Holocaust moravských Romů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Holocaust moravských Romů"

Transkript

1 Holocaust moravských Romů Petra Pavlicová Veronika Klímová Gymnázium, Terezy Novákové 2, Brno 2. místo ve II. kategorii OBSAH Úvod Historie moravských Romů do 20.století Období starověku a středověku Vznik prvních romských osad v okolí Brna Výnosy omezující svobodný pohyb Romů Období před druhou světovou válkou Protiromská politika a zákony Cikánské legitimace a jejich použití Začleňování usazených Romů do společnosti Vyhošťování Romů z Německa a Rakouska na naše území Protiromská nálada v české společnosti před německou okupací Kárné pracovní tábory na území protektorátu Kárný pracovní tábor v Hodoníně u Kunštátu Protiromská opatření v roce Situace před rokem Vládní nařízení o preventivním potírání zločinnosti Soupis Cikánů z roku Protektorátní cikánské tábory Cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu Výnos H. Himmlera o deportaci Romů do Osvětimi První transport moravských Romů Transporty mířící z Hodonína u Kunštátu do Osvětimi Další transporty moravských Romů 22 7 Koncentrační tábor Osvětim Cikánský tábor v Auschwitz Birkenau Příjezd do tábora a evidence vězňů Táborový režim Úmrtnost Poslední dny existence cikánského tábora Závěr 29 9 Abstrakt Použitá literatura Přílohy

2 Úvod Ve své práci se zabýváme holocaustem Romů na území Protektorátu Čechy a Morava během druhé světové války, s důrazem na moravské Romy. Pro objasnění příčin, které vedly k vyhlazení více než dvou třetin všech protektorátních Romů, se v krátkosti věnujeme také historii Romů do 20. století. Toto téma jsme si zvolily, protože se zajímáme o historii, zejména o novodobé dějiny. Přestože je holocaust Romů v rámci druhé světové války poměrně obsáhle zmapované téma, veřejnosti je málo známé. Holocaust, tedy pronásledování a genocida určitých skupin obyvatel, bývá většinou spojován s vyvražďováním Židů. Stejně tak je ale na místě použít tohoto slova v souvislosti s životy Romů na územích okupovaných nacisty. Během let bylo v důsledku nacistické rasové teorie vyvražděno více než pět tisíc osob romské národnosti z Protektorátu Čechy a Morava. Většina z nich zemřela v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. Proč je holocaust Romů tak překvapivě neznámé téma? Během tří let, od konce války do roku 1948, nebylo dostatek času pro podrobné zmapování této skutečnosti. Po nástupu komunistického režimu zase chyběla vůle zanést tento problém do dějin druhé světové války. Velký podíl na tom má také příchod slovenských Romů na naše území a mnohdy násilné snahy o jejich začlenění do společnosti, i za cenu ztráty kultury a jazyka. To jsou hlavní důvody, proč se toto období dodnes nedostalo do povědomí širší veřejnosti, ve vztahu k historii druhé světové války. Za cíl naší práce jsme si stanovily rozšířit znalosti své, svých spolužáků a všech, kdo se zajímají o problematiku druhé světové války. Nikdy bychom neměli zapomenout na tuto tragickou část dějin. Naše práce je členěna na několik částí. Nejdříve se zabýváme historií Romů na našem území v předválečném období. Následuje popis opatření přijatých po vzniku Protektorátu Čechy a Morava. V dalších kapitolách už se věnujeme samotným letem , tedy letem, ve kterých probíhal romský holocaust. Nejprve se zaměřujeme na zlomový rok 1942, kdy bylo rozhodnuto o konečném řešení cikánské otázky, a dále se věnujeme samotnému vyhlazovacímu procesu, který probíhal nejprve v protektorátních cikánských táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu a později v koncentračním táboře Osvětim. Z použitých materiálů a publikací byly pro naši práci nejpřínosnější knihy Holocaust českých Romů (autor: Ctibor Nečas) a Konečná stanice Auschwitz-Birkenau (autor: Vlasta - 5 -

3 Kladivová). Dalším cenným zdrojem materiálů bylo Muzeum romské kultury v Brně, jehož pracovníci s námi při vzniku tohoto dokumentu ochotně spolupracovali. Touto tematikou se dlouhodobě zabývá historik prof. Ctibor Nečas. Narodil se roku 1933 v Rakvicích, okr. Břeclav. Vystudoval dějepis a český jazyk na filosofické fakultě brněnské univerzity a absolvoval postgraduální studium na Jagellonské univerzitě v Krakově. Působil jako středoškolský profesor a vysokoškolský asistent. Po roce 1989 se stal nejprve docentem a pak profesorem obecných dějin na Masarykově univerzitě v Brně. Ve výzkumné a publikační činnosti se věnoval různým tématům z nových i soudobých dějin. O holocaustu českých Romů vydal mnoho publikací, čímž se výrazně zasloužil o zmapování života českých Romů během druhé světové války

4 1 Historie moravských Romů do 20. století 1.1 Období starověku a středověku Romové přišli do Evropy z Indie. Nejdříve se usadili na území Byzantské říše. Od 11.století byli nazváni řeckým slovem Athinganoi, z čehož vzniklo i české označení Cikán. Bylo to pojmenování pejorativní, protože původně označovalo kacířskou sektu provozující magii. V důsledku náporu Turků na Byzanc začaly jednotlivé romské skupiny od začátku 15. století pronikat do střední a západní Evropy. Po příchodu byli Romové pod záštitou panovníka, ale nepodařilo se jim začlenit do společnosti, většina evropské společnosti je totiž považovala za cizince a později dokonce za turecké špiony. 1.2 Vznik prvních romských osad v okolí Brna V 80. letech 18. století se Josef II. pokusil o usazení Romů, z nichž se měli stát rolníci. Tato snaha vedla ke vzniku romské osady u Oslavan nedaleko Brna. Romové se nejdříve objevovali v okrajových čtvrtích dnešního Brna - o tom také svědčí zápisy v matrikách v Komíně a Komárově (tehdy připojena i obec Černovice). Zpočátku se zřejmě jednalo o kočovné nebo polokočovné Romy, kteří se časem usazovali. Při sčítání obyvatel v roce 1890 byla zjištěna příslušnost 17 Romů z rodiny Danielů do Černovic. V Černovicích tak postupně vznikala osada Romů. Romský černovický tábor byl umístěn zhruba kilometr od státní silnice Brno - Olomouc v rokli poblíž někdejší továrny na spodium (odtud také pochází název tábora- U kostivárny ). V roce 1921 měl tábor 31 obyvatel. Prudký nárůst romských obyvatel tohoto tábora nastal po roce 1928, kdy byl vyhlášen zákaz vstupu tzv. potulných Cikánů na území Velkého Brna. Do tábora se přestěhovaly romské rodiny z jiných míst a počet jeho obyvatel tak vzrostl v roce 1930 až na 103 obyvatel. Celkově bylo v tomto roce evidováno na území Moravy 1994 Romů. Kromě rodin Danielů usazených v Černovicích a časem i v Žebětíně se v Brně usazovaly rodiny Růžičků, Vrbů apod. Ve 20. letech Romové tábořili nebo pobývali v Husovicích ( Na valše - Brandlova ulice), Maloměřicích (Říční ulice, Masarykova ulice obecní dům), Židenicích (pískový lom Pod agáty na Křížkovského ulici), Obřanech (nouzová kolonie). Od počátku 30. let probíhal pokus soustředit Romy z Brna do černovické kolonie

5 1.3 Výnosy omezující svobodný pohyb Romů Od počátku 16. století začaly být vydávány výnosy o vyhoštění romských skupin z jednotlivých zemí. Na Moravě bylo roku 1538 přijato první usnesení zemského sněmu, aby: v dvů nedělích ze země vybyti a vypověděni byli. Od první poloviny 18. století začalo masivní pronásledování Romů. Nejdříve byli prohlášeni za psance (kdokoliv je mohl zabít, aniž by byl potrestán) a později odsuzováni soudy - muži k oběšení, ženy po druhém dopadení na území zakázané země také k trestu smrti. Poněkud slabší bylo pronásledování v tehdejších Uhrách (resp. na Slovensku). Odtud již na konci 17. století přišla na Moravu do okolí Uherského Brodu rodina Štěpána Daniela, která byla přijata a protiromská nařízení se na ni nevztahovala. Podle provedeného sčítání v roce 1769 žilo na Moravě již 98 trvale usazených Romů, z toho bylo 14 Romů usazeno v Pozořicích v Brněnském kraji

6 2 Období před druhou světovou válkou 2.1 Protiromská politika a zákony Četná opatření proti Romům ze strany úřadů měla dlouholetou tradici, jež předcházela období okupace našich zemí nacistickým Německem. Zákonná opatření i praktické provádění protiromské politiky vycházely především ze zákona č. 117/27 Sb. z 15. července 1927 o potulných Cikánech. Jako předloha pro tento zákon sloužil francouzský zákon o kočovnících z roku 1912 a bavorský zákon o Cikánech a zahalečích z roku Československá úprava cikánské otázky byla v Evropě považována za jednu z nejdůslednějších a ve 30. letech se stala vzorem na mezinárodních kriminalistických konferencích věnovaných této otázce. 2.2 Cikánské legitimace a jejich použití Na základě zákona o potulných Cikánech zavedlo četnické pátrací ústředí evidenci všech osob označených za potulné Cikány nebo osoby žijící po cikánském způsobu. Osoby, na které se zákon vztahoval, byly charakterizovány jako Cikáni z místa na místo se toulající a jiní tuláci práce se štítící. Takto označené osoby starší 14 let obdržely cikánské legitimace obsahující především osobní data, popis osoby a otisky prstů. Na základě prováděcích předpisů měli držitelé cikánských legitimací zakázáno vstoupit do městských obvodů Brna a Olomouce, do lázní v Luhačovicích a do obecních obvodů v okresech Boskovice (20 obcí), Hodonín (10 obcí), Holešov (4 obce), Hranice (2 obce), Mikulov (22 obcí), Moravské Budějovice (23 obcí), Moravská Ostrava (7 obcí), Nový Jičín (4 obce), Šumperk (20 obcí), Valašské Meziříčí (1 obec), Vsetín (1 obec) a Znojmo (60 obcí). V tehdejší Evropě nebylo toto opatření nikterak mimořádné. Potulní Cikáni byli totiž považováni za asociální a kriminální živel. V roce 1928 uskutečnily policejní orgány soupis, při kterém bylo evidováno celkem 36 tisíc osob označených cikánskými legitimacemi. Mnohým Romům však byly tyto legitimace vydány, i když žili usazeně. Hlavním důvodem byla nechuť jednotlivých obcí poskytnout domovské právo v nich žijícím Romům. Existují případy, kdy se Romové nechtěli smířit s evidentním oddělením od ostatní společnosti. Legitimace pak záměrně likvidovali nebo ztráceli

7 Někteří lidé projevili svůj nesouhlas s přidělením cikánské legitimace písemně a dožadovali se práva na vystavení legitimací občanských. V takových případech přicházely na řadu rodokmeny i nápadně tmavá pigmentace dotyčných, které měly zdůvodnit oprávněnost přidělení cikánských průkazů totožnosti. Začátkem 30. let byla brněnská radnice upomínána Zemským úřadem, aby nainstalovala na přístupových komunikacích výstražné tabule o zákazu vstupu kočovných Cikánů do města. Podle policejního hlášení se kočovníci při svém pobytu v Brně zdržovali u Fišlů v Králově Poli, u Blatných na ulici Vídeňská 5 a u J.Fischgrunda v Olomoucké ulici. 2.3 Začleňování usazených Romů do společnosti Na rozdíl od českých Romů, kteří téměř bez výjimky kočovali a byli také početně slabší skupinou, moravští Romové žili polousazeně nebo usazeně a byli koncentrováni v romských osadách na jihovýchodě Moravy (Oslavany u Brna, Svatobořice, Bohosoudov u Jihlavy, Strážnice atd.). Typickými příjmeními moravských Romů byla jména Daniel, Holomek, Herák, Ištván, Kýr nebo Murka. Mezi předválečné způsoby obživy Romů patřila tradiční řemesla (především kovářství a provozování hudby), která byla ale postupně nahrazována námezdní prací hlavně ve stavebním průmyslu a v zemědělství, případně rozličnými druhy podomního obchodu a překupnictví. Někdy Romové kombinovali tradiční řemeslo s nádenickou prací. Vzhledem k sezónnosti těchto prací byly v některých případech prostředky pro obživu získávány i drobnou kriminalitou (polní a lesní pych, drobné krádeže). Podle statistických údajů na Moravě převládali příležitostní dělníci a nádeníci. Rozdíl v profesním zaměření souvisel s rozdílem mezi kočovným a usedlým způsobem života. I přes diskriminační zaměření zákona č. 117/27 o potulných Cikánech probíhala na mnoha místech přirozená integrace romských osob do společnosti. Za nejvýznamnější doklad tohoto procesu lze považovat skutečnost, že v roce 1936 úspěšně ukončil studium Právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze moravský Rom Tomáš Holomek z romské osady u Svatobořic na Kyjovsku. 2.4 Vyhošťování Romů z Německa a Rakouska na naše území

8 Koncem 30. let se i v našich zemích projevily následky pronásledování německých Romů (tzv. Sintů) nacisty, ke kterému došlo okamžitě po nástupu nacistů k moci v roce 1933 a které se stále stupňovalo. Protiromská opatření byla od roku 1938 zavedena i v zabraném Rakousku, což mělo za následek útěk velkého množství romských rodin na naše území. Odtud však byli tito pro úřady nepřijatelní migranti vyhošťováni podle zákona o potulných cikánech zpět. Situace se ještě více zhoršila po připojení pohraničních částí tehdejšího Československa k Německé říši na základě mnichovské dohody v říjnu Německé úřady začaly okamžitě s aplikací nacistických zákonů na zabraném území. Došlo i na všechna dosavadní protiromská opatření. Na území okleštěného Československa byly vykázány romské a sintské rodiny, které nemohly prokázat domovskou příslušnost na zabraném území. Část takto vyhoštěných Romů byla českými policejními orgány vrácena zpět. Některé romské rodiny legálně i nelegálně několikrát překračovaly státní hranice. Dobové noviny okomentovaly tuto situaci slovy: A snad všichni se nastěhovali k nám. Velké množství dobrovolně, další část nuceně, neboť byli přivedeni k hraniční čáře a běžte - tak zněl rozkaz. Tím se stalo, že Cikáni zaplavili všechny české kraje. 2.5 Protiromská nálada v české společnosti před německou okupací Po mnichovské smlouvě měla situace v našich zemích čím dál více antidemokratický charakter. Dobový tisk zveličoval kriminalitu a prohřešky Romů, obzvláště pak kočovníků. Také obecní zastupitelstva dávala podněty k pronásledování Romů. Někteří lidé dokonce požadovali zavedení podobných protiromských opatření, která se užívala v nacistickém Německu. Hlavním opatřením mělo být zřízení pracovních táborů. Příkladem je petice z 5.února 1939 adresovaná tehdejšímu předsedovi vlády Beranovi. Tuto petici sepsalo obecní zastupitelstvo ve Svatobořicích, a mimo jiné v ní stálo: I nám nesmí býti vytýkáno, budeme-li chtíti kmen národa malého očistiti od takových parazitů, jako jsou Cikáni. 3 Kárné pracovní tábory na území protektorátu

9 Vyvrcholením pronásledování Romů před nacistickou okupací bylo přijetí nařízení o kárných pracovních táborech. Tato norma, podle které měli být do táborů zařazeni práceschopní muži starší 18ti let nedodržující zákaz kočování nebo vyhýbající se práci, byla přijata už vládou druhé republiky, realizace se však posunula až do období protektorátu. 15. března 1939 nacisté obsadili zbytek českých zemí a byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Nařízení o kárných pracovních táborech bylo protektorátní vládou zveřejněno 28. dubna Bezprostředně po vzniku protektorátu docházelo k dalšímu pohybu Romů směrem na Slovensko. Tento pohyb byl však zastaven vyhláškou ministerstva vnitra z 30. listopadu 1939 o zákazu kočování. V oběžníku se uvádělo, aby místní úřady dohlédly na trvalé usazení Romů a zároveň aby Romům odebraly kočovnické listy. Pokud by Romové nezanechali kočování, měli být od 1. února 1940 zařazováni do kárných pracovních táborů. Proces usazování Romů byl velice problematický. Hlavní překážkou byl postoj obcí, které měly problémy v otázce bydlení. Na mnoha místech Romové živořili v kočovných vozech či provizorních objektech. Obce tyto problémy řešily tím, že Romy vypovídaly mimo svůj obvod. Z tohoto důvodu nastala v noci z 31. ledna na 1. února 1940 na mnoha místech kritická situace, protože kočovní Romové byli úřady vyháněni z míst, kde se chtěli usadit, zároveň však jim za to hrozil postih. Tato patová situace byla vyřešena až nařízením ministerstva vnitra z 13. února 1940, jímž byly obce donuceny povolit Romům aby se usadili v jejich obvodu. V Brně bylo takto usazeno 256 Romů, z nichž několik rodin zde byl usazeno na příkaz úřadů (např. rodiny A. Weinlicha, E. Forstové nebo A. Ištvánové jednalo se celkem o 23 osob, které byly ubytovány v kolonii U kostivárny). Obce zároveň měly podávat pravidelné zprávy o chování nově usazených Romů; ti tak byli de facto pod policejním dohledem. Místní úřady ve většině zpráv uváděly, že Romové řádně pracují a žijí. Přesto jako preventivní opatření navrhovaly internaci v kárných pracovních táborech. Nacisté schvalovali toto opatření s tím, že jde pouze o dočasný stav. Internaci mužů v kárných pracovních táborech považovali za přechodné období před zásadnějším řešením cikánské otázky, které se ale mohlo začít realizovat až po likvidaci jakýchkoliv náznaků autonomie protektorátních úřadů. Až do roku 1942 proto byli ostatní Romové ponecháni v relativním klidu. 3.1 Kárný pracovní tábor v Hodoníně u Kunštátu

10 Na území protektorátu byly zřízeny dva kárné pracovní tábory v Čechách v Letech u Písku a na Moravě v Hodoníně u Kunštátu. Vzhledem k tomu, že naše práce se zabývá zejména moravskými Romy, budeme se věnovat především hodonínskému táboru. Kárný pracovní tábor v Hodoníně u Kunštátu byl otevřen 10. srpna Nacházel se asi 700 metrů od obce Hodonín, na okraji lesíku Ubčina. Byl určen pro vězně z Moravy a skládal se ze 3 velkých dřevěných baráků, které mohly pojmout v létě 300 a v zimě 200 osob (byl tedy větší než letský tábor, jehož kapacita byla 240 osob v létě a 80 v zimě) a čtyř menších baráků, které sloužily jako kuchyně s jídelnou, ošetřovna (lékařská ordinace, místnost pro nemocné a umývárna), kancelář pro četníky a hospodářský barák sloužící k ustájení koní, uskladnění palivového dřeva apod. Dále se zde nacházel vodojem, studna, latríny a kotce pro psy. Osazenstvo tábora tvořili muži vyhýbající se práci nebo nedodržující zákaz kočování. V seznamech tábora byli Romové označováni velkým písmenem C (zkratka za slovo Cikán). Takto označených vězňů bylo v táboře přibližně % z počtu všech internovaných. Muži zde většinou pracovali na stavbě silnic, v lese nebo v kamenolomu. Vězňové byli do tábora posíláni prostřednictvím okresních úřadů. Tábor byl řízen protektorátními orgány, dozor zajišťovali protektorátní četníci 4 Protiromská opatření v roce

11 4.1 Situace před rokem 1942 Protiromská opatření přijatá po vzniku protektorátu, tedy zákaz kočování, nebo možnost internace romských mužů v kárných pracovních táborech, navazovala na opatření prvorepublikových úřadů. Romové žijící na území protektorátu byli evidováni kriminální policií, žili pod stálým dohledem, místní úřady pravidelně podávaly zprávy o jejich chování. 4.2 Vládní nařízení o preventivním potírání zločinnosti Vládní nařízení č.89/42sb. ze dne 9. března 1942 o preventivním potírání zločinnosti, se stalo výchozím dokumentem pro zahájení řešení cikánské otázky. Tento zákon byl kopií stejnojmenného říšskoněmeckého výnosu H.Himmlera z roku Zaváděl policejní preventivní vazbu, která se vztahovala na tzv. asociály. Tato vazba byla časově neomezená. Mohla být uvalena kriminální ústřednou v Praze, nebo kriminální policií při brněnském policejním ředitelství. Zvláštní část v zákoně byla věnována Cikánům a osobám žijícím po cikánském způsobu. Tyto osoby mohly být uvězněny, pokud bez povolení opustily místo pobytu. Na území protektorátu byla preventivní vazba vykonávána v Praze-Ruzyni, v Brně (pobočka v Olšovci) a v Pardubicích, v tzv. sběrných táborech. Dále pak v bývalých kárných pracovních táborech, teď přejmenovaných na cikánské. Nejhorší variantou byl transport do koncentračního tábora Osvětim (něm. Auschwitz). V těchto transportech, které byly vypravovány od dubna 1942 do února 1944, ale Romové tvořili pouze malou část. 4.3 Soupis Cikánů z roku 1942 Nacisté se stále snažili zvýšit míru podřízenosti protektorátních úřadů, proto došlo na počátku července 1942 k reorganizaci protektorátní policie. Do nově zřízené funkce generálního velitele neuniformované protektorátní policie nastoupil důstojník SS E. Weinmann. Jeho prvním opatřením bylo dne 10. července 1942 vydání výnosu o potírání cikánského zlořádu. Nařizoval provedení soupisu všech Cikánů a cikánských míšenců žijících na území protektorátu. Tento výnos byl obdobou říšskoněmeckého nařízení z roku 1938 (které již bylo uplatňováno na území, které bylo k Německu přičleněno po mnichovské dohodě)

12 Soupis byl proveden četnictvem a policií ve dnech od 1. do 3. srpna Koordinátorem akce byla kriminální ústředna v Praze, okresní úřady pak měly zajistit průběh soupisu organizačně. Jednotlivé obce musely sestavit seznamy všech osob, kterých se soupis týkal a zajistit jejich předvedení. Příslušné policejní orgány vypracovaly obsáhlou dokumentaci o každé rodině i jednotlivci. Byly vyplněny dotazníky, spolu s fotografiemi a daktyloskopickými kartami. Rozhodnutí zda se jedná o Roma nebo romského míšence bylo ponecháno na jednotlivých policejních úřadech. Výsledky soupisu byly vyhodnocovány do konce března Soupisu se celkem podrobilo lidí. Z tohoto počtu bylo přibližně 5180 osob označeno za osoby žijící po cikánském způsobu; přitom za Romy bylo považováno pouze 266 osob. Soupisem bylo zapsáno asi 6500 etnických Romů a romských míšenců, kterým byly odebrány kočovnické listy. Toto opatření bylo motivováno převážně rasově, neboť neromští kočovníci mohli kočovat i nadále. Všem osobám nad 14 let byly odebrány průkazy totožnosti a napříště se měly legitimovat pouze cikánskými legitimacemi. Většina osob, které byly označeny za Cikány nebo cikánské míšence, byla propuštěna. Musely se však zavázat, že se bez povolení nevzdálí z místa svého trvalého pobytu. Zároveň již probíhaly přípravy na jejich pozdější likvidaci. Na menší část osob, které se podrobily soupisu, byla uvalena preventivní vazba v cikánských táborech. 5 Protektorátní cikánské tábory

13 Výnos o potírání cikánského zlořádu se stal výchozím dokumentem nejen pro provedení soupisu, ale také pro zřízení tzv. cikánských táborů, a to na místech původních kárných pracovních táborů. Vzorem pro zřízení těchto táborů se stala již existující podobná zařízení, např. v rakouském Lackenbachu. Do nově zřízených táborů měli být zařazováni především Romové splňující podmínky pro uvalení preventivní policejní vazby - tedy kočovný způsob života, vyhýbání se práci apod. Účelem táborů bylo podle ministerského výnosu vychovat Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánském způsobu k práci, pořádku a kázni. Na návrh četnických stanic byli takto označení Romové i se svými rodinami zařazováni do transportů, jejichž cílem byl v Čechách tábor v Letech u Písku a na Moravě tábor v Hodoníně u Kunštátu. Z těchto táborů museli být před 1. srpnem 1942 propuštěni nebo přemístěni jinam neromští vězňové. Na rozdíl od předchozího typu internačních táborů kárný pracovní byl tzv. cikánský tábor určen nikoliv pouze pro muže, ale pro celé romské rodiny. Tábory měly sloužit jako místa koncentrace Romů před jejich odsunem ke konečnému řešení do koncentračního tábora v Osvětimi. 5.1 Cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu Cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu vznikl na místě bývalého kárného pracovního tábora. Byl schopen pojmout 300 vězňů, jeho kapacita však byla brzy po otevření značně překročena. Během prvních srpnových dnů roku 1942 se tábor rychle zaplnil, takže od 5. srpna nebylo kde ubytovat nově příchozí rodiny. Přistupovalo se tedy k nouzovým opatřením vězňové byli ubytováváni v kočovných vozech nebo jen ve stanech. Tato provizoria se však s příchodem podzimu musela zrušit; k ubytování nadbytečných vězňů byly proto během října a listopadu postaveny dva dřevěné baráky. Od ledna následujícího roku se stavěly další tři baráky, určené jako dezinfekční a odvšivovací stanice, a také izolační barák, který sloužil lidem nemocným břišním tyfem. Nejenom ubytovací, ale také stravovací a hygienické podmínky byly katastrofální. Strava byla podávána jen v nejnutnějším množství, vězně proto téměř neustále sužoval hlad. Dávky byly dočasně zvýšeny pouze před odjezdem do koncentračního tábora v Osvětimi

14 Tábor neměl potřebné hygienické zařízení pro tak velký počet lidí. To vedlo k častým onemocněním vězňů. Vyvrcholením bylo propuknutí tyfové epidemie na přelomu let Nad táborem byla vyhlášena karanténa a od 17. února 1943 byl izolován od okolí. Velitelem tábora byl Štefan Blahynka, který zde působil od prosince 1940, nejdříve ve funkci ředitele kárného pracovního, později cikánského tábora. Po vypuknutí tyfové epidemie v zimě 1942 odešel do tábora v Letech, aby zde připravil deportaci vězňů do Osvětimi. Po splnění tohoto úkolu se vrátil zpět do hodonínského tábora, kde zůstal až do jeho likvidace I v tomto táboře zajišťovali kázeň převážně protektorátní četníci. Jejich maximální počet byl 40, přičemž jejich chování k vězňům bylo v mnoha případech velice hrubé. Pomocnými orgány při zajišťování kázně v táboře byli vězeňští funkcionáři. Pro tento účel byli vybíráni zvláště hrubí a suroví vězni. Skutečným postrachem byl vězeňský funkcionář Blažej Dydy, který byl 29. dubna 1947 odsouzen brněnským lidovým soudem k těžkému doživotnímu žaláři za šikanování a hrubé zacházení se spoluvězni. Také on měl zásluhu na tom, že režim v táboře byl provázen neuvěřitelnou krutostí, násilím a strachem. Lékařskou službu v hodonínském táboře vykonával MUDr. Josef Habanec. Po propuknutí epidemie břišního tyfu na přelomu let byl do tábora přeřazen židovský lékař MUDr. Alfréd Mílek. Vztahovalo se na něj nařízení o omezeném styku Židů s ostatním obyvatelstvem, proto mohl lékařskou službu poskytovat pouze rasově méněcenným romským vězňům. Po jeho deportaci do Osvětimi byl nahrazen rovněž židovským lékařem z letského tábora. Jediným legálním způsobem jak se dostat z tábora, bylo podat žádost o propuštění. Tyto žádosti se vyřizovaly u soudu v Brně. Protože jen velmi málo z nich bylo vyřízeno kladně (např. rodina Danielů z Oslavan se na přechodnou dobu mohla vrátit domů), někteří vězňové se pokoušeli o útěk. Jako první uprchla 16. srpna 1942 Anna Růžičková s dcerou Barborou a vnukem Janem; po více než dvou měsících skrývání v lese však byli 28. října u Boskovic dopadeni a deportováni zpět do tábora. Jen několik málo útěků se podařilo. V naprosté většině případů byli vězňové vráceni zpět do tábora a potrestáni krutým bitím. Všichni vězni v táboře museli pracovat. Od této povinnosti nebyly osvobozeny dokonce ani děti. Pracovalo se buď na vnějších pracovištích, nebo uvnitř tábora. Vnější pracoviště byla rozmístěna na stavbě nové silnice z Plzně do Moravské Ostravy. Muži byli využíváni při lamačských a výkopových pracích, nebo káceli stromy či dobývali pařezy, ženy

15 zase drnovaly dna příkopů a kladly drenáže. Děti a mladiství potom výkopy odvodňovali, upravovali terén apod. Uvnitř tábora vězni prováděli především úklidové a stavební práce, jako stavba obytných baráků, budování vodovodu, kopání sklepa. Někteří vězni pracovali také pro místní rolníky, např. při sklizni obilí nebo brambor, kteří si tuto velmi levnou pracovní sílu mohli objednat u velitele tábora. Peníze, které takto vydělali, sloužily k pokrytí nákladů na provoz tábora. Celkem prošlo cikánským táborem téměř 1400 osob, z nichž asi 29,8% byli muži, 32,4% tvořily ženy a 29,9% děti. Pouze 176 osob se vrátilo na svobodu. Následkem nemocí a špatných podmínek zde zahynulo 207 lidí. 6 Výnos H. Himmlera o deportaci Romů do Osvětimi Na podzim roku 1942 se cikánská otázka blížila ke svému konečnému řešení. Rozkaz H. Himmlera z 16. prosince 1942 nařizoval pro všechny Cikány, cikánské míšence a

16 neněmecké příslušníky romských skupin balkánského původu internaci v koncentračním táboře Osvětim-Březinka (něm. Auschwitz-Birkenau). Deportace se neměly vztahovat na Sinty (němečtí Romové) a Lallery (Romové, kteří od poloviny 19. století přišli z Čech do Německa). Dále mohly být vyňaty ty osoby, jejichž manžely byly plnoprávní příslušníci německého národa (ti by se ale pak museli podrobit sterilizaci) a také lidé s trvalým bydlištěm a stálou prací, muži sloužící v armádě a osoby s cizí státní příslušností. Proti udělování takovýchto výjimek ale protestoval vedoucí Hitlerovy kanceláře M. Borman i sám Hitler. S poukazem na to, že by toto jednání nebylo pochopeno veřejností, se tedy nerealizovalo. Nařízení o deportacích se vztahovalo na území Německé říše (včetně okupovaného Rakouska a Sudet), Belgii, Holandsko, Lucembursko, Polsko a Protektorát Čechy a Morava. Z těchto území měli být Romové soustředěni do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Tento Himmlerův rozkaz byl 29. ledna 1943 doplněn prováděcími směrnicemi RSHA a o den později pokyny téhož úřadu k zabavení majetku Romů jako nepřátel říše. 6.1 První transport moravských Romů V Brně se vůbec první transport vypravený z protektorátu do osvětimského koncentračního tábora začal připravovat od počátku března Do stájí jízdního oddílu protektorátní uniformované policie na Masné ulici č. 3 byly soustřeďovány romské rodiny z Bystrce, Slatiny a Černovic, z kolonií Řádky, U olší, U kostivárny a z dalších okresů z okolí Brna, např. z Oslavan, Bořitova či Žebětína. Dozorem byl pověřen Josef Herzig, kriminální rada německé Kripo. Za hladký průběh celé akce odpovídal tehdejší komisař kriminálního oddělení brněnského policejního ředitelství J.Bilík. Po příchodu na Masnou ulici museli vězňové odevzdat osobní doklady. Potom odcházeli do městské dezinfekční stanice k ostříhání a celkové očistě. Po návratu se provizorně ubytovali na hromádkách slámy a čekali, co bude dál. Někteří se snažili uplatit J. Herziga, případně strážmistra neuniformované protektorátní policie A. Dubového, aby je pustili. Podařilo se to však jen několika málo lidem, kteří se potom mohli vrátit domů. Ostatní se ocitli na jmenném seznamu, podle kterého byli zařazováni do transportu. Transport vyjel 7. března Skládal z 23 nákladních vagónů; z tohoto počtu bylo osm vagónů ze Starého Města (asi pro 350 osob), tři vagóny z Jihlavy (pro 100 osob) a šest vagónů z Olomouce. Zapečetěné vagóny se připojovaly k osobním vlakům. Neuniformovaná

17 protektorátní policie doprovázela vlaky až do Ostravy, odkud transport eskortovala německá kriminální policie. Z osvětimského nádraží potom transport doprovázely stráže SS. Vlak zastavil na vedlejší koleji naproti vchodu do ženského tábora v Osvětimi- Březince, kde byli vězňové brutálně vyloženi a nákladními auty odvezeni do cikánského tábora. První noc strávili vestoje, kvůli zoufalému nedostatku místa, protože byli všichni nacpáni do jednoho bloku. Evidence se prováděla až po dvou týdnech, března Každému vězni bylo přiděleno číslo, před kterým bylo písmeno Z (zkratka za Zigeuner Cikán). Vězňové byli zároveň tetováni na levé předloktí. Prvním brněnským transportem bylo do osvětimského tábora celkem dopraveno 492 mužů a 546 žen. Věkové složení transportovaných vyplývá z následující tabulky: Věk Ženy Muži Obě pohlaví ,64% ,71% ,52% ,72% ,18% ,50% ,86% 30 5,08% 57 5,49% Celkem Nejmladší z transportovaných byla Františka Valošková (nar. 11. ledna 1943). Byly jí necelé dva měsíce. Nejstarší obětí byla Cecílie Berousková (nar. 4. října 1857). Bylo jí 86 let. Naprostá většina transportovaných mužů (455) byla státními příslušníky Protektorátu Čechy a Morava. Podobné to bylo i u žen, kde bylo 533 státními příslušnicemi protektorátu. Část mužů a žen z brněnského transportu byla dočasně nebo trvale přemístěna do jiných koncentračních táborů (např. do hlavního tábora Auschwitz I, do Buchenwaldu, do tábora v Ravensbrücku nebo v Natzweileru). V těchto táborech byly snesitelnější životní podmínky; vězňové tedy měli o něco větší šanci na přežití. Naopak ti, kteří zůstali v cikánském táboře, tam postupně vymírali. Zásluhu na tom měly nelidské ubytovací a hygienické podmínky, naprostý nedostatek jídla a těžká práce. Prvním hromadným transportem, který byl vypraven z Brna, bylo do koncentračního tábora v Osvětimi odvezeno přes tisíc mužů, žen a dětí z celé Moravy. Více než dvě třetiny z transportovaných osob prokazatelně zahynuly. Celkem 737 lidí. Ale ani toto hrozné číslo není konečné, protože v něm nejsou zahrnuta úmrtí z posledních dnů existence tábora

18 6.2 Transporty mířící z Hodonína u Kunštátu do Osvětimi Z hodonínského tábora byly vypraveny dva hromadné transporty. První transport tzv. asociálů odjel 7. prosince Skládal se ze 78 hodonínských vězňů (47 mužů a 29 žen) a 13 dalších Romů internovaných v brněnské policejní věznici. Byl realizován na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti. Směřoval do koncentračního tábora Auschwitz I. Hlavní transport z hodonínského tábora se uskutečnil již na základě Himmlerova výnosu z 16. prosince Na štábní poradě generálního velitele neuniformované protektorátní policie, která proběhla 12. února 1943, byl dohodnut postup deportací. Nejdříve měli být do koncentračního tábora přesunuti vězňové z protektorátních cikánských táborů. Poté měli následovat Romové, kteří byli dosud ponecháni na svobodě. Vězni z cikánských táborů museli být před odjezdem zdraví a odvšivení. Pak mělo být vypráno jejich prádlo a vydezinfikovány baráky, kde žili. Transportu mělo předcházet sestavení jmenného seznamu po osobách (podle příbuzenských vztahů den Sippen nach ). Do seznamů se nesměli zařazovat nemocní vězňové ani pomocné síly (např. ti, kteří pracovali v kuchyních, ošetřovnách), neboť by se muselo čekat na zapracování nových pomocníků a výsledky jejich zdravotních testů. To by narušilo plynulost deportací. Po odjezdu transportů z cikánských táborů by se v teď už prázdných táborových barácích začali shromažďovat zbývající Romové, až dosud žijící volně. Zdravotní situace v cikánských táborech (především epidemie tyfu, kvůli které byla od 15. ledna vyhlášena nad tábory karanténa) však byla do té míry nepříznivá, že se tento postup deportací nedal dodržet. Proběhl tedy v přesně opačném sledu: do koncentračního tábora v Auschwitz-Birkenau nejprve v březnu 1943 přijely transporty dosud svobodně žijících Romů převážně z Moravy, zatímco transporty z obou táborů dorazily až v květnu a srpnu. Druhý hromadný transport z hodonínského cikánského tábora byl vypraven 21. srpna 1943 a bylo jím odvezeno 749 vězňů. Vlak skládající se z 20 nákladních a dvou osobních vagónů vyjel z nádraží v Nedvědici. V Brně byl transport rozšířen o 17 vězňů z brněnské věznice a odtud pak pokračoval do Přerova. Celkem tedy jelo 766 osob. Brzy ráno 22. srpna dojel vlak do Moravské Ostravy, kde ho převzala německá bezpečnostní policie. Pod jejím

19 dohledem opustil město a krátce před polednem dorazil do cílové stanice, odkud pro většinu transportovaných nebylo návratu. Po odjezdu druhého transportu zůstalo v cikánském táboře 62 vězňů. Z nich 26 bylo propuštěno na svobodu, 22 osob neschopných transportu bylo převezeno do brněnské donucovací pracovny a zbytek byl určen k úklidu a dezinfekci táborového areálu. V zimě 1944 byli spolu s pardubickým transportem převezeni do koncentračního tábora v Osvětimi. 6.3 Další transporty moravských Romů V rychlosti, jakou byly transporty vypravovány, se české a moravské prostředí podstatně lišilo. Zatímco v Čechách byli Romové odsunuti během jara 1943, na Moravě zůstalo po první vlně deportací několik usedlých romských rodin. Německé kriminální policii připadal jejich počet příliš vysoký. Po přezkoumání se ukázalo, že v Brně a Vyškově žijí jen ti Romové, které německá kriminální policie propustila ze sběrných míst na svobodu. Největší počet výjimek byl udělen v okrese Zlín, kde byly evidovány 103 osoby. Z nich 38 uprchlo nebo bylo ve vězení a 26 bylo na nucených pracích v říši. U zbylých 39 Romů byla provedena kontrola a poté byli zařazeni do transportu mířícího do Osvětimi. Jedna z mála známých udělených výjimek byla rodina hudebníka Jožky Kubíka, za niž se zaručil kolaborantský spolek Národopisná Morava, a proto nebyla zařazena do transportu. 7 Koncentrační tábor Osvětim Osvětim (německy Auschwitz) je souhrnný název pro jeden z nejrozsáhlejších a nejobávanějších vyhlazovacích táborových komplexů, který nacisté vybudovali. Rozkládal se západně od Krakova, který byl za druhé světové války metropolí Generálního

20 gouvernementu, mezi řekami Vislou a Solou. Tábor tvořily tři vzájemně propojené části: první z nich - Auschwitz I vznikla roku 1940 v blízkosti města Osvětim. Původně byla určena pro polské politické vězně, postupně se rozšiřovala v rozsáhlý tábor nucené koncentrace, z něhož se nakonec stal tábor kmenový, který měl řídící úlohu v celém táborovém komplexu. Druhá část - Auschwitz II-Birkenau byla vybudována roku 1942 asi tři kilometry od Osvětimi, na území vystěhované a zbourané obce Březinka (německy Birkenau). Zpočátku měla sloužit k věznění válečných zajatců, později ke koncentraci a vyhlazování Židů, Romů a politických odpůrců. Třetí část - Monowitz - byla vybudována roku 1943 jako vnější tábor. Byla vybudována na územích dalších vystěhovaných obcí - Babice, Budy, Broszkowice, Harmeže, Plawy a Rajsko. Zahrnoval také několik desítek menších táborů na mnoha místech v Horním Slezsku. Romové byli vězněni ve všech částech koncentračního tábora. V Auschwitz I to byli ti, kteří přijeli v tzv. asociálních transportech, nebo tam byli přemístěni. Obývali blok 10, tzv. cikánský. Romové věznění v táboře Monowitz pracovali v podtáborech, hlavně v Babicích a Budách. Nejvíce Romů však bylo soustředěno do Auschwitz -Birkenau. 7.1 Cikánský tábor v Auschwitz-Birkenau Osvěnčinate hi kher báro, odoj amen phándle. Har amen líle, o, bala amenge činde téle, háby amenge dine, hamáre háby jon líle. (Nečas C.: Z Brna do Auschwitz-Birkenau, str. 7) V Osvětimi je velké vězení, tam nás zavřeli. Když nás brali, ó, vlasy nám ostříhali, háby nám dali, naše nám vzali. Část Auschwitz-Birkenau byla záměrně umístěna do naprosto nevhodného prostředí. Okolní bažinatý terén téměř nevysychal, takže byl příčinou stálých vlhkých výparů a obrovského množství komárů. Také klimatické podmínky byly nepříznivé podnebí se vyznačovalo velkými teplotními výkyvy přes den a značnými rozdíly během roku, kdy na jaře a na podzim byly vichřice a husté mlhy, v létě úmorná vedra a v zimě nesnesitelný chlad a mráz. Stavba cikánského tábora začala bezprostředně po vydání Himmlerova výnosu z 16. prosince Koncem února 1943, kdy byl tábor otevřen, stály všechny dřevěné bloky a dvě

MIRO THAN ODOJ, KAJ MIRE NIPI. MÉ MÍSTO JE TAM, KDE JSOU MOJI LIDÉ. Romové pocházejí z indického subkontinentu. Neví se s jistotou, proč započali putování z Indie do Evropy. V průběhu staletí se přes útisk

Více

Historický ústav. Moravští vězni cikánského tábora v Letech u Písku 1942 1943

Historický ústav. Moravští vězni cikánského tábora v Letech u Písku 1942 1943 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav Veronika Klímová Moravští vězni cikánského tábora v Letech u Písku 1942 1943 Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D.

Více

Fond 134: Německé soudy v Protektorátu Čechy a Morava

Fond 134: Německé soudy v Protektorátu Čechy a Morava Fond 134: Německé soudy v Protektorátu Čechy a Morava Archivní fond 134: Německé soudy v protektorátě vznikl spojením písemností německý soudů, státních zastupitelství a věznic působících v Protektorátě

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 972/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 972/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 972/0 Návrh poslanců Heleny Langšádlové, Petra Gazdíka, Romana Sklenáka, Pavla Kováčika, Marka Bendy, Karolíny Peake a Roma Kostřici na

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Historie policie I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 5.9.2013

Více

Dějepisný vzdělávací program - Osvětim - svědomí lidstva

Dějepisný vzdělávací program - Osvětim - svědomí lidstva Dějepisný vzdělávací program - Osvětim - svědomí lidstva Dne 29. dubna 2014 se někteří žáci 8. a 9. třídy a někteří pedagogové Základní školy Velký Ořechov zúčastnili dějepisného vzdělávacího programu

Více

Speciál - Osudy Romů za druhé světové války na území Protektorátu Čechy a Morava

Speciál - Osudy Romů za druhé světové války na území Protektorátu Čechy a Morava Speciál - Osudy Romů za druhé světové války na území Protektorátu Čechy a Morava [ 2009-03-17 ] Autor: Barbora Kmentová Jak vypadala skladba romské populace za první republiky, jaký byl osud romských uprchlíků

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty Terezín uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui setkaní s pamětnicí 28.4.2011 opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

Více

Opakování Mnichovská dohoda Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov.

Opakování Mnichovská dohoda Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov. Opakování Mnichovská dohoda 29.9.1938 Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov. a Podkarpatské Rusi. ČSR přišla o cca 30% svého území s 1 450 000

Více

Projekt Cesta dějinami BIOLOGIE PRÁCE V URANOVÝCH DOLECH A JEJÍ ZDRAVOTNÍ DOPADY

Projekt Cesta dějinami BIOLOGIE PRÁCE V URANOVÝCH DOLECH A JEJÍ ZDRAVOTNÍ DOPADY Projekt Cesta dějinami BIOLOGIE PRÁCE V URANOVÝCH DOLECH A JEJÍ ZDRAVOTNÍ DOPADY KONCENTRAČNÍ TÁBORY také koncentrák nebo též lágr (z německého Lager = tábor) slouží k hromadné internaci nebo věznění lidí,

Více

Exkurze do Krakova, Osvětimi a Věličky

Exkurze do Krakova, Osvětimi a Věličky Exkurze do Krakova, Osvětimi a Věličky V termínu 22. 24. 10. 2008 se 40 žáků studijních a učebních oborů zúčastnilo exkurze do Polska. 22.10. 2008 - v 8.00 ráno jsme odjeli od budovy školy. Následoval

Více

Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych)

Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych) Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych) Český protestantsky orientovaný kazatel, spisovatel, publicista, radikální pacifista a sociální pedagog. Přemysl Pitter Bez lásky, bez lidskosti,

Více

Projekt. Historie Židů a současná situace na Blízkém východě. Dílna. Židovské Brno, Pavel Hass

Projekt. Historie Židů a současná situace na Blízkém východě. Dílna. Židovské Brno, Pavel Hass Projekt Historie Židů a současná situace na Blízkém východě Dílna Židovské Brno, Pavel Hass 19.5.-23.5.2008 ZŠ Kotlářská, Brno Zpracovala Mgr. Yvona Dvořáková 1. Evokace (obr. č.1, 2, 3) Zamysleme se nad

Více

Schindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ

Schindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ Schindlerova továrna Továrna života Továrna života - obnova území opuštěného průmyslového komplexu uprostřed obce Brněnec. Prostory areálu by se mohly stát živým centrem obce, ale i naší soudobé historie

Více

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl

Více

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMÁTNÍK TEREZÍN MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA BÝVALÁ MAGDEBURSKÁ KASÁRNA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMĚTNÍ DESKA U

Více

Antonín Pachl se svou třídou ve školním roce 1938/1939

Antonín Pachl se svou třídou ve školním roce 1938/1939 TONDO, UTÍKEJ! Byl slunečný zimní den, pondělí 18. prosince 1939. Děti ze Zlína šly tak jako vždy do školy, do Komenského měšťanské školy. Nikdo z nich však netušil, že by se dnes mohlo stát něco neobvyklého.

Více

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSUD ŽIDŮ A ROMŮ V. ČÁST

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSUD ŽIDŮ A ROMŮ V. ČÁST DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSUD ŽIDŮ A ROMŮ V. ČÁST OSUD ŽIDŮ A ROMŮ V PROTEKTORÁTU Adolf Hitler rozhodl o likvidaci celých národů, především ŽIDŮ a ROMŮ. Po vzniku protektorátu zavedeny

Více

Příběhy našich sousedů. Božena Klusáková. Scénář k hlasové reportáži. Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger

Příběhy našich sousedů. Božena Klusáková. Scénář k hlasové reportáži. Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger Příběhy našich sousedů Božena Klusáková Scénář k hlasové reportáži Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger Pedagogické vedení: Mgr. Radka Hodačová Škola: ZŠ Jana Ámose

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s událostmi roku 1938 v Československu,

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední

Více

Tabulka č.1: Počet škol,studentů, profesorů v období 1.republiky. Řádní studenti. Podíl žen z celk. počtu studentů čs.stát.přísluš nosti v % z toho

Tabulka č.1: Počet škol,studentů, profesorů v období 1.republiky. Řádní studenti. Podíl žen z celk. počtu studentů čs.stát.přísluš nosti v % z toho 1.7.Vysoké školy v období 1.republiky ze statistického pohledu Vzhledem k velkému časovému rozsahu je použito řady pramenů a přehledů, vydávaných jednorázově či periodicky dřívějšími orgány státní statistiky

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-14-Holocaust Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská Tematická oblast

Více

Problém bývalých romských koncentračních táborů na území České republiky

Problém bývalých romských koncentračních táborů na území České republiky Problém bývalých romských koncentračních táborů na území České republiky Chceme-li pochopit vznik romských koncentračních táborů na území protektorátu Čechy a Morava, je třeba objasnit historické souvislosti

Více

Češi za 1. světové války

Češi za 1. světové války Češi za 1. světové války Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 15. 10. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_32_INOVACE_20_D_Češi za 1. světové

Více

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3079 č. archivní pomůcky: 8987 Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ 1938-1940 inventář Mgr.

Více

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ PO VÁLCE 1945 1948 PREZIDENTEM OPĚT EDVARD BENEŠ ODDĚLILA SE PODKARPATSKÁ RUS A PŘIČLENILA SE K SOVĚTSKÉMU SVAZU ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA 1946

Více

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA Osvobozování začalo od východu a trvalo zhruba 7 měsíců. Začalo v září 1944 KARPATSKO-DUKELSKOU OPERACÍ, ve

Více

VY_32_INOVACE_19_VYHLAZENÍ LIDIC_35

VY_32_INOVACE_19_VYHLAZENÍ LIDIC_35 VY_32_INOVACE_19_VYHLAZENÍ LIDIC_35 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400

Více

NÁZEV ŠKOLY: ZŠ,Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org.

NÁZEV ŠKOLY: ZŠ,Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org. NÁZEV ŠKOLY: ZŠ,Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org. AUTOR: Ing. Věra Bubíková VYTVOŘENO: 01.05.2013 NÁZEV: VY_32_Dějepis_02_II. světová válka, ZŠ praktická, 9. R - TÉMA: Období okupace ČÍSLO

Více

PRACOVNÍ LISTY doplnění pro práci v hodině Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy.

PRACOVNÍ LISTY doplnění pro práci v hodině Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 PRACOVNÍ LISTY doplnění pro práci v hodině Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Součástí pracovních listů jsou i pokyny pro učitele a další pracovní

Více

označuje se hebrejsky jako ŠOA pohroma, zničení, zmar

označuje se hebrejsky jako ŠOA pohroma, zničení, zmar HOLOCAUST původně z řeckého holocauston = zápalná oběť označuje se hebrejsky jako ŠOA pohroma, zničení, zmar jedná se o nacistickou genocidu přibližně 6 ti milionů Židů, a celkový počet obětí, který zahrnuje

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_19. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_19. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_19 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT KONCENTRAČNÍ TÁBORY VY_32_INOVACE_D5_20_19 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 10 listů prezentace Šablona: III/2

Více

I N F O R M A C E. Vězeňská služba České republiky Generální ředitelství. Soudní 1672/1a, P.O.Box 3, 140 67 Praha Tel.: 244 024 823 Fax: 244 024 843

I N F O R M A C E. Vězeňská služba České republiky Generální ředitelství. Soudní 1672/1a, P.O.Box 3, 140 67 Praha Tel.: 244 024 823 Fax: 244 024 843 Vězeňská služba České republiky Generální ředitelství Soudní 1672/1a, P.O.Box 3, 140 67 Praha Tel.: 244 024 823 Fax: 244 024 843 www.vscr.cz V Praze dne 12.2.2015 I N F O R M A C E o stavu a složení vězněných

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

OSVĚTIMSKÉ MEMENTO. Za okny autobusu ubíhala rovinatá krajina Slezského a Malopolského vojvodství. Ve městech a vesničkách vše kvetlo, míjeli jsme

OSVĚTIMSKÉ MEMENTO. Za okny autobusu ubíhala rovinatá krajina Slezského a Malopolského vojvodství. Ve městech a vesničkách vše kvetlo, míjeli jsme OSVĚTIMSKÉ MEMENTO Každý rok je žákům 9. ročníku nabízena exkurze do Terezína. Zájem bývá značný a jedná se o akci, která má v plánech školních exkurzí své pevné místo. Jinak tomu nebude ani letos. K výuce

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností J. V. Stalina a jeho

Více

Učebnice, atlas, pracovní list- dokončení Zápis z vyučovací hodiny:

Učebnice, atlas, pracovní list- dokončení Zápis z vyučovací hodiny: Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_17 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

I N F O R M A C E. Vězeňská služba České republiky Generální ředitelství. Soudní 1672/1a, P.O.Box 3, Praha Tel.: Fax:

I N F O R M A C E. Vězeňská služba České republiky Generální ředitelství. Soudní 1672/1a, P.O.Box 3, Praha Tel.: Fax: Vězeňská služba České republiky Generální ředitelství Soudní 1672/1a, P.O.Box 3, 140 67 Praha Tel.: 244 024 823 Fax: 244 024 843 www.vscr.cz V Praze dne 8.8.2016 I N F O R M A C E o stavu a složení vězněných

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět Obor vzdělání: Kód oboru: Školní rok: 2013/2014 Třída: DS5 ROMISTIKA Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium)

Více

I N F O R M A C E. Vězeňská služba České republiky Generální ředitelství. Soudní 1672/1a, P.O.Box 3, Praha Tel.: Fax:

I N F O R M A C E. Vězeňská služba České republiky Generální ředitelství. Soudní 1672/1a, P.O.Box 3, Praha Tel.: Fax: Vězeňská služba České republiky Generální ředitelství Soudní 1672/1a, P.O.Box 3, 140 67 Praha Tel.: 244 024 823 Fax: 244 024 843 www.vscr.cz V Praze dne 7.4.2015 I N F O R M A C E o stavu a složení vězněných

Více

I N F O R M A C E. Vězeňská služba České republiky Generální ředitelství. Soudní 1672/1a, P.O.Box 3, Praha Tel.: Fax:

I N F O R M A C E. Vězeňská služba České republiky Generální ředitelství. Soudní 1672/1a, P.O.Box 3, Praha Tel.: Fax: Vězeňská služba České republiky Generální ředitelství Soudní 1672/1a, P.O.Box 3, 140 67 Praha Tel.: 244 024 823 Fax: 244 024 843 www.vscr.cz V Praze dne 11.1.2016 I N F O R M A C E o stavu a složení vězněných

Více

Památník pochodu smrti. Základní škola, Česká Lípa, 28. října 2733, příspěvková organizace Vypracovala skupina - 9.B

Památník pochodu smrti. Základní škola, Česká Lípa, 28. října 2733, příspěvková organizace Vypracovala skupina - 9.B Památník pochodu smrti Základní škola, Česká Lípa, 28. října 2733, příspěvková organizace Vypracovala skupina - 9.B Historie Židů a jejich příchod do Čech dříve království v Palestině později podrobení

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Ověření ve výuce: dějepis Třída: IX. Datum: 13. 02. 2011 Předmět: dějepis Ročník: IX. Klíčová slova: Protektorát Čechy

Více

POJEM CIKÁNA V PRÁVNÍCH NORMÁCH OD ZAČÁTKU 20. STOLETÍ DO ROKU Petr Lhotka

POJEM CIKÁNA V PRÁVNÍCH NORMÁCH OD ZAČÁTKU 20. STOLETÍ DO ROKU Petr Lhotka UNIVERSITAS OSTRAVIENSIS HISTORICA ACTA FACULTATIS PHILOSOPHICAE/244 16/2009 POJEM CIKÁNA V PRÁVNÍCH NORMÁCH OD ZAČÁTKU 20. STOLETÍ DO ROKU 1945 Petr Lhotka LHOTKA, Petr: The Definition of Gypsy in juridical

Více

RODINNÉ PRÁVO V DOBĚ PROTEKTORÁTU

RODINNÉ PRÁVO V DOBĚ PROTEKTORÁTU RODINNÉ PRÁVO V DOBĚ PROTEKTORÁTU RENATA VESELÁ Právnická fakulta. Masarykova univerzita. Katedra dějin státu a práva. Česká republika Změna vyvolaná obsazením českých zemí nacistickou armádou 15. března

Více

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR ( ) 3. část

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR ( ) 3. část Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 3. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

ROMOVÉ 1945-1949. Eva Šotolová

ROMOVÉ 1945-1949. Eva Šotolová ROMOVÉ 1945-1949 Eva Šotolová Konec 2. světové války jc historickým mezníkem vc vývoji a postavení Romů v naší společnosti. Romové čeští a moravští se vraceli z koncentračních táborů. Zbylo pouze několik

Více

75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014

75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014 75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014 Potřeba zajišťování likvidace nalezené válečné munice vznikla ihned po skončení první světové války zároveň se vznikem samostatného československého

Více

III. NEHODY V OKRESECH

III. NEHODY V OKRESECH III. NEHODY V OKRESECH V této části jsou uvedeny základní ukazatele o nehodách v jednotlivých okresech České republiky v roce 2013. Pro porovnání není zohledněn počet nehod na území hlavního města Prahy

Více

Pracovní list Mnichov, vznik protektorátu. Jaroslava Staňková

Pracovní list Mnichov, vznik protektorátu. Jaroslava Staňková Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Pracovní

Více

Musely jsme, byly dvě holky. Jedna musela venku pomoct hospodařit jeden tejden a ta druhá byla v kuchyně. Jít na pole, krmit dobytek.

Musely jsme, byly dvě holky. Jedna musela venku pomoct hospodařit jeden tejden a ta druhá byla v kuchyně. Jít na pole, krmit dobytek. Scénář k rozhlasové nahrávce Paní Hermina Musilová, rozená Schebestová, se narodila 3. dubna 1928. ve Stonařově. Tehdy byl Stonařov převážně německou obcí, jen asi čtvrtinu obce tvořili obyvatelé české

Více

ústně, telefonicky, elektronickou poštou. Nejčastěji se jednalo o žádosti o informace týkající se:

ústně, telefonicky, elektronickou poštou. Nejčastěji se jednalo o žádosti o informace týkající se: Výroční zpráva za rok o činnosti Úřadu práce České republiky v oblasti poskytování informací podle zákona č. 6/999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Výroční zpráva za

Více

Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z

Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z tým: Ondřej Bednárik, Vojta Deliš, Jan Hlavsa, Ondřej Chalupka, Šimon Kuchynka, Jana Roubová zleva: O. Chalupka, O. Bednárik, Jarmila Erbanová,

Více

PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013

PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Součástí pracovních listů jsou i pokyny pro učitele a další pracovní listy a náměty pro

Více

GENOCIDA ČESKÝCH ROMŮ - PRACOVNÍ LIST

GENOCIDA ČESKÝCH ROMŮ - PRACOVNÍ LIST GENOCIDA ČESKÝCH ROMŮ - PRACOVNÍ LIST PETR ŠIMÍČEK Pracovní list je založen na práci s prameny k výukové prezentaci Genocida Romů v českých zemích (1939-1945), která mapuje jednotlivé kroky vedoucí k perzekuci

Více

I N F O R M A C E. o stavu a složení vězeňské populace v České republice za měsíc Září 2013

I N F O R M A C E. o stavu a složení vězeňské populace v České republice za měsíc Září 2013 Vězeňská služba České republiky Generální ředitelství Soudní 67/a, P.O.Box 3, 4 67 Praha Tel.: 44 4 83 Fax: 44 4 843 www.vscr.cz V Praze dne 9..3 I N F O R A C E o stavu a složení vězeňské populace v České

Více

Očekávaný výstup: Žáci dostanou do povědomí pojem holocaust s historickými souvislostmi. Seznámí se s osudem Židů za 2. sv. války prostřednictvím

Očekávaný výstup: Žáci dostanou do povědomí pojem holocaust s historickými souvislostmi. Seznámí se s osudem Židů za 2. sv. války prostřednictvím Anna Franková Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_17 Tématický celek: Historie a umění Autor: PaedDr. Helena Stejskalová

Více

Výroční zpráva za rok o činnosti Úřadu práce České republiky. v oblasti poskytování informací

Výroční zpráva za rok o činnosti Úřadu práce České republiky. v oblasti poskytování informací Výroční zpráva za rok 2015 o činnosti Úřadu práce České republiky v oblasti poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Výroční zpráva

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

Odbor správních a vnitřních věcí

Odbor správních a vnitřních věcí Odbor správních a vnitřních věcí M a t r i k a 1) vedení knih narození, manželství a úmrtí a souvisejících sbírek listin a vydávání výpisů z těchto knih podle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 1. část: Říšská župa Sudety

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 1. část: Říšská župa Sudety Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 1. část: Říšská župa Sudety Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický

Více

Tragický osud dvou kamarádek

Tragický osud dvou kamarádek Tragický osud dvou kamarádek Když jsme počátkem května připravovali články o blovických obětech 2. světové války, popisovali jsme osudy mnoha lidí. Vůbec jsme tenkrát netušili, že dvě zemřelé dívky se

Více

I N F O R M A C E. o stavu a složení vězeňské populace v České republice za měsíc. prosinec 2014

I N F O R M A C E. o stavu a složení vězeňské populace v České republice za měsíc. prosinec 2014 Vězeňská služba České republiky Generální ředitelství Soudní 672/a, P.O.Box 3, 4 67 Praha Tel.: 244 24 823 Fax: 244 24 843 www.vscr.cz V Praze dne..25 I N F O R A C E o stavu a složení vězeňské populace

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Jak je chráněn předmět v galerii, muzeu?

Jak je chráněn předmět v galerii, muzeu? Metodický pokyn NPÚ Jak je chráněn předmět v galerii, muzeu? Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy Jak chránit sbírky Jak vést evidenci Jaké jsou sankce za porušení povinností Co je to

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0969 Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 VY_32_INOVACE_ZSV_1_4_ZIK_01_NORIMBERSKE_ZAKO

Více

1. Čím byl pan Havelka předtím, než se rozhodl stát hospodářem? 6. Proč se při soudu postavili obyvatelé vesnice proti panu Havelkovi?

1. Čím byl pan Havelka předtím, než se rozhodl stát hospodářem? 6. Proč se při soudu postavili obyvatelé vesnice proti panu Havelkovi? G Šternberk 1 1. Čím byl pan Havelka předtím, než se rozhodl stát hospodářem? 2. Kdy byl pan Havelka odsouzen a na jak dlouho? 3. Jaký vliv mělo na pana Havelku jeho uvěznění? 4. Vstoupil pan Havelka do

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Post Bellum Příběhy našich sousedů. Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu

Post Bellum Příběhy našich sousedů. Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu Post Bellum Příběhy našich sousedů Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu Pan Adolf Lang se narodil 29. září 1936 v Pávově. Pochází ze šesti dětí. Rodiče byli velmi chudí. Hlavní obživou

Více

Výukový materiál. Číslo DUMu/Název DUMu: VY_52_INOVACE_04_11_Válečná a poválečná léta

Výukový materiál. Číslo DUMu/Název DUMu: VY_52_INOVACE_04_11_Válečná a poválečná léta Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.288 Název projektu: Učíme lépe a moderněji OP VK 1.4 Výukový materiál Číslo DUMu/Název DUMu:

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0969 Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 VY_32_INOVACE_ZSV_1_4_ZIK_02_NACISTICKE_NEMEC

Více

Ztroskotané sny. České školy po německé okupaci. www.step21.de/weisseflecken

Ztroskotané sny. České školy po německé okupaci. www.step21.de/weisseflecken Ztroskotané sny České školy po německé okupaci Píše se říjen roku 1938. Na území dnešní Ostravy nastává historický zvrat. Německá armada zabírá části dnešní Ostravy. Drastickou změnou prochází i školství.

Více

Příběhy pamětníků 2015

Příběhy pamětníků 2015 Příběhy pamětníků 2015 Foto: Vypracovali: Vladimír H., Michael Jiří K., Adéla K., Edit K., Veronika O., žáci ZŠ Brána Nová Paka pod dozorem p. učitelky Lenky Čančíkové. Edit 1- ÚVOD a dětství: Znělka pořadu

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Za svobodu a demokracii

Za svobodu a demokracii Za svobodu a demokracii (Příběh jednoho masarykovského důstojníka z doby nacistické okupace) Těsně po okupaci Československa důstojníci generálního štábu pečlivě zvažovali, kdo odejde a kdo zůstane. A

Více

I N F O R M A C E. o stavu a složení vězněných osob ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky za měsíc Červenec 2012

I N F O R M A C E. o stavu a složení vězněných osob ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky za měsíc Červenec 2012 Vězeňská služba České republiky Generální ředitelství Soudní 67/a, P.O.Box 3, 4 67 Praha Tel.: 44 4 83 Fax: 44 4 843 www.vscr.cz V Praze dne.8. I N F O R A C E o stavu a složení vězněných osob ve vazebních

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

(Janeček, Jindřich: Jak čelit zločinnosti. Přednášky z nauky o mravně vadných. Praha 1928, s. 152.)

(Janeček, Jindřich: Jak čelit zločinnosti. Přednášky z nauky o mravně vadných. Praha 1928, s. 152.) 11. Genocida A zdá se, že tato zkušenost (že Romové milují své děti) mohla by být vodítkem, jak postupovati proti cikánskému nebezpečí. Ortel jest nadmíru krutý, avšak poměry a zatížení veřejnosti cikánským

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Obraz 2. světové války v české literatuře II.

Obraz 2. světové války v české literatuře II. Obraz 2. světové války v české literatuře II. AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 3. 11. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 4. ročník Jazyk a jazyková komunikace

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červenec 2016 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském kraji

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

TÁBOROVÝ ŘÁD SPOLEČNOSTI HRŮZŮV MLÝN

TÁBOROVÝ ŘÁD SPOLEČNOSTI HRŮZŮV MLÝN TÁBOROVÝ ŘÁD SPOLEČNOSTI HRŮZŮV MLÝN ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Pojmy Pro účely tohoto řádu se rozumí a) táborníkem - dětský účastník tábora, b) vedoucím - kterýkoliv dospělý pracovník tábora. ČÁST PRVNÍ

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0969 Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 VY_32_INOVACE_ZSV_1_4_ZIK_12_ZIDE_VE_FRANCII

Více

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA Obsah 1 Cíle... 2 2 Výklad problematiky... 2 2.1 Vývoj do roku 1918... 2 2.2 V letech 1918 1945... 3 2.3 Vývoj od roku 1945 až dosud... 4 3 Shrnutí poznatků...

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0204

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0204 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0204 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Návštěva Izraele aneb návrat do školních lavic

Návštěva Izraele aneb návrat do školních lavic Návštěva Izraele aneb návrat do školních lavic Můj projekt na téma holocaustu nastartovala uskutečněná výstava Zmizelí sousedé, kterou jsem zorganizovala na přelomu měsíce února a března roku 2011 na naší

Více

ústně, telefonicky, elektronickou poštou. Nejčastěji se jednalo o žádosti o informace týkající se:

ústně, telefonicky, elektronickou poštou. Nejčastěji se jednalo o žádosti o informace týkající se: Výroční zpráva za rok 4 o činnosti Úřadu práce České republiky v oblasti poskytování informací podle zákona č. /999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Výroční zpráva za

Více

Bezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy:

Bezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy: Název předpisu: Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více