Rehabilitační postupy při bolestech v ramenním kloubu způsobených patologickými změnami v měkkých tkáních a degenerativními procesy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rehabilitační postupy při bolestech v ramenním kloubu způsobených patologickými změnami v měkkých tkáních a degenerativními procesy"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Rehabilitační postupy při bolestech v ramenním kloubu způsobených patologickými změnami v měkkých tkáních a degenerativními procesy Bakalářská práce Autor: Eliška Lerchová, Fyzioterapie a léčebná rehabilitace Vedoucí práce: Mgr. Amr Zaatar, Ph.D. Olomouc 2012

2 Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Eliška Lerchová Název diplomové práce: Rehabilitační postupy při bolestech v ramenním kloubu způsobených patologickými změnami v měkkých tkáních a degenerativními procesy Pracoviště: Katedra fyzioterapie Vedoucí diplomové práce: Mgr. Amr Zaatar, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2012 Abstrakt: Práce popisuje základní anatomické vztahy jednotlivých struktur pletence a jejich vzájemnou provázanost a souhru umožňující efektivní pohyb. Uvedeny jsou základní poznatky o biomechanice ramenního pletence. Obsaženy jsou nejčastější diagnostické jednotky týkající se postižení měkkých tkání a degenerativních změn. Na základě dostupné literatury jsou diskutovány příčiny jejich vzniku, klinické projevy a způsoby diagnostiky. Uvedeny jsou možnosti konzervativní i operativní léčby, které se u jednotlivých diagnóz odlišují. Rehabilitace je rozdělena podle způsobu léčby na pooperativní a rehabilitaci při konzervativní léčbě. Klíčová slova: rameno, bolest, ramenní pletenec, artróza, syndrom, vyšetření, rehabilitace. Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb. 2

3 Bibliographical identification Author s first name and surname: Eliška Lerchová Title of the master thesis: Rehabilitation procedures for pain in the shoulder joint caused by pathological changes in soft tissues and degenerative processes. Department: Department of physiotherapy Supervisor: Mgr. Amr Zaatar, Ph.D. The year of presentation: 2012 Abstract: This thesis deals with the basic anatomical relationships between individual structures of the shoulder girdle and their mutual intertwining and interdependence that enable efficient movement. It contains the basic knowledge of the biomechanics of the shoulder girdle. Included are the most common diagnostic units related to impairment of soft tissues and degenerative changes. The causes of their occurrence, clinical manifestations and diagnostic methods are discussed on the basis of available literature. The work lists the options of both conservative and operative treatments that differ for individual diagnoses. The rehabilitation is divided according to the way of treatment into post-operative care and rehabilitation in conservative treatment. Key words: shoulder, pain, shoulder girdle, arthritis, syndrome, diagnosis, rehabilitation I agree the thesis paper to be lend within the library service. 3

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Amra Zaatara, Ph.D., uvedla všechny použité literární a odborné zdroje a dodržela zásady vědecké etiky. V Olomouci dne

5 Děkuji Mgr. Amru Zaatarovi, Ph.D. za pomoc a cenné rady, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce. 5

6 Obsah 1 Seznam zkratek Úvod Cíl Anatomie ramenního pletence Klouby Glenohumerální kloub Acromioclaviculární kloub Sternoclaviculární kloub Scapulothorakální kloub Subakromiální kloub Svaly Musculus deltoideus Musculus supraspinatus Musculus infraspinatus Musculus subscapularis Musculus teres minor Musculus teres major Musculus pectoralis minor Musculus biceps brachii Musculus triceps brachii caput longum Musculus rhomboideus major, musculus rhomboideus minor Musculus serratus anterior Musculus trapezius Musculus levator scapulae Musculus coracobrachialis

7 5 Kineziologie ramenního pletence Pohyby v ramenním kloubu Abdukce Flexe Addukce Extenze Zevní rotace Vnitřní rotace Pohyby v ramenním kloubu z biomechanického hlediska vztah mezi hlavicí a jamkou Klinické vyšetření Anamnéza Aspekce Palpace Vyšetření pasivní pohyblivosti Vyšetření aktivní pohyblivosti Speciální vyšetřovací testy Degenerativní onemocnění ramenního kloubu Syndrom zmrzlého ramene Frozen shoulder Etiologie a patogeneze Klinický obraz a vyšetření Kalcifikující tendinitida Etiologie a patogeneze Klinický obraz a vyšetření Syndrom šlachy dlouhé hlavy bicepsu Etiologie a patogeneze

8 Klinický obraz a vyšetření Impingement syndrom Etiologie a patogeneze Klinický obraz a vyšetření Bursitis subacromialis Etiologie a patogeneze Klinický obraz a vyšetření Ruptura rotátorové manžety Etiologie a patogeneze Klinický obraz a vyšetření Artróza GH omartróza Etiologie a patogeneze Klinický obraz a vyšetření Artróza AC Etiologie a patogeneze Klinický obraz a vyšetření Možnosti léčby Konzervativní léčba Operativní léčba Impingement syndrom Burzitis subakromialis Ruptura rotátorové manžety Syndrom zmrzlého ramene Kalcifikující tendinitida Syndrom šlachy dlouhé hlavy bicepsu GH a AC artróza

9 9 Rehabilitace Rehabilitace při konzervativní léčbě Manuální terapie a kinezioterapie Předoperační rehabilitace Pooperační rehabilitace Rehabilitace po artroskopické operaci Rehabilitace po operačním výkonu na rotátorové manžetě Rehabilitace po aloplastice glenohumerálního kloubu Fyzikální terapie Kombinovaná terapie Ultrasonoterapie Vysokovoltážní terapie Termoterapie Nízkofrekvenční proudy Středofrekvenční proudy Fototerapie Bezkontaktní elektroterapie Elektrogymnastika Kasuistika Závěr Diskuze Souhrn Summary Referenční seznam Příloha

10 1 Seznam zkratek ABD AC ADD AEK AGR CKC CT EXT FLX GH HK HKK KT LHK Lig. m. mm. MR OKC PHK PIR PNF RM ROM RTG SA SC TrPs US VR ZR abdukce acromioclaviculární addukce agisticko-excentrická kontrakce antigravitační relaxace close kinetic chain computer tomography extenze flexe glenohumerální horní končetina horní končetiny kalcifikující tendinitida levá horní končetina ligamentum musculus musculi magnetická rezonance open kinetic chain pravá horní končetina postizometrická relaxace proprioceptivní neuromuskulární facilitace rotátorová manžeta range of motion (rozsah pohybu) rentgen serratus anterior sternoclaviculární trigger points ultrasonografie vnitřní rotace zevní rotace 10

11 2 Úvod Ze všech kloubů v lidském těle je právě ramenní kloub nejvíce pohyblivý. Složitost a provázanost všech komponentů tvořících pletenec s sebou nese široké spektrum možných poruch. Pouze plně funkční kloub umožní maximální využití potenciálu ruky. Patologie v oblasti pletence tak ovlivňují funkci celé horní končetiny. Změny v zapojení horní končetiny do stereotypních pohybových vzorů mohou způsobit řetězení funkčních změn i v odlehlých částech těla. Patologie v oblasti pletence vznikají na funkčním podkladě i v souvislosti se strukturálními změnami. Přesné rozpoznání primární příčiny obtíží je složité. Vyžaduje zkušenosti vyšetřujícího a mnohdy je nutné doplnit klinické vyšetření také zobrazovacími metodami. Terapie ramenního pletence je zdlouhavá a vyžaduje aktivní přístup pacienta. Je velmi důležité poskytnout pacientovi dostatek informací, aby porozuměl svému onemocnění a mohl si lépe uvědomit účel prováděných léčebných postupů. Dostatečná edukace a informovanost pacienta o vlastní problematice ramene i o následném postupu při terapii zvyšuje motivaci pacienta a jeho zájem o léčbu. 11

12 3 Cíl Cílem této práce je shrnout na podkladě dostupné literatury dosavadní poznatky o pro- blematice bolesti v oblasti ramenního pletence. Konkrétně se jedná o bolesti způsobené poškozením měkkých tkání nebo degenerativními změnami kloubních struktur. V práci jsou uvedeny nejčastější diagnózy, se kterými se v klinické praxi setkáváme, jejich klinické projevy a diagnostika. V další části práce jsou uvedeny možnosti léčby konzervativní i operativní, s následným rehabilitačním postupem. Součástí práce je kasuistika pacientky se sekundárním syndromem zmrzlého ramene. 12

13 4 Anatomie ramenního pletence 4.1 Klouby Mezi klouby pletence ramenního řadíme tři pravé a dva nepravé klouby, tzv. funkční spoje (Dylevský, 2009a). Mezi pravé klouby řadíme tyto: glenohumerální, acromioclaviculární a sternoclaviculární. Jako nepravé klouby označujeme thorakoscapulární spojení (spojení hrudníku s lopatkou) a subacromiální spojení Glenohumerální kloub (GH) Kulový, volný kloub spojující volnou část horní končetiny s ramenním pletencem, tedy lopatkou. Je to zároveň nejpohyblivější kloub lidského těla. Má tři stupně volnosti a tedy šest možných směrů pohybu, viz dále. Takto velká pohyblivost je umožněna nepoměrem mezi hlavicí (kost pažní) a kloubní jamkou na lopatce (glenoid). Hlavice se opírá o jamku pouze 1 /3 až 1/4 svého povrchu. Ke zvětšení plochy jamky o 1/3 a prohloubení asi o 50 % slouží chrupavčitý lem (labrum glenoidale), který obkružuje jamku a vytváří kolem ní pomyslný val (Bartoníček & Heřt, 2004). Pouzdro ramenního kloubu se na pažní kosti upíná v oblasti chirurgického krčku, na lopatce je jeho úpon po obvodu kloubní jamky. Kloubní pouzdro je volné a umožňuje tak velkou pohyblivost kloubu. Pouzdro je nejslabší na ventrální straně. Nejsilnější, kaudální část pouzdra, vytváří tzv. recessus axillaris. Jedná se o volné pouzdro, rezervní duplikaturu, která se při abdukci paže napíná a při addukci skládá v řasu. Její zatuhnutí či srůst vede k patologii ramenního kloubu. S volností kloubu úzce souvisí jeho nestabilita. Zpevnění kloubního pouzdra zajišťují šlachy svalů (tzv. rotátorová manžeta) a také četné intraartikulární a extracapsulární vazy. Z dorzální strany stabilizují kloub šlachy m. supraspinatus, m. infraspinatus a m. teres minor, z ventrální strany pak šlacha m. subscapularis. Slabou ventrální stranu zpevňují intracapsulární (ležící uvnitř kloubu) ligamenta glenohumeralia (superius, medium, inferius) probíhající těsně pod synoviální výstelkou. Mezi extracapsulární zpevňující vazy patří ligamentum coracohumerale, které bývá podle Bartoníčka (2004) a Dylevského (2009a) považováno za závěsný vaz hlavice kosti pažní. Odstupuje z hákovitého výběžku a upíná se na hlavici kosti pažní nad sulcus intertubercularis. Zesiluje kloubní pouzdro v oblasti intervalu rotátorové manžety, tedy mezi úpony m. suprascapularis a m. subscapularis. 13

14 Ligamentum intertuberculare (lig. transversum humeri) probíhá nad sulcus intertubercularis a fixuje v něm probíhající šlachu dlouhé hlavy bicepsu. Fornix humeri (ligamentum coracoacromiale) je plochý vaz trojúhelníkovitého tvaru. Rozepíná se mezi processus coracoideus a acromionem (nadpažkem). Nemá přímou souvislost s žádným kloubem v ramenním pletenci, ale výrazně ovlivňuje funkčnost glenohumerálního kloubu. Při maximální abdukci naráží na přední část vazu velký hrbolek pažní kosti. Vaz začíná na ventromediální straně acromionu v šířce asi 1,5 cm. Směrem k hákovitému výběžku se rozšiřuje a rozděluje na dva až tři pruhy. Přední část vazu směřuje k vrcholu výběžku, zatímco zadní část se upíná na jeho bázi (Bartoníček & Heřt, 2004). Problematickým místem je prostor pod tímto vazem. Mezera mezi fornix humeri a hlavicí pažní kosti je asi 0,5 cm vysoká a nachází se v ní několik struktur. Podle Bartoníčka a Heřta (2004) se jedná o šlachu m. supraspinatus, horní okraj šlachy m. subscapularis a část subacromiální burzy Acromioclaviculární kloub (AC) Spojuje acromion s laterálním koncem claviculy. Obě kloubní plošky jsou ploché a mají oválný tvar. V kloubu obvykle nacházíme discus articularis směřující do kloubu z horní strany kloubního pouzdra (Čihák, 2008). Krátké a tuhé kloubní pouzdro umožňuje pouze minimální pohyblivost. Díky pevnému spojení zesílenému vazy se klíční kost pohybuje s lopatkou jako funkční celek (Dylevský, 2009a). Ke kloubu se přímo váže pouze acromioclaviculární vaz, který ho zpevňuje z horní strany. Další vazy, které nejsou přímo součástí kloubu spojují spodní stranu laterální části claviculy a zobcovitý výběžek lopatky. Tento souhrnně nazývaný coracoclavicularní vaz má dvě části: ploché ligamentum trapezoidem a kuželovité ligamentum conoideum (Dylevský, 2009a) Sternoclaviculární kloub (SC) Jedná se o složený kloub mezi klíční kostí a hrudní kostí. Mezi tvarově nesourodé kloubní plošky je vložen discus articularis z vazivové chrupavky, který tyto rozdíly vyrovnává. Díky vloženému disku má tento kloub charakter kulového kloubu. Krátké, tuhé pouzdro a zpevňující vazy umožňují pouze malou pohyblivost kloubu, i když teoreticky možnou všemi směry. Jedná se o posun v transverzální rovině (protrakce, retrakce), posun ve frontální rovině (elevace, deprese) a rotaci kolem podélné osy (Janura, Míková, Krobot & Janurová, 2004). Je to jediný pravý kloub spojující pletenec horní končetiny s trupem a přenášejí tak všechny 14

15 nárazy z končetiny na trup. Díky velmi pevným vazům se spíše než s luxací kloubu setkáme s frakturou klíční kosti. Kloubní pouzdro zpevňují těsně přiléhající vazy (ligamentum sternoclaviculare anterius et posterius). Další vaz související s klíční kostí je ligamentum interclaviculare, který probíhá podél horní hrany sterna a spojuje obě klíční kosti. V blízkosti kloubu se nachází ještě ligamentum costoclaviculare spojující klíční kost s prvním žebrem (Čihák, 2008) Scapulothorakální kloub Funkční spojení mezi lopatkou a hrudním košem umožňuje řídké, tzv. kluzné vazivo, vmezeřené mezi hrudní stěnu a svaly na přední straně lopatky. Stabilizaci a posun lopatky na vazivovém podkladě zajišťuje svalový aparát pletence ramenního. Dylevský (2009a) dělí pohyby lopatky na posuvné (elevace, deprese, abdukce, addukce) a rotační (vytočení dolního úhlu zevně nebo naopak k páteři) Subakromiální kloub Jedná se o prostor mezi spodní plochou nadpažku, kloubním pouzdrem, spodní plochou deltového svalu a úpony svalů rotátorové manžety. Kromě řídkého vaziva prostor vyplňují dvě často spojené burzy (bursa subacromialis, bursa subdeltoidea). O kloubu se hovoří proto, že především oba tíhové váčky umožňují pohyb mezi deltovým svalem, kloubním pouzdrem a úpony svalů. Funkčně je tzv. subacromiální kloub součástí ramenního kloubu (Dylevký, 2009a, 155). 4.2 Svaly Musculus deltoideus Povrchově uložený sval tvořící reliéf ramene. Tři části svalu se sbíhají ke společnému úponu na tuberositas deltoidea humeri. Ventrální snopce začínají na laterální polovině klíční kosti, mediální snopce odstupují z nadpažku a dorzální snopce odstupují z laterální poloviny hřebene lopatky. Podle výše popsaných úponů tedy dělíme sval na část claviculární, acromiální a spinální. Mezi vnitřní plochou deltového svalu, kloubním pouzdrem a přilehlými šlachami se nachází burza subdeltoidea umožňující kluzný pohyb mezi těmito strukturami. V některých případech bývá burza subdeltoidea spojena se subacromiální burzou (Bartoníček, 2004). 15

16 Claviculární část svalu se podílí na předpažení, abdukci a vnitřní rotaci, acromiální na upažení a spinální na zapažení a zevní rotaci (Véle, 2006). Svým klidovým napětím se deltový sval podílí na udržení kloubní hlavice v jamce (Čihák, 2008) Musculus supraspinatus Začíná ve fossa supraspinata scapulae. Postupně se zužuje a probíhá pod AC skloubením a coracoacromiálním vazem. Šlacha se upíná zezadu na horní část tuberculum majus humeri a srůstá s kloubním pouzdrem (Bartoníček, 2004). Provádí abdukci paže do 90 a účastní se horizontální extenze (Véle, 2006) Musculus infraspinatus Díky svému začátku ve fossa infraspinata scapulae je tento sval asi dvakrát větší než m. supraspinatus. Horní vlákna svalu mají téměř horizontální průběh, zatímco spodní vlákna směřují proximolaterálně. Krátká šlacha se upíná těsně ke šlaše předchozího svalu na tuberculum majus humeri a srůstá s ní. M. infraspinatus provádí zevní rotaci v ramenním kloubu (Bartoníček, 2004) Musculus subscapularis Tento mohutný sval začíná na kostální ploše lopatky (fossa subscapularis). Svalové snopce jsou mnohočetně zpeřené. V oblasti processus coracoideus přechází sval po prudkém zúžení ve šlachu, která dále pokračuje po přední straně pouzdra až ke svému úponu na tuberculum minus humeri. Mezi pouzdrem a šlachou se nachází subscapulární burza komunikující s kloubní dutinou stejně jako horní část šlachy (Bartoníček, 2004). Sval se řadí mezi vnitřní rotátory paže. Aktivně se účastní i flexe, abdukce, addukce, zevní i vnitřní rotace a horizontální flexe (Véle, 2006) Musculus teres minor Začíná ve střední části laterálního okraje lopatky. Průběhem se nijak neliší od spodní části m. infraspinatus, se kterým je propojen několika vlákny, a je tedy obtížné je přesně odlišit. Zadem kříží průběh dlouhé hlavy m. tricipitis brachii. Po zadní straně ramenního kloubu běží až k úponové oblasti na spodní části tuberkulum majus humeri. Podobný průběh s m. infraspinatus předurčuje i funkci svalu, tedy zevní rotaci (Bartoníček, 2004). 16

17 4.2.6 Musculus teres major Odstupuje od dolního úhlu lopatky a přilehlé laterální hrany. Vlákna směřují proximolaterálně, předem kříží dlouhou hlavu m. tricipitis brachii. Šlacha se pak z přední strany upíná na crista tuberkuli minoris humeri (Čihák, 2008). M. teres major je vnitřní rotátor paže, napomáhá také s addukcí, extenzí a horizontální extenzí. (Véle, 2006) Musculus pectoralis minor Štíhlý sval začínající na 3. až 5. žebru ventrálně. Je krytý velkým prsním svalem. Upíná se na processus coracoideus. Táhne lopatku dopředu a dolů, rotuje tak kloubní jamkou dopředu (Čihák, 2008) Musculus biceps brachii Dlouhá hlava (caput longum) začíná v oblasti tuberculum supraglenouidale. Podle Bartoníčka (2004) začíná šlacha přímo z tuberculuasi jen ve 20 % případů. Nejčastěji začíná přímo z labra nebo částečně z labra a částečně z tuberculu. Šlacha probíhá přes horní plochu hlavice humeru ventrolaterálním směrem, a poté vstupuje do sulcus intertubercularis. Část šlachy probíhající kloubem je obalena synoviální blánou, která doprovází šlachu i po výstupu z kloubní dutiny. Tvoří tzv. synoviální membránu v délce asi 3 cm (Bartoníček, 2004). Krátká hlava (caput breve) začíná na processus coracoideus, kde se upíná krátkou šlachou. Přibližně v polovině délky paže se obě hlavy spojují do jednoho svalového bříška, které se silnou šlachou upíná na tuberositas radii. Kromě silné šlachy tvoří úpon také povrchová šlacha (aponeurosis musculi bicipitis brachii), upínající se na povrchovou předloketní fascii z ulnární strany (Bartoníček, 2004). Hlavní působiště svalu je loketní kloub. V ramenním kloubu působí jako sval pomocný a fixační (Véle, 2006). Dlouhá hlava svým průběhem ovlivňuje pozici hlavice v jamce a napomáhá při abdukci. Krátká hlava napomáhá flexi a addukci (Čihák, 2008) Musculus triceps brachii caput longum Začíná silnou šlachou na tuberculum infraglenoidale pod kloubní jamkou. Částečně srůstá s kaudální částí kloubního pouzdra. Po spojení s ostatními hlavami se upíná na olocranon. V oblasti ramene působí jako pomocný sval při extenzi a addukci (Čihák, 2008). 17

18 Musculus rhomboideus major, musculus rhomboideus minor M. rhomboideus minor probíhá od trnových výběžků C6 a C7, rhomboideus major začíná hned pod ním na trnových výběžcích Th1 až Th4. Oba svaly od sebe nejsou téměř odděleny. Jejich úpon tvoří celá mediální hrana lopatky, mají tedy laterokaudální průběh (Čihák, 2008). Vzhledem ke svému úponu na lopatku se účastní všech pohybů pletence ramenního. Přitahují lopatku mediálně a vzhůru směrem k páteři, rotují dolní úhel lopatky mediálně (Véle, 2006) Musculus serratus anterior (SA) Řadí se mezi ploché svaly. Začíná zuby na 1. až 9. žebru a po zevní ploše hrudníku pokračuje až k úponu na mediální hraně lopatky. Pro pohyby v ramenním pletenci, zvláště pak pro pohyby nad horizontálou, má podle Phadkeho (2009) zásadní význam. Přitahuje lopatku k hrudníku (hlavně její mediální hranu) a dolní úhel lopatky rotuje zevně Musculus trapezius Jedná se o široký, plochý sval. Svalové snopce dělíme podle průběhu na sestupné, příčné a vzestupné. Podle průběhu vláken a místa úponu má každá část svalu odlišnou funkci. Začátek svalu probíhá od týlní oblasti (protuberancia occipatalis externa, ligamentum nuchae) přes trnové výběžky krčních a hrudních obratlů až po Th12. Sestupné snopce se upínají převážně na zevní konec klíční kosti a na acromion, příčné snopce mají svůj úpon na acromionu a sestupné se upínají na zevní část spina scapulae zespodu (Bartoníček, 2004; Čihák, 2008). Příčná část svalu stabilizuje lopatku a vyvažuje laterální tah m. SA. Sestupná horní vlákna svalu dosahují až na acromion a napomáhají zevní rotaci dolního úhlu lopatky, jsou tedy synergisté m. SA. Současně provádí elevaci a retrakci klíční kosti během abdukce (Phadke, 2009). Vzestupná vlákna provádějí depresi lopatky a ramene (Véle, 2006) Musculus levator scapulae Štíhlý sval spojující krční páteř a lopatku. Probíhá od příčných výběžků obratlů C1 C4 k hornímu úhlu lopatky a přilehlé mediální hraně. Zvedá horní úhel lopatky, tím natáčí dolní úhel mediálně a působí tak jako antagonista m. SA a trapézového svalu (Čihák, 2008). 18

19 Musculus coracobrachialis Proximální úpon svalu je na processus coracoideus scapulae. Distálně se sval upíná asi v polovině ventrální plochy humeru (v prodloužení crista tuberculi minoris) (Čihák, 2008). Provádí horizontální flexi, podílí se také na addukci, flexi, zevní a vnitřní rotaci (Véle, 2006). Obrázek 1. Pohyby lopatky a) m. levator scapulae, b) m. rhomboideus minor, c) m. rhomboideus major, d) m. trapezius (vzestupná část), e) m. trapezius (sestupná část), f) m. serratus anterior (Dylevský, 2009, 172). 19

20 5 Kineziologie ramenního pletence Složitost systému a vzájemná provázanost struktur tvořících pletenec ramenní poskytuje člověku jedinečnou možnost mobility. Tím obtížnější je popsat celý systém a jeho funkci z kineziologického a biomechanického hlediska. Větší pohyblivost ramenního pletence umožňuje také fakt, že na rozdíl od pletence pánevního nejsou lopatky pevně spojeny a končetiny se tak mohou pohybovat nezávisle na sobě (Janura et al., 2004). Základním předpokladem pro plné využití pohybových předpokladů pletence je vytvoření dynamicky stabilního systému. Pohyb v pletenci je výsledkem časové a funkční souhry několika jeho částí. Samostatné pohyby v jednotlivých kloubech pletence se nevyskytují. Jakýkoliv nesoulad mezi jednotlivými prvky může narušit správnou mechaniku celého pohybu. Dlouhodobý špatný mechanismus pak často vede k patologickým změnám, nejčastěji na měkkých tkáních (Janura et al., 2004). 5.1 Pohyby v ramenním kloubu Ačkoliv zde budou uvedeny pohyby glenohumerálního skloubení, jak již bylo řečeno výše, jedná se vždy o zapojení všech komponentů pletence Abdukce Pohyb ve frontální rovině kolem sagitální osy. Pohyb provádí hlavně m. deltoideus střední vlákna a m. supraspinatus, z dalších svalů pak m. biceps brachii (caput longum), m. SA, m. trapezius (Dylevský, 2009b; Véle, 2006; Janura et al., 2004). V pozici paže podél těla (addukce) je hlavice humeru situována v horní části kloubní jamky. V průběhu abdukce musí sestoupit do středu jamky (Lewit, 2010). Kaudalizaci hlavice zajištují m. infraspinatus, m. teres minor a m. subscapularis (Phadke, 2009). Při elevaci paže by nemohl být tento pohyb proveden bez stabilizace hlavice pažní kosti, kterou zajišťuje manžeta rotátorů, protože normálová složka tahové síly m. deltoideus působí na začátku pohybu mimo kloubní jamku (Janura et al., 2004, 37). Rotátorová manžeta brání nadměrnému posunu hlavice její mediální kompresí do kloubní jamky a labra, což vychází z anatomického postavení svalů vůči hlavici. Aby mohlo dojít ke kaudalizaci hlavice, musí být stabilizována lopatka, ke které se upínají kaudalizační svaly. Fixátory lopatky jsou hlavně mm. rhomboidei, m. serratus anterior, trapézový sval. 20

21 Véle (2006) rozdělil abdukci do čtyř fází. V první fázi (do 45 ) se uplatňuje při pohybu spíše m. supraspinatus než m. deltoideus, zatímco v druhé fázi (do 90 ) již převládá m. deltoideus. Během třetí fáze (do 150 ) se z dalších pletencových svalů nejvíce aktivuje trapézový sval a m. serratus anterior. V poslední fázi (do 180 ) se zapojují trupové svaly, dochází k úklonu a prohloubení bederní lordózy. Abdukce v GH kloubu je možná do rozsahu Poté narazí hlavice humeru na ligamentum coracoacromiale. Při zachování vnitřní rotace paže se rozsah abdukce zmenší o (Kolář, 2009). Plná abdukce, tedy 180, je spojena se souhybem lopatky a klíční kosti. Bez následné zevní rotace humeru a zevní rotace dolního úhlu lopatky by abdukce nemohla pokračovat nad horizontálu. Jedná se tedy o pohyb kombinovaný. Současné zapojení humeru, scapuly a claviculy je označováno jako scapulohumerální rytmus. Kolář (2009) popisuje tento rytmus jako pohyb humeru a scapuly v poměru 2 : 1, a to od počátku pohybu. Kapandji (2002) udává zapojení lopatky do pohybu až od 60. Podle Janury (2004) a Dylevského (2009b) je prvních 30 abdukce prováděno s minimálním zapojením lopatky. Teprve potom začíná lopatka rotovat ve SC a AC kloubu. V posledních 30 abdukce je poměr pohybu v GH a SC kloubu asi 5 : 4. Podobný názor zastává Bartoníček (2004) který na 15 abdukce připisuje 5 rotaci lopatky a 10 GH kloubu, a to mezi abdukce horní končetiny. Janura (2004), Bartoníček (2004) i Kolář (2009) připisují 120 z plné abdukce GH kloubu a 60 rotaci lopatky. Bartoníček (2004) popisuje i claviculární rytmus, kdy je každých 10 abdukce (do 90 ABD) spojeno se 4 elevace claviculy. Kromě elevace dochází také k retrakci a rotaci kraniální plochy claviculy dorzálně. Podíl lopatky na elevaci, tedy 60, si mezi sebe dělí SC a AC kloub. V prvně jmenovaném probíhá pohyb, tedy elevace laterální části klíční kosti, do dosažení 90 abdukce. Poté je pohyb v SC omezen na minimum napětím costoclaviculárního vazu. Zbývajících asi 20 z pohybu lopatky (abdukce vůči klíční kosti) probíhá v AC kloubu. Při této abdukci se však napíná ligamentum coracoclaviculare, a jeho tahem rotuje klíček kolem své podélné osy Korakoklavikulární vaz se upíná na spodní plochu laterální části klíčku, která svojí konvexitou leží dorzálně od rotační osy spojující oba kloubní konce klíční kosti (Bartoníček, 2004, 101). Z tohoto důvodu dochází při tahu korakoklavikulárního vazu k dorzální rotaci horní plochy klíčku. Celkový rozsah rotace klíčku je 45 55, do mechanismu abdukce se zapojuje od

22 Podle Phadkeho (2009) provádí lopatka během abdukce tyto pohyby: zevní rotace dolního úhlu, náklon dozadu (spina scapulae směřuje dorzálně, dolní úhel se přibližuje k hrudníku) a zevní rotaci laterální hrany. Laterální úhel s kloubní jamkou se pohybuje kraniomediálně. Postupná horizontalizace kloubní jamky má zásadní vliv na udržení stability ramenního kloubu i v krajních polohách. Tlakové síly působící většinou v ose humeru mohou díky horizontálnímu natočení směřovat do kloubní jamky a nemají tedy destabilizační charakter. Svaly hrající nejdůležitější roli v zapojení lopatky do abdukce jsou m. serratus anterior a m. trapezius. M. serratus anterior je schopen provést všechny tři výše uvedené pohyby lopatky, zvláště pak jeho střední a dolní vlákna. Sestupná vlákna m. trapezius fungují jako synergisté SA pro zevní rotaci dolního úhlu, horizontální (příčná) vlákna fungují zejména jako stabilizátory lopatky a vyrovnávají laterální tah m. serratus anterior Flexe Pohyb v sagitální rovině kolem horizontální osy. Flexi provádí m. biceps brachii, m. coracobrachialis, m. pectoralis major (pars clavicularis), m. deltoideus (přední část) (Dylevský, 2009b). Mechanika pohybu je podobná jako u abdukce. Bartoníček (2004) označuje flexi a abdukci nad 90 souhrnně jako elevaci. Flexe nad horizontálu je možná se souhybem lopatky, a tedy i klíční kosti. Lopatka do pohybu vstupuje kolem 60 flexe v GH kloubu. V počáteční fázi je hlavní pohyb v SC kloubu, kde dochází k vnitřní rotaci klíční kosti. V konečné fázi je více patrná elevace a retrakce klíční kosti v AC kloubu podmíněná zadním náklonem lopatky. Véle (2006) dělí pohyb do čtyř fází ( ). Do 60 pohybu se aktivuje převážně m. deltoideus, m. coracobrachialis a m. pectoralis major. Po druhé přechodové fázi se ve třetí přidává m. serratus anterior a m. trapezius. Poslední fáze spočívá stejně jako u abdukce v zapojení trupového svalstva Addukce Pohyb ve frontální rovině kolem sagitální osy v rozsahu (Dylevský, 2009b). Addukci v ramenním kloubu provádí m. pectoralis major, m. latissimus dorsi, m. teres major, caput longum m. biceps brachii, m. coracobrachialis, caput longum m. triceps brachii (Dylevský, 2009b; Janura et al., 2004). Při tomto pohybu hrají zásadní roli stabilizátory lopatky, zejména mm. rhomboidei. Svou aktivitou zabraňují laterální rotaci lopatky a jejímu posunu 22

23 k addukované horní končetině. Vytváří z ní punctum fixum pro m. teres major, který se následně může účastnit addukce horní končetiny (Janura et al., 2004) Extenze Stejně jako u flexe se jedná o pohyb v sagitální rovině kolem horizontální osy v rozsahu (Kapandji, 2002). Základními extenzory jsou m. latissimus dorsi, m. teres major, caput longum m. triceps brachii, m. deltoideus (zadní část) (Dylevský, 2009b). M. supraspinatus a m. subscapularis jsou zapojeny během celého pohybu. Svou excentrickou aktivitou eliminují síly způsobující přední dislokaci pažní kosti (Nordin & Frankel, 2001) Zevní rotace Pohyb v transverzální rovině kolem podélné osy v rozsahu až (Kapandji, 2002). Zevní rotaci provádí m. infarspinatus, m. teres minor, m. deltoideus (spinální část). Dále se na pohybu podílí m. trapezius, mm. rhomboidei (Véle, 2006; Janura et al., 2004). Díky zevní rotaci je minimalizován kontakt velkého hrbolu pažní kosti s akromionem a korakoakromiálním vazem, což umožňuje elevaci HK nad horizontálu během abdukce (Kolář, 2009). M. subcapularis se podílí svou excentrickou kontrakcí na stabilizaci hlavice humeru a brání tak její přední dislokaci (Nordin, 2001) Vnitřní rotace Pohyb v transverzální rovině kolem podélné osy v rozsahu (Dylevský, 2009b). Zásadním svalem pro vnitřní rotaci je m. subscapularis. Na pohybu se dále podílí m. latissimus dorsi, m. teres major, m. pectoralis major (pars sternalis), m. SA, m. pectoralis minor (Véle, 2006; Janura et al., 2004). M. subcapularis je aktivní v celém průběhu pohybu. Jeho činnost je snížená jen v extrémní abdukci (Nordin, 2001). Z hlediska velikosti svalové síly byly největší hodnoty zjištěny během addukce, díky zapojení velkých svalů m. latissimus dorsi a m. pectoralis minor. Následovala extenze a flexe se srovnatelnými hodnotami. Svalová síla při abdukci je asi poloviční ve srovnání s addukcí. Nejnižší hodnoty byly naměřeny u rotačních pohybů, zejména pak u zevní rotace (Janura et al., 2004). 23

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA RAMENNÍHO PLETENCE

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA RAMENNÍHO PLETENCE BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA RAMENNÍHO PLETENCE USPOŘÁDÁNÍ RAMENNÍHO PLETENCE Kosti: lopatka, kost klíční, kost pažní, kost hrudní Klouby: akromioklavikulární (AC), sternoklavikulární (SC), glenohumerální-ramenní

Více

Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta. Klinika rehabilitačního lékařství. Bakalářská práce. Obor: Fyzioterapie

Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta. Klinika rehabilitačního lékařství. Bakalářská práce. Obor: Fyzioterapie Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta Klinika rehabilitačního lékařství Bakalářská práce Obor: Fyzioterapie Téma: Syndrom bolestivého ramene a fyzioterapie Vedoucí práce: PhDr. Alena Herbenová

Více

Přehled svalů a svalových skupin

Přehled svalů a svalových skupin Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD A TRUPU sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy, napomáhá vzpažení horní vlákna zvednutí lopatky střední vlákna přitažení lopatky k páteři

Více

RAMENNÍ PLETENEC FUNKČNÍ TESTY. Mgr. David LISICKÝ Nemocnice Prostějov

RAMENNÍ PLETENEC FUNKČNÍ TESTY. Mgr. David LISICKÝ Nemocnice Prostějov RAMENNÍ PLETENEC FUNKČNÍ TESTY Mgr. David LISICKÝ Nemocnice Prostějov VYŠETŘENÍ RAMENE ANAMNÉZA ASPEKCE PALPACE VYŠETŘENÍ PASIVNÍCH A AKTIVNÍCH POHYBŮ VYŠETŘENÍ REZISTOVANÝCH POHYBŮ VYŠETŘENÍ KOMBINOVANÝCH

Více

Velký prsní sval je vějířovitý sval, který

Velký prsní sval je vějířovitý sval, který HRUDNÍK 2 KAPITOLA Velký prsní sval je vějířovitý sval, který má dvě anatomické části neboli hlavy. Horní klavikulární hlava vychází z klíční kosti a dolní sternální hlava z kosti hrudní. Tyto dvě hlavy

Více

Anatomie I přednáška 7. Svaly zad.

Anatomie I přednáška 7. Svaly zad. Anatomie I přednáška 7 Svaly zad. Svaly zad I. 4 vrstvy (od povrchu k hlouběji uloženým) 1. vrstva (povrchová) sval trapézový široký sval zádový 2. vrstva zdvihač lopatky svaly rhombické Svaly spinohumerální

Více

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku.

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku. Anatomie I přednáška 6 Svaly hrudníku. Svaly krku. Pohyby v kloubech -při jejich popisu vycházíme ze základní polohy kloubu (základní anatomický postoj) Zmenšení nebo zvětšení úhlu mezi pohybujícími se

Více

LÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO LUXACI RAMENNÍHO KLOUBU

LÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO LUXACI RAMENNÍHO KLOUBU Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO LUXACI RAMENNÍHO KLOUBU Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Olga Vallová Autor: Romana Pavlacká

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Plzeň 2013 Lucie Vaníčková FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Lucie Vaníčková

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 Lucie Tupá FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Lucie Tupá Studijní obor:

Více

Problematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie

Problematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie Problematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie Patokineziologie a principy terapie podle Bobath konceptu Mgr. Petra Valouchová, Ph.D. Klinika rehabilitace, 2.LF, FN Motol Funkce horní končetiny Manipulace

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2008 Eva Kyněrová

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2008 Eva Kyněrová Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2008 Eva Kyněrová Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury FYZIOTERAPEUTICKÉ MOŽNOSTI PREVENCE PLAVECKÉHO RAMENE

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

Možnosti fyzioterapie u chronického přetížení ramenních pletenců historických šermířů

Možnosti fyzioterapie u chronického přetížení ramenních pletenců historických šermířů Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Katedra klinických a preklinických oborů Bakalářská práce Možnosti fyzioterapie u chronického přetížení ramenních pletenců historických

Více

LÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO ARTROSKOPICKÉ OPERACI RAMENNÍHO KLOUBU. Bakalářská práce v oboru fyzioterapie

LÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO ARTROSKOPICKÉ OPERACI RAMENNÍHO KLOUBU. Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO ARTROSKOPICKÉ OPERACI RAMENNÍHO KLOUBU Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Lukáš Katzer

Více

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m.

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m. Svaly hlavy Dvě funkční skupiny: 1. žvýkací svaly - začínají na kostech lebky, překlenují kloub čelisti a upínají se na dolní čelist, kterou pohybují - spánkový sval m. temporalis - žvýkací sval m. masseter

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Katedra fyzioterapie Bakalářská práce Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po operaci: sutura rotátorové manžety Case Study of Physiotherapy

Více

Formy fyzioterapie u patologie rotátorové manžety s důrazem na kliniku CLBB

Formy fyzioterapie u patologie rotátorové manžety s důrazem na kliniku CLBB UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav fyzioterapie Formy fyzioterapie u patologie rotátorové manžety s důrazem na kliniku CLBB Bakalářská práce Autorka: Blanka Formánková Studijní

Více

Stabilizace ramenního kloubu

Stabilizace ramenního kloubu Stabilizace ramenního kloubu komplikace - náš pohled Vojtaník Pavol, Uher Tomáš Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC FN Brno Stabilizace ramenního kloubu komplikace Komplikace - průběhu STABILIZACE Komplikace

Více

SVALY. SVALY PAŽE- PŘEDNÍ SKUPINA Latinsky Česky Začátek svalu Úpon svalu Funkce svalu m. biceps brachii Dvouhlavý sv. pažní Caput longum caput breve

SVALY. SVALY PAŽE- PŘEDNÍ SKUPINA Latinsky Česky Začátek svalu Úpon svalu Funkce svalu m. biceps brachii Dvouhlavý sv. pažní Caput longum caput breve SVALY SVALY HORNÍ KONČETINY m. deltoideus sv. deltový Hřeben lopatky- spinas capule nadpažek- acromium kost klíční- Clavicula Drs. trojúh.- tuberositas deltoidea Abdukce hor. kon., extense, rotace (vnější

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Zdeněk Koutecký FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Zdeněk Koutecký

Více

KAZUISTIKA FYZIOTERAPEUTICKÉ PÉČE O PACIENTA PO ARTROSKOPII RAMENNÍHO KLOUBU

KAZUISTIKA FYZIOTERAPEUTICKÉ PÉČE O PACIENTA PO ARTROSKOPII RAMENNÍHO KLOUBU UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra fyzioterapie KAZUISTIKA FYZIOTERAPEUTICKÉ PÉČE O PACIENTA PO ARTROSKOPII RAMENNÍHO KLOUBU Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce:

Více

Bolest a pohybový systém

Bolest a pohybový systém Bolest a pohybový systém Bolest je pro organismus nepostradatelný signál, neboť ho informuje o poškození integrity organismu, a proto je provázena nezbytnými preventivními pochody. Bolest je vědomě vnímaným

Více

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ BIOMECHANIKA KLOUBY TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ SYNARTRÓZA VAZIVO (syndesmóza) sutury ligamenta KOST (synostóza) křížové obratle CHRUPAVKA (synchondróza) symfýza SYNOVIÁLNÍ (diartróza) 1-5 mm hyalinní chrupavka

Více

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Hlavním důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování

Více

Fyzioterapie u syndromu bolestivého ramene

Fyzioterapie u syndromu bolestivého ramene MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví Fyzioterapie u syndromu bolestivého ramene Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Milan Kos Vypracovala: Barbora Koukalová

Více

PÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla

PÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla BIOMECHANIKA PÁTEŘ PÁTEŘ Komponenty nosná hydrodynamická kinetická Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla PÁTEŘ STRUKTURA Funkce: stabilizace, flexibilita, podpora, absorpce nárazu,

Více

ESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 Lucie Žatečková FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Lucie Žatečková Studijní

Více

kód ZP 04/0011647 - plně hrazeno Anatomicky tvarovaný krční límec vyrobený z dostatečně tuhé pěnové hmoty, potažený bavlněným úpletem.

kód ZP 04/0011647 - plně hrazeno Anatomicky tvarovaný krční límec vyrobený z dostatečně tuhé pěnové hmoty, potažený bavlněným úpletem. PAN 1.01 - límec krční kód ZP 04/0011647 - plně hrazeno Anatomicky tvarovaný krční límec vyrobený z dostatečně tuhé pěnové hmoty, potažený bavlněným úpletem. Výška límce 8 a 10 cm lehké případy tortikolis

Více

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky. Anatomie kostry Kostra psa 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky 1 / 6 6. krční obratle 7. hrudní obratle 8. bederní obratle 9. křížové obratle 10. ocasní

Více

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi Nakládalová, M. 1, Pešáková, L. 2, Nakládal, Z. 2, Bartoušek, J. 3, Fialová, J. 1 1 Klinika pracovního lékařství a 3 Neurologická klinika FN a LF UP Olomouc

Více

Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál

Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_BI1.3 Předmět: Biologie Tematická oblast: Biologie člověka Autor: RNDr. Marta Najbertová Datum

Více

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby. Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení

Více

Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI

Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Jméno a příjmení: Studijní kombinace : datum: Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Úvod: Jedním z prvních hlavních znaků správného držení těla je správné fyziologické zakřivení

Více

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Výchozí poloha: leh pokrčmo, kolena a chodidla asi 20 cm od sebe, paže volně podél těla Průběh: přitisknout bederní páteř, aktivace přímého břišního svalů

Více

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Anatomie Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Obsah přednášky: svaly zádové svaly hrudníku svaly břicha svaly krku svaly horní končetiny svaly dolní končetiny Musculidorsi svaly zádové Zádovésvaly jsou rozprostřeny

Více

FITNESS posilovna. Diagnostika ve fitness

FITNESS posilovna. Diagnostika ve fitness FITNESS posilovna práce na téma Diagnostika ve fitness David Tomšík (UČO: 200488) RVS CŽV MASARYKOVA UNIVERZITA v Brně Fakulta sportovních studií 1 Obsah 1 Úvod...2 2 Metody získávání dat...2 2.1 Vstupní

Více

Bolesti v ramenním kloubu při kulturistickém tréninku

Bolesti v ramenním kloubu při kulturistickém tréninku Bolesti v ramenním kloubu při kulturistickém tréninku 1. Úvod 2. Anatomie 3. Funkce 4. Vyšetření 5. Trakce a mobilizace 6. Svalové dysbalance 7. Zamrzlé rameno 8. Abdukční porucha 9. Bolestivé svaly manžety

Více

Algoritmus léčby bolestí ramene

Algoritmus léčby bolestí ramene Algoritmus léčby bolestí ramene Tomáš Gabrhelík Klinika anesteziologie a resuscitace, FN A LF UP v Olomouci Syndrom bolestivého ramene Onemocnění měkkých částí - impingement syndrom - ruptury rotátorové

Více

ZOBRAZOVACÍ METODY V DIAGNOSTICE TRAUMAT RAMENNÍHO KLOUBU

ZOBRAZOVACÍ METODY V DIAGNOSTICE TRAUMAT RAMENNÍHO KLOUBU FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Petra Agapovová, DiS. Studijní obor: Radiologický asistent 5345R0140 ZOBRAZOVACÍ METODY V DIAGNOSTICE TRAUMAT RAMENNÍHO

Více

kód ZP 04/0011656 - plně hrazeno

kód ZP 04/0011656 - plně hrazeno PAN 4.01 - Ortéza lokte s klouby kód ZP 04/0011656 - plně hrazeno Elastická loketní ortéza rozepinatelná s jednoosými klouby, umožňující plný rozsah pohybu. Zajišťuje oporu lokte i v rotaci. poranění vazů

Více

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání Nakládalová, M. 1, Bartoušek, J. 2 Pešáková, L. 3, Nakládal, Z. 3 1 Klinika pracovního lékařství a 2 Neurologická klinika FN a LF UP Olomouc 3

Více

PROBLEMATIKA BOLESTIVÉHO RAMENE U VOLEJBALISTEK

PROBLEMATIKA BOLESTIVÉHO RAMENE U VOLEJBALISTEK Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury PROBLEMATIKA BOLESTIVÉHO RAMENE U VOLEJBALISTEK Bakalářská práce Autor: Monika Šařecová, studium fyzioterapie Vedoucí práce: PhDr. David Smékal,

Více

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava: Otázka: Opěrná soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Kostra Kosterní (opěrná) soustava: základem je kost, soubor kostí v těle = kostra 206 230 kostí (novorozenec 300) tvoří pouze 14% tělesné hmotnosti

Více

Lidská páteř (aneb trocha anatomie)

Lidská páteř (aneb trocha anatomie) Zdravá záda a správné dýchání doma i ve škole Dagmar Dupalová, Kateřina Neumannová, Martina Šlachtová -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU Cílem 1. části je pochopení teoretických východisek pro úspěšnou aplikaci principů metody v praxi. Znát všechny facilitační prvky (procedury) a jejich praktické

Více

Využití možnosti kinematografické vyšetřovací metody při sledování efektu poúrazové rehabilitace

Využití možnosti kinematografické vyšetřovací metody při sledování efektu poúrazové rehabilitace Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra: Tělesné výchovy Studijní program: Tělesná výchova a sport Studijní obor: AJ-TV Využití možnosti kinematografické vyšetřovací

Více

Poranění brachiálního plexu a léze nervů u traumat v oblasti ramene Zdeněk Ambler. Neurologická klinika LF UK a FN v Plzni

Poranění brachiálního plexu a léze nervů u traumat v oblasti ramene Zdeněk Ambler. Neurologická klinika LF UK a FN v Plzni Poranění brachiálního plexu a léze nervů u traumat v oblasti ramene Zdeněk Ambler Neurologická klinika LF UK a FN v Plzni Plexus brachialis - 5 hlavních komponent 1) 5 kořenů 2) 3 prim. svazky - trunci

Více

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KLOUBŮ

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KLOUBŮ BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KLOUBŮ TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ SYNARTRÓZA VAZIVO (syndesmóza) sutury ligamenta KOST (synostóza) křížové obratle CHRUPAVKA (synchondróza) symfýza SYNOVIÁLNÍ (diartróza) 1-5 mm hyalinní

Více

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOST NÁSLEDKEM ÚRAZU HLAVA Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku s hospitalizací Zlomenina kostí nosních bez

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

Nemoci z povolání ve vztahu k pracovní poloze - kasuistiky

Nemoci z povolání ve vztahu k pracovní poloze - kasuistiky Nemoci z povolání ve vztahu k pracovní poloze - kasuistiky Straková V., Lehocká H. Oddělení fyziologie a psychologie práce Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě Konzultační den SZÚ, říjen 2009 Počet šetření

Více

Úrazy opěrné soustavy

Úrazy opěrné soustavy Úrazy opěrné soustavy EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_BI1.6 Předmět: Biologie Tematická oblast: Biologie člověka Autor: RNDr. Marta Najbertová

Více

BIOMECHANIKA KOLENNÍ KLOUB

BIOMECHANIKA KOLENNÍ KLOUB BIOMECHANIKA KOLENNÍ KLOUB KOLENNÍ KLOUB (ARTICULATIO( GENU) Složený kloub, největší a nejsložitější v lidském těle. 3 kosti - femur, tibie, patela 3 oddíly - mediální, laterální, patelofemorální 4 ligamenta

Více

Polohování prevence a terapie dekubitů. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Polohování prevence a terapie dekubitů. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Polohování prevence a terapie dekubitů Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Polohování Správné uložení těla nemocného díky změnám poloh Systematická, přesnými pravidly se řídící změna polohy pacienta

Více

Kosti pánevního pletence a pánve. Roviny a směry pánevní. Kosti horní a dolní končetiny. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Kosti pánevního pletence a pánve. Roviny a směry pánevní. Kosti horní a dolní končetiny. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Kosti pánevního pletence a pánve. Roviny a směry pánevní. Kosti horní a dolní končetiny. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Pánev - PELVIS Je složena: 2 kosti pánevní OSSA COXAE Kost křížová OS SACRUM

Více

Interdisciplinární charakter ergonomie. Dynamické tělesné rozměry. Konstrukce oděvů. Interdisciplinární charakter ergonomie Dynamické tělesné rozměry

Interdisciplinární charakter ergonomie. Dynamické tělesné rozměry. Konstrukce oděvů. Interdisciplinární charakter ergonomie Dynamické tělesné rozměry Na Interdisciplinární charakter ergonomie. Dynamické tělesné rozměry. Konstrukce oděvů Interdisciplinární charakter ergonomie Dynamické tělesné rozměry Interdisciplinární charakter ergonomie Ergonomie

Více

1. Muž 54 let, zedník. Stěžuje si na bolesti dolní části zad jdoucí do PDK, při chůzi přepadává špička PDK

1. Muž 54 let, zedník. Stěžuje si na bolesti dolní části zad jdoucí do PDK, při chůzi přepadává špička PDK 1. Muž 54 let, zedník. Stěžuje si na bolesti dolní části zad jdoucí do PDK, při chůzi přepadává špička PDK 2. Muž 42 let, manažer, stěžuje si na bolest kříže vystřelující do kyčelního kloubu a občas levé

Více

Části kostry, končetiny

Části kostry, končetiny AM110-0104 AM110-0084 AM110-0086 AM110-0102 AM110-0088 AM110-0065 AM110-0063 AM110-0059 AM110-0082 AM110-0090 AM110-0057 AM110-0061 AM110-0088 Kostra ruky, spojeno drátem, volba L/P AM110-0078 AM110-0080

Více

REHABILITACE NA ORTOPEDICKÉM ODDĚLENÍ. Mgr. Michaela Veselá KTLR FNUSA

REHABILITACE NA ORTOPEDICKÉM ODDĚLENÍ. Mgr. Michaela Veselá KTLR FNUSA REHABILITACE NA ORTOPEDICKÉM ODDĚLENÍ Mgr. Michaela Veselá KTLR FNUSA Definice rehabilitace Dle WHO: RHB zahrnuje všechny prostředky, směřující ke zmírnění tíže omezujících a znevýhodňujících stavů a umožňuje

Více

SPOJENÍ KOSTÍ. 1. Kosti jsou plynule spojeny některým z pojiv: vazivem (articulatio fibrosa) chrupavkou (articulatio cartilaginea) kostí (synostosis)

SPOJENÍ KOSTÍ. 1. Kosti jsou plynule spojeny některým z pojiv: vazivem (articulatio fibrosa) chrupavkou (articulatio cartilaginea) kostí (synostosis) SPOJENÍ KOSTÍ 1. Kosti jsou plynule spojeny některým z pojiv: vazivem (articulatio fibrosa) chrupavkou (articulatio cartilaginea) kostí (synostosis) 2. Kosti se navzájem dotýkají styčnými plochami spojení

Více

Rozhodovací proces při akutním útlaku míchy expansivním extraspinálním procesem

Rozhodovací proces při akutním útlaku míchy expansivním extraspinálním procesem Rozhodovací proces při akutním útlaku míchy expansivním extraspinálním procesem Zdeněk Adam a Pavel Šlampa Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno Radioterapeutická klinika MOU NADAČNÍ FOND Česká

Více

ARTRÓZA. Markéta Vojtová

ARTRÓZA. Markéta Vojtová ARTRÓZA Markéta Vojtová Artróza (osteoartróza) 1 Degenerativní poškození kloubní chrupavky Poškození chrupavky ulcerace a zhrubnutí odlupování změny na kosti pod chrupavkou (cysty, trhlinky) Reakce na

Více

Paže tvoří dva z pěti styčných bodů s kolem. Nejenže výrazně přispívají k ovládání

Paže tvoří dva z pěti styčných bodů s kolem. Nejenže výrazně přispívají k ovládání kapitola PAže KAPITOLA 2 Paže tvoří dva z pěti styčných bodů s kolem. Nejenže výrazně přispívají k ovládání kola, ale jsou také základem pro stabilní jízdu. Pevné základy v horních končetinách vám velmi

Více

PNF proprioceptivní nervosvalová facilitace. Seminární práce (kazuistika) Využití PNF u pacienta s fractura colli radii

PNF proprioceptivní nervosvalová facilitace. Seminární práce (kazuistika) Využití PNF u pacienta s fractura colli radii Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně PNF proprioceptivní nervosvalová facilitace Seminární práce (kazuistika) Využití PNF u pacienta s fractura colli radii květen

Více

Možnosti fyzioterapie u pohybových poruch houslistů

Možnosti fyzioterapie u pohybových poruch houslistů Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Katedra klinických a preklinických oborů Bakalářská práce Možnosti fyzioterapie u pohybových poruch houslistů Vypracovala: Tereza

Více

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly Obsah ÚVOD Definice fitness Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi Historie kulturistiky Definice síly Druhy síly Rozložení svalstva na těle Velikost zatížení Počet opakování cviků a počet sérií

Více

Noha (chodidlo) Materiál. Pevná páska o šířce 2-4 cm. 1. Tejp příčné klenby

Noha (chodidlo) Materiál. Pevná páska o šířce 2-4 cm. 1. Tejp příčné klenby Noha (chodidlo) Noha (chodidlo) je běžně zatěžována tím, že přenáší váhu celého těla. Tato zátěž se zvyšuje při provozování dynamických sportů a bývá narušena pružnost konstrukce této části dolní končetiny

Více

OR 20A OR 20A. Kód VZP 04 0078934. Límec fixační s výztuhou

OR 20A OR 20A. Kód VZP 04 0078934. Límec fixační s výztuhou OBSAH Krk Rameno Paže Loket Zápěstí Prsty Trup Kyčel Stehno Koleno Lýtko Kotník Berle, hole Dětský program Oblasti fixace Způsoby měření Popis materiálů Ceník ORTIKA a. s., Vrchlického 848, 768 24 Hulín

Více

FUNKČNÍ STABILIZACE U BOLESTÍ V KŘÍŽI

FUNKČNÍ STABILIZACE U BOLESTÍ V KŘÍŽI Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta Klinika rehabilitačního lékařství Bakalářská práce Obor Fyzioterapie FUNKČNÍ STABILIZACE U BOLESTÍ V KŘÍŽI Vedoucí práce: PhDr. Alena Herbenová Zpracovala:

Více

Nativní rtg v diagnostice onemocnění nervového aparátu. Ladislav Stehlík Odd. zobrazovacích metod VFU Brno

Nativní rtg v diagnostice onemocnění nervového aparátu. Ladislav Stehlík Odd. zobrazovacích metod VFU Brno Nativní rtg v diagnostice onemocnění nervového aparátu. Ladislav Stehlík Odd. zobrazovacích metod VFU Brno Neurocranium Kongenitální anomálie Infekční a zánětlivé změny Neoplazie 2 Hydrocefalus Dorzální

Více

Studijní opora Ergoterapie v klinických oborech / Techniky v ergoterapii. Marcela Dabrowská

Studijní opora Ergoterapie v klinických oborech / Techniky v ergoterapii. Marcela Dabrowská Studijní opora Ergoterapie v klinických oborech / Techniky v ergoterapii Marcela Dabrowská OSTRAVA 2014 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o.

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénik Kompenzační cvičení Integrace fyzioterapie do hokejového tréninku Doporučení pro

Více

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.)

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.) Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.) Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení ČÁST A Přípustné a průměrné

Více

Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý)

Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý) Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý) Toto sdělení se zamýšlí nad základní otázkou: Co ovlivňuje provedení sportovního výkonu, obecněni řečeno pohybového stereotypu? V zásadě možno odpovědět,

Více

Tvorba elektronické studijní opory

Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Tvorba elektronické studijní opory Ošetřovatelská péče v neurologii Specifika ošetřovatelské péče u neurologických pacientů Specifika

Více

PŘEDMLUVA 6. 2.1 Definice bolesti 18. 2.2 Klasifikace bolesti 19 2.3 Terminologie bolesti 23

PŘEDMLUVA 6. 2.1 Definice bolesti 18. 2.2 Klasifikace bolesti 19 2.3 Terminologie bolesti 23 OBSAH PŘEDMLUVA 6 1 ÚVOD 15 2 ALGEZIOLOGIE - OBECNÁ ČÁST 18 2.1 Definice bolesti 18 2.2 Klasifikace bolesti 19 2.3 Terminologie bolesti 23 2.4 Teorie bolesti 27 2.5 Základní anatomické a fyziologické poznatky

Více

BICEPSOVÝ ZDVIH S JEDNORUČKAMI V SEDU

BICEPSOVÝ ZDVIH S JEDNORUČKAMI V SEDU BICEPSOVÝ ZDVIH S JEDNORUČKAMI V SEDU klfční část velkého svalu přední část svalu deltového ulnární ohybač střední část svalu deltového zadní část svalu deltového radiální ohybač vnitřní hlava trojhlavého

Více

FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku FYZIOTERAPIE 2016

FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku FYZIOTERAPIE 2016 FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku FYZIOTERAPIE 2016 1. Fraktury v oblasti pletence ramenního a proximálního konce humeru - anatomie v oblasti pletence

Více

Další informace o textu: Studijní opora je jedním z výstupu projektu ESF OP VK.

Další informace o textu: Studijní opora je jedním z výstupu projektu ESF OP VK. název 2. kapitoly 1 Průvodka dokumentem Počet úrovní nadpisů 3 Názvy stylů: úroveň 1 styl Nadpis 1 úroveň 2 styl Nadpis 2 úroveň 3 styl Nadpis 3 Znak @ označuje začátek a konec průvodce studiem u každé

Více

Poranění a zlomeniny horní končetiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Poranění a zlomeniny horní končetiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Poranění a zlomeniny horní končetiny Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Poranění klíční kosti 1 Fraktura klíční kosti: Střední třetina nejčastěji Dislokace se zkrácením vzdálenost ramene je kratší

Více

Ergoterapie v klinických oborech pro studenty se specifickými potřebami 1

Ergoterapie v klinických oborech pro studenty se specifickými potřebami 1 Ergoterapie v klinických oborech pro studenty se specifickými potřebami 1 Marcela Dąbrowská CZ.1.07/2.2.00/29.0006 OSTRAVA, ZÁŘÍ 2013 Studijní opora je jedním z výstupu projektu ESF OP VK. Číslo Prioritní

Více

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut.

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut. Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart Autor: PAVLÍNA SEDLÁKOVÁ NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS_13 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Druh učebního materiálu: prezentace Číslo projektu:

Více

TRICEPSOVÉ STAHOVÁNÍ HORNÍ KLADKY NADHMATEM

TRICEPSOVÉ STAHOVÁNÍ HORNÍ KLADKY NADHMATEM TI TRICEPSOVÉ STAHOVÁNÍ HORNÍ KLADKY NADHMATEM hlavový sval řemenový kývač hlavy zdvihač lopatky svaly šikmé sval trapézový hřeben lopatky sval deltový výběžek loketní zevní šikmý sval břišní velký sval

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRTAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 BARBORA NOVÁKOVÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRTAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 BARBORA NOVÁKOVÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRTAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 BARBORA NOVÁKOVÁ FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Barbora Nováková

Více

NOVINKY V ARTROSKOPII RAMENA. MUDr. Filip Hudeček

NOVINKY V ARTROSKOPII RAMENA. MUDr. Filip Hudeček NOVINKY V ARTROSKOPII RAMENA MUDr. Filip Hudeček Rameno typy Throwing shoulder Biceps Cuff shoulder Unstable shoulder Jak poznat diagnózu? Throwing shoulder (over-head adaptace, dysbalance, mikrotraumata

Více

Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza

Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza DEFORMITY PÁTERE Obsah prednášky Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza Detská kyfóza (školní kulatá záda) Prícina:

Více

2. 1 ANATOMIE RAMENNÍHO KLOUBU. Articulatio humeri ramenní kloub je svým geometrickým typem kloub kulovitý volný. (3)

2. 1 ANATOMIE RAMENNÍHO KLOUBU. Articulatio humeri ramenní kloub je svým geometrickým typem kloub kulovitý volný. (3) 1 ÚVOD Zlomeniny v oblasti proximálního humeru jsou poměrně časté. Vznikají především jako následek pádu a postihují častěji starší osoby. U starších osob je vznik těchto zlomenin podmíněn z velké části

Více

Poranění a zlomeniny dolní končetiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Poranění a zlomeniny dolní končetiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Poranění a zlomeniny dolní končetiny Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Luxace kyčelního kloubu Méně časté poranění Nejčastěji dorzální luxace mechanismem je síla v podélné ose femuru se současnou

Více

S V A L O V Ý T E S T - obličej

S V A L O V Ý T E S T - obličej Programy kvality a standardy léčebných postupů Fyzioterapie Periferní paréza traumatické etiologie PŘ. F/9 str. 1 PŘÍLOHA Č. 1 Svalové testy Tabulka 1: Svalový test obličej T S V A L O V Ý T E S T - obličej

Více

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje TEPNY LIDSKÉHO TĚLA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr. Jitka Fuchsová TEPNY TEPNA = arteria vede krev okysličenou vede krev

Více

Možnosti využití FRM u syndromu bolestivého ramene

Možnosti využití FRM u syndromu bolestivého ramene Možnosti využití FRM u syndromu bolestivého ramene MUDr. Ludmila Sobotková Rehabilitační oddělení Plzeň Česká republika INTERNATIONAL PRM CONGRESS PRAGUE, CZ 1 Syndrom bolestivého ramene Etiologie traumatická

Více

Kořenové syndromy. MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB

Kořenové syndromy. MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB Kořenové syndromy MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB Kořenové syndromy Cervikobrachiální syndrom Hrudní úžinový syndrom Výhřez bederní meziobratlové ploténky Pseudoradikulární bolesti Spondylolýza,

Více

Hodnocení tvarů postavy a padnutí oděvu

Hodnocení tvarů postavy a padnutí oděvu Hodnocení tvarů postavy a padnutí oděvu Vlivy na padnutí oděvu ze strany nositele: konstrukce kostry držení těla tvar a proměnlivost postavy Faktory jejichž příčinou existuje spousta variací postav: zaměstnání,

Více

Jdličk Jedličková Martina, DiS. Krajská nemocnice Pardubice a.s. Neurochirurgické oddělení

Jdličk Jedličková Martina, DiS. Krajská nemocnice Pardubice a.s. Neurochirurgické oddělení Jdličk Jedličková Martina, DiS. Krajská nemocnice Pardubice a.s. Neurochirurgické oddělení Co je to karpální ítunel, anatomie karpální tunel je úzká štěrbina, voblasti zápěstí, jehož spodinu tvoří vyvýšené

Více

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Současná civilizace je charakteristická nedostatečnou pohybovou aktivitou. ICHS obesita DM hemoroidy ICHDK bolesti zad stoupá počet profesí se sedavým charakterem

Více

Diagnostika pohybu u lukostřelců. PaedDr. Martina Končalová www.mfkcentrum.cz

Diagnostika pohybu u lukostřelců. PaedDr. Martina Končalová www.mfkcentrum.cz Diagnostika pohybu u lukostřelců PaedDr. Martina Končalová www.mfkcentrum.cz ANAMÉZA DOTAZNÍK PLÁN TRÉNINK nebo TERAPIE VYŠETŘENÍ KONTROLA METODA VOLBA FYZIOTERAPIE, CVIČENÍ DIAGNOSTIKA SVAL Má sílu Trenér

Více

Polohování (zásady, druhy polohování, speciální polohy a polohování, pomůcky)

Polohování (zásady, druhy polohování, speciální polohy a polohování, pomůcky) Úvod do fyzioterapie propedeutika I Polohování (zásady, druhy polohování, speciální polohy a polohování, pomůcky) Definice - druh pasivního pohybu, působíme zevní silou malé intenzity po dlouhou dobu Indikace

Více