGY 4 HIGHLIGHTS IN UROLOGIC ONCOLOGY ESU Organized Course at the time of the national congress of the Czech Urological Society Chair: H. Van Poppel, Leuven (B) 8.5 Welcome and introduction H. Van Poppel, Leuven (B) 8.30 Advanced renal cell carcinoma: place of surgery and current medical treatment N. Clarke, Manchester (UK) 9.00 Laparoscopic radical nephrectomy: the standard in 005 (video) A. Hoznek, Creteil (F) 9.30 Contemporary radical cystectomy (surgical technique - video) H. Van Poppel, Leuven (B) 9.50 Robotic surgery in modern urology A. Hoznek, Creteil (P) 0.0 Adjuvant or neo-adjuvant chemotherapy for bladder cancer? N. Clarke, Manchester (UK) 0.30 Clinical cases and discussion T. Hanuš, Prague (CZ) Přestávka 0

8 SÁL A + B.0-.5 XII. KARCINOM PROSTATY (PÓDIOVÁ SDĚLENÍ) Moderace: J. Dvořáček, D. Pacík, H. van Poppel.0 XII/ University of Miami experience with radical prostatectomy M. Soloway.40 XII/ Vyhledávací studie karcinomu prostaty (PSA 000). Reference souboru pacientů M. Hanuš, M. Matoušková.48 XII/3 Výsledky radikálních prostatektomií v Olomouci (00-004) A. Vidlář, R. Fiala, M. Grepl, M. Hrabec, V. Študent, F. Záťura.55 XII/4 Dynamika poklesu PSA po radikální prostatektomii L. Jarolím, I. Kawaciuk, M. Schmidt, P. Verner, P. Dušek, J. Jerie, P. Hanek, L. Hyršl, V. Kaliská.03 XII/5 Zhodnocení kvality života u nemocných po radikální prostatektomii J. Stolz, R. Sobotka, K. Fogel, L. Šafařík, M. Babjuk, I. Pavlík, J. Dvořáček, T. Hanuš Přestávka INSTALACE POSTERŮ Sál A: skupina PXIX - Karcinom prostaty Sál B: skupina PXIV - Dysfunkce mikce skupina PXVI - Urolitiáza, varia skupina PXVIII - Laparoskopie, rekonstrukce skupina PXX - Tumory ledvin XIII. KARCINOM PROSTATY (PÓDIOVÁ SDĚLENÍ) Moderace: F. Záťura, L. Jarolím, M. Soloway 3.00 XIII/ Our experience with 00 radical retropubic prostatectomies I. Romics, J. Pánovics, A. Majoros, P. Riesz 3.0 XIII/ Výsledky transrektální biopsie prostaty s ultrazvukovou kontrolou: srovnání detekce karcinomu biopsií 6+ s odběrem vzorků v periprostatické anastézii P. Verner, L. Jarolím, I. Kawaciuk, M. Rejchrt, M. Schmidt, P. Hanek, P. Dušek, V. Kaliská, J. Soukup 3.8 XIII/3 Rizikové faktory pro vznik inkontinence po radikální prostatektomii R. Fiala, A.Vidlář, V. Študent, M. Grepl, K. Belej, M. Hrabec, F. Záťura 3.36 XIII/4 Biochemická recidiva po radikální prostatektomii L. Jarolím, I. Kawaciuk, P. Verner, J. Jerie, P. Dušek, M. Schmidt, P. Hanek, L. Hyršl, V. Kaliská 3.44 XIII/5 Agresivita karcinomu prostaty u nemocných s nízkou hladinou PSA L. Jarolím, I. Kawaciuk, M. Schmidt, J. Jerie, P. Dušek, P. Verner, P. Hanek, L. Hyršl, V. Kaliská 3.5 XIII/6 Je obezita rizikovým faktorem pro karcinom prostaty? M. Schmidt, L. Jarolím, I. Kawaciuk, P. Verner, P. Dušek, P. Hanek, L. Hyršl, V. Kaliská SÁL B XIV. DYSFUNKCE MIKCE (POSTERY) Moderace: T. Hanuš, R. Zachoval, D. Castro-Diaz 3.00 PXIV/ Komplikace TVT při léčbě stresové inkontinence A. Čermák, D. Pacík, K. Karmašová, A. I. Belkov, M. Huser 3.05 PXIV/ Naše zkušenosti s TOT v léčbě stresové inkontinence u žen P. Palascak, V. Mašková, N. Nader, W. Gomez-Orozco, M. Urban 3.0 PXIV/3 Naše zkušenosti a výsledky s tension free operačními metodami stresové inkontinence u žen V. Hynek, F. Kunec, J. Schraml 3.5 PXIV/4 Vplyv patomechanizmu stresovej inkontinencie moču na výsledok jej operačnej liečby M. Romančík, I. Lutter, F. Goncalves, M. Ondriš, P. Weibl, M. Karwandgar 3.0 PXIV/5 Možnosti využití videourodynamiky při detekci VLPP R.Vrtal, F. Záťura, R. Fiala, A. Vidlář 3.5 PXIV/6 Implantace umělého svěrače AMS 800 po předchozích operacích pro inkontinenci I. Pavlík, D. Pacík 3.30 PXIV/7 Sledování symptomového skóre u pacientek s s intersticiální cystitidou L. Zámečník, T. Hanuš, I. Pavlík, P. Dundr, C. Povýšil 3.35 PXIV/8 Urologické komplikace u 0 pacientů po poranění míchy J. Heráček, M. Urban, V. Sobotka, R. Zachoval, J. Kuncová, M. Lukeš, M. Záleský 3.40 PXIV/9 Výsledky urologické péče na spinální jednotce Krajské nemocnice Liberec - roky zkušeností V. Šámal, J. Mečl Čes Urol 005; 9()

9 3.45 PXIV/0 Vývoj dysfunkce dolních močových cest u remitentní formy roztroušené sklerózy v závislosti na typu neurologické léčby - průběžné výsledky L. Zámečník, K. Novák, V. Soukup, E. Havrdová, I. Nováková, D. Horáková 3.50 PXIV/ Symptomy LUTS u žen a použití alfablokátoru R. Staněk, P. Vágner, T. Kokoř SÁL A XV. TUMORY LEDVIN (PÓDIOVÁ SDĚLENÍ) Moderace: I. Kawaciuk, V. Vít, H. van Poppel 4.00 XV/ Matematický model prognózy kurabilního karcinomu ledviny I. Kawaciuk, L. Hyršl, P. Dušek, L. Jarolím, M. Schmidt, V. Kaliská, M. Chocholatý, M. Urbanová 4.08 XV/ Rozměr nádoru, staging a grading malignity v prognóze karcinomu ledviny M. Schmidt, I. Kawaciuk, P. Dušek, L. Hyršl, L. Jarolím, V. Kaliská, M. Chocholatý, M. Urbanová 4.6 XV/3 Vliv věku, pohlaví a ECOG skóre na prognózu karcinomu ledviny M. Urbanová, I. Kawaciuk, L. Hyršl, P. Dušek, L. Jarolím, M. Schmidt, V. Kaliská, M. Chocholatý 4.4 XV/4 Sledování exprese skupiny PAX genů, věku, BMI a kouření u nemocných s lokalizovaným konvenčním renálním karcinomem J. Stolz, M. Babjuk, J. Mareš, T. Viktorová, J. Dušková, J. Dvořáček 4.3 XV/5 Prognostický význam incidentálního záchytu karcinomu ledviny L. Hyršl, I. Kawaciuk, P. Dušek, L. Jarolím, M. Schmidt, V. Kaliská, M. Chocholatý, M. Urbanová 4.40 XV/6 Sarkomatoidní varianta karcinomu ledviny L. Vilhelmová, J. Bárta, P. Klézl, V. Stáhalová, J. Novák, Z. Gilbert SÁL B XVI. UROLITIÁZA, VARIA (POSTERY) Moderace: O. Köhler, K. Novák, I. Romics 4.00 PXVI/ Korelace mezi účinností extrakorporální litotrypse a frekvencí rázových vln u přístroje Piezolith 3000 D. Pacík, A. Khamzin 4.05 PXVI/ Efektivita léčby urolitiázy metodou extrakorporální litotrypse v závislosti na frekvenci aplikace rázových vln A. Khamzin, D. Pacík, M. Hajný 4.0 PXVI/3 Subjektivní vnímání bolestivosti při extrakorporální lithotrypsi v závislosti na frekvenci generace rázových vln M. Hajný, A. Khamzin, D. Pacík 4.5 PXVI/4 První výsledky efektu léčby mimotělního drcení s využitím přístroje Piezolith 3000 G. Varga, B. Varga, A. Khamzin, M. Hajný, R. Beharka, D. Pacík, A. Čermák 4.0 PXVI/5 Sulcus nervi dorsalis penis - dosud nepopsaná anatomická struktura L. Jarolím, J. Šedý, O. Naňka, M. Belišová 4.5 PXVI/6 Endometrióza močového měchýře R. Staněk, P. Vágner, J. Palas, E. Sehnálková 4.30 PXVI/7 Emfysematosní cystitida J. Pokorný, O. Köhler, J. Kočárek, P. Drlík, Z. Otava, P. Režnar, O. Kaplan, J Girl 4.35 PXVI/8 Aneuryzmata velkých cév imitující urologická onemocnění M. Trnka, Z. Lavička, M. Drábek, V. Pávek, M. Tesař 4.40 PXVI/9 Neobvyklá příčina akutní ledvinné nedostatečnosti P. Navrátil, M. Vraný, J. Všetička, J. Pacovský 4.45 PXVI/0 Fibromuskulární dysplazie renální tepny P. Drlík, O. Köhler, J. Kočárek, P. Režnar, Z. Otava, J. Pokorný, O. Kaplan Přestávka SÁL A XVII. KARCINOM PROSTATY, POKROČILÉ NÁDORY LEDVIN (PÓDIOVÁ SDĚLENÍ) Moderace: M. Urban, J. Schraml, A. Zlotta 5.5 XVII/ Přínos laparoskopické pánevní lymfadenektomie pro rozdělení pacientů s karcinomem prostaty ve stadiu Tc-T3 Nx M0 do různého léčebného schématu (týkajícího se hormonální terapie a rozsahu radioterapie) R. Zachoval, E. Kindlová, M. Urban, M. Záleský, J. Heráček, J. Sachová, M. Lukeš 5.3 XVII/ Je možné ovlivnit riziko progrese karcinomu prostaty u pacientů s rizikovými faktory, léčených radioterapií s kurativním záměrem? D. Pacík, V. Vít, A. Čermák, P. Šlampa 5.3 XVII/3 Porovnanie okamžitej a odloženej liečby u pacientov s karcinómom prostaty nevhodných na kuratívny spôsob liečby J. Kliment, B. Eliáš, R. Tomaškin 5.39 XVII/4 Výsledky intermitentní androgenní suprese u karcinomu prostaty P. Dušek, I. Kawaciuk, L. Teršípová, M. Pročková 5.47 XVII/5 Léčba metastazujícího karcinomu ledviny J. Novák, J. Bárta, P. Klézl, L. Vilhelmová

10 5.55 XVII/6 Výsledky aktivní onko-urologické léčby pokročilého karcinomu ledviny P. Dušek, I. Kawaciuk, L. Hyršl, L. Jarolím, R. Pospíšil, M. Schmidt, V. Kaliská, M. Chocholatý, M. Urbanová SÁL B XVIII. LAPAROSKOPIE, REKONSTRUKCE (POSTERY) Moderace: J. Krhut, J. Ženíšek, N. Vodopija 5.5 PXVIII/ Laparoskopická transperitoneálna adrenalektómia J. Ľupták, M. Vraný, B. Eliáš, J. Kliment 5.0 PXVIII/ Četnost komplikací po laparoskopické varikokelektomii dle Paloma u dětí a adolescentů P. Kuliaček, L. Janeček, I. Novák 5.5 PXVIII/3 Heterotopická neovezika - Hadera pouch K. Mainer, J. Krhut, J. Kopecký, D. Němec, R. Král, Z. Häring, O. Havránek, P. Fojtík 5.30 PXVIII/4 Taguchiho technika implantace močovodu transplantované ledviny do močového měchýře J. Pacovský, P. Navrátil, I. Novák, K. Baker 5.35 PXVIII/5 Rekonstrukce mužské uretry použitím matrix ze submukózy tenkého střeva (SIS) prasete A. Vidlář, R. Fiala, M. Grepl, R. Vrtal, V. Študent, K. Belej, F. Záťura 5.40 PXVIII/6 Rizikové faktory pro vznik recidivy po uretroplastice s použitím acelulární matrix R. Fiala, A. Vidlář, M. Grepl, V. Študent, R.Vrtal, K. Belej, F. Záťura 5.45 PXVIII/7 Výsledky uretroplastiky TIP dle Snodgrasse P. Kuliaček, I. Novák, M. Králová, L. Janoušková, M. Toušek, K. Baker 5.50 PXVIII/8 Extraluminální ultrasonografie v diagnostice striktur penilní a bulbární uretry P. Kutílek, I. Novák 5.55 PXVIII/9 Operace nebo jen kortikoidy v léčbě primární retroperitoneální fibrózy? R. Sobotka, T. Hanuš 6.00 PXVIII/0 Nové trendy v léčbě idiopatické retroperitoneální fibrózy - přehled a kazuistiky J. Sachová, M. Urban, R. Zachoval, A. Fiala, V. Mandys SÁL A XIX. KARCINOM PROSTATY (POSTERY) Moderace: P. Dušek, R. Staněk, I. Romics 6.0 PXIX/ Zhodnocení metody intraprostatické anestezie při multiplicitní biopsii prostaty A. Čermák, D. Pacík, V. Vít 6.5 PXIX/ Senzitivita oktantovej biopsie prostaty pri detekcii Tc karcinómu prostaty B. Eliáš, R. Tomaškin, J. Ľupták, K. Kajo, J. Kliment 6.0 PXIX/3 Je PSA nad šedou zónou naléhavou indikací k opakovaným biopsiím? M. Hanuš, M. Matoušková 6.5 PXIX/4 Fenotypová a funkční charakteristika dendritických buněk pacientů po radikální prostatektomii pro karcinom prostaty I. Minárik, R. Špíšek, Z. Tobiásová, J. Bartůňková, I. Kawaciuk 6.30 PXIX/5 Naše zkušenosti s léčbou bicalutamidem 50 mg u rizikového pacienta s karcinomem prostaty J. Schraml, J. Liehne, V. Hynek, M. Hálek, P. Ondráček 6.35 PXIX/6 Postižení skeletu u karcinomu prostaty - efekt mezioborové spolupráce I. Kolombo, T. Hanuš, R. Štuková, J. Kolombová, J. Porš 6.40 PXIX/7 Zhodnocení kontinence a erektilní funkce u pacientů po radikální prostatektomii M. Lukeš, M. Urban, R. Grill, M. Záleský, J. Heráček, J. Sachová, R. Zachoval 6.45 PXIX/8 Časné použití tadalafilu u pacientů po bilaterální nervy šetřící radikální prostatektomii M. Lukeš, M. Urban, J. Heráček, R. Zachoval, M. Záleský, J. Sachová 6.50 PXIX/9 Erektilní dysfunkce po perineální radikální prostatektomii - možnost farmakologického ovlivnění v prvním roce po operaci V. Vik, V. Vomáčka 6.55 PXIX/0 Apendikulární metastáza karcinomu prostaty P. Palascak, V. Mašková, N. Nader, W. Gomez-Orozco, R. Grill, M. Urban, J.L. Sauvain SÁL B XX. TUMORY LEDVIN (POSTERY) Moderace: M. Hora, L. Hyršl, N. Clarke 6.0 PXX/ Autotransplantace při resekci vícečetného renálního karcinomu solitární ledviny V. Vik, J. Froněk 6.5 PXX/ Resekce ledviny pro tumor s použitím přístroje Helix Hydro-Jet I. Pavlík, J. Dvořáček, T. Hanuš, J. Stolz 6.0 PXX/3 Smíšený epiteliální a stromální tumor ledviny (SESTL) M. Hora, J. Klečka, O. Hes, M. Michal, L. Boudová, Z. Chudáček, J. Ferda, B. Kreuzberg 6.5 PXX/4 Membránová a solubilní forma karboanhydrázy IX (CAIX) u nemocných s karcinomem ledviny L. Hyršl, J. Závada, Z. Závadová, I. Kawaciuk Čes Urol 005; 9() 3

11 6.30 PXX/5 Exprese genů PAX a PAX8 v konvenčním typu renálního karcinomu a jejich role v prognostice tohoto onemocnění T. Viktorová, M. Babjuk, J. Dušková, J. Stolz, P. Goetz, J. Mareš 6.35 PXX/6 Význam prognostických faktorov pri karcinóme obličky J. Marenčák, M. Hlavatý, R. Moro, S. Náter, M. Maskalík 6.40 PXX/7 Vliv body mass indexu na prognózu nemocných po nefrektomii pro lokalizovaný nádor ledviny M. Chocholatý, I. Kawaciuk, L. Hyršl, P. Dušek, L. Jarolím, M. Schmidt, V. Kaliská, M. Rejchrt 6.45 PXX/8 Rizikové faktory u karcinomu ledviny a vliv BMI na prognózu nemocných po nefrektomii pro lokalizovaný nádor ledviny M. Chocholatý, I. Kawaciuk, L. Hyršl, P. Dušek, L. Jarolím, M. Schmidt, V. Kaliská, M. Urbanová 6.50 PXX/9 Délka anamnézy a symptomatologie v prognóze karcinomu ledviny V. Kaliská, I. Kawaciuk, L. Hyršl, P. Dušek, L. Jarolím, M. Schmidt, M. Chocholatý, M. Urbanová 6.55 PXX/0 Cysty ledvin - diagnostika a volba léčebné metody P. Hanek, I. Kawaciuk, L. Hyršl, L. Jarolím, P. Verner, M. Schmidt, M. Chocholatý 7.00 VYHLÁŠENÍ NEJLEPŠÍ PODIOVÉ A POSTEROVÉ PREZENTACE 7.5 ZÁVĚR 7.5 ODSTRANĚNÍ VŠECH POSTERŮ NEDISKUTOVANÉ POSTERY NP Hladiny PSA po RAPE v okrese Opava T. Kokoř, R. Staněk, P. Vágner NP Srovnání Gleasonova skóre u nemocných s diagnostikovaným adenokarcinomem prostaty modifikovanou oktanovou TRUS biopsií a v prostatě po RP: zhodnocení reprezentativnosti techniky modifikované TRUS Bx R. Sobotka, L. Šafařík, I. Pavlík NP3 Diagnostika adenokarcinomu prostaty modifikovaná oktanovou biopsií na souboru 465 nemocných v rozmezí PSA 0-00 ng/ml L. Šafařík, K. Novák, J. Stolz NP4 Predikce biochemické a klinické recidivy adenokarcinomu prostaty v období 5 let u 50 nemocných po radikální prostatektomii L. Šafařík, V. Vachalovský, J. Dvořáček NP5 ZRUŠENO NP6 Chirurgická léčba lokálně pokročilého karcinomu prostaty - onkologické a funkční výsledky P. Filipenský, A. Rovný, P. Řehořek, J. Katolická, D. Šafář, M. Přerovská, M. Hulová NP7 Současný pohled na význam mutací genu pro androgenní receptor v etiopatogenezi karcinomu prostaty J. Sachová, M. Urban, J. Heráček, J. Kuncová, M. Lukeš, R. Zachoval, M. Záleský, B. Bendlová, V. Mandys, V. Eis, M. Minárik, L. Mináriková NP8 První předběžné výsledky studie Kapros v Olomouckém kraji V. Študent, R. Fiala NP9 Intratubulární neoplazie z germinálních buněk - náhodný nález V. Sobotka, J. Heráček, V. Mandys NP0 Naše zkušenosti s totální pánevní eviscerací J. Schraml, V. Lažanská, V. Hynek, M. Hálek, J. Rejholec, V. Pazdera NP První zkušenosti s metodou fluorescenční in situ hybridizace FISH - Urovision při detekci uroteliálního karcinomu V. Vít, D. Pacík, A. Čermák, Z. Pavlovský, K. Dvořák NP Raritní benigní tumor močového měchýře M. Drábek, Z. Lavička, V. Pávek, M. Trnka NP3 Nádory horních močových cest (HMC) v klinickém materiálu FN Olomouc A. Vidlář, F. Záťura NP4 ZRUŠENO NP5 Trombus v. cava inferior u adenokarcinomu ledviny - léčba P. Klézl, J. Bárta, E. Šonský, J. Novák, M. Kotlář, V. Dubský, J. Drechslerová, Z. Gilbert NP6 Možnosti modelování traumatu ledviny F. Záťura, R. Grill NP7 Neinvazívní schéma v diagnostice a terapii dysfunkcí dolních močových cest u pacientů s roztroušenou sklerózou J. Krhut, P. Hradílek, K. Mainer, O. Zapletalová NP8 Vasovasoanastomóza v léčbě obstrukční azoospermie D. Pacík, A. Khamzin, M. Nussir NP9 Přehled výskytu a rezistence bakterií na urologické klinice FN Brno v roce 004 A. Čermák, D. Pacík, M. Hanslianová, A. Ševčíková NP0 Median raphe cysts K. Javorka, J. Svitač 4

12 ABSTRAKTA II. BENIGNÍ HYPERPLAZIE PROSTATY II/ VPLYV MEDIKAMENTÓZNEJ LIEČBY BENÍGNEJ HYPERPLÁZIE PROSTATY NA INCIDENCIU PROSTATEKTÓMII V SLOVENSKEJ REPUBLIKE J. Švihra, T. Baška, A. Szalayová 3, D. Bushnell 4, L. Macko 5, L. Poliak, J. Ľupták, J. Kliment Urologická klinika JLF UK a FN, Martin, Slovenská republika Ústav epidemiológie JLF UK, Martin, Slovenská republika 3 Ústav farmakológie LF UK, Bratislava, Slovenská republika 4 Health Research Associates, Seattle, USA 5 Urologická ambulancia, Levice, Slovenská republika Ciel práce: Porovnať vplyv medikamentóznej liečby benígnej hyperplázie prostaty (BPH) na incidenciu chirurgickej liečby v Slovenskej republike počas desiatich rokov sledovania. Materiál a metódy: Na hodnotenie pacientov s BPH bol využitý register Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky od roku 995 do roku 004. Vstupné kritériá tvorili symptómy dolných močových ciest pri BPH, znížený maximálny prietok pod 5 ml/s a zväčšená prostata podľa digitálneho rektálneho vyšetrenia. Pilotná štúdia analyzovala priemernú dĺžku medikamentóznej liečby BPH v dvoch nezávislých centrách, výsledky boli porovnané s registrom. Medikamentózna liečba BPH a prostatektómia bola vypočítaná ako incidencia v každom sledovanom roku u všetkých slovenských mužov starších ako 50 rokov. Výsledky: Vyhodnotených bolo záznamov. Základná charakteristika oboch súborov bola zhodná (BPH - medikácia vs BPH - chirurgia). Pilotná štúdia (n = 538) potvrdila priemernú dĺžku liečby 3,7 vs,6 vs 3,5 mesiacov u alfa-blokátorov vs finasteridu vs rastlinných extraktov. Väčšina pacientov bola primárne liečená alfa-blokátormi (74,5 % BPH - medikácia) alebo TUR-P (73,0 % BPH - chirurgia). Incidencia medikamentóznej liečby sa zvýšila o 496 % počas sledovaného obdobia desiatich rokov (od 30,5 do 8,8/ 000 mužov). Incidencia chirurgickej liečby BPH poklesla o 9,4 % pre TURP (od 3, do,5/ 000 mužov) a 53,3 % pre otvorenú prostatektomiu (od,5 do 0,7/ 000 mužov). Korelačná analýza potvrdila signifikantnú divergenciu incidencie BPH - medikácie a BPH - chirurgie počas obdobia 995 až 004. Záver: Štúdia potvrdila rozdiely medzi incidenciou v medikamentóznej a chirurgickej liečbe pacientov s BPH. Alfa-blokátory signifikantne redukovali počet elektívnych indikácií na TUR-P počas desiatich rokov sledovania. II/ JAKÉ JSOU PARAMETRY HALDOVY TRIÁDY U PACIENTŮ POPRVÉ VYŠETŘENÝCH U UROLOGA PRO LUTS? R. Fiala, L. Domes, A. Vidlář, M. Grepl, M. Král Urologická klinika LF UP a FN, Olomouc Urologické oddělení, Nemocnice Kroměříž Cíl práce: Vyhodnotit symptomatologii, velikost prostaty, subvezikální obstrukce a kontraktilitu detruzoru u nemocných s LUTS, kteří poprvé přicházejí do urologické ambulance. Materiál a metody: V roce jsme vyšetřili 494 mužů ve věku 6 89 (průměr 64,5). Symptomy byly vyšetřeny pomocí IPSS, velikost prostaty ultrazvukem (TRUS) a doplněno bylo urodynamické vyšetření. Výsledky: IPSS činilo 6 30 (průměr 4,8), velikost prostaty byla 5,6 36 g (průměr 4g), 7 pacientů (3 %) mělo prostatu normální velikosti do 0 g. Q max, 48 ml/s (průměr 9), 5 nemocných (3, %) nemělo obstrukci, normální kontraktilitu mělo 99 (40,3 %). Kapacita měchýře s věkem klesala. URA, LPURR a AG navzájem nesouvisely. Závěr: Klinické parametry nemocných s LUTS, kteří poprvé navštíví urologa, tvoří různé kombinace. Většinou závisí na věku. Poškození DMC není výrazné. Podle evropských guidelines vyžaduje terapii naprostá většina nemocných. III. LAPAROSKOPIE V UROLOGII III/3 LAPAROSKOPICKÁ ADRENALEKTOMIE A JEJÍ SROVNÁNÍ S OTEVŘENOU ADRENALEKTOMIÍ V. Študent, F. Záťura, K. Belej, R. Fiala Urologická klinika LF UP a FN, Olomouc Cíl práce: Úspěšné klinické výsledky laparoskopické adrenalektomie (LA) byly již zmiňovány, chybí však podrobné srovnání se standardní otevřenou adrenalektomií (OA). Autoři porovnávají výhody a nevýhody laparoskopické a otevřené adrenalektomie. Materiál a metody: Od února 00 do února 005 bylo na Urologické klinice LF UP a FN Olomouc provedeno 7 operací nadledvin. Získaná data souborů otevřená adrenalektomie a souboru laparoskopická adrenalektomie byla vyhodnocena. Výsledky: Analýza zahrnuje 7 adrenalektomií. Otevřený přístup byl zvolen u 33 pacientů, laparoskopicky bylo operováno 38 nemocných. Získaná data byla podrobena statistické analýze. Průměrný operační čas byl delší pro OA 63 ±3 min, 7 ±9,5 minut pro LA (p = 0,000). Krevní ztráty byly významně nižší u LA 44 ±9,5 ml k 3 ±53 ml u OA (p = 0,000). Množství analgetik podaných v pooperačním období, přepočítaných na mg piritramidu, bylo rovněž výrazně nižší u LA (p = 0,000). Pooperační zhodnocení bolesti 6

13 pomocí VAS prokázalo významně nižší výskyt pooperační bolesti ve skupině nemocných po LA (p = 0,000). Pobyt na JIP byl ve skupině OA v průměru 3,3 ±, dnů a u laparoskopicky operovaných,5 ±0,5 dne (p = 0,000). Celkový nemocniční pobyt byl rovněž výrazně kratší v laparoskopické skupině než v souboru OA 5,7 ±0,8 k 9,9 ±,5 dne (p = 0,000). Jiné parametry získaných dat jako velikost tumoru, jeho histologické složení, nebo BMI neovlivnily dosažené výsledky. Závěr: Na základě našich výsledků je laparoskopická adrenalektomie v indikovaných případech jednoznačně vhodnější metodou než klasická otevřená operace, pokud je provedena erudovaným operatérem. Je jedním z laparoskopických výkonů, při kterých nemusí být operační čas nezbytně delší než u klasické operace, přičemž navíc výrazně minimalizuje morbiditu pacientů. Práce podporována grantem IGA ND/765-3 III/4 RETROPERITONEOSKOPICKÁ OPERACE LEDVINY A NADLEDVINY J. Všetička, M. Vraný, J. Ľupták 3 Urologické oddělení, Nemocnice Jablonec nad Nisou Chirurgické oddělení, Nemocnice Jablonec nad Nisou 3 Urologická klinika JLF UK a FN, Martin, Slovenská republika Cíl práce: Retrospektivní zhodnocení našich zkušeností s odstraněním ledviny a nadledviny retroperitoneoskopickým přístupem v období od ledna roku 003 do dubna 005. Materiál a metody: Vytvořili jsme operační prostor v retroperitoneu a polohovali pacienta do klasické lumbotomické polohy.. kožní cm incize při hrotu XII. žebra. prstem provedená preparace prostoru a za jeho kontroly zavedení dalších pomocných trokarů 3. anatomická orientace m. psoas a obnažení pólů ledviny 4. izolování a ošetření jednotlivých cév (svorky a harmonický skalpel) 5. odstranění preparátu v igelitovém sáčku v místě rozšířené incize prvního portu Výsledky: Celkový počet operací Nefrektomie Adrenalektomie Resekce cysty průměrný operační čas 98 min 80 min 50 min délka hospitalizace 4,8 dne 3,8 dne 4, dne Závěr: Retroperitoneální přístup se nám v indikovaných případech jeví jako velmi efektní zejména pro rychlý přístup k hlavním cévám a pro minimální riziko poškození orgánů dutiny břišní. III/5 NOVÝ LAPAROSKOPICKÝ PŘÍSTUP V ŘEŠENÍ LEVOSTRANNÉ HYDRONEFRÓZY J. Sedláček, R. Kočvara, K. Meiner, J. Kopecký, L. Šafařík, J. Dvořáček Urologická klinika. LF UK a VFN, IPVZ, Praha Urologické oddělení FNsP, Ostrava-Poruba Cíl práce: Při laparoskopické pyeloplastice se doporučuje laterokolický přístup k ledvině s mobilizací a odtažením tlustého střeva mediálně. U levostranné hydronefrózy prezentujeme nový přístup přímo přes mezokolon. Materiál a metody: Ze souboru 65 nemocných řešených laparoskopickou technikou pro hydronefrózu na pracovištích prezentujeme 6 nemocných od 4 do 49 let (průměr 6,5) s levostranným postižením, u kterých jsme použili transmezokolický přístup k ledvině. V 5 případech jsme provedli resekční pyeloplastiku, u jedné nemocné heminefrektomii hypofunkční levé poloviny podkovovité ledviny s hydronefrózou. Po incizi nástěnného peritonea mezi vasa colica sinistra přímo nad ledvinnou pánvičkou je snadno obnažena pánvička, subrenální močovod, nebo kaudálněji uložená podkovovitá ledvina. Preparaci usnadňují: trakční steh za dolní okraj pánvičky, který ji vytahuje z incize v retroperitoneu do operačního pole, u málo dilatované pánvičky trakční steh za laterální část mezokolon umožňuje odtažení sestupného tračníku a lienální flexury bez nutnosti založení dalšího vstupu. Břišní dutinu drénujeme na dny. Ureterální stent zavádíme u žen většinou před operací, u dětí a mužů po operaci. Výsledky: Transmezokolickým přístupem lze dosáhnout uvolnění pánvičky a subrenálního močovodu do 30 minut. Minimální disekce tkání v rozsahu 4 5 cm umožnila zkrátit operační čas u posledních 5 nemocných na minut. Nezaznamenali jsme žádné peroperační komplikace. V případě jsme zavedli punkční nefrostomii pro urinózní sekreci po operaci. Závěr: Transmezokolický laparoskopický přístup umožňuje snadné provedení levostranné resekční pyeloplastiky s minimální disekcí tkáně u dětí i dospělých, metodu lze použít i pro heminefrektomii podkovovité ledviny. IV. NÁDORY MOČOVÉHO MĚCHÝŘE IV/3 RADIKÁLNÍ CYSTEKTOMIE V LÉČBĚ NÁDORŮ MOČOVÉHO MĚCHÝŘE M. Babjuk, T. Hanuš, L. Šafařík, I. Pavlík, J. Dvořáček, O. Stáňa Urologická klinika VFN a. LF UK, IPVZ, Praha Cíl práce: Zhodnotit komplikace a onkologické výsledky radikálních cystektomií u pacientů s nádory močového měchýře. Čes Urol 005; 9() 7

14 Materiál a metody: V období od ledna 000 do února 005 byla na naší klinice provedena radikálních cystektomie pro nádor močového měchýře u 94 pacientů (5 žen a 69 mužů). Indikací byl u 83 pacientů uroteliální karcinom, u 8 spinocelulární karcinom, u malobuněčný karcinom a u pacientky feochromocytom. Do konce roku 00 byla lymfadenektomie prováděna v rozsahu obturatorní jámy (35 operovaných), poté byla rozšířena i na oblast podél zevních ilických cév a podél větví vnitřních ilických cév (59 nemocných). Derivace byla řešena ortotopickou náhradou u 45 nemocných, metodou sigma-rectum pouch u 6 pacientů a ureteroileostomií ve 3 případech. arenální nemocní byli ponecháni bez derivace. Výsledky: V období do 30 dnů po výkonu zemřel pacient (,06 %) v roce 000 v důsledku dehiscence střevní anastomózy a následných komplikací. Nejzávažnějšími časnými chirurgickými komplikacemi byla urinózní sekrece při netěsnosti ureteroenterálních anastomóz u 5 nemocných a sterkorální píštěl ve 3 případech. Nejčastější pozdní komplikací byla stenóza ureteroenterické anastomózy, jejíž frekvence závisela na typu derivace. Nejčastější byla u sigma-rectum pouch v 6,7 %, nejnižší riziko bylo u ortotopické náhrady (4,44 %). Onkologická prognóza závisela na histologickém typu nádoru. Recidiva se objevila u obou pacientů s malobuněčným karcinomem a u 6,5 % nemocných se spinocelulárním karcinomem. Prognóza nemocných s uroteliálními karcinomy se zhoršovala se vzestupem rozsahu onemocnění. Závěr: Radikální cystektomie s derivací moči je v případě včasné indikace bezpečnou a účinnou léčbou progredujících forem uroteliálních nádorů močového měchýře. Práce byla podpořena VZ MSM IV/4 RADIKÁLNÍ CYSTEKTOMIE A MOČOVÉ DERIVACE NA UROLOGICKÉ KLINICE FN OLOMOUC V LETECH M. Hrabec, R. Fiala, V. Študent, A. Lamla, A.Vidlář, K. Belej, F. Záťura Urologická klinika LF UP a FN, Olomouc Cíl práce: Léčebnou metodou lokálně pokročilých a některých povrchových nádorů močového měchýře je radikální cystektomie. Analyzovali jsme výsledky operací provedených na našem pracovišti v letech Materiál a metody: Retrospektivně jsme hodnotili soubor 6 pacientů - 40 mužů a žen. Průměrný věk v době operace byl 64,6 let (37 79 let) - u mužů 64,3, u žen 65,4 let. Hodnotili jsme TNM a ptnm, typy derivací, sdružené výkony, pooperační komplikace a dobu hospitalizace. Výsledky: Pro uroteliální karcinom bylo operováno 58 (95 %) nemocných, (4 %) pacienti pro adenokarcinom, u ( %) byl současně nalezen uroteliální a spinocelulární karcinom. V klinickém stadiu T bylo celkem 9 (8 %) pacientů, T bylo indikací k operaci u (4 %), T3 u 5 (3 %), T4 u 7 (4 %) a CIS u 7 (4 %) pacientů. Klinicky byly nalezeny pozitivní uzliny u 4 pacientů (7 %). Patologické stadium pt0 bylo nalezeno u 3 pacientů (6 %), pta u ( %), pt u 4 (7 %), pt u (6 %), pt3 u 7 (5 %), pt4 u (6 %) a ptcis u 8 (3 %) pacientů. Stadium pn+ mělo pacientů (6 %). Z derivací byla použita ureteroileostomie u 30 pacientů (6 %), ortotopická náhrada dle Studera u 8 pacientů (37 %) a u byla provedena ileokapsuloplastika ( %). Nefroureterektomie byla provedena u 4 (7 %) pacientů, apendektomie u 4 (67 %), uretrektomie u 0 (6 %) pacientů. Zaznamenali jsme 3 (6, %) časná pooperační úmrtí (plicní embolie, srdeční selhání, metabolický rozvrat). Nejčastější časnou pooperační komplikací byla sekundárně se hojící rána (3 %), další komplikace se vyskytovaly méně. Z pozdních komplikací byly nejčastější komplikace metabolické (6 %) či obstrukce HCM (4 %), další komplikace byly ojedinělé. Průměrná doba hospitalizace byla 8,6 dne. Závěr: Radikální cystektomie je zatížená významnou mortalitou (6, %) a časnou i pozdní morbiditou, přestože je frekventovaným výkonem. V. NÁDORY MOČOVÉHO MĚCHÝŘE A ONKOLOGICKÁ VARIA V/ PRIMOZÁCHYTY TUMORŮ MOČOVÉHO MĚCHÝŘE M. Pešl, M. Babjuk, V. Soukup, H. Smolová, J. Dušková, P. Dundr, J. Dvořáček, T. Hanuš, I. Pavlík, L. Šafařík, E. Votoček, K. Novák, L. Zámečník, J. Stolz, J. Sedláček, P. Pokuta 3, M. Šincl 4 Urologická klinika. LF UK a VFN, Praha Ústav patologie. LF UK a VFN, Praha 3 Soukromé urologické pracoviště, Praha 4 Soukromé urologické pracoviště, Kralupy nad Vltavou Cíl práce: V období od srpna 00 do počátku května 005 bylo na našem pracovišti vyšetřeno 300 pacientů s primozáchytem tumoru močového měchýře. Cílem této práce je zhodnotit epidemiologickou a onkologickou charakteristiku souboru těchto pacientů. Materiál a metody: Do této studie bylo zařazeno 96 mužů a 04 ženy, průměrný věk 66,8 let (8 až 90 let). Ke statistickému zpracování jsme použili program SAS (Cary, USA). Výsledky: Nejčastějším histologickým typem nádoru byl v našem souboru uroteliální karcinom (více než 90 %), dále to byl spinocelulární karcinom, malobuněčný tumor a adenokarcinom, v jednom případě feochromocytom. Ve 8 (60 %) případech se jednalo o povrchový tumor, v 73 (4 %) případech o invazivní tumor a ve 45 (5 %) případech patolog nebyl schopen určit stupeň invaze. T tumor byl přítomen u 70 (3 %) pacientů, Ta u 80 (6 %) pacientů a CIS u (7 %) pacientů. Dále jsme hodnotili stupeň nádorové diferenciace. Tumor G byl přítomen u 64 ( %) pacientů, G u 98 (3 %), G3 u 79 (6 %) a G4 u 6 ( %) pacientů. Příznakem vedoucím pacienta nejčastěji k vyšetření byla makroskopická hematurie - ve 9 (63 %) případech. Vztah k nikotinizmu byl v dokumentaci uveden 8

15 u 8 pacientů, z nich nikotinizmus v současnosti nebo v anamnéze uvedlo 45 (8 %) pacientů, pouze 37 (9 %) pacientů nikdy cigarety nekouřilo. Závěry: Výsledky naší studie stran nádorové invaze a diferenciace odpovídají údajům uváděným ostatními autory. Relativně vysoký počet pacientů s CIS nejspíše souvisí s využíváním fotodynamické diagnostiky na našem pracovišti. V budoucnu plánujeme další sledování rozšiřování tohoto souboru pacientů. Práce byla podpořena granty IGA MZ NC a VZ MSM V/ PROGNOSTICKÝ VÝZNAM T SUBTYPIZACE VE TKÁNI POVRCHOVÝCH NÁDORŮ MOČOVÉHO MĚCHÝŘE V. Soukup, M. Babjuk, J. Dušková, M. Pešl, J. Dvořáček Urologická klinika. LF UK a VFN, Katedra urologie IPVZ, Praha Patologicko-anatomický ústav. LF UK a VFN, Praha Cíl práce: Posoudit prognostický význam subtypizace T ve tkáni povrchových nádorů močového měchýře a prezentovat metodiku vyšetření. Materiál a metody: V rámci prospektivní studie byla vyšetřena tkáň povrchových nádorů močového měchýře u 76 pacientů (59 Ta, 3 Tb, u 4 nemocných nebylo možno s jistotou určit hloubku nádorové invaze; 3 G, 37 G, 6 G3). Všichni pacienti byli následně sledováni dle obvyklých schémat zahrnujících pravidelné cystoskopické a cytologické kontroly. Intravezikální chemoterapie nebo imunoterapie byly indikovány dle obvyklých kritérií. Výsledky byly hodnoceny pomocí statistického systému SAS (Cary, USA). Výsledky: Subtypizace T nádorů byla proveditelná u 73 nemocných (tj. v 96 %). Během sledování 3 39 měsíců se objevila ve skupině s Ta tumory recidiva u 8 (47 %) nemocných v průměru za 6,8 měsíců od stanovení diagnózy a progrese u 6 (0 %) nemocných po 0 měsících sledování. Ve skupině s Tb se objevila recidiva onemocnění u 6 nemocných (46 %), v průměru za 6,8 měsíců od stanovení diagnózy a progrese u 4 nemocných (30, %) po 7,7 měsících sledování. Závěr: Signifikantní rozdíl v riziku vzniku recidivy tumoru nebyl mezi podskupinami T tumorů zaznamenán. Dle našich výsledků koreluje nález Tb tumoru (při srovnání se skupinou tumorů Ta) s vyšším rizikem progrese do invazivního tumoru. T subtypizace tak představuje užitečné doplnění standardních prognostických faktorů při stanovení strategie léčby povrchových nádorů močového měchýře. Práce byla podpořena granty IGA MZ NC a VZ MSM V/3 VÝZNAM SEKVENČNÍHO STANOVENÍ TESTŮ BTA TRAK A UBC IRMA PRO SLEDOVÁNÍ PACIENTŮ S POVRCHOVÝMI NÁDORY MOČOVÉHO MĚCHÝŘE M. Babjuk, M. Pešl, V. Soukup, M. Koštířová, E. Tejčková 3, L. Pecen 4, J. Dvořáček Urologická klinika. LF UK a VFN, Katedra Urologie IPVZ, Praha ÚKBLD.LF UK a VFN, Praha 3 Oddělení nukleární medicíny ÚVN, Praha 4 Ústav informatiky AV ČR, Praha Cíl práce: Zhodnotit závislost hodnot jednotlivých markerů na průběh onemocnění a posoudit možnost stanovení individuální prahové hodnoty pro jednotlivé pacienty. Test BTA TRAK je založen na principu detekce proteinu blízkého faktoru H komplementu, test UBC IRMA na stanovení fragmentů cytokeratinů 8 a 8. Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno 60 pacientů s povrchovými nádory močového měchýře. První odběr spontánní moči ke stanovení markerů byl proveden před vstupní transuretrální resekcí (TUR), další pak vždy před každou kontrolní cystoskopií. V případě suspektního cystoskopického nálezu byl pacient indikován k endoskopii v narkóze a TUR. Hodnota jednotlivých markerů byla korelována s aktuálním cystoskopickým, respektive histologickým nálezem. Pro jednotlivé pacienty a metody byla navíc vytvořena individuální prahová hodnota metodou dle Stieberové. Výsledky: Průměrná hodnota BTA TRAK testu činila při. cystoskopii u pacientů s recidivou 3,98 U/ml oproti 8,78 U/ml u pacientů bez recidivy (p = 0,45). Při 3. cystoskopické kontrole dosáhly hodnoty 39,8, respektive 8,0 U/ml (P = 0,00). V případě UBC IRMA dosáhly hodnoty při. kontrole 4,4 µg/l u pacientů s recidivou a 3,90 µg/l u nemocných bez recidivy (p = 0,83), při 3. cystoskopii pak 5,3, respektive,67 µg/l (p = 0,). Závěr: Výsledky napovídají větší citlivosti markerů pro hodnocení rizika recidivy s prodlužujícím se odstupem od výkonu. Práce byla podpořena grantem IGA MZ ND a VZ MSM V/4 KOMORBIDITA A PERIOPERAČNÉ KOMPLIKÁCIE PACIENTOV PO RADIKÁLNEJ CYSTEKTÓMII V. Novotny, N. Berdjis, U. Heberling, O. W. Hakenberg, M. P. Wirth Klinik und Poliklinik für Urologie, Universitätsklinikum Carl Gustav Carus an der TU, Dresden Ciel práce: Zastúpenie starších ľudí v populácii sa neustále zvyšuje. Tento nárast dĺžky života je okrem iného spojený aj so zvýšenim incidencie nádorov typických pre túto vekovú kategóriu. Platí to aj pre nádor močového mechúra. Naskytá sa otázka, či aj starší pacienti so svalovinu infiltrujúcim nádorom močového mechúra možu byť podrobení radikálnej chirurgickej terapii. Na vlastnom klinickom materiáli sme vyhodnotili perioperačné komplikácie pacientov starších ako 70 rokov po radikálnej cystektómii v závislosti od komorbidity. Materiál a metódy: Od septembra 993 do januára 005 bolo na našej klinike vykonaných 484 radikálnych cystektómií pre invazívny nádor močového mechúra. Priemerný vek pacientov bol 66 rokov (3 89 rokov). 8 (37,6 %) pacientov bolo starších ako 70 rokov. Túto skupinu pacientov sme porovnali s 30 (6,4 %) pacientami mladšími ako 70 rokov. Čes Urol 005; 9() 9

16 Výsledky: Komorbidita u starších oproti mladším pacientom bola vyššia (diabetes mellitus 3,6 % vs,9 %, hypertenzia 54,4 % vs 36,8 %, kardio-vaskulárne ochorenia 3,3 % vs 4,9 % a cerebrovaskulárne ochorenia 6,0 % vs,0 %). 49 starších pacientov (6,9 %) malo súčastne minimálne 3 ťažké systémové ochorenia v porovnaní iba s 33 pacientami (0,9 %) v mladšej skupine. Perioperačné komplikácie boli častejšie u starších pacientov (sepsa:, % vs,0 %, infarkt myokardu:, % vs,0 %, respiračná insuficiencia:,7 % vs,0 %, pľúcna embólia:,7 % vs,0 %, paralytický ileus: 7,7 % vs,7 %, enterokolitída: 3,8 % vs 0,7 %). Záver: Vyššiu morbiditu starších pacientov v porovnaní s kategóriou mladších pacientov možno vysvetliť ako následok vyššej, s vekom spojenej, komorbidity. Celkovo naše výsledky ukazujú, že stupeň morbidity a mortality je akceptovateľný aj u pacientov v pokročilom veku. Indikácia na radikálnu cystektómiu by nemala byť stanovovaná s ohľadom na kalendárny vek pacienta, ale viac-menej s ohľadom na jeho aktuálnu a očakávanú mentálnu a fyzickú výkonnosť. V/5 JAKÝ JE ROZDÍL V INDIKACÍCH RADIKÁLNÍ CYSTEKTOMIE U KARCINOMU MOČOVÉHO MĚCHÝŘE MEZI UROLOGICKOU KLINIKOU V OLOMOUCI A SPÁDOVÝMI UROLOGIEMI? R. Fiala, A. Lamla, M. Grepl, M. Hrabec, V. Študent, K. Belej, F. Záťura Urologická klinika LF UP a FN, Olomouc Cíl práce: Radikální cystektomie je metodou volby v terapii karcinomu močového měchýře. Přežívání je závislé na stadiu onemocnění, v kterém je operace provedena. Sledovali jsme, jaké jsou rozdíly v indikaci radikální cystektomie mezi naším a spádovými urologickými pracovišti. Materiál a metody: Retrospektivně jsme hodnotili soubor 80 pacientů, u kterých v letech l byla provedena radikální cystektomie s derivací podle Brickera (9 pacientů) nebo Studera (6 pacientů) pro zhoubný nádor močového měchýře. Zjišťovali jsme, jaké období uplynulo od symptomu, od stanovení diagnózy a od prvního TURB k radikální cystektomii, kolik TURB pacient před radikální cystektomií podstoupil a v jakém stadiu onemocnění byla operace indikovaná. Ke statistickému hodnocení, zda existuje rozdíl mezi naším pracovištěm a spádovými urologiemi, byl použit t-test a χ-kvadrát. Výsledky: Na našem pracovišti byl průměrný interval od symptomu k operaci 9 měsíců, ve spádu 5 měsíců (p < 0,00). Od diagnózy k operaci uplynulo u nás 3,6 a ve spádu 0,4 měsíce (p < 0,00), od TURB k RACE,8 u nás a 6, měsíce jinde (p < 0,00). Počet TURB před cystektomií je na našem pracovišti,4 a ve spádu 3,6 (p < 0,00). Z toho vyplývá i rozdíl ve stadiích provedení radikální cystektomie. U pacientů z urologické kliniky bylo lokálně pokročilých případů pt3b-pt4b celkem 8 (,5 %) z 80 operovaných, u spádových pacientů zjištěno pokročilé stadium zjištěno u 58 (58 %) nemocných. Závěr: Ve spádových urologických pracovištích je radikální cystektomie pro nádor indikována později a po vícečetných TURB než na urologické klinice. Z toho důvodu i stadium onemocnění bývá u referovaných nemocných pokročilejší se všemi důsledky na přežívání. V/6 STANOVENÍ KOLAGEN--TELOPEPTIDÁZY PŘI DETEKCI METASTATICKÉHO POSTIŽENÍ KOSTI V UROONKOLOGII M. Matoušková, M. Hanuš, V. Dudková, D. Koudelková Urocentrum, Praha PET centrum, Nemocnice Na Homolce, Praha Cíl práce: Cílem studie je využití kolagen--telopeptidázy (ICTP) k detekci postižení kostí a následné redukci počtu zobrazovacích metod. Metastatické postižení skeletu s vysokou prevalencí provází pokročilá stadia uroonkologických onemocnění. Diagnostika kostních metastáz se opírá o zobrazovací metody. Kromě nákladnosti je většina z těchto metod spojena s radiační zátěží. Do popředí zájmu se dostává laboratorní diagnostika, zejména degradační produkty kostního metabolizmu (ICTP, C-polypeptid, hydroxyprolin), ale i osteoprotegerin, PTHrP a další. Materiál a metody: V letech jsme u 436 nemocných s CaP a kontrolní skupiny vyšetřili 03 hodnot ICTP. Hledali jsme korelaci ke známému stadiu onemocnění a event. relapsu karcinomu prostaty. Současně jsme měřili hladinu PSA, resp. u indikovaných nemocných spsa. Výsledky: Průměrná hodnota PSA v souboru je,46 ng/ml <0,00;5398>. Hladiny ICTP se pohybovaly mezi,39 43,58 µg/l. S kategorií T a M vzrůstají signifikantně hladiny ICTP i PSA. Hormonální léčba významně ovlivňuje hladinu ICTP, stejně tak i terapie bisfosfonáty. Klinická stabilizace onemocnění či parciální remise vedou k regresi hladin ICTP, obdobně jako PSA. Závěry: Kolagen--telopeptidáza je na našem pracovišti používána jako pomocný marker při určení stadia onemocnění. U nich však nenahrazuje další zobrazovací metody. Hladiny ICTP považujeme za marker vhodný ke sledování léčebné odpovědi. U nemocných jsou hladiny ICTP pomocným ukazatelem při indikaci scintigrafie kostí, bez závislosti na hladině PSA. Zvláštní postavení má skupina nemocných po radikální léčbě s časnou detekcí kostního postižení. ICTP je na základě naší studie vhodná k zařazení do algoritmu sledování pacientů s možným či prokázaným kostním postižením při generalizaci zhoubných nádorových onemocnění. V/7 DLHODOBÉ SKÚSENOSTI S DIFERENCOVANÝM LIEČEBNÝM PRÍSTUPOM U PACIENTOV S NESEMINOMATÓZNYM NÁDOROM TESTIS (NSNT) V I. KLINICKOM ŠTÁDIU D. Ondruš, M. Ondrušová, M. Horňák 3 I. onkologická klinika LF UK a OÚSA, Bratislava Oddelenie epidemiológie nádorov ÚEO SAV, Bratislava 3 Urologická klinika LFUK a FNsP akad. L. Dérera, Bratislava Ciel práce: V súvislosti s liečbou pacientov s NSNT v I. klinickom štádiu vznikla snaha identifikovať prognostické faktory, pomocou ktorých by bolo možné predpovedať riziko progresie ochorenia. Cieľom tejto štúdie je analyzovať vlastné skúsenosti s diferencovaným liečebným prístupom u týchto pacientov v závislosti na prítomnosti rizikových faktorov. 0

17 Materiál a metódy: V rokoch sa liečilo 70 pacientov s NSNT (bez komponentu chorioca) v I. klinickom štádiu. Pacienti sa po orchiektómii rozdelili do 3 skupín podľa rozdielnych liečebných postupov v závislosti od rizika progresie ochorenia, posudzovaného podľa histopatologických charakteristík primárneho nádoru. Skupina A: 90 pacientov s vaskulárnou inváziou a prevahou komponentu embryca sa liečilo adjuvantnou chemoterapiou a bolo sledovaných bez progresie ochorenia v priemere 66,7 mesiacov po orchiektómii. Progresia sa zistila u z nich po 9 mesiacoch sledovania. Skupina B: pacientov s vaskulárnou inváziou a prevahou teratómu sa liečilo primárnou RPLA a boli sledovaný bez progresie ochorenia v priemere 03,6 mesiacov po orchiektómii. pacient exitoval z neznámych dôvodov 0 mesiacov po orchiektómii. Skupina C: taktika prísneho dohľadu sa použila u 69 pacientov bez vaskulárnej invázie v primárnom nádore, ktorí sa sledovali bez progresie v priemere 64,7 mesiacov od orchiektómie. Progresia ochorenia sa zistila u 35 (0,7 %) pacientov s mediánom 7 mesiacov po orchiektómii. Výsledky: Z celkového počtu 70 pacientov prežíva 67 (98,9 %) v priemere 78,4 mesiacov od orchiektómie. Závery: Taktika prísneho dohľadu sa odporúča len u pacientov bez vaskulárnej invázie v primárnom NSNT. Publikované vlastné skúsenosti s diferencovaným liečebným prístupom u pacientov s NSNT sa stali podkladom pre Guidelines viacerých národných i medzinárodných odborných spoločností pre diagnostiku a liečbu NSNT. VI. ANDROLOGIE PVI/ SEXUÁLNÍ DYSFUNKCE U MUŽŮ PO PORANĚNÍ MÍCHY J. Heráček,, M. Urban,, V. Sobotka 3, R. Zachoval, J. Kuncová,4, M. Lukeš, M. Záleský Urologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha Androgeos, Praha 3 Sanatorium Pronatal, Praha 4 U.O. Urologia Universitaria, Universita di Pisa, Itálie Cíl práce: Vyhodnotit sexuální dysfunkce u mužů po poranění míchy. Materiál a metody: Do studie bylo v období 0/00 6/004 zařazeno 80 mužů po poranění míchy (poranění obratle u 34 pacientů v segmentu C 7, 5 pacientů v Th 7, 0 pacientů v Th8 a pacientů v segmentu Th L5) s průměrným věkem 3,6 (7 53) roků a dobou po úrazu 5,4 (,5 3) roků. U pacientů jsme vyhodnotili erektilní a ejakulatorní funkce, plazmatické koncentrace sexuálních hormonů a léčbu sexuálních dysfunkcí. Výsledky: 6 (78 %) mužů nežilo od úrazu sexuálním životem. Sexuální styk častěji než krát měsíčně mělo 6 (8 %) pacientů. Psychogenní erekce byla zachována u 3 (4 %) pacientů, reflexní erekce u 35 (44 %) a smíšená erekce u (3 %) pacientů. Ejakulace byli schopni dosáhnout 4 (5 %) muži, častěji po poranění dolní hrudní a bederní páteře. MESA/TESE k získání a zamrazení spermií využilo 0 (3 %) mužů. Sníženou hladinu celkového testosteronu 8,4 (3,,0) nmol/l jsme zaznamenali u (5 %) mužů. Erektilní dysfunkci jsme léčili perorální farmakoterapií v 6 (8 %) případech, intrakavernózní aplikací prostaglandinu ve (3 %) a v ( %) případě podtlakovým erektorem. Závěr: Práce potvrzuje u mužů po poranění míchy vysoký výskyt sexuálních dysfunkcí, které mohou být ovlivněny současně sníženou hladinou sexuálních hormonů. Studie poukazuje na nutnost aktivního přístupu urologa k této problematice, a to nejen pro zlepšení kvality života pacientů po míšním poranění. PVI/ EREKTILNÍ DYSFUNKCE JAKO PRVNÍ PŘÍZNAK KARDIOVASKULÁRNÍHO ONEMOCNĚNÍ T. Šrámková, M. Sutorý, J. Jančík, J. Meluzín 3 Klinika traumatologie Úrazové nemocnice, Brno Klinika funkční diagnostiky FN U sv. Anny, Brno 3 I. interní klinika FN U sv. Anny, Brno Cíl práce: Sledovat výskyt kardiovaskulárních onemocnění u nemocných s ED v sexuologicko-andrologické ambulanci. Materiál a metodika: Od listopadu 004 do dubna 005 jsme v sexuologicko-andrologické ambulanci indikovali kardiologické vyšetření u 8 mužů ve věku let. Stupeň ED jsme verifikovali dotazníkem IIEF-5. Provedli jsme biochemické vyšetření včetně stanovení hladin celkového, HDL i LDL cholesterolu, hormonální profil a somatické vyšetření. U všech jsme indikovali zátěžový test, echokardiografii a u 3 mužů koronarografii. Léčebný efekt perorální i intrakavernózní léčby jsme sledovali dotazníkem IIEF-5 a vyhodnotili statisticky neparametrickým testem. Výsledky: Dyslipidemii jsme zjistili u 75 % nemocných. U mužů jsme pro kolísavou hypertenzi provedli Holterovo monitorování. U 3 mužů pro pozitivní zátěžový test (němá ischemie) jsme indikovali koronarografii. 3 nemocní udávali atypické bolesti na hrudi, bicyklovou ergometrií byl vyloučen kardiovaskulární původ. 30 % nemocných trpělo nadváhou či obezitou. IIEF-5 byl před léčbou v průměru 9 bodů, po léčbě v průměru bodů. Závěr: U všech mužů, u nichž jsme indikovali kardiologické vyšetření, bylo nalezeno koronární riziko, z toho u mužů velmi vysoké (vyústilo v naložení aortokoronárních bypassů). Je nutné říci, že všichni se cítili zdrávi a žádný z nich neměl subjektivní příznaky svědčící pro kardiovaskulární onemocnění, vyjma ED. Všem byly v konečné fázi předepsány inhibitory PDE5, u intrakavernózní injekce PGE. Léčba ED je úspěšná a probíhá bez komplikací. Doporučujeme u mužů s ED starších 50 let či mladších s pozitivní rodinnou anamnézou kardiovaskulárních chorob stanovit koronární riziko, indikovat zátěžový test a při léčbě spolupracovat s kardiologem. Čes Urol 005; 9()

18 PVI/3 DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY MIKROCHIRURGICKÉ VARIKOKELEKTOMIE V SOUBORU 3 PACIENTŮ M. Nussir, D. Pacík, R. Beharka Urologická klinika LF MU a FN Brno Cíl práce: Prezentace výsledků léčby mikrochirurgické varikokelektomie (MVE) u mužů infertilních, se symptomatickou varikokélou a mužů, u kterých byla provedena operace pro nález hypotrofického varlete. Materiál a metodika: Od dubna 998 do května 005 bylo na naší klinice operováno metodou MVE celkem 34 pacientů s varikokélou. Byly vyhodnoceny výsledky prvních 3 dostatečně dlouho prospektivně sledovaných pacientů. Z uvedeného souboru 3 pacientů byla u 9 pacientů (90,84 %) operace provedena z důvodu infertility. U 0 pacientů (7,63 %) s varikokélou byla operace provedena pro dyskomfort a u pacientů (,53 %) byla operace provedena pro nález hypotrofického varlete při varikokéle. U 08 pacientů (8,44 %) byla varikokéla na levé straně, u pacientů (6,03 %) byla bilaterální a u pacientů (,53 %) byla diagnostikována na pravé straně. Výsledky: Při pooperačním sledování spermiogramu (Spg) v 3měsíčních intervalech u 99 pacientů (75,57 %) došlo k signifikantnímu zlepšení Spg (jak v počtu, tak i v pohybu spermií). K největšímu procentu zlepšení došlo v intervalu 9 měsíců po operaci. U 8 pacientů (3,74 %) byl výsledek beze změn Spg. U 0 pacientů (7,63 %) jsme nemohli vyhodnotit Spg, a tedy ani efekt operace, protože pacienti se nedostavili ke kontrole. U 4 pacientů (3,05 %) došlo k mírnému zhoršení Spg po operaci. U všech 0 pacientů s dyskomfortem došlo po operaci k ústupu potíží (00 %). Z hlediska hodnocení pooperačního průběhu bylo 3 pacientů (93,89 %) bez komplikací, u 4 pacientů (3,05 %) byla rána zhojena per secundam, u pacientů (,53 %) se po operaci vyskytla pooperačně hydrokéla a u pacientů (,53 %) došlo k recidivě varikokély. Závěr: V prezentovaném souboru operovaných mužů metodou MVE pro infertilitu došlo ke zlepšení Spg v 75,57 % a pro symptomatickou varikokélu došlo k ústupu subjektivních potíží v 00 %. PVI/4 DLHODOBÉ SKÚSENOSTI S TECHNIKAMI MESA/TESE VO FN BRNO R. Beharka, D. Pacík, I. Crha Urologická klinika LF MU a FN Bmo Centrum asistovanej reprodukcie (CAR Ol) FN Bmo Ciel práce: Prezentácia výsledkov operačných výkonov MESA/TESE vo FN Brno v multiodborovej spolupráci. Materiál a metódy: Od roku 996 sa vo FN Brno uskutočňujú operačně výkony Microsurgical Epididymal Sperm Aspiration a Testicular Sperm Extraction (d'alej len MESA/TESE). Do apríla 005 bolo uskutočnených celkovo 04 uvedených výkonov v indikácii liečby infertilného páru. Priemerný vek probandov bol 33 rokov. V uvedenej prezentácii hodnotíme typ azoospermie, typ operačného výkonu, počty gravidít a abortov. Výsledky: U 04 operovaných pacientov/klientov v priebehu 9 rokov bolo uskutočnených 3 výkonov MESA/TESE, 68 TESE a 4 výkony MESA. Počet gravidit bol 4, z toho boli extrauterinné gravidity a abort. Záver: 0 % azoospermických mužov malo pomocou metódy MESA/TESE šancu stať sa biologickým otcom. PVI/5 OPERAČNÍ A HISTOLOGICKÉ NÁLEZY REPRODUKČNÍCH ORGÁNŮ U MUŽŮ PO PORANĚNÍ MÍCHY V. Sobotka, J. Heráček, V. Mandys 3 Sanatorium Pronatal, Praha Urologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha 3 Ústav patologie 3. LF UK a FNKV, Praha Cíl práce: Porovnat klinický stav u pacientů po poranění míchy (PM) s operačním nálezem na varleti, nálezem andrologické laboratoře a s histologickým obrazem. Materiál a metody: Během měsíců byl soubor 0 pacientů s anejakulací po PM v různých úrovních kompletně urologicko-andrologicky vyšetřen a připraven k operaci pro získání kanálků varlete obsahujícího spermie. Operace byly provedeny v Sanatoriu Pronatal ve svodné anestezii nebo analgosedaci, podle přání pacienta a reakce na iritaci skróta, vždy tzv. otevřenou cestou. Nejdříve bylo izolováno a punktováno nadvarle, vždy bez zisku spermií, proto byla proťata tunica albuginea na konvexitě a varle rozevřeno. Pod 5násobným optickým zvětšením mikroskopu Zeiss byly hledány a vypreparovány kanálky jevící známky dilatace se žlutavým zbarvením a ty byly přímo předány do andrologické laboratoře, kde byly zpracovány a vyhledány spermie, které byly zamraženy. Paralelně byly odebrány vzorky k histologickému vyšetření, vždy minimálně 00 kanálků v každém vzorku. Výsledky: Ani v případě nebyly nalezeny spermie v nadvarleti, vždy byly nalezeny a kryokonzervovány spermie z varlete. Ve všech histologicky vyšetřených vzorcích tkáně byly výrazné poruchy spermatogeneze různého stupně, vždy se sníženým počtem maturovaných spermií. Závěr: Práce potvrzuje vysoký výskyt poruch spermatogeneze u mužů po PM. V našem souboru jsme zaznamenali poruchu spermatogeneze u všech mužů, obstrukční azoospermii jsme nezachytili. Z tohoto pohledu vnímáme operační přístup k dilatovaným kanálkům varlete, které lze vyhledat pod optickou kontrolou, jako metodu volby. I když na prezentovaném souboru nelze vztáhnout míru poškození k době od úrazu, lze předpokládat v tomto vztahu přímou úměru a doporučit zajištění a kryokonzervaci spermií do let po úrazu.

19 PVI/6 ZMĚNY ELEKTRICKÝCH PARAMETRŮ V PRŮBĚHU ELEKTROEJAKULACE U PACIENTŮ SE SPINÁLNÍ TRAUMATICKOU LÉZÍ A JEJICH PRAKTICKÝ VÝZNAM M. Sutorý, T. Šrámková, J. Doležel, P. Wendsche, J. Kočiš Úrazová nemocnice, Brno Cíl práce: Sledování změn elektrických parametrů v průběhu elektroejakulace (EEJ) a stanovení závislostí. Vytvoření optimálního stimulačního režimu pro pacienty s retrográdní ejakulací. Materiál a metody: U 38 pacientů po traumatickém míšním postižení byly provedeny průměrně 3 EEJ. Autoři sledovali hodnoty elektrických a teplotních parametrů během každého výkonu. Práce hodnotí změny velikosti proudu během výkonu, zejména při dosažení ejakulace. Výsledky: U pacientů s prográdní ejakulací byl zjištěn statisticky významný vzestup proudových hodnot v okamžiku těsně před a při ejakulaci, který přetrvával ještě po dobu - stimulačních cyklů. Po cyklech od začátku ejakulace již další stimulací odcházel ejakulát pouze u 0 % případů. Při aplikaci tohoto poznatku na pacienty s retrográdní ejakulací (n = 3) byla při stimulaci ukončené po dvou cyklech od vzestupu proudových hodnot nalezena ve 00 % přítomnost spermatu v moči vycévkované bezprostředně po ukončení stimulace. Závěr: Sledování proudových změn během EEJ umožňuje předvídání doby ejakulace. To umožňuje zejména u pacientů s retrográdní ejakulací snížit počet stimulačních cyklů při EEJ, a tím snížit jak subjektivní nepříjemnost výkonu, tak možnost vzniku obecně udávaných komplikací. PVI/7 VROZENÁ LATERÁLNÍ DEFORMACE PENISU P. Palascak, V. Mašková, N. Nader, W. Gomez-Orozco, R. Grill, M. Urban Vesoul CHI Paul More, France Urologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha Cíl práce: Kazuistika vzácného onemocnění, jehož podkladem je vrozená hypotrofie jednoho z kavernózních těles penisu s následnou laterální deviací penisu při erekci. Materiál a metody: 6letý pacient vyšetřený pro nebolestivou deformitu penisu pozorovanou dlouhodobě a narušující jeho sexuální život. Pro mladý věk je vyloučena Peyroniho nemoc a anamnéza nesvědčí pro získanou etiologii onemocnění. Vyšetření Power-Dopplerem potvrdilo diagnózu hypotrofie pravého kavernózního tělesa a po podání vazoaktivní látky (prostaglandinu) laterální angulaci penisu vlevo. Nález je operačně řešen modifikovanou operací dle Nesbita. Výsledky: Výsledkem je kompletní pooperační korekce penilní deformace. Závěr: Z naší skromné zkušenosti chceme potvrdit úspěšnost modifikované operace dle Nesbita při tomto onemocnění, udávanou autory Campbell's urology (edition 6). PVI/8 HIGH-FLOW PRIAPIZMUS U DĚTÍ - 3 PŘÍPADY, 3 ZPŮSOBY LÉČBY R. Sobotka, R. Kočvara,5, J. H. Peregrin, J. Gut 3, J. Morávek 4, J. Dvořáček,5 Urologická klinika. LF UK a VFN, Praha Radiologická klinika, IKEM, Praha 3 Oddělení pediatrie, nemocnice Česká Lípa 4 Klinika dětské chirurgie FN Motol, Praha 5 IPVZ, Praha Cíl práce: High-flow priapizmus byl poprvé popsán v roce 960 Burtem, dodnes je v dětském věku v anglicky psané literatuře publikováno pouze 39 případů. Prezentujeme skupinu 3 dětí s neischemickým high-flow priapizmem následkem perineálního traumatu, každý případ byl řešen rozdílným způsobem. Materiál a pacienti: Mezi roky 994 a 00 byli ošetřeni 3 chlapci s nebolestivým high-flow priapizmem, který se rozvinul do 4 hodin od traumatu. Případ : 8letý chlapec. Po selhání glandulo-kavernózního (Al-Ghorab) shuntu byla stanovena diagnóza arteriokavernózní píštěle při levostranné pudendální superselektivní angiografii. Během. týdne hospitalizace byla úspěšně provedena unilaterální embolizace s použitím Gelasponu. Případ : 6letý chlapec. Arteriokavernózní píštěl byla detekována s použitím barevné dopplerovské sonografie. Po 3měsíční konzervativní terapii pacient podstoupil opakovanou superselektivní embolizaci větví penilní arterie s použitím kovových spirál, avšak pouze s dočasným efektem. K definitivnímu vyřešení priapizmu vedla otevřená ligace píštěle. Případ 3: 8letý chlapec. Diagnóza priapizmu byla stanovena s pomocí dopplerovské sonografie a magnetické rezonance. Priapizmus vymizel spontánně do 3 týdnů od úrazu. Výsledky: Sledování probíhalo 0, 4 a 3 roky, všichni pacienti mají zachovanou erekci s adekvátním prokrvením penisu a bez recidivy priapizmu. Závěr: Konzervativní terapie priapizmu je možná v průběhu několika prvních týdnů od vzniku traumatu, selektivní embolizaci je však třeba při neúspěchu indikovat včas. Příliš dlouho odkládaná terapie může vést k neúspěchu a chirurgická léčba je pak nezbytná. Čes Urol 005; 9() 3

20 PVI/9 NEOBVYKLÝ NÁSLEDEK AUTOEROTICKÉ STIMULACE PENISU I. Hartmann, V. Študent, F. Záťura, O. Šmakal, K. Belej Urologická klinika LF UP a FN, Olomouc Cíl práce: Autoři popisují případ neobvyklého poranění kavernózních těles penisu při autoerotické stimulaci. Materiál a metody: Mladý muž ( let) se pokusil při déletrvající autoerotické stimulaci penisu (masturbaci) o korekci jeho deviace. Zakřivení penisu při erekci se snažil upravit jeho prudkým ohnutím. Po tlumeném křupavém zvuku se objevila prudká bolest provázená vznikem hematomu. Mikce nebyla narušena. Pro přetrvávající bolest penisu a narůstající hematom muž navštívil urologickou kliniku. Byla diagnostikována ruptura kavernózního tělesa vlevo. Následovala operační revize se suturou ruptury a zavedena punkční epicystostomie. Výsledky: Po týdnech odeznívá hematom, epicystostomie je odstraněna. Později se objevuje ranní erekce. Kontrolní vyšetření dopplerovskou ultrasonografií prokazuje dobré prokrvení kavernózních těles. Závěr: Neobvyklý případ fraktury penisu vzniklý při masturbaci. VII. REKONSTRUKCE, UROLITIÁZA VII/ IATROGENNÍ LÉZE MOČOVODU T. Hanuš, K. Novák, L. Šafařík, M. Babjuk, J. Dvořáček, I. Pavlík Urologická klinika. LF UK a VFN, Katedra urologie IPVZ, Praha Cíl práce: Zhodnotit účinnost různých typů iniciální a definitivní léčby iatrogenní léze ureteru s ohledem na etiopatogenezi poranění. Materiál a metody: V letech 000 až 004 bylo ošetřeno 70 močovodů u 6 pacientů (53 žen a 9 mužů) s iatrogenní lézí močovodu. Léze vznikly nejčastěji při abdominální hysterektomii pro benigní afekci (3 pacientek), dále při ureteroskopii (0), při radikální hysterektomii (7), při operaci pro kolorektální karcinom (6), po radioterapii pánve (4), při vaginální hysterektomii () a při ureterolitotomii (). Morfologicky se jednalo až na případ avulze o strikturu ureteru. Výsledky: V iniciální léčbě byla nejčastěji indikována perkutánní nefrostomie (u 5 pacientů) nebo ureterální stent (5 ureterů). Ve případech byla provedena časná ureteroneocystostomie a u pacienta ureterolýza. Jako definitivní rekonstrukce byla nejčastěji (u 6 pacientů) provedena ureterorafie, dále u 9 nemocných reimplantace, endoskopická ureteroureterostomie u 8, ileální ureter u 7, transureteroureterostomie u 4, Boariho lalok byl použit u 4 pacientů, u 3 nemocných byla provedena interpozice apendixu, u 3 ileální konduit, u bylo nutné provést nefrektomii a ostatní mají nefrostomii nebo stenty. U 5 pacientů striktura ureteru recidivovala. Závěr: Je nezbytné lézi ureteru diagnostikovat co nejdříve. Perkutánní nefrostomie nebo ureterální stent je optimální iniciální léčba ureterální léze jakékoliv etiologie. Definitivní léčba léze ureteru záleží na etiologii, rozsahu, intervalu od vzniku léze apod. Léze pánevního ureteru jsou obvykle indikací k reimplantaci s nebo bez Boariho laloku, zatímco léze abdominálního úseku lze řešit ureterorafií, transureteroureterostomií či náhradou ureteru. Práce byla podpořena VZ MSM VII/ NOVÁ CHIRURGICKÁ METODA LÉČBY MUŽSKÉ INKONTINENCE - SLING ARGUS M. Urban,, J. Heráček,, S.V. Romano 3, P. Palascak 4,W. Gómez-Orozco 4 Urologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha Androgeos, Praha 3 Urologie Hospital Duran, Buenos Aires, Argentina 4 Urologické oddělení Vesoul, Francie Cíl práce: Vyhodnotit novou operační léčbu mužské inkontinence metodou slingu ARGUS. Materiál a metody: ARGUS sling vyvinul v Argentině prof. Romano, který do současné doby operoval více než 50 pacientů. Prof. Romano ve skupině 50 mužů (skupina I) se stresovou inkontinencí III. stupně po operacích na prostatě provedl bulbouretrální slingovou operaci metodou ARGUS (Adjustable Male Sling). Transperineálním přístupem je speciální 00% silikonový polštářek se závěsem umístěn pomocí ocelové zahnuté jehly pod bulbární uretru. Vstup pro jehlu je laterálně od bulbární uretry a m. bulbospongiosus, prochází diafragmou urogenitale do retropubického prostoru a podél zadní plochy symfýzy do stěny břišní v místě jedné suprapubické incize. Předoperační vyšetření zahrnovalo panendoskopii a urodynamické vyšetření. Průměrná doba sledování byla ( 36) měsíců. Na našem pracovišti jsme operovali metodou ARGUS 6 pacientů (skupina II.) se stejnými kritérii. Výhodou metody ARGUS je možnost pooperačně přitáhnout nebo uvolnit tah závěsu pod bulbární uretrou. Výsledky: V I. skupině je 37 (73 %) plně kontinentních pacientů, 5 (0 %) zlepšeno na stresovou inkontinenci I. stupně a 8 (7 %) zůstalo nezlepšeno. Ve II. skupině byli 4 (67 %) pacienti plně kontinentní, (6,5 %) pacient zlepšen a (6,5 %) nezlepšen. Nezaznamenali jsme žádné vážnější komplikace. Závěr: Bulbouretrální slingová operace ARGUS s použitím 00% silikonového polštářku je novým, jednoduchým a efektivním řešením močové inkontinence u muže. Jeho výhoda spočívá v možnosti pooperačně upravit tah pod bulbární uretrou. Ve studii jsme využili naše zkušenosti se slingovou operací TBT (Tension Bulbourethral Tape). 4