ROZHOVOR. Hermann Ebbinghaus 5 LEGISLATIVA ZAMY LENÍ NAD. Výchovné konsekvence PhDr. Václav Mertin 11. Nevzdávat se Mgr. Markéta Krčmářová 14

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ROZHOVOR. Hermann Ebbinghaus 5 LEGISLATIVA ZAMY LENÍ NAD. Výchovné konsekvence PhDr. Václav Mertin 11. Nevzdávat se Mgr. Markéta Krčmářová 14"

Transkript

1 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 1 Obsah Slovo úvodem ROZHOVOR Poradenský systém je již nyní velmi poddimenzován Mgr. Eva Čadová 2 P IPOMÍNÁME V ROâÍ Hermann Ebbinghaus 5 Praxe vyvažuje zkušenosti zlatem. A zcela správně. Ve školách neučí žáky učebnice, výzkumné zprávy či technické pomůcky, ale živí učitelé. I poradenskou činnost vykonávají konkrétní odborníci. Ovšem tištěné informace mají rovněž svou váhu. Žádný školský praktik není dnes s to sám pojmout exponenciálně narůstající množství nových poznatků, vidět všechny podstatné souvislosti, vyvozovat patřičné závěry. Nepokládáme za žádoucí vykonávat edukační nebo poradenskou praxi na úrovni doby dávno minulé. Za docela hloupé pokládáme bonmoty, že děti jsou stále stejné a my bychom neměli vymýšlet nové postupy. Jsme proto vděční, když nám poznatky nabídne ten, kdo se specializuje na konkrétní oblast, kdo o ní dlouhodobě přemýšlí, a zpracuje ji pro nás. Jinak meleme neustále dokola, co nám nabízí zdravý rozum, nebo bezduše opakujeme někdy více než sto let staré poznatky. Jenže tyto poznatky nesmí zůstat uložené v šuplíku ředitelského stolu nebo zavřené ve skříni! Milé paní ředitelky a milí páni ředitelé, dejte naše informace a názory k dispozici všem kolegům. Náš časopis by měl být čten, měl by vzbuzovat souhlas i kritiku, měl by být i podnětem ke změnám praxe. Měl by tedy patřit vašim výchovným poradcům i učitelům. V poradenských zařízeních pak speciálním pedagogům i psychologům. Je možné, že při použití dojde k úhoně nebo se časopis i ztratí. To ale není žádné neštěstí. Všechna čísla jsou k dispozici v elektronické podobě. Prosím, připomeňte nám jubilea, vzpomeňte ty, kteří pracovali před vámi, nebo ty, kteří slaví povšimnutí hodné narozeniny či po letech odcházejí ze služby. Není slušné opomíjet ty, ze kterých vycházíme a na jejichž zkušenostech stavíme. Václav Mertin LEGISLATIVA Sociální služby určené osobám se zdravotním postižením Mgr. Petr Mach, JUDr. Mgr. Eva Janečková 6 ZAMY LENÍ NAD Výchovné konsekvence PhDr. Václav Mertin 11 METODICKÁ âinnost Nevzdávat se Mgr. Markéta Krčmářová 14 PRÁCE S KLIENTEM Integrace chlapce s Aspergerovým syndromem PhDr. Veronika Válková 17 OHLASY Význam domácí přípravy pro začínajícího školáka prof. PhDr. Jan Průcha, DrSc. 20 P EDSTAVUJEME Projekt PrePIn PhDr. Kamila Balharová 22 Multikulturalita neformálně Mgr. Pavlína Částková, Ph.D., Mgr. Jana Randa 25 Linka bezpečí aneb Víte, jak to funguje? Mgr. Peter Porubský 27 ROZHOVOR Linka bezpečí není pouze telefon a sluchátko Mgr. Kateřina Lišková 29 KLIMA KOLY Problémy při realizaci managementu třídy PhDr. Václav Mertin 31 Babulky Mgr. Alena Urbancová 33 1

2 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 2 ROZHOVOR Poradenský systém je již nyní velmi poddimenzován Mgr. Eva Čadová, vedoucí SPC pro tělesně postižené při MŠ a ZŠ pro TP, Brno, Kociánka 6 Poradenství je skromná a docela nenápadná sluïba. Eva âadová ji ve speciální kole a ve speciálnû pedagogickém centru naplàuje uï dvacet let. Pfii tom si prokazatelnû uchovává radost z práce a má názory, se kter mi stojí za to souhlasit nebo se pfiít, ale jsou zralé, a pokud mohu soudit, i konzistentní.? Můžeš stručně představit svou profesní dráhu a instituci, ve které pracuješ? Začala jsem pracovat už po střední škole jako učitelka mateřské školy a později jako neaprobovaná učitelka základní školy při dětské ozdravovně. Po studiu na vysoké škole a po mateřské dovolené jsem nastoupila do školy pro tělesně postižené na Kociánce v Brně, kde jsem pracovala jako speciální pedagog a učitel. Po deseti letech praxe jsem nastoupila jako speciální pedagog do SPC, kde pracuji dosud v pozici vedoucí SPC pro děti a žáky s tělesným postižením. Se žáky s tělesným postižením tedy pracuji už více než 20 let. Naše SPC má v péči děti a žáky, kteří se vzdělávají ve školách běžného typu (převážná část), ale také žáky, kteří se vzdělávají v MŠ, ZŠ a SŠ samostatně zřízených pro konkrétní typ postižení. V rámci našeho zařízení mají možnost vykonávat praxi studenti speciální pedagogiky.? Jaké největší aktuální problémy spatřuješ v činnosti SPC? SPC je specializované poradenské pracoviště, jehož činnost nebude nikdy zcela uniformní, protože se přímo odvíjí od typu postižení klientů, řídí se potřebami škol, do nichž jsou děti, žáci nebo studenti, které má SPC v péči, zařazeni, a ovlivněna je i specifickými podmínkami regionu, v němž SPC působí, i když samozřejmě musí plnit úkoly, které jsou definovány školským zákonem. Pro efektivní poskytování služeb je nezbytné, aby v rámci SPC pracoval kompetentní, vzdělaný tým odborníků. Minimálním doporučeným standardem je takové složení týmu, které pokrývá standardní činnosti práce SPC. V ČR doposud není odpovídajícím způsobem vyřešen počet pracovníků jednotlivých SPC. Počty jsou nastaveny historicky z doby vzniku těchto pracovišť. V současné době tato pracoviště plní větší množství úkolů a činností, než tomu bylo v době jejich zrodu. Personální poddimenzování některých pracovišť může vést k disproporci mezi tlakem na kvantitu a kvalitu poskytované péče. Aktuálně je počet pracovníků limitován především finančními možnostmi zřizovatele. Protože potřeba podpůrných služeb v terénu stále narůstá zejména díky stoupajícímu množství žáků v inkluzivním vzdělávání a narůstá také počet administrativních úkonů s poradenstvím souvisejících, lze hodnotit počet pracovníků v SPC jako nedostatečný a poddimenzovaný. Nikde není definováno, kolik klientů by mělo připadat na jednoho odborného pracovníka. V současné době také není legislativně stanoveno, jaké má být prostorové a materiální zabezpečení práce v SPC.? Jak hodnotíš metodickou podporu poskytovanou odborným pracovníkům SPC? Metodická podpora pro odborné pracovníky SPC by měla být komplexní a dostupná. Pokus o takovou podporu byl učiněn v rámci projektu RAMPS, v němž byla zajišťována metodická podpora také pro pracovníky SPC a PPP. Ta byla realizována skrze vedoucí metodiky školských poradenských zařízení a metodiky ŠPZ. Vedoucí metodici přímo komunikovali a oslovovali pro spolupráci vedoucí jednotlivých SPC, prezentovali informace na 2 kolní poradenství v praxi 1/15

3 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 3 ROZHOVOR společných regionálních setkáních SPC, individuálních schůzkách vedoucích metodiků a metodiků jednotlivých krajů, předávali všem svým kolegům instrukce k zadaným úkolům, pokyny ke zpracování podkladů a pozvánky na semináře RAMPS VIP III organizované zdarma v Praze a Brně. Po ukončení projektu metodická podpora zůstává v pracovní náplni NÚV, ale z informací z praxe kolegů z jednotlivých SPC vím, že tato podpora není dostatečná. Měli bychom ve spolupráci s MŠMT znovu nastavit celý poradenský systém, definovat služby, které má ten který typ zařízení plnit, určit také standardní činnosti odborníků, kteří v nich pracují. Když bude existovat standard, bude jednodušší dosáhnout toho, aby nebyly tak velké rozdíly ve službách poskytovaných v různých krajích i jednotlivých zařízeních. Také bychom se měli postarat o to, aby byl k dispozici dostatek diagnostických nástrojů. Rekonstruovat je třeba systém dalšího vzdělávání. Ten souvisí se systémem kariérního růstu pracovníků, který nám zatím chybí. V tomto ohledu je problémem také to, že u nás není oficiálně ukotven systém supervize, který je nedílnou součástí pomáhajících profesí. Ten by měl dát záruku, že se člověku, který poskytuje poradenskou službu, dostane v případě potřeby rady někoho nestranného. Supervize se zatím realizovala jenom formou různých projektových aktivit. To však nestačí. Měla by být součástí systému další přípravy odborníků v pomáhajících profesích.? Jak vnímáš současné rozdělení kompetencí mezi poradny, SPC, SVP a školní poradenská pracoviště? Standardní činností PPP jsou diagnostické a intervenční aktivity poskytované žákům a jejich rodičům v oblasti problémů výukových i výchovných. Ve spolupráci se školami, popř. školními poradenskými pracovišti, tak pedagogicko- -psychologické poradny poskytují služby preventivního charakteru. Součástí poradenské činnosti je zjišťování připravenosti dítěte na školní docházku, doporučení vhodné formy zařazení žáka do školy a třídy, jedná-li se o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, prevence sociálně patologických jevů, kariérové poradenství apod. Cílovou skupinou jsou převážně žáci s poruchami učení a chování. SPC poskytují poradenské služby rodinám dětí, které mají tělesné, smyslové, mentální, řečové nebo kombinované postižení či autismus. Služby se zaměřují na nácvik běžných činností, logopedickou péči, nácviky speciálních dovedností (individuálně i ve skupinách) a na pomoc při zařazení do běžného života. Významnou činností SPC je pomoc při integraci těchto dětí a žáků do mateřských, základních a středních škol. SVP se zabývají zejména problémy spojenými s poruchami chování, vztahy v rodině a škole, sociálně patologickými jevy (šikana, experimentování s alkoholem a drogami). Střediska poskytují preventivní speciálně pedagogickou péči, psychologickou a terapeutickou pomoc dětem s rizikem či s projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a v rámci dohledu nad výchovou, která je stanovena soudem také klientům propuštěným z ústavní výchovy při jejich integraci do společnosti. Praxe ukazuje, že spolupráce těchto zařízení je efektivní a přínosná, ale nejsem si jistá, že je vhodné jejich kompetence míchat. Možná mě praxe přesvědčí o opaku... Specifické postavení má školní poradenské pracoviště (ŠPP), které poskytuje poradenské a konzultační služby jednotlivým žákům, třídním kolektivům, zákonným zástupcům žáků a pedagogům školy. Organizace ŠPP vychází ze skutečnosti, že úspěšnost poradenství ve škole je závislá na vnitřním systému komunikace ve škole, na němž se vedle užšího poradenského týmu složeného z psychologa, speciálního pedagoga, výchovné poradkyně a školní metodičky prevence podílí ředitelka školy a její zástupkyně, speciální pedagogové, třídní a další učitelé a asistenti pedagoga. Pro každé ŠPP je nezbytná dostatečně široká, ověřená a průběžně aktualizovaná vnější síť odborníků z různých oblastí péče o děti mládež a rodinu, na které se škola může v případě potřeby obrátit s žádostí o spolupráci. Do této sítě samozřejmě patří i PPP, SPC asvp.? Jak se změní práce poradenského systému, když bude přijata novela 16 školského zákona? Po přijetí novely zákona ( 16) bude na pracovníky poradenských zařízení dopadat další povinnost. Bude třeba správně nastavit a určit míru podpory konkrétního žáka ve vztahu k jeho speciálním vzdělávacím potřebám, z čehož vyplývá potřeba odpovídající diagnostiky. Důležitým krokem ke zkvalitnění této oblasti byl vznik Katalogů posuzování míry speciálních vzdělávacích potřeb, které byly vytvořeny v rámci projektu EU Inovace činností SPC. Používání uvedeného katalogu pracovníky všech SPC by vedlo ke srovnatelnému a standardnímu posuzování speciálních vzdělávacích potřeb každého žáka ve kterékoli oblasti naší republiky. Používání katalogu ale není povinné, dané právními předpisy, ale je ponecháno na rozhodnutí jednotlivých SPC. Vytvoření takového diagnostického materiálu je prvním krokem. K tomu, aby byla diagnostika úbytku funkcí skutečně brána vážně celou odbornou veřejností, by bylo třeba ji standardizovat. V návaznosti na výše uvedené diagnostické katalogy je nyní zpracováván Katalog podpůrných opatření pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, znevýhodněním a pro žáky se sociálním znevýhodněním, ve kterém by měli učitelé najít konkrétní návody a postupy, jaká podpůrná opatření ( jakým způsobem, s jakými riziky apod.) při vzdělávání konkrétního žáka aplikovat. Tento Katalog je výstupem projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání realizovaného na Univerzitě Palackého v Olomouci ve spolupráci s Člověkem v tísni, Asociací pracovníků SPC a dalších partnerů. Tento projekt je 3

4 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 4 ROZHOVOR spolufinancován rozpočtem Evropské unie a státním rozpočtem České republiky.? Jak hodnotíš tlaky na rušení speciálních škol? Není a nebyl proveden žádný věrohodný výzkum, tj. založený na vědeckých teoriích a metodách, který by prokazoval oprávněnost a prospěšnost totální inkluze. Záleží na druhu zdravotního postižení, na konkrétním žákovi, jeho rodině a také na škole a podmínkách, které může nabídnout žákům, kteří mají potřebu podpory. Nelze zavádět inkluzi bez možnosti volby u všech dětí, aniž bychom neměli poznatky o reálných efektech totální inkluze, a zvláště ne v situaci, kdy ještě stále dochází k tomu, že se setkáváme s umístěním dětí s postižením do běžné školy, ale bez náležitých didaktických a jiných opatření. Někteří autoři článků v tisku odkazují na situaci v zahraničí, kde se prý v mnoha vyspělých zemích inkluze zavedla a osvědčuje se, zatímco my v této oblasti zaostáváme. To je nepravdivé tvrzení. Pokud se podíváme na zahraniční informační zdroje z oblasti školství, lze snadno zjistit, že situace je v jednotlivých zemích různá. Například speciální školy pro děti s vážnějšími druhy mentálního postižení v řadě zemí běžně fungují (např. ve Francii, Velké Británii), a v některých zemích (Polsko, Španělsko aj.) je dokonce inkluze spíše výjimkou. Velmi inspirativní je situace ve Finsku. Zde je vzdělávání zdravotně postižených žáků realizováno buď formou flexibilní částečné integrace, při níž postižený žák navštěvuje běžnou třídu, ale v některých předmětech během školního dne či týdne má možnost využít speciální výuku individuálně, nebo v malé skupině žáků, se specializovanými učiteli. Případně může využít úplné speciální vzdělávání, kdy postižení žáci mají své zvláštní třídy v běžných školách, ale s plně speciální výukou. V těchto třídách je obvykle 6 až 10 žáků se svými učiteli a asistenty. Velmi mě mrzí, že se zatím také nikdo příliš nezajímal o pocity a prožívání samotných dětí se zdravotním postižením, vlastně se rozhoduje o nich bez nich. Rozpory v problematice týkající se vzdělávání žáků se SVP jsou v současnosti hluboké. Dají se identifikovat dva odlišné přístupy: buď dosavadní systém tohoto vzdělávání zcela destruovat a odstranit, tedy v intencích radikalistů prosazujících totální inkluzi žáků s různými druhy speciálních vzdělávacích potřeb, nebo stávající systém speciálního vzdělávání v zásadě zachovat, ovšem zlepšit některé jeho složky a pokračovat v rozumné integraci. Patřím k těm, kdo považují za účelnou druhou variantu s tím, že je třeba integraci žáků v běžných školách co nejvíce podpořit metodicky, odborně, personálně, ale také ekonomicky.? Jak vidíš optimální fungování poradenského systému, když začnou v práci škol dominovat podpůrná opatření? Jak si představuješ budoucnost poradenského systému? Domníváš se, že by měl být poradenský systém ve školství dále diverzifikován (SPC pro SPU, PAS, specializované poradny pro cizince, minority, pro kariérové poradenství, specializovaná poradenská zařízení pro edukaci chronicky nemocných dětí apod.), nebo by měla vznikat obecná regionální zařízení, která by shromažďovala všechny tyto služby? Celý poradenský systém potřebuje především posílení počtu odborných pracovníků, kteří by měli k dispozici ucelený systém dalšího vzdělávání s nastavenou metodickou podporou a vidinou kariérního postupu, včetně odpovídajícího finančního ohodnocení. Poradenský systém je již nyní velmi poddimenzován, zvláště personálně. Při zavádění podpůrných opatření do škol bude třeba ještě větší a užší spolupráce odborníků ze ŠPZ se školami. Segment speciálně pedagogických center si za dvacet let své existence vydobyl nezastupitelné místo v poradenském sytému. Co se týká ponechání specializace SPC, tak již nyní je mnoho center zaměřeno na více typů postižení. Nezáleží tak na tom, jaké má centrum zaměření, ale důležité je, zda má na svém pracovišti odborníky, kteří dokážou s konkrétními problémy, které určité postižení přináší, pracovat. Problematika například zrakového, sluchového, tělesného mentálního postižení není stejná. Každý typ postižení má svá specifika, která nejdou pominout, jinak se promítá do vzdělávání a zvládnutí problematiky, klade vysoké nároky na odbornost. (Nikoho by nenapadlo spojit ordinaci očního lékaře s ortopedií, a ještě hůře poslat člověka, který nevidí, k ortopedovi...). Činnost systému ŠPZ pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je v současnosti vystavena protichůdným tendencím. Na jedné straně se zvyšuje počet dětí se zdravotním postižením vzdělávaných v rámci tzv. běžných škol. Stejně tak jsou přijímány dílčí a často nekoncepční novely právních norem, které ukládají ŠPZ řadu nových úkolů. Na druhé straně trpí systém činnosti těchto poradenských a diagnostických zařízení řadou dětských nemocí, které nebyly v průběhu minulých let řešeny. Přes všechno výše uvedené jsem přesvědčena, že práce v poradenském zařízení má smysl a PPP, SPC i SVP mají ve školském systému, který se prezentuje jako integrativní (inkluzivní), nezastupitelnou roli. Rozhovor vedl Václav Mertin. 4 kolní poradenství v praxi 1/15

5 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 5 P IPOMÍNÁME V ROâÍ Hermann Ebbinghaus Psychologie má dlouhou minulost, ale krátkou historii. Kdo by neznal jeho kfiivku zapomínání! MoÏná i pfiíslu ná procenta si pamatujeme. Po dvaceti minutách zûstane zachováno maximálnû 60 % zapamatovaného, za dvacet ãtyfii hodin 34 % a 21 % za mûsíc. Je proto nutné látku pomûrnû brzy zopakovat a to pak ãinit opakovanû. Zdrav rozum nefiíká nic jiného. HERMANN EBBINGHAUS (24. ledna února 1911) Je zajímavé, že Ebbinghaus sám ve svém díle křivku zapomínání ani jinou křivku neuvedl. Nicméně statistické údaje, které měl k dispozici, její vytvoření umožňovaly v podobě, kterou známe. Pokusy prováděl na sobě, neuvědomil si, že učit se v průběhu řady let řad bezesmyslných slabik (na lístečcích jich měl 2 300) může dost ovlivnit proces zapomínání. Každou novou tak zapomněl mnohem rychleji. Postman uvádí, že naivní pokusné osoby uchovají cca 80 % naučené látky celých čtyřiadvacet hodin! Psychologie té doby si kladla za cíl zjistit obecné zákonitosti psychiky, takže jedna pokusná osoba mohla stačit na jejich zjištění. Ebbinghaus byl první, kdo se začal zabývat pamětí jinak než spekulativně (své klíčové dílo Über das Gedächtniss publikoval v roce 1885, tedy před 130 lety). Byl také jeden z prvních, kteří přišli s tím, že by bylo možné měřit i vyšší psychické funkce. Psychologie byla do té doby podstatnou měrou spekulativní nebo zkoumala jednoduché psychofyzické souvislosti. Tato spekulativní linie je paralelní i dnes (např. psychoanalýza), a i když tento přístup přinesl řadu podnětů k empirickému zkoumání a přináší je i moderní vědecké psychologii, jde nepochybně o její slepou uličku. Jakkoli dál budeme spojovat počátky experimentálního zkoumání paměti s Ebbinghausem, je zřejmé, že vlastně zavedl na dlouhá léta výzkumy paměti do slepé uličky tím, že zjišťoval pouze funkční vztahy. Zkoumal efekt řady proměnných na paměť, identifikoval řadu objektivních podmínek, které ji ovlivňují. Dnes víme, jak při zapamatování a uchování záleží na kontextu, že je důležité víc rozumět samotnému procesu. Neměli bychom zapomínat také na to, že již v roce 1897 používal test nedokončených vět, který však používal při zkoumání inteligence, a ne jako projektivní metodu. Jestli si tedy letos připomínáme dvě výročí spojená s H. Ebbinghausem, vnímejme tohoto psychologa i jeho dílo o paměti jako základní kámen, na němž stojí stavba současné psychologie. A vůbec přitom nevadí, že dnešní vědecká psychologie kráčí jinými cestami. PhDr. Václav Mertin, dětský psycholog, katedra psychologie FF UK v Praze 5

6 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 6 LEGISLATIVA Sociální služby určené osobám se zdravotním postižením Mgr. Petr Mach, odborník v oblasti poskytování sociálních služeb JUDr. Mgr. Eva Janečková, odbornice v oblasti poskytování sociálních služeb Dûti s postiïením jsou dnes souãástí snad skoro kaïdé koly, zkusme si proto odpovûdût na následující otázky: Jaké sociální sluïby existují pro dûti nebo osoby se zdravotním postiïením? V ãem je mohou podpofiit? A jakou návaznost mají na kolu nebo kolské zafiízení? Vzhledem k tomu, že se budeme věnovat sociálním službám poskytovaným osobám se zdravotním postižením, je nutné nejprve vymezit pojem zdravotní postižení. Definici mimo jiné obsahuje zákon č. 108/2006 Sb., osociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách ), který považuje za zdravotní postižení tělesné, mentální, duševní, smyslové Druh sociální služby Osobní asistence Pečovatelská služba Průvodcovské a předčitatelské služby Podpora samostatného bydlení Odlehčovací služby Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením3 Chráněné bydlení nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby1. Nepříznivou sociální situací, na kterou reagují v této oblasti sociální služby, je nezabezpečená potřeba podpory apomoci. Pro osoby se zdravotním postižením jsou určeny především tytu druhy sociálních služeb: Forma poskytování2 terénní terénní terénní terénní terénní, pobytová nebo ambulantní ambulantní ambulantní pobytová pobytová pobytová 1 Ustanovení 3 písm. g) zákona o sociálních sluïbách. 2 Formy poskytování definuje ustanovení 33 zákona ã. 108/2006 Sb., o sociálních sluïbách, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Za ambulantní formou uïivatel sluïby dochází, ale tato forma není spojena s ubytováním. Pobytová forma je spojena s ubytováním. Terénní forma dochází za uïivatelem do jeho pfiirozeného prostfiedí. 3 Do sluïeb pro osoby se zdravotním postiïením mûïe b t také zaãlenûn domov se zvlá tním reïimem, otázkou v ak je definice zdravotního postiïení. 6 kolní poradenství v praxi 1/15

7 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 7 LEGISLATIVA Druh sociální služby Domov se zvláštním režimem Raná péče Tlumočnické služby Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny Sociální rehabilitace Odborné sociální poradenství Výše uvedené druhy služeb spadají do skupiny služeb sociální péče i sociální prevence. U každé z nich je důležité, že služba má respektovat princip nepřepečovávání, tj. poskytovat pouze to, co skutečně osoba podle svých potřeb, schopností a možností nezvládne. Z tohoto principu vychází celý systém podpory v sociálních službách, což vyplývá jak z povinnosti poskytovatelů sociálních služeb individuálně plánovat, tak ze základních zásad zákona o sociálních službách, kdy pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování 4. TERÉNNÍ A AMBULANTNÍ SLUŽBY Jedná se o sociální služby, které mají dopomoci osobám se zdravotním postižením, aby mohly co nejdéle setrvat ve svém přirozeném prostředí (samozřejmě také s kontaktem se svým okolím). Definici přirozeného sociálního prostředí lze najít v 3 zákona o sociálních službách, která uvádí, že je za něj považována rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity. V této souvislosti je třeba ještě vymezit pojem osoby blízké. Zákon o sociálních službách odkazuje na definici uvedenou ve starém občanském zákoníku5, ale je třeba se řídit definicí dle občanského zákoníku nového6, který uvádí následující vymezení: Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen»partner«); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem Forma poskytování2 pobytová terénní, případně ambulantní terénní, případně ambulantní ambulantní, případně terénní ambulantní terénní, ambulantní nebo pobytové ambulantní, terénní blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. Z důvodu rozsahu článku se můžeme věnovat pouze některým druhům služeb. Pojďme se tedy podívat na ty nejrozšířenější z nich. OSOBNÍ ASISTENCE Osobní asistence je vedle pečovatelské služby jednou z nejrozšířenějších terénních služeb zajišťujících podporu a pomoc osobám se zdravotním postižením. Jedná se o službu poskytovanou lidem, kteří mají sníženou soběstačnost kvůli věku, chronickému onemocnění nebo zdravotnímu postižení a jejich situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Nabídka této sociální služby by měla být zajištěna bez časového vymezení. Mimo pomoci při zvládání úkonů péče o vlastní osobu, osobní hygienu, při zajištění chodu domácnosti, zajištění výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností, zprostředkovává především kontakt se společenským prostředím. V rámci tohoto úkonu poskytuje doprovázení do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby.7 V rámci naší problematiky se bude jednat především o využití úkonů týkajících se doprovázení dítěte do školy a školského zařízení (a samozřejmě zpět). Pomoc s doprovázením nemusí poskytovat pouze osobní asistence, ale mezi svými základními činnostmi ji má také pečovatelská služba8 nebo podpora samostatného bydlení9. Bližší specifikaci poskytovaných základních úkonů je možné nalézt v ustanovení 5 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších přepisů (dále jen prováděcí právní předpis ). 4 Ustanovení 2 odst. 2 zákona o sociálních sluïbách. 5 Ustanovení 116 zákona ã. 40/1964 Sb., obãansk zákoník, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, s platností k Ustanovení 22 zákona ã. 89/2012 Sb., obãansk zákoník. 7 Ustanovení 5 vyhlá ky ã. 505/2006 Sb., kterou se provádí nûkterá ustanovení zákona o sociálních sluïbách, ve znûní pozdûj- ích pfiedpisû. 8 Ustanovení 6 a 5 provádûcího právního pfiedpisu. 9 Ustanovení 9 provádûcího právního pfiedpisu. 7

8 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 8 LEGISLATIVA Tato sociální služba je poskytována za úhradu uživatele. Úhrada je stanovena opět prováděcím právním předpisem (k byla stanovena maximálně na 130 Kč za hodinu)10. Je důležité ještě podotknout, že u všech sociálních služeb, u kterých je systém úhrady stanoven za hodinu, je povinností poskytovatele započítaný čas do úhrady zkrátit podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonu. Osobní asistence poskytuje Ïaãce Y sociální sluïbu pfii doprovodu do základní koly. KaÏd den ji doprovází do koly a zpût. Jedna cesta do koly trvá 15 minut a cesta zpût stejnou dobu. V daném mûsíci byla Ïaãce Y poskytnuta tato podpora celkem v prûbûhu 10 dnû. V rámci mûsíãního vyúãtování by tak mûlo b t zapoãítáno 10 doprovodû do koly a 10 doprovodû ze koly, bylo tedy uskuteãnûno celkem 20 doprovodû. âas stráven na doprovodech je: 20 doprovodû x 15 minut za jeden = = 300 minut doprovodû za mûsíc (tedy 5 hodin). Pokud by mûl poskytovatel v rámci smlouvy o poskytování sociální sluïby urãenou maximální úhradu, tj. 130 Kã, v e úhrady za cel mûsíc bude ãinit 5 x 130 = 650 Kã. Další terénní sociální služby jako podpora samostatného bydlení nebo pečovatelská služba jsou specifické v rozsahu základních činností, které osobám poskytují, ale jejich účel je vždy stejný (vzhledem k podpoře osoby se zdravotním postižením při setrvání v jejich přirozeném prostředí). Konkrétní úkony, které poskytují zmíněné sociální služby, je možné nalézt v 6 a 9 prováděcího právního předpisu. Jedná se o: asistenta sociální péče, asistenta pedagoga. Asistent sociální péče11 je fyzická osoba jiná než blízká (starší 18 let, zdravotně způsobilá), která může osobě závislé na pomoci jiné fyzické osoby poskytovat potřebnou podporu. Prozatím nejsou nikterak upraveny kvalifikační předpoklady pro jeho výkon ( jedná se ve svém důsledku o poskytovatele neformální péče, soused/sousedka ). Zákon o sociálních službách vymezuje, že asistent sociální péče může tuto podporu poskytovat pouze na základě uzavřené písemné smlouvy, která musí mít zákonem definované náležitosti12. Podpora poskytovaná asistentem sociální péče může být hrazena z přiznaného příspěvku na péči o osobu13. Maximální možná hranice úhrady za takto poskytovanou péči není stanovena, jako například u některých druhů sociálních služeb, ale je třeba vždy vycházet ze situace dané osoby a daná ujednání nesmí porušovat tzv. dobré mravy.14 Asistent pedagoga je pedagogickým pracovníkem, který vykonává přímou pedagogickou činnost.15 Jeho účelem je podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Kvalifikační předpoklady pro jeho výkon upravuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jeho výkon blíže specifikuje vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů.16 ASISTENT, KTERÝ NENÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBOU Často dochází také k tomu, že sociální služba osobní asistence je zaměňována za další poskytovatele podpory apomoci osobám se zdravotním postižením, u kterých je v názvu využíván pojem asistent, a to především podle zákona o sociálních službách a zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen školský zákon ). DENNÍ STACIONÁŘ Už z názvu vyplývá, že se jedná o ambulantní sociální službu, za kterou osoby se zdravotním postižením docházejí nebo jsou dováženy (rodiči dítěte nebo sociální službou, pokud tím není nahrazována podpora rodičů nebo běžně dostupné služby). Cílovou skupinou jsou osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a lidé s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc 10 Jedná se o maximální moïnou úhradu. Pokud to poskytovateli umoïàují dal í zdroje financování a v návaznosti na skuteãné náklady, mûïe b t úhrada stanovena níïe. 11 Ustanovení 83 zákona o sociálních sluïbách. 12 NáleÏitosti této smlouvy stanovuje 83 odst. 3 zákona o sociálních sluïbách, kter mi jsou: urãení smluvních stran, rozsah pomoci, místo a ãas poskytování pomoci a v e úhrady za její poskytování. 13 Ustanovení 7 odst. 2 zákona o sociálních sluïbách. 14 Jedna ze základních zásad nového obãanského zákoníku uvádí: Nezakazuje-li to zákon v slovnû, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylnû od zákona; zakázána jsou ujednání poru ující dobré mravy, vefiejn pofiádek nebo právo t kající se postavení osob, vãetnû práva na ochranu osobnosti. 15 Ustanovení 2 zákona ã. 563/2004 Sb., o pedagogick ch pracovnících a o zmûnû nûkter ch zákonû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû; 16 zákona ã. 561/2004 Sb., o pfied kolním, základním, stfiedním, vy ím odborném a jiném vzdûlávání. 16 Informaci MPSV (zaji tûní asistence v prûbûhu vyuãování) k problematice pedagogick ch pracovníkû lze nalézt zde: 8 kolní poradenství v praxi 1/15

9 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 9 LEGISLATIVA jiné osoby. Tato služba je otevřena maximálně od pondělí do pátku (případnou specifikaci uvádí poskytovatel při registraci informace uvedené ve veřejném registru poskytovatelů sociálních služeb) a vždy ve vymezené hodiny. Účelem denního stacionáře je především zajistit osobám se zdravotním postižením (a samozřejmě jiným) potřebnou podporu a pomoc v době, kdy toto není možné ze zdrojů přirozeného prostředí. Jedná se opět o sociální službu, která umožňuje osobám se zdravotním postižením zůstat v jejich přirozeném prostředí. Také u tohoto druhu služby jsou poskytovány úkony týkající se pomoci při zvládání péče o vlastní osobu, osobní hygieny, zprostředkování kontaktů se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a další. Služba zajišťuje stravování, které by mělo odpovídat době poskytování této služby.17 Úhrada, byť je služba poskytována v prostorech poskytovatele, je hrazena opět v hodinovém systému (k maximální výše úhrady činila 130 Kč na hodinu)18. Prováděcí právní předpis určuje také maximální úhradu za stravování (u oběda maximálně 75 Kč a za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel 170 Kč). Dále je důležité zmínit, že tento systém a výpočet úhrady musí být ( jak u denního stacionáře, tak u jiných druhů sociálních služeb) dodržen, jinak by docházelo k porušování příslušných ustanovení zákona o sociálních službách a jeho prováděcího právního předpisu. U denního stacionáře jsou někdy poskytovateli stanovovány úhrady za dopoledne/odpoledne nebo den strávený uživatelem v této služby. Jak však bylo uvedeno, jedná se o protiprávní jednání poskytovatele sociálních služeb.19 RANÁ PÉČE Raná péče je službou docházející do rodin (případně i k jiným pečujícím), která pečuje o dítě se zdravotním postižením (nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu) tak, aby poskytla podporu jak rodičům, tak dítěti. Poskytovaná podpora se zaměřuje především na podporu vývoje dítěte vzhledem k jeho specifickým potřebám. Služba je omezena 7. rokem věku dítěte.20 Tato sociální služba je vzhledem ke svému preventivnímu charakteru ve snížení vlivu zdravotního postižení na dané dítě a posilování kompetencí rodiny velmi důležitá.21 V rámci služby tedy dochází nejen ke zhodnocení schopností a dovedností rodičů i dítěte vzhledem k možnosti poskytování individuální podpory, ale také poradenství, nácviku a upevňování dovedností rodiny nebo jiných pečujících, kteří napomáhají přiměřenému vývoji dítěte a soudržnosti rodiny (formou poskytování informací, individuálním nácvikem, semináři atd.). Poskytovány jsou také sociálně terapeutické činnosti, a to například formou setkání (nebo i pobytových kurzů pro rodiny), pomoci při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (doprovázení rodičů při vyřizování žádostí, na jednání a vyšetření s dítětem, popřípadě jiná obdobná jednání v záležitostech týkajících se vývoje dítěte) a další.22 Tato sociální služba je poskytována bez úhrady ze strany uživatele za poskytování základních činností.23 POBYTOVÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Sociální služby poskytované v pobytové formě lze rozdělit podle toho, zda je služba poskytována 7 dní v týdnu nebo pouze v určitých dnech, tedy na služby: celotýdenní jedná se o domov pro osoby se zdravotním postižením, chráněné bydlení, případně částečně domov se zvláštním režimem, poskytované část týdne nebo pouze v některých dnech mezi tyto služby patří týdenní stacionář a u některých případů také odlehčovací služba poskytovaná v pobytové formě. Pobytová sociální služba by měla být poskytována vždy v případě, kdy nebylo možné využít podpory v přirozeném prostředí či podpory zajištěné terénními nebo ambulantními sociálními službami. V některých z těchto služeb je mimo sociální péče, podpory apomoci zajištěna také zdravotní péče, a to v rozsahu ošetřovatelsko-rehabilitačním. Tuto povinnost dává ustanovení 36 zákona o sociálních službách pouze u čtyř druhů pobytové sociální služby, a to v našem případě u: domova pro osoby se zdravotním postižením, týdenního stacionáře, domova se zvláštním režimem. V těchto službách se samozřejmě kromě ubytování a celodenního stravování poskytuje také pomoc při zvládání 17 Ustanovení 12 provádûcího právního pfiedpisu. 18 Ustanovení 12 provádûcího právního pfiedpisu. 19 MACH, P., JANEâKOVÁ, E. a H. âiberová. Systém stanovení úhrad u sluïby denního stacionáfie. Rezidenãní péãe. 2014, ã. 6. ISSN Ustanovení 54 zákona o sociálních sluïbách. 21 Spoleãnost pro ranou péãi ( ). Dostupné z: 22 Ustanovení 19 provádûcího právního pfiedpisu. 23 Ustanovení 72 zákona o sociálních sluïbách. 9

10 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 10 LEGISLATIVA běžných úkonů péče o vlastní osobu, při osobní hygieně, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, ale také sociálně terapeutické činnosti, aktivizační nebo pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů (např. pomoc při zajištění příspěvku na péči). Maxima úhrad za ubytování nebo stravování jsou opět stanovena prováděcím právním předpisem (k na 210 Kč za ubytování za den a 75 Kč za oběd, 170 Kč za celodenní stravu v rozsahu min. tří hlavních jídel). Úhrada za poskytovanou péči se liší dle druhu služby: týdenní stacionář 75 % z přiznaného příspěvku na péči, domov pro osoby se zdravotním postižením a domov se zvláštním režimem 100 % z přiznaného příspěvku na péči. Je důležité také podotknout, že osobě v domově pro osoby se zdravotním postižením a domově se zvláštním režimem musí vždy po úhradě nákladů za stravu a ubytování zůstat 15 % z jejího příjmu (u týdenního stacionáře se jedná o 25 %).24 Pokud tomu takto není, je úhrada poměrně snížena. Úhrada u dětí (nezaopatřených dětí) je řešena specifickým způsobem.25 Specifickým druhem sociální služby poskytované ve formě pobytové je odlehčovací služba, která slouží pečující osobě k možnosti nezbytného odpočinku. Jedná se například o situace, kdy jede pečující osoba na dovolenou, potřebuje zabezpečit svého blízkého v případě lékařského zákroku ve zdravotnickém zařízení. Poskytování této sociální služby není taxativně časově omezeno, ale omezení představuje princip stanovený zákonem o sociálních službách ve vztahu k době nezbytného odpočinku pečující osoby.26 Úhrada u této služby probíhá stejným způsobem jako u ostatních pobytových sociálních služeb mimo složky péče, v rámci které je úhrada stanovena v hodinové sazbě (stejným způsobem jako u osobní asistence, pečovatelské služby nebo denního stacionáře). PŘÍSPĚVEK NA PÉČI JAKO MOŽNOST ÚHRADY NEBO ZABEZPEČENÍ POTŘEBNÉ PÉČE Na úhradu poskytování péče je možné využít jednu z dávek systému sociálního zabezpečení, kterou je příspěvek na péči. Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v zákoně o sociálních službách stanoveném rozsahu (a to z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu).27 Účelem této dávky je přispět na úhradu péče zajištěné sociální službou nebo jiným poskytovatelem péče (např. osoba blízká, asistent sociální péče, dětský domov, specializované lůžkové zařízení hospicového typu). Je důležité také zmínit, že příspěvek na péči nekryje celkové náklady na zajištění potřebné pomoci a podpory, ale pouze přispívá k jejich zajištění. O tuto dávku lze požádat na místně příslušných krajských pobočkách Úřadu práce.28,29 Výše příspěvku na péči se rozlišuje na čtyři stupně dle míry závislosti osoby na pomoci jiné fyzické osoby a také dle věku (do 18 let a od 18 let).30 Rozlišení měsíční výše příspěvku na péči podle stupně závislosti a věku osoby Stupeň závislosti do 18 let věku31 nad 18 let věku I Kč 800 Kč II. 6000Kč 4000Kč III. 9000Kč 8000Kč IV Kč Kč ZDROJE MACH, P., JANEâKOVÁ, E. a H. âiberová. Systém stanovení úhrad u sluïby denního stacionáfie. Rezidenãní péãe. 2014, ã. 6. ISSN Ustanovení 73 odst. 3 zákona o sociálních sluïbách. 25 Ustanovení 74 zákona o sociálních sluïbách. 26 Ustanovení 44 zákona o sociálních sluïbách. 27 Ustanovení 7 zákona o sociálních sluïbách. 28 Více informací o této dávce mohou poskytnout místnû pfiíslu né poboãky Úfiadu práce; nebo mûïe v této záleïitosti pomoci kaïdá sociální sluïba v rámci úkonu pomoci pfii uplatàování práv nebo oprávnûn ch zájmû. 29 Ustanovení 7 zákona o sociálních sluïbách. Více informací lze nalézt zde: zákona o sociálních sluïbách. 31 Zákon o sociálních sluïbách také uvádí pfiípady, kdy je moïné poïádat o zv ení pfiíspûvku u dítûte pfiedev ím 12 zákona o sociálních sluïbách. 10 kolní poradenství v praxi 1/15

11 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 11 ZAMY LENÍ NAD Výchovné konsekvence PhDr. Václav Mertin, dětský psycholog, katedra psychologie FF UK v Praze Je tû pfied nûkolika lety bylo u nás odbornû i lidsky korektní vym let a poskytovat ÏákÛm se specifick mi poruchami uãení úlevy. Takov Ïák nemusel psát diktáty, psal kaïdou druhou vûtu, poãítal kaïd druh pfiíklad, nemusel ãíst nahlas... Kdo nechtěl navrhovat nebo akceptovat úlevy, byl pokládán za odborného zpátečníka. Úlevy tak tehdy byly samozřejmým odborným pohledem. Je třeba poctivě přiznat, že v té době se jednalo o pokrok proti ještě staršímu přístupu, kdy poruchy učení nebyly akceptovány vůbec a takový žák byl většinou odsouzen k tomu, aby se podrobil vrcholné pedagogické nespravedlnosti měřím všem bez výjimky stejně, na nikoho neberu ohled. Takže pak s odřenýma ušima požadavky nějak zvládl, jednou dvakrát propadl nebo byl přeřazen do zvláštní školy. V současnosti úlevy u všech žáků se speciálními vzdělávacími potřebami principiálně odmítáme. Pro tyto žáky hledáme takové úpravy podmínek, které by jim dovolily co nejvíce se naučit a následně co nejlépe předvést, co se naučili, s ohledem na omezení daná tělesným či psychickým hendikepem. Takže se snažíme odstraňovat bariéry zvětšujeme písmo předlohy, prodlužujeme čas na psaní prověrky, žák píše své práce na notebooku, rozdělujeme zkoušky na menší části s vloženým odpočinkem, zkoušení může probíhat mimo kolektiv vrstevníků, učitel stojí na jednom místě, aby žák se sluchovou vadou mohl odezírat, skenujeme jim učebnice apod. Dokonce nás, alespoň pro pedagogickou a psychologickou práci s žákem, ve skutečnosti moc nezajímají ani samotné tradiční lékařské diagnózy, protože nejdůležitější jsou faktické vzdělávací potřeby konkrétního žáka. U žáků s problémy s chováním však zatím k podobné změně paradigmatu v praxi nedochází. Přitom by to bylo tolik potřebné! Už léta se nám totiž příliš nedaří běžně používanými tradičními výchovnými postupy tyto problémy ve škole zvládat natolik, aby nebránily efektivnímu učení a neohrožovaly pocit bezpečí u řady žáků iustále většího počtu učitelů. Podle vyjádření samotných učitelů naopak problémů s chováním u žáků v průběhu let narůstá na všech stupních vzdělání. Měli bychom proto i v této oblasti uplatnit zásadu, že jestli nějaký přístup dlouhodobě příliš nefunguje, tak bychom měli hledat jiné, efektivnější způsoby výchovy dětí. Vzhledem k současným vysokým a stále rostoucím požadavkům na vzdělání všech dětí je totiž jakékoli, a to i velmi malé narušení tohoto procesu nežádoucí. Nedostatky v chování a jednání žáků představují tedy skutečně zásadní problém vzdělávacího systému, potažmo i problém při socializaci dětí. Zatím tedy i nadále pokládáme za jediný správný následek jakéhokoli přestupku kázeňské opatření. A protože zůstáváme u zjednodušeného a tradičního způsobu uvažování, tak i v roce 2014 považujeme za zcela samozřejmé, že provinivší se dítě musí být potrestáno. Přece špatný čin nezůstane bez odezvy! Když dnes nebude potrestán, tak co udělá příště! Musí si uvědomit, že to bylo špatně. Jde i o příklad pro ostatní. Nanejvýš odmítáme brutální tělesné tresty, nesouhlasíme rovněž s drastickým psychickým týráním, odpíráním lásky, stejně tak istresty zcela nepřiměřenými provinění nebo věku dítěte. Logickou alternativu radikální formy úlev představuje pro oblast chování netrestat a nechat přestupek zcela bez odezvy. Jenže to nám z výchovného hlediska nepřijde obvykle vhodné. Pokud ovšem nejsme skalní stoupenci totální liberální výchovy. Pak patrně budeme zastávat názor, že jakýkoli mocenský zásah dítě omezuje, a škodí tak jeho optimálnímu rozvoji. S touto verzí se občas setkáme u předškolních dětí, kdy je velmi rušící a obtěžující dítě shovívavě sledováno pyšnou matkou. I v oblasti výchovy starších dětí je aplikována mírnější verze úlev, která má k netrestání hodně blízko. Pokud má dítě přidělenu diagnózu ADD/ADHD, máme tendenci řadu výchovných problémů omlouvat a nic neřešit. On má poruchu, tedy za to nemůže. Dokonce se vyskytl 11

12 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 12 ZAMY LENÍ NAD názor, že když má dítě ADHD, tak nesmí dostat dvojku z chování (rozhodně neobhajuji dvojky z chování, z výchovného hlediska se jejich funkčnost přežila, ale v systému hodnocení je zatím máme)! Existuje však ještě jedna, dnes hojně používaná alternativa trestu při reakci na přestupek dítěte: mluvit s ním, vše mu vysvětlit a přesvědčit ho o správném řešení situace. Když jsem byl malý, tak se mnou nikdo ani nepromluvil, na nic se mě nezeptali a hned jsem byl potrestaný. Proto my dnes chceme zjistit, proč to dítě udělalo, chceme mu vysvětlit, co udělalo špatně, aby si to uvědomilo, zapamatovalo a příště čin neopakovalo. Zpravidla však jde o variantu pro dítě velmi náročnou a únavnou a pro vychovatele v důsledku zcela neefektivní. Dítě totiž po několika minutách přestává proslov dospělého vnímat. Aikdyž vnímá a chápe, tak samo si s příčinou přestupků obvykle stejně neporadí, takže je zase zopakuje. Na rozdíl od fyzického trestu, který rychle vede k pláči, vzdoru, zatvrzení, zkrátka k silné a přitom jednoduché emoční reakci, verbální přesvědčování zpravidla dovede dítě (někdy také přes slzy, rozhodně však vždy přes otupení) k omluvě a ke zdánlivě racionálnímu a jistě upřímnému slibu, že už se to nikdy nebude opakovat... Dospělí jsou spokojeni, že dítě pochopilo špatnost svého prohřešku (vždyť na návodné kontrolní otázky odpovídalo správně a zcela v duchu očekávání!) a našlo správné východisko v jejich vysvětlení. Takže když se pak znovu a často po velmi krátké době zachová nevhodně, mají mnohem silnější pocit, že se dopustilo něčeho závažného a velmi nemravného (Vždyť nám to slíbil!). Opakovaný přestupek po předchozím slibu zesiluje z pohledu dospělých nebezpečnost činu, a tedy i morální odsouzení. Tento neúspěšný verbální přístup pak dovede dospělé snadněji k názoru, že mírná (snad i symbolická) rána neškodí, že je lepší než dlouhosáhlé výklady. Neměli bychom zapomínat, že tento přístup nebývá vývojově přiměřený, protože u dítěte je možné na řízení slovy přecházet jen velmi pozvolna a navíc se tento přístup týká pouze některých situací. Přestože vše zatím nasvědčuje tomu, že bez trestů se nejen rodinná, ale ani odborná školní výchova v současnosti neobejde, tak i zde se blýská na lepší časy. Je ovšem také pravda, že se blýská už delší dobu, zatím však bez zásadnější odezvy v rodičovské, nebo alespoň v učitelské veřejnosti. Nemůžeme opomenout fakt, že základem každého efektivního výchovného přístupu je prevence, tedy když k přestupku vůbec nedojde. Jakkoli se to v případě dětí zdá vyloučené, protože děti přece vždy zlobily, zlobí a zlobit budou, existuje množství poměrně jednoduchých postupů, jak přestupkům předejít, eventuálně jak jejich intenzitu omezit, a dokonce výskyt snížit. I učiteli se nabízejí takové preventivní postupy jako předvídat, být co nejvíc s dětmi, vidět, co se děje za zády, rozdělovat pozornosti srozumitelný řád a systém pravidel, vřelý vztah, přiměřená míra dominance, kvalitní, zajímavá a hlavně plynulá výuka. Důsledné uplatnění těchto principů managementu třídy může omezit výskyt běžných přestupků na minimum. Jacob Kounin zjistil už v sedmdesátých letech, že rozdíly mezi efektivními a méně efektivními učiteli nespočívaly tolik v tom, jak výchovné problémy řešili, ale jak jim předcházeli. Principiální změna spočívá v tom, že když už k přestupku dojde, tak nenásleduje trest, ale na dítě dopadnou následky jeho činu (já vím, že trest představuje rovněž následek). Pochopitelně by měly na dítě dopadnout i v případě adekvátního chování jestli je pokládáme za samozřejmé, hrozí nebezpečí, že je nebudeme posilovat. Některé následky jsou zcela přirozené (přijde pozdě do hodiny, má kratší čas na písemku, odmítne obědvat, má do večeře hlad), jiné logické. Na rozdíl od trestů je snaha, aby všechny následky souvisely co nejvíce s přečinem, nicméně u přirozených následků není třeba nic vymýšlet, tam je dopad automatický, u logických je nutné hledat vhodné způsoby dopadu na dítě a případné nápravy přečinu. Logické konsekvence by měl ve škole navrhovat učitel ve spolupráci s dítětem a uplatňovat je po jeho schválení (některé i po souhlasu rodičů). Když to jen trochu jde, měly by možné souvislosti, a tedy i dopady u obvyklých přestupků být známy dopředu. Také proto, aby si dítě mohlo svobodně vybírat jestli mu vůbec stojí přestupek za to, a když už k němu dojde, tak které opatření je pro ně přijatelnější. Při vymýšlení následků je důležité zvažovat na prvním místě aktivitu, činnost, která všude tam, kde to jde, má uvést věci do původního stavu, napravit situaci, odčinit... Nechal jsi nepořádek a neuklidil jsi, když se mělo uklízet? Uklidíš to ve svém volnu, místo aby sis s ostatními zahrál ping-pong. Podobná může být reakce na to, když dítě odmítá pracovat v hodině: Moc otravuješ, vyber si: buď přestaneš a budeš se učit s námi, nebo nás teď opustíš a dopracuješ vše ve svém volnu. Dítě vykřikuje odpověď bez přihlášení: Nerespektuješ třídní pravidlo, proto nic neslyším, takže tvou odpověď ani nemohu uznat, tvé přání nesplním. Rvali jste se o přestávce? Ochráním vás před dalším problémem tím, že budete o přestávce chodit ke sborovně a o velké přestávce budete chodit se mnou za ruku. Případně budu ve třídě sedět sám. Rodiče pustí třináctiletou puberťačku s kamarádkou. Místo v osm se vrátí v jedenáct, navíc z ní táhne alkohol, holky si u kamarádky udělaly mejdan. Jaká bude asi první reakce? Otec jí vlepí facku. Odborná veřejnost prý nebude souhlasit a místo toho bude navrhovat: v klidu si sednout, vše rozebrat, s dcerou mluvit a mluvit (KULHÁNEK, J. Je facka trest, nebo týrání? Můžeš. 2012, č. 9, s. 16). Osobně za nejvhodnější následek v tomto případě považuji třetí možnost: Chovala ses jako malá holka, my se k tobě budeme chovat podle toho. Budeš chodit jen s námi za ručičku, z kroužku hned domů. Se samostatností začínáme od nuly. Je jen na tobě, jak dospěle se budeš chovat, podle toho budeš zase stárnout. Nevím totiž, jak posílí zodpovědnost dívky facka nebo výklad něčeho, 12 kolní poradenství v praxi 1/15

13 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 13 ZAMY LENÍ NAD co už zná, protože to slyšela, než šla ke kamarádce. Rozhodnutí dívky nepřijít domů včas na ni zpětně dopadne jako bumerang. Nejde o trest (ten by zněl: měsíc nepůjdeš nikam), ale jen o vcelku logický následek činu. U staršího dítěte (nad tři čtyři roky) je tedy možný následek nevhodného chování to, že se k němu chováme jako k mladšímu, čímž ho připravíme o privilegia, která mají starší děti. Odebrání výhod patří ke vhodným a doporučovaným následkům. Při některých přečinech, zejména nehmotné povahy, se lze tak maximálně omluvit. Podobná situace nastane, když nelze věci navrátit do původního stavu jakmile padne facka, už ji nelze vzít zpátky. Takže v tomto případě lze vymyslet náhradní plnění. Pro postiženou osobu lze udělat něco užitečného nebo hezkého. Vymysli postižené osobě nebo celé třídě něco příjemného, hezkého, něco, čím jim uděláš radost a tou radostí odčiníš rozladění, které jsi způsobil. Pokud žák způsobí napravitelnou škodu, je samozřejmé, že se musí podílet na jejím odstranění. To platí např. pro pomalování zdi, poničení vybavení třídy či pomůcek. Pro tento účel bychom neměli rozlišovat, zda se jednalo o nešťastnou náhodu, nebo evidentní úmysl. Finanční náhrada škody (stejně zaplatí rodiče) nepředstavuje vyřešení problému. Osobně pokládám i u dětí za vhodný následek veřejně prospěšné práce. Ve třídě, ve škole i doma je množství vhodných prací, na které se nedostává kapacity. Patrně tyto práce budou vyžadovat součinnost dospělého. Odmítám, že navrhuji trestat prací. Dítě si samo mohlo zvolit, pro kterou variantu se rozhodne, jestli bude zlobit, nebo ne. A potom, v řadě případů zničí svým rozhodnutím (úmyslným, ale i neúmyslným) práci druhých lidí. Jak jinak může nahradit škodu, kromě peněz, které zaplatí rodiče, než vlastní prací? Následek rovněž je, že dítěti fyzicky, tedy silou, zabráníme, aby pokračovalo v nevhodné činnosti. Někdy ovšem stačí situaci nehrotit, neprohlubovat konflikt a odvést pozornost dítěte jinam. Někdy se jevově nemusí lišit následek od trestu. Když si neuklidíš oblečení, jak jsme se domluvili, tak za trest nebudeš koukat na televizi. Když si neuklidíš oblečení, tak ho budeš uklízet místo televize, je vcelku logický následek. Rozdíl je jemný, leč zcela zásadní. Ve druhém případě respektujeme jeho rozhodnutí. I příště se může rozhodnout, že neuklidí v termínu a nebude se dívat na televizi, případně nebude moct dělat jinou příjemnou činnost, protože bude místo toho uklízet. Abychom mu usnadnili rozhodování, je vhodné sdělit (domluvit) dopředu podmínky s tím, že naše požadavky při nesplnění v termínu budou o něco náročnější kromě úklidu vlastního oblečení vytřídíš a sbalíš vyprané ponožky. Nejde o změnu slovíček, jde o změnu pojetí. Jde o jednoduché uplatnění práva dítěte na jakékoli chování a přijetí následků. Můžeš udělat, co chceš, ale poneseš následky svých činů. Odmala učíme dítě, že zásadně respektujeme jeho právo na vztekání, odmítání, nespolupráci, že před námi říká sprostá slova, ale musí počítat s následky. Podobně u staršího respektujeme (byť s tím nesouhlasíme), že neudělá úkol, dá spolužákovi pár facek, zalže, že nemá úkol. I on však musí být připraven nést následky. Velmi důležité je, že dítě odmala učíme, že ono samo se rozhoduje, jakou reakci zvolí. Byť to může vypadat, že se rozhoduje na základě akutního impulzu, že v dané situaci jiná než dítětem zvolená reakce není možná, tak možnost volby má vždycky. U předškolního dítěte s tímto výkladem většinou příliš neuspějeme (ale stejně bychom je měli na vhodnost volby upozornit: klidně se vztekej, ale kdyby ses usmál a hezky poprosil, tak vše bude jednodušší a možná uspěješ), nicméně ho trénujeme pro možná nepříliš vzdálenou budoucnost. Dítě vidí, že uznáváme právo na jakoukoli reakci, ale pouze některé mu přinesou kýžený efekt. Tento přístup je podstatně náročnější (alespoň v prvních letech) pro dospělého, vyžaduje jeho chladnokrevnost, lidskou zralost, dostatečnou autoritativnost, důslednost, maximální přítomnost u dítěte (na dálku se vychovávat nedá). Pokud dítě natrénuje v praxi konzistentní přístup dospělého, je pravděpodobné, že se mu časem mnohem častěji přizpůsobí. U starších dětí bývá problém pro učitele v tom, že nebývají na tento přístup zvyklé ani z domova, ani od předcházejících učitelů, takže musí vynaložit mnohem více času a úsilí. Potřebujete radu odborníka? Využijte naši písemnou poradenskou linku. Tato služba je poskytována všem předplatitelům zdarma. Dotazy přijímáme písemnou formou prostřednictvím formuláře na webových stránkách Odpověď zpracuje odborník na příslušnou problematiku a zašleme Vám ji zpět. 13

14 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 14 METODICKÁ âinnost Nevzdávat se I bez spolupráce rodičů lze vzdělávat Mgr. Markéta Krčmářová, učitelka a výchovná poradkyně, matka dítěte s ADHD Uãit tfiídu plnou poslu n ch dûtí by si jistû pfiál kaïd z nás, ale je nám v em jasné, Ïe takhle to v pedagogické praxi nefunguje. Pfiiznám se, Ïe by mû tato práce ani nenaplàovala. Ve v chovnû-vzdûlávacím procesu se kaïdodennû setkáváme s dûtmi problémov mi. Jejich vzdûlávání a v chova vyïaduje dostatek dobré vûle, trpûlivosti a kreativity vyuãujících. O to víc je pro nás vzdûlávání a v chova tûchto dûtí v zvou. Pedagogickou práci pak ztûïuje skuteãnost, kdy rodina se kolou nespolupracuje. Cílem mého pfiíspûvku je ukázat na kazuistice chlapce, Ïe i pfies nespolupráci rodiny bylo moïné jej úspû nû zapojit do v chovnû- -vzdûlávacího procesu. Radka jsem začala učit ve 3. třídě anglický jazyk. Od prvních hodin se snažil na sebe upozornit nevhodným chováním. I když výuku anglického jazyka pojímám ve 3. třídě velmi hravě a kladu důraz na motivaci a zábavnost učiva, je nutný organizační řád a ten činil chlapci značné problémy. Vykřikoval, nerespektoval pravidla hry. Nebyl-li úspěšný, kazil hru. Mluvil, kdy chtěl on. Bezdůvodně chodil z místa. Nebyl-li vyvolán, kdy chtěl, urazil se a odmítal dál pracovat. Drze odmlouval, slovně napadal spolužáky, posmíval se jim. Nereagoval na napomenutí. Hádal se se mnou. Nemohl s nikým sedět, pošťuchoval souseda, mluvil sám pro sebe. Nepracoval, čmáral si. Často nebyl připraven na výuku, zapomínal učebnici a pracovní sešit, nenosil pastelky. Měl neustále nepořádek kolem sebe. Trpěl neustálými konflikty se spolužáky. Když nebyl středem zájmu, začal šaškovat, vykřikovat, dokonce i pískat. Týmová práce nebyla pro něho vhodná. Nebyl schopen kooperovat. Bylo nemožné nechat ho prohrát v nějaké hře. Vykřikoval, že hra je debilní apod. Nedokázal v klidu sedět, alespoň kopal nohama do lavice. Svým chováním naprosto rozbil hodinu. Jeho rozumové dovednosti byly na velmi dobré úrovni, ale jeho pracovní morálka neumožňovala dostatečné osvojení učiva. Jednu hodinu předvedl excelentní výkon, ale v té následující nepracoval a nevěděl nic. Pozorovala jsem výrazné studijní výkyvy. Bylo jasné, že musím začít pracovat na tom, aby si Radek učivo osvojil a hodina fungovala. Začala jsem do 3. třídy přicházet již o přestávce, tedy o 4 až 5 minut dříve, abych chlapce zklidnila, upozornila ho, že bude angličtina, aby se připravil, došel si na toaletu a při zvonění seděl v lavici. Musím konstatovat, že vůbec nevzdoroval a docela vše, jak jsem chtěla, udělal, jen vyžadoval dostatečný časový prostor. Tímto jsem docílila, že měl vše připraveno a byl na svém místě, nemusela jsem už pak většinou řešit vzájemné konflikty. Několikrát se stalo, že se stal provokovanou obětí. Stalo-li se tak a já spor vyřešila spravedlivě, Radek byl nesmírně šťastný a spokojený a musím říci, že celou hodinu pracoval podle mých instrukcí a mohla jsem jej pochválit i odměnit. Stačil však nepatrný konflikt o přestávce a byl vznětlivý, konfliktní a panovačný. Dalším krokem, který jsem učinila, bylo jeho přesazení do první lavice, kde seděl sám a měla jsem jej při ruce. Důležitý byl pro něj oční kontakt (případně položení ruky na rameno). Neverbální kontakt chlapce zklidňoval. Bylo nutné vždy reagovat klidně a nenechat ho vtáhnout do konfliktu. Snažila jsem se jej motivovat k intenzivní práci a k dobrým výsledkům, neboť jeho schopnosti byly na vysoké úrovni. Velkou odměnou byly pro Radka dobré 14 kolní poradenství v praxi 1/15

15 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 15 METODICKÁ âinnost známky, pochvaly do notýsku a udělené body. Ty jsme umísťovali do naší zamotané hry, kterou jsme hráli celé pololetí (děti získávají za úkoly, projekty a hry body, které vkládají do mapy, a každý postupuje k cíli). Velkým problémem ale bylo časté zapomínání pomůcek. Neměl učebnici či pracovní sešit, nemohl tedy pracovat. Nenosil domácí úkoly. Pak se nudil, rušil spolužáky, ale posadit ho k někomu bylo nemožné. Půjčovala jsem mu své učebnice. Matku jsem několikrát písemně upozornila na tuto skutečnost a požádala ji o dohled nad domácí přípravou. Vypracovala jsem pro Radka a jeho matku obrázkovo-textový seznam pomůcek na AJ. Matka toto ignorovala. Situace s domácí přípravou se nezlepšila. Posléze jsem matku telefonicky kontaktovala a požádala ji o schůzku, abychom vše prohovořily. Sdělila mi, že se léčí s nervy a nemá čas chodit do školy aožádných problémech neví (v té době měl Radek již 15 poznámek za zapomínání v různých předmětech). Dalším problémem, který jsme museli s chlapcem vyřešit, bylo uspořádání pracovního místa. Je pravdou, že velmi často zapomínal učebnici a pracovní sešit, ale přesto měl kolem sebe, na lavici i v tašce, obrovský nepořádek a připravoval se chaoticky a zbrkle. Vytvořila jsem mu nápisy na lavici s obrysy, kde má mít uspořádané své věci. Toto opatření jsem oznámila matce a poprosila ji, zda by obdobný systém nemohla zavést i doma. Matka na telefonické sdělení odpověděla, že na podobné věci nemá čas a že Radek je doma pořádný. Pro svoji ochranu jsem si nechala své opatření od matky podepsat, v domácí přípravě se však nic nezměnilo. Zavedla jsem pro chlapce odměny za nezapomenutí pomůcek. Dětem jsem situaci vysvětlila a překvapivě to přijaly. Vždy jsem měla stránky, které jsme určitou hodinu potřebovali, okopírované, aby Radek mohl pracovat. Učivo z angličtiny si osvojoval rychle a bystře. Využívala jsem ho jako svého asistenta, neboť potřeboval v hodinách pohyb. Podržel obrázky, srovnal karty, rozdal materiály, běhal s kartičkami apod. Pracovala jsem i s jeho rysem komediantství. Předváděl pantomimicky zvířata, obličeje. Hrál s loutkami dialogy, dokonce zvládl hrát se čtyřmi loutkami najednou. Dětem i mně se jeho herectví líbilo, slovíčka si lépe osvojily a postavení samotného chlapce se ve skupině zlepšilo. Naprosto mu nevyhovovaly hry v kolečku, týmové práce či práce ve dvojici. Do těchto forem jsem jej tedy zapojovala minimálně. Velmi rád maloval, proto jsem ho využívala k obrázkovému diktátu, malování na tabuli, ke hrám šibenice či hláskující žralok. Vynikal ve hře Bingo, ve které se učil slovíčka. Bylo jasné, že mu v domácí výchově chybí řád, ale i láska, pochopení a odměna za úspěch. Jeho výchovu bych charakterizovala jako dítě ulice. Matku jsem písemně informovala o zlepšení chování v mých hodinách a navrhla jsem jí schůzku, abychom situaci zkonzultovaly a domluvily se na domácí přípravě. Připravila jsem si návrhy řešení. Řešení jsem rozdělila na tři části: úkoly a povinnosti školy (potažmo mé, neboť třídní učitelka se jednání nechtěla účastnit), povinnosti rodičů (matky) a povinnosti Radka (i když byl ve 3. třídě, část odpovědnosti jsem chtěla přenést na něj). Pro matku jsem také připravila přehled zásad, které pomohou při výchově dítěte s podezřením na ADHD, se sklonem k opozičnímu chování. Měla jsem připravenou odbornou literaturu. Matka se na schůzku dostavila, ale byla naprosto nepřístupná jakémukoli řešení. Navrhla jsem jí vyšetření v PPP, abychom znali diagnózu a mohli s Radkem lépe pracovat. Návrh však odmítla. Alespoň mi slíbila, že dohlédne na domácí přípravu a bude se snažit o řád ve výchově. Měla jsem však pocit, že s její pomocí nemohu počítat. Do konce školního roku jsem postupovala obdobně. Mé přípravy na hodiny anglického jazyka se soustřeďovaly na zvládnutí Radka, jeho dostatečné zaměstnání, zaujetí. Musím konstatovat, že některé hodiny byly bez problémů, v jiných se mi jej však nepodařilo zaujmout byl panovačný, musela jsem těžce bojovat o autoritu dospělého. Nechtěl se podřídit. Pro sebe jsem si toto nazvala houpačkou. Ve 4. ročníku jsem Radka opět učila anglický jazyk. Postupovala jsem tak, abych ho motivovala k výkonu a neměl prostor k nekázni. Snažila jsem se ho zaměstnávat střídajícími se činnostmi. Nově se mu dařila práce ve dvojici s jeho kamarádem, který měl na něj pozitivní vliv. Dokonce jsem si je dovolila dát do společné lavice a spolupráce fungovala i při zapomínání pomůcek, které bylo opět časté. Písemné i telefonické upozornění na toto nemělo u matky žádnou odezvu. Začala jsem pro něho využívat tzv. kouzelnou krabici, která je plná různých cvičení s klíči, aktivit, doplňovaček, anglických puzzle apod. Pro Radka ji používám, když vidím, že se uchyluje ke vzteku a cvičení mu nejde, nebo ve dnech, kdy není schopen se ani chvíli soustředit a potřebuje se poválet na koberci. Vybere si aktivitu, která ho baví, splní ji, ukáže mi výsledek, většinou se uklidní. Zažije úspěch. Já mu sdělím, že když dokáže úspěšně pracovat u krabice, určitě to zvládne s námi. Mnohdy se pak může vrátit k naší společné práci. Je pravdou, že někdy na koberci vydrží celou hodinu, ale pracuje. Je velmi zajímavé, že se sám naučil chodit ke krabici. Stačil jen můj pohled a věděl, co má dělat. Nově jsem přistoupila k hodnocení jeho práce v jednotlivých hodinách. S dětmi máme vytvořena jednoduchá pravidla, která jsou umístěna ve třídě. Jsou-li porušena, děti dostávají trest (odnětí odměny v zamotané cestě, posunutí pořadí v Pixií Dixií apod.). Snažila jsem se chování Radka zhodnotit na konci vyučovací hodiny, dát mu návod, jak řešit vzniklé situace. Moje snaha byla zbytečná, neboť před sebou viděl přestávku a nebyl schopen vůbec vnímat. Chtěla jsem ale nějak reflektovat jeho zhoršení, či zlepšení. Hodnotila jsem tedy hned při situaci (pochvala, pokárání, nálepka, puntík apod.). Někdy však bylo hodnocení obtížné, strávila bych jím moc času, a někdy bylo 15

16 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 16 METODICKÁ âinnost nutné potlačit emoce a nechat si čas, proto jsem zvolila týdenní hodnocení. Radek sice některé prohřešky zapomněl, ale byl ochoten se mnou spolupracovat. Po zavedení týdenního hodnocení se jeho chování zlepšilo. Průběžně jsem o svých krocích telefonicky informovala matku. Většinou jen informace vyslechla, mé návrhy pro domácí přípravu a výchovu ignorovala. Na třídní schůzky nechodila, s třídní učitelkou nekomunikovala. Pro chlapce bylo důležité nepodceňovat ho, měl tendenci ztotožňovat se s tím, za co je okolím pokládán. Bylo nutné mu důvěřovat a podporovat ho, užívat verbální ocenění (např. jsem ráda, když..., pokus se o to, je výborné, že jsi to dokázal, super, prima apod.). Cítil-li opovržení, choval se vzdorovitě a nebyl schopen pracovat, dokonce byl schopen házet předměty po učitelích, ukázal-li mu dospělý, že jím opovrhuje. Srovnám-li jeho chování a studijní práci na začátku 3. ročníku a na konci 4. ročníku, udělali jsme společně velký pokrok. Rád poznával, byl klidnější a mnohem lépe se naučil komunikovat s dospělými i svými vrstevníky. V 5. ročníku jsem s chlapcem bohužel již nemohla pracovat, neboť se s matkou přestěhovali do jiného kraje. Vím, že jeho vzdělávání a výchova bude vyžadovat mnoho úsilí, ale jistě se najde někdo, kdo toto podstoupí pro rozvoj kvality Radkova života. V době, kdy jsem chlapce učila, začal můj syn navštěvovat mateřskou školu a já každý den trnula, co mi paní učitelka o něm sdělí, neboť vykazoval jasné rysy syndromu ADHD a jeho chování bylo značně problémové. Práce s problémovými dětmi je pro učitele velmi stresová a únavná, proto je nutná spolupráce s vedením školy, výchovným poradcem, speciálním pedagogem či školním psychologem. Z tohoto důvodu bych si na závěr dovolila několik rad, jak přežít učitelské povolání a být v pohodě: Vytvářejte přehledné a strukturované prostředí. Nechte dítě prožít pocit úspěchu. Pomozte dítěti, aby bylo akceptováno jako člen určitého společenství. Spolupracujte s rodinou. Buďte trpěliví, klidní a ochotní pracovat se žákem na osobní úrovni. Vzdělávejte se, odborně se rozvíjejte. Prohlubujte sociální inteligenci. Pracujte v týmu, vyměňujte si zkušenosti, postěžujte si, vypovídejte se z problému. Věřte, že pro děti život není lehký, a pro ty s problémy v chování či s poruchami učení o to více. Zkusme jim jejich trápení alespoň trošku usnadnit, i když vím, že i my jsme z nich často vysíleni. Avšak úsilí vynaložené na jejich výchovu a vzdělávání jistě stojí za to. ZDROJE ANTIER, E. Agresivita dûtí. Praha: Portál, ISBN DOBSON, J. Dûtsk vzdor. Praha: Návrat domû, ISBN GOETZ, M., UHLÍKOVÁ, P. ADHD: Porucha pozornosti s hyperaktivitou. Praha: Galén, ISBN MATùJâEK, Z. Po dobrém nebo po zlém? Praha: Portál, ISBN RIEFOVÁ, F. S. Nesoustfiedûné a neklidné dítû ve kole. Praha: Portál, ISBN IMANOVSK, Z. Hry pro zvládnutí agresivity a neklidu. Praha: Portál, ISBN TAYLOR, F. J. Jak pfieïít s hyperaktivitou a poruchami pozornosti. Praha: Portál, ISBN WOLFDIETR, J. ADHD: Porucha pozornosti s hyperaktivitou. Brno: Edika, ISBN Víme o drogách všechno? Jana Mahdalíčková Odrogách slyšíme tak často, že nám nutně musí připadat, že o nich už všechno víme. Ale je to opravdu tak? Smyslem knížky byla snaha poskládat útržky informací do přehledné skládačky. Proč patří mladiství uživatelé drog mezi rizikové skupiny? Jak vzniká závislost? Jak se projevuje intoxikace? Jak poskytnout první pomoc při předávkování? Jaké jsou klíčové charakteristiky úspěšné školní prevence? Jak může pomoci rodina? Co může naznačovat, že dítě bere drogy? Lze drogy testovat ve škole? Jaká jsou kritéria trestnosti? Odpovědi na všechny výše zmíněné otázky a mnoho dalších informací se dozvíte vpředkládané publikaci. Cena 268 Kč, 124 stran, vazba brožovaná 16 kolní poradenství v praxi 1/15

17 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 17 PRÁCE S KLIENTEM Integrace chlapce s Aspergerovým syndromem PhDr. Veronika Válková, učitelka a výchovná poradkyně na víceletém gymnáziu Kazuistika prûbûh integrace chlapce s diagnostikovan m Aspergerov m syndromem v estiletém gymnáziu. Tomášova odlišnost byla patrná již na adaptačním kurzu. Působil sice jako vyrovnané a společenské dítě, které se ochotně a rádo zapojovalo do všech aktivit, zároveň však nebylo možno přehlédnout jeho velmi častou dezorientaci v různých situacích. Hůře než ostatní spolužáci si zapamatovával jména, přestože úvodní část kurzu je zaměřena právě na intenzivní seznamovací aktivity. Dokonce se zdálo, že obtížně rozlišuje, kdo z dětí i instruktorů patří do jeho skupiny, jako by byl novými podněty zahlcen do té míry, která již překračuje jeho schopnost zpracovat je. Pokud s ním hovořil někdo z dospělých, Tomáš ho velmi upřeně pozoroval. Vypadalo to, že se úporně snaží soustředit na pochopení toho, co mu dospělý sděluje, a zdálo se, jako by mu vše docházelo s malým, ale přesto znatelným zpožděním. Pokynům se vždy snažil vyhovět, ale brzy se ukázalo, že není jisté, jestli je pochopil správně, zvláště pokud jich dostal několik najednou. Tomášova odlišnost se projevovala i ve škole. Například poměrně brzy se zjistilo, že si vůbec nepamatuje instruktory z kurzu (nejen jejich jména, ale když se s jednou instruktorkou setkal, netušil, kdo to je). Při vyučování kladl velké množství naprosto nečekaných otázek, ze kterých bylo zřejmé, že se jedná o zvídavého chlapce, kterého zajímá, co se při hodinách děje. Někdy to však vypadalo, jako by vůbec nechápal, co se řeší, zatímco jindy jeho dotaz odhalil znalosti takové hloubky, jaká se u studenta jeho věku neočekává. Nejpřekvapivější dotazy zaznamenali vyučující humanitních předmětů, a to zejména občanské výchovy. Tam byla četnost Tomášových dotazů taková, že mu vyučující musela dát limit otázek na jednu hodinu, jinak by vůbec nepokročila v látce. Povaha dotazů vyvolávala dojem, že se Tomáš nedávno přistěhoval z jiné planety a snaží se o zvyklostech bytostí, s nimiž nyní bude žít, zjistit co nejvíce, ale přes veškerou snahu jsou často mimo jeho chápání. Tomáš, který by jako listopadové dítě normálně nastoupil do školy až skoro v sedmi letech, měl navíc roční odklad, protože jako předškolák onemocněl leukémií a podstoupil chemoterapii i transplantaci kostní dřeně. Chlapec však nepůsobil dojmem vážně nemocného dítěte, naopak byl vždycky fyzicky velmi zdatný. Už v průběhu primy dostala třídní profesorka od Tomášových spolužáků odezvy, které vedly ke zjištění, že se hoch přiklání k neonacismu. Tuto alarmující skutečnost se rozhodla řešit osobním pohovorem s otcem, který se ukázal jako velmi otevřený a spolupracující. O Tomášově sklonu k neonacismu věděl a trápil ho, ale jak se později ukázalo, Tomáš byl neonacista teoretik a své názory nikdy nepřenášel do praxe. Neonacismus byl pro něj berličkou, jak se zorientovat v pro něj neuchopitelné a složité společnosti, jak jednoduše rozdělit lidi na dobré a špatné. Nicméně ačkoliv měl negativní poznámky ohledně přistěhovalců, nejvíce se spřátelil s chlapcem ruské národnosti. Ke spolužákovi z vyššího ročníku, o němž věděl, že je židovského původu, vzhlížel jako ke svému vzoru. Když byl cestou ze školy napaden Romem, raději utekl zpátky do školy, než by se pustil do rvačky. Od otce se třídní profesorka dozvěděla důležité informace, které měla škola vědět už v září, nikoliv až v dubnu. Tomášova určitá dezorientace totiž byla také způsobena deficitem sluchové kapacity způsobené opakovanými operacemi středouší. Dvanáctiprocentní ztráta sluchu není na naslouchátko, ale v permanentním šumu školní třídy nebo v hluku na chodbě takto postižené dítě skutečně hůře slyší. Toto zjištění vysvětlilo Tomášovo upřené zírání na člověka, který s ním hovoří částečně se snažil odezírat ze rtů. Dále otec prozradil, že syn má na každém oku tři dioptrie na dálku, ale odmítá nosit brýle, protože je vždy rozbije. Nepodařilo se ho přimět ani k nošení kontaktních čoček. Ve třídě však tvrdošíjně sedával v zadní lavici, odkud nemohl dobře vidět na tabuli a ani dobře 17

18 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 18 PRÁCE S KLIENTEM slyšet výklad. Byl tedy přesazen dopředu, čímž se smyslový deficit poněkud kompenzoval. Z rozhovoru s otcem vyplynulo, že rodiče jsou si Tomášovy jinakosti dobře vědomi. Zatím se nad ní nijak zvlášť nepozastavovali, resp. ji neřešili, protože vážnější byly synovy nemoci (leukémie, záněty středouší...). Řídili se také doporučením onkologů a psychologů, že se mu nemá věnovat přehnaná pozornost (které si v době léčení leukémie užil dost), aby se v něm nevypěstoval syndrom princátka. To se rodičům podařilo zvládnout, Tomáš v žádném případě nebyl rozmazlený. Jedná se o velmi samostatného chlapec. Otec se také zmínil o jedné věci, která přišla třídní profesorce alarmující. Hoch obtížně snášel nástup na základní školu a v té době se začal identifikovat se psem (psi jsou pro něj snadno čitelní). S otcem bylo tedy domluveno, že se synem navštíví psychologa. V úvahu přicházela také možnost poškození mozku při chemoterapii, kterou Tomáš jako předškolák prodělal. Psycholog bohužel na žádost zareagoval rutinně. Když slyšel, že chlapec přišel na vyšetření na podnět školy, provedl pouze testy IQ a testy na SPU, ač o toto škola nežádala. Výsledky vyšetření škole tedy nepřinesly nové informace a navíc bylo nyní značně nepravděpodobné, že by rodiče byli ochotni absolvovat ještě další vyšetření. Studijně se Tomáš i přes vysokou inteligenci jeví spíše jako podprůměrný, a to zejména v jazycích a humanitních předmětech, zatímco například vyučující biologie ho pokládá za nejlepšího studenta ve třídě. Třídní profesorka dokázala brzy intuitivně vycítit, jaké zacházení potřebuje ( jasné a srozumitelné pokyny, ověřit, zda je pochopil a udržel v paměti, a to i u takových drobností, jako je přinést si do školy přezůvky). Tomášova třídní učitelka je systematik, dává studentům jasná pravidla a dodržuje je, navíc má pro Tomášovu jinakost pochopení. Díky tomu má jeho důvěru. V chemii a biologii vše probíhá dobře díky empatii a intuici vyučujících, v případě fyziky a matematiky záleží na tom, zda se Tomáš učí, nebo ne (učí-li se, má prospěch chvalitebný). Zajímavý je průběh hodin dějepisu, kde má Tomáš opět štěstí na chápavou vyučující. Dějepis ho totiž velmi baví, ale obvykle se úzce zaměří na něco techničtějšího (např. středověké zbraně). Vyučující vykládá o rekatolizaci českých zemí po třicetileté válce a do toho se Tomáš občas zeptá na něco k výzbroji středověkého rytíře, protože ho zrovna zaujalo toto téma. Kolegyně vždy jednou dvěma větami odpoví a vrátí se k hlavnímu výkladu, načež po pěti minutách Tomáš naváže otázkou na to, co mu před chvílí vysvětlila. Výklad tak vlastně probíhá ve dvou rovinách jedna pro třídu, druhá pro Tomáše. Hlavním problémem jsou však u Tomáše jazyky. V češtině používá nečekaná slovní spojení a některá slova nezvolí v kontextu zcela vhodně. Vzhledem k tomu, že vyučující češtiny zadává většinu úkolů a pokynů velmi vágně v přesvědčení, že studentovi gymnázia tohle přece musí dojít, je Tomáš často ztracen. Ještě horší situace byla několik let v jednom z cizích jazyků, což bylo způsobeno mimo jiné také značnou nekompatibilitou Tomáše a vyučující. Hoch se s poctivostí sobě vlastní nějakou dobu snažil, ale pak rezignoval, protože vůbec nebyl schopen se v hodinách zorientovat, a ať se snažil, nebo ne, výsledek byl stejně slabý. Na konci tercie byl z českého jazyka a z tohoto cizího jazyka klasifikován nedostatečně a dělal reparát (úspěšně). To už bylo alarmující. Situace se změnila v průběhu kvarty. Třídní řešila jisté disturbance mezi svými svěřenci a opakovaně od nich zaslechla, že Tomáš o sobě říká, že má Aspergerův syndrom. Zeptala se ho tedy na to a ten informaci potvrdil. Třídní kontaktovala otce, od kterého se dozvěděla, že Tomáš má Aspergerův syndrom diagnostikovaný už téměř dva roky. Ale protože syn nechtěl, aby se to někdo dozvěděl, otec mu slíbil, že to nikomu neřekne, a svůj slib také dodržel. Na dotaz, jak ho napadlo nechat Tomáše vyšetřit, otec sdělil, že pracovně překládal nějaké materiály ohledně tohoto syndromu a měl pocit, jako by četl o vlastním synovi. Vyšetření, které zařídil, jeho domněnku potvrdilo. V té době už Tomáš dovršil osmnácti let, což poněkud ulehčilo další kroky, protože třídní nepotřebovala písemný souhlas rodičů. Kontaktovala doporučené speciálně pedagogické centrum, zařídila návštěvu, domluvila, že se vyšetření zúčastní i někdo z rodičů, a sama tam Tomáše doprovodila. Psycholožka nejdřív vyšetřila Tomáše, pak hovořila s otcem a třídní profesorkou. Aspergerův syndrom potvrdila, s určitými zvláštnostmi například že je hoch vcelku rád mezi lidmi a má rád humor (ale na úrovni malého dítěte pošťuchování, jednoduché žerty). Potvrdila také, že Tomáš může úspěšně absolvovat jak gymnázium, tak vysokou školu. Upozornila však, že je nejvyšší čas začít řešit, jakou školu si Tomáš bude chtít vybrat (kariérní poradenství). Dále spolu s třídní profesorkou řešily, jak mu pomoci kompenzovat jeho potíže ve škole, protože jeho výsledky neodpovídaly intelektu. Podle třídní by bylo ideálním řešením, kdyby mohl mít Tomáš individuální konzultace v předmětech, kde má potíže. To se totiž v minulosti již osvědčilo když měl z cizího jazyka doučování, výsledkem individuální výuky byla dočasně trojka přes přetrvávající problémy s vyučující. S pomocí SPC bylo tedy zažádáno o finanční prostředky na asistenta pedagoga, který by poskytoval Tomášovi po vyučování individuální konzultace. Tyto prostředky však škole schváleny nebyly. S psycholožkou Tomáš také probral (resp. utvrdil se ve svém názoru), že bude chtít studovat přírodní vědy, apodle toho si také vybral povinně volitelné semináře do dalšího ročníku. V kvintě (předmaturitní ročník) došlo ve třídě ke změně vyučující cizího jazyka. Byla vybrána jiná s ohledem na to, zda bude schopná a ochotná s Tomášem odpovídajícím způsobem pracovat. Již po třech měsících je možné pozorovat, že se při hodinách Tomáš cítí lépe, je celkově uvolněnější, orientuje se i známky se lepší. 18 kolní poradenství v praxi 1/15

19 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 19 PRÁCE S KLIENTEM Tomáše nyní čekají další návštěvy SPC kvůli maturitě, protože bude žádat o uzpůsobení podmínek, a to jak kvůli Aspergerovu syndromu, tak kvůli sluchovému postižení. PhDr. Václav Mertin k uvedenému doplňuje: Kazuistika poukazuje na několik úskalí výkonu učitelské profese. Na prvním místě jde o nedostatek informací, které měli učitelé k dispozici. Přestože se v tomto případě jednalo o výrazné zdravotní problémy, které značně komplikovaly chlapci studium, rodiče učitele neinformovali, i když mají povinnost sdělit škole významné okolnosti ovlivňující edukaci žáka. Někdy rodiče nemusejí odhadnout závažnost problémů, případně jejich souvislost s edukací, ale v tomto případě byly zcela evidentní. Pokud předpisy nedokážou vymoci své naplnění, pak jsou téměř pro kočku a měly by se změnit. Učitel je nucen spoléhat se na náhodu, že se trefí a bude problém vykládat odpovídajícím způsobem. Podobně se stále nedaří vymoci na mnoha rodičích, jejichž děti mají ve škole problémy, aby strpěli odborné vyšetření a poskytli z něho relevantní informace. Neplatí to pochopitelně tehdy, kdy se samotným rodičům podaří zlepšit situaci. Kdyby bylo v ČR nepovinné vzdělávání, škola by se mohla s nespolupracujícími rodiči rozloučit, v případě povinné školní docházky je nutné hledat jiné mechanismy. Druhý problém představují zcela nepoužitelné informace z odborného vyšetření. Patrně došlo k ignorování zakázky školy. Mohlo se stát, že byla formulována zcela neuchopitelně, pak se psycholog rozhoduje na základě dat, která mu poskytne klient. Pokud však je zadání jasné a odborně akceptovatelné, měl by psycholog odpovídat právě na ně. A měl by odpovídat individuálně na konkrétní případ. Ne přes kopírák, jak zejména výchovní poradci uvádějí. Ještě musí vždy myslet na příjemce, jeho potřeby a kompetence, ale to už je jiná písnička. Od učitelů je možné požadovat, aby zformulovali odborně srozumitelnou objednávku. Odborné zařízení je pak povinno na tuto objednávku zareagovat, a to i v případě, že samotné vyšetření odhalí jiný problém. Neměli bychom přehlédnout, že škola modifikovala přístupy i v situaci, kdy nebyla diagnóza známa. 19

20 SPP_01_15_zlom :46 Stránka 20 OHLASY Význam domácí přípravy pro začínajícího školáka prof. PhDr. Jan Průcha, DrSc., zakladatel České asociace pedagogického výzkumu, FF Univerzity Karlovy v Praze V souãasné spoleãnosti jsou kladeny na kolní vzdûlávání dûtí stále vy í nároky. Ty doléhají na dûti zvlá tû v období, kdy vstupují do prvního roãníku základní koly. Pro vût inu z nich to znamená, Ïe pfiecházejí z relativnû uvolnûného, z vût í ãásti hravého prostfiedí matefisk ch kol do formálního prostfiedí primární koly, s omezujícími pravidly chování a s povinnostmi organizovaného uãení. Aby byly dûti schopny vyrovnávat se s touto závaïnou zmûnou, mûly by b t podporovány nejen uãiteli, ale také sv mi rodiãi. Právě tomuto pro děti náročnému období je věnována nová publikace Význam domácí přípravy pro začínajícího školáka1 českých a francouzských dětských psycholožek. Je to publikace originální nejen svým obsahem, ale také způsobem informování. Je psána tak, že odborné poznatky (v mnoha případech založené na provedených výzkumech) jsou předkládány čtenářům takovým způsobem, že jim mohou dobře porozumět i neodborníci v dětské psychologii. Autorky totiž měly na mysli široký okruh uživatelů této publikace, tj. jednak učitelky mateřských škol a prvních ročníků základních škol, jednak rodiče předškoláků a žáků prvních tříd, ale i vychovatelky, speciální pedagožky aj. K tomuto účelu je kniha vybavena četnými vizuálními prostředky, jako jsou zajímavé obrázky, grafy a tabulky. Kniha je uspořádána do 17 kapitol. První tři kapitoly objasňují etapu dětství z hlediska psychického vývoje i v historickém aspektu. Ukazují, jak se postavení dítěte proměňovalo v předcházejících stoletích od ovládané bytosti, bez možnosti samostatného rozhodování, až k současnému dítěti jako aktivnímu subjektu. Následující kapitoly objasňují problémy důležité hlavně pro rodiče. Vysvětlují zejména, jaké vlastnosti charakterizují dítě před nástupem do školy a jak by měli rodiče připravit své děti na školní docházku. Jde zejména o problém vytvoření dostatečné psychické odolnosti u dětí. Jsou zde podány konkrétní příklady toho, čeho se mají dospělí vyvarovat, aby v dítěti nevytvářeli pocity méněcennosti apod. Je například nevhodné uplatňovat vůči dětem ironické nebo cynické poznámky. Často diskutovanou otázkou je školní zralost. V kapitole, která je tomu věnována, autorky čtenářům objasňují, jaká jsou kritéria školní zralosti dětí, jak se tato zralost vyhodnocuje pomocí speciálních testů apod. V souvislosti s tím se diskutuje problém odkladu zahájení povinné školní docházky. Je vysvětleno, že zatímco v dřívějších letech byl odklad vnímán negativně a prováděl se jen ve zcela ojedinělých případech, v současné době je velmi rozšířeným jevem (podle statistických údajů MŠMT nastupovalo do první třídy ZŠ v roce 2013 až 23 % dětí s odkladem školní docházky). Tím se samozřejmě mění věková skladba žáků prvního ročníku ZŠ, kde se setkávají děti šestileté se sedmiletými. To samozřejmě způsobuje zvýšené pracovní nároky na učitele prvňáčků. Jaké stanovisko však mají zaujmout rodiče? Na děti, které nejsou dostatečně zralé pro vstup do základní školy, je často upozorní již učitelky v mateřské škole. Doporučí rodičům, aby zažádali o odklad školní docházky těchto dětí. Autorky se nestavějí odmítavě k rostoucímu počtu dětí s odkladem, považují to za projev odpovědnosti rodičů za správný rozvoj jejich dětí. Odvolávají se na výzkum, podle něhož bylo prokázáno, že tyto děti byly vyspělejší než ostatní děti ve třídě bez odkladu. 1 ULOVÁ, L. (ed.). V znam domácí pfiípravy pro zaãínajícího koláka. Praha: Wolters Kluwer, s. 20 kolní poradenství v praxi 1/15

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Činnost speciálněpedagogických center Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Integrace x inkluze při vzdělávání Integrované vzdělávání - diagnostika zdravotního postižení zaměřená primárně na konstatování

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí č. 505/2006 Sb. ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI VYHLÁŠKA č. 505/2006 Sb. ze d 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustvení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí ství podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb.

Více

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE DOTAZNÍK AKCEPTOVÁN. Dotazník pro obce Střednědobý plán

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

03. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.) 04. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

03. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.) 04. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace RANÁ PÉČE 01. Pojmenování (název) životní situace Raná péče 02. Základní informace k životní situaci Raná péče je terénní sociální služba, případně doplněná ambulantní formou služby. Mohou ji využít rodiny,

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Langhans, Praha, 26. 8. 2015 1 Co je předmětem TK: Co si myslí o a co potřebují pedagogové pro vzdělávání žáků se SVP? Kde jsou

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách:

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 389/13 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí

Více

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 391/11 Sb.

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 391/11 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

Modelový systém podpory integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných ZŠ

Modelový systém podpory integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných ZŠ Modelový systém podpory integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných ZŠ Projekt realizovaný v rámci JPD 3, spolufinancovaný ESF, státním rozpočtem ČR a rozpočtem HMP Cílem je vytvořit

Více

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz OBSAH PŘÍSPĚVKU

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008 Metodický pokyn ke zřizování pracovního místa asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, s účinností od 1.1. 2009

Více

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 Obsah Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 ČÁST I. Podmínky poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči.... 13 1. Příspěvek na péči... 14 1.1

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálníc... Stránka č. 1 z 27

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálníc... Stránka č. 1 z 27 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálníc... Stránka č. 1 z 27 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka O B Č A N S K É S D R U Ž E N Í Jasněnka, občanské sdružení IČO : 63729521 tel : 585 051 076 Jiráskova 772, Uničov 783 91 jasnenka-os@volny.cz www.jasnenka.cz Popis činností poskytované služby ve Stacionáři

Více

22/ ŠKOLNÍ ŘÁD Základní škola speciální a Praktická škola, Praha 6, Rooseveltova 8

22/ ŠKOLNÍ ŘÁD Základní škola speciální a Praktická škola, Praha 6, Rooseveltova 8 22/ ŠKOLNÍ ŘÁD Základní škola speciální a Praktická škola, Praha 6, Rooseveltova 8 I. Úvodní ustanovení 1. Základní škola speciální a Praktická škola vydává podle zákona č. 49/2009 Sb. (školský zákon)

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Koncept ucelené rehabilitace - součást konceptu ucelené rehabilitace - pojem ucelená rehabilitace - překlad anglického termínu comprehensive rehabilitation comprehensive - úplný,

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

Financováno z EHP a Norských fondů v rámci projektu Ohrožené děti a mládež ve Zlínském kraji, reg. č. EHP- CZ04-OV

Financováno z EHP a Norských fondů v rámci projektu Ohrožené děti a mládež ve Zlínském kraji, reg. č. EHP- CZ04-OV 1 Transformační tým Mgr. Eva Žůrková, ředitelka DDaZŠ Liptál Mgr. Renata Trčková, zástupkyně ředitelky Pavla Spilková, ekonomka Mgr. Lukáš Diatka, vedoucí vychovatel Mgr. Petr Netočný, podporovatel týmu

Více

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003 Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Partner projektu: Člověk v tísni, o. p. s. 1 Východiska: o Právní

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

Čl. 1 Základní vymezení a cíle programu

Čl. 1 Základní vymezení a cíle programu Vyhlášení rozvojového programu na podporu školních psychologů a školních speciálních pedagogů ve školách a metodiků specialistů ve školských poradenských zařízeních v roce 2015 III. Vyhlášení rozvojového

Více

Katalog sociálních služeb v Moravskoslezském kraji OBSAH

Katalog sociálních služeb v Moravskoslezském kraji OBSAH OBSAH Úvod... 2 O sociálních službách... 3 Sociální poradenství ( 37)... 6 Osobní asistence ( 39)... 7 Pečovatelská služba ( 40)... 8 Tísňová péče ( 41)... 10 Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42)...

Více

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní

Více

Druhy sociálních služeb

Druhy sociálních služeb Druhy sociálních služeb V materiálu jsou souhrnně uvedeny jednotlivé druhy sociálních služeb podle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách (tj. část třetí zákona 37 až 70). U každé sociální služby

Více

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

POSTUP PŘI REALIZACI INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ŠKOLY Platnost od: Schválil/a:

POSTUP PŘI REALIZACI INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ŠKOLY Platnost od: Schválil/a: 1. Legislativní východiska Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ( Školský zákon) ve znění pozdějších předpisů. Platné metodické prováděcí předpisy.

Více

Problémové situace ve školství

Problémové situace ve školství EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Problémové situace ve školství Řízení lidských zdrojů ve vzdělávacích institucích Řízení lidských zdrojů ve školství Ve škole můžeme

Více

Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2012-2013

Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2012-2013 Výchovný ústav, SVP HELP, ZŠ a SŠ Střílky, Zámecká 107 Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2012-2013 Středisko výchovné péče HELP Zelené náměstí 1292 686 01 Uherské Hradiště Zpracoval: Mgr. Karel Opravil

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN VLÁDNÍ VÝBOR PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY PRAHA - 4. 12. 2015 ZPRACOVÁN NA ZÁKLADĚ ZADÁNÍ VVZPO ZE DNE 9. ČERVNA 2015 2 OBSAH PODNĚTU Úvod Oblasti

Více

Předškolní vzdělávání

Předškolní vzdělávání Mateřská škola a základní škola speciální Diakonie ČCE Praha 5 Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 identifikátor právnické osoby : 600 021 033 IČ : 71197613 Zřizovatel : Diakonie Českobratrské církve evangelické

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Krajský úřad Královéhradeckého kraje prosinec 12/2010 Metodické doporučení k oblastem:

Krajský úřad Královéhradeckého kraje prosinec 12/2010 Metodické doporučení k oblastem: Krajský úřad Královéhradeckého kraje prosinec 12/2010 Metodické doporučení k oblastem: 1) Cílová skupina 2) Nabídka služeb (základní a fakultativní činnosti) 1) CÍLOVÁ SKUPINA Základním stavebním kamenem

Více

RAMPS VIP III Rozvoj a metodická podpora poradenských služeb VIP III

RAMPS VIP III Rozvoj a metodická podpora poradenských služeb VIP III RAMPS VIP III Rozvoj a metodická podpora poradenských služeb VIP III Anotace Projekt je zaměřen na zvýšení kvality poskytovaných služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, které jsou poskytovány

Více

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Edukace žáka s PAS Vzdělávání žáků s PAS (v ČR 5tis.) - Zkušenosti MŠ, ZŠ, SŠ tradice - Co po ukončení školy????

Více

Vzorová smlouva o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče

Vzorová smlouva o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče Vzorová smlouva o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče (asistentem sociální péče může být osoba z Vašeho okolí, která nevykonává péči jako podnikatel a není Vaší osobou blízkou tzn. nejedná

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Základní informace

Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Základní informace Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK I. Základní informace Název: Domov důchodců Humburky Druh poskytované sociální služby: Domov pro seniory Adresa: Humburky

Více

Centrum pomoci pro zdravotně postižené a seniory o.p.s. Kochova 1185, Chomutov 430 12 IČO 27270955 tel. 474 332 816 mobil 606 156 714

Centrum pomoci pro zdravotně postižené a seniory o.p.s. Kochova 1185, Chomutov 430 12 IČO 27270955 tel. 474 332 816 mobil 606 156 714 Směrnice č. 11 Název směrnice: Provozní řád Tento provozní řád je přílohou smlouvy o poskytování služby osobní asistence a je závazný jak pro klienty CP ZPS, tak pro zaměstnance Centra pomoci pro zdravotně

Více

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i R a n á p é č e t e r é n n í s o c i á l n í s l u ž b a Péče o rodinu s dítětem s postižením je jednou z priorit sociální politiky, proto

Více

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více