STRESOVÉ A RESILIENTNÍ ČINITELE V KONTEXTU KVALITY ŽIVOTA RODIN DĚTÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 1

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STRESOVÉ A RESILIENTNÍ ČINITELE V KONTEXTU KVALITY ŽIVOTA RODIN DĚTÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 1"

Transkript

1 191 Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 42, 2007, č. 3, s STRESOVÉ A RESILIENTNÍ ČINITELE V KONTEXTU KVALITY ŽIVOTA RODIN DĚTÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 1 IVA STRNADOVÁ Psychiatrické centrum Praha (PCP), ČR STRESSFUL AND RESILIENT FACTORS IN THE CONTEXT OF QUALITY OF LIFE IN FAMILIES WITH CHILDREN WITH INTELLECTUAL DISABILITY Abstract: The article s goal is to inform readers about the result of resilient factor research in families with children with intellectual disability. The group of the research followup consisted of 20 families with children at the age of 7 up to 12 years. The qualitative approach concretely the method of life story was used for the analysis of interviews with parents. Significant stressful factors in the research follow-up group were: cooperation between family and professionals; support from family, friends, and wider neighborhood; level of child s disability; and the socio-economic family status. On the contrary, the relationship between parents, their engagement into society, and the means how they spend their leisure time and how they enjoy their life are factors with the strongest resilient potential. The research results confirmed the presupposition that the identification of particular categories of sources of stress can help to improve the level of support provided to families with children with intellectual disability. Key words: stress, resilient factors, intellectual disability, family, quality of life, qualitative research, method of life story Stres bývá běžně definován jako odezva jedince na hrozbu (Falloon et al., 1993, s. 1). Tato odezva se odehrává na úrovni psychologické, na úrovni chování a/nebo 1 Článek je součástí výzkumného projektu Psychiatrického centra Praha Analýza stresových a resilientních činitelů v rodinách dětí žijících s jedním rodičem. Projekt je podpořen Grantovou agenturou ČR, registrační číslo 406/06/0779. Prišlo I.S., Katedra speciální pedagogiky PdF UK, M. D. Rettigové 4, Praha 1, ČR

2 192 STRES V RODINÁCH na úrovni fyziologické. Konkrétní způsob reakce na stres je však zcela individuální. Co se této reakce na stres týče, zároveň platí, že si každý jedinec vytváří svůj vlastní charakteristický model (tamtéž, s. 2). Stres zpravidla vzniká v případě, kdy jedinec vnímá diskrepanci mezi požadavky danými situací a svou vlastní schopností těmto požadavkům dostát (Quine and Pahl, podle Kelso et al., 2005). Rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami čelí nejen stresu spojenému s běžnými životními situacemi, ale také stresu spojenému s postižením jejich dítěte. Podle některých badatelů (Roach, Orsmond and Barratt, podle Kelso et al., 2005) zakoušejí rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami více obtíží spojených s výchovou dítěte, stresu spojeného s osobou dítěte i stresu spojeného s rodičovstvím, než rodiče dětí bez zdravotního postižení. Obavy, nejistoty a někdy až stres v rodině dítěte s mentálním postižením začínají zpravidla ještě dříve, než je postižení diagnostikováno. Rodiče tuší, že s jejich dítětem není něco v pořádku. Jsou to často právě rodiče, kteří žádají o podrobnější lékařské a psychologické vyšetření dítěte, a jsou to oni, kdo nezřídka bývají ve svých obavách přehlíženi či povrchně uklidňováni. Bylo by zajímavé provést na národní úrovni šetření porovnávající výskyt stresu v rodinách dětí s mentálním postižením a bez tohoto postižení. Podobné šetření proběhlo nedávno ve Velké Británii a jeho výsledky byly publikovány (Emerson et al., 2006). Závěry šetření u 6954 britských matek (z toho 514 matek dětí s mentálním postižením) jasně ukazují na nižší stupeň zažívání štěstí a na horší sebepojetí matek dětí s mentálním postižením než matek zdravých dětí. Stejně tak J. S. Nachshen a P. Minnes (2005) uvádějí, že rodiče dětí s vývojovým postižením zažívají více stresu, nižší míru duševní pohody, více se zaměřují na chování svého dítěte a potřebují více podpory ze strany společnosti než rodiče dětí bez postižení. Na druhou stranu jiní odborníci ve svých šetřeních nezaznamenali výrazný rozdíl mezi matkami dětí s mentálním postižením a dětí bez postižení v oblasti výskytu stresu a depresí (Singer, podle Summers et al., 2005). Míra zažívání stresu matkami dětí s mentálním postižením závisí na řadě faktorů, mezi které patří především vlastnosti samotného dítěte (typ a stupeň postižení, výskyt problémového chování atd.), ale i dostupnost služeb poskytovaných rodinám dětí s postižením (respitní péče apod.). Reakce rodičů na sdělení diagnózy Je-li u dítěte diagnostikována mentální retardace či suspektní mentální retardace, reakce rodičů bývají různé. V odborné literatuře se často setkáváme s řadou psychologických modelů popisujících a vysvětlujících reakce rodičů na sdělení diagnózy. N. Dale (2004) tyto modely rozlišuje na:

3 DĚTÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 193 osobní, které nahlížejí proces vyrovnávání se s problémem (adjustment) rodičů jako problém rodiče či jednotlivce, a interpersonální, které rozeznávají také sociální dimenzi tohoto procesu. Typickým příkladem osobního modelu reakce rodičů na sdělení diagnózy je model fází, který bývá v české literatuře nejčastěji uváděn (Říčan, Krejčířová, 1997; Vágnerová 2001). Model fází má své výhody i nevýhody. Na jedné straně umožňuje odborníkovi intervenovat odpovídajícím způsobem ve správné době. Nebezpečí tohoto modelu však spočívá v tom, že se stal ukázkou správného a nesprávného způsobu vyrovnávání se s problémem (adjustment). Může se tak stát, že rodiče, kteří neprocházejí některou z výše uvedených fází, jsou označováni za rodiče popírající skutečnost apod. Navíc není nutné, jak poukazuje N. Dale (2004), procházet všemi fázemi v daném pořadí. Někteří rodiče mohou procházet více fázemi najednou či mezi fázemi oscilovat, popřípadě některou z fází zcela přeskočit. Rovněž doba, po kterou jednotlivé fáze trvají, bývá rozdílná. Při sdělení diagnózy někteří rodiče nereagují šokem a popřením, ale naopak úlevou, neboť daleko více frustrující pro ně bylo vědět, že s jejich dítětem není něco v pořádku a netušit co. Existuje řada dalších modelů, z nichž nejznámější jsou: model chronické bolesti/utrpení, model osobního konstruktu, mentální model a model nesmyslnosti a bezmocnosti (Dale, 2004). Každý z těchto modelů má své výhody i svá omezení. Proto je vhodné, aby se poradenský pracovník, pedagog a každý, kdo pracuje s rodinou dítěte s mentálním postižením, seznámil s více modely a ve své praxi volil eklektický přístup. Rodičovství dítěti s mentálním postižením ve školním věku Začátek povinné školní docházky představuje pro rodiče dětí s mentálním postižením další výrazné stresové období. Tím, že je rodina čím dál tím více závislá na školním hodnocení dětí (Singly, 1999, s. 10), představuje pro ni mentální postižení větší zátěž než dřív. V této době jsou rodiče naplno konfrontováni s projevy mentálního postižení. Přidávají se obavy z budoucnosti dítěte, z možností jeho studijního a později pracovního uplatnění. Zároveň platí, že větší stres představuje výchova dítěte s postižením pro svobodné či rozvedené matky. Bez významu není ani to, zda má dítě s postižením sourozence, a pokud ano, zda je zdravý či nikoliv (Říčan, Krejčířová, 1997). Velikou roli hraje ve zvládání stresové situace, kterou rodičovství dítěti s mentálním postižením bezesporu je, také prostředí rodiny, především vztahy s prarodiči a přáteli. Tam, kde se rodiče setkali s nepřijetím a nepochopením, dochází většinou ke snížení sociálních kontaktů rodiny, což se odráží i na způsobu zvládání stresu. Rolí rodičů by v tomto období dítěte mělo být především jeho vedení k co největší samostatnosti (v oblasti sebeobsluhy, sociálních vztahů, atd.). Častou chybou

4 194 STRES V RODINÁCH je hyperprotektivita ze strany rodičů. Je důležité, aby dítě pochopilo, že má i své povinnosti. Pokud rodiče určí s ohledem na věk, stupeň postižení i eventuální další problémy, např. v oblasti pozornosti svému dítěti povinnost (např. denně vynést odpadky), je důležité, aby vycházeli z jeho individuálních zvláštností. Důležité je rozložit úkol do malých kroků. Nikdy by při tom neměli zapomenout na odměnu, která je výraznou motivací. Velikou podporou pro rodiče samé je kontakt s rodinami s podobně postiženým dítětem a především spolupráce se školou či jiným vzdělávacím zařízením. Tam, kde je dobrá spolupráce mezi rodinou a školou, ubývá také stresu vnímaného rodiči. Rodičovství dospělým osobám s mentálním postižením Snaha ochránit své děti je charakteristickým rysem rodičovství, který se nemění s věkem dítěte. V rodinách s mentálně postiženým členem se často stává, že obavy rodičů a jejich ochranitelské postoje rostou s věkem dítěte. Ne všichni dospělí jsou schopni nezávislé samostatné volby v různých oblastech života v dospělosti.většina z nich však chce žít nezávisle, bez rodičovského dohledu a řízení. Rodiče se proto musí odpoutat od svých obav na téma, jak to jejich děti bez nich zvládnou. Rodiče osob s mentálním postižením zvažují mnohé životní otázky týkající se budoucnosti jejich dítěte (Ainsworth, Baker, 2004): Jak zvládne práci? Zvládne bydlet sám/sama? Uživí se? Dokáže hospodařit s penězi? Nezneužije někdo jeho/její důvěřivosti? Jak se bude rozhodovat, když už tu nebudu, abych mu poradil/a? Co když si ublíží? Bude žít partnerským životem? Tváří v tvář všem těmto otázkám cítí rodiče odpovědnost za přípravu svého dítěte na co možná nejsamostatnější život. Cítí nutnost připravit je, jak se samo o sebe postarat, jak vycházet se spolupracovníky, jak si utvářet společenské vazby apod. Důležitou dimenzí nezávislosti, která leží rodičům zvláště na srdci, je schopnost ochránit sám sebe, rozpoznat potenciálně nebezpečné situace a vyvarovat se jich (Ainsworth, Baker, 2004). Strategie zvládání stresu v rodinách osob s mentálním postižením Ačkoliv je stres závažným problémem v rodinách dětí s mentálním postižením, nemusí vždy vést k dysfunkci rodiny. Klíčovou roli tu hraje resilience rodiny jakožto systému i jednotlivých členů rodiny. Termín rodinná resilience se podle I. Sobotkové (2004, s. 2) vztahuje k ovládacím strategiím a adaptačním procesům v rodině. Nejedná se ani tak o vlastnost, stabilní charakteristiku rodiny, ale o dynamickou vlastnost rodinného systému. I. Sobotková ji trefně popisuje jako regenerativní sílu, která pomáhá udržovat či obnovovat harmonii v rodině.

5 DĚTÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 195 Rodinná resilience není novým konceptem, poměrně nedávno však byla zavedena do teorie stresu. Podle P. A. Copana představuje resilience myšlenku, podle které někteří jednotlivci či rodiny mají fyziologickou sílu, psychologickou pohotovost a mezilidské schopnosti, které jim umožňují úspěšně reagovat na závažnější výzvy a touto zkušeností růst (Boss, 2002, s. 4). P. A. Copan se touto definicí shoduje s S. T. Hauserem a F. Walshem, kteří uvádějí dva důležité indikátory resilience, a to skutečnost, že 1. resilience je proces, 2. tento proces implikuje růst člověk se stává silnějším díky zkušenosti, kterou prožil (tamtéž, s. 4). Resilience tedy není pouhým přežitím události, zkušenosti resilience je překonáním. Jak uvádí I. Sobotková (2004, s. 3), míra resilience rodiny je ovlivňována mnoha faktory, především závažností stresoru, zranitelností rodiny, typem rodinného fungování, způsobem hodnocení stresové situace rodinou, strategiemi řešení problémů (v originále problem solving skills), strategiemi zvládání zátěže (coping strategies), osobností rodičů a zdroji odolnosti rodiny. Tyto zdroje jsou vnější a vnitřní. Vnější zdroje jsou například socioekonomická stabilita rodiny či sociální podpůrná síť. Vnitřní zdroje rozděluje I. Sobotková (tamtéž, s. 4) na rodinné systémové (tj. soudržnost a flexibilita rodiny, sdílená duchovní orientace apod.) a osobní individuální (tj. inteligence, znalosti, sebedůvěra, apod.). Zvládání zátěže definují R. S. Lazarus a S. Folkmanová (podle Kelso et al., 2005) jako proces zvládání požadavků (vnějších a vnitřních), které jsou vyhodnoceny jako namáhavé či přesahující možnosti jedince. Stejní autoři rozlišují strategie zvládání zátěže na ty, které jsou zaměřené na řešení problémů, a ty, které jsou zaměřené na jejich emocionální zvládání. Kvalita života rodin osob s mentálním postižením Do popředí zájmu mnoha odborníků se v posledních letech dostává kvalita života rodin osob s mentálním postižením, což odráží odklon od zaměření se na stres prožívaný rodinami dětí s postižením. Výzkumu zaměřenému čistě na výskyt stresu a depresí rodičů dětí s mentálním či jiným typem postižení jsou vytýkány především negativní konotace a dále přílišné zaměření na psychosociální přizpůsobení se, přičemž dopad postižení na rodinu dítěte je omnoho komplexnější. Odtud vychází zvýšená pozornost odborníků vůči resilienci a rodinnému fungování, které vychází z teorie rodinných systémů (Summers et al., 2005). Zaměření na kvalitu života rodin osob se zdravotním postižením nám umožňuje brát v potaz širší spektrum faktorů ovlivňujících rodiny osob s mentálním postižením, a to v různých kontextech. Hodnocením kvality života rodin se zabývá celá řada autorů (Wang et al., 2006; Jokinen a Brown, 2005; Summers et al., 2005; Verdugo et al., 2005; Schwarz, 2005;

6 196 STRES V RODINÁCH Beadle-Brown et al., 2006; McIntyre et al., 2004; Cummins, 2001). Výzkumy probíhající v této oblasti vychází z různých klasifikací indikátorů kvality života. R. L. Schalock (2004) ve své analýze dostupných nástrojů k hodnocení kvality života rozlišuje 125 základních indikátorů, z toho 8 stěžejních: 1. emocionální duševní pohoda (spokojenost, sebepojetí), 2. mezilidské vztahy (sociální kontakty, vztahy v rodině, podpora), 3. materiální spokojenost (finanční situace, zaměstnání, bydlení), 4. osobní rozvoj (vzdělání, osobní kompetence, výkonnost), 5. fyzická spokojenost (zdraví, každodenní aktivity, volný čas), 6. sebeurčení (autonomie, osobní cíle a hodnoty, rozhodování), 7. sociální inkluze (zapojení se do života společnosti) a 8. práva (lidská a legislativní). Hodnocení kvality života rodin s mentálním postižením se jeví jako důležitá oblast, která by si zasloužila více pozornosti. Například R. A. Cummins (2001) ve své studii uvádí nejen vyšší riziko výskytu stresu v těchto rodinách, ale i abnormálně nižší subjektivně vnímanou kvalitu života. K hodnocení kvality života rodin osob s mentálním postižením se v anglosaské literatuře nejčastěji používá The Family Quality of Life Survey, diagnostický nástroj vytvořený kolektivem odborníků z Kanady, Austrálie a Izraele. Tento diagnostický nástroj je zaměřen na devět základních dimenzí (Brown et al. podle Schalocka, 2004): 1. zdraví, 2. finanční prosperita, 3. rodinné vztahy, 4. podpora od ostatních lidí, 5. podpora od poskytovatelů služeb v oblasti speciálních vzdělávacích potřeb, 6. duchovní vyznání a kulturní příslušnost, 7. povolání a profesní příprava, 8. volný čas a způsob užívání si života, 9. komunita a zapojení do společnosti. Při ověřování této škály se ukázalo, že pro kvalitu života dětí s mentálním postižením jsou zvláště významnými rodinné vztahy, duchovní vyznání, resp. kulturní příslušnost a kariéra rodičů. Naopak stresový potenciál byl rodiči nejvíce přičítán nedostatku podpory ze strany širší rodiny, přátel a sousedů a nedostatku příležitostí pro trávení volného času s rodinou. Navíc byla řada rodičů frustrována službami v oblasti speciálních potřeb, které podle jejich názoru nereflektovaly potřeby rodin dětí s postižením (Summers et al., 2005). Pro úplnost uvádíme ještě The Beach Center Family Duality of Life Scale, která se používá spíše u rodin mladších dětí a která postihuje pět základních dimenzí: 1. rodinnou interakci, 2. rodičovství, 3. emocionální duševní pohodu, 4. fyzickou/materiální spokojenost a 5. podporu zaměřenou na speciální potřeby (Summers et al., 2005). VLASTNÍ VÝZKUM Následující text prezentuje dílčí výsledky výzkumu zaměřeného na stresové a resilientní činitele v rodinách dětí se speciálními potřebami, který probíhá v současné

7 DĚTÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 197 době v PCP Praha. Cílem výzkumu je především identifikovat stresové a resilientní činitele v rodinách dětí s mentálním postižením a navrhnout možnosti intervence v těchto rodinách. V současné době byly uskutečněny rozhovory s 88 rodiči (převážně matkami) dětí s mentálním postižením, případně autismem. Charakteristika zkoumaných rodin Skupinu, jejíž výsledky analyzujeme v této studii, tvoří 20 rodičů dětí ve věku 7 až 12 let. Rodiče byli kontaktováni dopisem prostřednictvím osmi škol a školských poradenských zařízení ve třech českých městech. Rodiče, kteří projevili zájem o spolupráci, byli seznámeni s cíli a podmínkami výzkumu a podepsali souhlas s účastí na tomto výzkumu pod podmínkou, že při použití jejich zkušeností bude zachována jejich anonymita. S rodiči jsme se setkali k rozhovoru, který trval průměrně 45 minut. Rozhovory byly se svolením rodičů nahrávány a následně přepsány. K analýze rozhovorů s rodiči byla použita metoda životního příběhu. Zde analyzovaných rozhovorů se zúčastnil vždy pouze jeden rodič (v 18 případech matka a ve dvou případech otec), ať již z důvodu neúplné rodiny, časových možností partnera či jiných důvodů. Věkový průměr rodičů byl 37;1 ve věkovém rozmezí 28 až 49 let. Za důležité považujeme také informace ohledně úplnosti zkoumaných rodin. Ze zúčastněných 20 rodin je celkem 12 rodin úplných. V dalších šesti případech jsou rodiče rozvedeni, dvě matky jsou svobodné. V jednom případě bylo dítě svěřeno do péče otce, neboť matka neunesla diagnózu dítěte. I v průběhu rozhovoru bylo zřejmé, že ačkoliv se otec snaží najít vysvětlení pro její chování (věk, zaměstnání), přesto nedokáže její rozhodnutí pochopit. Paní, prostě to nevydejchala, samozřejmě je mladší ode mě, podniká, prostě to byla pro ni zátěž. Psychicky to nezvládla. Prostě nezvládla to doteďka. Holku jestli vidí třikrát do roka. To je v pytli, ta absence tý mámy, to víte, vidí nějakou ženskou, tak vona se k těm ženskejm hrne. třeba v sobotu v neděli si to bere tchán s tchýní, protože moje bejvalá manželka tam nesmí. těžko můžu pochopit, jako třeba moji bejvalou manželku, to je pro mě prostě úplně šílený, protože některý ženský, ona má jenom jedno dítě, a ostatní ženský bojujou i za ty postižený, na vozejku a všechno. A tahleta je normální, chodí Dalším zajímavým údajem, který jsme získali v rozhovorech s rodiči, bylo dosažené vzdělání matek a otců, kteří se zúčastnili rozhovoru. Většina rodičů se vyučila či dosáhla středoškolského vzdělání (obr. 1). Bez zajímavosti také není počet dětí v rodinách. Ve většině případů (11) se jedná o rodinu se 2 dětmi (obr. 2) Jen čtyři z postižených dětí byly jedináčci, v pěti případech se jednalo o dítě nejstarší, v osmi případech se dítě se speciálními vzdělávacími potřebami narodilo jako poslední (obr.

8 vysokoškolské 198 STRES V RODINÁCH st edoškolské vysokoškolské vyu ená/ý st edoškolské základní vyu ená/ý po et otc po et matek Obr. 1. Vzd lání rodi základní po et otc po et matek Obr. 1. Vzdělání rodičů Obr. 1. Vzd lání rodi 20% 5% 20% 1 dít 2 d ti 20% 5% 20% 3 d ti 4 d ti 1 dít 55% 2 d ti Obr. 2 Počet dětí v rodině Obr. 2 Po et d tí v rodin 3 d ti 4 d ti 55% 3). Při rozhovorech se některé z matek zmiňovaly i o složitosti procesu rozhodování zda mít další dítě a riskovat tak možnost dalšího zdravotního postižení v rodině. Pro některé z matek se jednalo o dilema jiného rázu. Obávaly se spíše, zda se v případě Obr. 2 Po et d tí v rodin Strnadová Strnadová

9 20% 25% nejstarší DĚTÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 199 prost ední nejmladší 20% 40% 25% 15% jediná ek nejstarší prost ední nejmladší Obr. 3 Rodinná konstelace dít te s postižením 15% jediná ek 40% Obr. 3 Rodinná konstelace dítěte s postižením Obr. 3 Rodinná konstelace dít te s postižením let 9-11 let let 6-8 let 9-11 let po et dívek po et chlapc Obr. 4 Věk dítěte s postižením Obr. 4 V k dít te s postižením 6-8 let narození dalšího dítěte budou moci i nadále naplno věnovat svému dítěti se speciálními vzdělávacími 0 potřebami Co se týče poměru mezi počtem po et dívek chlapců a dívek, po et výzkumu chlapc se zúčastnily rodiny 11 chlapců a 9 dívek. Věkové rozložení dětí ukazuje obrázek 4. Obr. 4 V k dít te s postižením Strnadová Strnadová

10 200 STRES V RODINÁCH Neznámá etiologie Komplikace v t hotenství (p edevším krvácení a hrozící potrat) Infekce matky (toxoplazmóza) Metabolické a výživové poruchy (mukopolysacharidóza) Chromozomální aberace (Down v syndrom) po et chlapc po et dívek Obr. Obr. 5 Etiologie 5 Etiologie mentálního mentálního postižení postižení v v prenatálním období Etiologie postižení sledovaných dětí Výsledky 20 rozhovorů není možné zobecňovat, protože každá rodina je jedinečná, se svým osobním příběhem i životními okolnostmi, ve kterých se tento příběh odehrává. Nicméně z analýzy semistrukturovaného rozhovoru vyplynuly některé zajímavé údaje týkající se vývoje dětí s mentálním postižením, které mohou být příspěvkem do diskuze o etiologických faktorech ovlivňujících vznik mentálního postižení. Jak je P ed asný obecně porod známo, (6. mentální postižení může vzniknout vlivem řady faktorů v období prenatálním, m síc) perinatálním i postnatálním. V období prenatálním mohou být příčinou vzniku mentálního postižení (viz např. Luckasson et al., 2002) chromozomální aberace (např. Downův syndrom, Turnerův syndrom či Fragile X syndrom), Neonatální metabolické a výživové poruchy (např. fenylketonurie či Prader-Willův syndrom), komplikace (hypoxie infekce matky p i porodu) (zarděnky, syfilis, HIV, Rh inkompabilita nebo toxoplasmóza), působení látek, které mohou mít teratogenní účinek (fetální alkoholový syndrom, užívání drog) nebo se může jednat o neznámou etiologii (anencefalie, hydrocefalus, mikrocefalus, makrocefalus). P enášení U 12 z 20 dětí došlo ke vzniku mentálního postižení již v období prenatálním, z toho se v 7 případech jednalo o chromozomální aberaci, konkrétně Downův syndrom (obr. 5). V jednom 0případě se jednalo 1 o matku, která 2 rodila již ve 3 věku rizikovém. Při vyrovnání se s diagnózou po et jí chlapc bylo velikou pomocí po et dívek její profesní zaměření, její zaujetí pro práci. Obr. 6 Etiologie mentálního postižení v perinatálním období Strnadová

11 DĚTÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 201 Těhotenství právě, já jsem furt chtěla miminko, ono to nešlo, protože já jsem brzo ovdověla při tom prvním. A vlastně 17 let jsme se pokoušeli s tím druhým, furt to nešlo, nešlo, veškerý operace, laparoskopie jsem měla, všechno možný do těch pětatřiceti, pak jsem to hodila za hlavu a v 37 jsem otěhotněla. A narodilo se to, co se narodilo. Podali to docela dobře, vysvětlili, že maj podezření na tenhleten DS a pak mně vysvětlili, o co jde a že mně víc řeknou v. A tam to i s manželem rozebrali všechno. A že hned můžeme, když se nebudeme cejtit, že si můžeme, my jsme chodili k psychiatrovi, zažádat o že by šel do ústavu. Já jsem říkala, to neexistuje, protože za ty tři měsíce jasně, že mi to přirostlo k srdci, sice člověk ještě nevěděl, co to obnáší, když jenom leží, spinká, ale už by to nešlo. Jenže oni řikali, třeba za 10 let, 15 let, až budete starší a nebudete mít nervy, že to klidně můžu napsat, že potom je nějaká dlouhá čekací doba a my jsme to nenapsali a ani bych ho nedala. Už připravuju toho bráchu, kdyby nedej Bůh se se mnou něco stalo, tak doufám, že se o něj postará. Takže jako jo, todle podali dobře. Jednou z prvních otázek při rozhovorech s matkami bylo Jak probíhalo těhotenství, vyskytly se nějaké komplikace? Komplikace v těhotenství uvedlo pět matek, z toho čtyři hovořily o krvácení v období těhotenství. Jedna matka prožívala v těhotenství deprese, navíc si velice jasně vybavovala tušení, že se jí narodí dítě s postižením. já jsem měla nějakou vnitřní předtuchu, vim, poprvý jsem si to uvědomila, když jsem se dívala na reklamu na Konto Bariéry, viděla jsem tam toho chlapečka na vozejku, tak jako ne, že bych to tušila, tak jsem si říkala, že jako nějaký obavy jsem měla. V perinatálním období bývá z hlediska vzniku mentálního postižení riziková nezralost a nízká porodní hmotnost nebo neonatální komplikace (hypoxie, porodní úraz, následek klešťového porodu, respirační nouze, překotný nebo protrahovaný porod Luckasson et al., 2002). Vznik mentálního postižení v perinatálním období se týkal sedmi sledovaných případů (obr. 6). Ve třech případech rodiče hovořili o předčasném porodu, v dalších třech o hypoxii dítěte při porodu, ačkoliv tento údaj nebyl vždy potvrzen lékaři. Ne, to ne, ale myslím si, že když jsem neměla úplně v pořádku ozvy, přijímala mě nějaká lékařka, v noci to bylo, která myslím buď byla medička ještě, nebo neměla nějakou praxi že jako člověk je úplně neznalej, neví tak jenom vím, že jsem neměla ty ozvy úplně v pořádku, takže došla i pro nějakou porodní asistentku, takže mi tam po břiše jezdily a už něco jako, když zpětně to hodnotím, naznačovaly, že něco není v pořádku. Ony to svedly na to, že ten monitor není v pořádku a tak, člověk neví, takže se nedovede bránit, takže si myslím, že ten porod od toho přijetí byl až za l8 hodin a mám pocit, že někdy v tý době došlo k tý hypoxii, asi to mělo bejt nějak urychlený. V období postnatálním může hrát významnou roli celá řada faktorů (Luckasson et al., 2002): infekce, otravy, intoxikace (otravy olovem, encefalitida, meningitida), faktory prostředí (špatné zacházení či zanedbávání dítěte, úrazy hlavy, podvýživa či deprivace) nebo úrazy mozku (neurofibromatóza). V postnatálním období mělo mentální postižení svůj původ pouze v jednom případě zde došlo ve věku roku a půl k úrazu mozku, jehož následkem byla u chlapce hluboká mentální retardace.

12 po et chlapc po et dívek Obr. 5 Etiologie mentálního postižení v prenatálním období 202 STRES V RODINÁCH P ed asný porod (6. m síc) Neonatální komplikace (hypoxie p i porodu) P enášení po et chlapc po et dívek Obr. Obr. 6 Etiologie 6 Etiologie mentálního mentálního postižení postižení v v perinatálním perinatálním období období ANALÝZA ROZHOVORŮ Jak bylo uvedeno v úvodu, základními sledovanými dimenzemi v oblasti diagnostiky kvality života rodin osob se speciálními vzdělávacími potřebami jsou podle R. Strnadová Browna (Schalock et al., 2004): zdraví, finanční prosperita, rodinné vztahy, podpora od poskytovatelů služeb v oblasti speciálních vzdělávacích potřeb, podpora od ostatních lidí, duchovní vyznání a kulturní příslušnost, povolání a profesní příprava, volný čas a způsob užívání si života, komunita a zapojení do společnosti. Následující text je zaměřen na stresové a resilientní činitele v rodinách dětí s mentálním postižením v kontextu kvality jejich života. Zvláštní pozornost je věnována oblasti rodinných vztahů, kde se zaměříme nejen na dopad postižení dítěte na fungování manželství i rodiny jako celku, ale také na retrospektivní vnímání vlastního životního příběhu rodiče dítěte s mentálním postižením. Stresové činitele ovlivňující kvalitu života rodin dětí s mentálním postižením Rodiče dětí s mentálním postižením se vyjadřovali k řadě oblastí. Jedním z našich zájmů byla snaha zjistit, co podle jejich názoru chybí v podpoře rodin dětí s mentálním postižením a co je pro rodiče dětí s mentálním postižením na jejich rodičovství nejnáročnější.

13 DĚTÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 203 Z analyzovaných odpovědí vyplynulo několik stresových činitelů: 1. reakce okolí, 2. socioekonomická situace rodiny, 3. legislativa a speciální vzdělávací potřeby a 4. spolupráce rodičů a odborníků. Stresové činitele zažívané rodinami dětí s mentálním postižením budou v následujícím textu uvedeny v kontextu dimenzí kvality života těchto rodin. Stěžejními se z hlediska stresového potenciálu jeví následující dimenze: finanční prosperita (socioekonomická situace rodiny); podpora od poskytovatelů služeb v oblasti speciálních vzdělávacích potřeb (spolupráce rodiny a odborníků); podpora od ostatních lidí (reakce okolí). Finanční prosperita. V socioekonomickém kontextu rodiče zmiňovali především nepružnost sociálního systému v České republice, byrokracii při získávání příspěvků, průkazek ZTP či ZTP/P apod. pak se hodně řešej nároky na sociální dávky, péobéčka, průkazky, příspěvky na auto, kdo má jakej příspěvek, co komu přiznali, no a tak to je kapitola sama pro sebe. To je asi mimo váš resort. To jo, to je problém, protože je tak strašně složitý a neprůhledný a zase to je takovej ten úřednickej šiml, že na třech místech musí člověk přijít, třem různejm úředníkům vodvyprávět, co se mu stalo, proč tam jde, tak to je stres. A pak posudkový komise, to je stres sám o sobě. Některé matky považovaly za ponižující kontroly ze sociálního úřadu. Nelíbí se mi, že když máte postižený dítě, tak spadáte do stejné kategorie s matkama alkoholičkama a co týraj děti, to mně vadí, ale to já jsem zase u nás na městě jako, poté, co jsem vyhodila nějaké dva lidi, co mi tam jako přišli kontrolovat, jestli se starám dobře o děti, tak jsem je vyhodila. Ale vim, že to je takový strašný příkoří pro matky, který tohle absolvujou Zvláštní kapitolou byly zkušenosti rodičů s posudkovými komisemi. Pro rodiče nebyla náročná pouze jejich finanční situace, ale často i situace rodinná, která z té finanční vlastně vyplývala. Mnohé matky jsou samoživitelky, často biologický otec neplatí alimenty. Problémem tu není pouze otázka jak uživit rodinu, problémem je i pocit samoty, vědomí, že jsem sama na řešení všeho, co se stane. Peníze. Peníze, protože jako když matka zůstane s tím dítětem sama, tak jako vlastně já nevím, třeba to bylo, je nevyspalá. Já třeba nemůžu jít do práce, kvůli tomu, protože M. je v noci vzhůru, jo. On třeba je vzhůru do dvou, do tří do rána, já v pět vstávám. Já nemůžu prostě potom chodit do práce. No takže jako ti rodiče potom musí zůstávat na BLOSCE a jako to je prostě potom, jak se to říká, z ruky do huby. Nezřídka byl zdůrazňován i dopad finanční situace na manželský vztah rodičů. jakmile by manžel neměl teď jako dobrou výplatu, tak si nedokážu představit mít jako máma a deset tisíc manžel jako jo, že by přinesl čistého, to je strašné. To je, to není ani na nájem, jako jo. To si myslím, že hodně potom ty manžele rozdělí tahle ta finanční, i kdyby chtěli být spolu, tak prostě jakmile nejsou peníze, tak se začnou lidi hádat, tak prostě i když se sebe víc mají rádi

14 204 STRES V RODINÁCH V neposlední řadě rodiče zmiňovali časovou náročnost péče o dítě s mentálním postižením a z toho vyplývající problém zkoordinovat péči o dítě a zaměstnání. až teprve teďko, jak prošel ten novej zákon o sociálních službách, tak snad nějaký peníze budu dostávat, a z toho můžu platit tu asistentku. To byl asi největší problém, protože já dělám od třičtvrtě na osm do čtyř hodin, tak potom hurá domů ( ) a nazpátek. A teďkon přijedu a ona je unavená, a to potom můžu stokrát, ona má taky nahoře dole, a když prostě se zasekne, řikám deme se vykoupat, a ono to pak třeba zase nastartuje, ale je to opravdu na nervy. Podpora od poskytovatelů služeb v oblasti speciálních vzdělávacích potřeb. Spolupráce rodičů a odborníků je zvláštním tématem zmiňovaným v nejrůznějších souvislostech všemi rodiči. Samostatným tématem byl přístup lékařů a způsob, jakým rodičům sdělili diagnózu jejich dítěte. ale pořád i v dnešní době narazíte na rodiny, který vám řeknou, že jim doporučili v nemocnici dát dítě do ústavu, že jim to řekli velmi nešetrně. Takže si myslím, že jako osvětou to a etika lékařská pořád někde pokulhává. Celá řada rodičů zdůrazňovala nutnost psychologické intervence v rodině již od první chvíle, kdy je rodina seznámena s diagnózou. Rodiče měli často protichůdné názory na to, do jaké míry by měli být pravdivě informováni o stupni postižení svého dítěte. Jedna z maminek například zdůraznila nutnost hned od počátku pravdivě informovat rodiče dítěte, samozřejmě s tím, že budou pozitivně motivováni do budoucnosti. nikdo není schopen vlastně těm rodičům dát komplexní informace takhle to je a můžete se obrátit na toho a dál to bude vypadat tak a tak, což, ono to tak za těch pět let skutečně bejt nemusí, ale tomu rodiči z mého pohledu by to strašně pomohlo, kdyby vlastně mu někdo řekl, jo, ono teď se vám to zdá strašný, ale ono třeba do roka ten rozdíl třeba nebude znát. Pak nastoupíte na tu rehabilitaci, ta vám pomůže zase a pak zas začnete dělat tohleto a ono vám to všechno pomůže snižovat tu propast mezi tou normální populací, takže když budete s tím dítětem pracovat a bude normálně dál vyrůstat, tak ten rozdíl dlouho nebude muset bejt znát, anebo třeba vůbec, že jo. Ale myslim si, že by ty rodiče měli bejt ne nepravdivě, ale spíš pozitivně motivovaný. Ono ne vždycky se to povede, samozřejmě někdy se ta propast dřív nebo později odtrhne, u někoho se vydrží to dýl držet ten krok s normální populací. U někoho se to projeví v raným dětství, i když třeba dělaj všechno, co se jim doporučí, někdo třeba zase nedělá a třeba na druhou stranu dítě je lepší, to prostě tak je, ale ty rodiče by měli bejt pozitivně motivovaný, že to není ztracený. Jiná z matek naopak uvedla, že je lepší dozvídat se realitu postupně. Já totiž si úplně přesně pamatuju, moje sestra dělala tenkrát v Budějovicích a dělala i na dětský na tý psychiatrii v O., a to vím, když jsme tam koukali na tu malou K., tak jsme všichni jako přemejšleli, jak to s ní bude. Tak ona říkala, tak jako tam byly různý případy to jako ležáci, lezoucí, to K. bude určitě lepší. Jo, ona je úplně to nejtěžší postižení. Já myslím, že jako aby se dozvěděli hned úplně na začátku, co je čeká, že je možná lepší, že je to takový dávkovaný. Asi bych jí řekla, že to je těžký, no.

15 DĚTÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 205 Zcela v souladu se současným trendem týmové spolupráce, kdy odborníci z nejrůznějších odvětví vytvoří tým, který prodiskutuje stav dítěte a možnosti jeho dalšího rozvoje ze svého úhlu pohledu a teprve poté vytvoří jednotný plán intervence, který je prodiskutován s rodiči dítěte, zmiňovali někteří nutnost transdisciplinárního přístupu k rodině. V tý první fázi, kdy jsem teda byla do toho hozená jako do moře, tak mně chyběla taková ta spolupráce, aby jednotlivý ty složky mezi sebou spolupracovaly a aby to nějak jako navazovalo a nějak to táhlo za jeden provaz. Já jsem na každým kusu dostala milión různých úkolů, který si kolikrát i strašně protiřečily. Klasika, já nevim, ortopedie a neurologie, jeden řekne a, druhej be a prostě to jako jeden člověk, kterej nemá vzdělání, nedokáže vůbec jako, to nejde ty protiklady k sobě, takže těch odbornejch pracovišť, kde se snažej člověku nějakým způsobem pomoct, je relativně hodně, ale když to pak všecko člověk vobejde, tak je na začátku, protože to nemá začátek a konec, je to kruh bludnej, naprosto. A to si myslim, že nejsem jediná, kdo tenhle názor nedobrej má, to spousta maminek, co takhle s něma v lázních mluvím, tak mají podobnej pocit z toho jako já. Aspekt, který se v rozhovorech s rodiči neobjevil, ale je přesto nesmírně důležitý, je oboustrannost spolupráce. To, jakou úroveň a formu bude spolupráce mezi odborníky a rodiči mít, závisí nejen na odbornících, ale i na samotných rodičích. O této dimenzi spolupráce však rodiče nehovořili, pravděpodobně proto, že si oboustrannou nutnost ochoty ke spolupráci neuvědomovali. Podpora od ostatních lidí. Rodiče, kteří vychovávají dítě s postižením, jsou citlivější na neochotu okolí ke spolupráci či na nepřijetí jejich dítěte. Vztahy s okolím tedy představují stěžejní vnější faktor, který má zásadní vliv na prožívání rodičovství dítěti s postižením. Zkušenosti rodičů zcela jasně ukazují, že byť uplynulo 18 let od Sametové revoluce, která měla znamenat přelom mimo jiné i ve vnímání osob se speciálními vzdělávacími potřebami, postoje veřejnosti se příliš nezměnily. Jednou z příčin negativních postojů je neinformovanost široké veřejnosti, která se tak stává výrazným stresovým činitelem pro rodiny dětí s mentálním postižením. Nejčastěji v tomto kontextu rodiče zmiňovali ponižující okamžiky v dopravních prostředcích či při nákupech, chvíle, kdy byli a stále ještě jsou okolím napomínáni za neschopnost vychovat své dítě apod. Tak třeba bylo období, kdy O. měl to ošklivé období, kdy křičel, tak to okolí někdy těch lidí jako, to mě teda taky stresovalo. Opravdu jako: chlapče, řve se v zoologické, a opravdu jako utíkali v Globusu za mnou prodavači, ať mu něco strčím do pusy, že teda jako řve, že jo, já říkám: prosím vás, vždyť vidíte, v tom košíku, že je jenom pro něho jako, ale tak zase jsem měla tu výhodu, že jsem byla rychle odbavená opravdu jako, myslím si, že to je okolí, okolí těch lidí, jak se na vás dívá a jak to vlastně ani nepřijímá, ani neví, co tomu klukovi je a prostě by ho hned jako zazdili nebo odsoudili... F. je takový, jak jsem říkala, přející, jo, tak s ním jít nakupovat, jo, je někdy, do supermarketu, je někdy problém, protože, on teďka už je takový jako cvalíček, já jsem říkala, nebudu ho dávat do

16 206 STRES V RODINÁCH košíku, že jo, i když ty košíky vydrží prostě půl kila brambor, že jo, nějaké basy piv a to, to musí všechno unést, jo. Jsem říkala: už ho tam nebudu dávat, i když on by chtěl, já jsem říkala: no tak půjdu pokoupit, že jo. No a teď prostě člověk občas se musí podívat po tom, co teda kupuje, no a, i když ho držím za tu ručičku, tak on prostě který košík jel kolem, tak tam nakupoval, cizím lidem, že jo. On neví, že se platí, že prostě to, on byl štědrý. Tak prostě jakmile jel kolem košík, chňapl první věc, co viděl, a dal to tam, že jo. No načež nějaký chlap v kravatě prostě, hysterický výstup, že to si nekoupil a že to mu tam dal, že jo, tadyhle ten, no a to, tak jako musel to řešit až vedoucí supermarketu a ten říkal: hele, podívejte se, no tak on zase ještě není až tak velký, tak ho tam klidně dejte, vždyť tadyhle prostě ty koše vydrží, že jo, no. Čtrnáct dní na to v Intersparu jsem si dovolila dát F. do koše. Bába pokladní na mě ječela jak siréna, že jo, no a já jsem zrovna nebyla naladěná, tak jako jsem jí říkala, že to je, okamžitě odpověděla, že teda ať si, že si tam vozí lidi basy piv a ať si teda hledí své práce a počítá, jo, že od toho tady je, kdyby se jim to nelíbilo, je vedoucí, načež se tam do mě pustila nějaká bába šílená, jo, že teda prostě takovéhle dítě, že prostě co tam dělá, že to není, že kdyby přišel hygienik a tak jsem jí řekla, co by řekl hygienik tomu, že ty koše jsou venku a lezou po nich krysy, jo, takže jsme tam na sebe ječely v Intersparu, jo, vždyť ony ty koše jsou venku, vždyť co tam leze, krysy tam po tom lezou v noci, že jo Ale to to zrovna jako nejsem vždycky takhle nabroušená, ale to se trefila, teda. To skutečně už jsem přišla taková jako to, no. No hrozné, no, řvaly jsme a lidi ču Reality show. Koukali. No, takže občas je to takové jako náročné, no. No a F. vůbec prostě jako ze začátku, než jsem si pořídila, když jsem ho vozila do té školy, tak jsem okamžitě první měsíc pochopila, že je potřeba auto okamžitě, protože jako po ránu jít s ním přes nějaký přechod, on si sedl vprostřed přechodu, teď jak povolil, tak on ztěžkl, že jo, takže to se nedal ani zvednout. Teď ta auta, že jo, F. vprostřed přechodu seděl, no a nebo jsme jeli tramvají a teď prostě než člověk, že jo, tam jako často je to obsazené a než vyndáte tu průkazku, že jo, no tak on tam chňapl nějakou babku prostě za límec a serval ji ze sedačky. Babka se válela na zemi, F. se posadil prostě na sedačku a se rozhlédl a než jsem stačila vyndat tu průkazku a někde poprosit teda na těch, tak on první místo prostě tam babku serval, že jo, babka nevěděla jak a seděla na zemi, že jo. Tak to je strašné. Napomínání ze strany okolí není jedinou zraňující reakcí na rodiny dětí s mentálním postižením. Stačí vzájemné upozorňování se přihlížejících na zvláštnost těchto dětí, jejich neobvyklé chování. teďka tou tramvají, ty posměšky těch lidí No, nejvíc mě třeba naštvalo, když jsem teďka jela naposledy s D. a posmívala se mu maminka se synem. Protože, já nevím, D. má třeba hračku a von si tak, prostě musí mít něco v ruce, protože my jezdíme 35 minut tou jednou tramvají a prostě je to pro něj docela dlouhý, takže tak začíná jako když v tý ručičce něco má, tak se zabaví. No, a občas se zapomene a prostě si s nim tak jako klepe, s tou hračkou, má takovýho Mickey Mouse plyšovýho, no, a takže tím prostě upoutá tu pozornost a někdo to prostě nechá být a někdo se koukne, votočí se, ale todle to takový to šťouchání loktama do sebe hele koukni se, to je takový divný, jo, von si takhle a ještě s tou maminkou, jak to tam rozebíraj prostě přede mnou, to mi prostě jako vadí. Strategie zvládání stresu v rodinách dětí s mentálním postižením Z hlediska resilience se jako výrazně potenciální jevila jedna z dimenzí kvality života podle J. Beadle-Browna et al. (2006), a to volný čas a způsob užívání si života. Další důležitou dimenzí byla podpora od poskytovatelů služeb v oblasti speciálních

17 DĚTÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 207 vzdělávacích potřeb a podpora od ostatních lidí, v neposlední řadě pak dimenze komunita a zapojení do společnosti. Volný čas a způsob užívání si života. Podle očekávání uvedli rodiče různé způsoby odreagování se. Převažoval sport, poslech hudby, procházka, návštěva u známých. Řada matek uvedla nutnost uvědomit si potřebu odpočinku. Matky mívají většinou v průběhu prvních let po sdělení diagnózy tendenci se dítěti zcela obětovat, věnovat mu každou volnou chvíli. Stejně však jako u pomáhajících profesí, i zde a dokonce v míře ještě vyšší hrozí syndrom vyhoření. já jsem prostě jela na 120 procent ve dne v noci a skončila jsem na psychiatrii, já se přiznám. Teď v poslední době, když už jsem teda vyřešila, nebo ( ) uvědomila jsem si, že musím řešit to manželství, tak když jsem se vnitřně rozhodla, že to vyřešit musím, tak pak už jsem si tak nějak vnitřně dovolila, já nevim, to byly nějaký úplný blbosti, že jsem si dělala na sklo takový ty obrázky těma barvama, nebo květináče jsem polepovala těma ubrouskama. Sice mně to zabralo dvě hodiny času, ale je fakt, že jsem se potom cejtila podstatně lehčí. Když člověk na chvilku vypnul a musel se soustředit na to, že tam přilepuje nějaký ty výstřižky, tak je fakt, že mně to hodně pomohlo, a eště jsem měla jeden úžasnej zážitek, ale ten teda byl jenom jednou, jsme byli kdysi na nějaký dovolený právě jak jsem zmiňovala tu D., tak tam jsme byli a byl tam pán, jehož jméno si bohužel nepamatuju, a tvořil tam z hlíny. Ale ne že by jako hrnečky, ale spíš takový jako psycho, jo, psychoterapie s hlínou a pocity přitom, jak to mačkáme moc a málo a jak a barvy, a tam jsem si poprvé uvědomila, že něco není dobře. Když jsem se nedokázala tam vůbec soustředit, nedokázala jsem se tam uvolnit, nedokázala jsem říct to, co jsem chtěla, protože prostě jsem věděla, že musím přemejšlet, jestli ten to může slyšet, ten to může slyšet, jestli to můžu říct, prostě nebyla jsem vůbec spontánní. Tam jsem si v podstatě poprvé uvědomila, že jako jsem strašně sevřená a nedokážu jednat sama se sebou. Nevim, jestli to bylo dobře nebo špatně, což mě potom jo další průběh, ale to bylo poprvé, kdy jsem se tam trošičku nad sebou zamyslela a začala jsem trošku se sebou pracovat. Komunita a zapojení do společnosti. Zapojení se do života společnosti je tu rozuměno pod prizmatem využití zkušeností plynoucích z rodičovství dítěte s postižením ve prospěch dalších. Samozřejmě aktivity tohoto typu pomáhají matkám překonat náročné životní situace a dávají jim svým způsobem odpověď na otázku po smyslu života a smyslu životních událostí. Jedna z matek se například aktivně účastní rodičovské skupiny a snaží se tak pomáhat ostatním rodičům, kteří se nacházejí v obdobné životní situaci. Já jsem původní profesí ekonom a dělala jsem marketing. ( ) Do firmy jsem se asi po 10 letech zase zpátky vrátila na nějaký menší úvazek, ale největší zápřah mé pracovní aktivity zcela dobrovolné je pro Klub rodičů, tam prostě mě to narození našeho postiženého dítěte odhodilo někam naprosto jinam z mé profese, nemyslím, že bych ji nevyužila. Retrospektivní vnímání vlastního životního příběhu jakožto rodiče dítěte s mentálním postižením V rámci semistrukturovaného rozhovoru vedeného s rodiči nás zajímalo nejen vnímání postižení vlastního dítěte, ale především vnímání vlastního života v daném

18 208 STRES V RODINÁCH kontextu. Toto téma je zcela záměrně nahlíženo bez ohledu na jeho stresový či resilientní potenciál pro rodinu dětí s mentálním postižením. Pět matek považuje za nejhezčí období svého života narození svých dětí, jedna matka období těhotenství a tři matky období, kdy byly děti malé. Jedna matka a jeden otec mají nejhezčí momenty svého života spojené se sportem. Otec, který se sám stará o svou dceru s postižením, neboť matka nezvládla tuto náročnou životní situaci a od rodiny odešla, považuje za nejhezčí období dovolenou s dcerou. Pouze jedna matka uvedla, že je ve svém životě spíše nešťastná a za jediný hezký moment označila získání výučního listu. Naopak, nejtěžší období bylo podle očekávání spojováno se zdravotními problémy dětí, se sdělením diagnózy a s obdobím smiřování se s postižením vlastního dítěte. Dvě matky spojovaly bolestivé vzpomínky se svým manželstvím jedna hovořila o období rozvodu, druhá o období, kdy ji opustil manžel, který se však nakonec k rodině vrátil. Otec, který zůstal na výchovu své dcery sám, považoval za nejtěžší naučit se novému životnímu rytmu. nejnáročnější, když se muselo všechno zaříznout a musel jsem se pod vlivem těchhle událostí podřídit tomu rytmu. Mnozí rodiče dětí s mentálním postižením se stejně jako ostatní příslušníci majoritní společnosti dívají zpět na svůj život pod zorným úhlem současné situace. Zajímalo nás, nakolik by změnili cokoliv souvisejícího s jejich rodičovstvím dítěti se speciálními vzdělávacími potřebami. Pouze jedna z 20 respondentek uvedla, že by se v případě možnosti druhé volby rozhodla pro potrat. to jediný, čeho lituju, že jsem se vod toho primáře nenechala poslat na tu plodovou vodu, když to říkám upřímně, že kdyby mi to zjistili, tak jsem šla na potrat. Ale takhle, když už to nosíte devět měsíců v sobě, tak to už nejde. Dvě matky uvedly, že by se pro manželství a následné mateřství rozhodly mnohem později. Tato odpověď však spíše než s postižením dítěte souvisela s rozpadem manželství. Ostatní matky spíše uváděly, že by více času věnovaly logopedii či jiným formám práce s dítětem. Jedna z matek zdůraznila, že by si více všímala sourozence svého dítěte s mentálním postižením. Měla pocit provinění, že se mu nevěnovala dostatečně, a tento pocit viny byl ještě umocněn skutečností, že šlo rovněž o dítě problematické s diagnózou lehké mozkové dysfunkce. možná, že bych se snažila, třeba, ono se to dobře říká, ale špatně udělá, nějakou tu část něčeho, třeba si i nějakou rehabilitaci zaplatit a věnovat se chvíli tomu staršímu klukovi, protože tam mi utekly dva roky jeho života a já je už nedohoním. Zkušenosti rodičů logicky ústily i ve snahu podělit se o ně, poradit ostatním na základě vlastních prožitků. Zde převládaly rady zaměřené na způsob výchovy vy-

19 DĚTÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 209 chovávat dítě s postižením stejně, jako by bylo zdravé a výzvy k vytrvalosti rodičů i přes počáteční neúspěchy a pocity bezmoci. Matky v rozhovorech uváděly, že se necítí být postižením svého dítěte omezeny. Jedna z matek však v této souvislosti poukázala na stigmatizující fyzické atributy postižení a na nutnost věnovat oběma svým dětem neustálou pozornost. že ho nemůžu nechat bez dozoru vůbec. Vopravdu, vůbec, nejde to, on si nezajde sám na toaletu, nemůže si sám otevřít šuplík a vzít si lžičku, protože ty pohyby, jak se tomu říká? Mimovolní? Ty prostě mu to nedovolej. Von ví přesně, co chce, tam není ten problém, ale on to nezaměří, a tím, jak chce, jsou tam ty emoce, tak je to o to horší. Takže já mám problém si zajít na záchod přes den, jo, jako vopravdu nemůžu, nebo když usnu, jsem unavená, tak jedním uchem poslouchám, co se děje. Je to taky způsobený tím, že ten starší syn je hyperaktivní, no a to je děsný tyhlety dva dohromady. Takže nejvíc mně asi vadí, že pokud tam není nikdo, na koho se můžu spolehnout, což těch lidí taky bohužel není moc, tak prostě musím furt poslouchat, co se děje, furt bejt za rohem, a v podstatě, i když si člověk umaže ruce vod těsta, tak musí rychle koukat, kam je utřít, kdyby někam chytat k ledničce. Je to neustále únavný... A ještě mám takový vnitřní pocit, že jsem nedokázala nic s tím, že mu občas utíkají sliny. Když třeba se snaží o tu logopedii, nebo když třeba se nesoustředí nebo je večer hodně unavenej, tak mu padá hlava a teďko ty sliny neudrží, tak to mně je takový jako nepříjemný, a to je to, co těm dětem kolem vadí nejvíc. Jo, to že nechodí nebo že blbě vyslovuje, na to si děti zvyknou, ale na to, že mu teče ta slina, to se dětem nelíbí a mně teda taky ne. Většina matek se necítila být výjimečnými vzhledem ke své životní situaci. nebudu mluvit o tom, jak se někdy hezky vznosně píše, jak to člověka obohatí a jak našel jinej a čtvrtej a desátej rozměr Tak jako, to si nemyslím, ale určitě si myslim, že jsme se díky tomu dostali do zvláštní komunity lidí, který bych asi normálně nepoznala a vznikly tam nádherný přátelství, za který jsem strašně vděčná. Zas bych třeba měla jiný, ale jak říkám, je to o tom, že vás to vrhne nějakým směrem DISKUZE S. Herring et al. (2006) při interpretaci výzkumu zaměřeného na stres rodičů dětí s vývojovými poruchami v batolecím věku uvádí, že emocionální problémy a problémy v chování dítěte přispívají ke stresu prožívanému matkami těchto dětí podstatně více než diagnóza dítěte či jeho pohlaví. Z výsledků našeho výzkumu vyplývá, že výskyt stresových faktorů u interviewovaných rodičů nikterak nesouvisel s pohlavím dítěte. Argumentem může být rozdílná metodologie použitá ve výzkumu S. Herring použil se svým kolektivem dotazníky rodičům a získané údaje byly doplněny komplexní diagnostikou dítěte, kdežto v našem výzkumu byly hlavním nástrojem semistrukturované rozhovory s rodiči, které byly následně analyzovány nicméně se domníváme, že zjištěné rozdíly jsou dány spíše individuálními charakteristikami, prožitky a zkušenostmi konkrétních rodičů než pouhou metodologií výzkumného šetření. Vliv chování dítěte s mentálním postižením na míru zvládání stresu matkami byl podpořen i dalšími studiemi (Hassall, Rose, McDonald, 2005; Beck et al. 2004). A. Beck

20 210 STRES V RODINÁCH s kolektivem se ve svém výzkumu 74 matek dětí s mentálním postižením zaměřili na prosociální chování jakožto indikátor stresu zažívaného rodiči. (Prosociální chování je pojem označující zájem o duševní pohodu a spokojenost ostatních a zahrnuje projevy jako empatii, pomáhající chování či altruismus Sevenson, podle Becka et al., 2004, s. 341.) Zatímco adaptivní chování dítěte se ukázalo jako nedostatečný indikátor stresu, prosociální chování se projevilo jako negativní indikátor stresu v rodinách osob s mentálním postižením (tamtéž). R. Gialo a S. Gavidia-Payne (2006) se ve svém výzkumu zaměřili spíše na sourozence dětí s postižením, respektive na identifikaci faktorů ovlivňujících zvládání postižení v rodině sourozenci dítěte se speciálními potřebami. Výsledkem byla identifikace rodičovských a rodinných faktorů, které jsou podle autorů silnými indikátory zvládání zátěžové situace sourozenci. Jedná se konkrétně o socioekonomický status rodiny, docházení do sourozeneckých skupin, stres zažívaný rodiči, rodinný čas a zvyky, rodinný způsob řešení problémů a komunikace a rodinná vytrvalost. Přestože náš výzkum nebyl primárně zaměřen na sourozence dětí s mentálním postižením, z rozhovorů s rodiči vyplynula řada zajímavých skutečností spojených se vztahy mezi sourozenci a především s vnímáním sourozenců ze strany rodičů. V prvé řadě jsou tu již zmiňované výčitky svědomí vzhledem k času věnovanému dítěti s mentálním postižením na úkor jeho sourozence. Zde se však jedná spíše o perspektivu rodičů zaměřenou na vnímání své role ve výchově obou dětí a jejich přípravy na budoucí samostatný život. Autoři zabývající se stresem v rodinách dětí a dospělých osob s mentálním postižením poukazují na častější výskyt stresu u matek než u otců dětí (Trute, Hiebert-Murphy, 2005), případně na jiné zdroje stresu matek než otců dětí. Výsledky dotazníkového šetření 142 tureckých rodin dětí s mentálním postižením (Akkok et al., 1996) například indikují, že matky těchto dětí připisují vyšší míru stresu osudu a smůle, zatímco zdrojem stresu pro otce dětí s mentálním postižením je věk dítěte, typ postižení a vnější vlivy (obviňování apod.). Oproti tomu J. Shin et al. (2006) uvádí, že stres matek dětí s mentálním opožděním je spojen především s pohlavím dítěte (silnějším stresorem bylo ženské pohlaví dítěte), se stupněm postižení (čím hlubší mentální postižení, tím vyšší míra zakoušeného stresu) a se zdravotním stavem manžela. Stres otců byl zato primárně spojován s ekonomickou situací rodiny a se stupněm podpory ze strany okolí. Jak matky, tak otcové uváděli vyšší míru stresu při silnějším zakoušení stigmatu. Vzhledem k tomu, že skupinu šetření tvoří 20 rodičů, z toho pouze dva otcové, není možné porovnávat naše výsledky s interpretací posledního zmíněného výzkumu. Navíc kvalitativní charakter zkoumání nám neumožňuje srovnávat míru stresu zakoušeného matkami a otci dítěte, což ostatně nebylo ani cílem výzkumu. Domníváme se také, že zatímco vliv pohlaví dítěte na stres zakoušený matkou je dán kulturním kontextem, ve kterém výzkum probíhá (Shin et al., 2006 se zaměřili na rodiny ve

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Státní příslušnost:

Více

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Rodné příjmení: Státní

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013

Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013 Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013 MUDr. V. Curtisová, Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny, FN Olomouc Dopady

Více

SÓLO RODIČE A KOMBINACE

SÓLO RODIČE A KOMBINACE SÓLO RODIČE A KOMBINACE PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA Radka Dudová, Ph.D. Gender a sociologie Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. PODÍL JEDNORODIČOVSKÝCH RODIN NA VŠECH RODINÁCH SE ZÁVISLÝMI DĚTMI Zdroj:

Více

Co se stane s dětmi, když jsou drogy na prvním místě?

Co se stane s dětmi, když jsou drogy na prvním místě? Co se stane s dětmi, když jsou drogy na prvním místě? Marina Barnard Centre for Drug Misuse Research (Centrum pro výzkum zneužívání drog) University of Glasgow Počet problémových rodičů užívajících drogy

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Příklad dobré praxe X

Příklad dobré praxe X Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe X z realizace kariérového poradenství Helena Trinerova, DiS.

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

Kombinace práce a péče o stárnoucí rodiče - z výzkumu pečujících dcer. Radka Dudová, Ph. D. Gender a sociologie Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Kombinace práce a péče o stárnoucí rodiče - z výzkumu pečujících dcer. Radka Dudová, Ph. D. Gender a sociologie Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Kombinace práce a péče o stárnoucí rodiče - z výzkumu pečujících dcer Radka Dudová, Ph. D. Gender a sociologie Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Stárnutí populace Mění se věková struktura populace roste

Více

C)T)A) Centrum Terapie Autismu

C)T)A) Centrum Terapie Autismu VČASNÁ INTENZIVNÍ TERAPIE ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY AUTISMU Mgr. Romana Straussová Speciální pedagog, ABA terapeut, videotrenér, supervizor, garant atestační přípravy klinických logopedů ředitel Centra Terapie

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Cílová skupina: Ženy/muži vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce Ženy/muži s malými dětmi do 15-ti

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Specifika léčby klientek - matek

Specifika léčby klientek - matek Specifika léčby klientek - matek Mgr.Marcela Harbáčková Mgr.Jana Putnová Mgr.Jan Šíp Konference pracovníků terapeutických komunit ČR 4.4.2013 Historie léčby matek v TKK Rok 1999 přijetí první matky do

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH DVOŘÁČKOVÁ DAGMAR Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita

Více

www.milionoveimperium.cz

www.milionoveimperium.cz www.milionoveimperium.cz David Kirš, autor Miliónového impéria a EmailAcademy uvádí ebook WEB MILIONÁŘE A KRUH BOHATSTVÍ Tento ebook (dokument) můžete šířit a přeposílat dále, ale pouze jako celek. Není

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Děti a leukémie. Kódy odpovědí

Děti a leukémie. Kódy odpovědí Děti a leukémie Kódy odpovědí Zadavatel průzkumu: Lucie Malárová Kontakt na zadavatele: L.malarova@seznam.cz Termín sběru dat: 3. 12. 2012-30. 12. 2012 Počet responsí: 114 Průměrná délka vyplňování: 00.03:27

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, IČO 750 111 91, ČSOB 220196017/0300 SOCIÁLNÍ SLUŽBY ČESKÁ Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, Česká republika

Více

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, Střední Čechy Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko

Více

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce)

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Partneři projektu Skupina zaměstnavatelských svazů Slovinska (ZDS), Chorvatska (HUP), Maďarska (MGYOSZ), Rakouska (IV), Slovenska (RÚZ) a

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Město Brno se přihlásilo k ideálu "město pro rodiny". Snahou města je věnovat soustavnou pozornost zlepšování podmínek života rodin ve všech oblastech.

Více

Co je to referenční byznys?

Co je to referenční byznys? Co je to referenční byznys? Referenční byznys je způsob získávání nových klientů/zákazníků prostřednictvím referencí neboli doporučení. Tato forma zajišťování nových kontaktů je velmi přínosná především

Více

Podpora samostatného bydlení

Podpora samostatného bydlení Život s podporou Podpora samostatného bydlení Každý člověk má mít možnost žít život podle svých představ Bydlet tam kde chce a s tím, koho si vybral a je mu s ním dobře Co je služba Podpora samostatného

Více

Příloha 1 respondentkami uváděná zařízení poskytující předporodní kurzy

Příloha 1 respondentkami uváděná zařízení poskytující předporodní kurzy Příloha 1 respondentkami uváděná zařízení poskytující předporodní kurzy Respondentky našeho výzkumu uváděly, že kurzy předporodní přípravy absolvovaly buď v porodnicích, kde později i rodily, anebo soukromých

Více

20 proseb dětí. Příloha č. 1 MILÁ MAMINKO A MILÝ TATÍNKU

20 proseb dětí. Příloha č. 1 MILÁ MAMINKO A MILÝ TATÍNKU Příloha č. 1 20 proseb dětí MILÁ MAMINKO A MILÝ TATÍNKU 1) Nikdy nezapomeňte: jsem dítětem vás obou. Mám teď sice jen jednoho rodiče, u kterého převážně bydlím, a který se o mě většinu času stará. Ale

Více

Klienti roku 2013 - Rozřazení dle aktivity ( 135)

Klienti roku 2013 - Rozřazení dle aktivity ( 135) Analýza klientů Střediska náhradní rodinné péče rok 201 Středisko náhradní rodinné péče, spolek 1, zpracovává již třetím rokem analýzu klientů, které mělo v daném roce v evidenci. Podrobněji se analýza

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Životní perspektivy a směřování

Životní perspektivy a směřování EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Životní perspektivy a směřování Profesní

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG)

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) LIBERECKÝ KRAJ - 212 V roce 212 se opět uskutečnilo šetření životního stylu dětí a mládeže zaměřené na problematiku

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí Soubor respondentů Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí senioři celkem lidi ženy muži celkem 300 214 86 % 100% 71% 29% V dotazování jsme vyhodnotili

Více

Situace v poskytování tlumočnických služeb pro rozdílné typy klientů. Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s. Naďa Dingová

Situace v poskytování tlumočnických služeb pro rozdílné typy klientů. Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s. Naďa Dingová Situace v poskytování tlumočnických služeb pro rozdílné typy klientů Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o.s. Naďa Dingová Historie Přelomový rok 1989 sametová revoluce ve společnosti tornádová revoluce

Více

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Představení Klinická psycholožka a psychoterapeutka v psychiatricko-psychologické

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

SMYSLUPLNOST AUTOEVALUACE ŠKOLY OČIMA ČESKÝCH ŘEDITELŮ A UČITELŮ. Mgr. Lucie Procházková Manažerka pro výzkum a analýzy projektu Cesta ke kvalitě

SMYSLUPLNOST AUTOEVALUACE ŠKOLY OČIMA ČESKÝCH ŘEDITELŮ A UČITELŮ. Mgr. Lucie Procházková Manažerka pro výzkum a analýzy projektu Cesta ke kvalitě CESTA KE KVALITĚ SMYSLUPLNOST AUTOEVALUACE ŠKOLY OČIMA ČESKÝCH ŘEDITELŮ A UČITELŮ Mgr. Lucie Procházková Manažerka pro výzkum a analýzy projektu Cesta ke kvalitě Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

Prosím napište zde svůj životní příběh od dob ranného dětství, které si pamatujete až do dnes. Stačí popisovat základní události a roky

Prosím napište zde svůj životní příběh od dob ranného dětství, které si pamatujete až do dnes. Stačí popisovat základní události a roky Vstupní zpráva Jméno: xyz Datum od:.. Zprávu odešlete na kalina@mujkouc.cz Více informací na www.mujvztah.cz www.mamdepku.cz Životní příběh Prosím napište zde svůj životní příběh od dob ranného dětství,

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ?

CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ? CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ? Dale Carnegie Training Bílá kniha Copyright 2012 Dale Carnegie & Associates, Inc. All rights reserved. driveengagement_101512_wp DŮLEŽITOST LIDÍ

Více

www.andragogos.cz Jak může pozitivní psychologie zvýšením odolnosti pomoci předcházet patologickým jevům.

www.andragogos.cz Jak může pozitivní psychologie zvýšením odolnosti pomoci předcházet patologickým jevům. www.andragogos.cz Jak může pozitivní psychologie zvýšením odolnosti pomoci předcházet patologickým jevům. Co je pozitivní psychologie? Pozitivní psychologie je nový obor v rámci akademické psychologie,

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 -

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 - Drogy a volný čas - porovnání vs. vs. vs. vs. vs. - Porovnání výsledků výzkumů provedených na SOŠ a SOU Jičínská 762 Mladá Boleslav ve školních letech 2006/07 až / - Střední odborná škola a Střední odborné

Více

Stigma základního vzdělání?

Stigma základního vzdělání? Stigma základního vzdělání? Lenka Hloušková XII. ročník česko-slovenské konference s mezinárodní účastí Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku, 2013 Hranice normality Charakteristika výzkumného

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Dotazník pro (sebe)posouzení

Dotazník pro (sebe)posouzení 1 Dotazník pro (sebe)posouzení Kontaktní informace Jméno (stačí křestní) E-mail Tel. Věk Aktuálně využívaná podpora Aktuálně mi poskytuje podporu: Neplacená péče rodiny, přátel nebo sousedů Placená (z

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Dotazník pro rodiče. Jméno dítěte.. datum narození... národnost. bydliště... telefon. škola.. třída...

Dotazník pro rodiče. Jméno dítěte.. datum narození... národnost. bydliště... telefon. škola.. třída... PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA PRO PRAHU 1, 2 A 4 Francouzská 56, 101 00 Praha 10; tel. 267 997 011 e-mail: poradna@ppppraha.cz; www.ppppraha.cz; IČO: 68407441 Dotazník pro rodiče Důvěrné! Vážení rodiče,

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

INTEGRACE OČIMA ASISTENTA

INTEGRACE OČIMA ASISTENTA INTEGRACE OČIMA ASISTENTA ASISTENT PEDAGOGA versus OSOBNÍ ASISTENT Asistent je zaměstnancem školy výhody: je součástí pedagog.sboru je více zapojován do dění ve škole má práva i povinnosti jako ostatní

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

DOTAZNÍK PRO ZÁJEMCE O NÁHRADNÍ RODINNOU PÉČI

DOTAZNÍK PRO ZÁJEMCE O NÁHRADNÍ RODINNOU PÉČI DOTAZNÍK PRO ZÁJEMCE O NÁHRADNÍ RODINNOU PÉČI OSOBNÍ ÚDAJE Datum a místo narození: Státní příslušnost: Stav: rodné příjmení: národnost: náboženské vyznání: PSČ: Jedná se o vaše trvalé bydliště? Telefon:

Více

Svatby v české společnosti

Svatby v české společnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Svatby v české společnosti Technické parametry Výzkum:

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Zařazování dětí mladších tří let do mateřské školy. Vyhodnocení dotazníkového šetření. Příloha č. 1

Zařazování dětí mladších tří let do mateřské školy. Vyhodnocení dotazníkového šetření. Příloha č. 1 Příloha č. 1 Zařazování dětí mladších tří let do mateřské školy Vyhodnocení dotazníkového šetření Pro dotazníkové šetření bylo náhodným výběrem zvoleno 1500 mateřských škol (MŠ) ze všech krajů České republiky,

Více

Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům.

Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům. Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům. Čím více informací má poradenský pracovník předem k dispozici, tím větším přínosem může návštěva poradny pro dítě

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 58 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) V této

Více

Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.

Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5, Duškova 7, PSČ 150 00 OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE ERNESTINE WIEDENBACH MODEL UMĚNÍ POMOCI Místo odborné praxe: Jméno a příjmení studenta: Studijní obor: Ročník

Více