e-makovice 6/2010 listopad 2010

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "e-makovice 6/2010 listopad 2010"

Transkript

1 listopad 2010 ÚVODNÍK DOPIS Můj dospělý bratr, otec tří malých dětí, je téměř dva roky po vážném úrazu mozku. Kvůli snad všem myslitelným komplikacím během akutní péče je nyní trvale uvázán na lůžko. Pokroky v jeho rehabilitaci jsou miniaturní a viditelné snad jen pro jeho rodinu. Lékaři obvykle krčí rameny a opakují mantru o tom, že: co se nestane do roka po úraze, už se nenapraví. Jenže, odkdy se počítá onen rok? Od pádu? Od poslední invazní operace? Těžko říct. A těžko říct, kam s takovým pacientem, u kterého neurologové říkají: My už nepomůžeme, je třeba intenzivně rehabilitovat. A rehabilitační odborníci říkají: Nejsme na takové pacienty zařízení. Hrůzná destince LDN uspíšila návrat domů. A také nás to podnítilo rozeslat několik dopisů, na které jsme obdrželi korektní odpovědi s jasným sdělením: následná péče je problém. Podpořili jsme tedy petici našeho sdružení CEREBRUM za zlepšení systému péče a rehabilitace občanů po poškození mozku. Dokud nebudou mít příslušná místa hmatatelné argumenty, kterými mohou být právě Vaše/naše podpisy, je sice krásné, ale možná marné, doufat v nápravu. Přeji, ať se se světem vyrovnáváte s dobrým skórem pro vás. A pokud Vám k tomu CEREBRUM pomáhá, tak nás to těší. Přejeme příjemné a užitečné čtení. PS: Zmiňovaná petice je přílohou tohoto čísla. Podepište ji i Vy. Každý podpis se počítá, děkujeme Vám za něj. Eva Měřínská, redaktorka OBSAH ZPRÁVY Z CEREBRA Dům hlav...2 Jaký byl rekondiční pobyt v Rynholci...3 Lacus Mortis pro CEREBRUM...4 Workshop Rehabilitace kognitivních funkcí...4 Poranění mozku, a co dál pro rodinné příslušníky...5 Projekt mezinárodní spolupráce...6 CEREBRUM VÁS ZVE Pozvánka na přednášku...8 PRO ODBORNÍKY Rodinní příslušníci osob po poranění mozku jako další a často zanedbávané oběti traumatu...8 Analýza dostupnosti péče o osoby po získaném poškození mozku ZAJÍMAVÉ KNIHY Poškození mozku, Ergoterapie PŘEDSTAVUJEME Komplexní domácí péče a rehabilitace u jedinců s poškozením mozku Rozhovor s Lenkou Dusilovou ČLÁNKY Handle program Rebox PRAKTICKÁ TEMATIKA Agrese, agresivita po poranění/poškození mozku... 19

2 ZPRÁVY Z CEREBRA DŮM HLAV V pátek uspořádalo sdružení CEREBRUM workshop Clubhouse model integrace lidí po poranění mozku z dánské a české perspektivy. Workshop se konal v krásných, byť poměrně studených, prostorách Starého purkrabství na Vyšehradě. Naše pozvání přijali 3 dánští kolegové z centra Hoved Huset, které úspěšně funguje jako komunitní pracovní centrum a pomáhá osobám, které utrpěly poškození mozku při návratu do pracovního života. Workshop zahájila ředitelka sdružení CEREBRUM, Marcela Janečková společně s místostarostkou Prahy 8, Mgr. Vladimírou Ludkovou, která se snaží podobné projekty podporovat. V průběhu dopoledne nám Ulla Hasling a Frederik Mellentin, zakládající členové centra Hoved Huset, podrobně představili jeho princip a fungování: lidé po poškození mozku se zde spolu s pracovníky starají o úkoly, které jsou spojeny s denním provozem, díky čemuž získávají schopnosti a dovednosti, které jsou potřeba jak v pracovním, tak v běžném životě. Tento model je založen na principu rovnosti, dobrovolnosti, účasti a spoluzodpovědnosti. Následoval neméně zajímavý příspěvek členky Bente Jensen, která utrpěla poškození mozku, ale díky Hoved Husetu se jí podařilo navrátit se do pracovního procesu. Blok prezentací uzavřela Tereza Žílová, koordinátorka rehabilitačního programu CEREBRA, která strávila týden na stáži v Hoved Husetu v Dánsku a mohla nám přiblížit toto centrum zase z českého pohledu. V odpolední praktické části jsme ve skupinách diskutovali nad otázkami, jaké výhody a nevýhody tento model má a zda je možné podobný projekt realizovat v České republice. Soustředění posluchači (zleva doprava: Frederik Mellentin, Vladimíra Ludková, Marcela Janečková, Ulla Hasling) Snažili jsme se také pojmenovat výzvy či překážky, které by takovýto projekt přinášel lidem po poranění mozku a jejich rodinám. Děkujeme všem účastníkům z řad našich klientů, jejich rodinných příslušníků, úředníků a odborníků za aktivní přístup. Výsledky z pracovní části a společné diskuse jsou pro nás velmi zajímavé a přínosné! Zaujala Vás myšlenka Clubhouse modelu? Měli byste zájem zapojit se do vybudování podobného centra v České republice? Chtěli byste se dozvědět více? Neváhejte nás kontaktovat na u nebo telefonním čísle Zajímají nás Vaše nápady, připomínky a názory, a zejména stojíme o Vaši aktivní účast při realizaci klubu pro osoby po poškození mozku. Stejně jako naši dánští kolegové i my budeme potřebovat Vaši pomoc, abychom společně mohli vytvořit projekt, kde se budeme setkávat, učit se od sebe navzájem, trénovat poškozené funkce mozku a najít si smysluplnou pracovní činnost. Dále vyhlašujeme soutěž o nejlepší název projektu: V Dánsku se výše popsaný projekt nazývá Hoved Huset, což doslovně znamená Dům hlav. Líbil by se Vám jiný název? Napadá Vás lepší název pro komunitní pracovní centrum? Pomozte nám vybrat nejlepší název projektu. Své nápady pište na 2

3 Workshop Clubhouse model se uskutečnil v rámci projektu Inkluze po poranění mozku, který je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. JAKÝ BYL REKONDIČNÍ POBYT V RYNHOLCI? Martin Kende V letošním roce jsme jako zatím každý rok vyrazili na takový cerebracký tábor do Rynholce. Na táboře byl v dětství asi každý, seznámili jsme se tam s novými kamarády, užili si společně stráveného času, na dobrém táboře jsme se i něco nového naučili a rodiče si od nás odpočinuly. Rekondiční pobyt s CEREBREM byl v některých aspektech podobný našim táborům z dětství, i když nabízel mnohem více a byl přizpůsoben našim potřebám, které máme po poranění mozku. Vše začalo ještě před samotným pobytem v Rynholci, kdy jsme se společně sešli, plánovali, co budeme vařit, kam chceme jet na výlety atd. Další setkání proběhlo už v Rynholci. Tam jsme se všichni sešli. Nejdříve jsme se rozdělili dle pokojíků a vybalili jsme si. Následovalo představování, přičemž každý o sobě chvíli mluvil. Následovalo plánování celého využití pobytu. Již v té chvíli bylo jasné, že nuda nebude. A v tomto duchu probíhal celý týden. Každé ráno byl kolem osmé budíček, následovala rozcvička a vždy dva z nás připravili snídani. Služba pak měla celý den na starost uklízení, pomoc s přípravou pomůcek a asistenci terapeutům. Cvičení nebylo jen ráno. Rehabilitace fyzických funkcí probíhala i v dopoledních a odpoledních blocích cvičili jsme za pomoci velkých míčů, overballů, rovnovážných podložek atd. Rehabilitační cvičení vedla terapeutka Eva s Katkou. Naštěstí bylo hezké počasí takže většinou se cvičilo venku. Každý z nás po pár dnech cítil, že celé tělo je pěkně protažené a lépe spolupracuje s mozkem. Trénink kognitivních funkcí byl důležitý. Seděli jsme u stolů a trénovali paměť, pozornost soustředěnost, ale také jsme například plánovali dovolenou, přestavbu bytu atd. Tím jsme trénovali exekutivní funkce, se kterými má mnoho z nás po poškození mozku obtíže. Zároveň jsme mluvili o různých kompenzačních pomůckách a strategiích, jak lépe fungovat v běžném životě jak si lépe a více pamatovat, jak se soustředit, jak zvládat organizaci věcí atd. Také jsme hráli různé hry, u kterých jsme se všichni dobře pobavili. Prima byly i výlety. Byli jsme na hiporehabilitaci, na Hamousově statku, na zámku Červený Újezd, ve vedlejší vesnici jsme si byli zahrát minigolf a na hradu Křivoklát jsme viděli show dravců. Navíc jsme měli naplánované plavání v Rakovníku a návštěvu muzea sportovních vozů v Lánech. Ale to jsme nestihli, tak třeba příště Každý den jsme chodili do místní restaurace na oběd. Občas jsme tam zašli i na večeři, ale většinou jsme si ji připravovali sami buď jsme grilovali nebo připravili obložené mísy. Vedle grilu jsme udělali i táborák. Najedli jsme se a dále jsme si povídali. Výlet na Hamousův statek 3

4 Spát se chodilo kolem desáté, ale pár lidí sedělo dále a končilo se kolem dvanácté. Stále jsme si měli co povídat a byli jsme rádi za společně strávený čas. Již nevím o čem dále psát, bylo to prostě moc hezké. Každý, kdo pracuje pro Cerebrum, byl velmi schopný a hodný. Všem se nám to moc líbilo, protože to samozřejmě velice pomáhá dostat se zpět. Už se těším na další pobyt, kde se opět všichni potkáme. Těšíme se všichni! LACUS MORTIS PRO CEREBRUM Informační stánek na akci Lacus Mortis v pátek na Letní scéně Vyšehradu se uskutečnila akce Lacus Mortis. Název zároveň označuje uměleckou skupinu, která zahrnuje básníky, hudebníky, herce, fotografy, malíře a další, kteří se rozhodli podporovat CEREBRUM a výtěžek z této akce nám celý věnovali. Od 15 hodin měli návštěvníci možnost si prohlédnout a odnést informační letáčky na stánku CEREBRA. Za CEREBRUM vystoupila v 16 hodin Tereza Žílová, koordinátorka poradenství, představila činnost sdružení a popřála všem pěkné zážitky. Moderátory a organizátory Lacus Mortis byli Daniel Burger a Honza Vališ. Počasí bylo nádherné až do 18 hodin. Pak náhle zapršelo, přesto však po vydatném půlhodinovém dešti program pokračoval. Marcela Janečková, ředitelka sdružení, představila ještě jednou CEREBRUM a v krátkosti vysvětlila problematiku poškození mozku a poděkovala organizátorům Lacus Mortis. Následovala dražba předmětů patřících účinkujícím umělcům. Program pokračoval až do 22.hodiny, kdy Marcela Janečková převzala peněžní dar od pánů Burgera a Vališe - bylo to celkem 4600,-Kč. Tuto částku použijeme na provoz poradenské linky a poradenského programu. Děkujeme a jsme rádi, že nám Lacus Mortis touto akcí pomohli, abychom my mohli pomáhat. WORKSHOP REHABILITACE KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ Dne se konal praktický workshop na téma Rehabilitace kognitivních funkcí. Na tomto workshopu vystoupili přední odborníci z Velké Británie, Kit Malia a Anne Brannagan, z naší partnerské organizace Brain Tree Training. Workshop se konal v rámci projektu Inkluze po poranění mozku a ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze. Cílem workshopu bylo seznámit účastníky s problematikou kognitivních funkcí (paměť, pozornost, chování atd.), s nejčastějšími případy jejich poškození a možnými způsoby rehabilitace nejen ve zdravotně sociálních službách, ale také v domácím prostředí. V programu dále vystoupili čeští odborníci zabávající se problematikou kognitivních funkcí: doc. PhDr. Marek Preiss, Ph.D., PhDr. Radka Čermáková, Mgr. Kateřina Svěcená a své osobní zkušenosti s problémy kognitivních funkcí představí člen a zaměstnanec CEREBRA Marek Poláček. Na workshopu byla slavnostně představena a pokřtěna publikace Jak provádět trénink kognitivních funkcí, kterou budeme zdarma distribuovat (objednávat můžete na ové adrese Tato publikace do hloubky pokrývá teoretickou i praktickou část problematiky rehabilitace kognitivních funkcí po poškození mozku a jako jedna z mála v České republice tak poskytuje cenné rady všem, kteří se potřebují v této problematice zorientovat a nalézt příklady 4

5 vhodných cvičení a postupů při jejich provádění s pacienty. Přestože je publikace poměrně obsáhlá, zůstává srozumitelná i širší zainteresované veřejnosti, a je proto vhodná nejen pro terapeuty, ale i pro pečující rodinné příslušníky. Velice si vážíme spolupráce s britskými experty Kitem Maliou a Anne Brannaganovou, kteří CEREBRU umožnili tuto publikaci přeložit a vydat v České republice bez nároku na jakýkoli honorář a zpřístupnili tím své znalosti a dlouholeté praktické zkušenosti také české veřejnosti. Projekt Inkluze po poranění mozku je financovaný z prostředků Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. PORANĚNÍ MOZKU, A CO DÁL PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY Sdružení CEREBRUM uspořádalo ve dnech víkendový workshop pro rodinné příslušníky, jehož cílem bylo blíže seznámit rodinné příslušníky s problematikou poškození mozku, naučit je, jak přistupovat k blízkému ve všech fázích po poškození mozku a umožnit účastníkům workshopu sdílet svoje radosti, starosti a zkušenosti. Mezi účastníky byli rodiny osob, které se aktuálně ocitají ve stavu změněného vědomí, ale také rodinní příslušníci, kteří pečují o své blízké již mnoho let a jejichž rehabilitační potenciál je již značně omezen. Na workshop přijeli účastníci z nejrůznějších krajů České republiky a kapacita workshopu byla krátce po uveřejnění pozvánky na workshop naplněna. Víkendový workshop zahájila Tereza Žílová, koordinátorka projektu, přednáškou Co je poranění mozku?. Účastníci byli seznámeni se základní terminologií, prevalencí a stupni závažnosti poškození mozku. Mluvilo se také o funkcích mozku, jeho jednotlivých centrech a nejčastějších následcích poškození mozku. V přednáškovém cyklu pokračovala Helena Dvořáková, zdravotní sestra ÚVN Praha a instruktorka bazální stimulace, která hovořila o programu kóma stimulace, včasné rehabilitaci a ošetřovatelské péči. Účastníci workshopu měli možnost vidět na ukázkách, jak stimulovat blízkého po poškození mozku. Následovaly přednášky věnující se rehabilitaci jednotlivých následků po poškození mozku zejména v kontextu rehabilitace v domácím rodinném prostředí. Přednáška Kateřiny Táborské, fyzioterapeutky KRL 1. LF UK a VFN, byla věnována rehabilitaci fyzických deficitů po poškození ochrnutí, spasticitě, koordinaci a rovnováze těla, nekontrolovatelným pohybům, třesu, bolestem zad atd. Následovala přednáška Slávky Škvarekové, psycholožky CEREBRA, spojená s praktickými ukázkami cvičení na téma Rehabilitace kognitivních funkcí. V rámci přednášky byly vysvětleny pojmy kognitivní funkce a účastníci se blíže seznámili s následky poškození mozku v oblasti paměti, pozornosti a exekutivních funkcí. Ke každé funkci se účastnící dozvěděli, jaké strategie pomáhají deficity v dané oblasti zvládat. V přednáškovém cyklu dále pokračovala Slávka Škvareková s přednáškou o poruchách chování a emocí po poranění mozku. Poruchy emocí a chování jsou častým následkem poranění mozku a pro rodiny často nejtěžším následkem, se kterým se po poškození mozku blízkého musejí vyrovnávat. Právě poruchy v této oblasti mají za následek stres, únavu, vyčerpanost a často i deprese členů rodiny. Přednáška obsahovala informace o následcích poranění mozku v oblasti chování a emocí a doporučení, jak tyto náročné situace zvládat. Cennou součástí workshopu byla i přítomnost Lenky Marečkové, ženy s vlastní 5

6 zkušeností poranění mozku, která mohla příklady z praxe doplnit o vlastní zkušeností. Atmosféra workshopu se během dne velice proměnila, z individuálních účastníků se stala skupina, která sdílela svoje emoce, zkušenosti, skupina se navzájem podporovala a do očí účastníků se alespoň na chvíli dostala naděje a tolik potřebná energie do dalších dní. Paní Marta k tomu dodala: Je dobré vidět, že v tom člověk není sám, že si můžeme vyměnit zkušenosti a získat nějaké informace. V tomto duchu probíhal i druhý přednáškový den, který započal přednáškou Moniky Kohoutové, ergoterapeutky a sociální pracovnice, která mluvila o nácviku běžných denních činností v domácnostech osob po poškození mozku, rehabilitačních metodách, o výběru a nároku na kompenzační pomůcky. Součástí přednášky byla i ukázka kompenzačních pomůcek, které pomáhají lidem k větší soběstačnosti. Následovala přednáška Jany Matajsové, sociální pracovnice z odboru sociální péče Mělník, která se zaměřila na dávky sociálního zabezpečení, které mohou osoby po poškození mozku a jejich rodiny nárokovat. Účastníci workshopu se nejčastěji dotazovali na podmínky nároku na dávky sociálního zabezpečení, kde o dávky žádat, jak se odvolávat atd. Hovořilo se také o finančním odškodnění na zdraví a náhradách škody při pracovních úrazech. V přednáškovém cyklu pokračovala Tereza Žílová, koordinátorka projektu, jejíž přednáška se věnovala nejobvyklejším způsobům péče o pacienty po poškození mozku v porovnání s ideálním systémem péče, hovořila také o principech neurorehabilitace se zaměřením na multidisciplinární neurorehabilitační tým. Přednášející představila seznam sociálních a zdravotních služeb, které jsou v České republice určeny osobám po poškození mozku a jejich rodinám. Další přednáška Slávky Škvarekové, psycholožky CEREBRA, se zaměřovala na vliv poranění mozku na rodinu, jaké může mít poranění mozku vliv na vztahy mezi partnery, vliv poranění rodiče na děti atd. Přednáška vyvolala silné emoce a diskusi. Na závěr si účastníci vyzkoušeli protistresovou relaxaci a bylo jim doporučeno věnovat se i svým potřebám a psychické pohodě. Mezi účastníky vzniklo zvláštní propojení, které bylo zřetelné z jejich reakcí a vzájemné komunikace. Kromě informací, které účastníci na workshopu získali, si rodinní příslušníci odnesli pocit, že nejsou v podobně situaci sami, že jejich v tuto chvíli těžká situace se může proměnit a jejich blízcí se mohou opět integrovat do běžného života. Workshop byl účastníky velice pozitivně hodnocen, pan Martin k tomu dodává: Za celou dobu našeho boje jsem se setkal s tak vstřícným přístupem, informovaností a lidskostí, čehož si nesmírně vážím a z celého srdce děkuji. PROJEKT MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Již rok probíhá v CEREBRU mezinárodní projekt Inkluze po poranění mozku, jehož hlavním cílem je popsat největší nedostatky a problémy v systému péče a rehabilitace pro osoby po poškození mozku v ČR. Díky spolupráci se zahraničními odborníky a partnerskými organizacemi se k nám snažíme přinést dobré příklady z evropských zemí a navrhnout systémové změny pro zlepšení situace v ČR. V průběhu projektu jsme se zúčastnili zahraničních stáží v dánském centru Hoved Huset a v britské organizaci Headway. V květnu se konal workshop na téma Clubhouse model - integrace lidí po poranění mozku z dánské a české perspektivy, kterého se zúčastnili jak odborníci, tak i klienti CEREBRA a jejich rodinní příslušníci (viz článek Dům Hlav), v září jsme uspořádali velmi úspěšný praktický workshop na téma Rehabilitace kognitivních funkcí, na kterém byla slavnostně představena a pokřtěna kniha Jak provádět trénink kognitivních funkcí (více v článku Workshop Rehabilitace kognitivních funkcí). 6

7 Průběžně pracujeme na vytvoření webového portálu který bude sloužit jako zdroj informací pro osoby po poranění mozku a jejich rodinné příslušníky ale i pro širší veřejnost. Na webovém portálu bude také umístěna interaktivní mapa služeb ČR, ve které bude možné vyhledávat na základě kategorií či místní dostupnosti. Během letošního roku jsme provedli dvě výzkumná šetření: Potřeby rodinných příslušníků, Analýza dostupnosti služeb v ČR (více v samostatných článcích) a pokračujeme v tvorbě případové studie, která hodnotí ekonomické a sociální dopady poranění mozku na české rodiny. prezentovat fungování systému péče o osoby po poranění mozku v jejich zemích. Výstupem celého projektu bude dokument shrnující doporučení a návrhy změn v systému péče o osoby po poranění mozku, který bude prezentován na závěrečné konferenci na jaře příštího roku. Projekt Inkluze po poranění mozku je financovaný z prostředků Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Dále se nám podařilo navázat spolupráci s odborníky, kteří se zapojili do práce na analýze současné situace a na tvorbě doporučení a systémových změn. Tito členové expertního týmu se setkávají na panelových diskusích u kulatých stolů společně s odborníky z oblasti zdravotnictví, zdravotně-sociálních a sociálních věcí a také se zástupci pacientů a rodin osob po poškození mozku. O prvním kulatém stole jsme Vás informovali v minulém čísle, druhý se konal 1. června 2010 v Senátu Parlamentu PS ČR a jeho tématem bylo zajištění návaznosti péče a rehabilitace, a její podmínění nejen specifiky poškození mozku, ale především funkčním stavem pacienta. V nadcházejícím období nás čekají další pracovní setkání s odborníky u kulatých stolů, které se budou konat v Poslanecké Sněmovně ČR Na kulaté stoly chceme pozvat vybrané zástupce zdravotních a sociálních výborů Senátu i Poslanecké Sněmovny Pralamentu ČR, stejně jako čelní představitele jednotlivých kompetentních ministerstev. Workshop Clubhouse model V listopadu 2011 se bude konat druhý mezinárodní workshop, na kterém budeme prezentovat výstupy a rozpracované kapitoly systémových doporučení širší odborné veřejnosti s možností se k nim odborně vyjádřit či podílet se na jejich možné realizaci v budoucnu. Workshopu se zúčastní také zahraniční experti, kteří budou 7

8 CEREBRUM VÁS ZVE PRO ODBORNÍKY POZVÁNKA NA PŘEDNÁŠKU JAK TRÉNOVAT PAMĚŤ A POZORNOST PROSTŘEDNICTVÍM POČÍTAČOVÝCH PRO- GRAMŮ? CEREBRUM Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin srdečně zve všechny zájemce na přednášku Jak trénovat paměť a pozornost prostřednictvím počítačových programů?. Na přednášce se dozvíte základní informace o fungování pozornosti a paměti, částech mozku, které se na nich podílejí, a nejčastějších poruchách. Dále se budeme zabývat možnostmi trénování paměti a pozornosti, zejména pomocí počítačových programů. Součástí přednášky bude i ukázka tréninkového programu NEUROP 2. Přednáší: PhDr. Alice Pulkrábková Termín konání přednášky: od 17:00 hodin Místo konání: Křižíkova 56/75A, Praha 8 Registrujte se prosím do na tel.č nebo na u: Více informací naleznete na: RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI OSOB PO PORANĚNÍ MOZKU JAKO DALŠÍ A ČASTO ZANEDBÁVANÉ OBĚTI TRAUMATU Anotace Studie je výsledkem kvalitativního šetření rodin, jejichž člen utrpěl poranění mozku. Právě tito rodinní příslušníci totiž bývají opomíjenou složkou procesu zdravotní a sociální péče o osoby po poranění mozku. Výzkum si proto kladl za cíl odpovědět na otázku, jaký vliv má poranění mozku na pečující a na uspokojování jejich potřeb. Svým zaměřením rozkryl různé aspekty jejich nastalé životní situace dopad na jejich psychický stav, pracovní život, partnerské a jiné rodinné vztahy. Metodologický postup Samotný výzkum, při kterém bylo zjišťováno, jak poranění mozku blízkého ovlivňuje životy rodinných příslušníků, byl realizován v období od ledna do března 2010 v rámci projektu Inkluze po poranění mozku, financovaného z prostředků ESF OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Sledovali jsme, jaké změny se v životě osob po poranění mozku a jejich pečujících odehrávají, jaké mají rodinní příslušníci potřeby a nakolik jsou tyto potřeby uspokojovány. Cílem výzkumu bylo získat odpověď na otázku: Jaký vliv má poranění mozku na pečující a uspokojování jejich potřeb? Vzhledem k této výzkumné otázce a stanovenému cíli jsme použili metodu kvalitativního výzkumu, který byl realizován na principu analýzy zakotvené teorie (grounded theory), a jako nástroj sběru dat jsme využili polostrukturované rozhovory. Pro výběr informantů byla zvolena následující kritéria: rodinní příslušníci museli žít s osobou po poranění mozku ve společné domácnosti, poranění mozku se událo před více než jedním rokem, výzkumu se účastnili minimálně dva rodinní příslušníci, ideálně pak celá rodina. Výběr respondentů pak musel odpovídat statistickému 8

9 zastoupení mužů a žen po poranění mozku (2 rodiny pečující o ženy, 4 o muže), respondenti byli z různých krajů ČR, a to kvůli reliabilitě výzkumu. Na základě stanovených kritérií jsem do výzkumného vzorku zahrnula šest rodin - rozhovory jsme uskutečnili s devatenácti členy těchto rodin z různých krajů České republiky (čtyři matky, tři otcové, jeden nevlastní otec, dvě manželky, jedna partnerka, jeden syn, tři dcery, dvě sestry, jeden bratr a jedna babička). Vliv poranění mozku na rodinné příslušníky Psychosociální změny a zdravotní obtíže Všichni informanti se shodovali v tom, že jejich blízcí po poškození mozku jsou nyní jiní, než bývali před úrazem změny se projevily zejména ve fyzické a kognitivní oblasti, ale i v chování a prožívání. To se projevovalo především v obtížích s pamětí, s odhadem, se schopností věci rozhodnout, naplánovat a zrealizovat. Na co přitom informanti upozorňovali nejčastěji, byly změny v chování a prožívání, rodinní příslušníci mluvili o zvýšené agresivitě, vznětlivosti, náladovosti, apatii a emoční zploštělosti: Je agresivnější, když teda se o něčem bavíme a nemůžeme se shodnout, tak hned na mě vyjede. (RESP) Dané události a tyto změny jednání a chování u osob po poranění mozku vyvolaly u řady pečujících zhoršení jejich zdravotního stavu, což připisovali nastalým změnám u svého blízkého. Zhoršení fyzického zdraví pečujících úzce souviselo a vzájemně ovlivňovalo psychickou (ne)pohodu blízkých. Všichni informanti mluvili o stresu, smutku, úzkosti, napětí a nervozitě. Tyto pocity byly u většiny z nich nejsilnější v prvních měsících po úrazu hlavy, kdy se dozvěděli, že jejich blízký utrpěl poškození mozku, pobývá v nemocnici a prognóza jeho zdravotního stavu není dobrá. Navíc v té době ještě museli někteří rodinní příslušníci chodit do zaměstnání, věnovat se domácnosti a ostatním členům rodiny a cítili se bezmocní, protože nevěděli, jak se stav blízkého bude vyvíjet. Dvě informantky byly dokonce krátkodobě hospitalizovány v psychiatrické léčebně, jiné dvě informantky i několik let po úrazu hlavy člena rodiny berou antidepresiva. Já už jsem to loni neudržela, tak jsem byla na psychiatrické léčebně, byla jsem teda na takovým oddělení, kde to opravdu bylo taková pohoda...abych se trochu srovnala. (RESP) Tyto psychické obtíže souvisely s vyčerpaností, která se odvíjela zejména od délky péče, závažnosti následků poškození mozku, věku pečujících, pohlaví, frustrační tolerance a dostupnosti podpůrných mechanismů. Ženy byly péčí více vyčerpané, nejvyčerpanější byly matky dětí po poranění mozku. A za těch 7 let jsme opravdu hodně unavený všichni, jak ty děti, tak já a mně už taky není 20 a je to opravdu náročný, jak psychicky, tak fyzicky. (RESP) U informantů se postupně rozkryly i jiné pocity jako osamělost, strach či sebeomezování. Ztráta zaměstnání Vzhledem k náročnosti péče o blízkého po poranění mozku a nutnosti alespoň v prvních měsících každodenní přítomnosti příbuzných ve zdravotnickém zařízení se řadě informantů v produktivním věku změnil život i v pracovní oblasti. Takže (zaměstnavatel) mi pak za to sebral nějaký dovolený a začalo se to prohlubovat a nakonec jsem byl nucen odejít. (RESP) V souvislosti se ztrátou či nutností změny zaměstnání se pečující následně často potýkali a potýkají i s nedostatkem finančních prostředků. Změna vztahů pečujícího a blízkého s poraněním mozku V důsledku mnoha změn v životě, které poškození mozku přináší, se změnily i vztahy mezi členy rodiny. Polovina informantů mluvila o zhoršení vztahů a oddálení se, jako rodina podle nich nedrží tolik při sobě a dochází častěji k hádkám. Naopak 9

10 pět informantů popsalo rodinné vztahy jako pevnější a utuženější. Partnerské vztahy se ve všech případech kvalitativně změnily. Některé partnerské vztahy s muži po poškození mozku se zcela rozpadly, dvěma manželkám mužů po poškození mozku chyběl skutečný partnerský život včetně fyzické blízkosti. Všechny tyto partnerky přitom musely změnit své role z matky se stala matka i otec zároveň, z ženy, která se nechala ve vztahu spíše vést, se stal vůdčí typ, a další informantka musela převzít některé tzv. mužské role jako opravy bytu atd. Zdravotnická péče a přístup k nemocnému Zjišťování spokojenosti s nemocniční péčí, s informovaností, návazností služeb a dostupností zdravotně sociálních služeb nebylo cílem mého výzkumu, přesto se většina informantů k těmto oblastem vyjadřovala. Po úrazu se rodinní příslušníci často dozvídali katastrofické prognózy o zdravotním stavu a následcích poškození mozku. Často jim lékaři sdělovali, že jejich blízký buď nepřežije, nebo bude upoután na vozík, bude se chovat patologicky atd. Víceméně naznačovali i darování orgánů, a to je docela teda rozčílilo, protože ještě ani nevěděli, jestli bude žít, nebo nebude a už prostě přišli s tímhle. (RESP) Jiní pečující se při lékařské rehabilitaci setkali s tím, že dle jejich slov zdravotnický personál zanedbal důležitá vyšetření, podcenil stav pacienta, zdravotnický personál neměl na pacienta dostatek času a přístup k pacientovi nebyl důstojný. Tyto rodiny následně zajistily převoz svých blízkých do jiných nemocnic, kde byly s péčí velice spokojeny. Doktor nám tvrdil, že tam máme chodit, že na něj máme mluvit, takže tady nám vycházeli vstříc opravdu perfektně. (RESP) Pečující hovořili také o rehabilitační péči, na oddělení ARO a oddělení neurologie docházela v některých případech rehabilitační sestra nebo fyzioterapeutka, která s člověkem po poškození mozku rehabilitovala. Rodiny byly ale ve většině případů s rehabilitací na oddělení neurologie nespokojené, některé rodiny mluvily o horším zázemí a rehabilitaci zaměřené pouze na fyzioterapii. Ani aplikace bazální stimulace 1 nebyla dle slov informantů častá. Většina sledovaných osob po poranění mozku byla minimálně jednou v některém z rehabilitačních ústavů. Někteří informanti vyjadřovali spokojenost s intenzitou rehabilitace a odborností pracovníků; jiní s péčí v rehabilitačním ústavu spokojeni nebyli, protože se jim podle jejich slov zdálo, že ústavní podmínky nebyly přizpůsobené pacientům, kteří nejsou dostatečně soběstační. Navíc si rodiny stěžovaly na nekvalitní informovanost a edukovanost zdravotního personálu. (Doktor) s náma mohl promluvit někde vedle, protože my jsme s ním kolikrát taky chtěli mluvit, jak se teď k tomu klukovi máme postavit, že je takovej, nevíme co jestli vůbec myslí nebo co prožívá nebo nás teďko vnímá, takže to jsme z nich taky museli relativně tahat, což si myslím, že by mělo být spíš automatický. (RESP) I když byla většina informantů s rehabilitací v rehabilitačních ústavech spokojena, stěžovali si na dlouhé čekací lhůty, plnou kapacitu ústavů, nedostatek soukromí na pokojích, nemožnost využívat rehabilitační ústavy několikrát do roka a vzdálenost od domova. 2 Po propuštění blízkých z nemocničního prostředí rodinní příslušníci nebyli spokojeni ani s dostupností rehabilitace a zdravotně sociálních služeb. Většina informantů se shodla na tom, že rehabilitace po propuštění z nemocničního zařízení je nedostatečná. Všechny rodiny se obecně shodovaly v tom, že po propuštění svých blízkých z nemocnice, 1 Bazální stimulace je vědecký pedagogicko-ošetřovatelský koncept podporující vnímání, komunikaci a pohybové schopnosti člověka (http://www.bazalni-stimulace.cz/). 2 Kromě rehabilitačních ústavů byli dva nemocní po poškození mozku umístěni na určitou dobu v léčebně dlouhodobě nemocných. Obě rodiny nebyly s péčí a intenzitou rehabilitace spokojeny. Nejvíce rodinným příslušníkům vadilo, že tam jejich blízký neměl potřebné soukromí, že na pokojích byl se starými, mnohdy umírajícími lidmi, prostředí léčebny nebylo příjemné a že se rehabilitace zaměřovala jen na fyzioterapii. 10

11 rehabilitačních ústavů či klinik rehabilitačního lékařství nastane jisté vakuum. Ambulantní služby jsou nedostupné, následná rehabilitace chybí, psychologů věnujících se problematice poranění mozku je nedostatek, služby jako respitní péče, osobní asistence a pomoc v domácí péči nefungují. Význam potřeby další návazné péče vyjadřuje jeden z informátorů: Po tom propuštění tam chybí nějaký častější kontakt s někým, třeba s neurologem nebo psychiatrem, psychologem, něco takového. (RESP) Potřeby pečujících rodinných příslušníků Z výpovědí informantů taktéž vzešly konkrétní potřeby rodinných příslušníků, které by dle přání pečujících měly být saturovány. Jednalo se o psychologické poradenství, pomoc v domácí péči, respitní péči, potřebu sdílení s lidmi v podobné životní situaci, edukace či asistence pedagoga a v neposlední řadě pečující vyjadřovali potřebu intenzivní rehabilitace. Tyto potřeby nebyly u většiny rodinných příslušníků uspokojeny a z rozhovorů bylo zřejmé, že jejich uvedení do praxe by výrazně usnadnilo pečujícím jejich nelehkou úlohu. Shrnutí výsledků šetření Výsledky výzkumu, které jsem právě představila, ukázaly, že poškození mozku blízkého ovlivňuje v mnoha aspektech životy rodinných příslušníků. Životní změny přináší už jen fakt, že všichni rodinní příslušníci pociťovali výrazné změny u svých blízkých po poškození mozku. Ač všechny osoby po poškození mozku měly větší či menší fyzické deficity, rodinní příslušníci nejvíce hovořili o změnách v chování, prožívání a kognitivní oblasti. Poškození mozku blízkého mělo vliv na zdravotní stav pečujících a jejich psychickou (ne)pohodu. Všichni informanti mluvili o stresu, smutku, úzkosti, napětí a o nervozitě ve spojitosti s poškozením mozku. I to souvisí s vyčerpaností, kterou jsem u těchto rodin vnímala. Vzhledem k náročnosti péče o blízkého a nutnosti alespoň v prvních měsících každodenního dojíždění do zdravotnických zařízení se změnila pracovní pozice pečujících z práce buď odešli, byli propuštěni aj. Vzhledem k nastalé situaci si některé z dotazovaných rodin stěžovaly na nedostatek finančních prostředků. Kromě nedostatku financí rodinní příslušníci vyjadřovali pocity osamělosti, strachu a omezení v souvislosti s péčí o osobu po poškození mozku. I vztahy mezi členy rodiny se v důsledku poranění mozku změnily. Někteří vyprávěli o zhoršení vztahů a oddálení se, zatímco jiní popisovali rodinné vztahy jako pevnější. Ač jsem se ve výzkumném šetření primárně nevěnovala spokojenosti se zdravotně sociální péčí, úroveň jejího poskytování a dostupnosti značně ovlivnila vnímání a potřeby pečujících. I když někteří pečující vyjadřovali spokojenost se zdravotně sociální péčí, přesto převažovaly spíše výtky absence zdravotně sociálních služeb, následná rehabilitace a dostupnost psychologa. Většina rodin mluvila o nedostatečné informovanosti při propouštění blízkého z nemocničního zařízení, nedostatečné edukaci, jak přistupovat k blízkému nebo jak s blízkým v domácím prostředí rehabilitovat funkce narušené poškozením mozku. Pečující mluvili i o potřebě informování, co se nároků a možností po poranění mozku týče, a o potřebě podpory s vyřizováním dávek. Možným ulehčením dané životní situace by pro pečující bylo, kdyby mohli využít respitní péče, pomoci v domácí péči a kdyby systém péče o lidi po poškození mozku byl lépe systematizován a dané služby tak na sebe navazovaly. To byly nejčastější potřeby, které rodinní příslušníci vyjadřovali, bohužel ve většině případů nebyly uspokojené. Mgr. Tereza Žílová CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin 11

12 ANALÝZA DOSTUPNOSTI PÉČE O OSOBY PO ZÍSKANÉM POŠKOZENÍ MOZKU Výzkum Analýzy dostupnosti péče o osoby po získaném poškození mozku byl součástí projektu Přenosu dobré praxe a zkušeností v sociálním začleňování osob po poranění mozku, který v současné době CEREBRUM realizuje. Vzhledem ke svým specifikám a rozsahu byl výzkum realizován ve dvou po sobě jdoucích fázích. První fáze výzkumu proběhla metodou dotazníkového šetření v průběhu měsíců ledna až března V této fázi výzkumu jsme pozornost zaměřili na názory tzv. opinion leaders, které jsme dle jejich profesního zaměření a především pak kvůli cílům výzkumu rozdělili do dvou dotazovaných skupin. Prvními dotazovanými byli odborníci - lékaři. Ti byli z pohledu fáze péče o osoby po získaném poškození mozku rozděleni do dvou segmentů akutní (zástupci ARO, JIP, neurochirurgie) a postakutní péče (rehabilitační oddělení, LDN, OCHRIP, DIOP). Druhou dotazovanou skupinou byli zástupci z řad odborníků na sociální a zdravotní služby jednotlivých regionů (v tomto případě obcí s rozšířenou působností). Další fází výzkumu bylo telefonické obvolávání sociálních a zdravotních služeb. Vzhledem k rozsahu výzkumu byla tato metoda sběru dat doplněna o dotazování online metodou. Celkově bylo telefonicky (případně em či online dotazníkem) oddotazováno 1236 služeb. V současné době se výsledky výzkumu transformují do mapy sociálních a zdravotních služeb, které již brzy naleznete na našich webových stránkách Z hlediska potřeb výzkumu bylo praktické rozdělit zkoumané skupiny služeb poskytovaných osobám po poškození mozku do dvou celků, a to na služby specializované na osoby po poškození mozku a služby obecně pro zdravotně postižené. Do této skupiny služeb jsou osoby po poškození mozku zahrnuty buď kvůli jiným kritériím, než je diagnóza poškození mozku (např. služby osobní asistence či HOME CARE), nebo v důsledku toho, že požadovaná specializovaná služba pro osoby po poranění mozku tohoto typu v ČR neexistuje, a lidé tak musí vyžívat stávající, pro osoby po PM vždy ne zcela vhodné (např. LDN). na lidi po poškození mozku se nespecializujeme, ale víte, jak to chodí pro ně tu nic moc takovýho není někdy se s nimi prostě potkáme a pak s nimi i pracujeme Mezi nejdostupnější sociální služby určené zdravotně postiženým osobám, které mezi své klienty přijímají i osoby po získaném poškození mozku, patří služby osobní asistence, odborného sociálního poradenství, denní stacionáře a služby sociální rehabilitace. Nejméně zastoupené (znovu je potřeba si uvědomit, že jde o služby určené všem zdravotně postiženým) jsou týdenní stacionáře, sociálně aktivizační služby a služba podpory samostatného bydlení. Pokud však chceme posuzovat sociální služby, které jsou určeny jen a pouze osobám po získaném poškození mozku, docházíme ke smutnému závěru, že některé sociální služby zcela chybí a pokud existují, dají se doslova spočítat na prstech jedné ruky. Služby, které jsou svou cílovou skupinou určeny pro osoby po poškození mozku, jsou nejčastěji služby odborného sociálního poradenství a služby sociální rehabilitace. Zcela chybí služby osobní asistence, podpory samostatného bydlení, odlehčovací služby, služby denních a týdenních stacionářů. Mezi zdravotní služby určené osobám po získaném poškození mozku nejčastěji patří léčebny dlouhodobě nemocných, dále také služby ergoterapie a logopedie, nově vznikají také iktová a komplexní cerebrovaskulární centra. Naopak, nejméně jsou zastoupeny služby rehabilitačních center, zařízení OCHRIP, DIOP, na úplném chvostu jsou služby psychologické pomoci. Služby určené osobám po poškození mozku jsou charakteristické značnou regionální disproporcí, nejvíce jsou zastoupeny v Praze a Středočeském kraji, naopak často absentují například v kraji 12

13 Karlovarském a Zlínském. Lidé z těchto regionů jsou nuceni dojíždět několik stovek kilometrů tam, kde potřebné služby existují. S tímto fenoménem pacientské turistiky souvisí i celá řada dalších negativních jevů, které nemusí zasáhnout pouze postiženého člověka, ale například i jeho nejbližší, tedy rodinu či partnery (velké výdaje za cestování, ztráta práce v místě bydliště, psychická a fyzická únava, sociální exkluze). praktické otázky související se snížením či ztrátou soběstačnosti v činnostech, které jsou pro život nepostradatelné. Tím podporuje aktivní začlenění do společnosti a přispívá k zachování optimální kvality života. Klienty ergoterapie jsou osoby, u nichž došlo v důsledku onemocnění, úrazu, vývojové vady či procesu stárnutí k potížím s vykonáváním každodenních aktivit. Ergoterapeut provádí především nácvik běžných denních činností (např. osobní hygieny, oblékání, přesunů, přípravy jídla, nakupování, manipulace s penězi). ZAJÍMAVÉ KNIHY POŠKOZENÍ MOZKU Trevor Powell Vydavatelství: Portál, s.r.o. Rok vydání: 2010 Anotace: Praktický průvodce pro terapeuty, rodinné příslušníky a pacienty. Kniha je podrobným a srozumitelným průvodcem širokou oblastí péče o člověka, který utrpěl poranění hlavy nebo jiné poškození mozku (např. následkem cévní mozkové příhody či nádorového onemocnění mozku). Autor seznamuje čtenáře se somatickými, kognitivními, psychickými a sociálními problémy, které se objevují po poranění mozku. Popisuje rehabilitační proces, navrhuje účinné terapeutické strategie pomáhající tyto problémy překonat a provází celkově všemi dalšími aspekty života osob po prodělaném poranění mozku. Zvláštní kapitolu věnuje situaci rodiny pacienta. ERGOTERAPIE Jana Jelínková, Mária Krivošíková, Ludmila Šajtarová Vydavatelství: Portál, s.r.o. Rok vydání: 2009 Anotace: Ergoterapie je obor léčebné rehabilitace, jež pomáhá pacientům řešit PŘEDSTAVUJEME KOMPLEXNÍ DOMÁCÍ PÉČE A REHABILITACE U JEDINCŮ S POŠKOZENÍM MOZKU Jmenuji se Monika Jirglová a v Jihomoravském kraji se snažím spolu s lékaři a terapeuty vytvořit síť terénní rehabilitace a zdravotní péče u lidí s poškozením mozku, pohybového a nervového aparátu, kteří jsou odkázáni na péči druhé osoby. Vystudovala jsem Střední zdravotnickou školu v Berouně v roce 1996 ukončila magisterské a v roce 2008 jsem studium v Brně na Masarykově univerzitě v oboru speciální pedagogika. Jako zdravotní sestra jsem pracovala více než deset let na různých jednotkách intenzivní péče, pooperačních odděleních či na anesteziologicko resuscitačním oddělení. Většinou jsem ošetřovala nemocné v bezprostředním ohrožení na životě, s nestabilními vitálními funkcemi a také s různým stupněm poruchy vědomí. Práce zdravotní sestry mě velice bavila a vždy jsem spolu s lékaři a s příbuznými sdílela radost z prvních známek vědomí u nemocného. Nikdy jsem však neřešila, co se děje poté a jaká je možná následná a rehabilitační péče u takovéhoto pacienta. Každý příběh (pokud nemocný nabyl vědomí) pro mne končil happy endem. Až jednou jsem měla možnost zjistit, jak náročná a někdy zcela nemožná je cesta nemocného a jeho příbuzných k rehabilitaci a zpět 13

14 k normálnímu životu. Začala jsem vnímat ten propastný rozdíl mezi akutní péčí a následnou péčí. Nedokážu přesně popsat, co mě vedlo k založení nestátního zdravotnického zařízení a snaze pomáhat tak nemocným s poškozením mozku a jejich rodinám v terénu. Začátky nebyly vůbec snadné ani pro mne. Byla jsem překvapená, v jakém zdravotním stavu může být nemocný propuštěn do domácí péče. Byla jsem překvapená, že nikdo z rodinných příslušníků nebyl zaškolený v ošetřování a v péči o imobilního pacienta, byla jsem překvapená, jaké problémy jsou se žádostmi o pomůcky pro imobilní lidi. Stěžejním bodem mé práce byl a stále je aktivní přístup nemocného (pokud to jeho stav dovoluje) a jeho rodinných příslušníků. To, co dělá zdravotní sestra nebo terapeut, musí do jisté míry ovládat ten, kdo se o svého blízkého stará. Je to v některých případech zdlouhavá práce, vždy se však vyplatila. Dalším mým mottem je: Nikdy s dospělým nemocným nejednám jako s malým dítětem, nepoužívám pomůcky ani komunikační slovníky, které slouží dětem. Velice dbám na to, aby ani příbuzní svým chováním a komunikací nedělali ze svých dospělých blízkých malé děti. Jelikož základem rehabilitace je dobrý zdravotní stav, sestavila jsem si zpočátku postup, který měl omezit a zabránit, u klientů upoutaných na lůžko, výskytu sekundárních komplikací, jako je např. podvýživa nebo obezita, dekubity, močové infekce a infekce dýchacích cest. Dále jsem řešila s blízkými i nemocnými problémy s pohybovým aparátem, jako je atrofie svalů, zvýšení spasticity, rozvoj kontraktur a kloubních omezení. Uvedené komplikace vedly k tomu, že jsem se musela nakontaktovat na externí lékaře a specialisty, kteří by takto nemocnému a jeho rodinným příslušníkům pomohli. Mým dalším cílem bylo zpřístupnit jednotlivé terapie logopedii, fyzioterapii, psychologii, speciálně pedagogický přístup - lidem, kteří jsou těžce imobilní a nemohou se tak dopravit do ambulancí. Snažím se vybudovat multidisciplinární tým, který by byl ochoten mezi sebou spolupracovat a komunikovat. V současné době spolupracuji s fyzioterapeuty, logopedem, psychologem a dentálním hygienikem. Všichni tito lidé jsou ochotni docházet do domácího prostředí a provádět potřebnou intervenci u klientů v jejich přirozeném prostředí. Velice přínosné pro moji praxi je to, že externě docházím na kliniku Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně a provádím spolu se zdravotnickým personálem a rodinnými příslušníky časnou neurorehabilitaci. V tomto případě je efektivita péče a rehabilitace velká a velmi se snižuje sekundární dopad nemoci na dané lidi s poškozením mozku. Všechny svoje zkušenosti jsem získala na základě téměř každodenní a mnohahodinové intervence s jednotlivými klienty. Díky nim a díky zápalu i jiných odborníků a terapeutů a především také za velké podpory mé rodiny jsem svoji práci v terénu neopustila a jsem stále toho názoru, že péče a rehabilitace v domácím prostředí je nedílnou a někdy také, díky individuálnímu přístupu, velice efektivní složkou rehabilitace u lidí s poškozením mozku. Kontakt: Martina Jirglová 14

15 ROZHOVOR S LENKOU DUSILOVOU Jednoho srpnového večera se v Jazz Docku sešly Marcela Janečková, ředitelka CEREBRA, a Lenka Dusilová, folková zpěvačka s nezaměnitelným hlasem a jedna z nejvýraznějších osobností naší hudební scény vůbec. Lenka nám popovídala mimo jiné o projektu Eternal Seekers, kde spojila svoje síly s jazzovým kvartetem Clarinet Factory, skladatelkou Beatou Hlavenkovou a básníkem Bogdanem Trojakem, především však o své zkušenosti s péčí o nemocnou maminku. Jak ses dostala k hudbě, kdo tě k ní přivedl? Myslím, že tam budou nějaké vrozené vlohy, největší vliv na mě určitě mělo sdílení pokoje s mým o deset let starším bratrem Markem. Marek měl rád historii, romantiku, poezii, jezdil po hradech a zámcích a hlavně ho zajímala hudba, hrál na kytaru a zhudebňoval básničky. To se mi hodně líbilo a tam asi začal můj vztah k hudbě. Co byla první věc, kterou jsi zhudebnila? Úplně první byla básnička Co je štěstí?, to bylo ještě hodně dětský, vzpomínám si taky na básničku od Jiřího Havla. Pak už jsem byla trošku fikanější. Eternal Seekers znamená Věční hledači, jak vznikl tenhle název? Občas si ráda vymýšlím pseudonymy na základě toho, jak se zrovna cítím. Věční hledači vznikli, když jsem jela do Ameriky, byla to moje přezdívka třeba na mailu. Věčný hledač proto, že pořád něco hledám, v hudbě a obecně. Co je to za styl hudby? Já bych to popsala jako průsečík mezi mým folkovým světem a nadžezlým cítěním a kompozicemi Beaty Hlavenkové a jejím dokonalým uměním hry na piano a zvukem a dovednostmi Clarinet Factory, jejichž repertoár sahá od world music přes jazz a klasiku, až po minimal, důležité jsou také lyrické texty. U desky Eternal Seekers ses podílela na psaní textů společně s básníkem Bogdanem Trojakem. Jak jste se k tomu dostali a jak probíhala spolupráce při tvorbě textů? Celá myšlenka Eternal Seekers se zrodila v mojí hlavě, kdy jsem pod dojmem momentálních událostí měla pocit, že bych svoje myšlenky a emoce chtěla ventilovat prostřednictvím něčeho trošku jiného intelektuálnějšího, citovějšího a niternějšího. Chtěla jsem, aby do toho se mnou šli Clarinet Factory a moje blízká přítelkyně Beáta Hlavenková. A věděla jsem, že je to velké sousto, na které, co se týče textů a vyjádření se, sama nestačím. Beátka je ze Slezka, odtud se zná s Bogdanem Trojakem, ukázala mi nějaké jeho sbírky a začali jsme spolupracovat. Bogdan se na naši myšlenku hodně dobře napojil, byla to pro mě opravdu obohacující spolupráce a někam mě to zase posunulo. Moje oblíbená skladba z téhle desky je Pro Lenku, Za vodou a poslední Louče. Tak mě napadá, jak zrovna Pro Lenku vznikala? Zrovna tahle skladba je poskládaná ze 2,3 fragmentů, které nosím v hlavě už od svého pobytu v Americe, ty tvořily kostru skladby, text k tomu napsal Bogdan, a tím tu písničku v podstatě dostal na desku. Zpívat tuhle písničku pro mě bylo hodně zvláštní, protože je to jakoby o mně, je to o mým jméně, zpívala jsem ji jinak než ostatní písničky. Naše čtenáře by zajímalo, proč si Eternal Seekers vybrali CEREBRUM pro spolupráci. Měli jsme agenturu, která se o nás dva roky starala. Když jsme plánovali turné na rok 2008//9, přišla manažerka s tím, že by bylo fajn, kdybychom někoho podpořili, zviditelnili. Mě jste okamžitě napadli vy. Jak jsi nás našla? Maminka mi o CEREBRU vyprávěla, byla z něj nadšená. Vyprávěla mi taky o tobě o člověku, který se snaží vytvořit nějakou takovouhle 15

16 informační a pomocnou síť. V normální nemocnici, když člověka po poranění mozku propouští, moc informací mu nedají a záleží na rodinách, jak s ním budou dál pracovat, jestli mu dají nějaké oblbovací prášky to brání jeho návratu do normálu. Je těžké najít místo, kde ti v takovéhle situaci pomůžou. Nám taky dali prášky, ať maminka nebrečí. Ale my jsme ji radši nechali brečet a učili jsme se s ní. Zatím se ještě vůbec neorientujeme v sociálních věcech a nárocích. I v tom se na nás můžete obrátit, máme poradnu, kde máme sociální pracovnici, která může poradit, na co máte nárok. Vidíš, to mě nenapadlo, to uděláme. To je nejčastější problém, rodiny většinou vůbec nevědí, co můžou a nemůžou. Neznáme odpovědi na všechno, třeba na vývoj zdravotního stavu, nejsme neurologové, ale třeba zrovna s těmi dávkami pomoct můžeme. Ale to je právě ono. Taky víte třeba o stacionářích a celé pomocné síti, což se mi hrozně líbí. Moc takových organizací tady není. Maminka o CEREBRU vyprávěla fakt nadšeně, mně se líbil i tvůj příběh, to nadšení, mám takové lidi ráda Rodinní příslušníci nechtějí o problémech spojených s poraněním mozku moc mluvit, což je škoda, protože pak neexistuje v české společnosti žádné povědomí a rodiny trpí obecným neporozuměním. Co tobě připadlo v rámci poranění tvojí mamky nejhorší jak pro ni, tak pro tebe? Pro mě byla asi ze začátku nejtěžší její emotivní proměna, taky poruchy paměti, to, že se musí některé věci učit znovu. Ale úplně nejhorší bylo vidět její vlastní utrpení, pláč, a ty nemůžeš nijak pomoct. Teď už si to přesně nepamatuju, snažím se ty špatné věci vytěsňovat, ale dodneška mám na sebe zlost, protože jsem občas neměla dost trpělivosti nebo byla zlá. Je důležité pořád si opakovat a myslet na to, že ta postižená osoba za to nemůže. To se člověk učí celý život Je to těžké. Na tohle by dokázal líp odpovědět můj bratr, ten byl s maminkou hned od začátku, já jsem bohužel nebyla v Čechách a přijela jsem ve chvíli, kdy bratr už s maminkou cvičil. Naše fyzioterapeutka nám poradila, že s ní máme cvičit, všechno jí připomínat a nedávali jsme jí prášky, takže dělala rychlé pokroky. Pomohli mi lidé okolo mě, kamarádka fyzioterapeutka, která nás poslala ke kamarádovi neurologovi, pak jsme se vlastně dostali na ergoterapii na Albertov a odtud k vám Sblížilo vás to poranění, nebo naopak, někdy se to v rodinách stává? My jsme při sobě vždycky hodně držely, máma si se mnou taky užila svoje, takže tohle nás nerozhodilo. Taky máme nevyřešené některé rodinné konstelace, ale to je běžná věc a beru to jako součást svého příběhu a velkou inspiraci k tvorbě. Co bys, na základě vlastní zkušenosti, vzkázala někomu - rodině, dceři kdo se musí starat o blízkého s poraněním mozku, co dělat, jak se s tím vyrovnat? Měj je rád, snaž se pomoct. Vždyť rodiče se o nás starali, když jsme se narodili, a kdyby se to stalo mně, máma by za mě umřela. Samozřejmě že 16

17 člověk naráží na svoje sobectví, to víš, že jsem měla svoje vlastní úmysly a plány, které se najednou začaly bortit a věci se musely odehrávat jinak, než jsem si představovala. Ale máma se z toho zázračně dostávala a snažila se být samostatná a strašně moc na sobě zapracovala, žije sama, má svůj režim, za to ji moc obdivuju. S něčím potřebuje pomoct, ale to by potřebovala, i kdyby byla obyčejná důchodkyně, teď je vlastně neobyčejná důchodkyně. Máme povinnost pro ty lidi něco udělat, protože ta informovanost tady není. Na čem teď, Lenko, pracuješ? Už dlouhou dobu připravuju novou desku, mám jasno v tom, jak a s kým bude probíhat realizace, z velké části to budu realizovat právě já sama, přes zimu se do toho musím opřít a natočit ji. Celý život děláš hudbu, živíš se tím, umíš si představit, že by nastala situace, kdy by tě hudba třeba přestala bavit a ty bys musela začít dělat něco jiného? Od malička bylo jasné, že se budu točit kolem hudby, ale myslím, že kdybych najednou nemohla dělat hudbu kvůli nějaké indispozici, nějak bych se o sebe určitě postarala, třeba bych se zase točila kolem hudby, jen bych dělala něco jiného. Nebo by to hudba nebyla, ale nějaký ventil bych si určitě našla. Někde jsem se dočetla, že nerada stagnuješ a stojíš na místě. Co tě žene kupředu? Touha po nových zážitcích a po uspokojení. V minulosti se to projevovalo i nějakými špatnými tendencemi a musela jsem udělat rozhodnutí, že tyto vášně uspokojovat nebudu, protože to není dobré pro zdraví ani pro život. Stejně tak může působit i hudba, je to silná vášeň, která může léčit i škodit, je to veliký prostor, kde můžeš strašně moc věcí objevovat. Mám na to schopnosti, talent, baví mě to, je to super. Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů, nových zdrojů inspirace a štěstí v dalším životě, nejen v tom hudebním. ČLÁNKY HANDLE PROGRAM Jana a Paul Baptie, původním povoláním logopedka a učitel, oba s mnohaletými zkušenostmi s prací s dětmi a mládeží, přinášejí do České republiky HANDLE přístup. HANDLE znamená holistický (celostní) přístup k neurovývoji a efektivitě učení. Jednoduše bychom mohli říci, že během HANDLE vyšetření zjistíme, jak náš nervový systém a naše smysly fungují a jak nám umožňují provádět každodenní činnosti a učit se novým věcem mluvit, číst, psát, počítat, řídit auto, jezdit na kole, hrát fotbal a jiné sporty, usínat, ovládat své nálady, orientovat se v mapách atd. Pro některé z nás jsou všechny tyto věci jednoduché a jejich zvládání bereme jako samozřejmost. A pro jiné mohou být náročné a někdy se mohou zdát téměř nemožné. Na základě informací zjištěných během vyšetření doporučíme individualizovaný program HANDLE aktivit, který může pomoci integrovat a zorganizovat nervové systémy a smysly v těle, a tím nám umožnit být klidnější, lépe se soustředit, zvládat učení se novým věcem efektivněji a s větší lehkostí. HANDLE program se skládá z jednoduchých pohybových aktivit, doporučení v oblasti výživy a případně i doporučení ohledně životního stylu a úprav prostředí, které mohou snížit stres a případnou toxicitu. HANDLE může být užitečný také pro lidi s tiky, se specifickými poruchami učení (dyslexií, dysgrafií atd.), poruchami pozornosti, poruchami řeči, poruchami paměti, pro lidi po úrazech mozku a s dalšími problémy. Aplikací a účinky HANDLE přístupu v případech poranění mozku se zabývá malá studie provedená vědci Washingtonské university u pěti lidí s úrazem mozku - 2,5 roku až 23 let od zranění. Po

18 měsících provádění HANDLE programu všichni tito lidé uvedli, že došlo ke zlepšení zraku, tři z nich uvedli, že cítí méně bolesti, a čtyři uvedli zlepšení v oblasti učení, pozornosti a schopnosti řešit problémy (viz Imaging Cerebral Activity in Recovery from Chronic Traumatic Brain Injury: A Preliminary Report Journal of Neuroimaging, Volume 16, Issue 3, Date: July 2006, Pages: ). Pokud sami máte pocit, že by Vám HANDLE přinesl užitek, nebo znáte někoho, komu by byl ku prospěchu, kontaktujte nás na , na nebo písemně na adrese Komorní Lhotka 326, Můžete také navštívit nebo (v angličtině). Nebo přijďte na přednášku o HANDLE přístupu, která se koná v 17 hod. ve sdružení Cerebrum, Křižíkova 56/75, Praha 8. Zde se dozvíte více informací a budete se moci zeptat na cokoli, co Vás zajímá. Těšíme se na Vás Jana a Paul Baptie REBOX Rebox je transkutánní elektroterapeutický stimulátor. Rebox-Physio je přenosný přístroj napájený z baterií. Významnou vlastností Reboxu je jeho schopnost získávat informace z tkáně během léčby, což umožňuje monitorovat a optimálně řídit průběh léčby. Protože pozitivně ovlivňuje cirkulaci lymfy v tkáních, zmírňuje také otoky. Při aplikaci cítí pacient mírné brnění, štípání ošetřená oblast je výrazně prokrvená, prohřátá. Po krátkém zaškolení si pacient může bolavou oblast ošetřit také sám. Rebox se používá i při implantovaných kovových materiálech kloubní náhrady apod. Kontraindikace jsou podobné jako u jiných elektroterapeutických postupů neměl by být používán, pokud máte kardiostimulátor, jste gravidní, máte šokové stavy, onemocnění kůže, apod. K léčbě na tomto přístroji se často objednávají a znají jej lidé s chronickými bolestmi zad. Maximální počet ošetřených bodů je částečně závislý na velikosti postižené plochy jinak budu postupovat u nemocných zad a jinak u naraženého prstu či bolesti způsobené patní ostruhou, úplně jinak, pokud budu chtít stimulovat určitou inervační oblast. Po ošetření Reboxem většinou ještě postižené místo namasíruji a snažím se o uvolnění zatuhlých částí míst, která jsou ve spasmu. Rebox lze však použít i při zastaralých problémech, pak je třeba více sezení. Úlevu přináší pacientům s chronickými bolestmi vrozené vady páteře apod., stavy po úrazech, pak Při jeho aplikaci dochází ke zvýšení mikrocirkulace krve a lymfy, dostavuje se výraznýmyorelaxační efekt. Používám ho při drobných traumatech, namožení a natažení svalů a šlach, problémech v oblasti páteře. Velmi účinný je také při chronických bolestech roztroušená skleroza, obrny v oblasti obličeje, parézy, stimulace, chronické bolesti v zádech apod. Přístroj Rebox 18

19 je nutná pravidelná aplikace, minimálně 1x týdně. Velmi účinný je při obrnách po mozkovém krvácení. Přístroj velmi jemně stimuluje postižená nervová zakončení, tím nutí svaly k činnosti, a tak napomáhá k rychlejší rekonvalescenci. Je až neuvěřitelné, jak dokáže viditelně zlepšit hybnost svalů při obrnách obličeje opět jemně stimuluje nervová zakončení, pak následuje cvičení, příp. jemná masáž. PRAKTICKÁ TEMATIKA AGRESE, AGRESIVITA PO PORANĚNÍ/POŠKOZENÍ MOZKU Rozdíl mezi pojmy agrese a agresivita Co to je agrese? Agrese je součástí instinktivní výbavy člověka i řady živočišných druhů, projevující se nepřátelským postojem vůči určitému objektu a útočným chováním. Obecně je pokládána za jednu ze základních reakcí na frustraci, jež ohrožuje uspokojení důležitých potřeb; vzniká vnitřní tendence k agresivitě, která může být buď potlačena, nebo může propuknout otevřeně v podobě hněvu, popřípadě i násilných činů. Psychologický účinek agrese spočívá v tzv. katarktickém (očistném) afektu, uvolňujícím psychické napětí. Co je to agresivita? Agresivita znamená u člověka tendenci k nepřátelskému, útočnému až destruktivnímu jednání vůči objektu (druhé osobě, skupině, instituci) nebo sobě samému, uskutečněná v aktu agrese. Zahrnuje různé projevy a formy od skrytých (například ve fantazii) přes řečové a symbolické, až po otevřené napadení či ničení. Agrese může být okamžitá i oddálená (akt msty po mnoha letech), společností dovolovaná (oprávněná kritika a polemika, sportovní zápas) i antisociální. Příčiny agresivity u člověka jsou složité, převážně společenské a ekonomické povahy, z bezprostředních psychologických zdrojů agresivity se uvádějí citová frustrace, úzkost a nedostatek psychického a fyzického uvolnění. Závažnou roli ve vzniku agresivity může hrát nenadálé a nečekané ohrožení. Patologická agresivita doprovází některé psychické poruchy, například psychózy, poruchy osobnosti, neurózy. Experimentálně lze agresivitu vyvolat a ovlivnit drážděním určitých korových center v mozku. (wikipedia.cz) Agrese a agresivita po poranění a poškození mozku U každého, kdo utrpěl poškození mozku, nastane nějaká emoční změna nebo změna v chování. Je to nevyhnutelné, jelikož mozek je sídlem a řídícím centrem našeho chování i všech našich emocí. Existují čtyři příčiny těchto obtíží: a) přímé nervové poškození; b) zvýraznění již existujících osobnostních rysů; c) stresy provázející adaptaci na postižení; d) prostředí, v němž postižený žije. Agrese a agresivita po poranění mozku se může projevovat jako násilné chování (fyzické, verbální) vůči sobě, okolí, zahrnuje i výbuchy vzteku. Násilné chování vůči rodině a blízkým V době krátce po úrazu, poškození mozku se osoba po poranění mozku nedokáže ovládat. Často jsou nejbližší tzv. bezpečnými terči v tom smyslu, že se kvůli špatnému chování nestáhnou do sebe, ani se k osobě neotočí zády, protože ho mají rádi. Někdy člověk s poškozením mozku potřebuje ventil, aby mohl vyventilovat frustraci a zlost. Násilné chování může doma způsobit skutečné obtíže. S tím, jak si člověk s poškozením mozku začíná více uvědomovat své jednání, hrozí nebezpečí, že může manipulovat s rodinnými příslušníky a ovládat je. Jak zvládat násilné chování (pro nejbližší) Pokuste se nebrát si to osobně. Uvědomte si, že jste bezpečnostní pojistka nebo bezpečný terč, který postižený potřebuje. Snažte se brát každou situaci jako izolovanou nehodu. Je možné, že si pacient není vědom toho, že už se takto choval. 19

20 Nastavte si pro sebe určitá omezení a hranice. Nedopusťte, abyste žili v teroru. Stanovte si hranici co se musí dít, abyste řekl/a STOP. Nezapomeňte, že výhrůžky jsou většinou vyjádřením vzteku, frustrace a strachu z nějaké situace a nikoli z člověka. Pokud se tento problém týká dětí, pomozte jim rozpoznat a zabránit chování, které může někomu ublížit. Pokud existuje vysoké riziko, že situace ublíží dětem, je nejlepší, aby tam nebyly. Využijte nějakou formu vnější podpory (přítel, psycholog, psychoterapeut), abyste se měli komu svěřit se svými pocity. Využijte poradenství, které nabízí sdružení Cerebrum či jiná sdružení. Poučte všechny rodinné příslušníky, že musí na násilí a výhrůžky reagovat pořád stejně. Pokud si člověk s poraněním mozku zvykne, že se mu od jedné osoby dostane požadované reakce a od jiné nikoli, rychle se naučí manipulovat s tím člověkem, který mu ustoupil. Pečujte o sebe (sport, masáže, kino, procházky), nezapomeňte žít i vlastní život. Podrážděnost a výbuchy vzteku I podrážděnost a výbuchy vzteku jsou jakýmsi předstupněm agrese a agresivního chování. Cvičení k ovládání vzteku - pro osoby po poranění/poškození mozku Rozpoznejte spouštěcí impulzy a snažte se jim předejít: Rozpoznejte situace, které pravděpodobně zvyšují vaši náchylnost k záchvatu vzteku (např. únava, jistí lidé, samota, alkohol, tón hlasu, neschopnost provést jednoduchý úkol atd.). Pak si vymyslete způsob (napište si ho na papír, nakreslete), jak spouštěcí impulz zvládnout nebo se mu vyhnout; připravte se na něj. cvičení uklidněte se hlubokými nádechy z břicha do hrudi. Soustřeďte se na pomalé výdechy. Počítejte do deseti je to jednoduchý, ale dobrý způsob rozptýlení. Počítejte a mluvte pomalu. Věty povzbuzení najděte si důležitá slova, která si můžete pro sebe říkat v obtížných situacích, např. Výzva tohle je pořádná výzva nebo Klid buď v klidu nebo Děti jsou to jenom děti. Naučte se relaxační cviky, jógu Rozptýlení zaměstnejte se něčím jiným, myslete na něco jiného. Představte si, jak zvládáte obtížnou situaci Když jste zjistili, jaká situace je pro vás obtížná, promyslete si a předveďte, jak byste si s ní poradili. Zavřete oči a projděte si v představách onu situaci krok za krokem. Vyjádřete pocit, který se skrývá za vztekem Za vztekem je často pocit zranění, odmítnutí, neschopnosti nebo frustrace. Než byste se rozčilovali, raději druhému člověku řekněte, že se cítíte zranění, anebo si jako alternativní cvičení říkejte: Mám vztek, protože a vysvětlete, proč jste se rozčílili. Můžete zkusit si tento pocit i nakreslit pro lepší představivost. Zvládněte stres Naplánujte si dny tak, abyste nebyli přetížení a příliš unavení, stanovte si pravidelný denní režim. Tělesné cvičení, sport Únik z obtížné situace Když cítíte, že to nezvládáte, unikněte z oné situace a uklidněte se, než se vrátíte. Najděte si zvláštní místo, kde se můžete uklidnit. Sestavte si cviky pro uklidnění Dechová 20

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE 3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE Jak zajistit regionální dostupnost rehabilitace po poškození mozku? - Model fází rehabilitace a zajištění její kontinuity pro občany

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty

Více

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní

Více

Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010

Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010 Přehled dostupnosti vybraných zdravotních a sociálních služeb, multidisciplinarity rehabilitačních zařízeních a inkluzivních/exkluzivních kritérií pro přijímání pacientů po získaném poškození mozku do

Více

Ergoterapie (Occupational. therapy) Ergoterapie 1.Lékařská fakulta UK

Ergoterapie (Occupational. therapy) Ergoterapie 1.Lékařská fakulta UK Ergoterapie (Occupational therapy) Klinika rehabilitačního ho lékal kařství 1. LékaL kařské fakulty a Všeobecné Fakultní Nemocnice ergoterapie=léčba prací ergoterapie=vedení k soběstačnosti Skládá se ze

Více

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA OBSAH: POSLÁNÍ SLUŽBY KOMU JE SLUŽBA URČENA CÍLE SLUŽBY ZÁSADY PŘI POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY ROZSAH A KAPACITA POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY KDE A

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

Intenzivní výcvik sociálních dovedností 30. 5. 2. 6. 2011, Rekreační středisko Nová Louka

Intenzivní výcvik sociálních dovedností 30. 5. 2. 6. 2011, Rekreační středisko Nová Louka Intenzivní výcvik sociálních dovedností 30. 5. 2. 6. 2011, Rekreační středisko Nová Louka Rekreační středisko Nová Louka Intenzivní výcvik sociálních dovedností (dále jen výcvik) je jednou z klíčových

Více

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími PhDr. Eva Křížová, Ph.D., Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu "Podpora rozvoje

Více

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT

Více

MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov

MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE Zahrada 2000 vznikla v roce 1998 jako sociálně

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 Odborná konference SENIOR LIVING se jako jediná v České republice věnovala problematice bydlení seniorů. Stěžejními tématy konference je bydlení a kvalita života seniorů

Více

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Mgr. Kateřina Michlová Výsledky diplomové práce Osnova Kontext problematiky

Více

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice preambule Záměrem celé Strategie reformy psychiatrické péče je naplňovat lidská práva duševně nemocných v nejširším

Více

ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. území ORP Strakonice

ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. území ORP Strakonice ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB území ORP Strakonice 1 POSKYTOVATELÉ SOC. S LUŽEB A POSKYTOVANÉ SLUŽBY 1.1 Přehled poskytovatelů sociálních služeb na území ORP Strakonice Centrum pro zdravotně

Více

POHLEDEM MENTORKY. Autor: Hlinecká Miloslava Neurologické oddělení Orlickoústecká nemocnice, a.s.

POHLEDEM MENTORKY. Autor: Hlinecká Miloslava Neurologické oddělení Orlickoústecká nemocnice, a.s. POHLEDEM MENTORKY Autor: Hlinecká Miloslava Neurologické oddělení Orlickoústecká nemocnice, a.s. Projekt: PosílenÍ absorpční kapacity v oblasti Zdravotnictví a sociálních služeb v okrese Ústí nad Orlicí,

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Zkušenosti s vývojem, formami a výsledky supervize v sociálních službách. Ing. Bc. Milan Svojanovský

Zkušenosti s vývojem, formami a výsledky supervize v sociálních službách. Ing. Bc. Milan Svojanovský Zkušenosti s vývojem, formami a výsledky supervize v sociálních službách Ing. Bc. Milan Svojanovský Centrum pro rodinu a sociální péči o. s. občanské sdružení vzniklo v Ostravě v roce 1993, sociální služby

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ

NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ NEUDERTOVÁ, H., DORAZILOVÁ, A., HUMPOLÍČEK P. ODDĚLENÍ KLINICKÉ PSYCHOLOGIE, FN BRNO PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV FILOZOFICKÉ FAKULTY

Více

Čekání na DUPV příběh pana P.P. Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec Králové Autoři:Veronika

Více

Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM

Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM 1. Zájem o poskytování sociální služby (zakroužkujte): Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem 1 2. Zájemce o službu Jméno a příjmení:...

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, Střední Čechy Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. Občanského sdružení MEDUŇKA 2000. za rok 2014. Ve stáří je ukryta moudrost, je potřeba dobře naslouchat.

VÝROČNÍ ZPRÁVA. Občanského sdružení MEDUŇKA 2000. za rok 2014. Ve stáří je ukryta moudrost, je potřeba dobře naslouchat. VÝROČNÍ ZPRÁVA Občanského sdružení MEDUŇKA 2000 za rok 2014 Ve stáří je ukryta moudrost, je potřeba dobře naslouchat. Slovo úvodem Rok 2014 byl druhým rokem naší samostatné práce a lze říci, že to byl

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI SE SLUŽBOU SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2012

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI SE SLUŽBOU SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2012 ANIMA VIVA o. s. 1/14 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI SE SLUŽBOU SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2012 1. METODIKA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Cíl dotazníkového šetření Cílem dotazníkového

Více

SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A

SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A CHARITA OSTRAVA Kořenského 17 703 00 Ostrava-Vítkovice SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A PEČOVATELSKÝCH SLUŽEB CHARITY

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Z činnosti sociální a zdravotní komise

Z činnosti sociální a zdravotní komise Z činnosti sociální a zdravotní komise Ustavující schůze a zahájení činnosti dne 30.1.2007. Plán práce na rok 2007 Provedení analýzy současného stavu v sociální a zdravotní oblasti v obci. Organizace přednáškové

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí Soubor respondentů Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí senioři celkem lidi ženy muži celkem 300 214 86 % 100% 71% 29% V dotazování jsme vyhodnotili

Více

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích konference pořádaná pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Praha, 17. 4. 2015 Filozofie změny:

Více

Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí. Mgr. Olga Košťálková

Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí. Mgr. Olga Košťálková Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí Mgr. Olga Košťálková Ergoterapie Specializovaný zdravotnický obor, který využívá smysluplné činnosti k dosažení komplexního zdraví. Pomáhá řešit

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

NÁSLEDNÁ PÉČE O PACIENTY PO CEREBRÁLNÍM PORANĚNÍ V DOMÁCÍCH PODMÍNKÁCH. J. Dresslerová, FN Brno Bohunice, KARIM

NÁSLEDNÁ PÉČE O PACIENTY PO CEREBRÁLNÍM PORANĚNÍ V DOMÁCÍCH PODMÍNKÁCH. J. Dresslerová, FN Brno Bohunice, KARIM NÁSLEDNÁ PÉČE O PACIENTY PO CEREBRÁLNÍM PORANĚNÍ V DOMÁCÍCH PODMÍNKÁCH J. Dresslerová, FN Brno Bohunice, KARIM Kraniotrauma KRANIO týkající se lebky KRANIOCEREBRÁLNÍ týkající se lebky a mozku, "úraz hlavy"

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007

Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007 Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007 Přítomni: 22 členů viz. prezenční listina (uložena na OSV sociální prevence) Místo konání: Klub důchodců, Štefánikova 1074, Kopřivnice

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

CZ.1.04/3.3.05/31.00229. Podporované zaměstnávání cílené

CZ.1.04/3.3.05/31.00229. Podporované zaměstnávání cílené Název projektu: Podporované zaměstnávání metoda boje proti nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Zkrácený název projektu: Registrační číslo: CZ.1.04/3.3.05/31.00229 Období realizace: 1. 2. 2010

Více

Malá knížka o Amálce

Malá knížka o Amálce Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE DOTAZNÍK AKCEPTOVÁN. Dotazník pro obce Střednědobý plán

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 4095 RESPONDENTŮ 1 1 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK 1.1 DOPORUČIL/A BYSTE SVÝM PŘÁTELŮM PRÁCI

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Výzkum dostupnosti vybrané zdravotní péče a rehabilitace pro osoby po získaném poškození mozku v České republice Říjen 2010

Výzkum dostupnosti vybrané zdravotní péče a rehabilitace pro osoby po získaném poškození mozku v České republice Říjen 2010 Výzkum dostupnosti vybrané zdravotní péče a rehabilitace pro osoby po získaném poškození mozku v České republice Říjen 2010 Financováno z prostředků ESF prostřednictvím OP Lidské zdroje a zaměstnanost

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE CO SE PODAŘILO V ROCE 2011

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE CO SE PODAŘILO V ROCE 2011 PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE CO SE PODAŘILO V ROCE 2011 Systém psychosociální intervenční služby (SPIS) začal v Kraji Vysočina fungovat od počátku roku 2011 Leden, únor 2011: První dvě absolventky certifikovaného

Více

ŽÁDOST O PŘIJETÍ PACIENTA

ŽÁDOST O PŘIJETÍ PACIENTA Návštěva odborných lékařů v době pobytu Nejbližší osoby ŽADATEL ŽÁDOST O PŘIJETÍ PACIENTA DO ODLEHČOVACÍ SLUŽBY Příjmení: Jméno: Titul: Datum narození: Příspěvek na péči: ANO stupeň: NE Adresa trvalého

Více

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá.

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. To jsem JÁ 1I JMENUJI SE: Baví mě: To je otisk mé ruky: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. 2I Jmenuji se......... a je mi... let. Žiju společně s: Bydlím v: Nejvíc

Více

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov Specifika vzdělávání lektorů v Institutu pro místní správu Praha velmi početný lektorský

Více

Výroční zpráva Volno, o. s. 2014

Výroční zpráva Volno, o. s. 2014 Výroční zpráva Volno, o. s. 2014 Poslání: Podpora pečující rodiny tak, aby dítě nebo osoba s postižením i nadále žila v rodině a zároveň byl umožněn důstojný život pečující osobě i celé rodině. Obsahem

Více

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče r. 2015 - Zdravotnický personál dělá vše pro to, aby pacient opět dostal chuť do života podle stávajících možností. - Dodržování doby návštěv. Ve 14 hod.

Více

Dotazník pro uživatele občanského sdružení FOKUS-Písek o.s., Pobočka STRAKONICE

Dotazník pro uživatele občanského sdružení FOKUS-Písek o.s., Pobočka STRAKONICE Vyhodnocení dotazníku Dotazník pro uživatele občanského sdružení FOKUS-Písek o.s., Pobočka STRAKONICE Projekt: Komunitní plán sociálních služeb ORP Strakonice Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/45.00079

Více

Mapování sociálních potřeb občanů Nového Jičína a okolních obcí

Mapování sociálních potřeb občanů Nového Jičína a okolních obcí ~ nt -, * * ** * * ** evropský sociální * fond v ČR EVROPSKÁUNIE PJ-i'i OPER~ČNí PROGRAM LlDSKE ZDROJE Mapování sociálních potřeb občanů Nového Jičína a okolních obcí Vážení spoluobčané, naším hlavním

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM JEVIŠOVKA. Sociální služba pro 21. století

DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM JEVIŠOVKA. Sociální služba pro 21. století Sociální služba pro 21. století DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM JEVIŠOVKA Domov se zvláštním režimem, Jevišovka 169, 691 83 Drnholec (zkráceně DZR Jevišovka) poskytuje v Jihomoravském kraji zázemí a sociální

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče

Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče Poslání Rané péče Diakonie Stodůlky Pomáháme rodině zorientovat se v náročné situaci

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Zpráva s výstupy z veřejného setkání v rámci KPSS v MČ Praha 10 dne 2. června 2008 s cílem připravit SWOT analýzu pro oblast sociálních služeb

Zpráva s výstupy z veřejného setkání v rámci KPSS v MČ Praha 10 dne 2. června 2008 s cílem připravit SWOT analýzu pro oblast sociálních služeb TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Zpráva s výstupy z veřejného setkání v rámci KPSS v MČ Praha 10 dne 2. června

Více

Podpora samostatného bydlení

Podpora samostatného bydlení Život s podporou Podpora samostatného bydlení Každý člověk má mít možnost žít život podle svých představ Bydlet tam kde chce a s tím, koho si vybral a je mu s ním dobře Co je služba Podpora samostatného

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I Z M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U Pro časopis ZÁMEČEK foto, text: František Miker, Lukáš Pěkný, Aleš Dvořák Mukačevo Ukrajina, dne 2. 7.

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

NA HODNOTÍCÍ CELOSTÁTNÍ KONFERENCI KONANOU DNE 24.11. 2006 NA

NA HODNOTÍCÍ CELOSTÁTNÍ KONFERENCI KONANOU DNE 24.11. 2006 NA Somatopedická společnost, o.s., V Pevnosti 4, Praha 2, 128 41 REFLEXE ÚČASTNÍKŮ Z ŘAD STUDENTŮ NA HODNOTÍCÍ CELOSTÁTNÍ KONFERENCI KONANOU DNE 24.11. 2006 NA PedF UK V PRAZE NA TÉMA : Asistence v podpoře

Více

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Poslání: Podpora pečující rodiny tak, aby dítě nebo osoba s postižením i nadále žila v rodině a zároveň byl umožněn důstojný život pečující osobě i celé rodině. Obsahem

Více

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Výstupy a shrnutí Veřejného projednání na téma Komunitní plán rozvoje sociálních služeb 1. ÚVOD MČ Praha 14 na svém území uplatňuje principy místní Agendy 21 a významnou části zapojuje veřejnost do procesu

Více

7. ročník soutěže Bezpečná nemocnice PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Zapojení rodiny do edukace na oddělení LDN

7. ročník soutěže Bezpečná nemocnice PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Zapojení rodiny do edukace na oddělení LDN 7. ročník soutěže Bezpečná nemocnice PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Zapojení rodiny do edukace na oddělení LDN Předkladatel projektu: Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s. (dále jen NsP Česká Lípa, a.s.) Projektový

Více

Handicap není překážkou ve vzdělávání PORTFOLIO

Handicap není překážkou ve vzdělávání PORTFOLIO Handicap není překážkou ve vzdělávání PORTFOLIO 2011-2012 Martin Gábor Martin, 15 let 1. Charakteristika Martin má diagnostikováno tělesné postižení svalová dystrofie Duchennova typu, progresivní onemocnění.

Více

podporováno Swiss Life Select 2. čtvrtletí 2014 Zpravodaj

podporováno Swiss Life Select 2. čtvrtletí 2014 Zpravodaj 2. čtvrtletí 2014 Zpravodaj Invalidní vozík pro Michalku Michalčin příchod na svět nebyl příliš veselý. Ihned po porodu prodělala krvácení do mozku, které bohužel zapříčinilo celoživotní následky. Lékaři

Více

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Představení Klinická psycholožka a psychoterapeutka v psychiatricko-psychologické

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU..

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU.. Individuální projekt Jihomoravského kraje reg. číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00027 s názvem Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování

Více

Národní výzkum dopravních nehod

Národní výzkum dopravních nehod Národní výzkum dopravních nehod Obsahem Národního výzkumu dopravních nehod je především jejich hloubková analýza (HADN). Ta je prováděna nejprve na místě nehody (podrobné zdokumentování) a posléze na pracovišti

Více

ZÁVĚREČNÁ KONFERENCE Poslanecká sněmovna PČR Praha 28. 4. 2014 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ČR

ZÁVĚREČNÁ KONFERENCE Poslanecká sněmovna PČR Praha 28. 4. 2014 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ČR ZÁVĚREČNÁ KONFERENCE Poslanecká sněmovna PČR Praha 28. 4. 2014 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ČR 1. STUPEŇ ZÁKLADNÍ ŠKOLY dotazník obsahuje 8 + 1 otázek zkoumaná statistická veličina: četnost cílem šetření bylo zjistit:

Více

Dobrovolnický program VFN

Dobrovolnický program VFN Dobrovolnický program VFN Konference I slova léčí Ing. Gabriela Jičínská, 27.2.2013 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Příspěvková organizace v přímé řídící působnosti MZ ČR Poskytuje základní, specializovanou

Více

podporováno Swiss Life Select 4. čtvrtletí 2014 Zpravodaj

podporováno Swiss Life Select 4. čtvrtletí 2014 Zpravodaj 4. čtvrtletí 2014 Zpravodaj Natálka se učí na nové dotykové obrazovce Poruchy zraku jsou jedním ze závažných onemocnění, která významně ovlivňují nejen vnímání dítěte, ale ovlivňují také rozvoj motorických

Více

Terra Batida Porto, Portugalsko www.terrabatida.com

Terra Batida Porto, Portugalsko www.terrabatida.com Žena podnikatelka a nápad Maria Gabriel začala s podnikáním v roce 2003. Přestože v té době měla stálou práci v mezinárodní telekomunikační společnosti, cítila, že potřebuje něco jiného něco, co by ji

Více

Závěrečný workshop Zámek Kravaře, 17. 2. 2015. Komunikační vazby mezi realizátory Komunitního plánování v Moravskoslezském kraji

Závěrečný workshop Zámek Kravaře, 17. 2. 2015. Komunikační vazby mezi realizátory Komunitního plánování v Moravskoslezském kraji Závěrečný workshop Zámek Kravaře, 17. 2. 2015 Komunikační vazby mezi realizátory Komunitního plánování v Moravskoslezském kraji 1 Základní informace o projektu Název: Sociální služby SOH Partner projektu:

Více