RODIČOVSKÁ SKUPINA PRO RODIČE DĚTÍ S VYSOKOFUNKČNÍM AUTISMEM A ASPERGEROVÝM SYNDROMEM zkušenosti z praxe v APLA Praha a Střední Čechy, o.s.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "RODIČOVSKÁ SKUPINA PRO RODIČE DĚTÍ S VYSOKOFUNKČNÍM AUTISMEM A ASPERGEROVÝM SYNDROMEM zkušenosti z praxe v APLA Praha a Střední Čechy, o.s."

Transkript

1 RODIČOVSKÁ SKUPINA PRO RODIČE DĚTÍ S VYSOKOFUNKČNÍM AUTISMEM A ASPERGEROVÝM SYNDROMEM zkušenosti z praxe v APLA Praha a Střední Čechy, o.s. Základní údaje o rodičovských skupinách Roman Pešek Článek shrnuje zkušenosti z půlroční (červen až prosinec 2011) realizace rodičovských skupin pro rodiče dětí s vysokofunkčním autismem a Aspergerovým syndromem. Rodičovské skupiny probíhaly v terapeutickém středisku Asociace pomáhající lidem s autismem (APLA Praha, Střední Čechy, o.s.) v ul. Chodská 23, Praha 2 každé pondělí od do hod. Jednalo se o dvě paralelně probíhající skupiny, kde každá se scházela jedenkrát za 14 dní (každá skupina se sešla celkem 12krát). První skupina byla určená pro rodiče dětí do 16ti let, druhá pro rodiče dětí starších 16ti let. Skupiny byly polootevřené, mohli do nich po předchozí konzultaci s terapeuty průběžně vstupovat noví rodiče. Celkem bylo do obou skupin přihlášeno 21 rodičů (z toho 3 muži), ale všichni rodiče do skupin pravidelně nedocházeli, v průměru se každé skupiny účastnilo 6 rodičů. Rodičovské skupiny byly tematicky orientované a vedené (moderované) psychoterapeuty Mgr. Romanem Peškem a Mgr. Veronikou Madler. Teoretická východiska a mechanismy účinku rodičovských skupin Výsledky některých výzkumů ukázaly, že rodiče dítěte s poruchou autistického spektra jsou vystaveni většímu stresu než rodiče dítěte s mentálním postižením či trpícím nevyléčitelnou nemocí. U matek dětí s autismem je zaznamenán sklon k depresím, úzkostným poruchám a psychosomatickým nemocem v prokazatelně vyšší míře, než je tomu u matek normálně se vyvíjejících či mentálně postižených dětí (Thorová, 2006). V rámci skupinové terapie působí úlevně a léčebně několik faktorů (Kratochvíl, 2001). Rodičovskou skupinu (RS) lze považovat za určitou formu skupinové, do značné míry svépomocné psychoterapie. Na rodiče, kteří se účastní rodičovských skupin, působí především tyto činitelé: Členství v rodičovské skupině Pocit společenství a sounáležitosti ( Jsem mezi svými., Jsme na jedné lodi. ) snižuje pocit osamění a míru sociální izolace, kterou může vyvolat pocit výlučnosti z vlastnění určitého problému. Mnoho rodičů opakovaně hovoří o tom, že nikdo, kdo nemá jako oni podobnou zkušenost s dítětem s Aspergerovým syndromem (AS), je nemůže nikdy dostatečně dobře pochopit. Emoční podpora Na RS se účastníci nachází v prostředí psychologického bezpečí, které vytváří tím, že si vzájemně naslouchají, vyjadřují si empatii a dodávají si naději pro další zvládání jejich specifických potíží. Sebereflexe, sebeprojevení a odreagování Bezpečná, vstřícná a laskavá atmosféra na RS podněcuje k otevřenému sebeprojevení skrytých myšlenek, zážitků, obav a přání. Uvolnění emočního napětí spojeného s úzkostnými myšlenkami či představami (např. strach z budoucnosti, Co bude s mým dítětem, až umřu? )

2 má úlevný účinek. Na negativní sebeodhalení obvykle spojené s pocity viny (např. Včera jsem jeho chování už nemohla vydržet a začala jsem na něj hrozně křičet? ) ostatní rodiče zpravidla reagují s porozuměním a podporou, což má pro rodiče, který mluvil, rovněž terapeutický efekt. Předávání informací, učení se užitečným psychosociálním dovednostem Rodiče si vzájemně předávají užitečné informace (např. o školách vhodných pro jejich dítě, o sociálních dávkách aj.) a vyzkoušené dovednosti (např. jak zvládat agresivní chování dítěte, jak zvládat vlastní nepříjemné myšlenky a emoční stavy, jak asertivně jednat s cizími lidmi, na které dítě reaguje neadekvátně aj.). Tyto poznatky rodiče získávají nasloucháním a pozorováním druhých rodičů, a rozšiřují si tak repertoár různých způsobů chování pro různé obtížné psychosociální situace. Odborné vzdělávání rodičů v rámci skupiny je důležitým faktorem. Např. rozborem videozáznamů interakcí rodičů s jejich dítětem se došlo k závěru, že vzhledem ke specifickým potížím dětí v komunikaci, abnormálním emočním reakcím a zvláštnostem v jejich chování, se rodiče často dopouští chyb, které interakci znesnadňují. Jde např. o příliš složitý komunikační styl, nedostatečný důraz na neverbální komunikaci, přeceňování schopností dítěte aj. (Thorová, 2006). Zpětná vazba Zpětná vazba znamená, že člověk dostává informaci od druhých, jak na ně působí. Taková informace může být zdrojem řady cenných poznatků o nás, které nám nejsou přímo dostupné. Během RS se projevuje zpětná vazba neverbálně (např. aktivní naslouchání, pokyvování hlavou) nebo způsobem verbálním - pozitivní zpětná vazba může znít např. Já s tím, co bylo právě řečeno, souhlasím, ještě k tomu chci dodat, že, záporná zpětná vazba může být vyjádřena např. Já si o tom myslím něco jiného, protože. Náhled Náhled (vhled) znamená jasnější a přesnější chápání dříve neuvědomovaných souvislostí mezi určitým myšlením a následným chováním. Tohoto pochopení se rodičům dostává pomocí sebereflexe, sebeprojevení a zpětné vazby. Urychlení procesu přijetí a vyrovnání se s postižením dítěte Rodič, který se nachází ve více obtížných fázích svého emočního prožívání, se na skupině setkává s inspirativními, více pozitivními modely myšlení a chování. Tyto vzory pozoruje, může je napodobovat, a to u něj urychluje proces přijetí nepříjemných skutečností spojených s jeho dítětem. Navíc ti, kdo jsou se situací svého dítěte více smíření, jsou pozitivně motivováni respektem a uznáním od druhých rodičů. Pomáhání druhým Pro RS je příznačné to, že jeden rodič pomáhá druhému. Když rodič do RS vstupuje, je zpravidla nejistý, neví, co má očekávat. Později začne pociťovat, že může být potřebný pro druhé. Tím, že učiní svůj život více užitečným ve skupině, a to i přes své problémy, dává to jeho životu další smysluplný rozměr a to mu může pomáhat překonávat jeho vlastní překážky. Posílení sítě podpůrných sociálních vztahů RS jsou pro rodiče vhodným zdrojem seznámení se s novými lidmi, kteří mají podobné zkušenosti, problémy, zájmy a cíle. To je důležité zejména pro ty rodiče, kteří mají ve svém okolí jen omezený počet osob, se kterými mohou své potíže v bezpečném prostředí otevřeně sdílet.

3 Emoční reakce rodičů a metoda kognitivní restrukturalizace K. Thorová (2006) uvádí nejčastější emoční reakce rodičů, kteří pečují o své autistické dítě. Všechny tyto emoční fáze nemusí prožívat všichni rodiče, fáze se nemusí objevovat postupně, ale nahodile se mohou střídat, mají různou intenzitu. První reakcí bývá šok, který často následuje po sdělení diagnózy dítěte. Na šok obvykle nasedají obranné, pro psychiku ochranné mechanismy popření a vytěsnění, kdy rodiče zpochybňují nebo úplně ignorují sdělená fakta. Poté může následovat fáze smlouvání či vyjednávání, kdy rodiče nechtějí přijmout fakt, že autismus je jen obtížně terapeuticky ovlivnitelný a jako tonoucí se stébla chytá tak i oni úporně hledají iracionální naději v alternativních, nejednou pochybných léčebných metodách. Následuje depresivní období, kdy se střídají zlost (na sebe, na dítě, na ostatní, na osud) s pocity viny, objevují se strach z další budoucnosti dítěte, beznaděj, rezignace, sebelítost. Takové emoční prožívání se může negativně promítat i do partnerských i jiných mezilidských vztahů, vznikají konflikty, které psychický stav rodiče mohou dále zhoršovat. Po různě dlouhé době u mnoha rodičů začíná převažovat smíření (vyrovnání, přijetí) charakterizované racionálními postoji a očekáváními, přizpůsobením se dané situaci, popř. určitým přebudováním životních hodnot. V průběhu RS byly výše uvedené fáze prožívání pozorovatelné u mnoha rodičů. Často se objevovala emoce strachu vyvolávaná myšlenkami typu Co s ním bude dál?, Hlavně, aby ho nevyhodili z práce., Kdo se o něj bude starat, až budu stará, až umřu?. Podobné otázky byly u několika rodičů z první mladší skupiny také hlavní motivací, aby na vlastní žádost přestoupili do skupiny rodičů starších dětí a dozvěděli se od nich, jak se stav a život jejich starších dětí vyvíjí. V této souvislosti bylo důležité vzájemné dodávání si reálné naděje ( Zvládne to, i když bude potřebovat trvalou podporu. ) a postupné smiřování se s tím, že se rodiče budou muset o své dítě (alespoň částečně) starat dlouhodobě - ujal se termín asistovaná samostatnost dítěte s Aspergerovým syndromem. Jde také o vhodné téma pro další výzkum. Bylo by zajímavé, jak se s běžnou realitou vypořádávají dospělí a starší lidé s AS. Jistě záleží na množství a intenzitě handicapujících projevů, ale hypoteticky mohou tito lidé uspokojivě žít se svými blízkými, mohou být relativně dobře integrovaní v životě, mít stabilní práci, žít s partnerem a mít děti, mohou žít i samotářsky jako podivíni, někteří mohou být součástí vězeňské populace, jiní mohou využívat různé ambulantní psychosociální služby, podporované zaměstnání a bydlení, další se mohou nacházet v ústavech sociální péče, či v psychiatrických léčebnách pod různými diagnózami. I přes určité problémy 1 by taková studie, zpracovaná např. ve formě kazuistického sborníku, byla užitečná, jak pro vlastní klienty s AS, tak pro jejich rodiče, tak pro profesionální poradce. Rodiče zmiňovali také emoci studu. Jednalo se např. o situace, kdy se dítě před druhými lidmi (na veřejnosti) zachová nevhodně (např. položí otázku Proč nemáš oholené podpaždí? ). Lidé mohou být takovou reakcí zaskočeni o to více, protože přišla od normálně vypadajícího člověka. Rodiče se shodli na tom, že v některých případech je možné tyto trapné situace eliminovat preventivním informováním okolí (např. obejít a informovat o sociálním handicapu dítěte sousedy v místě bydliště). Rovněž padl nápad s kartičkou, kterou by mohlo dítě při osobním kontaktu s jiným člověkem ukázat a na které by bylo napsáno např. Mám Aspergerův syndrom a proto se vám v komunikaci mohu zdát divný, promiňte. Jeden otec mluvil o velmi pozitivních zkušenostech s touto kartičkou u svého syna, když jako rodina 1 Významná část dospělé populace nebude pravděpodobně správně diagnostikovaná, tzn., že dospělí lidé s AS, pokud se dostanou do kontaktu s psychologickou nebo psychiatrickou péčí, často obdrží jinou diagnózu než např. Aspergerový syndrom. Zřejmě se bude jednak např. o různé druhy poruch osobnosti, úzkostné a depresivní poruchy aj.

4 pobývali v Austrálii. Analogickou kartičku mohl ukázat během výuky ve třídě, když se cítil špatně, nebo nechtěl mluvit a potom mohl odejít do kanceláře paní ředitelky, kde se uklidnil. Vedle studu se mohou objevovat i pocity viny, které jsou vyvolávány situačně podmíněnými kognicemi (myšlenkami) typu Už na mě zase civí, jak jsem ho špatně vychovala., Mohla jsem ho naučit víc, když byl ještě malý. Také byly časté emoce smutku a lítosti spojené s otázkou Jak vlastně poznám, že mě má rád, že je mu se mnou dobře, když mi to neumí říct, když to neumí projevit? Někteří rodiče odvozovali kladnou odpověď na tuto otázku pomocí pozorování dítěte ( Má mě rád, protože beze mě nechce chodit do situací, které jsou mu nepříjemné ). Pro zvládání nepříjemných emocí je z terapeutického hlediska vhodné rodičům vysvětlit empiricky ověřená východiska kognitivní terapie ( člověk se cítí tak, jak myslí ) a naučit je využívat metodu kognitivní restrukturalizace (přerámování emočně horkých myšlenek), která je založena na identifikaci tzv. automatických negativních myšlenek (ANM) a kognitivních omylů (např. nepřiměřená vztahovačnost, čtení myšlenek, nebo katastrofizace, kdy člověk zaměňuje možnost špatně to dopadne za realitu). Poté je třeba tyto konkrétní ANM s rodiči hledat, empiricky je testovat a vytvářet myšlenky jiné, více odpovídající realitě, kde tyto racionální myšlenky následně zmírňují emoční odezvu (Beck, 2005, Možný a Praško, 1999). Např. myšlenku typu Už na mě zase civí, jak jsem ho špatně vychovala., která vyvolává pocity viny (popř. smutku, zlosti), lze nahradit alternativní myšlenkou: Zase jim čtu myšlenky, nevím, co si myslí. Kdyby si mysleli něco špatného, tak je to kvůli jejich neinformovanosti. Naopak, několikrát se mi už stalo, že mě lidé potom obdivovali, jak se hezky starám o takové dítě a že jsem ho nedala do ústavu. Časté emoční reakce rodičů dětí s AS a racionální myšlenky pro zmírnění těchto pocitů uvádí také např. M. Hutten (2011). Témata často diskutovaná na rodičovské skupině Mají společné to, že jsou každý trochu jiný Frekventovaným tématem na RS byly různé druhy chování dětí s AS a snaha si takové chování vysvětlit a porozumět mu. Podle rodičů lidé s AS druhé obvykle nezdraví a vyhýbají se jim, hlavně z důvodu, aby s nimi nezačal někdo cizí mluvit - sociální komunikace, především ta neformální, je pro ně totiž velice stresující a zúzkostňující. Na druhou stranu se as zdá, že klienty s AS porušování konvenčních zvyklostí a pravidel v komunikaci zvláštním způsobem fascinuje může jim působit potěšení, když přivádí druhé do rozpaků, jakoby získali pocit, že mají momentálně sociální převahu ( Tak teď vidíš, jaké to je, když jsi mimo, když jsi vypadl z role ). Na základě svých dosavadních zkušeností se domnívám, že je dosti obtížné se do myšlení a prožívání osob s AS vcítit. Empatie je přitom hlavní podmínkou pro pochopení jejich myšlení, prožívání, jejich problémů, je to důležité pro zvolení adekvátního terapeutického postupu. Také z toho důvodu jsou velmi cenné srozumitelně podané sebereflexe myšlení a prožívání lidí s AS v podobě autobiografií, beletrie nebo filmů (např. Heinzlová, 2011). Rodiče se shodovali na tom, že co jejich děti mají společného, je to, že jsou každé trochu jiné. Také je spojuje určitá nahodilost v jejich chování a nepředvídatelnost zlepšení nebo zhoršení nálady a různých psychických a behaviorálních problémů. Změny v jejich chování, ať už v pozitivním nebo negativním směru, se často dějí ve skocích mnohokrát je však tato náhlá změna spíše důsledkem dlouhodobého působení na dítě než nějaké náhody. Děti ctižádostivé, nectižádostivé a jejich kognitivní přesvědčení Osoby s AS se podle různých kritérií nechají dělit do různých kategorií, např. se rozlišuje 5 typů jejich sociálního chování: osamělý, pasivní, aktivní, formální a smíšený. Zajímavý byl

5 závěr jedné maminky z RS, která řekla, že podle toho, co na skupině o různých dětech slyšela, by se děti s AS mohli rozdělit do hlavních 2 skupin, na nectižádostivé a ctižádostivé. První jsou více uvolnění, pohodlní, nejsou ambiciózní, mají spoustu věcí na háku, často se usmívají a v klidu se věnují jen tomu, co je baví. Druzí jsou úporní, chtějí druhým dokázat, že jsou v něčem dobří, aby si od druhých získali přijetí. Takové nastavení je pak často vede k přeceňování vlastních sil - to je evidentní zejména u dětí, kteří se vyznačují výrazným rozdílem mezi vnímáním sebe sama jaký opravdu jsem (sebepodceňují se) a tím, jaký bych chtěl být (mají na sebe nepřiměřené nároky). Nadměrná snaživost a přepínání sil pak vede k únavě, celkovému napětí, podrážděnosti a poté stačí jen malý podnět a tito lidé reagují zkratovitě a agresivně. V této spojitosti můžeme mluvit o dysfunkčních kognitivních přesvědčeních, podle kterých někteří klienti zřejmě myslí a chovají se, např. Aby mě druzí lidé přijímali a měli mě rádi, musím být ve všem, co dělám nejlepší a vždy musím druhým vyjít vstříc., či v modifikované podobě Pokud nejsem nejlepší ve všem, co dělám a pokaždé nevyjdu druhým vstříc, znamená to, že mě druzí nebudou mí rádi, budou si myslet, že jsem k ničemu.. Logiku má i myšlení inteligentního, vysokoškolsky vzdělaného klienta s AS, který se nazpaměť naučil osobnostní typologii Myers Briggs a každého člověka, se kterým se dostává do souvislejšího kontaktu, se snaží zařadit do jednoho ze 16ti typů osobnosti (např. generál, měnič, pracovitý dobrodruh, plnič úkolů ). Potom se evidentně cítí jistější a klidnější v komunikaci, protože tuší, jak tento člověk asi myslí, jak s ním má jednat. Toto chování může korespondovat se s jádrovým přesvědčením Nerozumím světu lidí kolem sebe., od kterého si pak klient odvodil podmíněný předpoklad typu Abych lidem porozuměl a získal tak pocit bezpečí a přijetí, musím co nejdříve poznat jaký jsou osobnostní typ. Podobné uvažování pak některé klienty skutečně motivuje např. k tomu, aby šli studovat obor psychologie na vysokou školu. Doporučení pro zvládání různého problémového chování dětí Rodiče se často ptali, jak mají zvládat rozličné druhy problémového chování svého dítěte a zmiňovali často rozporuplná doporučení různých lékařů, psychologů a terapeutů. Jedni říkají musíte to a to s ním každý den cvičit a trénovat, druzí pak do ničeho ho nenuťte. Na RS dávali doporučení, jak zvládat problémové chování jak terapeuti, tak rodiče, kteří měli s určitými typy chování zkušenosti. Obecně platí, že obecné rady moc nepomáhají, je třeba ušít na tělo dítěti individuální plán, protože každé dítě je trochu jiné a co u jednoho funguje, u druhého fungovat nemusí. Zprvu je třeba si stanovit jasný, konkrétní, měřitelný a realistický cíl (nikoliv Aby dítě nemělo záchvaty vzteku., ale např. Aby když se u večeře rozčílí, nerozbíjelo talíře a odešlo do svého pokoje se uklidnit. ). Potřebné je dítě systematicky monitorovat (např. pozadí (únava, stres, neúspěch), konkrétní okolnosti a spouštěče daného chování), následně zkoušet doporučené metody a vyhodnocovat jejich účinek podle předem stanovených indikátorů (např. intenzita a frekvence problémového chování, míra naplňování určených cílů). Postoj výzkumnického sledování potíží dítěte má také terapeutický účinek na rodiče v tom, že se z nich stávají více pozorovatelé, získávají od problémů dítěte odstup a po stránce emoční se tak lépe cítí. V této spojitosti padlo i doporučení Být připraven na všechno a nepanikařit, zmíněna byla i modlitba sv. Augustina Bože, dej mi sílu a odvahu, změnit to, co změnit mohu, trpělivost a klid zvládat to, co změnit nemohu, a moudrost jedno od druhého rozpoznat. Zvládání nových situací Děti s AS mají strach ze všeho nového. Někdy je účinné (po společné dohodě s dítětem, aby na to bylo připravené), je postupně vystavovat novým podnětům a situacím, za každý malý úspěch je chválit, opakovaně jim jejich konkrétní úspěchy připomínat např. pomocí fotografií situací, které zvládli. V ideálním případě je užitečná vizualizace, tj. např. nahrávat na video

6 zvládání obtížných situací, pak si tento záznam společně s dítětem prohlédnout a zdůrazňovat konkrétní momenty, které se dítěti povedly zvládnout. Také je potřebné je učit sebechvále a sebeodměňování. Důležité je povzbuzování ( umíš, dovedeš ) a zdůrazňování jejich silných stránek jako jsou např. čestnost, respektování pravidel, spolehlivost, důslednost, cit pro detail, jinakost 2. Deficity v sociálních a asertivních dovednostech dětí Častým tématem na RS bylo téma nácviku sociálních a asertivních dovedností. Rodiče sdělovali terapeutům, které sociální dovednosti jejich děti nejčastěji postrádají a ptali se, jak je s nimi mají nacvičovat. Jednalo se o dovednosti spojené s neverbální komunikací (oční kontakt, přiměřený stisk při podání ruky, jemný úsměv), šlo o žádost o laskavost (děti s AS mají někdy problém někoho o něco požádat, protože to pro ně znamená, že jsou neschopní si pomoci sami ), negativní aserci (klidné přiznání vlastní chyby), odmítání nepřiměřených požadavků druhých, adekvátní vyjadřování zlosti, seznamování se s člověkem druhého, popř. stejného pohlaví (výběr vhodné situace, příprava tématu k navázání rozhovoru, posílení vlastní odvahy začít, udržení a ukončení rozhovoru) aj. Relaxační metody a možnosti zvládání agresivního chování dítěte Značný zájem byl o relaxační techniky, které se s rodiči nacvičovaly během RS. Dovednost účinně relaxovat mohou rodiče využívat jak pro sebe, tak mohou učit relaxovat své dítě. Terapeuti v této souvislosti představili rodičům vlastní relaxační metodu, která je kombinací kontrolovaného dýchání, zklidňující imaginace a Jacobsonovi progresivní relaxace. Další téma se týkalo zvládání zlostných a agresivních impulsů, se kterými se děti s AS často potýkají. Zmiňované bylo obvyklé pozadí (např. celkové napětí u ctižádostivých dětí s AS, viz výše), spouštěcí situace (např. neformální komunikace bez pravidel mezi více lidmi) a metodika terapeutické práce s cílem děti naučit masivním návalům emoce zlosti předcházet (např. přiměřený pohyb, pravidelná relaxace, vyvážený plán dne), včas tyto impulsy rozpoznat a alespoň částečně se naučit je zvládat (např. kognitivně behaviorální postupy podle H. O Neill (2007)). Užívání léků (psychofarmak) Zkušenosti s psychofarmakoterapií, čili s užíváním léků dětmi, bylo diskutováno nejen s ohledem na farmakoterapeutické zvládání emoce zlosti (např. pomocí anxiolytik nebo neuroleptik). Je známo, že paralelně s AS se často objevuje ADHD a symptomy jiných duševních poruch (např. deprese, různé druhy úzkostných a fobických poruch, obsedantně kompulzivní porucha) a poruch osobnosti (schizoidní, emočně nestabilní apod.). Někteří rodiče např. chválili účinek antidepresiv (zejména za skupiny SSRI), sdělovali, že po nástupu jejich účinku bylo dítě více kontaktní. Jiní rodiče významné pozitivní účinky léků u svého dítěte nepozorovali. Další rodiče farmakoterapii u svého dítěte a priori odmítali především z důvodů zafixovaných psychofarmakoterapeutických pověr (Pešek, 2012). Jiní rodiče otevřeně mluvili o tom, že sami užívají léky (antidepresiva, anxiolytika) mj. také z toho důvodu, aby lépe zvládali psychosociální stres vyplývající z problémového chování dítěte či z dlouhodobě neutěšené konfliktní situace v partnerském vztahu. 2 Zdálo se, že některým rodičům pomáhalo, když si začali více uvědomovat a oceňovat odlišnost svého dítěte v souvislosti se sociokulturními kontexty. Např. by bylo docela dobře možné, že pokud by lidé s AS žili v přírodním kmeni někde v Amazonii, mohlo by jejich nestandardní chování působit jako známka jejich nadpřirozených schopností a magické výjimečnosti. Mohli by se z nich pak stát třeba uznávaní a respektovaní šamani daného kmene.

7 Alternativní léčebné metody Důležité je zmínit se také o alternativních léčebných metodách, které byly, jsou a nadále budou vyhledávány mnohými rodiči dětí s AS. Na rodičovské skupině byly zmíněny např. homeopatie, kineziologie, ale i metody ještě mnohem více bizarní. Zároveň byl vždy kladen dotaz na terapeuty, co si o tom myslí. Někteří rodiče dokonce projevovali zájem o vytvoření seznamu alternativních metod, které by mohli případně využívat. V tomto ohledu byli terapeuti i někteří více racionální rodiče velmi zdrženliví a opatrní. Na jednu stranu je evidentní, že vyhledávání alternativních léčebných metod je známkou prožívání fáze smlouvání, tedy projevem naděje, že se stav dítěte může ještě výrazně zlepšit. Zároveň mohou být důvodem i pocitů viny, že pro blaho dítěte rodiče neudělali maximum. Na tyto motivy by rodiče měli být citlivě upozorněni, ale koneckonců je to jejich věc, co s dítětem absolvují - ovšem za předpokladu, že nevadí, když dítěti nepomohu, hlavně, abych mu neuškodil/a. A je také faktem, že někteří rodiče se zmiňovali např. o kladném účinku homeopatie na jejich dítě (i když podle popisu situačního kontextu účinnosti se zdálo, že šlo spíše o placebo efekt). Rodičům by se neměla brát naděje, i když často iracionální, a vhodnou formou by měli být upozorněni na to, aby za terapeutické alternativy nevyhazovali moc peněz, aby u dítěte nevysazovali adekvátní léčbu (např. farmakoterapeutickou), aby neopouštěli konvenční terapeutické postupy (např. nácviky sociálních dovedností v rámci kognitivně behaviorální terapie). Škola Téma školy a vzdělávání dětí s AS patřilo mezi nejvíce diskutovaná témata 3. Mnozí rodiče říkali, že fungování ve škole je pro jejich dítě tím největším stresorem. Mluvili o klíčové roli třídního učitele (potřeba přirozené autority, speciálně pedagogické znalosti) a pozitivního třídního klimatu, kde jsou odlišnosti dítěte s AS akceptovány, a dítě je ostatními spolužáky přijímáno. Rodiče si vyměňovali zkušenosti s různými školami. Panovala shoda na tom, že pro výběr školy je potřebné znát konkrétní přednosti a limity dítěte, jeho ambice a také ambice rodičů, které nemusí korespondovat s přáními a reálnými schopnostmi dítěte. Poté existují různé možnosti, např. integrace do normální třídy, vzdělávání ve speciální třídě pro děti s PAS, integrace do speciálních škol a tříd aj. Každá možnost má své výhody a nevýhody 4. Významným tématem byla otázka, zda řediteli, pedagogům, popř. i spolužákům ve třídě sdělit, že dítě má AS. Zkušenosti rodičů byli různé, ale vesměs se shodovali na tom, že záleží hlavně na míře postižení dítěte, že je třeba k tomuto souhlas rodičů, ale i dítěte, což je ale někdy problém, protože např. ctižádostivé děti (viz výše) takové oznámení mohou interpretovat jako veřejné přiznání a odhalení vlastní slabosti a nedostačivosti ( Tak, teď již všichni vědí, že jsem jiný, méně schopný. ). Na druhou není výjimečnou zkušeností, že pokud postižení dítěte není oznámeno učitelům, mohou pedagogové specifické chování dítěte hodnotit jako jeho nevychovanost (Thorová, 2006). Nejednou padlo přesvědčení, že je velmi důležité, aby rodič své dítě dorval (rodiče často za děti psali např. slohové práce) alespoň k maturitě, nebo lépe k titulu bakalář, protože potom ho budou ostatní vnímat spíše jako podivína, než jako blázna a debila. Vyšší úroveň vzdělání také logicky zvyšuje pravděpodobnost získání lepší práce. Objevovalo se i téma šikany. Některé děti s AS mají problém rozlišovat, co je ještě legrace a co už je ponižující posmívání. Učitelé někdy referují o tom, že dítě s AS svým nevhodným a netaktním chováním a narážkami vůči druhým 3 Strategie poradenské práce, včetně postupů vhodných pro vzdělávání dětí s AS uvádí např. K. Thorová (2006, 2007). 4 Vhodnou variantu je třeba konzultovat s poradenským pracovníkem, s rodiči, s učiteli, kteří o dítě pečovali v předškolním zařízení, popř. s dalšími zainteresovanými lidmi a odborníky. Faktory podporující doporučení k úspěšné integraci uvádí např. K. Thorová (2006).

8 spolužákům šikanu proti sobě provokuje. Se šikanou souvisí i ochrana klientů s AS před jinými lidmi, kteří je zneužívají pro vlastní zisk či zábavu. Vzpomínám si na jednoho dospělého klienta s AS, který má rád vlaky, často jezdí na vlakové nádraží, kde vlaky několik hodin pozoruje. Tam také občas zajde na pivo s místními nádražáky, kteří jej někdy popichují, aby si konečně už našel nějakou holku, a že by se mohl seznámit právě na peróně před hospodou, kde tu a tam pěkná dívčina čeká na vlak. Klient má ale potíže s taktem v sociální komunikaci se ženami, při prvním kontaktu na ně hned začne sahat, a když ho žena odmítne, tak po ní začne plivat. A právě takové scény jsou pro přiopilé nádražáky moc zábavné Dopravní prostředky a řidičský průkaz Jízda různými dopravními prostředky nebo jejich sledování jsou obvyklým zájmem dětí s AS. Někteří rodiče toto považují za výhodu ( Alespoň se nikde neztratí, mají dobrou orientaci ), jiní ovšem popisovali případy, kdy dítě omylem nastoupilo do jiného autobusu a protože bylo v situaci, kterou předtím neznalo, začalo panikařit pro tyto situace bylo např. navrženo, aby dítě mělo u sebe kartičku, na které by byly uvedeny instrukce typu Soustřeď se na nějaký předmět (kamínek, který máš u sebe), zklidni dech a kontrolovaně dýchej, tzn. dělej to takto, vezmi si telefon a zavolej na číslo XY, já ti řeknu, co máš dál dělat. S dopravními prostředky souvisí i téma vlastnění řidičského průkazu. Podle některých rodičů je to u jejich potomků dosti rizikové, protože s ohledem na rigidní dodržování pravidel mají problém improvizovat a flexibilně se přizpůsobovat různě komplikovaným dopravním situacím. Uvažují ve stylu Podle předpisů mám na této křižovatce přednost, tak mě nemusí nic jiného zajímat a prostě jedu.. Toto tunelové uvažování pak vede k tomu, že se nesoustředí na dění kolem, kdy jim do cesty např. může vjet jiné auto, cyklista, může tam vstoupit nepozorný chodec apod.). I přes tyto zkušenosti je empiricky ověřeným faktem, že lidé s mírnější formou AS jsou schopni řídit dopravní prostředek se stejným rizikem jako zbytek populace. Další témata Mezi další témata, o kterých se na RS mluvilo, patřily zkušenosti se zvládáním prázdninových měsíců. S tím souviselo téma strukturovaného plánování času, což je dovednost, kterou mohou rodiče se svými dětmi rovněž trénovat u některých dětí se v této souvislosti ukázala jako více efektivní vizualizovaná, obrázková forma plánování dne (viz Příloha 1), než forma běžných písemných záznamů do diáře. Podle některých rodičů chybí v Praze dostupnost odpoledních volnočasových aktivit pro jejich děti (keramické kroužky, plavání, dramaterapie apod.). Tématem byly možnosti a limity partnerství lidí s AS v dospívání a dospělosti a s tím spojené téma sexuality. Zmiňovaná byla oblast participace muže na výchově dítěte s AS a zkušenosti v tomto ohledu byly různé. Obecně panoval názor, že pokud se muž s postižením svého dítěte vyrovná a je ve výchově aktivní, stává se pro matku velkou oporou, protože umí dobře nastavit pravidla a lépe udržuje hranice, kam až může dítě jít. Jeho přínos je i ve snadnějším zvládání agresivního a jiného problémového chování dítěte. Na druhou stranu se objevovalo i nemálo žen (matek), které otevřeně mluvily o velmi vyčerpávajícím dlouhodobě konfliktním vztahu s partnerem. Tyto partnerské rozpory byly zapříčiněny mj. tím, že se muž (otec) nevyrovnal s postižením dítěte, trpí poruchou osobnosti (např. narcistní), opakovaně se zadlužuje, nadužívá alkohol, ženě vůbec nepomáhá s péčí o dítě. Zpětné vazby rodičů Během posledního setkání každé RS byli rodiče požádáni, aby vyplnili evaluační dotazník, který mohli předat také anonymní formou. Dotazníky obsahovaly dotazy na přínos RS, na témata, která zaujala a která chyběla a na další doporučení pro další realizaci RS. Evaluační dotazníky vyplnilo celkem 10 rodičů, kteří byli také požádáni, aby ohodnotili užitečnost RS

9 na škále 0 až 0, kde 0 znamenala žádná užitečnost a 10 maximální užitečnost - výsledná průměrná hodnota byla 9. Přínos Mezi příznačné odpovědi patřily tyto: Setkání s rodiči s obdobnými problémy., Dozvědět se, čím prošli jiní., Pořadně jsem pochopila, co to je Aspergerův syndrom., Překvapila mě rozmanitost a množství variant projevů Aspergerova syndromu. Konečně jsem začala ošetřovat nejen svého syna, ale i sebe. Bylo pro mě úlevné být někde bez něj, povídat si o tom, co s ním musím řešit, co mě trápí a vědět, že ostatní mi rozumí, že podobné problémy řeší také., Vzájemné sdílení podobných situací., Sdělování autentických praktických zkušeností rodičů starších dětí, jaké problémy řeší a jak., Byla to pro mě určitě velká emocionální podpora, protože lidé, kteří doma takové děti nemají, problém podceňují a dávají mi nesmyslné rady, naznačují mi, že jsem zbytečně hysterická, že přece tak hrozné to být nemůže, že je potřeba si to jen lépe zorganizovat, děti seřezat atd.. Témata, která zaujala Pro rodiče bylo nejvíce zajímavé téma školy a vzdělávání (volba základní, střední a vysoké školy; komunikace se školou; na co má dítě nárok a s kým o tom jednat; možnosti integrace do škol); téma šikany; hledání vhodného zaměstnání; výběru lékařů a medikace; osobních asistentů a asistentů pedagoga; trávení volného času; nácviky relaxace; možnosti terapie a doporučení na zvládání a řešení různorodých problémů; téma hranic určujících co dítěti ještě akceptovat; orientace v reakcích dítěte i rodiče; výhledy do budoucna (s čím mohou děti s AS počítat z hlediska osamostatnění). Často byla oceňovaná přednáška kolegyně Mgr. L. Prokopičové na téma využitelných dávek sociální podpory; některé rodiče zaujali doporučené filmy a literatura; tipy na aktivity, které dobíjejí baterky ; či kartička pro děti v případě, že se v běžném životě dostanou do obtížné situace (viz výše). Co chybělo či nebylo dostatečně prodiskutováno Některým rodičům chybělo na RS více rodičů, především mužů. Podle jiných nebylo dostatečně probráno téma volby vhodné školy a povolání a téma vývoje Aspergerova syndromu v dospělosti v souvislosti s možnostmi osamostatnění a soběstačnosti. Jiní postrádali dostatek nácvikových aktivit. Jedna matka uvedla: Ráda bych se dozvěděla, co mohu ještě syna naučit, i když je již dospělý. A také nějaký způsob, jak ho to učit, aby učení mělo výsledky, a to i přesto, že on se ode mne nic učit nechce., další pak napsala: Na začátku skupiny by bylo dobré více optimismu, např. příběh o člověku s Aspergerovým syndromem, který se osamostatnil a žil v dospělosti soběstačně a šťastně. Doporučení do budoucnosti Dvě sdělená doporučení zněla takto: Možná by bylo dobré mít určitou databázi rodičů, kteří by si mohli být do budoucna užiteční svými informacemi., Posílit oblast spolupráce mezi různě postiženými dětmi a jejich rodiči, aby si vzájemně mohli pomáhat, popř. aby tito lidé v dospělosti mohli společně bydlet v chráněném bydlení. Závěr Přátelská a efektivní komunikace a spolupráce mezi profesionály a rodiči klientů s AS je obvyklou podmínkou pro úspěšné poradenství zaměřené na tyto klienty. RS prospívají jak rodičům, tak jejich dětem, i samotným terapeutům. Rodiče, kteří jsou v první linii kontaktu se svými dětmi, získávají větší náhled, zvyšuje se jejich emoční odolnost a frustrační tolerance, stávají se z nich větší experti na specifické problémy svého dítěte, jsou po stránce

10 odborné více kompetentní pro výchovu a zvládání svých dětí. Děti jsou v blízkosti psychicky vyrovnaných rodičů více uvolněné, cítí se lépe, mohou od svých rodičů získávat cenné informace a učit se od nich užitečné dovednosti pro zvládání svých problémů. Pro terapeuty jsou RS významným zdrojem informací a je třeba vyzdvihnout i význam RS jako preventivní aktivity před syndromem vyhoření (burnout). RS jsou užitečné a potřebným nástrojem a to nejen pro rodiče a blízké osoby dětí s AS, ale i pro rodiče dětí s jinými druhy problémů a postižení. Použitá literatura Beck A.T. (2005). Kognitivní terapie a emoční poruchy. Praha: Portál. Heinzlová L. (2011). Seriál Život s Aspergerovým syndromem. Dostupné na: Hutten M. (2011). Dealing with Negative Emotions Associated with Parenting an Aspergers Child (Zvládanie negatívnych emócií spojených s rodičovstvom dieťaťa s Aspergerovým syndrómom). Překlad: B. Jelínková, redakční úprava: L. Heinzlová. Dostupné na: nebo na: Kratochvíl S. (2001). Skupinová psychoterapie v praxi. Praha: Galén. Možný P., Praško J. (1999). Kognitivně-behaviorální terapie. Úvod do teorie a praxe. Praha: Triton. O Neill H. (2007). Hněv a emoce. Kurz sebeovládání. Brno: Computer Press. Pešek R. (2012). Může psychoterapie nahradit léky? Psychologie Dnes 18 (1), Praha: Portál. Dostupné na: Thorová K. (2006). Poruchy autistického spektra. Praha: Portál. Thorová K. (2007). Výjimečné děti. Aspergerův syndrom. Praha: APLA.

11 Příloha 1. Uklidňující mapa denních aktivit jako jedna z forem vizualizovaného strukturovaného plánování dne pro děti s Aspergerovým syndromem (autorkou je členka rodičovské skupiny).

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, Střední Čechy Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko

Více

Možnosti využití KBT při práci s rodiči dětí s Aspergerovým syndromem

Možnosti využití KBT při práci s rodiči dětí s Aspergerovým syndromem Možnosti využití KBT při práci s rodiči dětí s Aspergerovým syndromem Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, střední Čechy, o.s. Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko APLA

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Internetové poradenství drogové problematice v ČR. III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková

Internetové poradenství drogové problematice v ČR. III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková Internetové poradenství drogové problematice v ČR v III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková Úvod všechna odvětví včetně pomáhajících profesí jsou zasažena fenoménem internetu a jsme

Více

PROJEKT O s o b n o s t n í a s o c i á l n í v ý c h o v a íloha školního vzd lávacího programu Oáza

PROJEKT O s o b n o s t n í a s o c i á l n í v ý c h o v a íloha školního vzd lávacího programu Oáza Základní škola praktická Bochov, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace PROJEKT k průřezovému tématu Osobnostní a sociální výchova ) Příloha školního vzdělávacího programu Oáza Autor projektu: Mgr.

Více

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Podpora samostatného bydlení

Podpora samostatného bydlení Život s podporou Podpora samostatného bydlení Každý člověk má mít možnost žít život podle svých představ Bydlet tam kde chce a s tím, koho si vybral a je mu s ním dobře Co je služba Podpora samostatného

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA www.andragogos.cz Co je pozitivní psychologie? Aktuální proud v současné psychologii zabývající se kladnými stránkami osobnosti člověka a společnosti.

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE TŘÍDA PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NEBO/A INTEGRACE PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA V DĚTSKÉM REHABILITAČNÍM CENTRU

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Povídej, nasloucháme Ti STŘEP, o. s. České centrum pro sanaci rodiny Diskusní seminář Praha, Hotel Olšanka 10. června 2010 Mgr. Jana Evanová, STŘEP Kladno Trošku v hodinách provokuju, to se nedá. Baví

Více

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Představení Klinická psycholožka a psychoterapeutka v psychiatricko-psychologické

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

PPP PRAHY 6 VOKOVICKÁ 3, PRAHA 6, 160 00 220 612 131, WWW.PPP6.CZ

PPP PRAHY 6 VOKOVICKÁ 3, PRAHA 6, 160 00 220 612 131, WWW.PPP6.CZ PPP PRAHY 6 VOKOVICKÁ 3, PRAHA 6, 160 00 220 612 131, WWW.PPP6.CZ NAŠE ČINNOST: skupina pro žáky 1.stupně skupina pro žáky 2.stupně rodičovská skupina artefiletická skupina pro středoškoláky artefiletická

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov Specifika vzdělávání lektorů v Institutu pro místní správu Praha velmi početný lektorský

Více

KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ PŘÍSTUP PROBAČNÍHO MOTIVAČNÍHO PROGRAMU ZZ (ZÍSKEJ ZAMĚSTNÁNÍ)

KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ PŘÍSTUP PROBAČNÍHO MOTIVAČNÍHO PROGRAMU ZZ (ZÍSKEJ ZAMĚSTNÁNÍ) KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ PŘÍSTUP v rámci PROBAČNÍHO MOTIVAČNÍHO PROGRAMU ZZ (ZÍSKEJ ZAMĚSTNÁNÍ) Roman Pešek Realizace: Sdružení pro probaci a mediaci v justici (SPJ) ve spolupráci s Probační a mediační

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum prevence Vedoucí: Mgr. Ivana Petřeková Kontakt: 599 505 324, 602 264 018, 599

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

INTEGRACE OČIMA ASISTENTA

INTEGRACE OČIMA ASISTENTA INTEGRACE OČIMA ASISTENTA ASISTENT PEDAGOGA versus OSOBNÍ ASISTENT Asistent je zaměstnancem školy výhody: je součástí pedagog.sboru je více zapojován do dění ve škole má práva i povinnosti jako ostatní

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Osobnost vedoucího pracovníka

Osobnost vedoucího pracovníka 1 Osobnost vedoucího pracovníka (přerod spolupracovníka v nadřízeného, silné a slabé stránky, budování autority) odpovědnosti a převažující činnosti v jednotlivých rolích legislativní rámec odpovědností

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV 1. 2. 3. třída Základní komunikační dovednosti osvojí si: -oslovování křestními jmény - používání vhodných forem pozdravu -naslouchání -dodržování jednoduchých komunikačních pravidel ve třídě -poděkování

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Nejméně efektivní metody učení

Nejméně efektivní metody učení Jak na učení Nejméně efektivní metody učení podtrhávání a zvýrazňování v textech opakované čtení stručné shrnutí snaha zapamatovat si klíčová slova mentální vizualizace k připomenutí látky Tyto způsoby

Více

Působení pohybového programu na psychotické klienty s diagnózou schizofrenie.

Působení pohybového programu na psychotické klienty s diagnózou schizofrenie. Působení pohybového programu na psychotické klienty s diagnózou schizofrenie. Mgr.Zdeněk Melichárek Ústav tělesné výchovy Fakulta managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Obhajoba disertační

Více

6.2 Propojení průřezových témat se vzdělávacím obsahem jednotlivých vyučovacích předmětů:

6.2 Propojení průřezových témat se vzdělávacím obsahem jednotlivých vyučovacích předmětů: Ukázka převzata z pracovní verze ŠVP Základní školy praktické, Praha 2, Vinohradská ul. Ukázka je věnována propojení průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova se vzdělávacím obsahem jednotlivých

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Základní škola a mateřská škola Olbramice, příspěvková organizace Hlavní 25 742 83 Olbramice

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená.

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená. 6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 6.1. Hodnocení žáků 6.1.1. Obecné zásady hodnocení Hodnocení žáků se řídí legislativními normami (školský zákon 561/2004 Sb., vyhláška č. 48/2005 Sb., aj.) a na úrovni

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014

Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Psychoterapie RS v praxi Motto: Učeň se ptá: Co je důležitější než vědění? Mistr

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

Vladana Skutilová, OLG FN Hradec Králové

Vladana Skutilová, OLG FN Hradec Králové Vladana Skutilová, OLG FN Hradec Králové Proč KBT v genetickém poradenství? skloubení medicínského a psychoterapeutického pohledu těhotenství obecně radostná doba, ve skutečnosti řada vyšetření přinášejících

Více

Zkušenosti s vývojem, formami a výsledky supervize v sociálních službách. Ing. Bc. Milan Svojanovský

Zkušenosti s vývojem, formami a výsledky supervize v sociálních službách. Ing. Bc. Milan Svojanovský Zkušenosti s vývojem, formami a výsledky supervize v sociálních službách Ing. Bc. Milan Svojanovský Centrum pro rodinu a sociální péči o. s. občanské sdružení vzniklo v Ostravě v roce 1993, sociální služby

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Název školy: 2. Znáš ve svém okolí někoho, kdo šikanuje jiné děti? a) ano b) ne

Název školy: 2. Znáš ve svém okolí někoho, kdo šikanuje jiné děti? a) ano b) ne PŘÍLOHA č. 1 DOTAZNÍK PRO ŽÁKY Název školy: Třída: Jsem: chlapec - dívka 1. Co podle tebe znamená výraz šikana? a) opakované posmívání a zesměšňování b) bití c) braní a poškozování věcí d) vymáhání věcí

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Poruchy autistického spektra MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Úvod pervazivní (všeprostupující) vývojová porucha triáda poškození - narušené sociální chování, komunikace, představivost

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb (ke standardu 15) I. Příprava zjišťování spokojenosti uživatelů se sociálními službami 1. Před zahájením

Více

Psychologie zvládání nádorových onemocnění

Psychologie zvládání nádorových onemocnění Psychologie zvládání nádorových onemocnění Mgr. Bc. Zdeněk Hrstka Katedra všeobecně vzdělávacích oborů Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Klinika onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

V l a s t n í p r o g r a m

V l a s t n í p r o g r a m S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark V l a s t n í p r o g r a m 1. Koordinace preventivních

Více

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Pracovní konference: MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A ŠKOLSTVÍ PŘI ZAČLEŇOVÁNÍ DĚTÍ DO BĚŽNÝCH ŠKOL Ostrava, 11.1.2012 PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Leona Nováková

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

PREZENTACE ZPRACOVANÝCH DAT Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY NA GYMNÁZIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014

PREZENTACE ZPRACOVANÝCH DAT Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY NA GYMNÁZIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014 PREZENTACE ZPRACOVANÝCH DAT Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY NA GYMNÁZIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014 Na co můžeme být hrdí Kde žáci a rodiče vidí naše silné stránky Kde máme prostor na zlepšení Na co nás žáci

Více

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Přemyslova 1618/12 Havířov Podlesí 736 01 Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 1 Pohled sociální pracovnice a dlouholeté pěstounky na kontakt

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2013/2014

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2013/2014 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2013/2014 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Základní škola a mateřská škola Olbramice, příspěvková organizace Hlavní 25 742 83 Olbramice

Více