Listopad číslo 1. Dysport Bulletin. Be you

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Listopad 2014. číslo 1. Dysport Bulletin. Be you"

Transkript

1 číslo 1 Listopad 2014 Dysport Bulletin Be you

2 Redakce Vedoucí redaktor: MUDr. Milan Šikut, Medical director, Ipsen Pharma o.s. Redakční rada (Editorial board): prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D., Neurologická klinika FN U sv. Anny, Brno doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc., Neurologická klinika, Nemocnice Pardubice Prim. MUDr. Jiří Fiedler, Ph.D., Neurologická klinika FN Plzeň, Plzeň doc. MUDr. Robert Jech, Ph.D., Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha 2 prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc., Neurologická klinika LF UP a FN, Olomouc MUDr. Josef Kraus, CSc., Klinika dětské neurologie UK 2. LF a FN Motol, Praha MUDr. Dana Okparaigwe, Medical Scientific Liaison, Ipsen Pharma o.s. doc. MUDr. Hana Ošlejšková, Ph.D., Klinika dětské neurologie FN Brno, Brno prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., Neurologická klinika FN U sv. Anny, Brno prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc., FCMA, Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha 2 doc. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., Neurologická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha Prim. MUDr. Stanislav Voháňka, CSc., MBA, Neurologická klinika FN Brno, Brno Periodicita: 2 3 ročně Místo vydání: Praha Vydavatel: Ipsen Pharma o.s., Evropská 136, Praha 6, IČO: Evidenční číslo: MK ČR E Zaslané příspěvky se nevracejí. Vydavatel získává otištěním příspěvku výlučné právo pro jeho další užití. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována nebo rozmnožována za účelem dalšího rozšiřování jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele. 2

3 Slovo úvodem Vážená paní doktorko, vážený pane doktore, dovolte mi, abych vás přivítal nad stránkami posledního vydání časopisu Dysport Bulletin. Z Vašich pozitivních reakcí víme, že Dysport Bulletin byl Vaším věrným společníkem téměř 5 let. Je to dlouhá nebo krátká doba? Záleží na úhlu pohledu, ale dle našeho názoru se tento formát již vyčerpal. Ipsen vždy patřil a stále patří ke společnostem, které se snaží přicházet s novými nápady a přinášet inovativní řešení. Rozhodli jsme se proto k ukončení vydávání Dysport Bulletinu v této podobě. Na každém konci je hezké, že něco nového začíná. Chtěl bych vás proto ujistit, že v edukačních aktivitách budeme určitě pokračovat i nadále a budeme Vás včas informovat o našich nových projektech. Chceme také více ke komunikaci využívat moderní elektronická média. Věřím, že tuto změnu budete vnímat pozitivně a dál nám zachováte přízeň. Co se týká samotného Dysport Bulletinu, toto číslo otevírá článek doc. MUDr. Edvarda Ehlera, CSc. z nemocnice v Pardubicích. Doc. Ehler se věnuje problematice spasticity dolní končetiny. Ve svém příspěvku se věnuje, mimo jiné, diagnostickým postupům. V této souvislosti zmiňuje také výhody i limity používaných hodnotících škál, dále jednotlivé vzorce spastické parézy a také, jak je možné ji ovlivnit aplikací botulotoxinu. V této souvislosti bych si dovolil připomenout, že od loňského podzimu je aplikace botulotoxinu u spasticity dolní končetiny po cévní mozkové příhodě hrazena v ČR zdravotními pojišťovnami. Na tento článek navazuje velmi podrobné sdělení MUDr. Eduarda Minkse z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. MUDr. Minks se zabývá problematikou aplikace botulotoxinu do musculus tibialis posterior z mediálního přístupu. Velmi detailně se věnuje počtu vpichů i velikosti podané dávky, roli EMG kontroly, způsobu inzerce jehly do samotného svalu i problémům, které by se mohly při aplikaci vyskytnout. Pevně věřím, že tento příspěvek pro Vás bude svým obsahem přínosný pro Vaši každodenní praxi. Jednou z mnoha změn, která nastaly v oblasti léčby botulotoxinem v loňském roce, je možnost aplikace i lékařem rehabilitační medicíny. Lékaři rehabilitační medicíny mohou nově botulotoxin aplikovat v indikaci spasticita, a to jak u dospělých, tak dětských pacientů. Prim. MUDr. Michal Říha, Ph.D., MBA z Rehabilitačního oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze popisuje své začátky s aplikací botulotoxinu a práci celého neuro-rehabilitačního týmu. Na jeho příspěvku mne velmi zaujala fungující spolupráce mezi jednotlivými odděleními nemocnice i mezi lékaři a fyzioterapeuty. Tento multioborový přístup pokládám za cestu, jak co nejvíce optimalizovat péči o pacienty. Následující sdělení, které celý bulletin uzavírá, opět tematicky navazuje na předcházející článek. Autorkou je Mgr. Lucie Oplová z FN Motol v Praze 5. Mgr. Oplová je fyzioterapeutkou a členkou týmu Spastického centra FN Motol. Věnuje se nejen spasticitě, ale i dalším diagnózám jako je cervikální dystonie nebo hemifaciální spasmus. Zároveň připomíná, jak důležitou roli hraje komunikace s pacientem a reálné nastavení cílů rehabilitace. Vážení přátelé, dovolte mi ještě jednou poděkovat za přízeň, kterou jste Dysport Bulletinu po celou dobu projevovali, a těším se s Vámi při setkáváních nad budoucími vědeckými projekty společnosti Ipsen Pharma. S úctou MUDr. Milan Šikut Medical Director, Ipsen Pharma 3

4 Spasticita dolních končetin doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc. Neurologická klinika Pardubické krajské nemocnice Úvod Syndrom centrálního motoneuronu se projevuje celou řadou příznaků (Tab. 1). Porucha pyramidové dráhy (a většinou současně i dalších descendentních drah) vede k výrazné poruše hybnosti. Nejedná se však pouze o projevy spasticity zvyšující se protažením svalu, ale jedná se také o změnu postury, projevy spastické dystonie, kokontrakce, asociovaných reakcí, výskyt flekčních i extenčních spasmů, klonů. Projevy spastické centrální parézy jsou na DK daleko více závislé na antigravitačních a posturálních mechanismech, projevují se poruchou stoje, chůze a spolu s postižením trupu i poruchou celkové hybnosti. V rámci syndromu centrálního motoneuronu je možno rozeznat různé formy a syndromy projevující se svalovou hypertonií např. spastická porucha hybnosti DK u progredující spastické paraplegie se výrazně liší od spasticity DK v rámci primární laterální sklerózy či spasticity DK u roztroušené sklerózy. Velký význam má tedy diferenciální diagnostika svalové hypertonie (Tab. 2). Tab. 1: Syndrom léze centrálního motoneuronu Pozitivní příznaky Na protažení senzitivní spasticita Zvýšené myotatické reflexy Klony Spastická dystonie Spasmy extensorů Spasmy flexorů Pozitivní spastické jevy (Babinski) Negativní příznaky Hypotonie Paréza Zkrácení svalů Ztráta obratnosti Únavnost Spastická kokontrakce Asociované reakce Tab. 2: Diferenciální diagnostika svalové hypertonie Spasticita Rigidita Spasmus Alfa rigidita Gegenhalten Guarding Kontraktura Stiff P S /SLS Neuromyotonia Myogenní (myotonie, vazivová složka, atd.) Maligní neuroleptický syndrom Hyperplexia Hypothyreóza 4

5 Pokud je již diagnóza spastické hypertonie svalů DK v rámci léze centrálního motoneuronu stanovena, pak je nutno diagnostikovat typ, rozsah a tíži spastické parézy na DK. Nejsnadnější a stále používaná je Ashworthova škála (Tab. 3). Na DK se podstatně častěji používá původní škála. Hodnotí se pasivní pohyb s protažením spastického svalu v plném rozsahu za použití 5-stupňové škály. Ashworthova škála má však dvě velké nevýhody nelze pomocí škály zhodnotit zapojení spastického svalu do určitého pohybu funkce (stoj, chůze) a není možno odlišit biomechanickou od neurogenní složky, která je závislá na aferenci ze svalových vřetének. Tardieuova zkouška je již cílená jak na rozlišení neurogenní a biomechanické složky, tak již kvantifikuje spasticitu na podkladě rychlosti (úhlové) pohybu i na podkladě manifestace kontrakce spastického svalu (catch) v určitém úhlu poloze končetiny. 2-minutový test chůze má pro hodnocení stupně a typu spastické parézy DK významnou úlohu, a to nejen pro kvantifikaci poruchy chůze, ale zejména pro longitudinální sledování nemocných posouzení efektu léčby, rehabilitace, progrese či regrese onemocnění. Pro 2-minutový test chůze je nezbytný dosti velký prostor nejlépe alespoň 5 metrů dlouhá chodba. Hodnotí se vzdálenost, kterou nemocný ušel, délka kroků i jejich kadence. V případech, kdy nemocný není schopen chodit celé 2 minuty, hodnotí se časový úsek i vzdálenost, kterou nemocný ušel. Pro podrobnější hodnocení celkové motoriky, s výraznějším zaměřením na hybnost trupu a DK, slouží Rivermead motor assessment. Opakovaně bylo toto hodnocení použito ve studiích zaměřených na spasticitu po CMP (Tab. 4). Pro posouzení spasticity a spasmů adduktorů stehen se používá Pennovy Škály frekvence spasmů. Tab. 3: Škála hodnocení svalového hypertonu dle Ashwortha 0 Žádný vzestup svalového tonu 1 Lehký vzestup svalového tonu, klade zvýšený odpor (catch) při flexi i extenze 2 Výraznější vzestup svalového tonu, avšak končetinu lze snadno flektovat 3 Podstatný vzestup svalového tonu pasivní pohyb je obtížný 4 Končetiny jsou ztuhlé do flexe i extenze Tab. 4: Rivermead motor assessment 1 Otočení na postižení stranu (vleže) 2 Otočení na zdravou stranu (vleže) 3 Most (half-bridging;hip) 4 Postavení ze sedu 5 Leh s částečnou rotací trupu 6 Krok nepostiženou nohou 7 Poklep o podlahu (5 ) zdravou nohou 8 Dorzální flexe v hleznu a flexe v kolení (postižená noha) 9 Dorzální flexe nohy a extenze v koleni (postižená nohy) 10 Postavení na zdravou nohu Rivermead Mobility Index 5

6 Spastická paréza se na DK projeví především poruchou chůze, často rovněž stoje, problémy jsou někdy výraznější i vsedě či vleže, při vstávání či otáčení v posteli. Vzorce spastické parézy na DK je možno rozdělit do několika dosti vyhraněných typů a to na podkladě lokalizace (postiženého segmentu v oblasti velkých kloubů DK) a charakteru spastických svalů (flekční-extenční, addukční-abdukční, inverze-everze) (Tab. 5). Problémy související se spastickou parézou lze lépe pochopit a následně léčebně ovlivnit, pokud se použije kategorizace potíží (Tab. 6). Tab. 5: Charakteristické vzorce spastické parézy DK Kloub segment Noha-prsty Koleno Kyčel Vzorce spastické parézy Pes equinus Pes equinovarus Pes equinovalgus Hyperextenze palce Flexe prstů/ palce Extenční typ Flekční typ Addukční typ Flekční typ Extenční typ Tab. 6: Kategorizace problémů spastické parézy Kategorie Charakteristika Komentář Typ I Symptomatické potíže Bolest, extenční a flekční spasmy, klony Typ II Pasivní funkce Pasivní manipulace končetinou, ať již ošetřující osobou či nemocným (zdravou končetinou) hygiena, oblékání Typ III Aktivní funkce Zapojení končetiny do účelných pohybových vzorců (chůze, stoj, sed) Typ IV Smíšený typ Kombinace dvou a více charakteristik Ovlivnění spastické parézy lokální aplikací botulotoxinu Redukce spastické kokontrakce. Spastická kokontrakce je definována jako nepřiměřený nábor motorických jednotek, který je vyvolán volní kontrakcí antagonisty. Je senzitivní vůči úrovni napětí svalu. Jedná se o simultánní aktivitu agonisty i antagonisty a úroveň kontrakce se zvyšuje při zvýšení napětí vždy antagonisty z této dvojice (či lépe skupiny) svalů. Důležitá je volní aktivita, porucha Ia inhibice ze svalových vřetének a abnormní supraspinální aktivace ( supraspinal descending drive ). Jako příklad kokontrakce na DK je nepřiměřená aktivace plantárních flexorů (např. mm. gastrocnemii, m. solleus), které výrazně ztíží a omezí dorzální flexi nohy, která byla volně aktivována o kterou se nemocný snaží. Redukce spastické dystonie. Spastická dystonie je definována jako nepřiměřený nábor motorických jednotek v klidu. Je senzitivní vůči stupni protažení svalu. Spastická dystonie se projevuje abnormní posturou, postavením končetiny, segmentu. Z patofyziologického hlediska se na ni podílí snížená presynaptická inhibice Ia vlákny v klidu, takže se uplatní i minimální tonický stimul (tonic stretch stimulus). 6

7 Prodloužení zkrácených svalů. Spastická hyperaktivita (overactivity) a kontrakce svalů se navzájem potencují a vedou ke zkrácení svalů. Již v akutním stavu při vzniku léze vedoucí ke spastické paréze dochází ke zkrácení spastických svalů, včetně ztráty sarkomer. Korekce slabosti antagonistů. Snížení spastické aktivity (overactivity, kokontrakce, dystonie) agonistů může vést ke zvýšení síly antagonistů. Nevelké oslabení agonistů (injekce botulotoxinu) nebývá spojeno s výraznější poruchou jejich funkce, ale dochází ke zrychlení kontrakce jak agonisty tak i antagonisty a ke snížení kokontrakce. Výsledkem je uvolnění pohybu v daném segmentu. Někdy dochází i k určité redukci slabosti antagonistů (např. infiltrace mm. gastrocnemii vede ke zrychlení kontrakce m. tibialis anterior i mm. gastrocnemii a rovněž k určitému posílení dorzální flexe nohy). Cílená terapie ovlivní celou řadu potíží nemocných (Tab. 7). Tab. 7: Vybrané cíle léčby spasticity Zvýšení komfortu Usnadnění péče o pacienta Zlepšení funkce Jiné Snížení svalového napětí Redukce svalových spasmů Zlepšení polohy nemocného (vzhledem nemocného, zlepšení spánku, zlepšení sexuální funkce) Oblékání Hygiena (dlaně, lokty, ramena, perineum) Katetrizace Polohování v posteli či v sedačce Přesuny HK dosažení předmětu, uchopení a uvolnění DK stoj a chůze Pomoc při fyzikální terapii protahování, přiložení dlah, nošení ortézy Odložení či zcela vynechat ortopedickou operaci Prevence kontraktur Jednotlivé vzorce spastické parézy DK Pes equinus. Projevuje se zkrácením m. triceps surae a nemocný došlapuje na špičku. Nemocný se při došlapu opírá pouze o malou oblast přední části chodidla, což vede k výrazné instabilitě stoje. Poměrně často dochází k rychlému protažení m triceps surae a následně k provokaci klonu nohy. Klonus ještě více akcentuje instabilitu stoje. Pes equinus je vyvolán dystonií m. triceps surae se spastickým zkrácením svalu. Botulotoxin se aplikuje do m. soleus i do obou mm. gastrocnemii. Pro cílení do m. solleus je vhodné použít dutou EMG elektrodu (zpětná vazba zvukovým signálem či lépe stimulací). Pes equinovarus. Projevuje se plantární flexí, inverzí a supinací nohy. Ve stojné fázi nemocný našlapuje zevní hranou nohy, noha často drhne o zevní hranu ve švihové fázi kroku. To vede ke vzniku kožních změn (mozoly, defekty). Stoj je velmi nestabilní. Pes equinovarus je vyvolán dystonickou aktivitou m. tibialis posterior, přičemž se na plantární flexi významně podílí m. triceps surae. U některých nemocných dochází k mírné dorzální flexi vnitřní hrany nohy, a tehdy se na klinickém obrazu účastní i m.tibialis anterior. Zvýšenou aktivitu (dystonii, spasticitu) všech 3 svalů lze snadno diagnostikovat (rýsují se jasně šlachy, svaly jsou zkráceny) a lze testovat stupeň pasivního protažení. Botulotoxin se aplikuje především do m. tibialis posterior, a to vždy pomocí duté jehlové EMG elektrody, se stimulací svalu a s aplikací do 2 bodů svalu (2 fasciální prostory). Při nedostatečném efektu se doporučuju aplikovat botulotoxin také do m. triceps surae a m. tibialis anterior. 7

8 Pes equinovalgus. Projevuje se abdukcí nohy se stočením do supinace. Nemocný našlapuje na vnitřní hranu nohy a stoj je méně stabilní. Na tomto klinickém nálezu se podílí dystonická aktivita m. peroneus longus a brevis, v přítomnosti lehké dorzální flexe nohy pak rovněž m. tibialis anterior. Všechny 3 svaly jsou snadno přístupné pro přímou aplikaci botulotoxin. Flekční spasticita prstů. Projevuje se spastickým postavením prstů (palec však může být ve flexi i v extenzi). Flekční dystonické postavení prstů výrazně narušuje stabilitu stoje a kromě toho bývá i častá kombinace s pes equinus či pes equinovarus. Tento syndrom bývá vyvolán dystonickou aktivitou m. flexor ditigorum longus a brevis a často i m. flexor hallucis longus a brevis. Botulotoxin do m. flexor digitorum longus je možno aplikovat z mediální plochy bérce na rozhraní střední a distální třetiny asi 2 3 cm do hloubky za hranu tibie. M. flexor hallucis longus je možno dosáhnout při aplikaci laterálně od zevního okraje Achillovy šlachy. Pro aplikaci do m. flexor digitorum brevis se vpich vede doprostřed planty. Pro všechny 3 svaly je indikováno použití jehlové EMG elektrody ke správnému směrování. Extenze palce ( striatal toe ). Projevuje se dystonickou extenzí palce, která někdy bývá provázena dystonickou flexí prstů. Extenze palce je podmíněna aktivitou m. extensor hallucis longus. Pro aplikaci botulotoxinu do tohoto svalu je doporučeno vždy použít dutou EMG elektrodu a stimulaci. Spastická extenze v kolenním kloubu. Extenze v kolenním kloubu je součástí Wernickeova-Mannova držení dolní končetiny a je výhodná z funkčního pohledu. Umožňuje poměrně stabilní stoj na paretické dolní končetině. Při chůzi však není možná dostatečná flexe v kýčelním kloubu a nemocný jednak cirkumdukuje končetinu a rovněž více zatěžuje zdravou končetinu a naklání se na zdravou stranu. Spastická dystonie a kokontrakce m. quadriceps femoris (všechny hlavy s maximem pro m. rectus femoris) je podkladem tohoto vzorce spastické parézy. V případě hyperextenze v kolenním kloubu s určitou rekurvací se mohou podílet i kontrakce mm. gastrocnemii a hemstringů. Aplikace botulotoxinu je důležitá zejména pro m. rectus femoris a v druhé řadě i pro další hlavy čtyřhlavého svalu. Přes určité oslabení svalu (extenze v kolenním kloubu) je umožněna flexe v kyčli i v kolenním kloubu. Při hyperextenzi s rekurvací kolena je indikována aplikace do m. semimebranosus. Spastická flexe v kolenním kloubu. Postižení končetina je ve flexi v koleně i kyčli. Nemocný našlapuje na špičku nohy. Flekční spasticita DK se vyskytuje nejčastěji u spinálních lézí a bývá oboustranná. U spinálních lézí (např. v rámci roztroušené sklerózy) bývá oboustranně addukční spasticita stehen. Flekční spasticita omezuje chůzi (švihovou i stojná fáze) i stoj, který je velmi nestabilní. Na jejím vzniku se podílejí hemistringy (mediální m. semimebranosus, semitendinosus, m. gracilis i laterální m. biceps femoris). Botulotoxin se aplikuje do mediální hemstringů m. semimebranosus (ve střední až distálně třetině stehna) a laterálně od něj m. semitendinosus (v proximální třetině stehna). Aplikace do m. biceps femoris může vést k poruše fixace kyčle i kolena. Spastická flexe v kyčli. Projevuje se flexí v kyčli s náklonem pánve dopředu. Je typická pro míšní poruchy a vyskytuje se oboustranně. Bývá provázena kompenzační hyperlorózou bederní páteře. Spastická flexe v kyčli je projevem dystonie obou porcí m. iliopsoas a m. pectineus, často bývá přítomna dystonie m. rectus femoris (včetně extenze v kolenním kloubu). Ve stoji se nemocný předklání dopředu, má posun těžiště dopředu a ná- 8

9 padně nazad vysunuté hýždě. Léčba botulotoxinem míří do m. iliopsoas, a to do obou porcí. Je vhodné využít lokalizaci svalu i nervově-cévního svazku ultrazvukovým vyšetření a cílení za pomocí duté EMG elektrody. M. pectineus je klinicky snadno dostupný pod symfýzou a tříselným vazem v mediální polovině. M. rectus femoris je dobře lokalizovatelný na pokladě palpace. Spastická extenze v kyčli. Projevuje se instabilitou vsedě ve vozíku, kdy je nemocný (častěji paraplegie než pouze jednostranná spastická paréza) vytlačován ven z vozíku. Ve stoji je patrna extenze pánve s trup je v mírném záklonu, což se dále akcentuje při vykročení. Na vzniku syndromu se podílí dystonická kontrakce hamstringů, adductor magnus, gluteů (zejména m. gluteus maximus.). Aplikace botulotoxinu je do těchto dosti povrchně lokalizovaných svalů relativně snadná. Spastická addukce stehen. Klinicky se projevuje addukcí stehen, často flexí v kyčlích, vnitřní rotací kyčlí. Bývá oboustranná a výrazně postihuje stoj a omezuje chůzi. Podkladem spastické addukce stehen je dystonická kontrakce mm.adductor longus, brevis a maximus. Tyto svaly jsou vnitřnímu rotátory stehna. Léčebným cílem je jednak uvolnění flekčního postavení DK s uvolněním stoje a chůze, a jednak i zlepšení hygieny v perianogenální oblasti. Aplikace botulotoxinu je v prvé řadě do m. adductor longus a m. adductor brevis. Při nedostatečném efektu přichází do úvahy i m. adductor magnus a dále m. pectineus a m. iliopsoas. Spastická paréza se nejčastěji vyskytuje u těchto neurologických chorob (Tab. 8). Tab. 8: Diferenciální diagnostika svalové hypertonie CMP (ischemická, hemoragická, subarachnoideální krvácení) Kraniocerebrální poranění DMO (dětská mozková obrna) Encefalitis (infekční, autoimunitní) Tumor mozku Roztroušená skleróza Hereditární spastická paraplegie (HSP) Transverzní míšní léze (traumatická) Transverzní myelitis Tumor míchy (včetně komprese extramedulárním tumorem) Amyotrofická laterální skleróza Primární laterální skleróza Závěr Spastická paréza DK se vyskytuje u mnoha chorob, a to jak jednostranně (např. po CMP) tak rovněž oboustranně (roztroušená mozkomíšní skleróza, stavy po míšních traumatech, degenerativní choroby CNS). Projevuje se zejména poruchami stoje a chůze. Z léčebného pohledu je nezbytné rozlišit a ovlivnit spastickou dystonii, kokontrakci, zkrácení svalů a oslabení svalů (typ inhibice). Stanovení typu, rozsahu a tíže spastické parézy vyžaduje použití různých škál, které jsou cílené na jednotlivé složky tohoto syndromu (Ashworthova škála, Tardieuova zkouška, 2-minutový test chůze, Rivermead motor assessment, Škála spasmů). Po stanovení jednotlivých vzorců spastické parézy je pak možno zahájit cílenou léčbu v popředí je fyzioterapie a cílená aplikaci botulotoxinu. Literatura: Štětkářová I, Ehler E, Jech R. Spasticita a její léčba. Praha: Maxdorf Jesenius Reichel G. Therapy guide spasticity-dystonia. Bremen: UNI-MED SCIENCE, Ehler E, Vaňásková E, Štětkářová I. Standard komplexní léčby spasticity po cévní mozkové příhodě. Cesk Slov Neurol N 2009;72/105: Ward AB. A literature review of the pathophysiology and onset of post-stroke spasticity. Eur J Neur 2012;19: Gracies JMBayle N, Vinti M. Five-steps clinical assessment in spastic paresis. Eur J Phys Rehabil Med 2010;46:

10 Aplikace botulotoxinu do musculus tibialis posterior z mediálního přístupu MUDr. Eduard Minks 1. neurologická klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Tak, jak se postupně rozšiřuje povědomí o indikaci botulotoxinu v terapii spasticity a spastické dystonie mezi veřejnou i laickou veřejností (1), lze pozorovat nárůst počtu léčených pacientů v této indikaci, např. po cévní mozkové příhodě. K tomuto trendu v současnosti přispívají nově se formující komplexní a regionální centra pro léčbu spasticity v České republice (2, 19) a také to, že botulotoxin vychází v klinických studiích jako účinná a bezpečná terapie (3, 4). Některé svaly jsou při léčbě velmi jednoduše přístupné aplikaci (např. m. gastrocnemius caput mediale), některé mohou být ovšem problematické. Zejména hluboká vrstva svalů dolní končetiny vyžaduje dobrou znalost anatomických poměrů v oblasti (včetně uložení nervově-cévních svazků), znalost aplikačního přístupu, zkušenosti s detekcí svalu pomocí elektrické stimulace, popř. pomocí EMG kontroly. Jeden z takovýchto svalů, jehož léčba je při správné indikaci (např. pes eqinovarus s alterací funkce chůze po mozkové příhodě) a správném postupu velmi efektivní je m. tibialis posterior. Cílem následujícího článku je popsat anatomické uložení m. tibialis posterior v místě aplikace a aplikační přístup z mediálního přístupu pro jeho terapii. Ostatní široké souvislosti terapie tohoto svalu přesahují rozsah textu a odkazujeme na bohatou literaturu. Anatomické uložení svalu M. tibialis posterior leží v hluboké vrstvě svalů zadní strany bérce. Pokud pomineme vysoko proximálně na bérci ležící úpon m. popliteus a m. soleus, pak ze strany tibie směrem k fibule (směr mediolaterální) jsou svaly v hluboké vrstvě uloženy následovně m. flexor digitorum longus, m. tibialis posterior, m. flexor hallucis longus. M. flexor hallucis longus (nejvíce fibulárně uložený sval) ovšem začíná až od distálních dvou třetin délky facies posterior fibulae (není tedy přítomen v proximální třetině bérce). M. tibialis posterior začíná od membrana interossea cruris a přilehlých okrajů tibie a fibuly a to již od úrovně caput fibulae. Svalové snopce se dvojzpeřeně sbíhají na úponovou šlachu po celé délce bérce až nad oblast kotníku, šlacha po průchodu za vnitřním kotníkem inzeruje na tuberositas ossis navicularis a na spodní plochu kostí klínových. Funkcí svalu je plantární flexe nohy, dále zdvižení tibiálního okraje nohy do supinace a addukce nohy v kotníku. Při spastické dystonii tohoto svalu tedy vidíme nohu v plantární flexi, vychýlenou od kotníku tibiálně (noha směřuje částečně mediálně, nikoliv rovně v ose bérce, je addukována) a supinaci (tibiální okraj nohy je elevován oproti fibulárnímu okraji nohy). Tomuto postavení se také říká anatomicky inverze nohy, ovšem nejvíce je nám toto postavení známo jako deformita nohy typu pes equinovarus. Tuto deformitu u dospělých pacientů lze často vidět po cévní mozkové příhodě. Někdy je u pacienta pozorovatelná 10

11 hyperkeratóza na malíkové hraně nohy, na kterou došlapuje místo na plantu nohy. Toto postavení nohy (při tomto postavení nohy v klidu je přítomna spastická dystonie), u kterého je Ashwort skóre 2 3 (není tedy patrná kontraktura a zároveň spasticita je výrazně vyjádřená) je velmi vhodné k aplikační terapii botulotoxinem do m. tibialis posterior. Zásadních nervově-cévních svazků je v okolí svalu hned několik. Pro nás nejdůležitější svazek je n. tibialis + a. tibialis posterior + vv. tibiales posteriores. Tento svazek prochází pod začátkem m. soleus arcus tendineus musculi solei a pokračuje pod m. triceps surae a zároveň nad povrchem hlubokých svalů bérce (tedy nad skupinou ve které je m. tibialis posterior) za vnitřní kotník. Dalším svazkem je a. fibularis + v. fibularis. A. fibularis se odpojuje od a. tibialis posterior pod arcus tendineus musculi solei a sestupuje mezi fibulou a m. flexor hallucis longus směrem k zevnímu kotníku. Dalším svazkem je n. fibularis profundus + a. et v. tibialis anterior tento svazek leží na přední straně membrana interossea cruris (na přední straně bérce) mezi fibulou a tibií. A z druhé strany (z dorsální strany) po membrana interossea cruris probíhá senzitivní n. interosseus cruris. Ještě je potřeba upozornit na n. saphenus, který kopíruje vnitřní hmatnou stranu tibie (margo medialis) v blízkosti v. saphena magna ta může být jako žíla variabilně uložená (5, 6, 7, 8). Anatomické poměry na řezu bércem viz obrázek 1. Obr. 1: Řez bércem v polovině dolní končetiny. Pravý bérec z distálního pohledu. Volně upraveno podle literatury (5,6,7,8). 1 tibie 2 fibula 3 kompartment pro přední svaly bérce 4 n. fibularis profundus + a. et v. tibialis anterior, dorzálně od nich na druhé straně membrány další nerv - n. interosseus cruris 5 membrana interossea cruris 6 kompartment pro laterální svaly bérce 7 m. triceps surae 8 m. tibialis posterior 9 m. flexor digitorum longus 10 m. flexor hallucis longus 11 a. et v. fibularis 12 n. tibialis + a. tibialis posterior + vv. tibiales posteriores 13 n. saphenus probíhající nad margo medialis 14 v. saphena magna 15 margo anterior 16 facies medialis červená šipka směr vedení aplikační jehly Počet jednotek botulotoxinu a počet míst aplikace do svalu Před aplikací nejprve rozvážíme počet jednotek a počet injikovaných míst svalu. Různé zdroje často uvádějí 1 až 2 aplikační místa, lze se ale také setkat s doporučením 3 aplikačních míst. Celková dávka botulotoxinu (rozdělená do těchto aplikačních míst) se uvádí u Dysportu mezi jednotkami (9, 10, 11, 12). Podle Evropského konsensu při terapii 11

12 spasticity z roku 2009 by dávka do jednoho aplikačního místa neměla převýšit 125 jednotek Dysportu a celková dávka do všech svalů v jednom sezení by neměla převýšit 1500 jednotek (4). Velká část studií ovšem pracuje s vyšší jednotlivou dávkou do jednoho aplikačního místa (9, 10, 11) než je 125 jednotek. Z našich zkušeností ( jedná se o relativně silný sval na dolní končetině) volíme na jedno aplikační místo u dospělého pacienta 125 až 200 jednotek Dysportu s celkovou dávkou do tohoto svalu 125 až 400 jednotek na jedno až dvě aplikační místa. Záleží především na stupni spastické dystonie, spasticity, charakteru funkčního omezení a hmotnosti (objemu svalů) pacienta. Naše schéma je tedy často při aplikaci: 1 místo 125 až 200 jednotek, nebo 2 místa jednotek, nebo 2 místa svalu jednotek. Lze použít i schéma jiné. Samozřejmě, že značně záleží na tom, kolik jednotek chceme aplikovat do okolních svalů a kolik jsme rozvážili, že bude celková dávka botulotoxinu do všech svalů u daného pacienta na jedno sezení. Tato záležitost může být pro dávku do m. tibialis posterior limitující. Při první aplikaci doporučujeme spíše začít s menší dávkou a dle efektu tuto dávku postupně zvyšovat. Naložení elektrod a zemnící elektrody Dalším krokem je naložení elektrod na bérec. Pokud elektrody používáme pro stimulaci pak špička jehly (zbytek jehly je potažen nevodivým materiálem) je negativní elektrodou (nebo negativním pólem) katodou a kabel vedoucí k jehle je většinou černě zbarvený. K depolarizaci dochází pod katodou a proud prochází mezi katodou a anodou. Jako anodu (pozitivní elektrodu) použijeme samolepící povrchovou elektrodu nebo kovovou povrchovou elektrodu s vodícím gelem či pastou a většinou k ní vede červeně zbarvený kabel. Jako zemnění použijeme také povrchovou elektrodu, alternativně zemnící pásek a většinou zeleně zbarvený kabel. Povrchové elektrody (anodu a zemnění) lze je umístit na šlachu nebo kost či jiný sval. Pro anodu můžeme použít místo nad m. tibialis anterior (blízko margo anterior). Proud by tak měl procházet mimo ostatní svaly hluboké skupiny (pokud jsme jehlou v m. tibialis posterior) a také mimo n. tibialis. Zemnění můžeme uložit libovolně buď na facies medialis, nebo distálněji na bérec, nebo páskovou elektrodu kolem bérce. Literatura bohužel neuvádí podrobnosti naložení elektrod, umístění povrchové elektrody však lze jednoduše ovšem během vyšetření měnit. Pokud používáme elektrody pro EMG (nábor motorických jednotek, interferenční aktivita, sluchově nebo zrakově kontrolované EMG), pak špička jehly je aktivní elektrodou a povrchová elektroda (výše uvedená jako anoda) je referenční elektrodou. Viz obrázek 2. Obr. 2: Aplikace botulotoxinu do m. tibialis posterior z mediálního přístupu na pravé dolní končetině. Špička jehly (kterou se zároveň aplikuje botulotoxin) slouží jako katoda a povrchová elektroda s červeným káblíkem jako anoda. Anoda je zde umístěna nad m. tibialis anterior a zemnění nad tibií (povrchová elektroda se zeleným káblíkem). Lékař si pro svoji orientaci dvěma prsty levé ruky fixuje tibii, pravou rukou vede aplikační jehlu. 12

13 Kontrola inzerce jehly pomocí EMG a pomocí elektrické stimulace Po naložení povrchových elektrod můžeme aplikovat. Co lze při aplikaci v EMG a při elektrické stimulaci očekávat? Jednak lze při zavádění kanyly polohu špičky jehly kontrolovat pomocí EMG. Pokud používáme malý EMG stimulátor (viz obrázek 3) sledujeme pohyb kanyly sluchově. Jako aktivní elektroda nám v tuto chvíli slouží špička zaváděné jehly (zpravidla připojena na černý kabel) a jako referenční elektroda povrchová elektroda (červený kabel). Co je zde podstatné pokud se dostaneme (při volně relaxované dolní končetině) do oblasti svalu se spastickou dystonií, nábor motorických jednotek, který vnímáme sluchově, se výrazně zvýší (silnější zvuk proti okolí) a pokud jsme v oblasti motorického bodu (nakupení terminálních větvení axonů a nervosvalových plotének), slyšíme celý zvuk náboru motorických jednotek výrazně ostřeji. Pokud jsme napojeni s jehlou na klasický EMG přístroj, můžeme celý tento děj pozorovat i vizuálně na obrazovce nábor jednotek, blízkost motorických jednotek ke kanyle ( jejich rise time). Pokud bychom chtěli pozorovat spasticitu - pak lze sval rychle na krátkou vzdálenost protáhnout (do dorsální flexe), pokud bychom chtěli pozorovat volní aktivitu, vyzveme pacienta k volní kontrakci svalu (do plantární flexe, event. supinace a addukce nohy) tyto manévry Obr. 3: Jeden z EMG stimulátorů používaný na 1. neurologické klinice (firma Dantec). Tento jednoduchý přístroj umožňuje přepnutí z EMG na elektrickou stimulaci. Při režimu EMG lékař sleduje sluchem inzerci jehly a nábor motorických jednotek ve svalu (interferenční aktivitu). Při režimu stimulace probíhá proud mezi katodou a anodou a stimulujeme sval v místě špičky jehly. Zelený kabel zde vede k zemnící elektrodě, černý k aplikační jehle (špička jehly je aktivní elektrodou v režimu EMG a katodou v režimu elektrické stimulace) a červený kabel s povrchovou elektrodou složí jako reference v režimu EMG nebo jako anoda v režimu stimuluce. ovšem značně prodlužují vyšetření/aplikaci a zároveň máme hluboko zavedenou jehlu, což s sebou menší riziko nese na našem pracovišti tyto manévry neprovádíme. Nejefektivnější a nejpřesnější pro posouzení polohy špičky kanyly je elektrická stimulace. Použití pouze této metody plně dostačuje. Tu nám umožňuje jak přenosný EMG stimulátor, tak jakýkoliv klasický EMG přístroj. Na malém přenosném přístroji jednoduše přepneme z EMG na elektrickou stimulaci a špička jehly je v tuto chvíli katodou a povrchová elektroda anodou. Na klasickém EMG přístroji musíme většinou kabely vytáhnout a zapojit do stimulátoru. Stimulujeme délkou impulsu 0,1 až 0,2 ms, frekvencí 1 2 Hz, proudem většinou od 2 do 15 ma. Sval lze vystimulovat i do 5 ma, ale občas musíme použít daleko vyšší proudy. Pokud nejsme úspěšní do 15 ma, pak je kromě špatné pozice jehly také možné, že je jehla umístěna ve fibroticky změněném místě svalu. Vystimulování svalu při velmi nízkém proudu svědčí o tom, že jsme v motorickém bodě - tedy v místě nejvhodnějším pro aplikaci. Při stimulaci v místě m. tibialis posterior (tedy tam, kde chceme být) sledujeme pohyb nohy do plantární flexe, event. i velmi lehkou supinaci a addukci. Při poloze špičky kanyly v m. flexor digitorum profundus sledujeme flexi prstců a jsme tedy příliš povrchově. Při poloze v m. flexor pollicis longus pozorujeme flexi palce a jsme 13

14 tedy příliš hluboko a dorsálně od zamýšlené dráhy. Při záškubu více svalů snížíme proud tak, abychom stimulovali jen jeden sval. Pokud přetrvávají klony více svalů i při velmi nízkém proudu, můžeme být v blízkosti nervu (který tyto svaly zásobuje). Můžeme také zkusit změnit polohu anody (povrchové elektrody). Inzerce jehly z mediálního přistupu s využitím EMG a elektrické stimulace I když jsou také popsány přístupy při aplikaci svalu zepředu přes m. tibialis anterior a membrana interossea cruris, nebo ze zadního přístupu přes musculus triceps surae, z výše uvedené anatomie vyplývá, že vhodné dosažení svalu bude mediálním přístupem vpich z vnitřní strany bérce veden těsně pod zadní stranou tibie a to skrz hlubokou vrstvu svalů (viz obrázek 1). Jedná se o přístup přesný a bezpečný, který míjí nervově cévní svazky. U pacienta ležícího na zádech je vhodné, aby nataženou dolní končetinu fixovala rukou zdravotní sestra (nebo lépe příbuzný pacienta) proti event. pohybu při vpichu. Jiná časově náročnější pozice (výhodnější pro lékaře) je vleže na zádech se zevně rotovanou dolní končetinou, abdukovanou v kyčli, lehce flektovanou v kyčli a koleni a podloženou polštářem pod zevním okrajem kolene a event. pod bércem. Důležité je mít nohu od kotníku distálně volnou (neopřenou), abychom při stimulaci mohli pozorovat dorsální flexi. Zorientujeme se na dolní končetině, všimneme si margo anterior, facies medialis, margo medialis (vnitřní hranu), condylus medialis a malleolus medialis na kosti holenní. Vše je většinou dobře patrné (viz obrázek 4). Oblasti, kde budeme aplikovat, dezinfikujeme. Jehlu (která je určena pro aplikaci botulotoxinu a zároveň napojená na EMG) přiložíme Obr. 4: Pohled na pravou dolní končetinu, orientační body na bérci a místa vhodná pro aplikaci botulotoxinu. 1 condylus medialis 2 malleolus medialis 3 tibie, horní linie margo anterior, dolní linie - margo medialis, mezi liniemi je facies medialis 4 křížek označuje 1/3 vzdálenosti na linii condylus medialis - malleolus medialis 5 křížek označuje 2/3 vzdálenosti na linii condylus medialis - malleolus medialis 6 bod označuje 1/4 vzdálenosti na linii condylus medialis - malleolus medialis 14

15 z dálky nad přední stranu bérce a odhadneme tak vzdálenost od místa vpichu (u margo medialis) k margo anterior tibie. Margo anterior kosti holenní je přibližně nad místem kde je již v hloubce končetiny přítomný, nebo alespoň začíná, m. tibialis posterior. Minimálně do této vzdálenosti a i o něco dále musíme být schopni jehlou dosáhnout. Měli bychom mít jehlu dlouhou minimálně 5 cm, lépe delší. Vyhmatáme si vnitřní hranu tibie (margo medialis), jednou rukou si fixujeme tibii (pro naši orientaci), zároveň lehce zatlačíme na m. triceps surae, tak abychom v cestě měli co nejméně z tohoto svalu (obrázek 2) a přibližně 2 cm (nebo na délku jednoho palce) pod vnitřní hranou tibie (margo medialis) vpíchneme jehlu. Pokud bychom vedli vpich hned u hrany tibie narazili bychom na kost už při povrchu vpichu. Tibie je totiž vevnitř bérce konvexní. Jehlu se snažíme zavádět tak abychom kopírovali zadní plochu tibie (u pacienta ležícího na zádech s nataženou dolní končetinou vodorovně, nebo horizontálně a velmi lehce dorsálně). Při vpichu sledujeme odpor svalu, pokud vstoupíme do svalu se spastickou dystonií ucítíme jiný (tužší) odpor, sledujeme pak při pohybu kanyly jak dlouho tento odpor trvá. Pokud je spastický pouze m. tibialis posterior a ne m. flexor digitorum longus pak vstup do tohoto svalu poznáme, nebo poznáme pohyb jehly v takto postižených svalech. Zároveň s tímto odporem (máme-li jehlu napojenou na EMG) také slyšíme zvýšený nábor motorických jednotek oproti okolí (spastická dystonie svalu generuje pálení motorických jednotek, nábor motorických jednotek), nebo lze interferenční křivku dystonického svalu (která se odlišuje od okolních svalů) pozorovat na obrazovce klasického EMG přístroje. Prvním svalem, kterým projdeme jehlou od kůže (ale jen jeho cípem), je m. triceps surae a pak se hned dostáváme do m. flexor digitorum longus (pokud nejsme velmi proximálně, kde je místo tohoto svalu úpon m. popliteus společně s m. soleus), kterým musíme projít, abychom dosáhli m. tibialis posterior. Pokud jsme ve vzdálenosti přibližně za přední hranou tibie (margo anterior), jehlu zastavíme, přepneme přístroj z EMG na elektrickou stimulaci (nebo v klastickém EMG přístroji přehodíme elektrody do stimulátoru) a zastimulujeme. Zkusíme různý proud (viz výše). V případě, že jsme nastimulovali cílový sval, lze aplikovat (záškuby nohy jsou ve směru funkce m. tibialis posterior dorsální flexe nohy, event. s lehkou addukcí a elevací tibiálního okraje nohy). V případě neúspěchu jehlu zasuneme o několik mm dále a zkusíme stimulovat znovu a tento proces opakujeme. Pokud již narazíme na odpor charakteru kosti jsme na fibule a jemně jehlu povytáhneme pokud jsme měli správný směr a jsme v horní třetině bérce tak bychom měli být v m. tibialis posterior. V případě, že se z nějakého důvodu rozhodneme dále sval nehledat (povytažení kanyly a změna směru) a chceme přes selhání stimulace aplikovat, budeme aplikovat sem. Flexe prstů anebo palce při stimulaci znamená špatné uložení kanyly, u kontrakce více svalů (např. nohy ve směru funkce m. tibialis posterior a flexe prstů nebo palce) snižujeme proud k verifikaci místa špičky jehly, nebo uvažujeme o nastimulování (6, 5, 7, 8, 13) nervu, v jehož blízkosti se můžeme nacházet. Inzerce jehly bez EMG a elektrické stimulace Aplikaci bez EMG a stimulační kontroly je potřeba považovat za nouzové řešení zavedení aplikační kanyly na slepo. Studie, které srovnávaly zavedení jehly bez a s elektrickou stimulací, našly u postupu bez elektrické stimulace vysoké procento umístění jehly mimo sval (14). Pokud máme možnost vždy u tohoto svalu preferujeme stimulační kontrolu cíle. Aplikační jehlu pro botulotoxin lze napojit na jakýkoliv EMG přístroj. Ovšem pokud máme zkušenosti s aplikací tohoto svalu, lze použít i postup bez EMG a bez elektrické stimulace. Orientace na dolní končetině i postup jsou popsány výše. Znovu je potřeba připomenout použití dostatečně velké injekční jehly. U nás se v tomto případě osvědčilo použití traumatické lumbální jehly s ostrým hrotem (nikoliv jehly atraumatické). Délka běžně dostupných jehel na intramuskulární aplikaci je zpravidla nedostateč- 15

16 ná (viz obrázek 5). Při zavádění jehly si všímáme hloubky zavedení (očekávanou vzdálenost jsme si naměřili) a dále odporu tkáně. Objevení se zvýšeného odporu (sval se spastickou dystonií) a zároveň odhad hloubky vpichu jsou pro nás velmi důležité, protože pokud jsme dostatečně hluboko v místě předpokládaného uložení svalu, budeme zde aplikovat (pozor spasticko dystonický může být i m. flexor digitorum longus, který je jako první sval v cestě). Sval obecně očekáváme za margo anterior. Pokud jehlu nezastavíme a zavádíme dále ve správném směru až za přední hranu tibie, narazíme na fibulu. Naražení na kost pocítíme jako tvrdý odpor, za který nelze projít a většinou (vzhledem ke kontaktu s periostem) je pro pacienta lehce bolestivý. Pokud jsme v proximálním třetině bérce, tak po jemném povytažení jehly (několik mm až centimetr) jsme v daném svalu a můžeme aplikovat zde. M. flexor hallucis longus je od tohoto místa dorsofibulárně (viz obrázek 1). Ukázka aplikace bez EMG a stimulační kontroly viz obrázek 6 a 7. Obr. 5: Zleva dvě jehly, běžně používané k intramuskulární či intravenózní injekci: oranžová jehla 0,5 25 mm a černá jehla 0,7 40 mm, které jsou z důvodu své nedostatečné délky pro aplikaci m. tibialis posterior nevhodné. Vpravo traumatická lumbální jehla s ostrým hrotem 0,77 88 mm/22g 3½, kterou lze pro aplikaci velmi dobře využít. Výška inzerce na bérci v proximodistálním směru Obr. 6: Aplikace m. tibialis posterior z mediálního přístupu na levém bérci. Použita lumbální jehla s ostrým hrotem, levou rukou si lékař pro orientaci dvěma prsty fixuje tibii, pravou vede jehlu. To, že vpich bude směřovat z vnitřní strany bérce pod vnitřní hranou tibie za tibií, jsme popsali výše. Jakou výšku ale zvolit na bérci pro jeden nebo více vpichů? Vzhledem k tomu, že botulotoxin funguje nejlépe v oblastech nakupení nervosvalových plotének, ke kterým přichází terminální větvení axonů, je vhodné aplikovat botulotoxin do blízkosti tohoto motorického bodu. Zde je aplikace nejúčinnější (15). Histochemické studie tohoto svalu (pokud je nám známo) bohužel neexistují. Pěknou anatomickou studii provedl Lee (2011), který studoval jak vstup nervové větve do svalu, tak denzitu odstupujících větviček nervu uvnitř svalu (kde se dá předpokládat nakupení nervosvalových spojení). Většina motorických větví na studovaných dolních končetinách vstoupila do svalu mezi % vzdálenosti na linii condylus medialis malleolus medialis kosti holenní (průměr- 16

17 ná délka této linie byla 327 mm, korejská populace) a vzdálenost tohoto vstupu motorické větve do svalu byla od mediální hrany tibie přibližně 37 až 39 mm (při vpichu máme o něco delší dráhu než je vzdálenost od mediální hrany tibie). Intramuskulárně ve větší denzitě odstupovaly větvičky nervu od 10 do 40 % a od 70 do 80 % na výše uvedené linii a to v hloubce přibližně 36 až 38 mm od mediální hrany tibie (margo medialis) (16). Oddy (2006) našel vstup motorické větve do svalu ve 22 % (v proximodistálním směru) na linii hlavička fibuly intermalleolární čára a dle jeho studie by byla optimální aplikace v oblasti od 22 % této linie po rozhraní mezi horní a střední třetinou na této linii. (17, 18) Studie s botulotoxinem často nepopisují přesná aplikační místa, pouze konstatují aplikaci svalu, počet jednotek a počet aplikačních míst. Atlasy pro aplikaci botulotoxinu často uvádějí jen 1 místo a to v polovině vzdálenosti na tibii, přičemž podklad tohoto doporučení se nám nepodařil dohledat. Situace tedy není zcela jasná, nicméně z výše uvedeného lze soudit, že při jednom aplikačním místě bude vhodné aplikovat v 1/3 vzdálenosti (od proximálního konce) na linii condylus medialis maleollus medialis kosti holenní. Při dvou aplikačních místech v 1/4 a 1/3 vzdálenosti od proximálního konce linie. Při 3 aplikačních místech připadá v úvahu buď rozdělení všech 3 míst v oblasti horní části tibie (do 40 % linie), nebo první vpich v 1/4, druhý v 1/3 a třetí ve 2/3 na této linii. Každý pacient je však individuální a nemusí zapadat do výše navrženého schématu. Pokud nebyl efekt aplikace dostatečný, je možné aplikační schéma při dalším sezení měnit (počet jednotek, počet a lokalizace aplikačního místa nebo aplikačních míst). Možné problémy při aplikaci Obr. 7: Nejméně výhodná (z důvodu bezpečnosti při vpichu), ovšem stran času velmi rychlá aplikace do m. tibialis posterior l.dx. Aplikaci lékař provádí u sedícího pacienta, bez EMG a stimulační kontroly. K aplikaci použita lumbální jehla (traumatická, s ostrým hrotem, 0,77 88 mm/22gx3½ ). Při vpichu se můžeme potkat s několika relativně častými problémy (níže jsou uvedeny ty, se kterými jsme se setkali, nikoliv výčet možných nežádoucích účinků). Vzhledem k délce jehly je dobré, aby se pacient na inzerci nedíval. Při vpichu pod kůži často narazíme na margo medialis nebo spíše na konvexní zadní stranu tibie za margo medialis. Jehlu stačí povytáhnout a vpich vést více dorzálně pod tibií. Pokud jsme příliš ventrálně (neprovedli jsme vpich 2 cm dorsálně od margo medialis), tak jehlu vytáhneme zcela a vpich raději volíme znovu více dorzálněji, tak abychom byli schopni vést jehlu horizontálně za tibií a nikoliv laterodorzálním směrem. Dalším problémem je spasmus spasticko-dystonického m. tibialis posterior či jiného svalu při podráždění zaváděnou jehlou. Pacient referuje bolestivou křeč v dolní končetině, zároveň můžeme pozorovat propnutí nohy či dolní končetiny. Tento stav může být problematicky odlišitelný od podráždění nervu, u něhož by vjem iradikoval ostře distálně do prstců. Spasmus svalu je spíše difúznější v hloubce dolní končetiny a u spasmu m. tibialis posterior by neměla bolest jít až do prstců. Zde je dobré chvíli vyčkat nebo lehce povytáhnout jehlu a lehce změnit směr vést jehlu více anteriorně. Někdy pacient při spasmu nebo při leknutí prudce pohne 17

18 s dolní končetinou, z tohoto důvodu je dobré pacienta fixovat. Napíchnutí periostu fibuly nebo tibie lehce zabolí. Při vytažení jehly po aplikaci se může stát, že z rány vytéká žilní krev, event. lze velmi vzácně při aplikaci napíchnout i menší arterii. V tomto případě ránu komprimujeme úměrně krvácení, zkontrolujeme puls a prokrvení na dolní končetině distálně, krátce pacienta observujeme a při propuštění domů jej poučíme. Poděkování Poděkování patří dlouholetým spolupracovníkům na 1. neurologické klinice Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, kteří řadu let úspěšně léčí pacienty pomocí botulotoxinu - prof. MUDr. Martinu Barešovi, PhD.; MUDr. Haně Streitové; MUDr. Marku Balážovi, Ph.D.; prof. MUDr. Ireně Rektorové, Ph.D.; MUDr. Martině Bočkové, PhD.; MUDr. Ivici Čechové (Husárové); Anně Hlučkové; Marii Kopíčkové; Lence Brázdové; Janě Bártové; Vlastě Dírerové a Petře Krainerové. Poděkování také patří MUDr. Alexandře Minksové za korekturu textu a vytvoření podmínek pro napsání článku. Závěrem Vám přeji mnoho úspěchů při terapii botulotoxinem. Zkratky: a. arteria EMG elektromyografie m. musculus n. nervus v. vena vv. venae Literatura: 1. Jech R. Zvýšená spontánní svalová aktivita jako limitující faktor neurorehabilitační léčby centrální parézy. Čes. slov. neurol. neurochir. 2011;74(Suppl. 1):S89 S Bareš M, Jech R, Kaňovský P. Koncept center spasticity v České republice. Čes. slov. neurol. neurochir. 2011;74(Suppl. 1):S Rosales RL, Chua-Yap AS. Evidence-based systematic review on the efficacy and safety of botulinum toxin-a therapy in post-stroke spasticity. J Neural Transm. 2008;115(4): Wissel J, Ward AB, Erztgaard P, Bensmail D, Hecht MJ, Lejeune TM, et al. European consensus table on the use of botulinum toxin type A in adult spasticity. J Rehabil Med. 2009;41(1): Čihák R, Grim M. Anatomie 1. Praha: Grada Publishing, a.s.; Čihák R. Anatomie 3. Praha: Grada Publishing, a.s.; Dauber W. Feneisův obrazový slovník anatomie. Grada Publishing, a.s.; Frank H, Netter MD. Netterův anatomický atlas člověka. Brno: Computer Press, a.s.; Johnson CA, Burridge JH, Strike PW, Wood DE, Swain ID. The effect of combined use of botulinum toxin type A and functional electric stimulation in the treatment of spastic drop foot after stroke: a preliminary investigation. Archives of Physical Medicine and Rehabilitation. 2004; 85(6): Pathak MS, Nguyen HT, Graham HK, Moore AP. Management of spasticity in adults: practical application of botulinum toxin. European Journal of Neurology. 2006;13: Olver J, Esquenazi A, Fung VSC, Singer BJ, Ward AB. Botulinum toxin assessment, intervention and aftercare for lower limb disorders of movement and muscle tone in adults: international consensus statement. European Journal of Neurology. 2010;17: Kaji R, Osako Y, Suyama K, Maeda T, Uechi Y, Iwasaki M. Botulinum toxin type A in post-stroke lower limb spasticity: a multicenter, double-blind, placebo-controlled trial. J Neurol. 2010;257(8): O Brien CF. Injection techniques for botulinum toxin using electromyography and electrical stimulation. Muscle Nerve Suppl. 1997;6:S Chin TYP, Nattrass GR, Selber P, Graham HK. Accuracy of Intramuscular Injection of Botulinum Toxin A in Juvenile Cerebral Palsy. Journal of Pediatric Orthopaedics. 2005;25(3): Gracies J-M, Lugassy M, Weisz DJ, Vecchio M, Flanagan S, Simpson DM. Botulinum Toxin Dilution and Endplate Targeting in Spasticity: A Double-Blind Controlled Study. Archives of Physical Medicine and Rehabilitation. 2009;90(1):9 16.e Lee J-H, Lee B-N, An X, Chung R-H, Han S-H. Location of the motor entry point and intramuscular motor point of the tibialis posterior muscle: For effective motor point block. Clinical Anatomy. 2011;24(1): Van Campenhout A, Molenaers G. Localization of the motor endplate zone in human skeletal muscles of the lower limb: anatomical guidelines for injection with botulinum toxin. Developmental Medicine and Child Neurology. 2011;53(2): Oddy MJ, Brown C, Mistry R, Eastwood DM. Botulinum toxin injection site localization for the tibialis posterior muscle. Journal of Pediatric Orthopaedics B. 2006;15(6): Centra spasticity. Extrapyramidová sekce České neurologické společnosti, ČLS JEP. Online Dostupné na: 18

19 Poznámky 19

20 Zkušenosti s aplikací botulotoxinu na rehabilitačním pracovišti MUDr. Michal Říha, Ph.D., MBA Rehabilitační oddělení Ústřední vojenské nemocnice, Praha 6 S rozšířením spektra indikací a uvolněním aplikace botulotoxinu i pro rehabilitační lékaře v loňském roce se otevřela možnost zprostředkovat tuto léčebnou metodu pro naše pacienty ve vlastní režii. V léčbě spastické parézy jde o metodu první volby a nedílnou součást komprehensivní neurorehabilitace. Plošné zavedení této léčebné metody na rehabilitační pracoviště je však obtížně řešitelné zejména z důvodu limitujících lékových paušálů a naplnění jistých odborných, organizačních a technických požadavků. V ústřední vojenské nemocnici jsme mohli tento záměr uskutečnit v rámci komplexního cerebrovaskulárního centra pod vedením prof. Beneše. Jde o multidisciplinární jednotku organizačně zahrnující Neurochirurgickou kliniku 1. LF UK a ÚVN, Neurologické oddělení, Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a ÚVN, Radiodiagnostické oddělení a Oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny ÚVN Praha. Vzhledem k tomu, že sám jsem atestovaný neurolog a elektromyografista, bylo možné metodu aplikace botulotoxinu pod záštitou neurocentra realizovat. Spektrum nemocných našeho neurocentra a cílovou skupinou jsou dospělí pacienti po získaném akutním poškození mozku. Především jsou to pacienti v různém stadiu po cévní mozkové příhodě s klinicky vyjádřenou spastickou parézou horní a dolní končetiny, dále po úrazech, tumorech atd. Na rozdíl od běžných pacientů extrapyramidových poraden se jedná o diagnózy, u kterých lze do jisté míry predikovat vývoj a dynamiku postižení, a máme zkušenosti s jejich rehabilitační léčbou. Snahou je včasný záchyt rozvoje spasticity, prevenci kontraktur a aplikaci cílené neurorehabilitace. Bezproblémová komunikace a mezioborová spolupráce zaručuje dobrou kontinuitu péče. Ze zkušenosti vyplývá, že rozhodující pro výsledný léčebný efekt v rehabilitaci je řádná diagnostika a klasifikace dle standardizovaného vyšetřovacího protokolu. Následně cílená aplikace léčiva za podpory pohybové terapie. Z tohoto pohledu je pro nás přístup kolegů od hennerů inspirující. Výjimkou jsou nespolupracující pacienti s těžšími kognitivními deficity nebo v perzistujícím vegetativním stavu. Pokud u nich lze zajistit alespoň pasivní formu léčby, rozumným cílem je zmírnění bolesti, prevence komplikací, usnadnění ošetřování atd. V lednu 2014 byli z našeho týmu proškoleni lékař a fyzioterapeut na Neurologické klinice 1. LF UK v kurzu Rehabilitace spastické parézy. Garantem je prof. Jean-Michael Gracies, který je v současné době také mezinárodním koordinátorem studií zabývajících se užitím botulotoxinu v léčbě spasticity. 20

Spasticita po cévní mozkové

Spasticita po cévní mozkové Spasticita po cévní mozkové příhodě Jiří Neumann, Jan Kubík Iktové centrum, Neurologické oddělení KZ, a.s. Nemocnice Chomutov, o.z. Krajský neurologicko neurochirurgický seminář, Teplice, 26.10.201 Cévní

Více

Přehled svalů a svalových skupin

Přehled svalů a svalových skupin Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD A TRUPU sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy, napomáhá vzpažení horní vlákna zvednutí lopatky střední vlákna přitažení lopatky k páteři

Více

Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem. MUDr.

Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem. MUDr. Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem MUDr. Tomáš Veverka Neurologická klinika Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní

Více

Možnosti využití systému Lokomat v terapii chůze u pacientů s RS

Možnosti využití systému Lokomat v terapii chůze u pacientů s RS Možnosti využití systému Lokomat v terapii chůze u pacientů s RS Crhonková, R. 1,2, Coufalová, R. 1, Kubová, M. 2, 1 Oddělení rehabilitace, FN Olomouc 2 Ústav fyzioterapie, FZV UP v Olomouci Úvod poruchy

Více

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi Nakládalová, M. 1, Pešáková, L. 2, Nakládal, Z. 2, Bartoušek, J. 3, Fialová, J. 1 1 Klinika pracovního lékařství a 3 Neurologická klinika FN a LF UP Olomouc

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

Polohování prevence a terapie dekubitů. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Polohování prevence a terapie dekubitů. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Polohování prevence a terapie dekubitů Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Polohování Správné uložení těla nemocného díky změnám poloh Systematická, přesnými pravidly se řídící změna polohy pacienta

Více

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Výchozí poloha: leh pokrčmo, kolena a chodidla asi 20 cm od sebe, paže volně podél těla Průběh: přitisknout bederní páteř, aktivace přímého břišního svalů

Více

Polohování (zásady, druhy polohování, speciální polohy a polohování, pomůcky)

Polohování (zásady, druhy polohování, speciální polohy a polohování, pomůcky) Úvod do fyzioterapie propedeutika I Polohování (zásady, druhy polohování, speciální polohy a polohování, pomůcky) Definice - druh pasivního pohybu, působíme zevní silou malé intenzity po dlouhou dobu Indikace

Více

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání Nakládalová, M. 1, Bartoušek, J. 2 Pešáková, L. 3, Nakládal, Z. 3 1 Klinika pracovního lékařství a 2 Neurologická klinika FN a LF UP Olomouc 3

Více

SOUČASNÁ TERAPIE SPASTICITY SE ZAMĚŘENÍM NA LOKÁLNÍ APLIKACI BOTULOTOXINU

SOUČASNÁ TERAPIE SPASTICITY SE ZAMĚŘENÍM NA LOKÁLNÍ APLIKACI BOTULOTOXINU SOUČASNÁ TERAPIE SPASTICITY SE ZAMĚŘENÍM NA LOKÁLNÍ APLIKACI BOTULOTOXINU MUDr. Edvard Ehler, CSc. Neurologické oddělení, Nemocnice Pardubice Ovlivnění spasticity botulotoxinem u stabilizovaných nemocných

Více

Klinický profil, léčba a prognóza 121 případů Guillainova- Barrého syndromu u 119 nemocných prospektivně zaznamenaných v české národním registru GBS.

Klinický profil, léčba a prognóza 121 případů Guillainova- Barrého syndromu u 119 nemocných prospektivně zaznamenaných v české národním registru GBS. Klinický profil, léčba a prognóza 121 případů Guillainova- Barrého syndromu u 119 nemocných prospektivně zaznamenaných v české národním registru GBS. J.Bednařík 1, 2, M.Škorňa 1, J.Kuchyňka 3, R.Mazanec

Více

Vydala Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum jako učební text pro FTVS UK Sazba DTP Nakladatelství Karolinum První vydání, první dotisk

Vydala Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum jako učební text pro FTVS UK Sazba DTP Nakladatelství Karolinum První vydání, první dotisk Proprioceptivní neuromuskulární facilitace 2. část Mgr. Jiřina Holubářová doc. PaedDr. Dagmar Pavlů, CSc. Recenzenti: doc. MUDr. František Véle, CSc. MUDr. Jan Vacek, Ph.D. Vydala Univerzita Karlova v

Více

PROTETIKA DOLNÍ KONČETINY. Materiály pro prezentaci poskytli: Mgr. G. Birgusová, Ing. J. Rosický, CSc.

PROTETIKA DOLNÍ KONČETINY. Materiály pro prezentaci poskytli: Mgr. G. Birgusová, Ing. J. Rosický, CSc. PROTETIKA DOLNÍ KONČETINY Materiály pro prezentaci poskytli: Mgr. G. Birgusová, Ing. J. Rosický, CSc. TRANSTIBÁLNÍ AMPUTACE Amputace dolní končetiny provedená mezi hlezenním kloubem a kolenním kloubem.

Více

Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno

Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno Definice Radikulopatie postižení míšního kořene Míšní kořeny 8 krčních kořenů, 12 hrudních kořenů, 5

Více

Léčba druhé linie OAB

Léčba druhé linie OAB Informace pro pacienty Čeština 35 Léčba druhé linie OAB Podtržená slova jsou vysvětlena ve slovníčku pojmů. Někdy se může stát, že medikamentózní léčba je bez efektu. V tom případě existují i jiné metody.

Více

Možnosti ovlivnění poruch chůze u RS. Klára Novotná MS centrum, Neurologická klinika 1.LF UK a VFN v Praze

Možnosti ovlivnění poruch chůze u RS. Klára Novotná MS centrum, Neurologická klinika 1.LF UK a VFN v Praze Možnosti ovlivnění poruch chůze u RS Klára Novotná MS centrum, Neurologická klinika 1.LF UK a VFN v Praze Chůze - charakteristika Lidská bipedální lokomoce -vliv ontogeneze Cyklické střídání opěrné-stojné

Více

Protokol ke státní závěrečné zkoušce

Protokol ke státní závěrečné zkoušce Protokol ke státní závěrečné zkoušce Autor: Obor: XXXX Fyzioterapie Ústí nad Labem, květen 2015 ZÁKLADNÍ ÚDAJE: Jméno: H. Š. Věk: Pohlaví: Výška: Váha: 66 let žena 166 cm 69 kg Dg. + rehabilitace: stav

Více

Tvorba elektronické studijní opory. Mgr. Libuše Danielová, PhDr. H. Kisvetrová, Ph.D.

Tvorba elektronické studijní opory. Mgr. Libuše Danielová, PhDr. H. Kisvetrová, Ph.D. Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Ošetřovatelská péče v geriatrii Rehabilitační ošetřovatelství Rehabilitační prostředky Mgr. Libuše

Více

REHABILITACE NA ORTOPEDICKÉM ODDĚLENÍ. Mgr. Michaela Veselá KTLR FNUSA

REHABILITACE NA ORTOPEDICKÉM ODDĚLENÍ. Mgr. Michaela Veselá KTLR FNUSA REHABILITACE NA ORTOPEDICKÉM ODDĚLENÍ Mgr. Michaela Veselá KTLR FNUSA Definice rehabilitace Dle WHO: RHB zahrnuje všechny prostředky, směřující ke zmírnění tíže omezujících a znevýhodňujících stavů a umožňuje

Více

Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý)

Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý) Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý) Toto sdělení se zamýšlí nad základní otázkou: Co ovlivňuje provedení sportovního výkonu, obecněni řečeno pohybového stereotypu? V zásadě možno odpovědět,

Více

Doporučené cviky po svalových skupinách

Doporučené cviky po svalových skupinách Horní část těla prsní sval Dolní část těla lýtkové svaly - šíjové svaly (trapéz. sval) - svaly ramene - svaly paží a zápěstí - hamstringy (zadní str. st.) - dolní část trupu - quadriceps (přední strana

Více

Tejpování. Mgr. Jana Kuncová, DiS. Metodický seminář sekce OB 13.-15. 11. 2015

Tejpování. Mgr. Jana Kuncová, DiS. Metodický seminář sekce OB 13.-15. 11. 2015 Tejpování Metodický seminář sekce OB 13.-15. 11. 2015 Mgr. Jana Kuncová, DiS Funkce tejpu Ochranná omezení pohybu kvůli ochraně poraněné tkáně a tím i zmírnění bolestivosti, při sportu jako prevence poranění

Více

1. Muž 54 let, zedník. Stěžuje si na bolesti dolní části zad jdoucí do PDK, při chůzi přepadává špička PDK

1. Muž 54 let, zedník. Stěžuje si na bolesti dolní části zad jdoucí do PDK, při chůzi přepadává špička PDK 1. Muž 54 let, zedník. Stěžuje si na bolesti dolní části zad jdoucí do PDK, při chůzi přepadává špička PDK 2. Muž 42 let, manažer, stěžuje si na bolest kříže vystřelující do kyčelního kloubu a občas levé

Více

ORTOPEDICKÁ KLINIKA. kařské fakulty a FN Motol Přednosta: Doc. MUDr. Tomáš Trč, CSc., MBA. Praha FN Motol

ORTOPEDICKÁ KLINIKA. kařské fakulty a FN Motol Přednosta: Doc. MUDr. Tomáš Trč, CSc., MBA. Praha FN Motol ORTOPEDICKÁ KLINIKA UK - 2.léka DĚTÍ A DOSPĚLÝCH kařské fakulty a FN Motol Přednosta: Doc. MUDr. Tomáš Trč, CSc., MBA Praha FN Motol Ortopedická léčba deformity nohy u Morbus Charcot-Marie-Tooth Smetana

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU Cílem 1. části je pochopení teoretických východisek pro úspěšnou aplikaci principů metody v praxi. Znát všechny facilitační prvky (procedury) a jejich praktické

Více

TRÁPÍ VÁS NEBO VAŠE BLÍZKÉ BOLEST?

TRÁPÍ VÁS NEBO VAŠE BLÍZKÉ BOLEST? TRÁPÍ VÁS NEBO VAŠE BLÍZKÉ BOLEST? ZDE APLIKUJEME -MD INJEKCE Kompletní řada certifikovaných zdravotnických středků terapii bolesti způsobené onemocněním pohybového a podpůrného aparátu. zmírnění bolesti

Více

Lymfoscintigrafie horních končetin u pacientek po mastektomii

Lymfoscintigrafie horních končetin u pacientek po mastektomii Lymfoscintigrafie horních končetin u pacientek po mastektomii Lang O, Balon H, Kuníková I, Křížová H, Wald M KNM UK 3. LF a FNKV, 1. Chirurgická klinika UK 2. LF a FN Motol, Praha 51. DNM, Seč Ústupky,

Více

doc. MUDr. Jan Pokorný, DrSc.

doc. MUDr. Jan Pokorný, DrSc. doc. MUDr. Jan Pokorný, DrSc. je skupina elektrofyziologických metod které se zabývají diagnostikou poruch periferního nervstva - periferního motoneuronu - primárního senzitivního neuronu - pre- a postganglionárního

Více

8 Seznam příloh. Vysvětlivky

8 Seznam příloh. Vysvětlivky 8 Seznam příloh Příloha 1: Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS Příloha 2: Informovaný souhlas Příloha 3: Obrázky k případu 1 pacienta Příloha 4: Obrázky k případu 2 pacienta Příloha 5: Chůze člověka

Více

FITNESS posilovna. Diagnostika ve fitness

FITNESS posilovna. Diagnostika ve fitness FITNESS posilovna práce na téma Diagnostika ve fitness David Tomšík (UČO: 200488) RVS CŽV MASARYKOVA UNIVERZITA v Brně Fakulta sportovních studií 1 Obsah 1 Úvod...2 2 Metody získávání dat...2 2.1 Vstupní

Více

Akupuntura(akupresura) na cesty

Akupuntura(akupresura) na cesty Akupuntura(akupresura) na cesty 1. Základní body TS 4 v 1. meziprstním prostoru ve výši středu 1. záprstní kosti Ž 36 tři proporcionální cuny (palce) pod čéškou, jeden prst vně od hrany holenní kosti Bod

Více

Tvorba elektronické studijní opory

Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Tvorba elektronické studijní opory Ošetřovatelská péče v neurologii Specifika ošetřovatelské péče u neurologických pacientů Specifika

Více

Komplexní léčba dětí s DMO (CP) a jinými neurogenními postiženími v LÁZNÍCH TEPLICE

Komplexní léčba dětí s DMO (CP) a jinými neurogenními postiženími v LÁZNÍCH TEPLICE Komplexní léčba dětí s DMO (CP) a jinými neurogenními postiženími v LÁZNÍCH TEPLICE Smetana V., Smetana P. Klinika CLT Teplice Ortopedická klinika UK 2. LF FN v Motole Praha 5 Richard z Yorku, pozdější

Více

ANATOMIE DOLNÍCH KONČETIN

ANATOMIE DOLNÍCH KONČETIN ANATOMIE DOLNÍCH KONČETIN KOSTRA DOLNÍ KONČETINY "Noha je umělecký výtvor složený ze 26 kostí, 107 vazů a 19 svalů" skládá se ze dvou částí pletenec dolní končetiny (spojení končetiny s trupem) kostry

Více

BŘICHO. Svinutí páteře neboli crunch. Cvik na přímý sval břišní. Skvělý cvik ke spálení tuků a získání plochého a svalnatého břicha.

BŘICHO. Svinutí páteře neboli crunch. Cvik na přímý sval břišní. Skvělý cvik ke spálení tuků a získání plochého a svalnatého břicha. Svinutí páteře neboli crunch Cvik na přímý sval břišní. Skvělý cvik ke spálení tuků a získání plochého a svalnatého břicha. 4 série po 0 cvicích Nekřižte prsty za hlavou, abyste nestlačovala krční svaly.

Více

Parkinsonova nemoc a možnosti fyzioterapie. As.MUDr.Martina Hoskovcová

Parkinsonova nemoc a možnosti fyzioterapie. As.MUDr.Martina Hoskovcová Parkinsonova nemoc a možnosti fyzioterapie As.MUDr.Martina Hoskovcová Základní cíle fyzioterapie Zlepšení kvality života pacienta s PN Strategie k zajištění základních cílů: soběstačnosti nezávislosti

Více

S V A L O V Ý T E S T - obličej

S V A L O V Ý T E S T - obličej Programy kvality a standardy léčebných postupů Fyzioterapie Periferní paréza traumatické etiologie PŘ. F/9 str. 1 PŘÍLOHA Č. 1 Svalové testy Tabulka 1: Svalový test obličej T S V A L O V Ý T E S T - obličej

Více

FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie. Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku ERGOTERAPIE 2016

FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie. Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku ERGOTERAPIE 2016 FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku ERGOTERAPIE 2016 1. Poranění kostí a kloubů ruky anatomie ruky a zápěstí (popis kostí, vazivového aparátu, svalů

Více

Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému

Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému 18.11.2010 Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému MUDr.Rostislav Čevela Ředitel Odbor posudkové služby MPSV Cíl přednášky 1. Právní úprava posuzování invalidity 2. Vyhláška č. 359/2009

Více

7. Elektromyografie - EMG.

7. Elektromyografie - EMG. 1 7. Elektromyografie - EMG. Cílem cvičení je seznámit se s elektromyografickým záznamem elektrické aktivity svalu při volní i vyvolané svalové kontrakci, a stanovit rychlost vedení v periferním nervu.

Více

Lidská páteř (aneb trocha anatomie)

Lidská páteř (aneb trocha anatomie) Zdravá záda a správné dýchání doma i ve škole Dagmar Dupalová, Kateřina Neumannová, Martina Šlachtová -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

AC SPARTA PRAHA STREČINK

AC SPARTA PRAHA STREČINK AC SPARTA PRAHA STREČINK Význam strečinku: Zvyšování výkonnosti (projevuje se ve zvyšování efektivnosti prováděných pohybů) Udržování pružnosti svalů a šlach Předcházení svalové nerovnováze (protažení

Více

při i gynekologických operacích. ch. Přehled a kasuistika Hana Matulová Neurologická klinika FN a Medika s. r. o. Hradec Králové

při i gynekologických operacích. ch. Přehled a kasuistika Hana Matulová Neurologická klinika FN a Medika s. r. o. Hradec Králové Nebezpečí poškozen kození periferních nervů při i gynekologických operacích. ch. Přehled a kasuistika Hana Matulová Neurologická klinika FN a Medika s. r. o. Hradec Králové Úvod Přehled iatrogenních lézí

Více

GUILLAIN BARÉ SYNDROM Z POHLEDU SESTRY. Autor: Kateřina Havelková Spoluautor: Silvia Pekárová

GUILLAIN BARÉ SYNDROM Z POHLEDU SESTRY. Autor: Kateřina Havelková Spoluautor: Silvia Pekárová GUILLAIN BARÉ SYNDROM Z POHLEDU SESTRY Autor: Kateřina Havelková Spoluautor: Silvia Pekárová Charakteristika onemocnění Jde o autoimunitní chorobu Je způsobené napadením myelinové pochvy nervů, axonů Provokujícím

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

ABC BRANÍK STREČINK. Autor Ivana Králová

ABC BRANÍK STREČINK. Autor Ivana Králová ABC BRANÍK STREČINK Autor Ivana Králová Strečink ve fotbale a jeho význam: - kompenzační prostředek, který v rámci regenerace při pravidelné aplikaci pozitivně ovlivňuje negativní vlivy jednostranného

Více

Tabulka závažných poškození

Tabulka závažných poškození Garance nejvyššího plnění z trvalých následků úrazu Tabulka závažných poškození Verze 04/2015 S pojištěním od nemusíte sledovat, kdo nabízí vyšší plnění. Díky garanci nejvyššího plnění pro závažná poškození

Více

Organizační zajištění: ORTOPEDICKÉ CENTRUM s. r. o., www.ortopedicke-centrum.cz

Organizační zajištění: ORTOPEDICKÉ CENTRUM s. r. o., www.ortopedicke-centrum.cz FINÁLNÍ INFORMACE Rehabilitační ústav Brandýs nad Orlicí pořádá VI. BRANDÝSKÉ SYMPÓZIUM s doprovodnou výstavou zdravotnické techniky a farmacie 13. 14. září 2012 Rehabilitační ústav Brandýs nad Orlicí

Více

S doc. MUDr. Martinem Vališem, Ph.D.

S doc. MUDr. Martinem Vališem, Ph.D. Převzato z časopisu PARKINSON č. 46 S doc. MUDr. Martinem Vališem, Ph.D. hovořila Zdislava Freund Už je to deset let, co jsem se strachem poprvé vkročila do extrapyramidové poradny Neurologické kliniky

Více

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE 3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE Jak zajistit regionální dostupnost rehabilitace po poškození mozku? - Model fází rehabilitace a zajištění její kontinuity pro občany

Více

Lze zvýšit efektivitu léčby profesních poruch pohybového aparátu? MUDr. Aleš Zlámal

Lze zvýšit efektivitu léčby profesních poruch pohybového aparátu? MUDr. Aleš Zlámal Lze zvýšit efektivitu léčby profesních poruch pohybového aparátu? MUDr. Aleš Zlámal 15 let příznivých se systémovou enzymoterapií (SET) v komplexní léčbě postižení pohybového aparátu v leteckém průmyslu

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

Cévní mozková příhoda z pohledu zdravotnické záchranné služby. MUDr. Petr Hrbek ZZS JMK

Cévní mozková příhoda z pohledu zdravotnické záchranné služby. MUDr. Petr Hrbek ZZS JMK Cévní mozková příhoda z pohledu zdravotnické záchranné služby MUDr. Petr Hrbek ZZS JMK K čemu slouží zdravotnická záchranná služba: Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou

Více

Zásobník protahovacích cviků

Zásobník protahovacích cviků Zásobník protahovacích cviků Obsah Úvod 1. Ohybač paže 2. Natahovače paže 3. Natahovače kyčle a ohybače kolena 4. Ohybač kyčle a natahovače kolena 5. Ohybače kyčle 6. Odtahovače a zevní rotátory kyčle

Více

Stabilografie x Statokinezimetrie

Stabilografie x Statokinezimetrie Stabilografie x Statokinezimetrie Využití -fyziologie, pat.fyziologie, farmakologie, neurologie, ORL, sportovní medicína, preventivní lékařství, toxikologie. Nejčastější použití při Dg. poruch rovnováhy

Více

Onemocnění z vibrací Raynaudův syndrom z vibrací

Onemocnění z vibrací Raynaudův syndrom z vibrací Onemocnění z vibrací Raynaudův syndrom z vibrací Kateřina Novosádová Ivana Brlková Klinika pracovního lékařství FN a LF UP Olomouc Definice Raynaudův syndrom z vibrací onemocnění drobných cév prstů rukou

Více

Části kostry, končetiny

Části kostry, končetiny AM110-0104 AM110-0084 AM110-0086 AM110-0102 AM110-0088 AM110-0065 AM110-0063 AM110-0059 AM110-0082 AM110-0090 AM110-0057 AM110-0061 AM110-0088 Kostra ruky, spojeno drátem, volba L/P AM110-0078 AM110-0080

Více

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Hlavním důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování

Více

Projekt ncrnapain: Charakteristika projektu I

Projekt ncrnapain: Charakteristika projektu I Projekt ncrnapain: Charakteristika projektu I Název: Non-coding RNAs in neurogenic and neuropathic pain mechanisms and their application for risk assessment, patient stratification and personalised pain

Více

Bolest a pohybový systém

Bolest a pohybový systém Bolest a pohybový systém Bolest je pro organismus nepostradatelný signál, neboť ho informuje o poškození integrity organismu, a proto je provázena nezbytnými preventivními pochody. Bolest je vědomě vnímaným

Více

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Současná civilizace je charakteristická nedostatečnou pohybovou aktivitou. ICHS obesita DM hemoroidy ICHDK bolesti zad stoupá počet profesí se sedavým charakterem

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační cvičení - protahovací Označení materiálu: Datum vytvoření:

Více

HEMOFILIE - DIAGNOSTIKA A LÉČBA V SOUČASNOSTI

HEMOFILIE - DIAGNOSTIKA A LÉČBA V SOUČASNOSTI HEMOFILIE - DIAGNOSTIKA A LÉČBA V SOUČASNOSTI Patofyziologie hemofilie Deficit koagulačního faktoru VIII (hemofilie A) nebo IX (hemofilie B), jeho dysfunkce nebo přítomnost jeho inhibitorů vede k poruše

Více

Strečink a cvičení s míčem

Strečink a cvičení s míčem Strečink a cvičení s míčem Strečink pro hráče ledního hokeje Strečink je účinná metoda pro zlepšení pohyblivosti svalů a vazivových tkání, snižuje riziko poranění, zmenšuje svalovou bolestivost po tréninku,

Více

Problematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie

Problematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie Problematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie Patokineziologie a principy terapie podle Bobath konceptu Mgr. Petra Valouchová, Ph.D. Klinika rehabilitace, 2.LF, FN Motol Funkce horní končetiny Manipulace

Více

Obecné zásady polohování

Obecné zásady polohování Polohy nemocných Definice Umístění těla člověka do zdravých či prospěšných poloh pomocí podkládání a podpory, abychom podpořili zotavení. Ukládání nemocného nebo částí jeho těla tak, abychom předcházeli

Více

Jdličk Jedličková Martina, DiS. Krajská nemocnice Pardubice a.s. Neurochirurgické oddělení

Jdličk Jedličková Martina, DiS. Krajská nemocnice Pardubice a.s. Neurochirurgické oddělení Jdličk Jedličková Martina, DiS. Krajská nemocnice Pardubice a.s. Neurochirurgické oddělení Co je to karpální ítunel, anatomie karpální tunel je úzká štěrbina, voblasti zápěstí, jehož spodinu tvoří vyvýšené

Více

prodlouženém intervalu do 4,5 hod od vzniku příhody

prodlouženém intervalu do 4,5 hod od vzniku příhody MUDr. Jan Bartoník Historie medikamentosní terapie ischemických CMP Přes veškerou snahu byly do r. 1995 ischemické CMP považovány za více méně terapeuticky neovlivnitelné. Za jedinou účinnou látku v terapii

Více

Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza

Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza DEFORMITY PÁTERE Obsah prednášky Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza Detská kyfóza (školní kulatá záda) Prícina:

Více

Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu. Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu

Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu. Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu Obr. 3 Svalstvo horní končetiny ze zadní strany Obr. 4 Svalstvo horní končetiny ze zevní strany Obr. 5

Více

Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál

Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_BI1.3 Předmět: Biologie Tematická oblast: Biologie člověka Autor: RNDr. Marta Najbertová Datum

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

Masáže. bolest. na vaši. Kamil Ramík. Spoušťové body Stručné základy ergonomie Pozdrav slunci ZDRAVÍ & ŽIVOTNÍ STYL

Masáže. bolest. na vaši. Kamil Ramík. Spoušťové body Stručné základy ergonomie Pozdrav slunci ZDRAVÍ & ŽIVOTNÍ STYL ZDRAVÍ & ŽIVOTNÍ STYL Masáže na vaši bolest Spoušťové body Stručné základy ergonomie Pozdrav slunci Kamil Ramík Poděkování: fotograf Rostislav Šimek, www.foto-simek.com grafik Georgi Stojkov, www.georgistojkov.com

Více

Kořenové syndromy. MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB

Kořenové syndromy. MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB Kořenové syndromy MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB Kořenové syndromy Cervikobrachiální syndrom Hrudní úžinový syndrom Výhřez bederní meziobratlové ploténky Pseudoradikulární bolesti Spondylolýza,

Více

BOBATH KONCEPT. Předmět: Metody kinezioterapie, 3Bc, ZS Téma: Základy Bobath konceptu dětský věk Zounková, Málková

BOBATH KONCEPT. Předmět: Metody kinezioterapie, 3Bc, ZS Téma: Základy Bobath konceptu dětský věk Zounková, Málková BOBATH KONCEPT Předmět: Metody kinezioterapie, 3Bc, ZS Téma: Základy Bobath konceptu dětský věk Zounková, Málková Podstata Bobath konceptu Týmová práce Holistický přístup ( problém dítěte, problém rodiny

Více

SPORTOVNÍ LÉKAŘSTVÍ NEMOCNICE S POLIKLINIKOU PRAHA ITALSKÁ

SPORTOVNÍ LÉKAŘSTVÍ NEMOCNICE S POLIKLINIKOU PRAHA ITALSKÁ SPORTOVNÍ LÉKAŘSTVÍ NEMOCNICE S POLIKLINIKOU PRAHA ITALSKÁ 1. PROČ SPORTOVNÍ LÉKAŘSTVÍ Každý sportovec by měl už od mládežnických kategorií absolvovat jednou ročně sportovní prohlídku. Sportovní činnosti

Více

PROTETIKA DOLNÍ KONČETINY. Materiály pro prezentaci poskytli: Mgr. G. Birgusová, Ing. J. Rosický, CSc.

PROTETIKA DOLNÍ KONČETINY. Materiály pro prezentaci poskytli: Mgr. G. Birgusová, Ing. J. Rosický, CSc. PROTETIKA DOLNÍ KONČETINY Materiály pro prezentaci poskytli: Mgr. G. Birgusová, Ing. J. Rosický, CSc. TRANSTIBÁLNÍ AMPUTACE Amputace dolní končetiny provedená mezi hlezenním kloubem a kolenním kloubem.

Více

MEDIN NÁHRADA MTP KLOUBU PALCE NOHY

MEDIN NÁHRADA MTP KLOUBU PALCE NOHY Operační technika MEDIN NÁHRADA MTP KLOUBU PALCE NOHY (PHflex) S. Popelka, R. Hromádka,V. Barták Totální náhrada MTP kloubu palce nohy Náhrada metatarzofalangeálního (MTP) kloubu palce nohy je konstruována

Více

Kinetická analýza. jak staticky tak dynamicky a určit situaci, která způsobuje krajní momenty a síly.

Kinetická analýza. jak staticky tak dynamicky a určit situaci, která způsobuje krajní momenty a síly. Kinetická analýza umožňuje určit velikost sil a momentů působících na kloub, které jsou vyvozeny vahou těla působením svalů kladením odporu měkkých tkání vně aplikovaným zatížením jak staticky tak dynamicky

Více

Využití ergonomických CHECKLISTů v pracovním lékařství.

Využití ergonomických CHECKLISTů v pracovním lékařství. Využití ergonomických CHECKLISTů v pracovním lékařství. MUDr. Hana Lehocká, Ph.D. a kol. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Centrum zdravotnických služeb oddělení fyziologie a psychologie práce Prach

Více

OSTEOPORÓZA PÁTEŘE. Tóth L., Včelák J. O r t h o p a e d i c c l i n i c B U L O V K A P r a g u e

OSTEOPORÓZA PÁTEŘE. Tóth L., Včelák J. O r t h o p a e d i c c l i n i c B U L O V K A P r a g u e OSTEOPORÓZA PÁTEŘE Tóth L., Včelák J. O r t h o p a e d i c c l i n i c B U L O V K A P r a g u e Na osteoporózou postižené páteři musíme rozlišovat dvě zásadně odlišné způsoby poškození. Bez úrazu vzniká:

Více

FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Monika Andršová Studijní obor: Ergoterapie 5342R002 Ovlivnění kvality chůze pomocí ergoterapeutických metod u pacientů

Více

Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI

Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Jméno a příjmení: Studijní kombinace : datum: Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Úvod: Jedním z prvních hlavních znaků správného držení těla je správné fyziologické zakřivení

Více

Tvorba elektronické studijní opory

Tvorba elektronické studijní opory Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Základy léčebné rehabilitace Obecná část Amputace a protézy MUDr. Horák Stanislav 1. Úvod: PROTETIKA

Více

Bronzový Standard SANATORY č. 5 Polohování. Bezpečná manipulace s klientem

Bronzový Standard SANATORY č. 5 Polohování. Bezpečná manipulace s klientem Bronzový Standard SANATORY č. 5 Polohování Bezpečná manipulace s klientem Autoři: Jana Tichá, Lukáš Stehno Asociace penzionů pro seniory, z.s., K Višňovce 1095, Pardubice 530 02, www.appscr.cz Obsah Úvod...

Více

MONITOROVÁNÍ SVALOVÉ RELAXACE

MONITOROVÁNÍ SVALOVÉ RELAXACE XXI. kongres ČSARIM, 2. 4. října 2014, Clarion Hotel, Olomouc 1 MONITOROVÁNÍ SVALOVÉ RELAXACE Milan Adamus Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN a LF UP v Olomouci Prohlášení o

Více

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o.

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénik Kompenzační cvičení Integrace fyzioterapie do hokejového tréninku Doporučení pro

Více

Aspekty tvorby klinických doporučených postupů v oboru neurologie podle národní metodiky K. Šonka, J. Bednařík Česká neurologická společnost ČLS JEP Neurologická klinika 1. LF UK a VFN Neurologická klinika

Více

Nový pohled na ergoscreening pracovišť

Nový pohled na ergoscreening pracovišť Nový pohled na ergoscreening pracovišť Požadavky legislativy Vyhl.č.79/2013 Sb. 2 Obsah pracovnělékařských služeb a) hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání je 1.

Více

SVALOVÝ TEST. PhDr. Eva Buchtelová, Ph.D.

SVALOVÝ TEST. PhDr. Eva Buchtelová, Ph.D. SVALOVÝ TEST PhDr. Eva Buchtelová, Ph.D. požadavky na zkoušku 2 písemné testy ústní rozbor postavy Doporučená literatura DYLEVSKÝ, I., DRUGA, R., MRÁZKOVÁ, O. Funkční anatomie člověka. 1. vyd. Praha: Grada,

Více

7. Analýza pohybu a stupňů volnosti robotické paže

7. Analýza pohybu a stupňů volnosti robotické paže 7. Analýza pohybu a stupňů volnosti robotické paže Úkoly měření a výpočtu ) Změřte EMG signál, vytvořte obálku EMG signálu. ) Určete výpočtem nutný počet stupňů volnosti kinematického řetězce myoelektrické

Více

Jak podpořit naši stabilitu, PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak podpořit naši stabilitu, PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak podpořit naši stabilitu, rovnováhu PaedDr. Mgr. Hana Čechová OSNOVA 1. Rovnováha, stabilita 2. Poruchy rovnováhy 3. Rovnovážný systém 4. Projevy poruchy rovnováhy 5. Co může způsobit poruchu rovnováhy

Více

Cvičte alespoň doma! 1. Spodní část přímého břišního svalu. 1.1. Přítahy kolen k trupu

Cvičte alespoň doma! 1. Spodní část přímého břišního svalu. 1.1. Přítahy kolen k trupu Cvičte alespoň doma! Každý začátek nového roku přináší prostor pro naplňování vytčených plánů a předsevzetí, mezi něž se pravidelně řadí i cvičení pro zlepšení postavy a snížení hmotnosti, jež si častěji

Více

Moment síly Statická rovnováha

Moment síly Statická rovnováha Moment síly Statická rovnováha Kopírování a šíření tohoto materiálu lze pouze se souhlasem autorky PhDr. Evy Tlapákové, CSc. Jedná se o zatím pracovní verzi, rok 2009 ZKRÁCENÁ VERZE Síla může mít rozdílný

Více

Rozhodovací proces při akutním útlaku míchy expansivním extraspinálním procesem

Rozhodovací proces při akutním útlaku míchy expansivním extraspinálním procesem Rozhodovací proces při akutním útlaku míchy expansivním extraspinálním procesem Zdeněk Adam a Pavel Šlampa Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno Radioterapeutická klinika MOU NADAČNÍ FOND Česká

Více

OSTEOSYNTÉZY A ARTRODÉZY SKELETU RUKY. Pavel Maňák Pavel Dráč

OSTEOSYNTÉZY A ARTRODÉZY SKELETU RUKY. Pavel Maňák Pavel Dráč OSTEOSYNTÉZY A ARTRODÉZY SKELETU RUKY Pavel Maňák Pavel Dráč Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz OSTEOSYNTÉZY A ARTRODÉZY SKELETU RUKY Pavel Maňák Pavel Dráč GRADA Publishing Upozornění

Více

Obr. 3 Postranní vazy (Gross, Fetto, Rosen, 2005) (Gross, Fetto, Rosen, 2005)

Obr. 3 Postranní vazy (Gross, Fetto, Rosen, 2005) (Gross, Fetto, Rosen, 2005) I. Anatomie kolenního kloubu Obr. 1 Pohled na kloubní plochu tibie s menisky (Drugová, Kolář, 1974) Obr. 2 Zkřížené vazy Obr. 3 Postranní vazy (Gross, Fetto, Rosen, 2005) (Gross, Fetto, Rosen, 2005) Obr.

Více