PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM A AUTISMEM

Transkript

1 PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM A AUTISMEM Zápis ze setkání Termín konání: úterý Časové rozvržení: 9:30 11:30 (občerstvení zajištěno) Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Koliště 19 zasedací místnost ve 4. patře PROGRAM: 1. Úvod (obsah a cíl setkání, plánovaná struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně) 2. Představení informací vzešlých z dotazníků od členů pracovních skupin 3. Diskuze ohledně aktuálních potřeb uživatelů sociálních služeb, včetně těch, které sociální služby přesahují 4. Závěr ad 1. Úvod (obsah a cíl setkání, plánovaná struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně) Koordinátor komunitního plánování R. Janík přivítal přítomné, představil vedoucí pracovní skupiny Mgr. Zuzanu Dlouhou, DiS. a seznámil s programem. Cílem setkání je diskuze o potřebách týkajících se této cílové skupiny. Které potřeby jsou pokryty, které nedostatečně a které pokryty nejsou. Cílem setkání je zformulovat hlavní okruhy potřeb a navrhnout priority do 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně (dále jen KP). Na posledním červnovém setkání budou definovány a jasně formulovány priority, konkrétní opatření a jejich realizátoři. Koordinátor R. Janík požádal přítomné o trpělivost, co se týká zaslání zápisu. Pracovních skupin je osm, diskuze jsou obsáhlé a zpracování zápisu tedy bude nějaký čas trvat. Kromě samotného zápisu bude také rozesláno shrnutí identifikovaných potřeb, tedy výstup z dnešního jednání. Do příští pracovní skupiny budou členové pracovní skupiny požádáni o doplnění informací a případné komentáře k identifikovaným potřebám. Tyto podklady pak budou sloužit k jednání na červnovém setkání (kde se již budou konkrétně formulovat a schvalovat priority a opatření). Struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně KP bude vytvořen na dva roky Struktura bude velmi podobná minulým KP. Každá kapitola pro jednotlivé cílové skupiny bude obsahovat priority, což je obecně okruh identifikovaných potřeb a opatření, která představují způsob, jak bude potřeba naplněna (jak se bude daná potřeba řešit). Opatření je pak rozpracováno na konkrétní dílčí kroky (aktivity vedoucí k jeho realizaci). Dotčení realizátoři (organizace), kteří se k realizaci daného opatření přihlásí, vyplní příslušné formuláře, ve kterých opatření rozpracují (popis, cíl, harmonogram atd..). Dále bude KP opět obsahovat systémové priority, přičemž jedna z nich se bude opět týkat zachování stávající komplexní sítě sociálních služeb (v dané kapacitě) pro jednotlivé cílové skupiny. Další systémové priority se budou týkat například spolupráce s JMK, a také průřezových témat, což jsou společná témata, která se objevují napříč cílovými skupinami. KP bude rovněž obsahovat dlouhodobě problémová a neřešená témata a specifické oblasti přesahující sociální služby a to podobně jako v předchozím KP v rámci podkapitoly

2 Neřešené oblasti a trendy do budoucna. Nově budou do KP zpracovány rozvojové záměry vhodné k financování z EU. Při tvorbě KP bude muset být respektován Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období (SPRSS), jen tak bude zajištěna reálnost nastavených opatření. Záměry, které nebudou v souladu se SPRSS nebo které nebude možné realizovat během dvou let, budou zaneseny v přesahových oblastech. Rovněž nebude možné zařadit do opatření takové záměry, ke kterým se nepřihlásí žádný realizátor. KP bude přes letní měsíce 2015 Referátem KPSS zpracován, v září proběhne připomínkovací řízení a poté bude KP předložen k projednání orgánům města Brna. Na nedávné konferenci JMK byla sdělena informace, aby poskytovatelé případné dotazy ohledně financování zasílali Mgr. Martině Blešové. Koordinátor upřesnil, že Mgr. Martina Blešová pracuje na Oddělení sociálních služeb Odboru sociálních věcí KrÚ JMK, přičemž financování spadá do kompetence Oddělení ekonomiky a kontroly Odboru sociálních věcí KrÚ JMK. Doporučil tedy, aby se poskytovatelé s případnými dotazy ohledně financování obraceli právě na zmíněné Oddělení ekonomiky a kontroly. Na Mgr. Martinu Blešovou (jakožto koordinátorku KPSS v JMK) je možné směřovat dotazy týkající se komunitního plánování na krajské úrovni. Na dnešní setkání byli pozváni také uživatelé sociálních služeb, kteří byli vyzváni, aby se vyjádřili ke svým potřebám tak, jak svou situaci vnímají oni sami, především tedy ve vztahu k sociálním službám a celkově v rámci sociální oblasti (s vědomím toho, že jejich životní situace se pochopitelně dotýkají i další oblastí - např. oblasti školství, zdravotnictví, bydlení apod.). ad 2. Představení informací vzešlých z dotazníků od členů pracovních skupin Vedoucí pracovní skupiny poté představila informace, které vzešly z vyplněných dotazníků od členů pracovních skupin. Denní stacionáře Effeta Domino Srdíčko Gaudium Nojmánek Veleta Božetěchova Kociánka volná místa zájemci o službu ne ne ne ne přijmutí z evidence ne přijmutí z evidence 8 Týdenní stacionáře Srdíčko Nojmánek Kociánka volná místa Centra denních služeb volné místa 4 OS Logo

3 Terénní odlehčovací služba volná místa 13 Církevní střední zdravotnická škola Pobytová odlehčovací služba Tereza volná místa ano, ale na letní prázdniny ne DOZP a Chráněné bydlení Srdíčko Nojmánek Gaudium Veleta CHB Michael volná místa zájemci o službu ano ano ano ano ano Sociální rehabilitace Liga vozíčkářů OS Logo Apla volná místa zájemci o službu ne ne zájem koncem školního roku pak i potřeba navýšení služby Kavárna Anděl Anděl volná místa 1, ale další zájemce v jednání ad 3. Diskuze ohledně aktuálních potřeb uživatelů sociálních služeb, včetně těch, které sociální služby přesahují P. Červená, Ruka pro život o.p.s., se zeptala, zda rodiče lidí s mentálním postižením o těchto volných kapacitách vědí. Z. Dlouhá, CSS, p.o., odpověděla, že dle jejího názoru jsou o volných kapacitách rodiče informováni. I. Šiková, Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s., matka dospělé dcery s mentálním postižením, která navštěvuje denní stacionář Effeta, konkrétně pracovní terapii na ulici Holzova. Rodiče mají strach ze stěhování pracovní terapie na ulici Strnadovu.

4 Na ulici Holzova jsou dílny a rodiče mají strach, že na ulici Strnadova budou pracovníci klienty jen hlídat. V dílnách pracuje paní Holánková, která je zlatá a dělá s klienty co může. Paní Zuzana (uživatelka) nemá ráda přejíždění z chráněného bydlení do denního stacionáře, protože ji to stresuje. Také nemá ráda koně. J. Svoboda, Dotyk II, o.p.s., sociální služba není o hodnocení služby na papíře, je o srdci. V tom spočívá dle názoru J. Svobody kvalita služby. Člověk, který má srdce, naváže s klienty kontakt. Jde o změnu myšlení. Např. ve školství inspekce kontroluje, jestli jsou v třídních knihách správně zapsaná jména. Na postech kontrolních orgánů by měli být lidé, kteří budou schopni vnímat celkovou atmosféru služby. Z. Dlouhá, CSS, p.o., papíry jsou důležité, pokud mají smysl. Např. nový pracovník se do nich může podívat a je to pro něj při práci vodítko. T. Dostál, Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s., při kontrolách projektů financovaných z EU je kontrolováno např. halířové zaokrouhlování, velikost okrajů u dokumentů apod. Oproti tomu např. Nadace Sirius u nich kontrolovala obsah a práci s klienty. Rodiče mají zájem o ambulantní služby, např. denní stacionáře, pro jejich děti nebo mladé dospělé s PAS. Problémem je, že stávající denní stacionáře klienty s PAS nepřijímají. Rodiče mají zájem také o pobytové služby pro osoby s PAS, které taktéž chybí. M. Polenský, Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s., někteří klienti s autistickými rysy navštěvují zařízení s cílovou skupinou osoby s mentálním postižením, a to proto, že při vstupu do služby nesdělili svoji diagnózu. Kdyby ji sdělili, nemohla by je služba přijmout. Pokud existují zbytečné volné kapacity pro osoby s mentálním postižením, měly by být tyto kapacity přetransformovány do kapacit pro osoby s PAS, které chybí. R. Janík odpověděl, že město Brno si tyto nedostačující kapacity uvědomuje a mimo jiné plánuje (v rámci uvažovaných projektů z fondů EU) transformaci některého ze svých stávajících zařízení na domov pro osoby se zdravotním postižením, a to konkrétně pro cílovou skupinu osob s PAS. V reakci na pana Svobodu pak dodal, že rozumí argumentu, že kvalita není o papírování, nicméně z hlediska kontroly (jak efektivity, tak i kvality) prostě určitá dokumentace být musí. Z vlastních zkušeností při kontrolách může říci, že i z dokumentace lze poznat, zda se s klientem pracuje (a dle jeho zakázky ) nebo se záznamy a individuální plánování (včetně hodnocení) provádějí stereotypně a mechanicky. Důležité je ale samozřejmě také komunikace s uživateli služeb. P. Červená, Ruka pro život o.p.s., organizace má volné kapacity denního stacionáře i pro klienty s PAS, záleží na míře postižení a potřebě péče. V červnu 2015 bude organizace otevírat chráněné bydlení pro lidi s PAS, a to s těžkými formami. V průběhu příštího roku má organizace v plánu otevřít pobytovou službu pro klienty s mentálním a kombinovaným postižením zatím není jasné, zda to bude sociální služba chráněné bydlení nebo domov pro osoby se zdravotním postižením. Služba se teprve plánuje, a proto ji bude možné přizpůsobit požadavkům rodičů. J. Menšíková, CSS, p.o., Nojmánek, diagnózu, a tím pádem vstup do služby s určitou cílovou skupinou, doporučuje lékař. Pokud rodič řekne, že dítě má PAS, tak se ptáme, jak se dítě projevuje a jestli je schopné být v kolektivu. J. Svoboda, Dotyk II, o.p.s., minulý rok proběhla v organizaci inspekce, která sdělila, že diagnózu klientů organizace nemá řešit. Klient ji musí sdělit sám nebo ji má pracovník v organizaci sám poznat. M. Polenský, Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s., některé výroky inspekcí bývají absurdní. Na stanovení diagnózy lékařem velmi záleží. Pokud psychiatr o dítěti řekne, že má

5 Aspergerův syndrom, dostává se mu ve školství veškeré možné podpory. Pokud psychiatr určí diagnózu jako obsedantně kompulsivní poruchu, dítěti se nedostane žádné podpory. Z. Vydržel, Centrum Kociánka, denní stacionář volné kapacity nemá, týdenní stacionář má třináct volných míst. Věková hranice je čtyřicet let, organizace uvažuje nad jejím zvýšením až do sedmdesáti let. Někteří ze současných klientů mají diagnostikován PAS, proto organizace uvažuje nad rozšířením o tuto cílovou skupinu. Ovšem toto by se týkalo pouze jejich stávajících klientů. Z. Dlouhá, CSS, p.o., u lidí s mentálním postižením mohou být problémem poruchy chování. Ty vnášejí do kolektivu chaos. Narůstajícím trendem poslední doby je také kombinace s psychiatrickým onemocněním. M. Klementová, ÚSMĚVY-o.s. pro pomoc lidem s Downovým syndromem, rodiče dětí řeší problém, kam dát dítě o prázdninách. Děti potřebují být v kolektivu stejně starých dětí. SPMP pořádá čtrnáctidenní pobyt, Domov pro mne bude nově pořádat příměstské tábory. Problémem ale i nadále jsou celkově prázdniny a nedostatečná kapacita odlehčovacích služeb. V. Kršková, Rytmus o.p.s., problémem jsou také mimoškolní činnosti, které pro děti s Downovým syndromem nejsou k dispozici - pokud dítě není přijato do družiny. Organizace zkoušela v tomto směru apelovat na Svaz Skautů. T. Dostál, Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s., rodiče pociťují nedostatečnou nabídku volnočasových aktivit. Organizace navázala spolupráci se Střediskem volného času Lužánky, kde školila vedoucí kroužků. Organizace provozovala klubovnu a relaxovnu Vlaštovka v prostorách VUT na Kraví Hoře, nájemní smlouva však musela být z finančních důvodů k vypovězena. P. Červená, Ruka pro život o.p.s., se zeptala, zda by nešlo pro volnočasové aktivity využít prostory denních stacionářů v odpoledních hodinách. Z. Dlouhá, CSS, p.o., pobytová odlehčovací služba na Tereze je o prázdninách beznadějně obsazená, přes rok kapacita volná je. Co se týká sociální rehabilitace, je volná kapacita. A. Slavíčková, Liga vozíčkářů, sociální rehabilitace je návazná služba, kde klienti např. nacvičují pracovní dovednosti. PAS není v cílové skupině. Rodiče však řeší spíše než návazné služby základní problémy. I. Šiková, Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s., dalším problémem je chybějící chráněné bydlení, kde by mohli být stárnoucí rodiče se svými dospělými dětmi s mentálním postižením. V SPMP jsou rodiče, kterým je sedmdesát let a kteří mají představu rodinného domu jako chráněného bydlení, kde by žili se svými dětmi a až by odešli, děti by v domě zůstaly a někdo by se o ně postaral. Dále informovala o nově zbudovaném chráněném bydlení Mirandie v Brumovicích, které bude slavnostně otevřeno dne ve 14:00 (Brumovice č.p. 438). Chráněné bydlení vybudovala Diakonie ČCE středisko BETLÉM a je určeno pro dvanáct dospělých osob s mentálním postižením, autismem, popř. tělesným postižením. M. Polenský, Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s, chybí podporované bydlení pro osoby s PAS. Z. Medňanská, AGAPO, o.p.s., organizace eviduje zájem o podporované zaměstnávání.

6 ad 4. Závěr Na závěr vedoucí pracovní skupiny Z. Dlouhá podotkla, že pro 4. KP je předběžně shoda na opatření: Podpora vzniku a rozvoje CHB nebo DOZP pro lidi MP a PAS (realizátor Ruka pro život - Božetěchova). Co se pak týče tzv. neřešených oblastí u kterých (zatím) není realizátor: - pobytové služby pro osoby s MP, osoby s autismem a pro osoby s MP a s přidruženým psychiatrickým onemocněním - pobytové odlehčovací služby - CHB pro rodiče a děti s MP - podporované bydlení V rámci setkání se stihla prodiskutovat problematika služeb: DS, TS, CHB, DOZP, odlehčovací pobytové služby. Skupina se tedy dohodla na ještě jednom setkání navíc (před finálním v červnu), kdy se bude diskutovat problematika služeb: raná péče, sociální rehabilitace, osobní asistence a terénní odlehčovací služby. Na závěr se vedoucí pracovní skupiny Z. Dlouhá se všemi účastníky rozloučila a poděkovala jim za účast a aktivní spolupráci. Příště se tedy naváže na dnešní diskusi, kdy se budeme věnovat dalším službám. Poté koordinátor komunitního plánování R. Janík oznámil, že další setkání pracovní skupiny Osoby s mentálním postižením a autismem se uskuteční dne v 9:30 v zasedací místnosti ve 4. patře na Kolišti 19. Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: