Mgr. Filip Abramčuk. Klíčová slova: školní integrace, ţák se zdravotním postiţením, asistent pedagoga
|
|
- Anežka Bártová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Asistent pedagoga jako důležitá součást školní integrace Mgr. Filip Abramčuk SPI o.s. Rytmus, Hálkova 4, Praha 2 filipa@rytmus.org, philip.abra@seznam.cz Abstrakt: Asistent pedagoga jako důležitá součást školní integrace Tato studie se zabývá mapováním podmínek fungování asistenta pedagoga na 2.stupni běţných ZŠ. Zajímalo nás: Jakým způsobem jsou realizovány různé podmínky této oblasti integrace? Jak vidí jejich realizování různé skupiny osob angaţovaných v integraci? Jak se jejich realizování liší na jednotlivých školách? Sběr dat proběhl v Praze a některých mimopraţských regionech. Pouţili jsme dotazník s otevřenými a s uzavřenými otázkami. Výsledky ukazují na mnohé aspekty fungování asistenta, které se daří naplňovat, ale i na ty, které by si zaslouţily větší podporu (např. role poradce/mentora, role zodpovídající osoby, uvedení asistenta do školy, formulace, vymezení a předávání kompetencí, předání práce po předchozím asistentovi). Klíčová slova: školní integrace, ţák se zdravotním postiţením, asistent pedagoga ÚVOD V následujícím příspěvku bychom vás rádi seznámili s některými výsledky našeho výzkumu v oblasti školní integrace, který proběhl v průběhu roku Náš výzkum se týkal celkem 12 oblastí, podmínek integrace. Zde se zaměříme pouze na jednu oblast a sice asistenta pedagoga. Výzkum se týkal tříd 2.stupně běţných ZŠ, které navštěvuje integrovaný ţák se zdravotním postiţením a má asistenta. Z našich zkušeností se ukazuje, ţe na 2.stupni bývá integrace v mnohém obtíţnější rostoucí tlak na vyšší výkon běţných ţáků a tím také stoupající nároky na výkon, dostačivost a určitou oprávněnost přítomnosti integrovaného ţáka v běţné třídě, rostoucí sloţitost učební látky, více učitelů a sloţitější sociální prostředí, nastupující puberta a s tím spojené konfrontativnější chování spoluţáků atd. Integrace se v důsledku toho stává celkově náročnější zejména na souhru všech zúčastněných osob. Zajímalo nás, jakým způsobem jsou různé podmínky fungování integrace realizovány, co se daří a co je nutné více podporovat a rozvíjet. Jako širší cíle výzkumu jsme si určili tyto: 1. získat zevrubnou, empirickými daty podloţenou zpětnou vazbu o tom, jak funguje integrace na vybraných ZŠ, 2. zjistit, na které oblasti se zaměřit v dalším rozvoji integrace, 3. vyuţít výsledky jako informační podklad pro rozvojové aktivity ve školách, 4. pouţít výsledky jako podklad k vytvoření sjednocujícího materiálu praktických standardů školní integrace. Následují hlavní výzkumné otázky: 1. Jakým způsobem jsou realizovány různé podmínky a oblasti integrace? 2. Jak vidí jejich realizování různé skupiny osob angaţovaných v integraci? 3. Jak se jejich realizování liší na jednotlivých školách? 1
2 METODA Sběr dat proběhl ve dvou kolech. V 1.kole jsme se zaměřili na některé praţské školy. Při výběru škol jsme se z pragmatických důvodů opřeli o seznam praţských škol, které s námi jiţ někdy v minulosti spolupracovali, měli ţáka integrovaného na 2.stupni a ve třídě pracoval asistent pedagoga. Spolu s podmínkou ochoty ředitele s námi spolupracovat nám ze seznamu zbylo nakonec 9 škol. Výzkumný vzorek vypadal takto: Respondenti počet škol: 9 Třídní učitelé 11 Ostatní učitelé 48 Ředitelé 8 Asistenti 10 Rodiče 11 Muţi 14 Ţeny 74 celkem osob 88 Integrovaní ţáci: Škola 1 Škola 2 Škola 3 Škola 4 Škola 5 Škola 6 Škola 7 Škola 8 Škola 9 počet ţáků pohlaví m m;m m z z;m m m m z;m ročník 9 8; ; ;6 věk 17 15; ; ;14 roky integrace 9 8; ; Popis postiţení integrovaného ţáka (popis od rodičů ţáka): 1.ţák 2.ţák spastická kvadruparéza, centrální porucha zraku, stav po apalickém Škola 1 syndromu po tonutí v 5-ti letech Škola 2 autismus, těţká forma LMD opoţdění ve vývoji Škola 3 Aspergerův syndrom lehká mentální retardace, vývojová Škola 4 dysfázie Škola 5 Škola 6 Škola 7 DMO - spastická dipareza, na invalidním vozíku, vrozená vývojová vada prstů DMO, na invalidním vozíku rukou, lehká oční vada Aspergerův syndrom LMD, opoţděný vývoj řeči, dyslexie, dysgrafie 2
3 Škola 8 Škola 9 DMO, na vozíčku, poruchy drobné motoriky, slabozraký (vidí na 1 oko+dioptrická vada) porucha CNS v důsledku úrazu hlavy, porucha fatických funkcí - těţká porucha Williamův syndrom (mentální lexie, slabá verbální pohotovost, porucha retardace, srdeční vada, poruchy výbavnosti slov, porucha motoriky a motoriky, hypotrofie svalů) grafomotoriky dominantní ruky V 2.kole jsme se zaměřili na některé mimopraţské regiony (Olomouc, Ţatec, Pardubice). Při výběru oblastí opět hrála roli vůbec moţnost navázání spolupráce s osobou, která se v dané oblastí vyzná, má přístup na školy a byl by ochotný data sesbírat. Respondenti: počet škol 12 TU 13 U 40 A 13 R 12 RO 10 muţi 16 ţeny 72 celkem 88 Integrovaní ţáci: pohlaví ţáka ročník postiţení ţáka Škola 1 m 9 imobilní, porucha růstu, intelekt nezasaţen Škola 2 z 8 dětská mozková obrna,oční vada Škola 3 m 7 spastická kvadruparéza, dyslexie, dysortografie Škola 4 z lehká mentální retardace, porucha prostorové orientace, 7 dyskalkulie Škola 4 z 8 downův syndrom Škola 5 m 9 DMO kvadruparéza, slabozrakost, tupozrakost Škola 6 m 9 mentálně postiţený Škola 7 z úroveň rozumových schopností a postiţení by opravňovalo k 8 zařazení do speciální školy Škola 8 m 6 Aspergerův syndrom Škola 9 m 9 DMO - spastická diparéza Škola 10 m DMO - svalové onemocnění - diparésa,dyslalie,operace achillové 8 šlachy Škola 11 m DMO - spastická qvadrupareza,stav po tenotomii flexorů 8 kolen,addurtorů a operaci slc.strayer bilat. Škola 12 z 7 zrakové postiţení + tělesné postiţení Jako metodu sběru dat jsme zvolili v 1.kole hloubkový dotazník s otevřenými otázkami. Otázky dotazníku byly tematicky zaměřené na několik předem vymezených parametrů integrace, které vznikly několikafázovým expertním brainstormingem. Vysokou návratnost 3
4 dotazníků jsme si zajistili jejich osobním předáním i odevzdáním a přiměřenou kvalitu odpovědí jsme pojistili zpětným dotazováním respondenta při odevzdání dotazníku. V 2.kole jsme pouţili dotazník s uzavřenými otázkami a výběrem odpovědí, které jsme sestavili na základě výsledků 1.kola. Data jsme zpracovávali v 1.kole systémem otevřeného kódování odpovědí, ve vícečlenném týmu s moţností triangulace. V takto redukovaných datech jsme hledali výrazné (nejčetnější) odpověďové tendence u různých skupin respondentů, jejich shody a rozpory, ale také obsahovou variabilitu. Výsledky jsme pouţili jednak jako empirickou ilustraci nově formulovaných standardů (podmínek) školní integrace. Ale také jako podklad ke konstrukci dotazníku pro 2.kolo sběru dat. V 2.kole jsme pouţili prosté četnosti odpovědí u daných otázek a srovnávání rozdílů mezi různými skupinami respondentů. Nesmíme zapomenout, ţe se jedná se o subjektivní názory a postoje a jejich ne/shody a nikoli o tvrdá fakta, která by vzešla z přímého zkoumání dokumentů, z pozorování výuky apod. A jako takové je musíme i brát. Signifikantní pro nás je, kdyţ o jedné skutečnosti vypovídají různí respondenti různě, bez vzájemné shody, nebo kdyţ o určité oblasti nevypovídají vůbec. To je potom ukazatelem, ţe zde je nutné něco podniknout, podpořit, rozvinout, coţ směřuje zpět k našim výzkumným cílům. 4
5 VÝSLEDKY Standard: Asistent pedagoga Škola, popř. spolu s jinou organizací financují funkci asistenta pedagoga. Zajišťují předání práce asistentovi, jeho odbornou průpravu, uvedení do školy (představení pedagogickému sboru, žákům ve třídě), jmenování jeho poradce na škole, předání jeho kompetencí, vymezení oblastí podpory a její míry, pravidelné hodnocení a supervizi, zázemí ve škole, pravidelné poznámky k výuce. 1. Škola, popř. jiná organizace, finančně zajišťuje funkci asistenta pedagoga, nebo se o náklady dělí více stran. 2. Práce po předchozím asistentovi je řádně předána novému asistentovi (třídním učitelem, přímo předchozím asistentem osobně nebo písemnou zprávou, hospitace budoucího asistenta ve třídě atd., včetně osvědčených metod a postupů). Nový asistent si prohlédl dokumentaci ţáka a poslední IVP. V případě, ţe je prvním asistentem, je větší důraz kladen také na setkání s rodiči a SPC. 3. Asistentovi je zajištěná nezbytná odborná průprava, před nebo nejpozději na začátku jeho působení. Stejně tak je podporováno jeho odborné vzdělávání i v průběhu školního roku. 4. Asistent byl představen ostatním pedagogům jako jejich kolega, spolu s vysvětlením důvodu jeho působení. Zároveň byly prakticky prodiskutovány jeho kompetence a odpovědnost v kaţdodenním fungování ve třídě. 5. Asistent byl představen žákům ve třídě (nejlépe bývalým asistentem) jako pedagog, s moţností pomoci i ostatním ţákům, srozumitelně byla zdůvodněna jeho přítomnost ve třídě, zavedeny pravidla oslovování aj. 6. Mezi pracovníky školy byl jmenován jeho mentor (poradce) pro konzultaci jakýchkoli okolností a potíţí plynoucí z práce. 7. Asistentské kompetence a odpovědnost plynoucí z jeho práce byly nejen podrobně sepsány ve smlouvě, nýbrţ také prakticky prodiskutované vzhledem ke kaţdodennímu fungování ve vyučování, ve vztahu ke kompetencím ostatních učitelů. Tyto kompetence mu předal pracovník školy, nejlépe v diskusi s mentorem. Zároveň je ujasněná jeho role ve výuce, při přestávkách a obědech. 8. Z kompetencí a převzaté práce jasně vyplývají oblasti potřebné podpory a její míra, ve které bude ţákovi asistovat. 9. Asistent získává pravidelné hodnocení a supervizi své práce a fungování ve škole. 10. Škola vytvoří asistentovi zázemí stejně jako ostatním učitelům, vlastní místo, kam můţe ze třídy odcházet atd. 11. Asistent si vede průběžné záznamy o svých přípravách na vyučování, průběhu výuky a pouţitých metodách, které potom můţe reflektovat a případně předat svému nástupci. 5
6 Graf: standard: asistent pedagoga Průběžné záznamy práce Finanční zajištění (škola, jiná organizace) Předání práce novému asistentovi Zázemí ve škole Odborná průprava (počáteční i průběžná) Asistent pedagoga Pravidelné hodnocení a supervize Představen pedagogům, jeho status, kompetence Oblasti potřebné podpory žákovi, její stupeň Kompetence a odpovědnost v každodenním fungování Mentor (poradce) ve škole 6
7 Empirické ověření: (u vybraných oblastí) V 1.kole: Zatímco asistenti nejvíce uvádějí bývalého asistenta, ředitelé hovoří o třídním učiteli (kterého asistenti vůbec nezmínili) jako o tom, kdo jim předal práci. Svou roli hrají i jiné osoby, ale pouze ojediněle. Písemné podklady jsou zmíněny jen zřídka. Na 5 školách se obě strany shodly, ţe předání neproběhlo dostatečně. V 2.kole: Předání práce nejčastěji podle asistenta neproběhlo, jelikoţ byl jeho prvním asistentem, popř. předáním informací ústně od třídního učitele nebo osobní schůzkou s bývalým asistentem. Podle ředitelů převaţovalo předání informací ústně od rodičů a osobní schůzka s bývalým asistentem. Míra angažovanosti bývalého asistenta by mohla být vyšší, stejně tak hospitace v hodině a předání písemných materiálů by bylo dobré zdůraznit. V situaci, kdy je asistent prvním v řadě, by bylo nasnadě provést návštěvu na jiné škole s integrovaným žákem. Dobrá praxe: kontakt s bývalým asistentem, hospitace v jeho hodině nebo na jiné škole, písemné podklady k práci. V 1.kole: Asistent byl třídě představen nejčastěji třídním učitelem a ředitelem ostatním pedagogům na jejich radě. Často se musel představit také sám nebo aţ v průběhu, nebo jen formálně. Jen zřídka byl vyuţit bývalý asistent nebo dohodnuta pravidla chování ţáků vůči asistentovi. V 2.kole: Dětem byl asistent většinou krátce formálně představen (bez podrobnějších informací) třídním učitelem v den nástupu ve třídě. Pedagogickému sboru většinou formálně představen nebyl příleţitostně individuálně. Opět by bylo výhodné být představen bývalým asistentem, pokud jeho pozice ve třídě nebyla něčím ohrožená. Také otázky chování vůči asistentovi by bylo dobré probrat hned a otevřeně při představení se. Dobrá praxe plyne z předchozího: bývalý asistent, pravidla chování, představen ostatním učitelům, včetně jeho funkce a statutu v rámci systému školy. V 1.kole: Jako poradce (mentor) asistenta nejčastěji vystupuje pracovník SPC a nebo fakt, ţe není určen. Ředitelé toto příliš neuvádějí a jmenují ještě pracovníka jiné organizace nebo třídního učitele. Často z výpovědí vyplývá neshoda obou stran, kdo touto osobou je. V 2.kole: V této otázce se objevují ano i ne (je, není) stejně často, jak u asistentů tak u ředitelů. V případě kladných odpovědí jím byl většinou výchovný poradce, popř. pracovník SPC nebo třídní učitel. Zřejmě funkce mentora není oficiálně určená. Tuto funkci by rozhodně neměla suplovat matka žáka ani fakt, že může jít za kýmkoli. V této roli fungují více externí pracovníci než pracovníci školy, což může snižovat jejich každodenní dostupnost pro asistenta. V 1.kole: Situaci mentora dokládají ještě výpovědi o osobě, které se asistent zodpovídá: většinou řediteli a rodičům (ty uvádějí jen asistenti). Neshoda (asistenta a ředitele), kdo je touto osobou, panuje na 6 školách a na 3 se shodují, ţe to není nikdo. Také názor na to, s kým se o své práci mohou radit, je poměrně roztříštěný, nejčastěji s jednotlivými učiteli, se speciálním pedagogem, s třídním učitelem, s ředitelem atd. Ale shoda v tom, kdo touto osobu je, panuje pouze na 1 škole! Hodnocení práce asistentů padá nejčastěji na hlavu řediteli a speciálnímu pedagogovi. Tyto výpovědi ukazují, že v oblasti kompetencí a zpětné vazbě asistentovi o jeho práci chybí většinou promyšlený systém. Opět se vracíme k funkci případného mentora, který by toto ve své roli zajišťoval a tudíž centralizoval. 7
8 V 1.kole: Otázka kompetencí asistenta pouze na 2 školách asistenti uvádějí jejich srozumitelnost. Na 4 školách uvádějí nesrozumitelnost, nekonkrétnost nebo ţe s nimi nebyli seznámeni (nezformulované). Nejčastěji se objevují jako součást písemné smlouvy. Ohledně předání kompetencí se často objevuje, ţe je nikdo asistentovi nepředal. Nebo to provedl ředitel, ale v těchto školách paradoxně asistenti často uvádějí, ţe nikdo. V 2.kole: Kompetence jsou podle ředitelů většinou písemně formulované mimo pracovní smlouvu, popř. ve smlouvě. Podle asistentů je předal většinou ředitel. Zdá se, že předávání kompetencí nefunguje dobře a je třeba tuto oblast podpořit. Můžeme uvažovat o spojitosti s funkcí mentora, který by byl ze školy a asistenta by mohl uvést do jeho kompetencí. Dostačujícím se nezdá ani uvedení z pozice ředitele. V 1.kole: V otázce vztahu kompetencí asistenta a učitele se ukazuje, ţe se často doplňují, jsou rovnocenné, asistent pomáhá s výukou ostatních ţáků, záleţí na předmětu. U několika učitelů se také objevuje, ţe nahrazuje ţákovi učitele. Opět někteří asistenti zmiňují, ţe kompetence nejsou stanoveny. V 2.kole: Asistenti si většinou myslí, ţe nevykonávají činnosti, které by podle nich byly spíše úkolem učitele, a jsou si spíše jistí v tom, co je v jejich kompetenci a co není. Větší polovina si myslí, ţe nesou za ţáka největší zodpovědnost. V 1.kole: Asistenti komentují respekt k vymezení jejich kompetencí: na 4 školách spíše nerespektují, na 3 spíše ano. V negativních odpovědí se objevuje nepřesné vymezení kompetencí nebo to, ţe neodpovídají realitě. To doplňuje mozaiku, že v této oblasti často chybí důsledné formulování kompetencí, jejich předávání a také dodržování (mentorem). 8
9 Parciální výsledky: Integrace očima asistenta (z výsledků 1.kola) Kompetence asistenta: (graf 1) (kurzíva bez závorky = interpretace, kurzíva v závorce nebo v uvozovkách = citace respondenta) V 6 případech z 10 jsou nějak zformulované (nejčastěji jako součást pracovní smlouvy, na kurzu Rytmu a ústně s učiteli). Zde jejich předání zajistil nejčastěji ředitel/vedení školy, Rytmus nebo osobní domluva s učiteli. Nejčastěji se kompetence asistenta a učitele doplňují, spolupracují, asistent se můţe zapojit jako pomocný učitel v celé třídě. Ale také je zmíněn překryv a to, ţe mnohé by šlo mezi nimi prohodit, ale tyto odpovědi jsou v menšině. Zdá se, že formulace kompetencí mohla mít pozitivní vliv na spolupráci učitel asistent, resp. na její systémovost a funkčnost. Ve 4 případech ale jejich formulace chybí. Samozřejmě v těchto 4 případech nikdo nic nepředal. Jeden asistent dále uvádí, ţe na sebe s učitelem navazují, další ţe mu je podřízen, jiný tvrdí, ţe se překrývají (učitel se nemusí tolik starat). Další asistent uvádí jako výhodu to, ţe ţádný systém nebyl oficiálně stanoven, jelikoţ si to můţe individuálně domluvit s jednotlivými učiteli a je to tak dobré. Zde vztah formulace kompetencí nevystupuje tak jasně ve vztahu k rozdělení kompetencí mezi učitelem a asistenta. Nicméně vidíme, že spolupráce učitel asistent může být v důsledku toho nahodilejší a jednostrannější. Ačkoli všichni asistenti reflektují svou kompetentnost jako dobrou, resp. ţe se snaţí, z předchozích 4 případů si 3 asistenti na něco stěţovali (chybí mi odborné vzdělání, chybí spolupráce s psychologem, chtěla bych návaznost a propojenost systému, být průbojnější ve vztahu s učiteli). Pouze jeden asistent, kde kompetence zformulované byly, zmiňuje nějaké nedostatky (začít si vést záznamy co děláme, mít plán, víc spolupracovat s učiteli, mít jejich plán). Nabízí se úvaha, že nezformulování kompetencí asistenta, nemusí být přímo reflektováno vlastní nekompetentností (mám pocit, že svou práci dělám dobře), nýbrž se odrazí spíše v nedostatku fungování systému, tedy fungování v návaznosti na někoho a něco (učitel, psycholog, systém vzdělávání atd.) 4 asistenti tvrdí, ţe kompetence v praxi fungují (a byly u nich zformulované). Na druhé straně 1 asistent (bez zformulovaných kompetencí) uvádí vyváţený podíl učitele a asistenta. Další 2 asistenti (a 1 měl zformulované kompetence a 1 ne) uvádějí svou samostatnost (odpovědná sama sobě, dělám jak uznám za vhodné). Další (s nezformulovanými kompetencemi) uvádí operativní řešení. Zajímavá je situace u 1 asistenta (který měl zformulované kompetence), který uvádí nefunkčnost integrace (integrace nefunguje, hodili to na mě, bez výměny rolí ). Zdá se, že v pozadí toho, jak kompetence a jejich rozdělení mezi učitelem a asistentem v praxi fungují, může být ještě jiný faktor v kombinaci s ne/zformulováním kompetencí. Nicméně často (4 případy z 10) se zde ukazuje, že asistenti přebírají větší díl odpovědnosti za výuku žáka než učitel a rozdělení kompetencí mezi nimi se zdá méně vyvážené. 9
10 graf 1: kompetence asistenta Kompetence asistenta zformulované (6/10) (součást pracovní smlouvy, na kurzu Rytmu, ústně s učiteli) nezformulované/chybí (4/10) předané (ředitel/vedení školy, Rytmus, osobní domluva s učiteli) nepředané většinou se doplňují s učitelem, méně často překryv nejednotné (navazují, podřízenost, překrývání, nesystémost) reflexe vlastní kompetentnosti bez stížností (5/6) reflexe vlastní kompetentnosti stížnosti (3/4) kompetence v praxi fungují (4/6) x samostatnost, nefunguje (2/6) kompetence v praxi fungují (1/4), samostatný (1/4), operativní řešení (2/4) 10
11 Poradce a zodpovědná osoba: (graf 2) Zajímavé je srovnání toho, kdo vystupuje v roli poradce a kdo v roli hodnotitele. Zatímco v roli poradce (mentora) vystupuje nejčastěji SPC a jen zřídka někdo ze školy, na otázku s kým se mohou radit o plnění kompetencí uvádějí prakticky různé osoby ze školy (učitele, třídního učitele, ředitele, jiného asistenta, méně často také někoho mimo školu SPC, Rytmus, psycholog). Můžeme se na to podívat tak, že SPC bývá zřejmě zdrojem odborných rad a vedení. Zatímco ten, s kým se radí, bývá spíše zdrojem rad a sdílení otázek praktického a každodenního fungování ve škole. Z tohoto pohledu by se ukazovalo jako nevhodné, pokud v obou případech je uváděn jen někdo mimo školu, jelikož ten nemívá dostatečný vhled a vliv na fungování ve škole a asistenta to může určitým způsobem izolovat. Ve 4 případech, kdy poradcem je jen SPC a popř. ještě rodič, uvádějí asistenti, že se zodpovídají sami sobě a jednou že jen rodičům! A 3 asistenti, kteří uvádějí někoho ze školy jako poradce, se zodpovídají opět také někomu ze školy nejčastěji řediteli. Osoby, které asistenty za jejich práci hodnotí a oceňují jsou v 6 případech zčásti i ten,s kým se radí, a ve 4 případech někdo úplně jiný. Nejčastěji je uváděn ředitel. Ve 3 případech je to někdo zcela mimo školu. Otázkou je, zda externí hodnotitel opět nepřispívá k izolovanosti asistenta ve škole. Ten, komu se zodpovídají za svou práci, bývá ve 3 případech nikdo (sám sobě), ve 3 případech někdo mimo školu (rodiče ţáka, Rytmus je zaměstnavatelem), ve 3 případech řediteli, 1 také řediteli i rodičům. Z jiného úhlu pohledu: ve 3 případech jde o stejnou osobu jako hodnotící, ve 3 případech někdo zcela jiný, ve 4 případech stejná osoba a k ní ještě někdo další. Zvláštní je častá neshoda osob. Ukazuje to snad na nedostatek systému a ukotvení role asistenta v hierarchii školy vlivem toho, že se vztahuje odpovědností také k rodičům a případnému externímu zaměstnavateli. V případech, kdy asistent neuvádí nikoho nebo sebe jako osobu, které se zodpovídá, můžeme uvažovat o zvýšené odpovědnosti a případné zátěži na asistenta, zejména v krizových situacích. Celý systém zůstává jako by neuzavřený (chybí manažer). 11
12 graf 2: poradce a zodpovědná osoba poradce a zodpovědná osoba (komu se zodpovídají asistenti) poradce (mentor) SPC, zřídka osoba ze školy poradce pro plnění kompetencí většinou různé osoby ze školy komu se zodpovídají nikomu/sobě (3/10), osoba mimo školu (3/10), řediteli (3/10), řediteli+rodičům (1/10) poradce jen SPC (a rodič) (4/10) zodpovídají se sami sobě, rodičům = osoba hodnotící a oceňující (6/10) (nejvíce ředitel) = osoba hodnotící a oceňující (3/10) poradce jen někdo ze školy (3/10) zodpovídají se osobě ze školy osoba hodnotící a oceňující je jiná (4/10) (3/10 osoba mimo školu) osoba hodnotící a oceňující je jiná (3/10) = osoba hodnotící a oceňující + někdo další (4/10) 12
13 Příprava asistenta a předání práce: (graf 3) 10 asistentů lze rozčlenit na 4 podskupinky podle kontaktu s bývalým asistentem. 1.Ti, co měli kontakt (4 případy), získávali další informace převáţně (3) od rodičů a SPC, absolvovali kurz pro asistenty (3) a byli představeni třídě většinou třídním učitelem. 2.Ti, co neměli kontakt (3), získávali informace jak od školy (ředitel, třídní učitel), tak od rodičů nebo SPC (jednou jen rodiče, jednou jen škola, jednou smíšeně) a dále se 2 z nich připravovali sami, bez cizího organizování a sami se museli seznámit s třídou. Jen v jednom případě byl kurz i představení od třídního učitele. 3.Ti, co znali žáka už předtím (2), získali další informace od rodiče a třídního učitele a jejich příprava byla spíše samostatná, resp. s pomocí kolegů a přátel odborníků. 4.Jeden asistent uvedl, ţe před tím tu jiný nebyl, informace získal zejména od třídního učitele a ředitele a dále se připravoval sám. Z předchozí analýzy můžeme vysuzovat na to, že v některých případech celý proces proběhl více uceleně a úplně (viz 1.podskupina) v porovnání s jinými (2. a 4.podskupinka). Specifikum představuje 3.podskupinka zdá se, jako by fakt, že žáka znali z dřívějška, vytlačil organizovanou přípravu jinou než samostatnou nebo svépomocí a pomocí okruhu známých., jako by toto bylo podceněno, jelikož žáka již znají. Jako příklad velice dobré praxe u jedné asistentky slouţí tato sekvence: několikrát jsem se setkala s bývalou asistentkou, navštívila jsem školu, prohlédla si všechny materiály, od bývalé asistentky jsem získala informace o postižení, povaze, učení a práce s žákyní, od rodičů popis celkové situace, vyšetřeních, nemoci, reakce, učení, od SPC informace z IVP z minulého roku, také absolvovala kurz asistenta a byla uvedena prostřednictvím předchozí asistentky, dětem představena na začátku roku třídním učitelem, schůzka s učiteli. 13
14 Graf 3: příprava a předání práce Příprava a předání práce Měli kontakt s bývalým asistentem (4/10) Neměli kontakt s bývalým asistentem (3/10) Neměli kontakt ale znali žáka z dříve (2(10) Byl prvním asistentem (1/10) Informace od rodičů i SPC (3) Informace jen od ředitele+třídního učitele (1), jen od rodičů (1), smíšeně (i SPC)(1) Informace od rodiče a třídního učitele Informace od třídního učitele a ředitele Kurz pro asistenty (3) Samostatná příprava (2), kurz pro asistenty (1) Samostatná příprava, s pomocí kolegů a přátel - odborníků Samostatná příprava Třídní učitel je představil třídě Sami se museli představit třídě (2) 14
15 Organizace žákovy výuky: (graf 4) Ţáci se nám dělí do 3 podskupinek podle toho, nakolik postupují ve výuce s ostatními. 1.Ti, co postupují bez potíží s ostatními žáky (6 případů), dostávají všechny písemky, úkoly atd. jako ostatní a hlavní roli v tom většinou hraje učitel. Do výuky bývá zapojován bez problému, tak jako ostatní ţáci. Jen v menšině případů (2) výrazně převaţuje podíl asistenta na výuce. Ţáci jsou zapojováni do výuky jako ostatní. Postiţení ţáka (graf 5): 1 LMD, opožděný vývoj řeči, dyslexie, dysgrafie 2 autismus-aspergerův syndrom 3 DMO, na vozíčku, drobná motorika, slabozraký (vidí na 1 oko + dioptrická vada) 4 Aspergerův syndrom 5 DMO, invalidní vozík 6 DMO - spastická dipareza, invalidní vozík, VVV prstů rukou, lehká oční vada 2.Ti, co zčásti postupují se spolužáky (zejména v Čj a M postupují individuálně; 3 případy). spastická kvadruparéza, centrální porucha zraku, stav po apalickém syndromu po tonutí v 1 5-ti letech Williamův syndrom - mentální retardace, srdeční vada, motorika, hypotrofie svalů, 2 důvěřivost 3 lehká mentální retardace, vývojová dysfázie Zapojování do výuky bývá v něčem omezené (např. není zkoušen před třídou, vyvolán jen když se sám přihlásí, v některých předmětech nezapojován vůbec). Ohledně poţadavků výuky se objevuje celá škála přístupů (zadává jen asistent, ve spolupráci s učiteli, písemek a úkolů má méně, ale zadává je učitel, nikomu nevadí, když úkol neodevzdá, standardní požadavky kladené učitelem). Také v přípravě výuky má větší podíl asistent, jelikoţ ţákova výuka vyţaduje více individuálního přístupu, který poskytuje převáţně asistent, učitelé méně. Ve 2 případech se objevuje převáţně frontální výuka. Ve všech 3 případech asistenti uvádějí, ţe jejich kompetence se překrývají s učitelskými. Ţáci bývají vyvoláváni, nikoli však zkoušení (2 případy) a nebo zapojováni alespoň ve většině předmětů (1 případ). 3.Ten, kterému se vůbec nedaří postupovat se spoluţáky (1 případ). 1 opoždění ve vývoji Zde pracuje s ţákem pouze asistent, převaţuje frontální výuka, která není propojována s výukou ţáka, přípravu výuky zajišťuje převáţně asistent, učitelé se ţákovi individuálně nevěnují. Do výuky je zapojován jen vyjímečně a v menšině předmětů. U všech skupin se ale objevuje bezproblémová (dobrá) komunikace. Jak vidíme, odlišnost skupiny 1 a 2 zřejmě tkví také v druhu postižení žáka. Obecně se často traduje, že v pozadí toho, jak se daří žáka zapojovat do výuky, stojí možná náročnost plynoucí z jeho výukových potřeb a tedy z jeho postižení. Tato domněnka však nemusí platit zcela jako první a jediná příčina. Svou roli zde opět hraje celý systém nepřístupnost učitelů učit i jinak než frontálně (viz 2.podskupina), opuštění nebo velká benevolence v kladení nároků na žáka, rostoucí podíl asistenta na výuce žáka, který tím přebírá více kompetencí učitele. A vidíme, že na komunikaci si asistenti až tak nestěžují, zřejmě proto, že systém i takto nastavený nějak poběží. Zatímco u 1.skupinky jsou kompetence učitele a asistenta převáţně v doplňujícím se vztahu, u 2.skupinky se objevuje překrývání kompetencí. U 3.skupinky se objevuje vztah podřízenosti. Tedy v případě 2. a 3.skupinky je integrace zřejmě náročnější a tudíž se větší zátěž přesunuje na asistenta. 15
16 Graf 4: organizace ţákovy výuky Organizace žákovy výuky Žák postupuje bez potíží s ostatními žáky (6/10) Zčásti postupuje se spolužáky (3/10) (individuálně zejména v ČJ a M) Vůbec se mu nedaří postupovat se spolužáky (1/10) Dostávají všechny písemky, úkoly aj. jako ostatní, hlavní role - učitel Některé požadavky výuky jsou vynechány Nezmíněny žádné Do výuky zapojován bez problémů jako ostatní Do výuky zapojován omezeně Není zapojován do výuky Hlavní role učitele ve výuce (4/6) Větší podíl asistenta ve výuce i přípravě Výuku i přípravu zajišťuje jen asistent Kompetence učitele a asistenta se doplňují Kompetence učitele a asistenta se překrývají Vztah podřízenosti učiteli 16
17 graf 5: postiţení ţáka Druh postižení žáků s ohledem na předchozí diagram 1LMD, opožděný vývoj řeči, dyslexie, dysgrafie 2autismus-aspergerův syndrom 3DMO, na vozíčku, drobná motorika, slabozraký (vidí na 1 oko + dioptrická vada) 4Aspergerův syndrom 5DMO, invalidní vozík 6DMO - spastická dipareza, invalidní vozík, VVV prstů rukou, lehká oční vada 1spastická kvadruparéza, centrální porucha zraku, stav po apalickém syndromu po tonutí v 5-ti letech 2Williamův syndrom - mentální retardace, srdeční vada, motorika, hypotrofie svalů, důvěřivost 3lehká mentální retardace, vývojová dysfázie 1opoždění ve vývoji Žák postupuje bez potíží s ostatními žáky Zčásti postupuje se spolužáky (individuálně zejména v ČJ a M) Vůbec se mu nedaří postupovat se spolužáky 17
18 ZÁVĚRY A DISKUZE V závěrečné diskuzi o získaných výsledcích bychom se rádi vrátili k pozici mentora (poradce). Připadá nám tato funkce klíčová a ústřední pro fungování asistenta jako součásti školy. Mentor pro nás znamená osobu, která předně nesupluje funkci SPC jako odborného poradce, nýbrţ funguje jako podporující osoba pro funkci asistenta. Tudíţ by jím měla být osoba z řad pracovníků školy, dostatečně pedagogicky zkušená, se stabilní silnou pozicí v pedagogickém sboru školy, která by fungovala jako opora pro asistenta a poradce pro kaţdodenní fungování. Zdá se, ţe taková funkce se na mnohých školách etabluje jaksi polooficiálně, smíšeně s dalšími funkcemi a rolemi. Máme za to, ţe její oficiální určení by napomohlo zlepšení systému práce asistenta v mnohých oblastech, které zdá se potřebují cílenější podporu. Co se týče metodologických úskalí, uvědomujeme si, ţe v daném výzkumu se jich objevila celá řada. Ať uţ se jedná o způsob výběru vzorku, který nemůţeme povaţovat za reprezentativní pro celou republiku (tudíţ ani výsledky nelze přímo zobecňovat). Navíc se zde jistě podílel efekt dobrovolného samovýběru škol. Poněkud problematická je i věrohodnost získaných odpovědí, jelikoţ nemusí přesně odpovídat realitě školy. Jde o subjektivní názory z dotazníku. Nicméně i přes tyto a další moţné výhrady celý výzkum ukazuje zajímavé výsledy a můţe naznačit směr dalšího úsilí v procesu integrování na školách. Námětem k dalšímu zkoumání by se mohly stát jednotlivé části standardů a sice jinými metodami (např. pozorování, rozbor dokumentů) a na jiném vzorku. Dále by bylo zajímavé věnovat se např. oblasti přechodu absolventů integrované výuky do dalších škol nebo do zaměstnání v porovnání se ţáky ze speciálních škol apod. Dalších témat by se našla celá řada. Literatura: Michalík, J. (2005). Školská integrace žáků s postižením na základních školách v České republice. Olomouc: Univerzita Palackého. Smékalová, E. (2004). Vybrané problémy školské integrace a jejich psychologické aspekty. Nepublikovaná disertační práce. Olomouc: Univerzita Palackého. Booth, T., Ainscow, M. (2002). Index for Inclusion: developing learning and participation in schools. Bristol: CSIE. 18
Koordinátor integrace a integrační tým: situace jejich fungování na ZŠ Mgr. Filip Abramčuk
Koordinátor integrace a integrační tým: situace jejich fungování na ZŠ Mgr. Filip Abramčuk SPI o.s. Rytmus, Hálkova 4, 120 00 Praha 2 email: filipa@rytmus.org, philip.abra@seznam.cz Abstrakt: Koordinátor
VíceStandardy inkluzívního vzdělávání
Standardy inkluzívního vzdělávání I. Příprava školy na inkluzívní vzdělávání Škola se v rámci přípravy na inkluzi zaměřuje na přípravu pedagogů, žáků a spolužáků, rodičů a na přípravu prostředí a podmínek
VíceZákladní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga
Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci
VíceModelový systém podpory integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných ZŠ
Modelový systém podpory integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných ZŠ Projekt realizovaný v rámci JPD 3, spolufinancovaný ESF, státním rozpočtem ČR a rozpočtem HMP Cílem je vytvořit
VíceSeznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření.
Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření. 1 Příloha číslo 1: DOTAZNÍK K INKLUZIVNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ pro výchovné poradce Dobrý den,
VícePříloha č. 2: Doporučený postup zpracování individuálního vzdělávacího programu
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Doporučený postup zpracování individuálního vzdělávacího programu Příloha č. 3: Doporučená rámcová struktura individuálního vzdělávacího programu 8 Příloha
VíceINTEGRACE OČIMA ASISTENTA
INTEGRACE OČIMA ASISTENTA ASISTENT PEDAGOGA versus OSOBNÍ ASISTENT Asistent je zaměstnancem školy výhody: je součástí pedagog.sboru je více zapojován do dění ve škole má práva i povinnosti jako ostatní
VíceHodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.
Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající
VíceKlíčové aktivity projektu. KA 3 Praktické kompetence pro začínající pedagogy
Klíčové aktivity projektu KA 3 Praktické kompetence pro začínající pedagogy Podrobný popis realizace klíčové aktivity Cílová skupina (začínající pedagogičtí pracovníci středních zemědělských a lesnických
VíceMetodická zpráva č. 1 vyhodnocení
Metodická zpráva č. 1 vyhodnocení Zpracoval: Michal Nesládek, Libor Nentvich 02/2018 V tomto textu je uvedeno vyhodnocení metodické zprávy č. 1, kterou zpracovávali metodici ve školách zapojených v projektu
VíceManagement prodeje motorových vozidel
Střední škola André Citroëna Boskovice, příspěvková organizace Dodatek č. 1. ke Školnímu vzdělávacímu programu Management prodeje motorových vozidel RVP oboru vzdělání: 64-41-L/51 Podnikání Platnost od
VíceSměrnice. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. do škol a školských zařízení
Směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č.j.: 13 710/2001-24 ze dne 6.6.2002 Ministerstvo školství,
VíceDoplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA
TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou
VíceDODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU
Základní škola a Mateřská škola Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Číslo jednací: 30/VIII-16 Nabývá účinnosti dne 1. 9. 2016 Schváleno školskou
VíceMgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog
Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů
VícePlán práce výchovného poradce Základní a mateřská škola Staré Město
Plán práce výchovného poradce 2018 2019 Základní a mateřská škola Staré Město I. Úkoly vyplývající z vyhlášky 72/2005 o poskytování poradenských služeb na školách Systematické a dlouhodobé sledování a
VícePrávní ukotvení ve školství. Jak jednat v problematických situacích
Dnešní program 16:00 17:30 Vyuţití poradenského systému pro řízení lidských zdrojů, řešení konkrétních problémových situací 17:30 17:50 přestávka 17:50 18:35 Jak obnovit podmínky pro ŘLZ ve třídě (práce
VíceAUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE)
AUTOEVALUACE ŠKOLY A HODNOCENÍ ŽÁKŮ Před tvorbou školního vzdělávacího programu byly využívány dílčí kroky a nástroje evaluace a autoevaluace podle dokumentu zpracovaného školou Struktura a kriteria vlastního
VíceZAČÍNAJÍCÍ UČITEL VE ŠKOLSKÉ
ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL VE ŠKOLSKÉ PRAXI RNDr. Jaroslav Honza, CSc. Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola knihovnických, informačních a sociálních služeb, Brno, Kotlářská
VíceVI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY
PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Hodnocení žáků školy je běžnou činností, kterou učitel ve škole vykonává po celý školní rok. Je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího
Více1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.
VícePROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?
ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky
VíceKONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole
KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika
VíceStatut školního poradenského pracoviště
Základní škola Morkovice, příspěvková organizace 17. listopadu 416, 768 33 Morkovice-Slížany telefon: 573 370 023, e-mail: skola@zsmorkovice.cz, IČO: 708 749 30 Statut školního poradenského pracoviště
VíceMohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?
Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky
VícePŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY
Pracovní konference: MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A ŠKOLSTVÍ PŘI ZAČLEŇOVÁNÍ DĚTÍ DO BĚŽNÝCH ŠKOL Ostrava, 11.1.2012 PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Leona Nováková
VícePředškolní vzdělávání
Mateřská škola a základní škola speciální Diakonie ČCE Praha 5 Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 identifikátor právnické osoby : 600 021 033 IČ : 71197613 Zřizovatel : Diakonie Českobratrské církve evangelické
VíceKLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín
KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom
VíceKoncepce školního poradenského pracoviště. Základní škola Zruč nad Sázavou Mgr. et Bc. Ivana Stará
Koncepce školního poradenského pracoviště Základní škola Zruč nad Sázavou Mgr. et Bc. Ivana Stará 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské pracoviště (dále jen ŠPP) poskytuje bezplatné
VíceKONCEPCE DOMÁCÍ PŘÍPRAVY
Základní škola Liberec, Švermova 403/40, příspěvková organizace KONCEPCE DOMÁCÍ PŘÍPRAVY Sídlo: Švermova 403/40, Liberec 10 Schválila: Vypracovala: Mgr. Jarmila Hegrová, ředitel školy Mgr. Jarmila Hegrová,
VícePříloha 1 Žádost zaslaná vybraným ZŠ pro sluchově postižené
Seznam příloh Příloha 1 Žádost zaslaná vybraným ZŠ pro sluchově postižené Váţená paní ředitelko/ Váţený pane řediteli, obracím se na Vás s prosbou týkající se moţnosti náhledů při výuce na Vaší škole.
VíceŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE
ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:
VíceINKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI:
INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI: Školské poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních Školní psycholog, školní speciální pedagog Mgr. Pavla Kubíčková Školní speciální pedagog, speciální pedagog
Vícec) Kompletní znění dotazníku přístupného z přímého odkazu rozeslaného v u:
Příloha č. 1: Dotazník a) Průvodní dopis rozeslaný emailem (ředitelky MŠ v Praze z internetové databáze) Dobrý den, Vážená paní ředitelko, zdravím a obracím se na Vás s žádostí o vyplnění dotazníku k mé
VíceDodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek
Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Škola: Heřmánek Praha, základní škola Ředitelka školy: Mgr. Miroslava Adamcová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 byl projednán školskou radou dne: 29.
Více3. Charakteristika školního vzdělávacího programu
3.1 Zaměření školy 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Školní vzdělávací program Škola bránou do života vychází 1. z RVP pro gymnázia 2. z potřeby připravit gymnaziální studenty co nejlépe
VíceMgr. Lenka Bittmannová SPC při Národním ústavu pro autismus
Mgr. Lenka Bittmannová SPC při Národním ústavu pro autismus Poruchy autistického spektra patří mezi nejzávažnější poruchy dětského mentálního vývoje jsou pervazivní, všepronikající vrozené, neléčitelné
VíceMateřská škola Úsilné
Mateřská škola Úsilné Úsilné 43, České Budějovice 370 10 Dodatek Školního vzdělávacího programu Studánky víly Rozárky Tímto dodatkem se od 1. 9. 2017 doplňuje školní vzdělávací program Mateřské školy Úsilné
VíceOblasti k získávání údajů k hodnocení školní práce. v MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené, Riegrova l. České Budějovice
Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, České Budějovice, Riegrova ul. Oblasti k získávání údajů k hodnocení školní práce v MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené, Riegrova l České
VíceProgram poradenských služeb ve škole. Strategie předcházení školní neúspěšnosti
Program poradenských služeb ve škole Strategie předcházení školní neúspěšnosti Program poradenských služeb ve škole strategie předcházení školní neúspěšnosti Standardní činnosti výchovného poradce Škola
VíceAplikace a programování osobních počítačů
Střední škola André Citroëna Boskovice, příspěvková organizace Dodatek č 1. ke Školnímu vzdělávacímu programu Aplikace a programování osobních počítačů Obor vzdělání: 18-20-M/01 Informační technologie
VíceSTRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY
Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, příspěvková organizace STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Oblast 1.Podmínky ke vzdělávání Podoblast 1.1 Lidské zdroje 1.2 Materiální zdroje 1.3 Finanční zdroje
VícePRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014
PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění
VícePrezentace závěrů z výzkumu. Podpora sociálních a emočních dovedností u dětí předškolního věku ze znevýhodněného nebo kulturně odlišného prostředí
Prezentace závěrů z výzkumu Podpora sociálních a emočních dovedností u dětí předškolního věku ze znevýhodněného nebo kulturně odlišného prostředí 1. popis vzorku Pracovní pozice Pracovní pozice Česká republika
VíceCíle výzkumu. Výzkumné otázky:
Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné
VíceVýstupy z dotazníkového šetření mapujícího rizikové chování v pražských školách z pohledu pedagogů
Výstupy z dotazníkového šetření mapujícího rizikové chování v pražských školách z pohledu pedagogů Průzkum realizovalo Centrum sociálních služeb Praha odd. Pražské centrum primární prevence. Ve spolupráci
VíceDOTAZNÍK ASISTENTA PEDAGOGA
DOTAZNÍK ASISTENTA PEDAGOGA Dobrý den, chtěla bych Vás tímto požádat o spolupráci při vypracovávání mé diplomové práce zabývající se skupinovou integrací žáků se specifickými vývojovými poruchami chování
VíceŽáci -Výzdoba školy se mi líbí
Autoevaluace ZŠ, Praha 13, Klausova 2450, 155 00 Praha 5 Velká Ohrada Rozhodli jsme se provést autoevaluaci školy prostřednictvím žáků, učitelů i rodičů přesto, že již není povinná. Chtěli jsme však zpětnou
VíceZabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Charakteristika Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích potřeb nebo k uplatnění a užívání svých
VíceEVALUACE KIMATU ŠKOLY
EVALUACE KIMATU ŠKOLY 1 Cíle evaluačního šetření C 1: Zjistit, zda na základě vyhodnocených dat škola splňuje charakteristiku příjemného klimatu školy. C 2: Zjistit, jak charakterizují školní klima ţáci
VíceŠkolní poradenské pracoviště
Školní poradenské pracoviště Od listopadu 2011 pracoval ve škole poradenský tým ve složení výchovný poradce, metodik prevence a školní psycholog. Fungovala také velmi úzká spolupráce s učiteli, zákonnými
VíceAgropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán
Střední odborná škola, Stříbro, Benešova 508 Benešova 508, 349 01 Stříbro IČO: 68783728, DIČ: CZ68783728, REDIZO: 600 009 980 tel: +420 374 630 210, email: skola@sosstribro.cz, www.sosstribro.cz Agropodnikání
Více6. SEZNAM PŘÍLOH: Příloha č. 1 Žádost o provedení pedagogického výzkumu na škole
6. SEZNAM PŘÍLOH: Příloha č. 1 Žádost o provedení pedagogického výzkumu na škole Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Příloha č. 5 Informovaný souhlas rodičů Dotazník 1. společná část Dotazník pro žáky
VíceIntegrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út
Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním
VíceIndividuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov
Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída
VíceHodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace
6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem
VíceSetkání ředitelů a metodiků škol zapojených v projektu KIPR dne
Setkání ředitelů a metodiků škol zapojených v projektu dne 20. 9. 2017 Ing. Jana Drahošová, LL.M., MBA Základní škole pro zrakově postižené, Praha 2 nám. Míru 19 Cíl setkání seznámení s projektem druh
VíceTIP Mnoho dalších informací najdete ve studii L. Drotárová. Asistent pedagoga stav v ČR 2006. Praha 2006.
26. Asistent pedagoga Téma: systémová podpora Anotace Asistent pedagoga se v posledních letech ukazuje jako jedno z nejlépe fungujících vyrovnávacích a podpůrných opatření, které se velice dobře osvědčuje
VíceMetodické setkání zástupců škol KIPR
Metodické setkání zástupců škol Novela vyhlášky č.27/2016sb., Novely vyhlášky č. 27/2016 Sb.,-č.1 A) tzv. letní novela - platnost od září, některá ustanovení platnost od 1. 9. a od 1.12. 2017 10-PLPP 13
VíceŠkolní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená.
6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 6.1. Hodnocení žáků 6.1.1. Obecné zásady hodnocení Hodnocení žáků se řídí legislativními normami (školský zákon 561/2004 Sb., vyhláška č. 48/2005 Sb., aj.) a na úrovni
VíceZákladní škola logopedická s. r. o., Paskovská 65/92, 720 00 Ostrava-Hrabová Minimální preventivní program Strana: 1/8
Strana: 1/8 1. Základní údaje o škole Název a adresa školy, pro Základní škola logopedická s.r.o., kterou platí tento MPP Jméno a příjmení ředitele Mgr. René Macháč Telefon na ředitele 596 735 470 E-mail
Více2. Charakteristika vzdělávacího zařízení
2. Charakteristika vzdělávacího zařízení 2.1. Charakteristika školy Umístění a vybavení školy Naše Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Pionýrů 2352, Frýdek-Místek, příspěvková organizace se
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceHospitační záznam PV
Základní údaje o hospitaci Typy sledovaných činností o spontánní o řízené o pobyt venku o odpolední činnosti o jiné - jaké Komentář k otázce: Hospitační záznam PV Vzdělávání probíhalo v integrovaných blocích
VíceInkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz
VíceZákladní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I
Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské
VícePROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2017/2018
PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2017/2018 vypracovala: Mgr.Martina Kuštová výchovná poradkyně 1 1. Základní legislativní rámec výchovného poradenství Výchozím dokumentem je školský zákon č. 561/2004
VíceŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE
Střední škola, základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené Olomouc, Kosmonautů 4 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE 2012-2016 Zpracoval: Mgr. Václav Voják, školní metodik prevence Datum: 31. 8. 2012
VíceZávěrečná zpráva z Pilotního projektu Pracovník pro recyklaci
Vyhodnocení plnění Politiky druhotných surovin České republiky za období 2014 až 2016 Příloha č. 10 Závěrečná zpráva z Pilotního projektu Pracovník pro recyklaci Závěrečná zpráva z pilotního ověřování
VíceSMYSLUPLNOST AUTOEVALUACE ŠKOLY OČIMA ČESKÝCH ŘEDITELŮ A UČITELŮ. Mgr. Lucie Procházková Manažerka pro výzkum a analýzy projektu Cesta ke kvalitě
CESTA KE KVALITĚ SMYSLUPLNOST AUTOEVALUACE ŠKOLY OČIMA ČESKÝCH ŘEDITELŮ A UČITELŮ Mgr. Lucie Procházková Manažerka pro výzkum a analýzy projektu Cesta ke kvalitě Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské
VíceČ e s k á š k o l n í i n s p e k c e. Č. j. 121 282/98-11018 Inspektorát č. 12-Brno INSPEKČNÍ ZPRÁVA
Č e s k á š k o l n í i n s p e k c e Č. j. 121 282/98-11018 Inspektorát č. 12-Brno Signatura: al1cs101 Okresní pracoviště Blansko INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola / škol. zařízení: (přesný název, pod kterým je
VíceMgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha, 23. 10. 2013
Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor Praha, 23. 10. 2013 OBSAH 1. Příprava a realizace mezinárodních výzkumů v počátečním vzdělávání a v oblasti celoživotního učení 2. Národní systém inspekčního
VíceČ E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: / Oblastní pracoviště č.13 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. PhDr. Milan Just MŠMT ČR ŠÚ Olomouc
Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 132 93/99-11017 Oblastní pracoviště č.13 Signatura: am2ws203 Okresní pracoviště Olomouc INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Gymnázium Olomouc - Hejčín, Tomkova 45 Tomkova
VíceDĚTSKÝ DOMOV, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A ŠKOLNÍ JÍDELNA
DĚTSKÝ DOMOV, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A ŠKOLNÍ JÍDELNA Sídliště Míru 40, HORNÍ PLANÁ 382 26, IČO 60084413 PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE Školní rok 2016/2017 č. j. 787/2016 Práce výchovného poradce se řídí: Příloha
VíceMonitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah
Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah 1. Základní údaje o sledování... 2 2. Souhrnné výsledky šetření v roce 2009... 3 2.1 Výsledky zjištěné
VíceVzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami II. Mgr. Jiří Merta
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami II. Mgr. Jiří Merta Obsah setkání: Úprava očekávaných výstupů vzdělávání Úprava obsahu vzdělávání Asistent pedagoga Intervence Úprava očekávaných výstupů
VícePOSTUP PŘI REALIZACI INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ŠKOLY Platnost od: Schválil/a:
1. Legislativní východiska Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ( Školský zákon) ve znění pozdějších předpisů. Platné metodické prováděcí předpisy.
VíceMateřská škola a základní škola speciální Diakonie ČCE Praha 5 - Stodůlky. Výroční zpráva školní rok 2006-2007
Mateřská škola a základní škola speciální Diakonie ČCE Praha 5 - Stodůlky Výroční zpráva školní rok 2006-2007 Mateřská škola a základní škola speciální Diakonie ČCE Praha 5 Vlachova 1502, 155 00 Praha
VíceŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ Gymnázium Hejčín
ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ Gymnázium Hejčín Tým ŠPP Školní psycholog a koordinátor: Mgr. Kateřina Drahá Metodik prevence: Ing. Mgr. Hana Vacková Výchovný poradce: RNDr. Pavlína Hartmannová Kontakty Školní
VícePLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015
PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se
VíceProjektová výuka v mateřské škole a její možnosti
Projektová výuka v mateřské škole a její možnosti Projektová výuka v mateřské škole a její možnosti B C. L E N K A P O L Á Š K O VÁ W W W. M S V P R A X I. C Z Na co dnes získáte odpověď Jakým způsobem
VíceTMZ 7: Asistenti pedagoga na školách, kde je realizován projekt RAMPS VIP III. Mgr. Jana Mrázková PhDr. PaedDr. Anna Kucharská, PhD. Praha, 25.9.
TMZ 7: Asistenti pedagoga na školách, kde je realizován projekt RAMPS VIP III Mgr. Jana Mrázková PhDr. PaedDr. Anna Kucharská, PhD. Praha, 25.9.2013 Tematická metodická zpráva č. 7 - ŠSP realizace květen,
VícePracovní náplň školního psychologa
Pracovní náplň školního psychologa pedagogicko-psychologické poradenství ve škole spolupráci členů školního poradenského pracoviště a jeho komunikaci s vedením školy spolupráci členů školního poradenského
VíceVÝSTUPNÍ ZPRÁVA Ukázka nové 360 zpětné vazby
www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Ukázka nové 60 zpětné vazby Monika Ukázková monikaukazkova@tcconline.cz. listopadu 06 ÚVOD Tato zpráva je výstupem 60 zpětné vazby, která byla realizována společností TCC
VíceKlima školy - varianta pro rodiče
Základní škola a Mateřská škola Neznašov Klima školy - varianta pro rodiče výsledek dotazníkového šetření Název dotazníku: Klima školy - 2015/2016 (červen) Datum: 26. 05. 2016 Graf 1: Celkový přehled školy
VíceKA01 ŘÍZENÍ ŠKOLY ORGANIZAČNÍ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Bc. Irena Tlapáková 1 poznámka ÚVOD Žijeme v době, která sebou nese nejen převratné úspěchy na poli vědy a techniky,
VíceVyužití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik
Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět
VíceZkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků. Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402
Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402 Opravdu zkušenosti? zahájení dotazníkových šetření v roce 2004 při zahájení prací na ŠVP pravidelná zadávání
VíceDítě v předškolním věku a naplňování klíčových kompetencí pohledem pedagogů a v porovnání s předškolním kurikulem Jarmila Hořejší
Téma disertační práce: Dítě v předškolním věku a naplňování klíčových kompetencí pohledem pedagogů a v porovnání s předškolním kurikulem Jarmila Hořejší Obsah 1. Hlavní cíl 2. Návaznost dizertační práce
VíceGymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14
Gymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14 Dodatek č. 1 ke všem školním vzdělávacím programům: TRADITIO LAMPADIS Čtyřleté všeobecné studium Osmileté studium s matematickou profilací Osmileté všeobecné studium
VíceANALÝZA KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI DĚTÍ A ŽÁKŮ - MOŽNOSTI V DIAGNOSTICE VÝVOJE ŘEČI
ANALÝZA KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI DĚTÍ A ŽÁKŮ - MOŽNOSTI V DIAGNOSTICE VÝVOJE ŘEČI VÝCHODISKA Potřeba včasné a kvalitní speciálně pedagogické diagnostiky Zhodnocení stavu komunikační schopnosti Východisko
VíceIntegrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1
Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Edukace žáka s PAS Vzdělávání žáků s PAS (v ČR 5tis.) - Zkušenosti MŠ, ZŠ, SŠ tradice - Co po ukončení školy????
VíceSystémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci
Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003 Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Partner projektu: Člověk v tísni, o. p. s. 1 Východiska: o Právní
VíceMartin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz
INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů
VíceNárodní ústav pro vzdělávání Valtice, (4) Posuzovací archy
Národní ústav pro vzdělávání Valtice, 10.4.2012 Ověřování a standardizace evaluačních nástrojů (4) Posuzovací archy Kateřina Vlčková Institut výzkumu školního vzdělávání, Katedra pedagogiky Pedagogická
VíceŠkolní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010
Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva
VíceCo je SOCIOKLIMA? komplexní online diagnostika školních tříd
Co je SOCIOKLIMA? komplexní online diagnostika školních tříd nástroj pro běţnou pedagogickou praxi online dotazníky: obrázkové, textové zdroj komplexních informací o ţákovi, školní třídě, škole, regionu,
VíceEdukátor učitel TV Ondřej Mikeska
Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé
VíceINSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Ústí nad Labem, Neštěmická 787/38, příspěvková organizace. Neštěmická 787/38, 400 07 Ústí nad Labem
Česká školní inspekce Ústecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Ústí nad Labem, Neštěmická 787/38, příspěvková organizace Neštěmická 787/38, 400 07 Ústí nad Labem Identifikátor: 600 085 635 Termín
VíceKONFERENCE PROJEKTU CESTA KE KVALITĚ. Zpracovala: Petra Nosková
KONFERENCE PROJEKTU CESTA KE KVALITĚ Zpracovala: Petra Nosková Základní škola, Jablonec nad Nisou, Liberecká 1734/31, příspěvková organizace Odloučená pracoviště: Polní 10 a J. Hory 33, Jablonec nad Nisou
Více