Heterogenita a individualizace

Transkript

1 Heterogenita a individualizace ZŠ Brno, Horácké náměstí RNDr. Pavla Polechová, CSc., Projekt MIP CZ.1.07/1.2.00/ května

2 Návratnost investic u jednotlivých úrovní vzdělávání Heckmannova křivka návratnost investic s věkem klesá podcenění významu investic v raném věku se napravuje obtížně a je drahé Nejefektivnější politikou je politika nejspravedlivější investovat do dětí se slabým Cunha, Flavio, James J. Heckman, Lance zázemím Lochner, Dimitriy V. Masterov (2006). Interpreting the Evidence on Life Cycle Skill Formation. Forthcoming in: Eric A. Hanushek, Finis Welch (eds.), Handbook of the Economics of Education. Amsterdam: North-Holland. Tento projekt je spolufinancován 2 ESF a na konci počátečního vzdělávání lze volit mezi spravedlivostí a efektivitou 2

3 Vývoj slovníku v prvních třech letech Zdroj: B.Hart & T. Risley. Meaningful Differences in Everyday Experiences of Young American Children, 1995 Slovník 1200 Výborná kvalita zázemí 600 Střední kvalita zázemí Nízká kvalita zázemí Věk - měsíce Převzato z prezentace Johna Bennetta (Praha, 2008) 3

4 Individualizace jako systém Daltonský plán Začít spolu Volba žáka v předem daných mantinelech Individuální projekty Individuálně stupňované domácí úkoly Skupinové domácí úkoly Absolventské práce Využití disponibilní časové dotace prostřednictvím systému volitelných předmětů: co chci já sám / sama od školy získat? 4

5 Individualizace uvnitř systému není dostupnější zmenšením počtu žáků ve třídě, ale změnou řízení třídy prostřednictvím center aktivit (Začít spolu) prostřednictvím kooperativního učení pomocí gradovaných úloh udržováním napětí ustoupením učitele do pozadí, v hlavní roli jsou žáci.. učitele nelze rozkrájet, třídu ano 5

6 KOOPERATIVNÍ UČENÍ potřebné kooperativní dovednosti dětí potřebná změna uspořádání třídy potřebné znalosti a zkušenosti učitele potřebná obsahová modifikace není nutné zdolávat všechny dimenze obtížnosti najednou a v nejvyšších úrovních 6

7 Hlavní principy kooperativního učení I. D.W. Johnson, R.T. Johnson Pozitivní vzájemné propojení Individuální viditelnost a zodpovědnost Interakce tváří v tvář stálá zpětná vazba Učení se sociálním a kooperativním dovednostem a jejich aplikace Reflexe skupinové činnosti 7

8 Hlavní principy kooperativního učení II. S. Kagan Pozitivní vzájemné propojení Individuální viditelnost a zodpovědnost Současná interakce Rovnocenná účast Jednoduché struktury 8

9 Hlavní principy kooperativního učení III. E. Cohen Pozitivní vzájemné propojení Individuální viditelnost a zodpovědnost Delegace pravomocí (autority) Heterogenní skupiny Komplexní zadání Kritéria kvality skupinové práce 9

10 Pozitivní vzájemné propojení příklady realizace Sekvenční rozdělení a sdílení tématu každý čte jinou část textu, jednotlivé části skládají celek (např. životopis významné osobnosti) Rozdělení a sdílení dílčích cílů všichni čtou tentýž text, ale každý se zaměří na něco jiného: jak vypadal život v českých zemích v druhé polovině 18. století? krajina / oblečení, zvyky a běžný život ve městech / život na vesnicích / postavení jednotlivých členů rodiny - muže a ženy, dětí / Rozdělení organizačních rolí zapisovatel; organizátor určuje, kdo je na řadě, kontrolor ověřuje správnost řešení podle připravených materiálů (klíče) Rozdělení sociálních rolí povzbuzovatel hlídá dobrou náladu a zaměřuje se na pozitivní reakce, kdykoli je to vhodné; podporovatel -, společník stará se o to, zda je každý zapojen a každý rozumí, ředitel hlídá čas a splnění úkolu Sdílení materiálů a pomůcek 10

11 KLÍČOVÝ BOD INDIVIDUALIZACE Učitel potřebuje informace o účinnosti jím zvolených metod a přístupů Žák potřebuje informace o správnosti svého řešení Rodiče potřebují informace o potřebnosti a možnostech podpory svého dítěte konkrétní včasné průběžné kvalitní 11

12 Hodnocení pro učení Smysl hodnocení pro učení Jak hodnocení pro učení vypadá Podmínky hodnocení pro učení Vyučování jako zkoumání a dotazování ZDROJ: RNDr. Pavla Polechová, CSc., 12. dubna

13 Jak hodnocení pro učení vypadá Hodnocení pro učení může nabývat podoby každodenních aktivit (konverzací o učení) poznámek učitele učiněných během pozorování žáka žákovského sebehodnocení a vzájemného hodnocení detailní analýzy žákovské práce Spíše než forma informace je podstatné, jak je informace využita ke zlepšení vyučování a učení. 13

14 Rozvoj kompetence k učení Jde především o zviditelnění žákova myšlení učiteli i žákovi, nikoli o otázku, zda žák odpovídá správně nebo špatně. Hodnocení by mělo rozvíjet porozumění strategiím a modelům, které studenti pro své poznávání konstruují. Proces hodnocení pro učení pomáhá žákům uvědomit si nejen co se učí, ale také jak se to učí. To umožňuje žákům převzít kontrolu nad svým vlastním učením. Žáci mohou tak diskutovat rozvoj svého porozumění se svými učiteli, spolužáky, rodiči. Žáci schopní samostatného učení tak podle svých vlastních vzdělávacích potřeb a cílů získávají schopnost vyhledávat a získávat nové dovednosti, znalosti a porozumění. 14

15 Zapojení a motivace K nejvýznamnějším účelům hodnocení pro učení patří role, kterou takové hodnocení hraje v motivaci žáka. Nestač, aby žáci pouze věděli a chápali, co se mají naučit. Musejí chtít vynaložit úsilí a chtít, aby jejich zapojení do práce trvalo i v momentech, kdy je pro ně učení obtížné. Rozvoj schopnosti hodnocení žáky zapojuje, motivuje a pomáhá jim osamostatňovat se ve svém učení. Hodnocení podporující učení žáky povzbuzuje a motivuje zdůrazňováním pokroku a výsledků spíše než poukazováním na chyby. Lidé si vysvětlují svůj úspěch nebo naopak neúspěch řadou faktorů (úsilím, schopností, náladou, znalostí, štěstím, pomocí, jasností zadání atd). Úkolem učitele je posouvat vysvětlování od těch příčin, které nemáme pod kontrolou, směrem k těm, které pod kontrolou máme. Žáci schopní vlastního hodnocení cítí vládu nad svým učením (ownership) a je u nich větší pravděpodobnost, že budou svoje výsledky připisovat vlivům, které mají pod kontrolou. To je dále zapojuje a motivuje. 15

16 Podpora cílů vyučování a učení Učitelé potřebují vědět, jak by dané hodnocení mělo přispět k učení a jak zkontrolovat, zda se tak děje. Hodnocení pro učení podporuje cíle vyučování a učení třemi hlavními způsoby: 1. Identifikace vzdělávacích potřeb 2. Zpětná vazba 3. Další kroky vyučování a učení 16

17 Podpora cílů vyučování a učení : 1. Identifikace vzdělávacích potřeb Informace získaná hodnocením pomáhá učitelům a žákům zjistit, na jaké úrovni je žákovo učení, kde jsou nejbližší další cíle a jaké kroky k nim povedou. To znamená ustavení jemné rovnováhy. Příliš vysoko zdvižená laťka vede ke frustraci, příliš nízká k nudě a nezájmu. Důsledkem dobře prováděného hodnocení je i identifikace nejbližšího dosažitelného cíle. 17

18 Podpora cílů vyučování a učení : 2. Zpětná vazba Zpětná vazba musí být poskytována právě v takovém rozsahu, jaký je pro danou situaci potřeba. Učitel musí znát dobře žáka, aby si zajistil, že zpětná vazba je mu poskytnuta způsobem, který podpoří jeho učení. Zpětná vazba může uzavírat okruh stálého zlepšování učitele i žáka; každý se od toho druhého učí. Efektivní zpětná vazba pomáhá učiteli hodnotit a modifikovat vyučovací proces jako odpověď na aktuální vzdělávací potřeby (gradované úlohy). poskytuje jasnou popisnou a na kritériích založenou informaci umožňující žákovi určit jeho místo v mapě učebního pokroku 18

19 Podpora cílů vyučování a učení : 3. Další kroky vyučování a učení Hodnocení musí být nějakým způsobem napojeno na další postup v učení. Postup v učení vyjadřuje kroky vedoucí k nejbližšímu cíli. K pokroku obecně nedochází souběžně. Žáci se mohou v určité oblasti dostat daleko a přitom mít významné vzdělávací potřeby v oblasti jiné (Aspergerův syndrom) Část umění učit spočívá v podpoře studentů, aby při učení stavěli na svých silných stránkách, a v pokládání splnitelných výzev. 19

20 Sociální aspekty Hodnocení se musí odehrávat v pozitivním učebním prostředí. Žáci musejí být podporování v ochotě vstupovat do rizika a v připouštění chyb. Žáci potřebují porozumět tomu, že chybné odpovědi mohou napomáhat učení (nejméně) tak efektivně jako odpovědi správné. Pozitivní učební prostředí je podmíněno kulturou kritického naslouchání spolužákům ve třídě, pozitivní a konstruktivní komunikací a oceňování odlišných silných stránek, zkušeností a dovedností mezi spolužáky. Nové poznatky a porozumění mohou vyrůstat ze sdílených zkušeností společného učení. 20

21 Vyučování jako zkoumání a dotazování Zkoumání vztahu vyučování učení může být vizualizováno jako cyklický proces. Učitel se ptá: Co je důležité, čemu mám věnovat čas, když uvážím, kde se moji žáci v učebním procesu nacházejí? (základna, směr) Jaké strategie (založené na zjištění z výzkumu a vlastní praxe) nejpravděpodobněji pomohou mým studentům se toto naučit? Co byl výsledek mého vyučování, co z toho vyplývá pro další vyučování? (během vyučování i v dlouhodobé perspektivě) 21

22 Společné rysy úspěšných multietnických škol Ředitel školy vnímá naplňování rovných příležitostí jako svůj závazek Škola naslouchá žákům a jejich rodičům, snaží se vidět problémy jejich očima Škola citlivě udržuje kontakty s místními společenstvími Škola pracuje s celým dítětem Making the Difference (Maud Blair, Jill Bourne) 22

23 Společné rysy úspěšných multietnických škol dokončení Škola má srozumitelné a dodržované odpovědi na projevy rasismu a xenofobie Škola má vysoká očekávání od všech žáků i učitelů a systém pro sledování pokroku každého žáka Škola provádí monitoring podle etnicity / parametru znevýhodnění, což jí umožňuje zjišťovat případné rozdíly mezi skupinami, přemýšlet o svých nedostatcích a napravovat je Making the Difference (Maud Blair, Jill Bourne) 23

24 Ukázky z filmu Odlišnost problém, nebo výhoda Brookside Primary School, High Lane, Stockport vztahy a horizontální komunikace dětí, flexibilní využívání asistentů Luke 01:23 03:13 Danny s dětmi 04:43 05:16 Danny s asistentkou 05:31 06:08 South Harringay Infant and Nursery School, WV college, ZŠ Chrudim rovnováha: podpora integrace i identity, oslavování rozmanitosti, sebepojetí 07:22 09:00 rodiče jako skuteční partneři 06:29 07:21 vzájemná spolupráce komunit, spolupráce komunit se školou 09:10 09:24 respekt a zájem 15:08 15:48 JAZYK komunikace 15:52 16:33 stavění na předchozích zkušenostech dětí 18:19 19:56 vztahy, MAXIMUM PRO KAŽDÉHO 23:42 24:55 shrnutí, pozitivní skupinová dynamika 26:44 27:42 24