Holocaust moravských Romů

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Holocaust moravských Romů"

Transkript

1 Holocaust moravských Romů Petra Pavlicová Veronika Klímová Gymnázium, Terezy Novákové 2, Brno 2. místo ve II. kategorii OBSAH Úvod Historie moravských Romů do 20.století Období starověku a středověku Vznik prvních romských osad v okolí Brna Výnosy omezující svobodný pohyb Romů Období před druhou světovou válkou Protiromská politika a zákony Cikánské legitimace a jejich použití Začleňování usazených Romů do společnosti Vyhošťování Romů z Německa a Rakouska na naše území Protiromská nálada v české společnosti před německou okupací Kárné pracovní tábory na území protektorátu Kárný pracovní tábor v Hodoníně u Kunštátu Protiromská opatření v roce Situace před rokem Vládní nařízení o preventivním potírání zločinnosti Soupis Cikánů z roku Protektorátní cikánské tábory Cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu Výnos H. Himmlera o deportaci Romů do Osvětimi První transport moravských Romů Transporty mířící z Hodonína u Kunštátu do Osvětimi Další transporty moravských Romů 22 7 Koncentrační tábor Osvětim Cikánský tábor v Auschwitz Birkenau Příjezd do tábora a evidence vězňů Táborový režim Úmrtnost Poslední dny existence cikánského tábora Závěr 29 9 Abstrakt Použitá literatura Přílohy

2 Úvod Ve své práci se zabýváme holocaustem Romů na území Protektorátu Čechy a Morava během druhé světové války, s důrazem na moravské Romy. Pro objasnění příčin, které vedly k vyhlazení více než dvou třetin všech protektorátních Romů, se v krátkosti věnujeme také historii Romů do 20. století. Toto téma jsme si zvolily, protože se zajímáme o historii, zejména o novodobé dějiny. Přestože je holocaust Romů v rámci druhé světové války poměrně obsáhle zmapované téma, veřejnosti je málo známé. Holocaust, tedy pronásledování a genocida určitých skupin obyvatel, bývá většinou spojován s vyvražďováním Židů. Stejně tak je ale na místě použít tohoto slova v souvislosti s životy Romů na územích okupovaných nacisty. Během let bylo v důsledku nacistické rasové teorie vyvražděno více než pět tisíc osob romské národnosti z Protektorátu Čechy a Morava. Většina z nich zemřela v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. Proč je holocaust Romů tak překvapivě neznámé téma? Během tří let, od konce války do roku 1948, nebylo dostatek času pro podrobné zmapování této skutečnosti. Po nástupu komunistického režimu zase chyběla vůle zanést tento problém do dějin druhé světové války. Velký podíl na tom má také příchod slovenských Romů na naše území a mnohdy násilné snahy o jejich začlenění do společnosti, i za cenu ztráty kultury a jazyka. To jsou hlavní důvody, proč se toto období dodnes nedostalo do povědomí širší veřejnosti, ve vztahu k historii druhé světové války. Za cíl naší práce jsme si stanovily rozšířit znalosti své, svých spolužáků a všech, kdo se zajímají o problematiku druhé světové války. Nikdy bychom neměli zapomenout na tuto tragickou část dějin. Naše práce je členěna na několik částí. Nejdříve se zabýváme historií Romů na našem území v předválečném období. Následuje popis opatření přijatých po vzniku Protektorátu Čechy a Morava. V dalších kapitolách už se věnujeme samotným letem , tedy letem, ve kterých probíhal romský holocaust. Nejprve se zaměřujeme na zlomový rok 1942, kdy bylo rozhodnuto o konečném řešení cikánské otázky, a dále se věnujeme samotnému vyhlazovacímu procesu, který probíhal nejprve v protektorátních cikánských táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu a později v koncentračním táboře Osvětim. Z použitých materiálů a publikací byly pro naši práci nejpřínosnější knihy Holocaust českých Romů (autor: Ctibor Nečas) a Konečná stanice Auschwitz-Birkenau (autor: Vlasta - 5 -

3 Kladivová). Dalším cenným zdrojem materiálů bylo Muzeum romské kultury v Brně, jehož pracovníci s námi při vzniku tohoto dokumentu ochotně spolupracovali. Touto tematikou se dlouhodobě zabývá historik prof. Ctibor Nečas. Narodil se roku 1933 v Rakvicích, okr. Břeclav. Vystudoval dějepis a český jazyk na filosofické fakultě brněnské univerzity a absolvoval postgraduální studium na Jagellonské univerzitě v Krakově. Působil jako středoškolský profesor a vysokoškolský asistent. Po roce 1989 se stal nejprve docentem a pak profesorem obecných dějin na Masarykově univerzitě v Brně. Ve výzkumné a publikační činnosti se věnoval různým tématům z nových i soudobých dějin. O holocaustu českých Romů vydal mnoho publikací, čímž se výrazně zasloužil o zmapování života českých Romů během druhé světové války

4 1 Historie moravských Romů do 20. století 1.1 Období starověku a středověku Romové přišli do Evropy z Indie. Nejdříve se usadili na území Byzantské říše. Od 11.století byli nazváni řeckým slovem Athinganoi, z čehož vzniklo i české označení Cikán. Bylo to pojmenování pejorativní, protože původně označovalo kacířskou sektu provozující magii. V důsledku náporu Turků na Byzanc začaly jednotlivé romské skupiny od začátku 15. století pronikat do střední a západní Evropy. Po příchodu byli Romové pod záštitou panovníka, ale nepodařilo se jim začlenit do společnosti, většina evropské společnosti je totiž považovala za cizince a později dokonce za turecké špiony. 1.2 Vznik prvních romských osad v okolí Brna V 80. letech 18. století se Josef II. pokusil o usazení Romů, z nichž se měli stát rolníci. Tato snaha vedla ke vzniku romské osady u Oslavan nedaleko Brna. Romové se nejdříve objevovali v okrajových čtvrtích dnešního Brna - o tom také svědčí zápisy v matrikách v Komíně a Komárově (tehdy připojena i obec Černovice). Zpočátku se zřejmě jednalo o kočovné nebo polokočovné Romy, kteří se časem usazovali. Při sčítání obyvatel v roce 1890 byla zjištěna příslušnost 17 Romů z rodiny Danielů do Černovic. V Černovicích tak postupně vznikala osada Romů. Romský černovický tábor byl umístěn zhruba kilometr od státní silnice Brno - Olomouc v rokli poblíž někdejší továrny na spodium (odtud také pochází název tábora- U kostivárny ). V roce 1921 měl tábor 31 obyvatel. Prudký nárůst romských obyvatel tohoto tábora nastal po roce 1928, kdy byl vyhlášen zákaz vstupu tzv. potulných Cikánů na území Velkého Brna. Do tábora se přestěhovaly romské rodiny z jiných míst a počet jeho obyvatel tak vzrostl v roce 1930 až na 103 obyvatel. Celkově bylo v tomto roce evidováno na území Moravy 1994 Romů. Kromě rodin Danielů usazených v Černovicích a časem i v Žebětíně se v Brně usazovaly rodiny Růžičků, Vrbů apod. Ve 20. letech Romové tábořili nebo pobývali v Husovicích ( Na valše - Brandlova ulice), Maloměřicích (Říční ulice, Masarykova ulice obecní dům), Židenicích (pískový lom Pod agáty na Křížkovského ulici), Obřanech (nouzová kolonie). Od počátku 30. let probíhal pokus soustředit Romy z Brna do černovické kolonie

5 1.3 Výnosy omezující svobodný pohyb Romů Od počátku 16. století začaly být vydávány výnosy o vyhoštění romských skupin z jednotlivých zemí. Na Moravě bylo roku 1538 přijato první usnesení zemského sněmu, aby: v dvů nedělích ze země vybyti a vypověděni byli. Od první poloviny 18. století začalo masivní pronásledování Romů. Nejdříve byli prohlášeni za psance (kdokoliv je mohl zabít, aniž by byl potrestán) a později odsuzováni soudy - muži k oběšení, ženy po druhém dopadení na území zakázané země také k trestu smrti. Poněkud slabší bylo pronásledování v tehdejších Uhrách (resp. na Slovensku). Odtud již na konci 17. století přišla na Moravu do okolí Uherského Brodu rodina Štěpána Daniela, která byla přijata a protiromská nařízení se na ni nevztahovala. Podle provedeného sčítání v roce 1769 žilo na Moravě již 98 trvale usazených Romů, z toho bylo 14 Romů usazeno v Pozořicích v Brněnském kraji

6 2 Období před druhou světovou válkou 2.1 Protiromská politika a zákony Četná opatření proti Romům ze strany úřadů měla dlouholetou tradici, jež předcházela období okupace našich zemí nacistickým Německem. Zákonná opatření i praktické provádění protiromské politiky vycházely především ze zákona č. 117/27 Sb. z 15. července 1927 o potulných Cikánech. Jako předloha pro tento zákon sloužil francouzský zákon o kočovnících z roku 1912 a bavorský zákon o Cikánech a zahalečích z roku Československá úprava cikánské otázky byla v Evropě považována za jednu z nejdůslednějších a ve 30. letech se stala vzorem na mezinárodních kriminalistických konferencích věnovaných této otázce. 2.2 Cikánské legitimace a jejich použití Na základě zákona o potulných Cikánech zavedlo četnické pátrací ústředí evidenci všech osob označených za potulné Cikány nebo osoby žijící po cikánském způsobu. Osoby, na které se zákon vztahoval, byly charakterizovány jako Cikáni z místa na místo se toulající a jiní tuláci práce se štítící. Takto označené osoby starší 14 let obdržely cikánské legitimace obsahující především osobní data, popis osoby a otisky prstů. Na základě prováděcích předpisů měli držitelé cikánských legitimací zakázáno vstoupit do městských obvodů Brna a Olomouce, do lázní v Luhačovicích a do obecních obvodů v okresech Boskovice (20 obcí), Hodonín (10 obcí), Holešov (4 obce), Hranice (2 obce), Mikulov (22 obcí), Moravské Budějovice (23 obcí), Moravská Ostrava (7 obcí), Nový Jičín (4 obce), Šumperk (20 obcí), Valašské Meziříčí (1 obec), Vsetín (1 obec) a Znojmo (60 obcí). V tehdejší Evropě nebylo toto opatření nikterak mimořádné. Potulní Cikáni byli totiž považováni za asociální a kriminální živel. V roce 1928 uskutečnily policejní orgány soupis, při kterém bylo evidováno celkem 36 tisíc osob označených cikánskými legitimacemi. Mnohým Romům však byly tyto legitimace vydány, i když žili usazeně. Hlavním důvodem byla nechuť jednotlivých obcí poskytnout domovské právo v nich žijícím Romům. Existují případy, kdy se Romové nechtěli smířit s evidentním oddělením od ostatní společnosti. Legitimace pak záměrně likvidovali nebo ztráceli

7 Někteří lidé projevili svůj nesouhlas s přidělením cikánské legitimace písemně a dožadovali se práva na vystavení legitimací občanských. V takových případech přicházely na řadu rodokmeny i nápadně tmavá pigmentace dotyčných, které měly zdůvodnit oprávněnost přidělení cikánských průkazů totožnosti. Začátkem 30. let byla brněnská radnice upomínána Zemským úřadem, aby nainstalovala na přístupových komunikacích výstražné tabule o zákazu vstupu kočovných Cikánů do města. Podle policejního hlášení se kočovníci při svém pobytu v Brně zdržovali u Fišlů v Králově Poli, u Blatných na ulici Vídeňská 5 a u J.Fischgrunda v Olomoucké ulici. 2.3 Začleňování usazených Romů do společnosti Na rozdíl od českých Romů, kteří téměř bez výjimky kočovali a byli také početně slabší skupinou, moravští Romové žili polousazeně nebo usazeně a byli koncentrováni v romských osadách na jihovýchodě Moravy (Oslavany u Brna, Svatobořice, Bohosoudov u Jihlavy, Strážnice atd.). Typickými příjmeními moravských Romů byla jména Daniel, Holomek, Herák, Ištván, Kýr nebo Murka. Mezi předválečné způsoby obživy Romů patřila tradiční řemesla (především kovářství a provozování hudby), která byla ale postupně nahrazována námezdní prací hlavně ve stavebním průmyslu a v zemědělství, případně rozličnými druhy podomního obchodu a překupnictví. Někdy Romové kombinovali tradiční řemeslo s nádenickou prací. Vzhledem k sezónnosti těchto prací byly v některých případech prostředky pro obživu získávány i drobnou kriminalitou (polní a lesní pych, drobné krádeže). Podle statistických údajů na Moravě převládali příležitostní dělníci a nádeníci. Rozdíl v profesním zaměření souvisel s rozdílem mezi kočovným a usedlým způsobem života. I přes diskriminační zaměření zákona č. 117/27 o potulných Cikánech probíhala na mnoha místech přirozená integrace romských osob do společnosti. Za nejvýznamnější doklad tohoto procesu lze považovat skutečnost, že v roce 1936 úspěšně ukončil studium Právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze moravský Rom Tomáš Holomek z romské osady u Svatobořic na Kyjovsku. 2.4 Vyhošťování Romů z Německa a Rakouska na naše území

8 Koncem 30. let se i v našich zemích projevily následky pronásledování německých Romů (tzv. Sintů) nacisty, ke kterému došlo okamžitě po nástupu nacistů k moci v roce 1933 a které se stále stupňovalo. Protiromská opatření byla od roku 1938 zavedena i v zabraném Rakousku, což mělo za následek útěk velkého množství romských rodin na naše území. Odtud však byli tito pro úřady nepřijatelní migranti vyhošťováni podle zákona o potulných cikánech zpět. Situace se ještě více zhoršila po připojení pohraničních částí tehdejšího Československa k Německé říši na základě mnichovské dohody v říjnu Německé úřady začaly okamžitě s aplikací nacistických zákonů na zabraném území. Došlo i na všechna dosavadní protiromská opatření. Na území okleštěného Československa byly vykázány romské a sintské rodiny, které nemohly prokázat domovskou příslušnost na zabraném území. Část takto vyhoštěných Romů byla českými policejními orgány vrácena zpět. Některé romské rodiny legálně i nelegálně několikrát překračovaly státní hranice. Dobové noviny okomentovaly tuto situaci slovy: A snad všichni se nastěhovali k nám. Velké množství dobrovolně, další část nuceně, neboť byli přivedeni k hraniční čáře a běžte - tak zněl rozkaz. Tím se stalo, že Cikáni zaplavili všechny české kraje. 2.5 Protiromská nálada v české společnosti před německou okupací Po mnichovské smlouvě měla situace v našich zemích čím dál více antidemokratický charakter. Dobový tisk zveličoval kriminalitu a prohřešky Romů, obzvláště pak kočovníků. Také obecní zastupitelstva dávala podněty k pronásledování Romů. Někteří lidé dokonce požadovali zavedení podobných protiromských opatření, která se užívala v nacistickém Německu. Hlavním opatřením mělo být zřízení pracovních táborů. Příkladem je petice z 5.února 1939 adresovaná tehdejšímu předsedovi vlády Beranovi. Tuto petici sepsalo obecní zastupitelstvo ve Svatobořicích, a mimo jiné v ní stálo: I nám nesmí býti vytýkáno, budeme-li chtíti kmen národa malého očistiti od takových parazitů, jako jsou Cikáni. 3 Kárné pracovní tábory na území protektorátu

9 Vyvrcholením pronásledování Romů před nacistickou okupací bylo přijetí nařízení o kárných pracovních táborech. Tato norma, podle které měli být do táborů zařazeni práceschopní muži starší 18ti let nedodržující zákaz kočování nebo vyhýbající se práci, byla přijata už vládou druhé republiky, realizace se však posunula až do období protektorátu. 15. března 1939 nacisté obsadili zbytek českých zemí a byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Nařízení o kárných pracovních táborech bylo protektorátní vládou zveřejněno 28. dubna Bezprostředně po vzniku protektorátu docházelo k dalšímu pohybu Romů směrem na Slovensko. Tento pohyb byl však zastaven vyhláškou ministerstva vnitra z 30. listopadu 1939 o zákazu kočování. V oběžníku se uvádělo, aby místní úřady dohlédly na trvalé usazení Romů a zároveň aby Romům odebraly kočovnické listy. Pokud by Romové nezanechali kočování, měli být od 1. února 1940 zařazováni do kárných pracovních táborů. Proces usazování Romů byl velice problematický. Hlavní překážkou byl postoj obcí, které měly problémy v otázce bydlení. Na mnoha místech Romové živořili v kočovných vozech či provizorních objektech. Obce tyto problémy řešily tím, že Romy vypovídaly mimo svůj obvod. Z tohoto důvodu nastala v noci z 31. ledna na 1. února 1940 na mnoha místech kritická situace, protože kočovní Romové byli úřady vyháněni z míst, kde se chtěli usadit, zároveň však jim za to hrozil postih. Tato patová situace byla vyřešena až nařízením ministerstva vnitra z 13. února 1940, jímž byly obce donuceny povolit Romům aby se usadili v jejich obvodu. V Brně bylo takto usazeno 256 Romů, z nichž několik rodin zde byl usazeno na příkaz úřadů (např. rodiny A. Weinlicha, E. Forstové nebo A. Ištvánové jednalo se celkem o 23 osob, které byly ubytovány v kolonii U kostivárny). Obce zároveň měly podávat pravidelné zprávy o chování nově usazených Romů; ti tak byli de facto pod policejním dohledem. Místní úřady ve většině zpráv uváděly, že Romové řádně pracují a žijí. Přesto jako preventivní opatření navrhovaly internaci v kárných pracovních táborech. Nacisté schvalovali toto opatření s tím, že jde pouze o dočasný stav. Internaci mužů v kárných pracovních táborech považovali za přechodné období před zásadnějším řešením cikánské otázky, které se ale mohlo začít realizovat až po likvidaci jakýchkoliv náznaků autonomie protektorátních úřadů. Až do roku 1942 proto byli ostatní Romové ponecháni v relativním klidu. 3.1 Kárný pracovní tábor v Hodoníně u Kunštátu

10 Na území protektorátu byly zřízeny dva kárné pracovní tábory v Čechách v Letech u Písku a na Moravě v Hodoníně u Kunštátu. Vzhledem k tomu, že naše práce se zabývá zejména moravskými Romy, budeme se věnovat především hodonínskému táboru. Kárný pracovní tábor v Hodoníně u Kunštátu byl otevřen 10. srpna Nacházel se asi 700 metrů od obce Hodonín, na okraji lesíku Ubčina. Byl určen pro vězně z Moravy a skládal se ze 3 velkých dřevěných baráků, které mohly pojmout v létě 300 a v zimě 200 osob (byl tedy větší než letský tábor, jehož kapacita byla 240 osob v létě a 80 v zimě) a čtyř menších baráků, které sloužily jako kuchyně s jídelnou, ošetřovna (lékařská ordinace, místnost pro nemocné a umývárna), kancelář pro četníky a hospodářský barák sloužící k ustájení koní, uskladnění palivového dřeva apod. Dále se zde nacházel vodojem, studna, latríny a kotce pro psy. Osazenstvo tábora tvořili muži vyhýbající se práci nebo nedodržující zákaz kočování. V seznamech tábora byli Romové označováni velkým písmenem C (zkratka za slovo Cikán). Takto označených vězňů bylo v táboře přibližně % z počtu všech internovaných. Muži zde většinou pracovali na stavbě silnic, v lese nebo v kamenolomu. Vězňové byli do tábora posíláni prostřednictvím okresních úřadů. Tábor byl řízen protektorátními orgány, dozor zajišťovali protektorátní četníci 4 Protiromská opatření v roce

11 4.1 Situace před rokem 1942 Protiromská opatření přijatá po vzniku protektorátu, tedy zákaz kočování, nebo možnost internace romských mužů v kárných pracovních táborech, navazovala na opatření prvorepublikových úřadů. Romové žijící na území protektorátu byli evidováni kriminální policií, žili pod stálým dohledem, místní úřady pravidelně podávaly zprávy o jejich chování. 4.2 Vládní nařízení o preventivním potírání zločinnosti Vládní nařízení č.89/42sb. ze dne 9. března 1942 o preventivním potírání zločinnosti, se stalo výchozím dokumentem pro zahájení řešení cikánské otázky. Tento zákon byl kopií stejnojmenného říšskoněmeckého výnosu H.Himmlera z roku Zaváděl policejní preventivní vazbu, která se vztahovala na tzv. asociály. Tato vazba byla časově neomezená. Mohla být uvalena kriminální ústřednou v Praze, nebo kriminální policií při brněnském policejním ředitelství. Zvláštní část v zákoně byla věnována Cikánům a osobám žijícím po cikánském způsobu. Tyto osoby mohly být uvězněny, pokud bez povolení opustily místo pobytu. Na území protektorátu byla preventivní vazba vykonávána v Praze-Ruzyni, v Brně (pobočka v Olšovci) a v Pardubicích, v tzv. sběrných táborech. Dále pak v bývalých kárných pracovních táborech, teď přejmenovaných na cikánské. Nejhorší variantou byl transport do koncentračního tábora Osvětim (něm. Auschwitz). V těchto transportech, které byly vypravovány od dubna 1942 do února 1944, ale Romové tvořili pouze malou část. 4.3 Soupis Cikánů z roku 1942 Nacisté se stále snažili zvýšit míru podřízenosti protektorátních úřadů, proto došlo na počátku července 1942 k reorganizaci protektorátní policie. Do nově zřízené funkce generálního velitele neuniformované protektorátní policie nastoupil důstojník SS E. Weinmann. Jeho prvním opatřením bylo dne 10. července 1942 vydání výnosu o potírání cikánského zlořádu. Nařizoval provedení soupisu všech Cikánů a cikánských míšenců žijících na území protektorátu. Tento výnos byl obdobou říšskoněmeckého nařízení z roku 1938 (které již bylo uplatňováno na území, které bylo k Německu přičleněno po mnichovské dohodě)

12 Soupis byl proveden četnictvem a policií ve dnech od 1. do 3. srpna Koordinátorem akce byla kriminální ústředna v Praze, okresní úřady pak měly zajistit průběh soupisu organizačně. Jednotlivé obce musely sestavit seznamy všech osob, kterých se soupis týkal a zajistit jejich předvedení. Příslušné policejní orgány vypracovaly obsáhlou dokumentaci o každé rodině i jednotlivci. Byly vyplněny dotazníky, spolu s fotografiemi a daktyloskopickými kartami. Rozhodnutí zda se jedná o Roma nebo romského míšence bylo ponecháno na jednotlivých policejních úřadech. Výsledky soupisu byly vyhodnocovány do konce března Soupisu se celkem podrobilo lidí. Z tohoto počtu bylo přibližně 5180 osob označeno za osoby žijící po cikánském způsobu; přitom za Romy bylo považováno pouze 266 osob. Soupisem bylo zapsáno asi 6500 etnických Romů a romských míšenců, kterým byly odebrány kočovnické listy. Toto opatření bylo motivováno převážně rasově, neboť neromští kočovníci mohli kočovat i nadále. Všem osobám nad 14 let byly odebrány průkazy totožnosti a napříště se měly legitimovat pouze cikánskými legitimacemi. Většina osob, které byly označeny za Cikány nebo cikánské míšence, byla propuštěna. Musely se však zavázat, že se bez povolení nevzdálí z místa svého trvalého pobytu. Zároveň již probíhaly přípravy na jejich pozdější likvidaci. Na menší část osob, které se podrobily soupisu, byla uvalena preventivní vazba v cikánských táborech. 5 Protektorátní cikánské tábory

13 Výnos o potírání cikánského zlořádu se stal výchozím dokumentem nejen pro provedení soupisu, ale také pro zřízení tzv. cikánských táborů, a to na místech původních kárných pracovních táborů. Vzorem pro zřízení těchto táborů se stala již existující podobná zařízení, např. v rakouském Lackenbachu. Do nově zřízených táborů měli být zařazováni především Romové splňující podmínky pro uvalení preventivní policejní vazby - tedy kočovný způsob života, vyhýbání se práci apod. Účelem táborů bylo podle ministerského výnosu vychovat Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánském způsobu k práci, pořádku a kázni. Na návrh četnických stanic byli takto označení Romové i se svými rodinami zařazováni do transportů, jejichž cílem byl v Čechách tábor v Letech u Písku a na Moravě tábor v Hodoníně u Kunštátu. Z těchto táborů museli být před 1. srpnem 1942 propuštěni nebo přemístěni jinam neromští vězňové. Na rozdíl od předchozího typu internačních táborů kárný pracovní byl tzv. cikánský tábor určen nikoliv pouze pro muže, ale pro celé romské rodiny. Tábory měly sloužit jako místa koncentrace Romů před jejich odsunem ke konečnému řešení do koncentračního tábora v Osvětimi. 5.1 Cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu Cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu vznikl na místě bývalého kárného pracovního tábora. Byl schopen pojmout 300 vězňů, jeho kapacita však byla brzy po otevření značně překročena. Během prvních srpnových dnů roku 1942 se tábor rychle zaplnil, takže od 5. srpna nebylo kde ubytovat nově příchozí rodiny. Přistupovalo se tedy k nouzovým opatřením vězňové byli ubytováváni v kočovných vozech nebo jen ve stanech. Tato provizoria se však s příchodem podzimu musela zrušit; k ubytování nadbytečných vězňů byly proto během října a listopadu postaveny dva dřevěné baráky. Od ledna následujícího roku se stavěly další tři baráky, určené jako dezinfekční a odvšivovací stanice, a také izolační barák, který sloužil lidem nemocným břišním tyfem. Nejenom ubytovací, ale také stravovací a hygienické podmínky byly katastrofální. Strava byla podávána jen v nejnutnějším množství, vězně proto téměř neustále sužoval hlad. Dávky byly dočasně zvýšeny pouze před odjezdem do koncentračního tábora v Osvětimi

14 Tábor neměl potřebné hygienické zařízení pro tak velký počet lidí. To vedlo k častým onemocněním vězňů. Vyvrcholením bylo propuknutí tyfové epidemie na přelomu let Nad táborem byla vyhlášena karanténa a od 17. února 1943 byl izolován od okolí. Velitelem tábora byl Štefan Blahynka, který zde působil od prosince 1940, nejdříve ve funkci ředitele kárného pracovního, později cikánského tábora. Po vypuknutí tyfové epidemie v zimě 1942 odešel do tábora v Letech, aby zde připravil deportaci vězňů do Osvětimi. Po splnění tohoto úkolu se vrátil zpět do hodonínského tábora, kde zůstal až do jeho likvidace I v tomto táboře zajišťovali kázeň převážně protektorátní četníci. Jejich maximální počet byl 40, přičemž jejich chování k vězňům bylo v mnoha případech velice hrubé. Pomocnými orgány při zajišťování kázně v táboře byli vězeňští funkcionáři. Pro tento účel byli vybíráni zvláště hrubí a suroví vězni. Skutečným postrachem byl vězeňský funkcionář Blažej Dydy, který byl 29. dubna 1947 odsouzen brněnským lidovým soudem k těžkému doživotnímu žaláři za šikanování a hrubé zacházení se spoluvězni. Také on měl zásluhu na tom, že režim v táboře byl provázen neuvěřitelnou krutostí, násilím a strachem. Lékařskou službu v hodonínském táboře vykonával MUDr. Josef Habanec. Po propuknutí epidemie břišního tyfu na přelomu let byl do tábora přeřazen židovský lékař MUDr. Alfréd Mílek. Vztahovalo se na něj nařízení o omezeném styku Židů s ostatním obyvatelstvem, proto mohl lékařskou službu poskytovat pouze rasově méněcenným romským vězňům. Po jeho deportaci do Osvětimi byl nahrazen rovněž židovským lékařem z letského tábora. Jediným legálním způsobem jak se dostat z tábora, bylo podat žádost o propuštění. Tyto žádosti se vyřizovaly u soudu v Brně. Protože jen velmi málo z nich bylo vyřízeno kladně (např. rodina Danielů z Oslavan se na přechodnou dobu mohla vrátit domů), někteří vězňové se pokoušeli o útěk. Jako první uprchla 16. srpna 1942 Anna Růžičková s dcerou Barborou a vnukem Janem; po více než dvou měsících skrývání v lese však byli 28. října u Boskovic dopadeni a deportováni zpět do tábora. Jen několik málo útěků se podařilo. V naprosté většině případů byli vězňové vráceni zpět do tábora a potrestáni krutým bitím. Všichni vězni v táboře museli pracovat. Od této povinnosti nebyly osvobozeny dokonce ani děti. Pracovalo se buď na vnějších pracovištích, nebo uvnitř tábora. Vnější pracoviště byla rozmístěna na stavbě nové silnice z Plzně do Moravské Ostravy. Muži byli využíváni při lamačských a výkopových pracích, nebo káceli stromy či dobývali pařezy, ženy

15 zase drnovaly dna příkopů a kladly drenáže. Děti a mladiství potom výkopy odvodňovali, upravovali terén apod. Uvnitř tábora vězni prováděli především úklidové a stavební práce, jako stavba obytných baráků, budování vodovodu, kopání sklepa. Někteří vězni pracovali také pro místní rolníky, např. při sklizni obilí nebo brambor, kteří si tuto velmi levnou pracovní sílu mohli objednat u velitele tábora. Peníze, které takto vydělali, sloužily k pokrytí nákladů na provoz tábora. Celkem prošlo cikánským táborem téměř 1400 osob, z nichž asi 29,8% byli muži, 32,4% tvořily ženy a 29,9% děti. Pouze 176 osob se vrátilo na svobodu. Následkem nemocí a špatných podmínek zde zahynulo 207 lidí. 6 Výnos H. Himmlera o deportaci Romů do Osvětimi Na podzim roku 1942 se cikánská otázka blížila ke svému konečnému řešení. Rozkaz H. Himmlera z 16. prosince 1942 nařizoval pro všechny Cikány, cikánské míšence a

16 neněmecké příslušníky romských skupin balkánského původu internaci v koncentračním táboře Osvětim-Březinka (něm. Auschwitz-Birkenau). Deportace se neměly vztahovat na Sinty (němečtí Romové) a Lallery (Romové, kteří od poloviny 19. století přišli z Čech do Německa). Dále mohly být vyňaty ty osoby, jejichž manžely byly plnoprávní příslušníci německého národa (ti by se ale pak museli podrobit sterilizaci) a také lidé s trvalým bydlištěm a stálou prací, muži sloužící v armádě a osoby s cizí státní příslušností. Proti udělování takovýchto výjimek ale protestoval vedoucí Hitlerovy kanceláře M. Borman i sám Hitler. S poukazem na to, že by toto jednání nebylo pochopeno veřejností, se tedy nerealizovalo. Nařízení o deportacích se vztahovalo na území Německé říše (včetně okupovaného Rakouska a Sudet), Belgii, Holandsko, Lucembursko, Polsko a Protektorát Čechy a Morava. Z těchto území měli být Romové soustředěni do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Tento Himmlerův rozkaz byl 29. ledna 1943 doplněn prováděcími směrnicemi RSHA a o den později pokyny téhož úřadu k zabavení majetku Romů jako nepřátel říše. 6.1 První transport moravských Romů V Brně se vůbec první transport vypravený z protektorátu do osvětimského koncentračního tábora začal připravovat od počátku března Do stájí jízdního oddílu protektorátní uniformované policie na Masné ulici č. 3 byly soustřeďovány romské rodiny z Bystrce, Slatiny a Černovic, z kolonií Řádky, U olší, U kostivárny a z dalších okresů z okolí Brna, např. z Oslavan, Bořitova či Žebětína. Dozorem byl pověřen Josef Herzig, kriminální rada německé Kripo. Za hladký průběh celé akce odpovídal tehdejší komisař kriminálního oddělení brněnského policejního ředitelství J.Bilík. Po příchodu na Masnou ulici museli vězňové odevzdat osobní doklady. Potom odcházeli do městské dezinfekční stanice k ostříhání a celkové očistě. Po návratu se provizorně ubytovali na hromádkách slámy a čekali, co bude dál. Někteří se snažili uplatit J. Herziga, případně strážmistra neuniformované protektorátní policie A. Dubového, aby je pustili. Podařilo se to však jen několika málo lidem, kteří se potom mohli vrátit domů. Ostatní se ocitli na jmenném seznamu, podle kterého byli zařazováni do transportu. Transport vyjel 7. března Skládal z 23 nákladních vagónů; z tohoto počtu bylo osm vagónů ze Starého Města (asi pro 350 osob), tři vagóny z Jihlavy (pro 100 osob) a šest vagónů z Olomouce. Zapečetěné vagóny se připojovaly k osobním vlakům. Neuniformovaná

17 protektorátní policie doprovázela vlaky až do Ostravy, odkud transport eskortovala německá kriminální policie. Z osvětimského nádraží potom transport doprovázely stráže SS. Vlak zastavil na vedlejší koleji naproti vchodu do ženského tábora v Osvětimi- Březince, kde byli vězňové brutálně vyloženi a nákladními auty odvezeni do cikánského tábora. První noc strávili vestoje, kvůli zoufalému nedostatku místa, protože byli všichni nacpáni do jednoho bloku. Evidence se prováděla až po dvou týdnech, března Každému vězni bylo přiděleno číslo, před kterým bylo písmeno Z (zkratka za Zigeuner Cikán). Vězňové byli zároveň tetováni na levé předloktí. Prvním brněnským transportem bylo do osvětimského tábora celkem dopraveno 492 mužů a 546 žen. Věkové složení transportovaných vyplývá z následující tabulky: Věk Ženy Muži Obě pohlaví ,64% ,71% ,52% ,72% ,18% ,50% ,86% 30 5,08% 57 5,49% Celkem Nejmladší z transportovaných byla Františka Valošková (nar. 11. ledna 1943). Byly jí necelé dva měsíce. Nejstarší obětí byla Cecílie Berousková (nar. 4. října 1857). Bylo jí 86 let. Naprostá většina transportovaných mužů (455) byla státními příslušníky Protektorátu Čechy a Morava. Podobné to bylo i u žen, kde bylo 533 státními příslušnicemi protektorátu. Část mužů a žen z brněnského transportu byla dočasně nebo trvale přemístěna do jiných koncentračních táborů (např. do hlavního tábora Auschwitz I, do Buchenwaldu, do tábora v Ravensbrücku nebo v Natzweileru). V těchto táborech byly snesitelnější životní podmínky; vězňové tedy měli o něco větší šanci na přežití. Naopak ti, kteří zůstali v cikánském táboře, tam postupně vymírali. Zásluhu na tom měly nelidské ubytovací a hygienické podmínky, naprostý nedostatek jídla a těžká práce. Prvním hromadným transportem, který byl vypraven z Brna, bylo do koncentračního tábora v Osvětimi odvezeno přes tisíc mužů, žen a dětí z celé Moravy. Více než dvě třetiny z transportovaných osob prokazatelně zahynuly. Celkem 737 lidí. Ale ani toto hrozné číslo není konečné, protože v něm nejsou zahrnuta úmrtí z posledních dnů existence tábora

18 6.2 Transporty mířící z Hodonína u Kunštátu do Osvětimi Z hodonínského tábora byly vypraveny dva hromadné transporty. První transport tzv. asociálů odjel 7. prosince Skládal se ze 78 hodonínských vězňů (47 mužů a 29 žen) a 13 dalších Romů internovaných v brněnské policejní věznici. Byl realizován na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti. Směřoval do koncentračního tábora Auschwitz I. Hlavní transport z hodonínského tábora se uskutečnil již na základě Himmlerova výnosu z 16. prosince Na štábní poradě generálního velitele neuniformované protektorátní policie, která proběhla 12. února 1943, byl dohodnut postup deportací. Nejdříve měli být do koncentračního tábora přesunuti vězňové z protektorátních cikánských táborů. Poté měli následovat Romové, kteří byli dosud ponecháni na svobodě. Vězni z cikánských táborů museli být před odjezdem zdraví a odvšivení. Pak mělo být vypráno jejich prádlo a vydezinfikovány baráky, kde žili. Transportu mělo předcházet sestavení jmenného seznamu po osobách (podle příbuzenských vztahů den Sippen nach ). Do seznamů se nesměli zařazovat nemocní vězňové ani pomocné síly (např. ti, kteří pracovali v kuchyních, ošetřovnách), neboť by se muselo čekat na zapracování nových pomocníků a výsledky jejich zdravotních testů. To by narušilo plynulost deportací. Po odjezdu transportů z cikánských táborů by se v teď už prázdných táborových barácích začali shromažďovat zbývající Romové, až dosud žijící volně. Zdravotní situace v cikánských táborech (především epidemie tyfu, kvůli které byla od 15. ledna vyhlášena nad tábory karanténa) však byla do té míry nepříznivá, že se tento postup deportací nedal dodržet. Proběhl tedy v přesně opačném sledu: do koncentračního tábora v Auschwitz-Birkenau nejprve v březnu 1943 přijely transporty dosud svobodně žijících Romů převážně z Moravy, zatímco transporty z obou táborů dorazily až v květnu a srpnu. Druhý hromadný transport z hodonínského cikánského tábora byl vypraven 21. srpna 1943 a bylo jím odvezeno 749 vězňů. Vlak skládající se z 20 nákladních a dvou osobních vagónů vyjel z nádraží v Nedvědici. V Brně byl transport rozšířen o 17 vězňů z brněnské věznice a odtud pak pokračoval do Přerova. Celkem tedy jelo 766 osob. Brzy ráno 22. srpna dojel vlak do Moravské Ostravy, kde ho převzala německá bezpečnostní policie. Pod jejím

19 dohledem opustil město a krátce před polednem dorazil do cílové stanice, odkud pro většinu transportovaných nebylo návratu. Po odjezdu druhého transportu zůstalo v cikánském táboře 62 vězňů. Z nich 26 bylo propuštěno na svobodu, 22 osob neschopných transportu bylo převezeno do brněnské donucovací pracovny a zbytek byl určen k úklidu a dezinfekci táborového areálu. V zimě 1944 byli spolu s pardubickým transportem převezeni do koncentračního tábora v Osvětimi. 6.3 Další transporty moravských Romů V rychlosti, jakou byly transporty vypravovány, se české a moravské prostředí podstatně lišilo. Zatímco v Čechách byli Romové odsunuti během jara 1943, na Moravě zůstalo po první vlně deportací několik usedlých romských rodin. Německé kriminální policii připadal jejich počet příliš vysoký. Po přezkoumání se ukázalo, že v Brně a Vyškově žijí jen ti Romové, které německá kriminální policie propustila ze sběrných míst na svobodu. Největší počet výjimek byl udělen v okrese Zlín, kde byly evidovány 103 osoby. Z nich 38 uprchlo nebo bylo ve vězení a 26 bylo na nucených pracích v říši. U zbylých 39 Romů byla provedena kontrola a poté byli zařazeni do transportu mířícího do Osvětimi. Jedna z mála známých udělených výjimek byla rodina hudebníka Jožky Kubíka, za niž se zaručil kolaborantský spolek Národopisná Morava, a proto nebyla zařazena do transportu. 7 Koncentrační tábor Osvětim Osvětim (německy Auschwitz) je souhrnný název pro jeden z nejrozsáhlejších a nejobávanějších vyhlazovacích táborových komplexů, který nacisté vybudovali. Rozkládal se západně od Krakova, který byl za druhé světové války metropolí Generálního

20 gouvernementu, mezi řekami Vislou a Solou. Tábor tvořily tři vzájemně propojené části: první z nich - Auschwitz I vznikla roku 1940 v blízkosti města Osvětim. Původně byla určena pro polské politické vězně, postupně se rozšiřovala v rozsáhlý tábor nucené koncentrace, z něhož se nakonec stal tábor kmenový, který měl řídící úlohu v celém táborovém komplexu. Druhá část - Auschwitz II-Birkenau byla vybudována roku 1942 asi tři kilometry od Osvětimi, na území vystěhované a zbourané obce Březinka (německy Birkenau). Zpočátku měla sloužit k věznění válečných zajatců, později ke koncentraci a vyhlazování Židů, Romů a politických odpůrců. Třetí část - Monowitz - byla vybudována roku 1943 jako vnější tábor. Byla vybudována na územích dalších vystěhovaných obcí - Babice, Budy, Broszkowice, Harmeže, Plawy a Rajsko. Zahrnoval také několik desítek menších táborů na mnoha místech v Horním Slezsku. Romové byli vězněni ve všech částech koncentračního tábora. V Auschwitz I to byli ti, kteří přijeli v tzv. asociálních transportech, nebo tam byli přemístěni. Obývali blok 10, tzv. cikánský. Romové věznění v táboře Monowitz pracovali v podtáborech, hlavně v Babicích a Budách. Nejvíce Romů však bylo soustředěno do Auschwitz -Birkenau. 7.1 Cikánský tábor v Auschwitz-Birkenau Osvěnčinate hi kher báro, odoj amen phándle. Har amen líle, o, bala amenge činde téle, háby amenge dine, hamáre háby jon líle. (Nečas C.: Z Brna do Auschwitz-Birkenau, str. 7) V Osvětimi je velké vězení, tam nás zavřeli. Když nás brali, ó, vlasy nám ostříhali, háby nám dali, naše nám vzali. Část Auschwitz-Birkenau byla záměrně umístěna do naprosto nevhodného prostředí. Okolní bažinatý terén téměř nevysychal, takže byl příčinou stálých vlhkých výparů a obrovského množství komárů. Také klimatické podmínky byly nepříznivé podnebí se vyznačovalo velkými teplotními výkyvy přes den a značnými rozdíly během roku, kdy na jaře a na podzim byly vichřice a husté mlhy, v létě úmorná vedra a v zimě nesnesitelný chlad a mráz. Stavba cikánského tábora začala bezprostředně po vydání Himmlerova výnosu z 16. prosince Koncem února 1943, kdy byl tábor otevřen, stály všechny dřevěné bloky a dvě

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty Terezín uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui setkaní s pamětnicí 28.4.2011 opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

Více

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl

Více

Problém bývalých romských koncentračních táborů na území České republiky

Problém bývalých romských koncentračních táborů na území České republiky Problém bývalých romských koncentračních táborů na území České republiky Chceme-li pochopit vznik romských koncentračních táborů na území protektorátu Čechy a Morava, je třeba objasnit historické souvislosti

Více

Projekt Cesta dějinami BIOLOGIE PRÁCE V URANOVÝCH DOLECH A JEJÍ ZDRAVOTNÍ DOPADY

Projekt Cesta dějinami BIOLOGIE PRÁCE V URANOVÝCH DOLECH A JEJÍ ZDRAVOTNÍ DOPADY Projekt Cesta dějinami BIOLOGIE PRÁCE V URANOVÝCH DOLECH A JEJÍ ZDRAVOTNÍ DOPADY KONCENTRAČNÍ TÁBORY také koncentrák nebo též lágr (z německého Lager = tábor) slouží k hromadné internaci nebo věznění lidí,

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

PRACOVNÍ LISTY doplnění pro práci v hodině Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy.

PRACOVNÍ LISTY doplnění pro práci v hodině Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 PRACOVNÍ LISTY doplnění pro práci v hodině Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Součástí pracovních listů jsou i pokyny pro učitele a další pracovní

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět Obor vzdělání: Kód oboru: Školní rok: 2013/2014 Třída: DS5 ROMISTIKA Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium)

Více

PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013

PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Součástí pracovních listů jsou i pokyny pro učitele a další pracovní listy a náměty pro

Více

(Janeček, Jindřich: Jak čelit zločinnosti. Přednášky z nauky o mravně vadných. Praha 1928, s. 152.)

(Janeček, Jindřich: Jak čelit zločinnosti. Přednášky z nauky o mravně vadných. Praha 1928, s. 152.) 11. Genocida A zdá se, že tato zkušenost (že Romové milují své děti) mohla by být vodítkem, jak postupovati proti cikánskému nebezpečí. Ortel jest nadmíru krutý, avšak poměry a zatížení veřejnosti cikánským

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Zmizelí sousedé z Hradšínské ulice

Zmizelí sousedé z Hradšínské ulice Zmizelí sousedé z Hradšínské ulice Z vily, ve které nyní sídlí naše školka, zmizeli téměř před 70 lety lidé. Kdo to byl? Proč odešli? Proč budou před školkou nějaké kameny? I v tomto školním roce se s

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Název: Ravensbrück Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 9. ročník ZŠ Časová dotace: 45 min. Ověření: 19.1.2012 Metodické poznámky:

Název: Ravensbrück Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 9. ročník ZŠ Časová dotace: 45 min. Ověření: 19.1.2012 Metodické poznámky: Název: Ravensbrück Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 9. ročník ZŠ Časová dotace: 45 min. Ověření: 19.1.2012 Metodické poznámky: Prezentaci je vhodné použít při probírání látky o životě

Více

Den vzpomínání na oběti holocaustu. 2 5 2011 14 17 hodin. náměstí Míru v Praze Záštitu nad akcí převzal pan Václav Havel

Den vzpomínání na oběti holocaustu. 2 5 2011 14 17 hodin. náměstí Míru v Praze Záštitu nad akcí převzal pan Václav Havel Den vzpomínání na oběti holocaustu 2 5 2011 14 17 hodin náměstí Míru v Praze Záštitu nad akcí převzal pan Václav Havel Co znamená Jom ha-šoa? Den holocaustu, hebrejsky šoa, celým názvem Jom ha-šoa ve ha-gvura

Více

Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí

Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí svůj záměr sdělit policii, což může učinit na hraničním přechodu. Samotná azylová procedura začíná podáním návrhu na zahájení

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

SOCIOKULTURNÍ SITUACE ROMŮ V ČR A JEJÍ MOŽNÝ VLIV NA ŠKOLNÍ (NE)ÚSPĚŠNOST. 18.03.2015 Kateřina Kořínková

SOCIOKULTURNÍ SITUACE ROMŮ V ČR A JEJÍ MOŽNÝ VLIV NA ŠKOLNÍ (NE)ÚSPĚŠNOST. 18.03.2015 Kateřina Kořínková SOCIOKULTURNÍ SITUACE ROMŮ V ČR A JEJÍ MOŽNÝ VLIV NA ŠKOLNÍ (NE)ÚSPĚŠNOST 18.03.2015 Kateřina Kořínková 01 Migrace Romů z Indie Byzantská říše Podobnost romštiny a hindštiny romsky / hindsky Mire bala

Více

Seznamte se s... Holocaust. Protižidovská. nařízení

Seznamte se s... Holocaust. Protižidovská. nařízení Pomlčková válka Diskriminační označení Davidovou hvězdou se týkalo všech Židů od věku šesti let. Foto ČTK Kolik cípů má Davidova hvězda? Od roku 1939 byli Židé na našem území vystaveni pronásledování podobně

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_18_SPRÁVNÍ PRÁVO I_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Ověření ve výuce: dějepis Třída: IX. Datum: 13. 02. 2011 Předmět: dějepis Ročník: IX. Klíčová slova: Protektorát Čechy

Více

VY_32_INOVACE_19_VYHLAZENÍ LIDIC_35

VY_32_INOVACE_19_VYHLAZENÍ LIDIC_35 VY_32_INOVACE_19_VYHLAZENÍ LIDIC_35 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

Očekávaný výstup: Žáci dostanou do povědomí pojem holocaust s historickými souvislostmi. Seznámí se s osudem Židů za 2. sv. války prostřednictvím

Očekávaný výstup: Žáci dostanou do povědomí pojem holocaust s historickými souvislostmi. Seznámí se s osudem Židů za 2. sv. války prostřednictvím Anna Franková Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_17 Tématický celek: Historie a umění Autor: PaedDr. Helena Stejskalová

Více

Cikánský pracovní tábor v Letech

Cikánský pracovní tábor v Letech Cikánský pracovní tábor v Letech V minulém díle jsem slíbil stručně shrnout historii tábora v Letech u Písku a recenzi knihy Markuse Papeho A NIKDO VÁM NEBUDE VĚŘIT. Informace o táboře v Letech jsem čerpal

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Historie policie II. Označení materiálu: Datum vytvoření: 6.9.2013

Více

Poznávací cesta do koncentračního tábora Osvětim

Poznávací cesta do koncentračního tábora Osvětim Poznávací cesta do koncentračního tábora Osvětim termín: 18. 21. červen 2015 Vážený kliente, na následujících stránkách naleznete důležité informace k zájezdu, na který jste se přihlásili, dále závaznou

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Družby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Upozornění pro případné zájemce: Archiv v Zámrsku započal s digitalizací matrik, které poté bude možno prohlížet přes internet. --------

Více

Emílie Machálková. CenA Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě

Emílie Machálková. CenA Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě CenA Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě Emílie Machálková S paní Emílií Machálkovou spolupracujeme prostřednictvím o.p.s. Živá paměť a Muzea romské kultury v Brně již od roku 2006. Byla jedním z čestných

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_19. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_19. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_19 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT KONCENTRAČNÍ TÁBORY VY_32_INOVACE_D5_20_19 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 10 listů prezentace Šablona: III/2

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Obor vzdělání: Sociální činnost pro národnostní menšiny Kód oboru: 75-41-M/01 Školní rok: 2014/2015 Třída: SČ4A

Více

Stopy totality- pan Jiří Šoustar

Stopy totality- pan Jiří Šoustar Stopy totality- pan Jiří Šoustar Mládí Narodil se 21.dubna 1925 v Bobrové. Chodil do obecné školy v Bobrové. Jeho otec se jmenoval Cyril Šoustar. Pracoval jako pekař. Jeho matka Jindřiška Šoustarová pracovala

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0204

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0204 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0204 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Pracovní list Mnichov, vznik protektorátu. Jaroslava Staňková

Pracovní list Mnichov, vznik protektorátu. Jaroslava Staňková Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Pracovní

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

Uprchlíci ve vlastní zemi

Uprchlíci ve vlastní zemi Uprchlíci ve vlastní zemi Mnichovská dohoda a odtržení pohraničí vyvolaly dosud největší jednorázovou vlnu uprchlíků v českých dějinách. Podle oficiální statistiky z pohraničních oblastí připojených k

Více

Stolpersteine v Lomnici

Stolpersteine v Lomnici Stolpersteine v Lomnici...naši blízcí budou mít památku, jež je pomyslně spojí mezi sebou, s námi i s těmi, kteří se zde zastaví a skloní hlavu Okrašlovací spolek pro Lomnici a okolí se účastní mezinárodního

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

ŽIDŮM VSTUP ZAKÁZÁN! Klíčové otázky. Úvod

ŽIDŮM VSTUP ZAKÁZÁN! Klíčové otázky. Úvod ŽIDŮM VSTUP ZAKÁZÁN! Nikdo však tehdy netušil, že od zákazů pěstovat holuby, rybařit, chovat papouška a kanárky, povede cesta ke komínům pecí osvětimských krematorií. Nakonec směli židé jen zemřít. Karel

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností J. V. Stalina a jeho

Více

140/1996 Sb. ZÁKON. ze dne 26. dubna 1996. Účel zákona. Výklad pojmů

140/1996 Sb. ZÁKON. ze dne 26. dubna 1996. Účel zákona. Výklad pojmů Změna: 107/2002 Sb. Změna: 107/2002 Sb. (část) Změna: 342/2006 Sb. Změna: 181/2007 Sb. Změna: 227/2009 Sb. 140/1996 Sb. ZÁKON ze dne 26. dubna 1996 o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců...

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců... Úvod.......................................................................... 13 Seznam použitých zkratek.................................................... 15 Přehled souvisejících právních předpisů......................................

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

SLAVNOSTI SVOBODY. Pojď se seznámit s příběhem osvobození Plzně pomocí obrázků a multimédií. www.osvobozeniplzne.cz

SLAVNOSTI SVOBODY. Pojď se seznámit s příběhem osvobození Plzně pomocí obrázků a multimédií. www.osvobozeniplzne.cz SLAVNOSTI SVOBODY Pojď se seznámit s příběhem osvobození Plzně pomocí obrázků a multimédií. www.osvobozeniplzne.cz PLZEN OSLAVUJE Tati, co vlastně dneska slavíme? Připomínáme si konec 2. světové války.

Více

PØES. Emigrace z Československa v období od Mnichova... Holocaust českých Romů Zygmunt Bauman. cena 15 Kč (předplatné 10 Kč)

PØES. Emigrace z Československa v období od Mnichova... Holocaust českých Romů Zygmunt Bauman. cena 15 Kč (předplatné 10 Kč) PØES ročník V / číslo 14 hranice pøedsudky lhostejnost uprchlický čtvrtletník NESEHNUTÍ / jaro 2008 cena 15 Kč (předplatné 10 Kč) Emigrace z Československa v období od Mnichova... Holocaust českých Romů

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Majakovského 8. 9. třída Základní Dějepis Téma

Více

Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N.

Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N. Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N. Vzdělávací oblast: Evropa mezi světovými válkami Název: Německo na cestě k fašismu Autor: PhDr. Vlastislav Kotek Třída: P2 Stručná anotace: Žáci se

Více

MEZINÁRODNÍ VÝBOR ČERVENÉHO KŘÍŽE A TEREZÍN

MEZINÁRODNÍ VÝBOR ČERVENÉHO KŘÍŽE A TEREZÍN MEZINÁRODNÍ VÝBOR ČERVENÉHO KŘÍŽE A TEREZÍN Řekněme, že náš úžas byl obrovský, když jsme v ghettu nalezli město, které žije téměř normálním životem, očekávali jsme to horší. Řekli jsme doprovázejícím důstojníkům

Více

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA Obsah 1 Cíle... 2 2 Výklad problematiky... 2 2.1 Vývoj do roku 1918... 2 2.2 V letech 1918 1945... 3 2.3 Vývoj od roku 1945 až dosud... 4 3 Shrnutí poznatků...

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

Arizace v Protektorátu Čechy a Morava

Arizace v Protektorátu Čechy a Morava Arizace v Protektorátu Čechy a Morava VY_32_INOVACE_DEJ_25 Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: prosinec 2012 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: České země za druhé světové války Předmět: dějepis,

Více

Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol

Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol VZDĚLÁVACÍ POŘAD Poznejte životní osudy učitele národů zakladatele moderní výchovy. Přesvědčte se, že skrze vzdělání lze změnit svět. Má-li člověk

Více

Tisková zpráva Pardubický kraj Králická pevnostní oblast Těchonín Muzeum čs. opevnění dělostřelecká tvrz Bouda

Tisková zpráva Pardubický kraj Králická pevnostní oblast Těchonín Muzeum čs. opevnění dělostřelecká tvrz Bouda Tisková zpráva Pardubický kraj Králická pevnostní oblast Těchonín Muzeum čs. opevnění dělostřelecká tvrz Bouda 22. září 2014 významný den pro Těchonín, české zdravotnictví a tvrz Boudu V pondělí 22. září

Více

FAMILIANTSKÝ ZÁKON. Anotace : diskriminační zákon z počátku 18.stol. omezující počet židovského obyvatelstva na našem území

FAMILIANTSKÝ ZÁKON. Anotace : diskriminační zákon z počátku 18.stol. omezující počet židovského obyvatelstva na našem území FAMILIANTSKÝ ZÁKON Anotace : diskriminační zákon z počátku 18.stol. omezující počet židovského obyvatelstva na našem území Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červenec 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Odbor správních a vnitřních věcí

Odbor správních a vnitřních věcí Odbor správních a vnitřních věcí Matrika vedení knih narození, manželství a úmrtí a souvisejících sbírek listin a vydávání výpisů z těchto knih podle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení

Více

GYMNÁZIUM BRNO-BYSTRC

GYMNÁZIUM BRNO-BYSTRC Autoři Iva Černá Tereza Černá Veronika Nevřivá Michaela Obrovská Jan Procházka Alžběta Rádsetoulalová Tereza Smékalová Natálie Tejkalová Pedagogické vedení PhDr. Jana Henzlová Spolubojovníci ve válce proti

Více

ANKETA O NEJVĚTŠÍ ŽIDOVSKOU OSOBNOST 20. STOLETÍ

ANKETA O NEJVĚTŠÍ ŽIDOVSKOU OSOBNOST 20. STOLETÍ ANKETA O NEJVĚTŠÍ ŽIDOVSKOU OSOBNOST 20. STOLETÍ To, oč jsme se snažili celý půlrok a to, co teď uvidíte úplně na čisto ( na nečisto to nepůjde, už tu byla uklízečka) Pro anketu jsme vybrali tyto osobnosti:

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Pozn: jedná se pouze o výpis z Organizačního řádu, který slouží pro potřeby výběrového řízení na funkci vedoucí Odboru správního (OS)

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Pozn: jedná se pouze o výpis z Organizačního řádu, který slouží pro potřeby výběrového řízení na funkci vedoucí Odboru správního (OS) ORGANIZAČNÍ ŘÁD Pozn: jedná se pouze o výpis z Organizačního řádu, který slouží pro potřeby výběrového řízení na funkci vedoucí Odboru správního (OS) Rada města Uherský Brod dne 7. září 2011 schválila

Více

Výroční zpráva Archivu Židovského muzea v Praze. za rok 2013

Výroční zpráva Archivu Židovského muzea v Praze. za rok 2013 Výroční zpráva Archivu Židovského muzea v Praze za rok 2013 Sídlo archivu a kontakty: Stroupežnického 32, 150 00 Praha 5 tel. +420 222 749 211, + 420 257 311 492 Zřizovatel: Židovské muzeum v Praze, U

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ČJM4_4960_ZEM Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Opatření nouzového přežití

Opatření nouzového přežití Opatření nouzového přežití Pokyn GŘ HZS ČR číslo 10 z 11.2.2010 Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Oddělení ochrany a přípravy obyvatelstva Vrchní komisař Ing. Josef Brettschneider Opatření

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva březen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 CS CONSILIUM Schengen Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 Obsah ÚVOD 1 VOLNÝ POHYB OSOB 2 POLICEJNÍ A CELNÍ SPOLUPRÁCE 2 vnitřní hranice 2 vnější hranice 3 Schengenský informační systém (SIS)

Více

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným

Více

Analýza stížností, připomínek a podnětů za rok 2014

Analýza stížností, připomínek a podnětů za rok 2014 Analýza stížností, připomínek a podnětů za rok 2014 Počet podání: Celkem bylo podáno 5 různých podání. Počet podavatelů: Nebyl přijat ani jeden anonym. Všechny stížnosti podali klienti. Počet stížností:

Více

Seminární práce z předmětu LÁZEŇSTVÍ/MANAGEMENT. na téma: STAV LÁZEŇSTVÍ V ČR

Seminární práce z předmětu LÁZEŇSTVÍ/MANAGEMENT. na téma: STAV LÁZEŇSTVÍ V ČR Seminární práce z předmětu LÁZEŇSTVÍ/MANAGEMENT na téma: STAV LÁZEŇSTVÍ V ČR Obsah: Úvod... 3 1. Význam lázeňství... 3 1.1. Společenský a zdravotnický význam... 3 1.2. Ekonomický význam... 4 2. Historie

Více

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Září 2009 REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Během prázdnin započala v areálu naší školy rozsáhlá rekonstrukce jídelny a školního dvora. Jak dlouho potrvá nevíme. Snad do poloviny listopadu. Bohužel

Více

2. Volba předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů.

2. Volba předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů. Zápis z mimořádné valné hromady (dále jen valná hromada) obchodní společnosti KDYNIUM a. s. se sídlem Kdyně. Nádražní 104. IČ 45357293. zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem Plzni. odd.

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva srpen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice PŘÍPADOVÁ STUDIE Bc. Věra Okénková Důležitost studia volného času? OFICIÁLNÍ POSTOJE K TRÁVENÍ Situace bezprostředně po válce Postoj vládnoucí

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva červenec 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva červenec 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva červenec 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace

Více

Programový systém pro řízení a zpracování mzdové a personální agendy

Programový systém pro řízení a zpracování mzdové a personální agendy Rozsah zpracování osobních údajů kancelář tajemníka Programový systém pro řízení a zpracování mzdové a personální agendy Účel zpracování: zajištění pracovně-právních vztahů a všech povinností s nimi spojených

Více

348/2008 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 9. září 2008

348/2008 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 9. září 2008 348/2008 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. září 2008 o výuce a zkouškách znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_15. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI

VY_32_INOVACE_D5_20_15. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI VY_32_INOVACE_D5_20_15 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI VY_32_INOVACE_D5_20_15 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

Zpráva o činnosti odboru sociálních věcí 2013

Zpráva o činnosti odboru sociálních věcí 2013 Zpráva o činnosti odboru sociálních věcí 2013 Stejně jako jsme se potýkali loni v lednu se sociální reformou, kdy byly převáděny veškeré dávky na ÚP, tak od letošního ledna bojujeme s novelou zákona o

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

Návštěva Izraele aneb návrat do školních lavic

Návštěva Izraele aneb návrat do školních lavic Návštěva Izraele aneb návrat do školních lavic Můj projekt na téma holocaustu nastartovala uskutečněná výstava Zmizelí sousedé, kterou jsem zorganizovala na přelomu měsíce února a března roku 2011 na naší

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

LETNÍ DĚTSKÝ TÁBOR MOTÝLEK

LETNÍ DĚTSKÝ TÁBOR MOTÝLEK LETNÍ DĚTSKÝ TÁBOR MOTÝLEK Termín: 26. 7. 9. 8. 2014 Ubytování: ve srubech a chatkách Strava: 5x denně Doprava: autobusem, odjezd z Prahy Kapacita: cca 70 dětí Cena poukazu: 4.200, Kč Organizátor: Klub

Více

Zpráva o průběhu letní dětské rekreace v roce 2008 Liberecký kraj

Zpráva o průběhu letní dětské rekreace v roce 2008 Liberecký kraj Zpráva o průběhu letní dětské rekreace v roce 2008 Liberecký kraj Níže uvedený přehled shrnuje průběh letní dětské rekreace v roce 2008 ve čtyřech okresech Libereckého kraje (okres Liberec, Česká Lípa,

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva květen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

VYHLÁŠKA č. 348/2008 Sb. o výuce a zkouškách znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky

VYHLÁŠKA č. 348/2008 Sb. o výuce a zkouškách znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky VYHLÁŠKA č. 348/2008 Sb. o výuce a zkouškách znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem

Více

Jste občanem Evropské unie

Jste občanem Evropské unie Jste občanem Evropské unie V Í T E J T E v L u c e m b u r s k u informační brožura vypracovaná ASTI (Organizace pro podporu zahraničních pracovníků) a jejími partnery O B S A H Budete pobývat v Lucembursku

Více

Některá nová slova si romština vypůjčila z jiných jazyků. Spoj obrázky s jejich romským označením.

Některá nová slova si romština vypůjčila z jiných jazyků. Spoj obrázky s jejich romským označením. topanki lavka gitara šoferis Některá nová slova si romština vypůjčila z jiných jazyků. Spoj obrázky s jejich romským označením. Muzeum Mladoboleslavska květen/červen 2011 Text byl volně převzatý z omalovánek

Více

SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ

SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ Uzavření manželství Náležitosti sňatku Narození dítěte cizinci Rozvod, výživa a výchova nezletilých dětí v době po rozvodu manželství Rozvod manželství

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více