Rehabilitační postupy při bolestech v ramenním kloubu způsobených patologickými změnami v měkkých tkáních a degenerativními procesy

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rehabilitační postupy při bolestech v ramenním kloubu způsobených patologickými změnami v měkkých tkáních a degenerativními procesy"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Rehabilitační postupy při bolestech v ramenním kloubu způsobených patologickými změnami v měkkých tkáních a degenerativními procesy Bakalářská práce Autor: Eliška Lerchová, Fyzioterapie a léčebná rehabilitace Vedoucí práce: Mgr. Amr Zaatar, Ph.D. Olomouc 2012

2 Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Eliška Lerchová Název diplomové práce: Rehabilitační postupy při bolestech v ramenním kloubu způsobených patologickými změnami v měkkých tkáních a degenerativními procesy Pracoviště: Katedra fyzioterapie Vedoucí diplomové práce: Mgr. Amr Zaatar, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2012 Abstrakt: Práce popisuje základní anatomické vztahy jednotlivých struktur pletence a jejich vzájemnou provázanost a souhru umožňující efektivní pohyb. Uvedeny jsou základní poznatky o biomechanice ramenního pletence. Obsaženy jsou nejčastější diagnostické jednotky týkající se postižení měkkých tkání a degenerativních změn. Na základě dostupné literatury jsou diskutovány příčiny jejich vzniku, klinické projevy a způsoby diagnostiky. Uvedeny jsou možnosti konzervativní i operativní léčby, které se u jednotlivých diagnóz odlišují. Rehabilitace je rozdělena podle způsobu léčby na pooperativní a rehabilitaci při konzervativní léčbě. Klíčová slova: rameno, bolest, ramenní pletenec, artróza, syndrom, vyšetření, rehabilitace. Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb. 2

3 Bibliographical identification Author s first name and surname: Eliška Lerchová Title of the master thesis: Rehabilitation procedures for pain in the shoulder joint caused by pathological changes in soft tissues and degenerative processes. Department: Department of physiotherapy Supervisor: Mgr. Amr Zaatar, Ph.D. The year of presentation: 2012 Abstract: This thesis deals with the basic anatomical relationships between individual structures of the shoulder girdle and their mutual intertwining and interdependence that enable efficient movement. It contains the basic knowledge of the biomechanics of the shoulder girdle. Included are the most common diagnostic units related to impairment of soft tissues and degenerative changes. The causes of their occurrence, clinical manifestations and diagnostic methods are discussed on the basis of available literature. The work lists the options of both conservative and operative treatments that differ for individual diagnoses. The rehabilitation is divided according to the way of treatment into post-operative care and rehabilitation in conservative treatment. Key words: shoulder, pain, shoulder girdle, arthritis, syndrome, diagnosis, rehabilitation I agree the thesis paper to be lend within the library service. 3

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Amra Zaatara, Ph.D., uvedla všechny použité literární a odborné zdroje a dodržela zásady vědecké etiky. V Olomouci dne

5 Děkuji Mgr. Amru Zaatarovi, Ph.D. za pomoc a cenné rady, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce. 5

6 Obsah 1 Seznam zkratek Úvod Cíl Anatomie ramenního pletence Klouby Glenohumerální kloub Acromioclaviculární kloub Sternoclaviculární kloub Scapulothorakální kloub Subakromiální kloub Svaly Musculus deltoideus Musculus supraspinatus Musculus infraspinatus Musculus subscapularis Musculus teres minor Musculus teres major Musculus pectoralis minor Musculus biceps brachii Musculus triceps brachii caput longum Musculus rhomboideus major, musculus rhomboideus minor Musculus serratus anterior Musculus trapezius Musculus levator scapulae Musculus coracobrachialis

7 5 Kineziologie ramenního pletence Pohyby v ramenním kloubu Abdukce Flexe Addukce Extenze Zevní rotace Vnitřní rotace Pohyby v ramenním kloubu z biomechanického hlediska vztah mezi hlavicí a jamkou Klinické vyšetření Anamnéza Aspekce Palpace Vyšetření pasivní pohyblivosti Vyšetření aktivní pohyblivosti Speciální vyšetřovací testy Degenerativní onemocnění ramenního kloubu Syndrom zmrzlého ramene Frozen shoulder Etiologie a patogeneze Klinický obraz a vyšetření Kalcifikující tendinitida Etiologie a patogeneze Klinický obraz a vyšetření Syndrom šlachy dlouhé hlavy bicepsu Etiologie a patogeneze

8 Klinický obraz a vyšetření Impingement syndrom Etiologie a patogeneze Klinický obraz a vyšetření Bursitis subacromialis Etiologie a patogeneze Klinický obraz a vyšetření Ruptura rotátorové manžety Etiologie a patogeneze Klinický obraz a vyšetření Artróza GH omartróza Etiologie a patogeneze Klinický obraz a vyšetření Artróza AC Etiologie a patogeneze Klinický obraz a vyšetření Možnosti léčby Konzervativní léčba Operativní léčba Impingement syndrom Burzitis subakromialis Ruptura rotátorové manžety Syndrom zmrzlého ramene Kalcifikující tendinitida Syndrom šlachy dlouhé hlavy bicepsu GH a AC artróza

9 9 Rehabilitace Rehabilitace při konzervativní léčbě Manuální terapie a kinezioterapie Předoperační rehabilitace Pooperační rehabilitace Rehabilitace po artroskopické operaci Rehabilitace po operačním výkonu na rotátorové manžetě Rehabilitace po aloplastice glenohumerálního kloubu Fyzikální terapie Kombinovaná terapie Ultrasonoterapie Vysokovoltážní terapie Termoterapie Nízkofrekvenční proudy Středofrekvenční proudy Fototerapie Bezkontaktní elektroterapie Elektrogymnastika Kasuistika Závěr Diskuze Souhrn Summary Referenční seznam Příloha

10 1 Seznam zkratek ABD AC ADD AEK AGR CKC CT EXT FLX GH HK HKK KT LHK Lig. m. mm. MR OKC PHK PIR PNF RM ROM RTG SA SC TrPs US VR ZR abdukce acromioclaviculární addukce agisticko-excentrická kontrakce antigravitační relaxace close kinetic chain computer tomography extenze flexe glenohumerální horní končetina horní končetiny kalcifikující tendinitida levá horní končetina ligamentum musculus musculi magnetická rezonance open kinetic chain pravá horní končetina postizometrická relaxace proprioceptivní neuromuskulární facilitace rotátorová manžeta range of motion (rozsah pohybu) rentgen serratus anterior sternoclaviculární trigger points ultrasonografie vnitřní rotace zevní rotace 10

11 2 Úvod Ze všech kloubů v lidském těle je právě ramenní kloub nejvíce pohyblivý. Složitost a provázanost všech komponentů tvořících pletenec s sebou nese široké spektrum možných poruch. Pouze plně funkční kloub umožní maximální využití potenciálu ruky. Patologie v oblasti pletence tak ovlivňují funkci celé horní končetiny. Změny v zapojení horní končetiny do stereotypních pohybových vzorů mohou způsobit řetězení funkčních změn i v odlehlých částech těla. Patologie v oblasti pletence vznikají na funkčním podkladě i v souvislosti se strukturálními změnami. Přesné rozpoznání primární příčiny obtíží je složité. Vyžaduje zkušenosti vyšetřujícího a mnohdy je nutné doplnit klinické vyšetření také zobrazovacími metodami. Terapie ramenního pletence je zdlouhavá a vyžaduje aktivní přístup pacienta. Je velmi důležité poskytnout pacientovi dostatek informací, aby porozuměl svému onemocnění a mohl si lépe uvědomit účel prováděných léčebných postupů. Dostatečná edukace a informovanost pacienta o vlastní problematice ramene i o následném postupu při terapii zvyšuje motivaci pacienta a jeho zájem o léčbu. 11

12 3 Cíl Cílem této práce je shrnout na podkladě dostupné literatury dosavadní poznatky o pro- blematice bolesti v oblasti ramenního pletence. Konkrétně se jedná o bolesti způsobené poškozením měkkých tkání nebo degenerativními změnami kloubních struktur. V práci jsou uvedeny nejčastější diagnózy, se kterými se v klinické praxi setkáváme, jejich klinické projevy a diagnostika. V další části práce jsou uvedeny možnosti léčby konzervativní i operativní, s následným rehabilitačním postupem. Součástí práce je kasuistika pacientky se sekundárním syndromem zmrzlého ramene. 12

13 4 Anatomie ramenního pletence 4.1 Klouby Mezi klouby pletence ramenního řadíme tři pravé a dva nepravé klouby, tzv. funkční spoje (Dylevský, 2009a). Mezi pravé klouby řadíme tyto: glenohumerální, acromioclaviculární a sternoclaviculární. Jako nepravé klouby označujeme thorakoscapulární spojení (spojení hrudníku s lopatkou) a subacromiální spojení Glenohumerální kloub (GH) Kulový, volný kloub spojující volnou část horní končetiny s ramenním pletencem, tedy lopatkou. Je to zároveň nejpohyblivější kloub lidského těla. Má tři stupně volnosti a tedy šest možných směrů pohybu, viz dále. Takto velká pohyblivost je umožněna nepoměrem mezi hlavicí (kost pažní) a kloubní jamkou na lopatce (glenoid). Hlavice se opírá o jamku pouze 1 /3 až 1/4 svého povrchu. Ke zvětšení plochy jamky o 1/3 a prohloubení asi o 50 % slouží chrupavčitý lem (labrum glenoidale), který obkružuje jamku a vytváří kolem ní pomyslný val (Bartoníček & Heřt, 2004). Pouzdro ramenního kloubu se na pažní kosti upíná v oblasti chirurgického krčku, na lopatce je jeho úpon po obvodu kloubní jamky. Kloubní pouzdro je volné a umožňuje tak velkou pohyblivost kloubu. Pouzdro je nejslabší na ventrální straně. Nejsilnější, kaudální část pouzdra, vytváří tzv. recessus axillaris. Jedná se o volné pouzdro, rezervní duplikaturu, která se při abdukci paže napíná a při addukci skládá v řasu. Její zatuhnutí či srůst vede k patologii ramenního kloubu. S volností kloubu úzce souvisí jeho nestabilita. Zpevnění kloubního pouzdra zajišťují šlachy svalů (tzv. rotátorová manžeta) a také četné intraartikulární a extracapsulární vazy. Z dorzální strany stabilizují kloub šlachy m. supraspinatus, m. infraspinatus a m. teres minor, z ventrální strany pak šlacha m. subscapularis. Slabou ventrální stranu zpevňují intracapsulární (ležící uvnitř kloubu) ligamenta glenohumeralia (superius, medium, inferius) probíhající těsně pod synoviální výstelkou. Mezi extracapsulární zpevňující vazy patří ligamentum coracohumerale, které bývá podle Bartoníčka (2004) a Dylevského (2009a) považováno za závěsný vaz hlavice kosti pažní. Odstupuje z hákovitého výběžku a upíná se na hlavici kosti pažní nad sulcus intertubercularis. Zesiluje kloubní pouzdro v oblasti intervalu rotátorové manžety, tedy mezi úpony m. suprascapularis a m. subscapularis. 13

14 Ligamentum intertuberculare (lig. transversum humeri) probíhá nad sulcus intertubercularis a fixuje v něm probíhající šlachu dlouhé hlavy bicepsu. Fornix humeri (ligamentum coracoacromiale) je plochý vaz trojúhelníkovitého tvaru. Rozepíná se mezi processus coracoideus a acromionem (nadpažkem). Nemá přímou souvislost s žádným kloubem v ramenním pletenci, ale výrazně ovlivňuje funkčnost glenohumerálního kloubu. Při maximální abdukci naráží na přední část vazu velký hrbolek pažní kosti. Vaz začíná na ventromediální straně acromionu v šířce asi 1,5 cm. Směrem k hákovitému výběžku se rozšiřuje a rozděluje na dva až tři pruhy. Přední část vazu směřuje k vrcholu výběžku, zatímco zadní část se upíná na jeho bázi (Bartoníček & Heřt, 2004). Problematickým místem je prostor pod tímto vazem. Mezera mezi fornix humeri a hlavicí pažní kosti je asi 0,5 cm vysoká a nachází se v ní několik struktur. Podle Bartoníčka a Heřta (2004) se jedná o šlachu m. supraspinatus, horní okraj šlachy m. subscapularis a část subacromiální burzy Acromioclaviculární kloub (AC) Spojuje acromion s laterálním koncem claviculy. Obě kloubní plošky jsou ploché a mají oválný tvar. V kloubu obvykle nacházíme discus articularis směřující do kloubu z horní strany kloubního pouzdra (Čihák, 2008). Krátké a tuhé kloubní pouzdro umožňuje pouze minimální pohyblivost. Díky pevnému spojení zesílenému vazy se klíční kost pohybuje s lopatkou jako funkční celek (Dylevský, 2009a). Ke kloubu se přímo váže pouze acromioclaviculární vaz, který ho zpevňuje z horní strany. Další vazy, které nejsou přímo součástí kloubu spojují spodní stranu laterální části claviculy a zobcovitý výběžek lopatky. Tento souhrnně nazývaný coracoclavicularní vaz má dvě části: ploché ligamentum trapezoidem a kuželovité ligamentum conoideum (Dylevský, 2009a) Sternoclaviculární kloub (SC) Jedná se o složený kloub mezi klíční kostí a hrudní kostí. Mezi tvarově nesourodé kloubní plošky je vložen discus articularis z vazivové chrupavky, který tyto rozdíly vyrovnává. Díky vloženému disku má tento kloub charakter kulového kloubu. Krátké, tuhé pouzdro a zpevňující vazy umožňují pouze malou pohyblivost kloubu, i když teoreticky možnou všemi směry. Jedná se o posun v transverzální rovině (protrakce, retrakce), posun ve frontální rovině (elevace, deprese) a rotaci kolem podélné osy (Janura, Míková, Krobot & Janurová, 2004). Je to jediný pravý kloub spojující pletenec horní končetiny s trupem a přenášejí tak všechny 14

15 nárazy z končetiny na trup. Díky velmi pevným vazům se spíše než s luxací kloubu setkáme s frakturou klíční kosti. Kloubní pouzdro zpevňují těsně přiléhající vazy (ligamentum sternoclaviculare anterius et posterius). Další vaz související s klíční kostí je ligamentum interclaviculare, který probíhá podél horní hrany sterna a spojuje obě klíční kosti. V blízkosti kloubu se nachází ještě ligamentum costoclaviculare spojující klíční kost s prvním žebrem (Čihák, 2008) Scapulothorakální kloub Funkční spojení mezi lopatkou a hrudním košem umožňuje řídké, tzv. kluzné vazivo, vmezeřené mezi hrudní stěnu a svaly na přední straně lopatky. Stabilizaci a posun lopatky na vazivovém podkladě zajišťuje svalový aparát pletence ramenního. Dylevský (2009a) dělí pohyby lopatky na posuvné (elevace, deprese, abdukce, addukce) a rotační (vytočení dolního úhlu zevně nebo naopak k páteři) Subakromiální kloub Jedná se o prostor mezi spodní plochou nadpažku, kloubním pouzdrem, spodní plochou deltového svalu a úpony svalů rotátorové manžety. Kromě řídkého vaziva prostor vyplňují dvě často spojené burzy (bursa subacromialis, bursa subdeltoidea). O kloubu se hovoří proto, že především oba tíhové váčky umožňují pohyb mezi deltovým svalem, kloubním pouzdrem a úpony svalů. Funkčně je tzv. subacromiální kloub součástí ramenního kloubu (Dylevký, 2009a, 155). 4.2 Svaly Musculus deltoideus Povrchově uložený sval tvořící reliéf ramene. Tři části svalu se sbíhají ke společnému úponu na tuberositas deltoidea humeri. Ventrální snopce začínají na laterální polovině klíční kosti, mediální snopce odstupují z nadpažku a dorzální snopce odstupují z laterální poloviny hřebene lopatky. Podle výše popsaných úponů tedy dělíme sval na část claviculární, acromiální a spinální. Mezi vnitřní plochou deltového svalu, kloubním pouzdrem a přilehlými šlachami se nachází burza subdeltoidea umožňující kluzný pohyb mezi těmito strukturami. V některých případech bývá burza subdeltoidea spojena se subacromiální burzou (Bartoníček, 2004). 15

16 Claviculární část svalu se podílí na předpažení, abdukci a vnitřní rotaci, acromiální na upažení a spinální na zapažení a zevní rotaci (Véle, 2006). Svým klidovým napětím se deltový sval podílí na udržení kloubní hlavice v jamce (Čihák, 2008) Musculus supraspinatus Začíná ve fossa supraspinata scapulae. Postupně se zužuje a probíhá pod AC skloubením a coracoacromiálním vazem. Šlacha se upíná zezadu na horní část tuberculum majus humeri a srůstá s kloubním pouzdrem (Bartoníček, 2004). Provádí abdukci paže do 90 a účastní se horizontální extenze (Véle, 2006) Musculus infraspinatus Díky svému začátku ve fossa infraspinata scapulae je tento sval asi dvakrát větší než m. supraspinatus. Horní vlákna svalu mají téměř horizontální průběh, zatímco spodní vlákna směřují proximolaterálně. Krátká šlacha se upíná těsně ke šlaše předchozího svalu na tuberculum majus humeri a srůstá s ní. M. infraspinatus provádí zevní rotaci v ramenním kloubu (Bartoníček, 2004) Musculus subscapularis Tento mohutný sval začíná na kostální ploše lopatky (fossa subscapularis). Svalové snopce jsou mnohočetně zpeřené. V oblasti processus coracoideus přechází sval po prudkém zúžení ve šlachu, která dále pokračuje po přední straně pouzdra až ke svému úponu na tuberculum minus humeri. Mezi pouzdrem a šlachou se nachází subscapulární burza komunikující s kloubní dutinou stejně jako horní část šlachy (Bartoníček, 2004). Sval se řadí mezi vnitřní rotátory paže. Aktivně se účastní i flexe, abdukce, addukce, zevní i vnitřní rotace a horizontální flexe (Véle, 2006) Musculus teres minor Začíná ve střední části laterálního okraje lopatky. Průběhem se nijak neliší od spodní části m. infraspinatus, se kterým je propojen několika vlákny, a je tedy obtížné je přesně odlišit. Zadem kříží průběh dlouhé hlavy m. tricipitis brachii. Po zadní straně ramenního kloubu běží až k úponové oblasti na spodní části tuberkulum majus humeri. Podobný průběh s m. infraspinatus předurčuje i funkci svalu, tedy zevní rotaci (Bartoníček, 2004). 16

17 4.2.6 Musculus teres major Odstupuje od dolního úhlu lopatky a přilehlé laterální hrany. Vlákna směřují proximolaterálně, předem kříží dlouhou hlavu m. tricipitis brachii. Šlacha se pak z přední strany upíná na crista tuberkuli minoris humeri (Čihák, 2008). M. teres major je vnitřní rotátor paže, napomáhá také s addukcí, extenzí a horizontální extenzí. (Véle, 2006) Musculus pectoralis minor Štíhlý sval začínající na 3. až 5. žebru ventrálně. Je krytý velkým prsním svalem. Upíná se na processus coracoideus. Táhne lopatku dopředu a dolů, rotuje tak kloubní jamkou dopředu (Čihák, 2008) Musculus biceps brachii Dlouhá hlava (caput longum) začíná v oblasti tuberculum supraglenouidale. Podle Bartoníčka (2004) začíná šlacha přímo z tuberculuasi jen ve 20 % případů. Nejčastěji začíná přímo z labra nebo částečně z labra a částečně z tuberculu. Šlacha probíhá přes horní plochu hlavice humeru ventrolaterálním směrem, a poté vstupuje do sulcus intertubercularis. Část šlachy probíhající kloubem je obalena synoviální blánou, která doprovází šlachu i po výstupu z kloubní dutiny. Tvoří tzv. synoviální membránu v délce asi 3 cm (Bartoníček, 2004). Krátká hlava (caput breve) začíná na processus coracoideus, kde se upíná krátkou šlachou. Přibližně v polovině délky paže se obě hlavy spojují do jednoho svalového bříška, které se silnou šlachou upíná na tuberositas radii. Kromě silné šlachy tvoří úpon také povrchová šlacha (aponeurosis musculi bicipitis brachii), upínající se na povrchovou předloketní fascii z ulnární strany (Bartoníček, 2004). Hlavní působiště svalu je loketní kloub. V ramenním kloubu působí jako sval pomocný a fixační (Véle, 2006). Dlouhá hlava svým průběhem ovlivňuje pozici hlavice v jamce a napomáhá při abdukci. Krátká hlava napomáhá flexi a addukci (Čihák, 2008) Musculus triceps brachii caput longum Začíná silnou šlachou na tuberculum infraglenoidale pod kloubní jamkou. Částečně srůstá s kaudální částí kloubního pouzdra. Po spojení s ostatními hlavami se upíná na olocranon. V oblasti ramene působí jako pomocný sval při extenzi a addukci (Čihák, 2008). 17

18 Musculus rhomboideus major, musculus rhomboideus minor M. rhomboideus minor probíhá od trnových výběžků C6 a C7, rhomboideus major začíná hned pod ním na trnových výběžcích Th1 až Th4. Oba svaly od sebe nejsou téměř odděleny. Jejich úpon tvoří celá mediální hrana lopatky, mají tedy laterokaudální průběh (Čihák, 2008). Vzhledem ke svému úponu na lopatku se účastní všech pohybů pletence ramenního. Přitahují lopatku mediálně a vzhůru směrem k páteři, rotují dolní úhel lopatky mediálně (Véle, 2006) Musculus serratus anterior (SA) Řadí se mezi ploché svaly. Začíná zuby na 1. až 9. žebru a po zevní ploše hrudníku pokračuje až k úponu na mediální hraně lopatky. Pro pohyby v ramenním pletenci, zvláště pak pro pohyby nad horizontálou, má podle Phadkeho (2009) zásadní význam. Přitahuje lopatku k hrudníku (hlavně její mediální hranu) a dolní úhel lopatky rotuje zevně Musculus trapezius Jedná se o široký, plochý sval. Svalové snopce dělíme podle průběhu na sestupné, příčné a vzestupné. Podle průběhu vláken a místa úponu má každá část svalu odlišnou funkci. Začátek svalu probíhá od týlní oblasti (protuberancia occipatalis externa, ligamentum nuchae) přes trnové výběžky krčních a hrudních obratlů až po Th12. Sestupné snopce se upínají převážně na zevní konec klíční kosti a na acromion, příčné snopce mají svůj úpon na acromionu a sestupné se upínají na zevní část spina scapulae zespodu (Bartoníček, 2004; Čihák, 2008). Příčná část svalu stabilizuje lopatku a vyvažuje laterální tah m. SA. Sestupná horní vlákna svalu dosahují až na acromion a napomáhají zevní rotaci dolního úhlu lopatky, jsou tedy synergisté m. SA. Současně provádí elevaci a retrakci klíční kosti během abdukce (Phadke, 2009). Vzestupná vlákna provádějí depresi lopatky a ramene (Véle, 2006) Musculus levator scapulae Štíhlý sval spojující krční páteř a lopatku. Probíhá od příčných výběžků obratlů C1 C4 k hornímu úhlu lopatky a přilehlé mediální hraně. Zvedá horní úhel lopatky, tím natáčí dolní úhel mediálně a působí tak jako antagonista m. SA a trapézového svalu (Čihák, 2008). 18

19 Musculus coracobrachialis Proximální úpon svalu je na processus coracoideus scapulae. Distálně se sval upíná asi v polovině ventrální plochy humeru (v prodloužení crista tuberculi minoris) (Čihák, 2008). Provádí horizontální flexi, podílí se také na addukci, flexi, zevní a vnitřní rotaci (Véle, 2006). Obrázek 1. Pohyby lopatky a) m. levator scapulae, b) m. rhomboideus minor, c) m. rhomboideus major, d) m. trapezius (vzestupná část), e) m. trapezius (sestupná část), f) m. serratus anterior (Dylevský, 2009, 172). 19

20 5 Kineziologie ramenního pletence Složitost systému a vzájemná provázanost struktur tvořících pletenec ramenní poskytuje člověku jedinečnou možnost mobility. Tím obtížnější je popsat celý systém a jeho funkci z kineziologického a biomechanického hlediska. Větší pohyblivost ramenního pletence umožňuje také fakt, že na rozdíl od pletence pánevního nejsou lopatky pevně spojeny a končetiny se tak mohou pohybovat nezávisle na sobě (Janura et al., 2004). Základním předpokladem pro plné využití pohybových předpokladů pletence je vytvoření dynamicky stabilního systému. Pohyb v pletenci je výsledkem časové a funkční souhry několika jeho částí. Samostatné pohyby v jednotlivých kloubech pletence se nevyskytují. Jakýkoliv nesoulad mezi jednotlivými prvky může narušit správnou mechaniku celého pohybu. Dlouhodobý špatný mechanismus pak často vede k patologickým změnám, nejčastěji na měkkých tkáních (Janura et al., 2004). 5.1 Pohyby v ramenním kloubu Ačkoliv zde budou uvedeny pohyby glenohumerálního skloubení, jak již bylo řečeno výše, jedná se vždy o zapojení všech komponentů pletence Abdukce Pohyb ve frontální rovině kolem sagitální osy. Pohyb provádí hlavně m. deltoideus střední vlákna a m. supraspinatus, z dalších svalů pak m. biceps brachii (caput longum), m. SA, m. trapezius (Dylevský, 2009b; Véle, 2006; Janura et al., 2004). V pozici paže podél těla (addukce) je hlavice humeru situována v horní části kloubní jamky. V průběhu abdukce musí sestoupit do středu jamky (Lewit, 2010). Kaudalizaci hlavice zajištují m. infraspinatus, m. teres minor a m. subscapularis (Phadke, 2009). Při elevaci paže by nemohl být tento pohyb proveden bez stabilizace hlavice pažní kosti, kterou zajišťuje manžeta rotátorů, protože normálová složka tahové síly m. deltoideus působí na začátku pohybu mimo kloubní jamku (Janura et al., 2004, 37). Rotátorová manžeta brání nadměrnému posunu hlavice její mediální kompresí do kloubní jamky a labra, což vychází z anatomického postavení svalů vůči hlavici. Aby mohlo dojít ke kaudalizaci hlavice, musí být stabilizována lopatka, ke které se upínají kaudalizační svaly. Fixátory lopatky jsou hlavně mm. rhomboidei, m. serratus anterior, trapézový sval. 20

21 Véle (2006) rozdělil abdukci do čtyř fází. V první fázi (do 45 ) se uplatňuje při pohybu spíše m. supraspinatus než m. deltoideus, zatímco v druhé fázi (do 90 ) již převládá m. deltoideus. Během třetí fáze (do 150 ) se z dalších pletencových svalů nejvíce aktivuje trapézový sval a m. serratus anterior. V poslední fázi (do 180 ) se zapojují trupové svaly, dochází k úklonu a prohloubení bederní lordózy. Abdukce v GH kloubu je možná do rozsahu Poté narazí hlavice humeru na ligamentum coracoacromiale. Při zachování vnitřní rotace paže se rozsah abdukce zmenší o (Kolář, 2009). Plná abdukce, tedy 180, je spojena se souhybem lopatky a klíční kosti. Bez následné zevní rotace humeru a zevní rotace dolního úhlu lopatky by abdukce nemohla pokračovat nad horizontálu. Jedná se tedy o pohyb kombinovaný. Současné zapojení humeru, scapuly a claviculy je označováno jako scapulohumerální rytmus. Kolář (2009) popisuje tento rytmus jako pohyb humeru a scapuly v poměru 2 : 1, a to od počátku pohybu. Kapandji (2002) udává zapojení lopatky do pohybu až od 60. Podle Janury (2004) a Dylevského (2009b) je prvních 30 abdukce prováděno s minimálním zapojením lopatky. Teprve potom začíná lopatka rotovat ve SC a AC kloubu. V posledních 30 abdukce je poměr pohybu v GH a SC kloubu asi 5 : 4. Podobný názor zastává Bartoníček (2004) který na 15 abdukce připisuje 5 rotaci lopatky a 10 GH kloubu, a to mezi abdukce horní končetiny. Janura (2004), Bartoníček (2004) i Kolář (2009) připisují 120 z plné abdukce GH kloubu a 60 rotaci lopatky. Bartoníček (2004) popisuje i claviculární rytmus, kdy je každých 10 abdukce (do 90 ABD) spojeno se 4 elevace claviculy. Kromě elevace dochází také k retrakci a rotaci kraniální plochy claviculy dorzálně. Podíl lopatky na elevaci, tedy 60, si mezi sebe dělí SC a AC kloub. V prvně jmenovaném probíhá pohyb, tedy elevace laterální části klíční kosti, do dosažení 90 abdukce. Poté je pohyb v SC omezen na minimum napětím costoclaviculárního vazu. Zbývajících asi 20 z pohybu lopatky (abdukce vůči klíční kosti) probíhá v AC kloubu. Při této abdukci se však napíná ligamentum coracoclaviculare, a jeho tahem rotuje klíček kolem své podélné osy Korakoklavikulární vaz se upíná na spodní plochu laterální části klíčku, která svojí konvexitou leží dorzálně od rotační osy spojující oba kloubní konce klíční kosti (Bartoníček, 2004, 101). Z tohoto důvodu dochází při tahu korakoklavikulárního vazu k dorzální rotaci horní plochy klíčku. Celkový rozsah rotace klíčku je 45 55, do mechanismu abdukce se zapojuje od

22 Podle Phadkeho (2009) provádí lopatka během abdukce tyto pohyby: zevní rotace dolního úhlu, náklon dozadu (spina scapulae směřuje dorzálně, dolní úhel se přibližuje k hrudníku) a zevní rotaci laterální hrany. Laterální úhel s kloubní jamkou se pohybuje kraniomediálně. Postupná horizontalizace kloubní jamky má zásadní vliv na udržení stability ramenního kloubu i v krajních polohách. Tlakové síly působící většinou v ose humeru mohou díky horizontálnímu natočení směřovat do kloubní jamky a nemají tedy destabilizační charakter. Svaly hrající nejdůležitější roli v zapojení lopatky do abdukce jsou m. serratus anterior a m. trapezius. M. serratus anterior je schopen provést všechny tři výše uvedené pohyby lopatky, zvláště pak jeho střední a dolní vlákna. Sestupná vlákna m. trapezius fungují jako synergisté SA pro zevní rotaci dolního úhlu, horizontální (příčná) vlákna fungují zejména jako stabilizátory lopatky a vyrovnávají laterální tah m. serratus anterior Flexe Pohyb v sagitální rovině kolem horizontální osy. Flexi provádí m. biceps brachii, m. coracobrachialis, m. pectoralis major (pars clavicularis), m. deltoideus (přední část) (Dylevský, 2009b). Mechanika pohybu je podobná jako u abdukce. Bartoníček (2004) označuje flexi a abdukci nad 90 souhrnně jako elevaci. Flexe nad horizontálu je možná se souhybem lopatky, a tedy i klíční kosti. Lopatka do pohybu vstupuje kolem 60 flexe v GH kloubu. V počáteční fázi je hlavní pohyb v SC kloubu, kde dochází k vnitřní rotaci klíční kosti. V konečné fázi je více patrná elevace a retrakce klíční kosti v AC kloubu podmíněná zadním náklonem lopatky. Véle (2006) dělí pohyb do čtyř fází ( ). Do 60 pohybu se aktivuje převážně m. deltoideus, m. coracobrachialis a m. pectoralis major. Po druhé přechodové fázi se ve třetí přidává m. serratus anterior a m. trapezius. Poslední fáze spočívá stejně jako u abdukce v zapojení trupového svalstva Addukce Pohyb ve frontální rovině kolem sagitální osy v rozsahu (Dylevský, 2009b). Addukci v ramenním kloubu provádí m. pectoralis major, m. latissimus dorsi, m. teres major, caput longum m. biceps brachii, m. coracobrachialis, caput longum m. triceps brachii (Dylevský, 2009b; Janura et al., 2004). Při tomto pohybu hrají zásadní roli stabilizátory lopatky, zejména mm. rhomboidei. Svou aktivitou zabraňují laterální rotaci lopatky a jejímu posunu 22

23 k addukované horní končetině. Vytváří z ní punctum fixum pro m. teres major, který se následně může účastnit addukce horní končetiny (Janura et al., 2004) Extenze Stejně jako u flexe se jedná o pohyb v sagitální rovině kolem horizontální osy v rozsahu (Kapandji, 2002). Základními extenzory jsou m. latissimus dorsi, m. teres major, caput longum m. triceps brachii, m. deltoideus (zadní část) (Dylevský, 2009b). M. supraspinatus a m. subscapularis jsou zapojeny během celého pohybu. Svou excentrickou aktivitou eliminují síly způsobující přední dislokaci pažní kosti (Nordin & Frankel, 2001) Zevní rotace Pohyb v transverzální rovině kolem podélné osy v rozsahu až (Kapandji, 2002). Zevní rotaci provádí m. infarspinatus, m. teres minor, m. deltoideus (spinální část). Dále se na pohybu podílí m. trapezius, mm. rhomboidei (Véle, 2006; Janura et al., 2004). Díky zevní rotaci je minimalizován kontakt velkého hrbolu pažní kosti s akromionem a korakoakromiálním vazem, což umožňuje elevaci HK nad horizontálu během abdukce (Kolář, 2009). M. subcapularis se podílí svou excentrickou kontrakcí na stabilizaci hlavice humeru a brání tak její přední dislokaci (Nordin, 2001) Vnitřní rotace Pohyb v transverzální rovině kolem podélné osy v rozsahu (Dylevský, 2009b). Zásadním svalem pro vnitřní rotaci je m. subscapularis. Na pohybu se dále podílí m. latissimus dorsi, m. teres major, m. pectoralis major (pars sternalis), m. SA, m. pectoralis minor (Véle, 2006; Janura et al., 2004). M. subcapularis je aktivní v celém průběhu pohybu. Jeho činnost je snížená jen v extrémní abdukci (Nordin, 2001). Z hlediska velikosti svalové síly byly největší hodnoty zjištěny během addukce, díky zapojení velkých svalů m. latissimus dorsi a m. pectoralis minor. Následovala extenze a flexe se srovnatelnými hodnotami. Svalová síla při abdukci je asi poloviční ve srovnání s addukcí. Nejnižší hodnoty byly naměřeny u rotačních pohybů, zejména pak u zevní rotace (Janura et al., 2004). 23

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku.

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku. Anatomie I přednáška 6 Svaly hrudníku. Svaly krku. Pohyby v kloubech -při jejich popisu vycházíme ze základní polohy kloubu (základní anatomický postoj) Zmenšení nebo zvětšení úhlu mezi pohybujícími se

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Plzeň 2013 Lucie Vaníčková FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Lucie Vaníčková

Více

Velký prsní sval je vějířovitý sval, který

Velký prsní sval je vějířovitý sval, který HRUDNÍK 2 KAPITOLA Velký prsní sval je vějířovitý sval, který má dvě anatomické části neboli hlavy. Horní klavikulární hlava vychází z klíční kosti a dolní sternální hlava z kosti hrudní. Tyto dvě hlavy

Více

LÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO ARTROSKOPICKÉ OPERACI RAMENNÍHO KLOUBU. Bakalářská práce v oboru fyzioterapie

LÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO ARTROSKOPICKÉ OPERACI RAMENNÍHO KLOUBU. Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO ARTROSKOPICKÉ OPERACI RAMENNÍHO KLOUBU Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Lukáš Katzer

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m.

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m. Svaly hlavy Dvě funkční skupiny: 1. žvýkací svaly - začínají na kostech lebky, překlenují kloub čelisti a upínají se na dolní čelist, kterou pohybují - spánkový sval m. temporalis - žvýkací sval m. masseter

Více

Formy fyzioterapie u patologie rotátorové manžety s důrazem na kliniku CLBB

Formy fyzioterapie u patologie rotátorové manžety s důrazem na kliniku CLBB UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav fyzioterapie Formy fyzioterapie u patologie rotátorové manžety s důrazem na kliniku CLBB Bakalářská práce Autorka: Blanka Formánková Studijní

Více

Bolesti v ramenním kloubu při kulturistickém tréninku

Bolesti v ramenním kloubu při kulturistickém tréninku Bolesti v ramenním kloubu při kulturistickém tréninku 1. Úvod 2. Anatomie 3. Funkce 4. Vyšetření 5. Trakce a mobilizace 6. Svalové dysbalance 7. Zamrzlé rameno 8. Abdukční porucha 9. Bolestivé svaly manžety

Více

Fyzioterapie u syndromu bolestivého ramene

Fyzioterapie u syndromu bolestivého ramene MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví Fyzioterapie u syndromu bolestivého ramene Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Milan Kos Vypracovala: Barbora Koukalová

Více

PROBLEMATIKA BOLESTIVÉHO RAMENE U VOLEJBALISTEK

PROBLEMATIKA BOLESTIVÉHO RAMENE U VOLEJBALISTEK Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury PROBLEMATIKA BOLESTIVÉHO RAMENE U VOLEJBALISTEK Bakalářská práce Autor: Monika Šařecová, studium fyzioterapie Vedoucí práce: PhDr. David Smékal,

Více

Algoritmus léčby bolestí ramene

Algoritmus léčby bolestí ramene Algoritmus léčby bolestí ramene Tomáš Gabrhelík Klinika anesteziologie a resuscitace, FN A LF UP v Olomouci Syndrom bolestivého ramene Onemocnění měkkých částí - impingement syndrom - ruptury rotátorové

Více

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Hlavním důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování

Více

kód ZP 04/0011647 - plně hrazeno Anatomicky tvarovaný krční límec vyrobený z dostatečně tuhé pěnové hmoty, potažený bavlněným úpletem.

kód ZP 04/0011647 - plně hrazeno Anatomicky tvarovaný krční límec vyrobený z dostatečně tuhé pěnové hmoty, potažený bavlněným úpletem. PAN 1.01 - límec krční kód ZP 04/0011647 - plně hrazeno Anatomicky tvarovaný krční límec vyrobený z dostatečně tuhé pěnové hmoty, potažený bavlněným úpletem. Výška límce 8 a 10 cm lehké případy tortikolis

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

kód ZP 04/0011656 - plně hrazeno

kód ZP 04/0011656 - plně hrazeno PAN 4.01 - Ortéza lokte s klouby kód ZP 04/0011656 - plně hrazeno Elastická loketní ortéza rozepinatelná s jednoosými klouby, umožňující plný rozsah pohybu. Zajišťuje oporu lokte i v rotaci. poranění vazů

Více

Paže tvoří dva z pěti styčných bodů s kolem. Nejenže výrazně přispívají k ovládání

Paže tvoří dva z pěti styčných bodů s kolem. Nejenže výrazně přispívají k ovládání kapitola PAže KAPITOLA 2 Paže tvoří dva z pěti styčných bodů s kolem. Nejenže výrazně přispívají k ovládání kola, ale jsou také základem pro stabilní jízdu. Pevné základy v horních končetinách vám velmi

Více

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOST NÁSLEDKEM ÚRAZU HLAVA Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku s hospitalizací Zlomenina kostí nosních bez

Více

Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI

Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Jméno a příjmení: Studijní kombinace : datum: Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Úvod: Jedním z prvních hlavních znaků správného držení těla je správné fyziologické zakřivení

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU Cílem 1. části je pochopení teoretických východisek pro úspěšnou aplikaci principů metody v praxi. Znát všechny facilitační prvky (procedury) a jejich praktické

Více

Poranění a zlomeniny dolní končetiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Poranění a zlomeniny dolní končetiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Poranění a zlomeniny dolní končetiny Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Luxace kyčelního kloubu Méně časté poranění Nejčastěji dorzální luxace mechanismem je síla v podélné ose femuru se současnou

Více

S V A L O V Ý T E S T - obličej

S V A L O V Ý T E S T - obličej Programy kvality a standardy léčebných postupů Fyzioterapie Periferní paréza traumatické etiologie PŘ. F/9 str. 1 PŘÍLOHA Č. 1 Svalové testy Tabulka 1: Svalový test obličej T S V A L O V Ý T E S T - obličej

Více

REHABILITACE NA ORTOPEDICKÉM ODDĚLENÍ. Mgr. Michaela Veselá KTLR FNUSA

REHABILITACE NA ORTOPEDICKÉM ODDĚLENÍ. Mgr. Michaela Veselá KTLR FNUSA REHABILITACE NA ORTOPEDICKÉM ODDĚLENÍ Mgr. Michaela Veselá KTLR FNUSA Definice rehabilitace Dle WHO: RHB zahrnuje všechny prostředky, směřující ke zmírnění tíže omezujících a znevýhodňujících stavů a umožňuje

Více

Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ

Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ Význam svalu: umožňují pohyb organismu nebo jeho částí (orgánů) v lidském těle je přibližně 600 svalů, které umožňují pohyb celého těla tvoří

Více

Poranění krční páteře

Poranění krční páteře Poranění krční páteře Mrůzek M.,Paleček T. Neurochirurgická klinika FN Ostrava Přednosta: MUDr Tomáš Paleček Ph.D. Neurochirurgická klinika Úvod Poranění C páteře: 64 spinálních poranění/ 1milion obyvatel/1rok

Více

Vydala Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum jako učební text pro FTVS UK Sazba DTP Nakladatelství Karolinum První vydání, první dotisk

Vydala Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum jako učební text pro FTVS UK Sazba DTP Nakladatelství Karolinum První vydání, první dotisk Proprioceptivní neuromuskulární facilitace 2. část Mgr. Jiřina Holubářová doc. PaedDr. Dagmar Pavlů, CSc. Recenzenti: doc. MUDr. František Véle, CSc. MUDr. Jan Vacek, Ph.D. Vydala Univerzita Karlova v

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

Manuál k vyšetření pohybového aparátu dítěte v ordinaci praktického dětského lékaře. Výzkumný úkol grant IGA MZ

Manuál k vyšetření pohybového aparátu dítěte v ordinaci praktického dětského lékaře. Výzkumný úkol grant IGA MZ Manuál k vyšetření pohybového aparátu dítěte v ordinaci praktického dětského lékaře Výzkumný úkol grant IGA MZ Praha, leden 2003 Výzkumný úkol grant IGA MZ CR NJ/7386-3 Rizikové faktory vzniku vadného

Více

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ Tvoří celek, který plní několik funkcí: - je oporou těla - chrání životně důležité orgány (lebka, páteř, hrudník) - je zásobárnou minerálních látek-vápník - umožňuje pohyb KOSTRA

Více

Výcvikové centrum a kynologická poradna

Výcvikové centrum a kynologická poradna Stránka 1 Svalová soustava Povrchová svalovina trupu - pohled zleva 1 - kápový sval 2 - vzpřimovač hlavy a krku 3 - deltový sval 4 - trojhlavý sval 5 - nejširší zádový sval 6 - prsní svaly 7 - zevní šikmý

Více

Nativní rtg v diagnostice onemocnění nervového aparátu. Ladislav Stehlík Odd. zobrazovacích metod VFU Brno

Nativní rtg v diagnostice onemocnění nervového aparátu. Ladislav Stehlík Odd. zobrazovacích metod VFU Brno Nativní rtg v diagnostice onemocnění nervového aparátu. Ladislav Stehlík Odd. zobrazovacích metod VFU Brno Neurocranium Kongenitální anomálie Infekční a zánětlivé změny Neoplazie 2 Hydrocefalus Dorzální

Více

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o.

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénik Kompenzační cvičení Integrace fyzioterapie do hokejového tréninku Doporučení pro

Více

1. Horní a dolní končetina

1. Horní a dolní končetina I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 3 Kosterní soustava II. - Kostra

Více

Klinická kritéria pro uznávání NzP z přetěžování horních končetin

Klinická kritéria pro uznávání NzP z přetěžování horních končetin Klinická kritéria pro uznávání NzP z přetěžování horních končetin Doc. MUDr. Marie Nakládalová, Ph.D., Klinika pracovního lékařství LF UP a FN Olomouc MUDr. Ján Mitošinka Ortopedická klinika LF UP Olomouc

Více

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní Pohybový aparát Kostra 206 kostí v těle závislé na věku, novorozence 270 Cca 14%hmotnosti Opora těla Ochrana orgány, mozek Pohyb Krvetvorba Zásobárna minerálů Ca (až 1,5 kg), P Kostra Osová kostra Páteř

Více

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206 7 (2) Opěrná soustava KOSTRA Kostra představuje pasivní pohybový aparát, který je spojen pomocí vazů a pohybuje se činností svalů. Kostra je soustava 206 kostí, které: umožňují pohyb, nebo tvoří oporu

Více

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Současná civilizace je charakteristická nedostatečnou pohybovou aktivitou. ICHS obesita DM hemoroidy ICHDK bolesti zad stoupá počet profesí se sedavým charakterem

Více

Protokol ke státní závěrečné zkoušce

Protokol ke státní závěrečné zkoušce Protokol ke státní závěrečné zkoušce Autor: Obor: XXXX Fyzioterapie Ústí nad Labem, květen 2015 ZÁKLADNÍ ÚDAJE: Jméno: H. Š. Věk: Pohlaví: Výška: Váha: 66 let žena 166 cm 69 kg Dg. + rehabilitace: stav

Více

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly Obsah ÚVOD Definice fitness Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi Historie kulturistiky Definice síly Druhy síly Rozložení svalstva na těle Velikost zatížení Počet opakování cviků a počet sérií

Více

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost Opěrná (kosterní) soustava (skelet) - Tvořena pevnou a pohybovou oporu celého těla - orgán pasívního pohybu - krvetvorba - ochrana ostatních orgánů (např. páteř mícha, hrudník plíce, srdce aj.) Stavba

Více

Co nás trápí, co nás bolí. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

Co nás trápí, co nás bolí. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Co nás trápí, co nás bolí PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Funkční poruchy hybného systému jsou jednou znejčastějších příčin bolestí pohybového aparátu. Nejedná se jen obolesti bederní a krční páteře, ale ioporuchy

Více

BŘICHO. Svinutí páteře neboli crunch. Cvik na přímý sval břišní. Skvělý cvik ke spálení tuků a získání plochého a svalnatého břicha.

BŘICHO. Svinutí páteře neboli crunch. Cvik na přímý sval břišní. Skvělý cvik ke spálení tuků a získání plochého a svalnatého břicha. Svinutí páteře neboli crunch Cvik na přímý sval břišní. Skvělý cvik ke spálení tuků a získání plochého a svalnatého břicha. 4 série po 0 cvicích Nekřižte prsty za hlavou, abyste nestlačovala krční svaly.

Více

Zlomeniny a poranění kloubů a svalů

Zlomeniny a poranění kloubů a svalů Zlomeniny a poranění kloubů a svalů NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.-9.3.2012 BRNO Úrazy pohybového ústrojí 1. místo v úmrtnosti do 40 let věku 40% úrazů nastává v dopravě 2004 - zranění u dopravních

Více

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů)

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů) KOSTERNÍ SOUSTAVA - základním projevem je pohyb, rozhodující úlohu má kostra a svalstvo - určuje základní tvar a chrání lehce zranitelná vnitřní ústrojí KOSTI - člověk má průměrně 206 kostí - nejtěžší

Více

Metodické postupy využívané na rehabilitačním oddělení NMSKB. Bc. Anna Miškovská a kolektiv

Metodické postupy využívané na rehabilitačním oddělení NMSKB. Bc. Anna Miškovská a kolektiv Metodické postupy využívané na rehabilitačním oddělení NMSKB Bc. Anna Miškovská a kolektiv Úvod - lékař: vyšetření, diagnóza, předpis - fyzioterapeut: kineziologické vyšetření terapie Metoda Ludmily Mojžíšové

Více

BANDÁŽE. 16 Bandáž kotníku šněrovací 04/0078036 PLNĚ HRAZENO. barva modrá a béžová velikosti: obvod lýtka

BANDÁŽE. 16 Bandáž kotníku šněrovací 04/0078036 PLNĚ HRAZENO. barva modrá a béžová velikosti: obvod lýtka 15 Bandáž kotníku navlékací 04/0078035 velikosti: obvod kotníku S (15 20 cm) M (20 25 cm) L (25 30 cm) XL (30 35 cm) XXL (35 40 cm) Indikace: Léčba a prevence přetížení a poranění hlezenního kloubu (distorze,

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

KOMPENZAČNÍ PROGRAM. Seminární práce

KOMPENZAČNÍ PROGRAM. Seminární práce KOMPENZAČNÍ PROGRAM Seminární práce Trenérská škola II.ročník Vypracoval: Zbyněk Mařák Specializace : Lední hokej Datum: 16.5.2011 1 OBSAH 1. Lední hokej 2. Kompenzační cvičení 2.1. Kompenzační cvičení:

Více

1. 4. týden. Chyba č. 1 Velké rozkročení nožiček (Odborně: Hyperabdukce kyčlí)

1. 4. týden. Chyba č. 1 Velké rozkročení nožiček (Odborně: Hyperabdukce kyčlí) 1. 4. týden Chyba č. 1 Velké rozkročení nožiček (Odborně: Hyperabdukce kyčlí) - nožičky skrčené pod bříškem - úhel rozkročení je 90 (stehna svírají úhel 90 ) - skrčené nožičky a kolena směřují do stran

Více

Lze zvýšit efektivitu léčby profesních poruch pohybového aparátu? MUDr. Aleš Zlámal

Lze zvýšit efektivitu léčby profesních poruch pohybového aparátu? MUDr. Aleš Zlámal Lze zvýšit efektivitu léčby profesních poruch pohybového aparátu? MUDr. Aleš Zlámal 15 let příznivých se systémovou enzymoterapií (SET) v komplexní léčbě postižení pohybového aparátu v leteckém průmyslu

Více

Svalové dysbalance. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Svalové dysbalance. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Svalové dysbalance Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz FLEXORY-ohybače: dvojhlavý sval pažní flexe loketního kloubu sval bedrokyčlostehenní flexe kyčelního kloubu EXTENZORY natahovače, napínače trojhlavý

Více

MUDr.Vlasta Rudolfová

MUDr.Vlasta Rudolfová Vadné držení těla MUDr.Vlasta Rudolfová a kolektiv Rokycany 1998 Ilustrace Bohuš Zoubek Cvičení při vadném držení těla Cvičení v lehu na zádech 1. Paty přitáhneme k hýždím, horní končetiny jsou upažené,

Více

Bederní algický syndrom - diferenciální diagnostika. Bartoš. M. Ochrana zdraví ŠKODA AUTO a.s.

Bederní algický syndrom - diferenciální diagnostika. Bartoš. M. Ochrana zdraví ŠKODA AUTO a.s. Bederní algický syndrom - diferenciální diagnostika Bartoš. M. Ochrana zdraví ŠKODA AUTO a.s. Úvod Algický bederní syndrom - Bolest zad - terminologie, definice Dělení bolestí zad Etiologie a diagnostika

Více

Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_05_01 Tématický celek: Člověk Autor: Mgr. Andrea Teplá Datum: září 2011 Anotace:

Více

MUDr.Vlasta Rudolfová

MUDr.Vlasta Rudolfová Hrudní páteř MUDr.Vlasta Rudolfová a kolektiv Rokycany 1998 Ilustrace Bohuš Zoubek 1 Cvičení pro hrudní páteř. Cviky v leže na zádech 1. Leh na zádech, pokrčená kolena, celá páteř na podložce, obě lopatky

Více

V knize naleznete: Přehledně řazené kapitoly podle posilovaných částí těla.

V knize naleznete: Přehledně řazené kapitoly podle posilovaných částí těla. Chcete mít dokonale tvarovanou postavu a chcete efektivně cvičit bez zbytečného tápání mezi posilovacími stroji? Díky této knize nebudete marnit čas cvičením nevhodných cviků, nezpůsobíte si žádný úraz

Více

AEGON Direkt. Oceňovací tabulky pro trvalé následky úrazu (Příloha č. 2)

AEGON Direkt. Oceňovací tabulky pro trvalé následky úrazu (Příloha č. 2) AEGON Direkt AEGON Pojišťovna, a.s., Na Pankráci 26/322, 140 00 Praha 4, IČ 27182461, zapsaná v Obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 9577 Oceňovací tabulky pro trvalé následky úrazu

Více

www.rehabilitacenj.wz.cz

www.rehabilitacenj.wz.cz Co mohou mít společné bolesti hlavy, šíje, bederní páteře, bolesti kolen nebo kyčlí, křeče lýtek a chodidel, otoky nohou, deformity chodidel jako vbočený palec či kladívkové prsty? Špatně zvolená obuv,

Více

Krční páteř vsedě. Ať už záda nebolí - uvolňovací cviky. Před cvičením...

Krční páteř vsedě. Ať už záda nebolí - uvolňovací cviky. Před cvičením... Stránka 1 z 11 Stránka 2 z 11 Ať už záda nebolí - uvolňovací cviky Pochází z letáku firmy Boehringer-Ingelheim k preparátu Movalis. Před cvičením... Krční páteř vsedě Cviky provádějte vsedě na židli s

Více

Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza

Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza DEFORMITY PÁTERE Obsah prednášky Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza Detská kyfóza (školní kulatá záda) Prícina:

Více

1 BENČPRES NA ŠIKMÉ LAVICI HLAVOU VZHŮRU

1 BENČPRES NA ŠIKMÉ LAVICI HLAVOU VZHŮRU 1 BENČPRES NA ŠIKMÉ LAVICI HLAVOU VZHŮRU povrchový ohybač prstů přední část svalu deltového dvojhlavý sval pažní vnitřní sval pažní radiální ohybač zápěstí dlouhý sval dlaňový ulnární ohybač zápěstí ulnární

Více

CVIČENÍ PRO MUŽE. Plynulost pohybu dbejte na to, aby byl pohyb plynulý, spíše pomalý než rychlý. Cvik provádějte tahem, ne švihem a neodrážejte se.

CVIČENÍ PRO MUŽE. Plynulost pohybu dbejte na to, aby byl pohyb plynulý, spíše pomalý než rychlý. Cvik provádějte tahem, ne švihem a neodrážejte se. CVIČENÍ PRO MUŽE Tréninkový plán vychází z potřeby zpevnit svalový korzet v průběhu úvodních 3 měsíců. Ve 4. A 5. měsíci se změní trénink ze zpevňovacího na kruhový, který zvyšuje vytrvalost. Zvýšený podíl

Více

Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu. Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu

Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu. Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu Obr. 3 Svalstvo horní končetiny ze zadní strany Obr. 4 Svalstvo horní končetiny ze zevní strany Obr. 5

Více

Stabilografie x Statokinezimetrie

Stabilografie x Statokinezimetrie Stabilografie x Statokinezimetrie Využití -fyziologie, pat.fyziologie, farmakologie, neurologie, ORL, sportovní medicína, preventivní lékařství, toxikologie. Nejčastější použití při Dg. poruch rovnováhy

Více

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní TV Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní tělesná výchova forma tělesné výchovy určená pro zdravotně oslabené jedince (z hlediska zdravotnické klasifikace se jedná o III. zdravotní

Více

Jak na zvětšenou kyfózu: Co je kyfóza, rozdělení, příčiny, co cvičit a čemu se vyhnout

Jak na zvětšenou kyfózu: Co je kyfóza, rozdělení, příčiny, co cvičit a čemu se vyhnout Jak na zvětšenou kyfózu: Co je kyfóza, rozdělení, příčiny, co cvičit a čemu se vyhnout Kyfóza dostala své jméno z řeckého slova kyfos, což značí přední ohyb, což je to, co kyfóza je: ohnutí či zaokrouhlení

Více

CARE MED ORTHO. > Nea International bv. More about Push

CARE MED ORTHO. > Nea International bv. More about Push > Nea International bv More about Push P.O. Box 05 699 ZN Maastricht-Airport The Netherlands T: + (0)4-407 9 0 www.push.eu info@push.eu CARE MED ORTHO care/med/ortho 5:45 h Getting back your active life

Více

Masáže Resort Green Valley

Masáže Resort Green Valley Masáže Resort Green Valley Základní popis nabízených masáží ZÁKLADNÍ POPIS NABÍZENÝCH MASÁŽÍ klasická relaxační, regenerační a sportovní masáž Je založena na tzv. švédské masáži. Využívá různé typy tření

Více

ABY NÁS ZÁDA NEBOLELA. 1. díl

ABY NÁS ZÁDA NEBOLELA. 1. díl ABY NÁS ZÁDA NEBOLELA Marta Benešová, lektorka sboru žen ČASPV Obrázky: Draha Horáková 1. díl Už v době, kdy se člověk naučil chodit vzpřímeně začal zřejmě velký problém se zády a s páteří, neboť vzpřímenou

Více

Trpíte defekty artikulární chrupavky? My máme řešení. ChondroFiller. Informace pro pacienty

Trpíte defekty artikulární chrupavky? My máme řešení. ChondroFiller. Informace pro pacienty Trpíte defekty artikulární chrupavky? My máme řešení. ChondroFiller Informace pro pacienty Vážený paciente, trpíte bolestmi kolenního, hlezenního nebo ramenního kloubu máte diagnostikovaný defekt kloubní

Více

Kosterní soustava I. - Kostra osová

Kosterní soustava I. - Kostra osová I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 2 Kosterní soustava I. - Kostra

Více

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ. Mgr. BARBORA KRAJSOVÁ Bc. MICHAELA DARSOVÁ

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ. Mgr. BARBORA KRAJSOVÁ Bc. MICHAELA DARSOVÁ KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ Mgr. BARBORA KRAJSOVÁ Bc. MICHAELA DARSOVÁ ÚVOD Vlivem nerovnoměrné zátěže pohybového aparátu vznikají u hokejistů svalové dysbalance a poruchy držení těla skolióza, bederní hyperlordóza,

Více

Akupuntura(akupresura) na cesty

Akupuntura(akupresura) na cesty Akupuntura(akupresura) na cesty 1. Základní body TS 4 v 1. meziprstním prostoru ve výši středu 1. záprstní kosti Ž 36 tři proporcionální cuny (palce) pod čéškou, jeden prst vně od hrany holenní kosti Bod

Více

Předmluva 11. 5 EBM a ortopedie / Jiří Gallo 45 5.1 Evidence-based" klinická praxe 45 5.2 Průnik EBM a ortopedie 46

Předmluva 11. 5 EBM a ortopedie / Jiří Gallo 45 5.1 Evidence-based klinická praxe 45 5.2 Průnik EBM a ortopedie 46 Obsah Předmluva 11 OBECNÁ ČÁST 1 Diagnostika nemocí pohybového aparátu / Jiří Gallo 15 1.1 Fáze diagnostického procesu 15 1.2 Obecné poznámky k diagnostice nemocí, poruch a vad pohybového ústrojí 15 1.3

Více

ŽS/18 Kompenzace pohybového zatížení

ŽS/18 Kompenzace pohybového zatížení Obsah: Kompenzační uvolňovací cvičení pro volejbal (KZ 1) Kompenzační protahovací cvičení pro volejbal (KZ 2) Kompenzační posilovací cvičení pro volejbal (KZ 3) 491 Kompenzační uvolňovací cvičení pro volejbal

Více

Doporučené cviky po svalových skupinách

Doporučené cviky po svalových skupinách Horní část těla prsní sval Dolní část těla lýtkové svaly - šíjové svaly (trapéz. sval) - svaly ramene - svaly paží a zápěstí - hamstringy (zadní str. st.) - dolní část trupu - quadriceps (přední strana

Více

Neurorehabilitace u vertebrogenních syndromů. MUDr. Martina Hoskovcová Mgr. Ota Gál Neurologická klinika 1.LF UK a VFN v Praze

Neurorehabilitace u vertebrogenních syndromů. MUDr. Martina Hoskovcová Mgr. Ota Gál Neurologická klinika 1.LF UK a VFN v Praze Neurorehabilitace u vertebrogenních syndromů MUDr. Martina Hoskovcová Mgr. Ota Gál Neurologická klinika 1.LF UK a VFN v Praze Rozdělení vertebrogenních bolestivých syndromů (VAS) 1. VAS = projev organického

Více

Marek Mechl. Radiologická klinika FN Brno-Bohunice

Marek Mechl. Radiologická klinika FN Brno-Bohunice Marek Mechl Radiologická klinika FN Brno-Bohunice rentgenový snímek kontrastní RTG metody CT MR Anatomie - obratle 33 ks tělo a oblouk - 2 pedikly - 2 laminy - 4 kloubní výběžky -22 příčnép výběžky - 1

Více

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava 1/7 3.2.11.5 Cíl charakterizovat druhy svalstva - popsat stavbu svalu - objasnit pojmy výživa a únava svalstva - chápat význam relaxace a tréninku - vyjmenovat nejznámější druhy svalstva - uvést úrazy,

Více

10 pravidel pro správné sezení

10 pravidel pro správné sezení Ergonomie sezení Řada z nás tráví v zaměstnání většinu pracovní doby vsedě. Připočteme-li navíc dobu strávenou vsedě u jídla, v dopravních prostředcích nebo televize, prosedíme neuvěřitelných 80 000 hodin

Více

10. lekce 1. KLOUBNÍ POHYBLIVOST

10. lekce 1. KLOUBNÍ POHYBLIVOST 10. lekce Tématický plán: Teorie - Kloubní pohyblivost, zásady a metody rozvoje. Strečink. Praxe - Kompenzační cvičení- program pro vadné držení těla. Lavičky. Doporučená literatura 1. KLOUBNÍ POHYBLIVOST

Více

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze pokračuje v Roce prevence

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze pokračuje v Roce prevence Všeobecná fakultní nemocnice v Praze pokračuje v Roce prevence Únorová akce upozornila: nesprávné provádění každodenních činností má za následek bolesti zad ZAČÍNÁ EPIDEMIE BOLESTÍ ZAD? Bolesti zad velmi

Více

Standard komplexní plicní rehabilitace u nemocných s CHOPN

Standard komplexní plicní rehabilitace u nemocných s CHOPN Standard komplexní plicní rehabilitace u nemocných s CHOPN Mgr. K. Neumannová, Ph.D. Katedra fyzioterapie a katedra přírodních věd v kinantropologii, FTK UP Plicní rehabilitace: definice ATS/ERS 2006 Plicní

Více

Vztah mezi základními polohami KLT, anatomickými vlastnostmi těla tanečníka a dechovými pohyby

Vztah mezi základními polohami KLT, anatomickými vlastnostmi těla tanečníka a dechovými pohyby JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Taneční pedagogika Vztah mezi základními polohami KLT, anatomickými vlastnostmi těla tanečníka a dechovými pohyby Diplomová práce Autor práce:

Více

1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)?

1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)? 1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)? 2. Epidemiologie 3. Jak se mozková příhoda projevuje? 4. Co dělat při podezření na mozkovou mrtvici? 5. Jak CMP diagnostikujeme? 6. Léčba 7. Následky

Více

Myologia. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Myologia. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Myologia Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Nauka o svalech (1) Svalstvo = aktivní pohybový aparát zabezpečení polohy těla a vnitřních orgánů činnost svalstva = hlavní zdroj tepla v těle MUSCULUS

Více

Garance nejvyššího plnění pro závažné úrazy

Garance nejvyššího plnění pro závažné úrazy Úrazové pojištění denního odškodného Garance pro závažné úrazy 30. 8. 2013 S pojištěním od nemusíte sledovat, kdo nabízí vyšší. Díky garanci pro závažné úrazy u denního odškodného máte jistotu, že při

Více

Kineziologie-ontogeneze a klíčová stádia. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Kineziologie-ontogeneze a klíčová stádia. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Kineziologie-ontogeneze a klíčová stádia Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Klíčová stadia Embryonální vývoj ovlivnění pohybem matky (přetěžování x úrazy), stresové situace Novorozenec pohybové automatismy

Více

Jak podpořit naši stabilitu, PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak podpořit naši stabilitu, PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak podpořit naši stabilitu, rovnováhu PaedDr. Mgr. Hana Čechová OSNOVA 1. Rovnováha, stabilita 2. Poruchy rovnováhy 3. Rovnovážný systém 4. Projevy poruchy rovnováhy 5. Co může způsobit poruchu rovnováhy

Více

Fyzikální terapie. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. září 2010 Bc.

Fyzikální terapie. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. září 2010 Bc. Fyzikální terapie Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje září 2010 Bc. Zouharová Klára Fyzikální terapie využívá různé druhy energie (umělé,

Více

Soubor kompenzačních cvičení

Soubor kompenzačních cvičení Soubor kompenzačních cvičení součást přípravy každého sportovce - silné a protažené svaly - rovnováha - pohyb, jako dárek pro každý den - způsob, jak mohu předcházet zranění soustředění plynulost kontrola

Více

Význam kostry. Mgr. Martina Březinová

Význam kostry. Mgr. Martina Březinová Identifikátor materiálu: EU 7-40 Přírodopis, 8.ročník Anotace Význam kostry Autor Mgr. Martina Březinová Jazyk Čeština Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Žáci určí, co je oporou lidského těla,

Více

Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno

Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno Definice Radikulopatie postižení míšního kořene Míšní kořeny 8 krčních kořenů, 12 hrudních kořenů, 5

Více

Strečink a cvičení s míčem

Strečink a cvičení s míčem Strečink a cvičení s míčem Strečink pro hráče ledního hokeje Strečink je účinná metoda pro zlepšení pohyblivosti svalů a vazivových tkání, snižuje riziko poranění, zmenšuje svalovou bolestivost po tréninku,

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury. FRAKTURY OLECRANON ULNAE A MOŽNOSTI POOPERAČNÍ REHABILITACE VE FYZIOTERAPII Bakalářská práce

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury. FRAKTURY OLECRANON ULNAE A MOŽNOSTI POOPERAČNÍ REHABILITACE VE FYZIOTERAPII Bakalářská práce Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury FRAKTURY OLECRANON ULNAE A MOŽNOSTI POOPERAČNÍ REHABILITACE VE FYZIOTERAPII Bakalářská práce Autor: Martin Brach, fyzioterapie Vedoucí práce: Doc.

Více

Daniela Stackeová. sportujeme BEZ BOLESTI

Daniela Stackeová. sportujeme BEZ BOLESTI síla kon ndi dice fitness s kondice fitness síla kondice fi ess síla kondice fitness síla ondice fitness síla kondice fit ss síla kondice fitness síla la kon Cvičení na Daniela Stackeová bolavá záda sportujeme

Více

ZVEDÁNÍ NOHOU NA BOKU

ZVEDÁNÍ NOHOU NA BOKU 98 POSILOVÁNÍ STŘEDU TĚLA ZVEDÁNÍ NOHOU NA BOKU CVIKY NA ZVÝŠENÍ SÍLY SVALŮ STŘEDU TĚLA Lehněte si na levý bok, pravou paži si položte pod hlavu a levou paži položte na pravé stehno. Nohy k sobě pevně

Více

ILEUS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

ILEUS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové ILEUS Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ileus Neprůchodnost střevní Porucha střevní pasáže Rozepnutí střevních kliček nad překážkou NPB Nemocný je ohrožen na životě, nutnost adekvátní léčby Ileus

Více

2. Cviky s činkami. Cviky na šíji a ramena. K 10: Tlak s jednoručními činkami v sedu

2. Cviky s činkami. Cviky na šíji a ramena. K 10: Tlak s jednoručními činkami v sedu Cviky na šíji a ramena 39 K 10: Tlak s jednoručními činkami v sedu ramenní svaly, především jejich boční část šíjové svaly a svaly zadní části paže Posaďte se vzpřímeně na židli. Paže zvedněte a ohněte

Více

Veterinární ortopedie zažívá, stejně jako většina jiných oborů veterinární

Veterinární ortopedie zažívá, stejně jako většina jiných oborů veterinární Co nového v ortopedii malých zvířat? Veterinární ortopedie zažívá, stejně jako většina jiných oborů veterinární medicíny v posledních letech, závratný rozvoj a to nejen v zahraničí, ale také u nás. V následujícím

Více

Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527

Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více