Rozvoj kompetencí pedagoga II.

Transkript

1 VÝSTUPY A VÝSLEDKY PROJEKTU Rozvoj kompetencí pedagoga II. CZ.1.07/1.3.05/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2

3 Obsah Obsah str. 1 Úvodní slovo zástupců realizačního týmu str. 2 3 Základní informace o projektu str. 4 Představení projektu str. 5 Výstupy a výsledky projektu str. 6-7 Aktivita č. 1 DVPP, Prohlubování psychologických kompetencí pedagogických pracovníků II. str. 8 9 Aktivita č. 2 DVPP, Efektivní učení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami str Aktivita č. 3 DVPP, Rozvoj pedagogů pracujících ve výuce s interaktivní tabulí str ZŠ Krnov, Janáčkovo náměstí 17 str ZŠ Bruntál, Jesenická 10 str ZŠ Bruntál, Okružní 38 str ZŠ Bruntál, Cihelní 6 str Závěrem str

4 Úvodní slovo zástupců realizačního týmu Vážené dámy, vážení pánové, V základní škole by měly získat nejen potřebné vědomosti a znalosti v různých oblastech dle předmětů, které se běžně vyučují, ale především by z nich škola měla vychovat zdravě sebevědomé jedince, kteří budou pro svůj budoucí život připraveni čelit různým nástrahám, úkolům, vlivům společnosti Škola by je měla přichystat tím, že jim předá nejen znalosti, ale také návyky, napomůže formovat jejich postoje, rozvine jejich myšlení a podpoří je tak, aby byli schopni plnohodnotně prožít svůj život a něčeho v něm dosáhnout. Tento velmi náročný úkol leží na bedrech osob, se kterými se děti v rámci základní školní docházky setkávají takřka denně a které mají v rukou tu moc položit základy k jejich rozvoji a ovlivnit je tak na celý jejich budoucí život ve společnosti. Touto klíčovou osobou v životě každého z nás je, byl a bude dobrý učitel. Jak se ale pozná dobrý učitel? pro současnou společnost, a tedy pro každého z nás, je fungování školského systému a jeho kvalita velmi důležitá. Abychom budovali kvalitní a zdravou společnost, svět, ve kterém žijeme a pohybujeme se, je klíčové začít na tomto úkolu pracovat již od základu. Tímto základem, budoucností naší společnosti, jsou naše děti. Je to ten, který rozdává jedničky? Je to člověk, který umí naslouchat druhým? Je to duševně vyrovnaný jedinec? Je to osoba, která oplývá širokým spektrem vědomostí ve svém oboru? Člověk, který dokáže poutavě a se zaujetím zprostředkovávat své znalosti ostatním? Je to osobnost, která si věří a je spokojená sama se sebou?... Každý z nás může mít jiná kritéria hodnocení dobrého pedagoga. Nicméně jistě se většinově shodneme na tom, že kvalitní a erudovaný pedagog má být především respektovaným člověkem, který dokáže nadchnout své žáky pro vzdělávání tak, aby se sami ze svého rozhodnutí chtěli pídit po informacích a dozvídat se něco nového, má je motivovat, povzbuzovat, oceňovat jejich snahu a podporovat je v dalším rozvoji. Tento člověk je pro své žáky vzorem, proto by měl být vzdělaný a neustále na sobě pracovat. Měl by být zároveň dobrým psychologem, protože pro děti je často důvěrníkem, kterému se svěřují se svými problémy a on by je měl dokázat podpořit. Takto bychom mohli ve vyjmenovávání atributů dobrého učitele pokračovat ještě dále. Souhrn toho, co by měl dobrý pedagog mít, velmi dobře vystihuje výrok Konfucia: Moudrý muž vyučuje své žáky tak, že je vede, ale nevleče, pobízí je vpřed, ale netlačí, otevírá jim cestu, ale nepřivádí je k cíli -2-

5 Vzhledem k tomu, že se mění společnost a její nároky na jednotlivce, je zapotřebí začít měnit i budování stěžejní základny společnosti, tedy školství. Proto by pedagogové neměli usínat na vavřínech, že získali vysokoškolský diplom, a tudíž už mají patřičné vzdělání ve svých studijních oborech. Základním atributem úspěšného a kvalitního pedagoga je i to, že si uvědomuje potřebnost přizpůsobování se době a změnám ve společnosti, že na sobě neustále pracuje, dále se rozvíjí a vzdělává v nových oblastech, které si doba vyžaduje, a tyto své nově nabyté znalosti, dovednosti a zkušenosti je pak dále schopen předávat svým žákům. Prostřednictvím projektu Rozvoj kompetencí pedagoga II. jsme pedagogům na čtyřech základních školách v okrese Bruntál nabídli možnost dalšího seberozvoje v oblastech, které jsou aktuálně pro jejich práci velmi potřebné. Učitelům byly projektem zprosředkovány aktivity, které jim poskytly nabídku možností alternativních a inovativních přístupů k jejich práci, k žákům i rodičům, které dále rozvinuly jejich kompetence na poli zavádění nových ICT technologií do výuky, nabídly jim nové prostředky v oblastech hodnocení a sebehodnocení žáků, motivace, naučily je, jak efektivně používat nástroje k měření klimatu třídy a školy, díky čemuž jim byly mnohdy odhaleny jevy a sociální vztahy ve třídě, se kterými mohli potom dále pracovat. Velmi potřebným a v rámci DVPP poměrně opomíjeným tématem bylo také přiblížení nástrojů práce s dětmi se specifickými poruchami učení, jejichž počty každým rokem neutěšeně narůstají a pedagogové často nevědí, jak poruchy rozpoznat, ale hlavně, jak s takovými dětmi metodicky pracovat a jak jim pomoct, aby i pro ně nebylo učení mučení, ale naopak aby si našly svůj způsob, kterým jsou v rámci svých možností schopny zvládnout studium s dobrým pocitem, že mohou dosáhnout úspěchu, a tak je učení začne bavit. Vzhledem k hodnocením projektu a jeho aktivit jednotlivými školami lze konstatovat, že na tomto poli se nám společnými silami podařilo opět přiblížit k cíli zapracovat na zlepšení současného školství. Pedagogové velmi ocenili přínosnost jednotlivých aktivit a každý z účastníků si odnesl to, co pro něj a jeho vlastní rozvoj a práci s dětmi bylo nejdůležitější. Velmi pozitivním jevem bylo také to, že učitelé získali chuť k užívání nových metod a některé z nich vzali postupně za své. Hmatatelným důkazem této změny jsou i pohodovější žáci, spokojenější rodiče a pedagogové, kteří ve většině případů objevili další, nové cesty a svou práci dělají se zapojením srdce a obrovskou zainteresovaností. I díky tomuto přístupu se žáci začali více těšit do školy. Transformace ve vzdělávání pedagogů a odbourávání zažitých a zastaralých metod a přístupů je během na dlouhou trať. K této změně myšlení lidí a přístupu kantorů k dalšímu seberozvoji a vzdělávání nemůže dojít ze dne na den. Ale pokud tito lidé začnou brát inovativní metody ve vzdělávání i sebevzdělávání za své a budou chtít změnu k lepšímu, je postupně šance, že se ke zlepšení školství, a tím i společnosti, dopracujeme. Pokud totiž chci někomu něco předat a dělám to s vědomím, že je to důležité, užitečné a smysluplné, tedy dané věci věřím, pak mám obrovský dar a schopnost přesvědčit o tom i ty druhé. A to by mělo platit pro každého dobrého učitele. za tým realizátorů projektu Mgr. Lucie Butorová Ing. Pavel Čech -3-

6 Základní informace o projektu vzdělávacích programů Název projektu: Rozvoj kompetencí pedagoga II. Realizátor projektu: EDUCO CENTRUM s.r.o. Partneři projektu: Základní škola Bruntál, Jesenická 10 Základní škola Bruntál, Okružní 38, příspěvková organizace Základní škola Bruntál, Cihelní 6, příspěvková organizace Základní škola Krnov, Janáčkovo náměstí 17, okres Bruntál, příspěvková organizace Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo a název oblasti podpory: Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Vyhlašovatel: Moravskoslezský kraj, oddělení strukturálních fondů odboru regionálního rozvoje a cestovního ruchu Číslo projektu: CZ.1.07/1.3.05/ Termín realizace: Celková výše finanční podpory: ,90,-Kč -4-

7 Představení projektu Rozvoj kompetencí pedagoga II. Cílem projektu je zvýšit a posílit odborné kompetence cílové skupiny pedagogických pracovníků v návaznosti na předchozí projekt Rozvoj kompetencí pedagoga=cesta k moderní škole. Hlavní cíle projektu: - Zvýšit profesionalitu pedagogických pracovníků 4 základních škol, a to rozšířením jejich již získané kvalifikace v oblasti komunikace s žáky, kolegy a okolím školy. - Odstranit nerovnosti v dosavadních znalostech a tímto dosažení stejné úrovně znalostí a dovedností u všech skupin zaměstnanců na daných ZŠ. - Vytvořit podmínky pro okamžitou aplikaci nových metod do praxe ZŠ, stimulovat možnosti růstu rozvoje a modernizace systémů vzdělávání za účelem posílení konkurenceschopnosti v rámci ČR. - Posílit vztahy v kolektivu a s dalšími účastníky z jiných ZŠ, budovat pozitivní sociální klima ve školách a školských zařízeních, přenositelnost nabytých znalostí a zkušeností na žáka, prohloubit umění prezentace a komunikačních dovedností u pedagogických pracovníků s důrazem na zkvalitnění a zefektivnění výuky a technik pro zvládání krizových situací vznikajících při jednání s žáky, rodiči a okolím. Klíčové aktivity projektu: 1. Rozvoj psychologických kompetencí pedagogických pracovníků II. 2. Efektivní učení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami 3. Rozvoj pedagogů pracujících ve výuce s interaktivní tabulí -5-

8 Výstupy a výsledky projektu Indikátor Cíl Skutečnost Výsledek Počet podpořených osob - klienti služeb % z toho muži % z toho ženy % Počet úspěšně podpořených osob % z toho muži % z toho ženy % 160 Účastníci vs. absolventi vzdělávacích programů cíl skutečnost Počet podpořených osob - klienti služeb Počet úspěšně podpořených osob Počet účastníků jednotlivých aktivit Cíl Skutečnost Výsledek Prohlubování psychologických kompetencí pedagogických pracovníků II. Efektivní učení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Rozvoj pedagogů pracujících ve výuce s interaktivní tabulí % % % -6-

9 Počet účastníků jednotlivých aktivit cíl 40 skutečnost 20 0 Prohlubování psychologických kompetencí pedagogických pracovníků II. Efektivní učení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Rozvoj pedagogů pracujících ve výuce s interaktivní tabulí Výstupem projektu mělo být 125 osob proškolených v Prohlubování psychologických kompetencí pedagogických pracovníků II., 87 osob v Efektivní m učení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a 67 osob v kurzu Rozvoj pedagogů pracujících ve výuce s interaktivní tabulí. Tyto cíle byly splněny, u dvou programů dokonce překročeny. Titulní strany výukových materiálů -7-

10 Aktivita č. 1 DVPP P R O H L U B O V Á N Í P S Y C H O L O G I C K Ý C H K O M P E T E N C Í P E D A G O G I C K Ý C H P R A C O V N Í K Ů II. Cílem první aktivity s názvem Prohlubování psychologických kompetencí pedagogických pracovníků II. bylo zpracovat a nabídnout pedagogům nové nástroje a způsoby v oblasti hodnocení a sebehodnocení žáků, progresivní motivační metody, ale i efektivní metody komunikace nejen se žáky, ale také s jejich rodiči. Vzdělávací kurz v rozsahu 16 vyučovacích hodin rozdělených do dvou dnů byl zacílen na zvyšování psychologické gramotnosti pedagogických pracovníků se zaměřením nejen na jejich samotnou osobnost, ale také na rozvoj jejich kompetencí v této oblasti směrem k žákům, kolegům, rodičům a všem osobám ze školy a jejího okolí. Samotná výuka probíhala interaktivní formou tréninku s aktivním zapojením všech frekventantů. V oblasti psychoemocionální sféry získali účastníci tohoto programu nové dovednosti a nástroje pro zkvalitnění nejen výuky samotné, naučili se také, jak např. pracovat s třídním klimatem a klimatem školy, jak je zlepšit, jak efektivním způsobem vést třídní schůzky a i samotnou přípravu na ně, jak hodnotit a co nejlépe motivovat děti k výkonům, jak předcházet konfliktním situacím se žáky či rodiči, popř. jak tyto situace řešit, jak pěstovat psychohygienu u sebe, ale i u dětí. Učitel se s těmito situacemi setkává ve svém profesním životě denně, a proto by je měl zvládat na co nejlepší úrovni, protože i v této oblasti je pro své žáky vzorem. Jako nejpřínosnější učitelé označili měření klimatu třídy, které bylo i součástí individuálního poradenství s lektorem aktivity. Na měření třídního klimatu pedagogové nejvíce ocenili, že se pomocí strukturovaných výstupů získaných z dotazníků dozvěděli o svých žácích, o třídě, ale i o sobě spoustu zajímavých, důležitých a často i nových informací, s nimiž dále mohou pracovat. Lektorem aktivity byl Mgr. Robert Čapek, Ph.D., který je autorem publikací Třídní klima a školní klima a Odměny a tresty ve školní praxi. V současné době působí na Univerzitě v Hradci Králové, kde realizuje výuku psychologických předmětů na Fakultě informatiky a managementu a kde vyučuje předměty jako např. Komunikační dovednosti, Psychologie 1 4, Psychologie a sociologie, atd. Jako lektor působí v různých školicích organizacích s tématy jako suportivní a alternativní výukové metody, odměny a tresty ve školní praxi, hodnocení a sebehodnocení, aktuální problémy kurikulární reformy (tedy realizace ŠVP, rozvoj klíčových kompetencí, apod.). Program absolvovalo celkem 6 skupin pedagogických pracovníků (125 osob) z okresu Bruntál. Tento kurz byl akreditován pod č. j / V dané problematice se lektor orientuje excelentně, dostal mě svou pohotovostí, že se nedal zaskočit, vždy měl odpověď a vysvětlení. Účastník kurzu -8-

11 Mgr. Robert Čapek Lektor kurzu Učitelé v současné české škole (obecně řečeno) bohužel stále nemají zažité a zvnitřněné dovednosti, které jsou u pedagogů nezbytné a v jiných školských systémech obvyklé. Jejich učitelský um se formuje na základě vtisku (z období, kdy byli sami žáky a studenty), nepříliš kvalitní přípravy na pedagogických fakultách (od níž u některých uběhla již řádka let) a jejich vlastní učitelské praxe, kterou ale často nejsou schopni správně analyzovat. Bohužel, obecně známá nechuť učitelů být učen a již zaběhnutí vlastního pedagogického stylu vede u některých z nich i k tomu, že tento svůj mix racionalizují a vnitřně obhajují a nejsou schopni připustit si i zcela zjevné nedostatky ve své práci. V případě kurzu se to projevilo také na reakci učitelů na poznatky, předávané lektorem. V oblasti, která byla pro učitelé nová (měření klimatu ve třídě) se jevili jako pozorní žáci, avšak například při přijímání nových poznatků v oblasti klasifikace se někteří tvrdošíjně drželi svých systémů. I když snad se i nepochybně seznámili s nedostatkem při svém známkování, hledali výmluvy ve společnosti, systému, rodičích apod. Kurz byl rozdělen na dva vyšší celky. První z nich, Učitelovo sebepoznání, mělo jako primární cíl sebepoznání jedince ne již jen jako člověka, ale jako učitele profesionálního vzdělavatele, jenž má své klady a nedostatky, se kterými je nutné pracovat. Jedním z důležitých prvků je sebereflexe a sebekontrola. Tuto činnost však nemusí učitel provádět jenom sám, ale měl by se obrátit na nejpovolanější hodnotitele své klienty, žáky. Lektor se v celém kurzu vždy snažil pracovat v několika vrstvách. V tomto případě například snahu zbavit učitele ze strachu a obav zeptat se žáků doprovázely poznatky o způsobu zjišťování zpětné vazby, různé druhy reflexe jako didaktické techniky apod. Druhá část kurzu, Učitel v psychosociálním prostředí se snažila naplnit filozofii celého kurzu, spojit dva světy osobní psychiku učitele a jeho profesní prostředí Nemělo tedy jít o pouhé hrátky s psychikou učitele, ale ukázat mu sebe sama v typickém školním prostředí, kde jsou psychosociální prvky velmi důležitým faktorem. Zvláště část Učitel jako spolutvůrce a konzument třídního a školního klimatu se ukázala pro celkové pochopení určitých ( klimatických ) zákonitostí jako klíčová. V této části se aktivity již plně zaměřily na školní praxi, sborovny například připravovaly svůj vlastní nástroj na měření školního klimatu. Zcela konzistentní a logické bylo zakončení kurzu tématem, který je pro utváření školního společenství (a tedy školního klimatu) skoro fatální: Rozhovor s rodičem a vedení třídní schůzky. Podle mého názoru jsou nabízená témata velmi důležitým, dokonce klíčovým prvkem práce učitele. Protože jsou ale vždy tím nejdůležitějším postoje učitele, je velmi obtížné posoudit, nakolik byly stávající postoje pedagogů posunuty tím správným směrem, tedy k moderním způsobům výuky a správnému chápání třídního a školního klimatu. U některých se to nepochybně povedlo, u jiných zcela jistě ne a mezitím je celá široká škála malých a velkých změn, procitnutí, potvrzení správné cesty a nových pohledů zapojených učitelů na věc. Je však také nutné konstatovat, že všechny zapojené sborovny pracovaly (na české poměry) nestandardně aktivně a kvalitně. Vytvořily přátelskou a dělnou atmosféru, která vedla k úspěšnému plnění úkolů a plné pozornosti ke sdělovaným poznatkům nebo tréninku dovedností. Nicméně již horší kvalitu mělo následné plnění domácího úkolu, měření klimatu ve své třídě a interpretace dat, které bylo předmětem konzultací několik měsíců po kurzu. Potvrdilo se, že pouze menšina učitelů je schopna nebo ochotna měnit svůj zaběhnutý styl nebo aplikovat poznatky z dalšího vzdělání. Bohužel až příliš mnoho pedagogů pojalo svůj úkol velmi formálně, a tak se potvrdilo, odkud se bere stejný nešvar žáků. Nepochybně se tito žáci sociálním učením časem naučí od svých pedagogů neblahý poznatek - úkoly je možné plnit jen pro formu, s co nejmenším možným úsilím a vkladem. Čest učitelům, kteří se snaží zkvalitnit ve své práci a nejsou líní vyzkoušet něco, co je v tomto zlepšování posune. Právě pro ně měl celý kurz nepochybně smysl a právě kvůli nim není marné se o tyto projekty dále pokoušet. -9-

12 Aktivita č. 2 DVPP E F E K T I V N Í U Č E N Í Ž Á K A S E S P E C I F I C K Ý M I V Z D Ě L Á V A C Í M I P O T Ř E B A M I Kurz Efektivní učení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami se věnoval práci s dětmi s SPU nejen ve výuce, ale i během celého pobytu žáka ve škole. V současné době ve školách stále stoupá počet dětí s různými specifickými poruchami učení, z nichž nejčastější jsou např. dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, ale objevují se také poruchy logopedického charakteru (dyslalie). Stále více vzrůstá také počet dětí s poruchami pozornosti, dětí hyperaktivních (syndrom ADHD). Většina pedagogických pracovníků, kromě speciálních pedagogů, získá v rámci studia na vysoké škole pouze stručné teoretické informace o specifických poruchách učení u dětí, ale v praxi má často problém tyto potíže rozeznat a mnohdy detailněji neví, jak s takovými dětmi metodicky pracovat. Cílem aktivity č. 2 bylo dát pedagogům nástroje a metody k diagnostice SPU a stylů učení těchto dětí, k práci s nimi, a to na základě příkladů dobré praxe. Samotná výuka programu probíhala interaktivní zážitkovou formou. Pedagogové se mimo jiné mohli prostřednictvím výukových aktivit vžít do kůže žáka s SPU, což jim poskytlo nové poznání v oblasti vnitřních pocitů a vnímání výuky očima těchto dětí, a tak měli možnost pochopit lépe jejich psychiku a potíže, se kterými každodenně bojují. Jako inovativní prvek jim byla nabídnuta supervize formou Bálintovské skupiny, kdy řešili kauzální případy ze svých škol a k jejich překvapení nalezli několik možných řešení problému u daných žáků. Formou individuálního poradenství mohli dále s paní lektorkou osobně konzultovat jednotlivé případy a problémy konkrétních žáků. Kurz vedla zkušená lektorka Mgr. Jitka Dombiová, která se této problematice věnuje už řadu let, je autorkou metodických listů pro učitele - jak pracovat s dětmi s LMD (ADD, ADHD), pro nápravu SPU, prevence vad řeči, didaktické pomůcky, působí jako metodik projektu SPC Pramínek - Centrum vzdělávání a poradenství pro žáky se specifickými potřebami, Šumperk a ve školství pracuje již 34 let. Tento vzdělávací program absolvovalo celkem 7 skupin pedagogických pracovníků (101 osob) z okresu Bruntál. Tento kurz byl akreditován pod č. j / Kurz byl nad očekávání poskytl nám spoustu informací o dětech s SPU a o práci s nimi. Konečně školení, které něco přineslo. Účastník kurzu -10-

13 Mgr. Jitka Dombiová Lektor kurzu Kurzu se zúčastnilo celkem 101 pedagogů. Šlo o učitele 1. i 2. stupně ZŠ. Program aktivity byl koncipován následovně: 1) Spontánní aktivita: Jaké žáky máme ve třídě? 2) Základní pojmy 3) Peadagogická diagnostika 4) Styly učení 5) Tvoření mentálních map a jejich využití 6) Dotazníky stylů učení, jejich vyhodnocení sebepoznání, využití Úvodem při spontánní myšlenkové aktivitě byly ve 3 skupinách názory na děti celkem vyrovnané (+ i -). Na žádné škole (vyjma jedné, kde uvedli žáka s ADHD) nebyli uváděni žáci s diagnózami je to přínosem, nebo tito žáci se svými problémy zapadají? U základních pojmů dovedli pedagogové velmi jasně vysvětlit SPU- dyslexii, dysgrafii, dysortografii. Hůře se orientovali v názvech řečových vad a, jak učitelé uváděli, s pojmy vývojová dysfázie, balbucies, Aspergerův syndrom a dezintegrační porucha se v praxi tak často nesetkali a moc o nich nevěděli. Při pedagogické diagnostice měli zájem o větší informovanost v problematice diagnostických nástrojů. Některé z nich jim byly blíže vysvětleny- např. sluchové zkoušky, zk. laterality. Celkově jsem se snažila směrovat pedagogy k cílené analýze veškerých projevů jednotlivých žáků, k většímu pochopení jejich individuality, k prevenci potíží a menší potřebě odkazovat do PPP ke stanovení diagnózy, ale spíše pomoci nacházet cestu k překonávání překážek při učení. Ve většině skupin padaly však názory, že z důvodu velkého zatížení učivem nejsou učitelé schopni naplňovat úkoly kvalitní analýzy a řešit problémy jednotlivých žáků. V problematice základních pojmů v oblasti stylů učení se pedagogové celkem teoreticky dobře orientovali. Slabší to bylo při výčtu druhů speciálních inteligencí a udivili mne ve všech skupinách - velmi slabé výkony ve vyjmenování sociálních kompetencí, které bychom u dětí měli jako učitelé rozvíjet: Vytváření a zachovávání vlastního pozitivního obrazu Sebedůvěra Vlastní motivace a schopnost se pro něco nadchnout Schopnost sám sebe zaměstnat Konstruktivní zacházení s porážkami Konstruktivní zacházení se strachem Připravenost ke kompromisům Přesvědčivost Sociální angažmá Empatie - schopnost vžít se do pocitů druhých Konstruktivní zacházení s konflikty Schopnost navazovat styky a pečovat o ně Schopnost pracovat v týmu - stanovit a prosadit s ostatními pracovní strategie a cíle Problematika mentálních map byla zaměřena prakticky. Diskutovalo se o jejich využití a výhodách propojení základních pojmů a vytvoření prostorové struktury. Při tvoření myšlenkových map ve skupinách bylo znát, kteří z učitelů již myšlenkové mapy využívají a kteří ještě plně nepochopili jejich využití i význam. U mentálních map nebyl některým pedagogům jasný celkový význam jejich využití, někteří zapomínali na rozvětvenou strukturu a propojování pojmů v ploše. Učitelé měli velký zájem o vlastní sebepoznání, ale nebyli si jisti, kde mají své kvality, jak jsou na tom. Určitá část byla potěšena výsledkem dotazníku Styly učení, kdy je příjemně překvapila pravidelnost obrazce, jelikož takový výsledek nejlépe korespondoval se schopností pomoci různorodým žákům a dovedností lepšího pochopení odlišnosti dětí a jejich potřeb. Všichni pedagogové pak byli vyzváni k dalšímu sebepoznávání a následně k plnění jednoho z hlavních pedagogických úkolů pomoci najít styl učení u jednotlivých, především však problémových, žáků. V praktické části byli učitelé seznámeni s některými metodickými, především s praktickými postupy. Pro reedukaci byla doporučena speciální cvičení na posilování sluchové a zrakové paměti. Pedagogové projevovali o problematiku zájem a aktivně se zapojovali do diskuzí. Podle reakcí byla patrná rozdílnost jednotlivých týmů a rozmanitost názorů pedagogů na základní problematiku - různorodá vzdálenost ve změně myšlení směrem k moderním trendům chápání jedinečnosti žáka a hlavním úkolům našeho školství v porovnání se světem. Domnívám se, že pochopení základního principu posilování jedinečnosti žáků, většina účastníků porozuměla, ale bohužel všichni se neztotožňovali s nutností změny vlastního myšlení směrem k nejdůležitějším úkolům pedagoga vytvářet u žáků zdravé sebevědomí, umění, jak se učit a pomáhat všem žákům odhalit jejich jedinečné schopnosti - pomoci na cestě k jejich seberealizaci. Domnívám se, že velký význam má, jak se dítě vnímá a jak dokáže zacházet se sebou samým a jakým způsobem dovede překonávat překážky, jak je dokáže uplatnit své schopnosti a zapojit se do života Další témata, která je potřeba řešit s odborníky - soutěživost ve školách a význam a využití slovního hodnocení pro žáky a rodiče. Pomoci žákům při orientaci ve světě, uvědomit si právo na svůj názor, akceptovat daná pravidla, schopnost pracovat týmově atd. -11-

14 Aktivita č. 3 DVPP R O Z V O J P E D A G O G Ů P R A C U J Í C Í C H V E V Ý U C E S I N T E R A K T I V N Í T A B U L Í Třetí aktivita nese název Rozvoj pedagogů pracujících ve výuce s interaktivní tabulí. Jejím cílem bylo naučit pedagogy 1. i 2. stupně vhodně zapojovat interaktivní tabuli do výuky tak, aby se stala přiměřenou a příjemnou součástí výuky. Obsah kurzu byl tedy zaměřen na využívání interaktivní tabule v praxi. Pedagogové se naučili nejen to, jak interaktivní tabuli ovládat, ale především jak ji začlenit do běžné výuky, jak a kdy ji vhodně využít a zapojit během vyučování, jak na ní názorně předvést dětem probíranou látku v praxi tak, aby si dané téma mohly osahat, představit, poslechnout, pracovat s ním interaktivně samy. Byly jim předány nástroje k vytváření individuálních výukových materiálů, poznali možnosti využití různých zdrojů informací pro přípravu materiálů vlastních. Interaktivní tabule může dětem zábavnou a hlavně praktickou formou obohatit učení. Vyučujícím nabízí k obohacení výuky zábavné formy prezentace učiva, vizualizaci, zvukovou prezentaci či interaktivní testy pro děti apod. Navíc se výuka i pedagog vhodně přibližují počítačové mentalitě a technické zdatnosti dnešních dětí, pro které se výuka najednou stává zajímavější, a jsou k ní přístupnější. Učitelé také ocenili propojení práce s interaktivní tabulí a vytváření výukových materiálů, např. DUMů, pro jiný projekt zaměřený na školství. V rámci této aktivity také poskytovala lektorka pedagogům mimo běžnou výuku i individuální poradenství, a to jak formou osobních konzultací, tak i telefonicky či prostřednictvím u. Lektorkou kurzu byla Mgr. Pavlína Kráčmarová, která se pohybuje v oblasti vzdělávání pedagogů a sociálních pracovníků od roku Sama působila několik let jako učitelka na základní škole a s prací s interaktivní tabulí má ze své pedagogické praxe velmi bohaté zkušenosti. Její hlavní kvalifikací pro výuku tohoto předmětu je tříletá lektorská činnost (od r. 2009) v oblasti interaktivní výuky, kterou realizovala na školách. Vzdělávací program absolvovalo celkem 6 skupin pedagogických pracovníků (80 osob) z okresu Bruntál. Tento kurz byl akreditován pod č. j / Seminář byl velice dobře veden a byl maximálně srozumitelný. Účastník kurzu -12-

15 Mgr. Pavlína Kráčmarová Lektor kurzu Obsah školení byl vytvářen na základě mých několikaletých zkušeností a rozsah i jednotlivé kapitoly odpovídaly potřebám pedagogů. Se začátečníky bylo tempo práce nastaveno pomaleji, ale vzhledem k tomu, že zájem o tento typ výuky pedagogové měli, učili se rychle a kolegové, kteří již s programy pracovali, pomáhali ostatním. Kapitoly byly nastaveny od seznámení s rozhraním programu až k vytváření složitých příprav. Náplň prvního školení byla vždy v duchu seznámení s programem a dále jsme postupovali v souladu se studijními materiály i potřebami pedagogů. Prostřednictvím projektu jsme zvyšovali kompetence pedagogů na poli ICT technologií, které nejen, že jsou prostorem pro profesionální rozvoj každého z nich, ale také velkým přínosem do návazných projektů EU. Jednotlivými lekcemi jsme pedagogy provedli rozhraním programu Activ Inspire s následnými workshopy na tvorbu příprav do hodin, kdy pedagogové odcházeli nejen s novými znalostmi, ale i s vytvořenými předváděcími sešity do svých předmětů. Pedagogové ve své nelehké práci potřebují nové technologie a ani oni nesmí usnout na vavřínech. Učitelství jako takové musí reagovat na nově vzniklé ICT technologie a budoucnost škol je právě v tomto typu tabulí. Vzhledem k probíhajícím projektům na vybavení škol právě touto technologií jsou taková školení velmi potřebná. A je důležité, aby dokázala pedagogy namotivovat. A to se nám podařilo. Celkový přínos projektu je nejen profesionální a osobnostní rozvoj pedagogických pracovníků, ale i šance dostat kvalitní a /i pro ředitele škol/ atraktivní formu vzdělávání v oblasti ICT technologií. Měli možnost se také prostřednictvím studijních materiálů seznámit s dalšími interaktivními programy jako Smart notebook a Edubase. Pedagogové vstupovali do aktivity ve většině případů se zájmem (ti, co již někdy pracovali na interaktivní tabuli) a někteří s nejistotou. Vždy hrálo roli to, zda celkově hodně pracují s počítači. Každý pedagog měl v rámci školení možnost odnést si nejen tištěný materiál, svoje vytvořené předváděcí sešity, ale navíc postupy práce vytvořené přímo lektorkou na míru jejich potřebám. Znalosti získané v průběhu školení mohou tak dále rozvíjet pomocí samostudia a v případě obtíží lektorku i po skončení projektu kontaktovat em. Školení jednoznačně přineslo nový vhled na ICT technologie a zvýšilo zájem o ně i interaktivní výuku jako možný nástroj ke kvalitní a atraktivní výuce. Velmi kladně mohu hodnotit všechny skupiny zapojené do projektu. Jejich zájem byl velký. Zcela určitě to bylo dáno tím, že školy jsou perfektně vybaveny a interaktivní tabule (jakéhokoli druhu) jsou téměř v každé učebně. -13-

16 ZŠ Krnov, Janáčkovo náměstí 17 Po úspěšné jedničce nás v letošním školním roce čekala dvojka. Už v přípravném týdnu a na podzim oba stupně prošly prvním modulem - Prohlubování psychologických kompetencí pedagogických pracovníků II. Lektor, pan Čapek, se zaměřil na důležitost práce s třídním klimatem a na strukturu hodnocení jakožto důležitého faktoru motivace žáků a okrajově také na metody výuky vedoucí k získávání kompetenčních dovedností. Ne všechny nové informace jsme schopni v dnešním vzdělávacím systému uplatnit, ale rozhodně nám školení ukázalo mnohá východiska pro problémy, se kterými se dnes a denně potýkáme. Určitě školení vyvolalo diskuzi a posunulo vnímání důležitosti klimatu a motivačního hodnocení o kus dopředu. Je zajímavé pozorovat, jak některé metody našly u jednotlivých učitelů místo v jejich didaktickém rejstříku a těší mě, že někteří pedagogové mají pozitivní zkušenost i s motivačním hodnocením. Zajímavou zkušeností byly i individuální konzultace s lektorem nad provedenou diagnostikou klimatu jednotlivých tříd. Druhý modul měl název Efektivní učení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Lektorka paní Dombiová s námi probrala základní charakteristiku jednotlivých postižení a na svém semináři se soustředila především na metody a formy výuky žáků s SPU, které respektují různé učební styly a využívají u žáků s SPU ten vjemový kanál, který nebyl oslaben. Zajímavým zjištěním je, že tyto metody jsou přínosné i pro ostatní žáky a v mnoha případech tak není potřeba děti výrazně separovat. Jde o to jen využívat i jiné metody výuky. Třetí modul nesl název Rozvoj pedagogů pracujících ve výuce s interaktivní tabulí. Tento seminář měl za úkol naučit pedagogy pracovat s interaktivním SW Aktiv Inspire tak, aby byli schopni vytvářet graficky a funkčně zajímavá cvičení a prezentace. -14-

17 I když množství školení představuje pro pedagogy určitou zátěž, je na kolektivu patrné, že si zvyká a ze seminářů si odnáší více realizovatelných podnětů nebo alespoň výraznou změnu v myšlení a postojích. Pedagogové jsou kritičtí a začlenění nových poznatků do výuky zvažují, ověřují je s praktickými zkušenostmi a zařazují až ve chvíli, kdy jsou vnitřně přesvědčeni o jejich správnosti. Tento proces není krátký. Některým stačí jeden seminář a nové poznatky testují v praxi, jiní by potřebovali více podnětů z různých stran, aby se jejich tradiční pohled změnil. Právě proto je přínos tohoto typu školení formou sboroven tak důležitý. Vzniká velký prostor k diskuzi i po skončení výuky a důležitým nositelem změny je také pravidelnost a určitá vnitřní provázanost jednotlivých témat. Vždyť ve finále psychologie souvisí s klimatem, hodnocení s motivací a motivace s chutí překonávat překážky a vlastní handicapy. Graficky a obsahově zajímavé cvičení na interaktivní tabuli může rozvíjet různé druhy učebních stylů. Školení zkrátka zapadá do konceptu naší školy a motta jejího ŠVP Škola pro všechny, tedy pro ty nadané i pro ty, kteří mají nějaký ten handicap. Mgr. Karel Handlíř ředitel školy Kurz byl užitečný - zaměřený na praxi. Konečně školení, které něco přineslo. Účastník kurzu -15-

18 ZŠ Bruntál, Jesenická 10 Projekt vhodně doplňoval roční plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků pro školní rok Obsah jednotlivých aktivit a nové zkušenosti z kurzů byly vyučujícími zaváděny do pedagogické praxe. První aktivita Prohlubování psychologických kompetencí pedagogických pracovníků II. byla velmi kladně hodnocena. Mgr. Robert Čapek, Ph.D předal zkušenosti ze své pestré praxe pedagoga. Teoretické poučky převedl velmi obratně do podoby praktického využití. Velkou pozornost získalo téma Třídní klima hodnocení a také téma Příprava a realizace třídní schůzky. Měření klimatu třídy a jeho vyhodnocení probíhalo formou domácího úkolu a vlastní prezentaci úkolu probral přednášející s každým osobně. Vedení školy obdrželo výsledek šetření klimatu ve třídách s podrobným výkladem Mgr. Čapka. Modernizace vzdělávacích metod a zavádění do praxe bude i nadále vyžadovat soustředěnou pozornost pedagogického sboru. Efektivní učení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání bylo zaměřeno na získání základních a specifických znalostí a praktických pedagogických dovedností v oblasti specifických poruch učení. Po teoretické části, která uvedla posluchače do problematiky, následovalo intenzivní seznámení a procvičování praktických dovedností, technik učení dětí s SPU a SPCH, vhodné výukové strategie a návodné techniky, jak postupovat při výuce. Nezapomínalo se ani na systémy hodnocení a sebehodnocení žáků. Teoretické znalosti pedagogů jsou na dobré úrovni, ale dochází nápady a postupy jak v současném školním prostředí postupovat a zefektivnit výuku dětí s poruchami učení. Další plán vzdělávání bude nutné rozšířit o tuto problematiku pedagogické práce. -16-

19 Práce s interaktivní tabulí - v hodnocení tohoto kurzu se nejčastěji objevují profesionalita, odbornost, trpělivost lektorky. Výuka byla srozumitelná a přehledná. Práci s interaktivní tabulí rozšíříme i při hodinách reedukace pro žáky s SPU. To je pozitivní výsledek školení. Je třeba však připomenout, že i když byl výběr účastníků kurzu proveden na základě úrovně počítačové gramotnosti jednotlivých účastníků, objevily se velké rozdíly. Pro lepší upevnění učiva Jak pracovat s interaktivní tabulí jsou vhodné domácí úkoly a příprava. Je na vedení školy, aby se pedagogové samostatně udržovali v této aktivitě. Mgr. Miroslav Šimůnek ředitel školy Potvrdila jsem si, že jdu správnou cestou. Účastnice kurzu -17-

20 ZŠ Bruntál, Okružní 38 Celý projekt obsahoval tři moduly: 1. MODUL Prohlubování psychologických kompetencí pedagogických pracovníků II. byl zaměřen na zkvalitnění vlastní osobnosti pedagoga pod vedením Mgr. Roberta Čapka, PhD. Absolvováním kurzu pedagogové získali nástroje, jak se lépe poznat a jak pracovat se svými emocemi. Rovněž získali znalosti a dovednosti, jak pracovat v psychosociálním prostředí třídy a školy. Úkoly a aktivity byly zaměřeny na školní realitu a praxi. Vše bylo procvičováno tak, aby získané poznatky bylo možné realizovat a aplikovat s žáky ve třídě. Odnesli jsme si z kurzu různé výukové metody (jak získávat zpětnou vazbu, rozvíjet dovednost sebekontroly, řešit neočekávanou situaci ve třídě, vést správně třídní schůzku, měřit klima třídy a také školy ). Tento modul se setkal s velkým ohlasem a pedagogové ocenili zejména přímou komunikaci s lektorem, jeho otevřenost v diskuzi, zaměření úkolů a aktivit na školní realitu a praxi. Vyústěním modulu byl samostatně vedený rozhovor každého zúčastněného pedagoga s lektorem, kde si všichni ověřili, že problematika řešená na výjezdním sezení naplnila očekávanou skutečnost. -18-