R o č n í k V ě s t n í k MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Částka 11 Vydáno: LISTOPAD 2004 Kč OBSAH

Transkript

1 R o č n í k 2004 V ě s n í k MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Čáska 11 Vydáno: LISTOPAD 2004 Kč OBSAH METODICKÁ OPATŘENÍ 11. Zajišění jednoného posupu při ověřování podmínek vzniku onemocnění po účely posuzování nemocí z povolání a ohožení nemocí z povolání s Měření mikoklimaických paameů pacovního posředí a vniřního posředí saveb s MĚŘENÍ MIKROKLIMATICKÝCH PARAMETRŮ PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ A VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB ZN.: HEM /4133 REF.: MUD. Bohuslav Málek, el linka 2964 Ing. Zuzana Mahauseová, el

2 K zajišění odboné pomoci ogánům ochany veřejného zdaví a jednoného posupu při měření mikoklimaických paameů vniřního posředí vydává hlavní hygienik ČR podle 80 ods. 1 písm. a) zákona č. 258/200 Sb., o ochaně veřejného zdaví a o změně někeých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, eno meodický návod: 1. Úvod Tao meodika nahazuje Sandadní meodiku vyšeření epelně vlhkosního mikoklimau uveřejněnou v příloze k Aca hygienica, epidemiologica e micobiologica č. 18/1977. Je zpacována v souladu s ČS EN ISO 7726/2002 Tepelné posředí, Přísoje a měření fyzikálních veličin a ČSN EN ISO 7730/1997 Míné epelné posředí, Sanovení ukazaelů PMV a PPD a popis podmínek epelné pohody. Meodika je učena k zajišění jednoného posupu při měřeních pováděných podle nařízení vlády č. 178/2001 Sb., keým se sanoví podmínky ochany zdaví zaměsnanců při páci, ve znění pozdějších předpisů, i všech pováděcích vyhlášek k zákonu č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve keých je řešeno vniřní posředí z hlediska uvedené poblemaiky. Meodika bude používána jako validovaný posup po sey B 4 Zjišťování a měření mikoklimaických paameů ve vniřním posředí saveb a H 5 Zjišťování a měření mikoklimaických paameů v pacovním posředí po účely auoizace podle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Předměem meodiky je objekivní sanovení fyzikálních veličin chaakeizujících epelněvlhkosní sav vniřního posředí budov. Jsou uvedeny podmínky a způsoby měření jednolivých veličin v pobyové zóně lidí a chaakeisiky vhodných měřicích přísojů. Uvedené veličiny spolu s epelnou bilancí člověka slouží ke sanovení epelné záěže, epelného komfou či diskomfou vniřního posředí budov. 2. Základní kiéia po vyhodnocení mikoklimaických paameů vniřního posředí Opeaivní eploa vzduchu o ( C) Výsledná eploa kulového eploměu g ( C) Relaivní vlhkos vzduchu h (%) Rychlos poudění vzduchu v a (m.s-1 ) 2.1 Měřené a sanovené veličiny Měřené a sanovené veličiny pořebné po vyhodnocení mikoklimaických paameů vniřního posředí a epelné záěže definované ve vzahu k člověku pohybujícímu se ve sledovaném posou : Teploa vzduchu a ( C) aké nazývaná suchá eploa, je eploa v okolí lidského ěla, měřená jakýmkoli eploním čidlem neovlivněným sáláním okolních ploch. Výsledná eploa g ( C) je eploa v okolí lidského ěla měřená kulovým eploměem, keá zahnuje vliv současného působení eploy vzduchu, eploy okolních ploch a ychlosi poudění vzduchu. Opeaivní eploa o ( C) je ovnoměná eploa uzavřené čené plochy, uvniř keé by člověk sdílel sáláním a pouděním sejně epla jako v posředí skuečném. Sanoví se

3 výpočem. Sřední adiační eploa ( C), aké nazývaná sřední eploa sálání ploch, je ovnoměná eploa okolních ploch, při níž se sdílí sáláním sejně epla jako ve skuečném heeogenním posředí. Měří se adiomey, nebo se vypočíá z výsledné eploy kulového eploměu a eploy vzduchu. Slouží jako jedna ze vsupních hodno po výpoče opeaivní eploy. Rovinná adiační eploa p ( C) aké nazývaná ovinná eploa sálání poilehlých ploch, je ovnoměná eploa okolních povchů, kde sálání na jedné saně malého ovinného pvku je sejné jako ve skuečném posředí. Popisuje sálání v jednom směu a slouží především ke sanovení asymeie eploy sálání v posou a k výpoču sřední eploy sálání ploch. Asymeie adiační eploy p ( C, K) aké nazývaná jako asymeie eploy sálání, je ozdíl mezi ovinnými eploami sálání dvou poilehlých ploch malého ovinného pvku. Inenzia sálání I (W.m -2 ) vyjádřená jako efekivní ok sdílený sáláním, popisuje výměnu epla sáláním mezi povchy (plochami) posou a lidským ělem. Koigovaná eploa koig ( C) je eploa vzduchu snížená vlivem poudění vzduchu, keá se užívá při hodnocení účinku věu na člověka na venkovních pacoviších. Povchová eploa s ( C) je eploa měřená na povchu ěles a savebních konsukcí konakním nebo bezkonakním způsobem. Relaivní vlhkos h (%) vyjadřuje supeň nasycení vzduchu vodními paami, definovaný poměem husoy vodní páy ve vzduchu a ve vlhkém vzduchu nasyceném vodní páou při sejné eploě a laku. Teploa mokého eploměu w ( C) nazývaná psychomeická, je eploa nuceně věaného vlhčeného eploního čidla používaná při sanovování elaivní vlhkosi vzduchu psychomeem. Teploa osného bodu d ( C) je eploa, při níž dochází k oosování povchů, zn. vlhký vzduch je ochlazen až na eplou, při níž se dosáhne savu syosi (elaivní vlhkos je 100%). Sanoví se z eploy a vlhkosi vzduchu z psychomeického diagamu nebo výpočem. Někeé v současnosi užívané přísoje přímo ukáží hodnou eploy osného bodu. Rychlos poudění vzduchu v a (m.s -1 ) je veličina chaakeizující pohyb vzduchu v posou, je učená svojí velikosí a směem poudění. Poože ychlos poudění vzduchu v posou značně kolísá, je nuné její změny vyjadřova sřední hodnoou za časovou jednoku a směodanou odchylkou.

4 2.2 Pojmy související s požadavky na mikoklimaické paamey po pořeby pováděcích předpisů k zákonu č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákonu č. 65/1965 Sb., zákoník páce, ve znění pozdějších předpisů Věání je řízená výměna znehodnoceného vzduchu ve vniřním posou za venkovní, zabezpečující dodžení přípusných expozičních limiů a nejvýše přípusných koncenací plynů, pa a kapalných nebo pevných aeosolů v pacovním posředí. Věání slouží i k úpavě mikoklimaických paameů posředí, ovlivňuje epelné zisky/záy objeku. Výměna vzduchu je výměna vniřního vzduchu za vzduch upavený, keý může bý směsí vzduchu venkovního a oběhového. Inenzia výměny vzduchu je podíl objemového půoku přiváděného vzduchu (venkovního i oběhového) a objemu věané mísnosi. Inenzia věání je podíl objemového půoku venkovního vzduchu a objemu věané mísnosi. Přiozené věání je výměna vzduchu vyvolaná ozdílem huso (eplo) vzduchu vně a uvniř objeku a působením věu. Nucené věání je výměna vzduchu docílená echnickým zařízením veniláoem. Tímo pojmem je označován nucený přívod a odvod vzduchu i věání kombinované, j. buď nucený přívod vzduchu a přiozený odvod, nebo přiozený přívod vzduchu a nucený odvod (odsávání) vzduchu. Přiváděný vzduch při nuceném věání bývá zpavidla čásečně upaven filace, ohřev. Odsávání je nucený odvod vzduchu z posou. Mísní odsávání je mísní odvod (odsávání) škodlivin v mísě jejich vzniku. Oběhový vzduch je čás odváděného vzduchu, keá se vací zpě do věaného posou, vzduch bývá věšinou znovu upavený (filovaný). Klimaizace je epelně vlhkosní úpava filovaného přiváděného venkovního i oběhového vzduchu. 3. Podmínky měření Volba mís měření je závislá na činnosi a pohybu osob; dopoučené výšky umísění snímacích čidel jsou uvedeny po úoveň hlavy, břicha a koníků člověka: po sedící osobu - 1,1; 0,6; 0,1 m po sojící osobu - 1,7; 1,1; 0,1 m Poče měřicích mís z hlediska veikálního ozložení mikoklimaických paameů je závislý na om, zda je možné posředí v blízkosi osoby považova za homogenní, nebo heeogenní. Jako homogenní posředí lze označi akové posředí, kde jsou v daném okamžiku odchylky jednolivých mikoklimaických veličin měřených v dopoučených výškách hlava-břichokoníky od jejich sřední hodnoy menší než ± 5 %. V homogenním posředí sačí jedno míso měření v posou ve výšce břicha sojící nebo sedící osoby. V posředí heeogenním (např. am, kde jsou zdoje sálavého epla nebo chladu, poměnlivé ychlosi poudění vzduchu apod.), nebo v případech, kdy sledovaná osoba pacuje na ůzných mísech, se musí měři na několika mísech v posou a ve všech řech výškách, j. v úovni hlavy, břicha a koníků. Z ako naměřených veličin po všechny ři

5 výšky se sanoví půměná hodnoa vzoec (1). V heeogenním posředí se výsledná eploa g měří vždy ve všech řech výškách. Teplou vzduchu a sačí ve věšině případů měři pouze ve výšce břicha (sálavé složky posředí, keé ovlivňují výslednou eplou, ovlivňují eplou vzduchu minimálně), sejně ak vlhkos vzduchu. Působení ozdílné ychlosi poudění vzduchu se pojeví na výsledné eploě. Pokud nepořebujeme zná jednolivé ychlosi poudění vzduchu po další výpočy nebo po posouzení lokálního diskomfou, sačí aké jedno měření ve výšce břicha zaměsnance. Sanovení půměných hodno eplo: Půměná hodnoa po výslednou eplou, nebo eplou sálání v daném okamžiku se učí ze vzahu hlava + 2 břicho + koníky φ = (1) 4 Poče měřicích mís z hlediska hoizonálního ozložení mikoklimaických paameů nebo změny činnosí zaměsnance je závislý na om, jak se mění mikoklimaické veličiny v blízkosi pohybující se osoby v půběhu dne. V pokazaelně sacionáním posředí, j. kde jsou v půběhu dne odchylky jednolivých mikoklimaických veličin od jejich sřední hodnoy menší než ± 5 %, sačí měři dvě hodiny s pavidelnými půlhodinovými odečy jednolivých veličin (espekova dobu usálení čidel). Pokud je posředí nesacionání, nebo pokud se osoba pohybuje na ůzných mísech, musí se mikoklimaické veličiny sledova ak, aby doba měření umožnila popsa měnící se mikoklimaické paamey během celé směny nebo doby pobyu osoby. Obvykle posačí měři v případě osmihodinové směny 6 hodin s odečy veličin nejdéle v hodinových inevalech, opimálně v půlhodinových inevalech. Přípusné epelné podmínky nebo dlouhodobě a kákodobě únosné doby páce se hodnoí: 1. Pomocí půměných hodno eplo za celou směnu - ve sacionáním posředí vždy a v posředí nesacionáním ehdy, jesliže se naměřené hodnoy po dobu vání celé směny pohybují v ozsahu hodno přípusných, nebo hodno neznamenajících po danou řídu páce omezení pacovní doby, nebo se pohybují v inevalu {časově vážený nebo aimeický půmě ± 20 %}. 2. V případě překočení přípusných eploních podmínek, nebo pohybují-li se naměřené hodnoy mimo ineval {časově vážený nebo aimeický půmě ± 20 %}, zn. zaměsnanec se pohybuje ve značně se lišících epelných podmínkách, nelze použí půmě všech hodno za celou směnu, ale půměují se jednolivé inevaly, ve keých jsou splněny podmínky bodu 1. Např. jesliže se zaměsnanec pohybuje 3 hod za směnu v posředí s výslednou eploou 40 C a zbyek směny ve 20 C, nelze z ěcho hodno uděla časově vážený ani aimeický půmě, ale je řeba hodnoi oba eploní inevaly samosaně a dobu překočení přípusných eploních podmínek je řeba poovna s dlouhodobě a kákodobě únosnou dobou páce za ěcho podmínek. Celkovou celosměnovou epelnou záěž je pak řeba zhodnoi na základě vypočíané podukce pou. Sejným způsobem je řeba zkonolova, zda při dvanácihodinové směně není překočena přípusná podukce pou, j. 4 liy pou za směnu. Pořebné epelné odpoy oděvů lze sanovi podle ČSN EN ISO Součásí měření mikoklimaických paameů vniřního posředí je měření eploy a vlhkosi venkovního posředí s popisem venkovní klimaické siuace (slunečno, zaaženo, ví...). Pořebujeme-li podle požadavků někeého předpisu povádě měření v zimním a lením období oku, měříme v zimě při eploách -10 až 0 C, v léě při eploách 25 až 30 C.

6 4. Meody měření a chaakeisika měřicích přísojů Jednolivé chaakeisiky měřicích přísojů z hlediska požadovaného měřicího ozsahu, přesnosi měření, doby usálení apod. jsou podobně uvedeny v ČSN EN ISO 7726 Tepelné posředí Přísoje a meody měření fyzikálních veličin. U všech přísojů, keé odpovídají požadavkům éo nomy je nuné dodže posupy dané výobcem. 4.1 Teploa vzduchu a Při měření eploy lze použí jakékoli eploní čidlo s požadovanou přesnosí měření ± 0,2 C. Musí bý bána v úvahu jeho epelná sevačnos, výslednou hodnou lze odečía až po usálení čidla. Je zapořebí sníži vliv okolní adiace na eploní čidlo, změřená hodnoa by pak neodpovídala skuečné eploě vzduchu, ale ležela by někde mezi eploou vzduchu a sřední adiační eploou. Po půběžná dlouhodobější měření (24 hod, ýden) se používají emogafy se zápisem půběhu sledovaných eplo, nebo daalogey s vyhodnocením na počíači. 4.2 Sřední adiační eploa Způsoby sanovení 1) Použiím kulového eploměu Po měření se používá kulový eplomě Venon nebo Venon-Jokl o půměu koule 150 nebo 100 mm, povch koule čeněný plech nebo čený polyuean. Doba usálení kulového eploměu je minu podle fyzikálních vlasnosí koule a podmínek posředí. Po velkou epelnou sevačnos není eno přísoj vhodný po měření v posředí s ychlými eploními změnami. Používá se buď v klasickém povedení, j. se uťovým eploměem, nebo s jakýmkoli eploním čidlem. Požadovaná přesnos měření: - po ozsah měření 0 až 50 C je ± 0,5 C - po ozsah měření -20 až 0 C je ± (0,5 + 0,01 g ) C Sřední adiační eploa se učí podle vzahu nebo = [( g + 273) 4 + 2, v 0,6 a ( g a )] 1/4 273 (2) kde g - výsledná eploa kulového eploměu φ 0,10 m ( C) a - eploa vzduchu ( C) v a - ychlos poudění vzduchu (m.s -1 ) = [( g + 273) 4 + 2, v 0,6 a ( g a )] 1/4 273 (3) kde g - výsledná eploa kulového eploměu φ 0,15 m ( C) 2) Po přímá měření slouží adiomey. Popis přísojů, způsoby měření a výpoče sřední eploy sálání ze změřených ovinných eplo sálání ploch jsou podobně popsány v ČSN EN ISO Opeaivní eploa Není veličinou změřenou, ale vypočíanou podle vzahu o = + A ( a ) (4)

7 kde a - eploa vzduchu ( C) půměná hodnoa za směnu nebo zvolený časový ineval - sřední adiační eploa ( C) půměná hodnoa za směnu nebo zvolený časový ineval A - koeficien, keý je funkcí ychlosi poudění vzduchu podle ab. 1 Tab.1: Závislos koeficienu A na ychlosi poudění vzduchu v a (m.s -1 ) 0,2 0,3 0,4 0,6 0,8 1,0 A (-) 0,50 0,53 0,60 0,65 0,70 0,75 Po ychlosi poudění vzduchu věší než 1,0 m.s -1 se koeficien A vypočíá podle vzahu A = 0,75. v 0,16 (5) Opeaivní eplou o lze za podmínky ychlosi poudění vzduchu v a < 0,2 m.s-1 přímo nahadi výslednou eploou kulového eploměu g. Je-li ozdíl mezi výslednou eploou kulového eploměu g a suchou eploou a menší než 1 C, lze jako výslednou eplou používa hodnou a ( C) naměřenou suchým eploměem. 4.4 Asymeie sřední adiační eploy Asymeie adiační eploy je jako ozdíl ovinných adiačních eplo p p dvou poilehlých ploch používána, jesliže sřední adiační eploa neposihne plně adiační eplou posou, např. když eploy poilehlých povchů v posou jsou značně ozdílné. Jako přísoje na měření éo veličiny jsou používány především adiomey. Podobný popis přísojů a způsob měření viz ČSN EN ISO Inenzia sálání Je veličinou používanou po měření a popis sálání přijímaného osobou v daném posou. Po přímá měření slouží adiomey. Inenziu sálání lze aké vypočía pomocí adiační eploy ze vzahu I = [( + 273) 4 8, ] / 17, (W.m -2 ) (6) za podmínky, že půměná eploa povchu lidského ěla je 32 C. Příklad: Při sálavém vyápění haly je výsledná eploa ve výšce hlavy pacovníka g = 27 C (měřeno kulovým eploměem Venon-Jokl, j. φ 100 mm), eploa vzduchu a = 18 C, ychlos poudění vzduchu v a = 0,25 m.s -1. Zkonoluje požadavek podle nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů inenzia osálání hlavy pacovníka nesmí bý věší než 200 W.m -2. Podle vzahu (1) je adiační eploa = 37 C, dosazením do vzahu (4) vychází inenzia sálání 33,9 W.m Povchová eploa Jde o eplou naměřenou na povchu ěles a savebních konsukcí eploměem se speciálně upaveným čidlem buď po konakní nebo bezkonakní měření. Konsukce konakních

8 eploměů musí bý aková, aby bylo co nejméně ovlivněno eploní pole v mísě měření. Při měření věších ploch je výslednou hodnoou měření plošně vážený půmě dle vzahu s = ( 1 A A n A n ) / A (7) kde A (m 2 ) - celý povch měřené plochy A 1, A 2 A n (m 2 ) - čási povchu A, ve keých jsou měřeny povchové eploy 1, 2... n Z bezdoykových eploměů se při měření savebních konsukcí nejvíce používají infačevené adiační přísoje, keé dávají okamžiý obaz eploních poměů na sledovaném povchu, odečené hodnoy jsou již hledanými eploami, půměnými po příslušný měřený povch. Povchová eploa je používána: - při hodnocení přípusných povchových eplo pevných maeiálů, s nimiž přichází kůže pacovníka do přímého syku, - po výpoče eploy sálání (výpoče uveden v ČSN EN ISO 7726), - po učení eploy podlahy. 4.7 Koigovaná eploa Jde o koekci eplo účinkem poudícího vzduchu, používanou na venkovních pacoviších a po páci v chladu. Převod eploy vzduchu na koigovanou eplou je uveden v čási E přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb. 4.8 Vlhkos vzduchu V našich podmínkách je zvykem používa jako vlhkosní kiéium elaivní vlhkos vzduchu. Je vyjádřená jako pomě laku vodní páy ve vzduchu ku laku vodní páy v nasyceném vzduchu, je udávána v %, nebo jako bezozměná veličina ve vau 0, xx. Používanými přísoji jsou - psychomey, kde se hodnoa elaivní vlhkosi získá z psychomeické abulky nebo diagamu na základě změřené suché eploy a a moké eploy w nuceně věaného mokého eploměu (Přílohy č.2 a 3); - kapaciní vlhkoměy na hodnou vlhkosi se převádí kolísání elekické kapaciy čidla; - hygomey, j. vlhkoměy založené na podloužení nebo defomaci oganického maeiálu, např. blánové a vlasové. Tyo vlhkoměy se musí časo kalibova a před měřením vždy povés egeneaci oganického maeiálu (čidlo zabali do vlhkého maeiálu). Požadovaná přesnos po ozsah měření % h je ± 5 %. Přísoje a meody měření i všech osaních vlhkosních veličin (absoluní vlhkos vyjádřená paciálním lakem vodní páy, měná vlhkos) jsou podobně popsány v ČSN EN ISO Rychlosi poudění vzduchu Rychlos poudění vzduchu v posou je nuno měři meodami, keé umožňují sanovi s dosaečnou přesnosí nízké ychlosi poudění 0,05 až 0,5 m.s -1. Poože pohyb vzduchu v posou je značně ubulenní a časově velmi poměnný, nelze k vyhodnocení použí okamžié změřené hodnoy, ale pouze sřední hodnoy za delší časový ineval minimálně 1 min., opimálně 3 min. Je řeba uváži cilivos čidla na smě poudění vzduchu. Dopoučovaná jsou všesměová čidla s kákou dobou usálení. Při použií směového čidla je

9 zapořebí měři ve směu, kde byly zjišěny nejvěší okamžié hodnoy. Je vhodné oo měření minimálně 3x opakova, aby se vyloučila chyba měření způsobená nespávným směem měření. K měření ychlosi poudění vzduchu se nejčasěji používají - všesměová čidla, např. anemome se zahřívanou kuličkou, emisoový anemome, laseový Doppleův anemome, ulazvukový anemome, - směová čidla, např. lopakové anemomey, anemome se žhaveným vláknem. Požadovaná přesnos měření ± 0,1 m.s -1, vhodná přesnos ± 0,05 m.s -1. Tam, kde jsou laboaoře zvyklé používa ke sanovení ychlosi poudění skleněné kaaeploměy, je o možné po posředí, kde plaí přibližná ovnos eplo a (zn. posředí bez znaelné adiace). Meodu měření ychlosi poudění vzduchu pomocí kaaeploměů si musí laboaoř sama validova. 5. Kalibace přísojů Všechny používané přísoje musí mí planou kalibaci. Poože nejsou sanovenými měřidly podle vyhlášky Minisesva půmyslu a obchodu č. 263/2000 Sb., keou se sanoví měřidla k povinnému ověřování, je v pavomoci každé laboaoře sanovi kalibační lhůy měřidel na základě vlasních zkušenosí s přihlédnuím k dopoučením výobců. 6. Pookol o měření Fomální sánka pookolu musí odpovída ČSN EN ISO/IEC 17025/2000, obecné požadavky na způsobilos zkušebních a kalibačních laboaoří a Auoizačnímu návodu AN 06/03. Pookol musí obsahova: - Název (Pookol o zkoušce č...). - Jednoznačnou idenifikaci pookolu na každé jeho sánce (číslo sany, celkový poče san). - Idenifikační údaje, podle keých lze pookol a jeho podklady v oganizaci snadno naléz, j. č. pookolu, č. objednávky, č. jednací apod. podle zvyklosí laboaoře. - Daum přijeí zakázky, daum a čas daum povedení zkoušky, daum vypacování, příp. odeslání pookolu. - Název a adesu zákazníka, účel měření. - Údaje o laboaoři a pacovnících povádějících měření, j. název a adesa laboaoře i mísa měření, kdo měřil, kdo schvaloval (jméno, funkci, podpis) apod. - Popis, podmínky a jasnou idenifikaci mís měření, příp. plánek měření, měřené a hodnocené veličiny, použié meody měření, dobu měření, venkovní klimaické podmínky a popis okolnosí, keé mohou ovlivňova vniřní podmínky (např. použié echnologie, způsob věání a vyápění včeně konkéních údajů o skuečném věání a vyápění během doby měření, apod.), popis činnosi a oděvu sledované osoby, podle čeho se získané výsledky hodnoí a další. - Údaje o použiých měřicích zařízeních. - Výsledky měření. Pokud je o vhodné po planos, hodnocení nebo inepeaci výsledků měření, nebo požaduje-li o zákazník, je řeba uvádě nejisoy výsledků měření. Posup sanovení je uveden v Auoizačním návodu AN 10/03 Odhad nejisoy výsledků fyzikálních měření vydaném SZÚ 2003 za účelem auoizace podle zákona č. 258/2000

10 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jesliže se odhad nejiso nepožaduje, vždy by se měla uvádě alespoň cilivos použiých přísojů po daný ozsah měření. - Hodnocení výsledků, příp. odbonou inepeaci v souladu s Auoizačním návodem AN 06/03. - Doložku o epodukovaelnosi pookolu. MUD. Michael Ví, Ph.D., v.. hlavní hygienik ČR a náměsek minisyně