prost edí - nap. Historie svitavské po ty (MUDr. Petr T e tík), Historie a souçasnost Ottendorferovy knihovny(pracovníci muzea)

Transkript

1 SVITAVSK KULTURNï S AV INFORMAÇNï I T A V S K M ësïçnïk K U L T U R N ï K A L E N D Å L E D E N Dobrÿ den Takzase sedíma kou utuæku(nebo klávesnici poçítaçe) a íkámsi, co hezkého napsatvonomvánoçnímçase... Vçera Jeæí ek, zítra Silvestr.Je têpánakoukámz okna hromadysnêhua dotohotrochude tê- zkrátkaobleva. Skonçiljedenrok. As nímkapr s prskavkama nastromeçku a o pûlnoci na námêstí. Moænáje tê nêkomu vydræ ela knekoneçnu se opakující novoroçní p edsevzetí: okou ení, pití ajídle a buduhodnêcviçit a mít rádlidi... Asi uæmáte plánovací kalendá s letopoçtem Taky se vám plní? Nojak se tak dívám- dêkujuzaoptání -jdeto! Podívejte se naten mûj: Leden: divadla a koncerty ùnor: v kinê Projekt p ehlídka umêleckÿch fil mû zdêjin kinematografie ve vybranÿch mêstech ataky ve Svitavách. B ezen:premiéranovéhofil mu Petra Zelenky Rok âábla ataky divadla a koncerty. Duben: Festival amatérskÿch pêveckÿch sborû opêt a zase ataky Burza po adû pro dêti znova... Kvêten: Amatérská vÿstavafotografie- vernisáætéto prestiæní vÿstavy nejlep ích fotografûje uæmnoholet spojovánase Svitavami! Aopêt tradiçnê setkání nejlep ích amatérskÿchfil ma ûu nás v kinê: Národníp ehlídkaamatérskÿchfil mûavideoprogramû-jsme zkrátka mêstemamatérské kultu ezaslíbenÿm... Odçervna do srpna: koncerty na námêstí, divadla v Parku Jana Palacha... Na konci prázdnin: Svitavské letní slavnosti s poutí k svatémujiljí na konec! Vzá í, íjnuatakylistopadu: divadla, koncertyat eba p ekvapení ajávlastnêje - tê aniteânevím,cosivymyslí meakamd ív skoçí me... Av prosinci zase urçitê vánoce atak po- ád dokolajak se to v echno pêknê toçí...!? Apocelÿrokvÿstavya kino hraje kaædÿ den ataneçní aplesy ajazykové kurzy a po- ady pro dêti ze kol a kolek a benefiçní koncerty a ataky urçitê a moænát eba a vûbec a tak dál... anacojsemv echnozapomnêl.!?... O çtvrteçních setkáních v muzeu 17.ledna v 1 7 hodin, Buâprokleta ty Kolymo- beseda se çleny tábu Çeské televize Praha a projekce ukázek z p ipravovaného dokumentu zoblasti bÿvalÿch stalinskÿch gulagû Vminulémrocejsmezahájili pravidelná mêsíçní çtvrteçní setkávání vmu- zeu se zají mavÿmi lidmi. Bylato setkání vúzkémkrouækulidí, ale vædy vel mi p íjemná. dokumentární fil mpro Çeskoutelevizi, ale çlenové tábusi odnesli také velké mnoæství vzpo mínek. Naneuvê itelnoubíduakruté æivotní podmínky nastranêjedné a na p á- Témata byl a blízká muzejnímu telství a pohosti nnost obyvatel bÿvalÿch prost edí - nap. Historie svitavské po ty (MUDr. Petr T e tík), Historie a souçasnost Ottendorferovy knihovny(pracovníci muzea) çi Vznik mêstskÿchst eleckÿchspoleçností a malovanÿch terçû ( PhDr. Petr Kmo ek). Besedovali js metaké s vÿtvarníky - Rudi Lorenzemo vÿtvarné práci shendikepovanÿmi dêtmi, s fotografem gulagû nastranê druhé. Aprotojs meje pozvali, aby se s námi otyto záæitky podêlili. Beseda se çleny tábu Çeské televize Praha a projekce ukázek z p ipravovaného dokumentuse bude ve vÿstavníchsíních Mêstského muzea a galerie konatveçtvrtek17.lednav17hodin. Otom, æesep ipravujevÿpravnápub- Jind ichem treitemojeho fotografování mezi rûznÿmi sociálními skupinami lidí a ve vel mi vzdálenÿch zemích, se syny grafika a básníka Bohuslava Reynka DanielemaJi ímjsme vzpomínali najejich otce a matku- francouzskou básní ku Suzanne Renaudovou. Vleto nímroce budeme vtêchto besedách s Vámi pokraçovat. Vlednu p ipravujemevÿstavufotografií z oblasti bÿvalÿchstali nskÿch gulagû(více o vÿstavê na 3. stranê Lucerny). Do têchto míst se vloni koncemsrpna vypravil çty çlennÿ táb Çeské televize, aby natoçil, jak to vypadá dnes tam, kambylo za stalinské vlády do pracovníchtáborûtransportováno nêkolik milionûlidí. Bêhemnatáçení na DálnémSeveru vzniklo mnoho fotografií které mûæete na vÿstavê v muzeu zhlédnout, v souçasné dobê se p ipravuje likace Vlastivêdy moravské, oblast Svitavsko a Moravskot ebovskojs me Vásjiæ na stránkách Lucerny informovali vloñskémroce. Vydavatelemtéto knihyje Muzejníavlastivêdná spoleçnost v Brnê za finançního p ispêní mêst Svitavy a Moravská T ebová a okolních obcí náleæejících historicky na Moravu. Publikace by mêla bÿt v prodeji jiæv çervnu leto ního roku.v echnyzískané poznatkyse ale do knihy nevejdou,atakbychomrádipozvali autoryjednotlivÿch kapitol na besedu ovÿvoji na eho území. Uæ vúnorusesnad mûæe metê it napovídání op írodních pomêrech na eho regionu, v dal ích mêsících na historickÿ vÿvoj dobílé hory, místopis jednotlivÿch obcí avjednání jsoui dal í témata. Anejen historická. Sp ánímv ehodobréhodoroku2002 Blanka Çuhelová Taktedy - dávejmenasebepozor... kdyæ jsem byl malej kluk, íkával mi mûj dêda: Hlavnê vædycky slu nê! Dêdaum el, jávyrost a moænádneskavím, æeto nenízastak málo... Atak- mêj mesehezkyaaƒje na nás ten novÿ rok 2002 hodnÿ! Petr Mohr

2 strana II svitavskÿ kult urní kalendá leden 2002 Od nepamêti k souçasnosti V. St edovêkou p edstavu o krajinê, která vytvá ely hranice feudálních panství, ale se nacházela v oblasti mêsta Svitav,lzerekonstruovat pouze na základê písemnÿch památekz pozdêj ích dob, p ípadnê ojedinêlÿch nálezû. Pokusí me serekonstruovat krajinu, kteráz ej mêzasahovala do oblasti Svitav v dobê na p elomu 1. tisíciletí na eho letopoçtu. Kli matické podmínky se ustálily a dosáhly povêtrnostních podmínek dne ního p edev í mpravidelnÿmrozvodñovánímna ja e ana podzi momezovaly vÿskyt lesû, lidského osídlení azemêdêlskou çinnost. íçní koryta nemêla pevné b ehy a p i povodních docházelo k zaplavování rozsáhlé oblasti. Meandrující ekou Svitavou protékalo vêt í mnoæství vody neæ v souçasnosti vmêlkÿch korytech. Jepravdêpodobné,æ e tok eky se pravidelnê zaná el a vytvá el podnebí. Povrch byl porostlÿ lesy, které nová íçní koryta, çí mæjakoby eka v urçitémrozsahu vytvá ely místyaæneproniknutelné pralesy se spadlÿmi kmeny bukû, jedlí a s mrkû. Zníæinnÿch poloh Moravy se poçínají roz- i ovat do vy ích polohluænílesytvo ené z ejmêol íavrbou. Cotvo ilopodrost têchto lesû, mûæeme odvodit od souçasnéhozbytkutêchtolesû. Lesyvytvá ely pohraniçní hvozdy mezi Çecha mi a Moravou, onichæse zmiñuje kroniká Kos mas kkroku 981. Lesní prost edí byloideální m útoçi têmproçernoua spárkatouzvê. Mezi nejnebezpeçnêj í zví ata pro çlovêkajistê pat ili vlci a medvêdi, o kterÿchse dozvídámezezprávpozdního a vrcholného st edovêku. putovala krajinou. Otázkou zûstává, covedlo st edovêké kolonizátory k zaloæení mêsta na horním toku eky Svitavy. Jistéje, æe nejstar í çást novê zakládaného mêstase nacházela v oblasti dne ního h bitova a kostela Svatého Jiljí, kde se p edpokládálidské osídleníjiæ ve 12. století. Polohaz ej mê nebyla náhodná. Kostel vznikl navyvÿ eninê v blízkosti soutoku íçek nad záplavovou oblastí. Nezbytností pro vznik mêstase stal zdroj pitné vody. Dal í mi p edpoklady pro zaloæení sídli tê byla blízkost trasy obchodních cest, které poskytovaly obyvatelstvu moænost Do dne ních dob se námzachovala p ivÿdêlku v podobê s mênného obchodu, ada pomístníchj men a povêstí z blízkého okolí. Dûleæitou souçástí krajiny byla sít vodníchtokû, ek, íçek apotokû,které çasto amoænost ubytování aochranylidí nauza- v enémprostoru.st edovêká mêsta nebyla zakládána zcela chaoticky. Vznikala urçitá síƒ mêst, která bylazpravidla ve vzdálenosti jednoho dne putování obchodníkû. Tuto vzdálenost lze vymezit délkou 10 aæ20 kilometrû(v na ichpodmínkách) podleterénu, kterÿmstezka procházela. Nápadnê stejná vzdálenost mezi mêsty Svitavy - Poliçka, Litomy l, Moravská T ebová, ÇeskáT e- bová, pakdále Litomy l - Vysoké Mÿto, Moravská T ebová - Mohelnicejetoho dokladem. Vraƒ meseov emksoutoku íçeknacházejících se v místech k iæovatky silnic vblízkosti budovy dne ní policie. Dne ní vÿznamtohoto soutokuje opomíjen a obçan jiænevnímátento soutok, ov emve st edovêku se zde stékaly íçky ( pop ípadê eky) protékající pod dne ní Máchovou alejí odvodñující oblast dne ní Cihelny aokolí, dále íçka od pivovaru a Olomoucké ulice. Vnedaleké blízkosti se vlévá do eky Svitavy takzvaná Çerná Svitava pramenící v oblasti Schindlerova háje protékající pod dne - ní Riegrovou ulicí, Wolkerovou alejí. eka Svitava bylatvo enaz Laçnovského potoka asamotnou ekou. Kostel Nav tívení P. Marie vzniknuv í ve 13. století senacházel na mírné vyvÿ eninê uprost edtéto íçní soustavy. ekyposkytovaly novê vzniklé osadê ochranu,ale na druhé stranêji omezovaly vrozvoji. Vprvní adê muselo dojít k úpravê íçníchtokû, mÿcenílesû,vznikupolí a stavbê mostû, mlÿnû a ke vznikucelé struktury pozdêj ího mêsta. Jan Richtr Zaprá ené a opra ované Pûvodní zámêr tohoto sloupeçku byl p edstavovat çtená ûmpomêrnê rozsáhlÿ fond muzejních knihoven. Minulÿ mêsícjsemsice psal o hrádku na H ebçi a slíbiljsem,æevprocház- ce po vÿznamnÿch památkách budeme pokraçovat, ale pozapomnêl jsemuvést, æetímhlavní m prûvodcem po krajinê jsou práce nêmeckÿch i çeskÿch autorû, jeæjsouuloæenyve Sbírkové knihovnê muzea. Abychbylkonkrétnêj í-jednáseo publikaci kolektivu autorûj. Mackerle, F. Továrek, P. Vacová pod názvem Moravskot ebovskÿ okres zroku1946. Tamse auto i çtená sky p ístupnou formou snaæili podat násti n vÿvojeokresupostráncegeografické, historické, demografické a po mnoha dal- ích stránkách,jichæ vyj menovat by bylo na celÿ çlánek. Dnes sice nepûjdeme postopách starÿch tvrzí a hradi ƒ (na to budeme mít vjarních mêsících çasu dost), ale chtêl bych vámp edstavit jeden novÿ a nadmíru cennÿ p írûstek sbírkové knihovny. Jedná se o çeskou-nêmeckou publikaci autorek Marie Borkovcové a Ireny Kuncové H ebeçské zvykosloví, kroje, písnê atance. Vydavatelijsou Mêstské muzeum Lan kroun a Svaz Nêmcû - regionální skupina H ebeçsko, Moravská T ebová. Uæ sama grafická úprava knihy naznaçuje, æesejednáozda iloupublikaci. Pevná vazba, kvalitní papír a pêkné reprodukce dodaly knize reprezentativní vzhled, çemuæjistê p ispêla i finançní pomoc Ministerstva kultury ÇR a mêstskÿch ú adû v Lan krounê a Moravské T ebové aúsilí mnoha dal ích institucí ajednotlivcû. Komplexních prací o H ebeçsku,jeho dêjinách a vÿvojije opravdujako afránu (alespoñz çeskéstrany), a taklze s povdêkem kvitovat snahu o popsání tohoto mnohdy opomíjeného kdysi çistê nêmeckéhojazykového ostrova. Autorky se s erudicí a nad enímpustilydotématu,kterÿ jejistê nelehké zpracovat. V í mají si lidové architektury, interiérû selskÿch stavení çili toho, co p ed na i maoçimapozvolna zaniká. Çást vênovaná místní m krojûmje bohatê doplnêna barevnÿmiilustracemi atvo íprvníçeskézpracovánítétone nevÿznamné souçásti æivota prostÿch li dí. Ale to nejobsáhlej í je tvo eno zevrubnÿm popsánímzvykû a obyçejû lidí vprûbêhuæivotaaroku,doplnêno kalendá e mvÿznamnÿch svátkû,lidovÿmipranosti ka mi, písnê miatanci. Takæe v emzájemcûmo historii na eho regionu: knihuje moæné po ídit buâ ve svitavském muzeu, nebo v muzeích vlan krounê a Moravské T ebové za cenu 280,- Kç. -rf-

3 leden 2002 svitavskÿ kult urní kalendá st r a n a III Staleté fotografie I. Ve sbírkáchsvitavského muzea se na- Obchodní dûm Otto Tyrolt byl obchod chází vêt í poçet sklenênÿch negativû ipozitivû,fotografií, pohlednic a svitkovÿch fil mû,jejichæstá í mûæeme datovat lety 1897 aæ1905. Vnásledující mcykluçlánkû bychom vámchtêli alespoñ nêkteré z nich p edstavit. Aprotoæe místa,kterájsou natêchto fotodokumentech zachycena, se v prûbêhulet zmênila (nêkdyi podstatnê), bude pro srovnání p iloæena i fotografie souçasná. sknihami ahudebninami, novinami açasopisy, kancelá skÿmipot ebamiahlavnê spohlednicemi afotografiemi Svitav a okolí. O majiteli obchodu a pozdêji jeho synovi js me jiæpsali vloñském roce jako odobrÿch fotografech, odkterÿch pochází témê os mdesát procent pohlednic, fotografií a sklenênÿch desek ve sbírkách na eho muzea.aprotozaçínámeprávêfotografiítohoto obchodního domu patrnê z roku Milo Vanêk Obchodní dûmtyrolt s majitelemazamêstnanci. Ulice: Neustadt 2,neznámÿautor, kolemroku Souçasnÿpohled na prodejnu podlahovÿch krytin Parterre. Ulice: T. G. Masaryka 2A, listopad Jsou slova,o kterÿchse v dobê nedávno minulé psát prostê nes mêlo. Jsou slova, jeæp i pouhémvyslovení se stávají synonymemsmrti, utrpení abolesti. Slova,jejichæobsahznáme z dokumentárních fil mû ahistorickÿch prací. Je dobré si je neustále p ipomínat. Jednímztakovÿchslovjepojmenování, se kterÿmjsemse poprvé setkal p i studiu nejnovêj í sovêtské historie vroce1992. Dostalase mi dorukoutrilogie A. SolæenicynaSouostroví Gulag. Doçetl jsemji aæpo dvouletech a zanechalave mnê nep edstavitelnÿ pocit beznadêje azmaru. To slovo gulag (rusky gosudarsvennoje upravlenijelagerej, çili volnê çesky p eloæeno hlavní správa nápravnÿchpracovníchtáborû) vemnêi dnes budístrachahrûzu. Pracovnítáborybylyz izoványv sovêtském Rusku odroku 1918 pro odpûrce sovêtské moci, ale i pro pachatele kri minálních çinû a mentálnê postiæené obyvatele. Zpoçátkufungovalyjakotrestanecké kolonie, do nichæbyly posílány miliony neloajálních obyvatel Ruska na p evÿchovu a nápravu. Staly se nástrojemteroru stalinské tajné policie NKVD. Poçet internovanÿch v têchto táborech, kterÿch bylo koncem stali n- ské diktatury na 200, sepouzeodhaduje. Ty nejst ízlivêj í odhady hovo í o12aæ15miliónech internovanÿch osob, z nichæse drtivá vêt ina nikdy nevrátila. Tábory Gulagu byly roztrou eny na Sibi i, Dálném Vÿchodê, Arktidê, na souostroví Solovky v Bílém mo i (mnohdy v místech vyhnaneckÿch carskÿch oblastí). Pozdêji byly budovány ivevropskéçásti SSSRapodél bajkalsko amurské magistrály. Táboryslouæilyjako nep etræitÿzdroj levné pracovní síly, otrocké práce na stavbách ko munis mu, pro práci v dolech, zemêdêlství a stavebnictví. PoStali novê s mrti v roce byla správa Gulagu zru ena. Ale pracovní tábory v Sovêtskémsvazu existovaly aædo pádu komunistického reæi mu. Je tê v roce 1989zde bylointernováno na osob. -rf-

4 strana IV svitavskÿ kult urní kalendá leden 2002 Pozvánka na vÿstavu V echnoto zaçalo vlistopaduloñského roku,kdyjsemsivnovináchp eçetlaçlánek ojednomruskémvêdci, kterÿ se rozhodl neobvyklÿmzpûsobe mpo moci Magadanské oblasti z hluboké ekonomické krize. Tento çlovêk prÿ organizuje pro bohaté turisty expedice do bÿvalÿch stalinskÿch táborûtzv. gulagû. Jedineçnézáæitkyumocnêné pobytemv divoké tajze mají p ilákat na Severovÿchod Ruska movité zahraniçní náv têvníky, kte íoblasti p inesoutolikpot ebnéfinançní prost edky. Ani bÿvali vêzni z gulagûse prÿspolupráci nebrání a nevidí na tomto druhu podnikání nic patného. ÇetlajsemSolæenicynai alamova a nedovedlajsemsi p edstavit tato hrûzná místa jako turistickou atrakci, p estoæe ví m, æ e v Ruskujeza peníze moæné úplnê v echno. Vest edu29.srpna2001 po mnoha mêsících p íprav se ná çty çlennÿ televizní táb koneçnê vydal nacestu. Po krátké zastávce v Moskvêjsme pokraçovali dál na vÿchod za Ural aje tê dál. Aætam, kde konçí Sibi atajga p echází vtundru. Tam, kde zi matrvá deset mêsícû a ze mêtémê nikdynerozmrzá. Dáluæcestanevedeanikdy nevedla. Pro milionylidí zde byla Koneçná... Pustá krajina obehnaná vysokÿmi dávnovyhaslÿmi sopkami. Z Kolymynebylo aneníútêku. Dodvacátÿchlet minuléhostoletí pat ilatatozemêpouzejejí mpûvodním obyvatelûm: Jukagirûm, Jakutûma Evenûm, jejich sobûm, vlkûm a medvêdûm. Obças na Kolymuzabloudil nêjakÿzlatokop. Pak p i la na Kolymusovêtská moc. Znárodnili soby,zaloæili sovchozy, koçujícímevenûmpostavili vesnice ajejichdêti poslali dointernátních kol. Mladí anad ení Komsomolci p ijíædêli nastavby mládeæe. Budovali mêsta, vesnicetovárny,æeleznice. Nêkte íz nich zûstali. Dobrovolnê. Psal se rok 1937 a do magadanského Nagájevskéhop ístavup iplul parník. Na jeho palubêi v podpalubí setísnily stovky, moænátisícelidí. Byli unaveni azuboæ eni, mnozí cestunep eæili. Mêli zaseboutÿdenní plavbu z Vladivostoku do Magadanu a nêkoli katÿdennícestuæeleznicí z centrálního Ruska p es celou Sibi. Tito lidé nep ijeli na Kolymu dobrovolnê. Nep ijeli stavêt továrny ani domy, nep ijeli upevñovat sovêtskou moc. Byli p idêleni nanejtêæ í práce vdolech ave stalinskÿch pracovních táborech. Toje stálo zdraví, mnohdyi æivot. Zavíce neædvacetlettakto pohltila drsná Kolyma miliony lidí... Jednoho dne Stalin ode el navêçné çasy nêkamdo pekel. Doly sezakonzervovaly,táboryatovárnyzaostnatÿm drátemse postupnê vyprázdnily. Lidé byli svobodni. Kçemu ale svoboda, kdyæ není kamjít. Atakzûstali a Kolyma æije dálsvÿmæivotem. Strávili js me tamtémê t i tÿdny. Chodili js me po místech, kterájsou nêmÿmi svêdky nejtemnêj í çásti ruské minulosti. I kdyæjsou d evêné vêzeñské barákyjiæ témê rozpadlé, zarostlé vysokou trávou adivokÿmk oví m, nelzejezruskéhistorie vymazat. Pryçny,latríny, boty, kabáty,læíce, plechovky, rukavice p ipomínají, æe zde byli lidé. Nasvazíchhorçní kûlya mezi nimi sezlovêstnêvine aænahoru ke stráæní vêæi ostnatÿ drát. Nádherná panenská p írodaruskétajgy nás sice oçarovala, ale zároveñjs me pocítili navlastní kûæ i její sílu anevyzpytatelnost. Od íznuti odsvêtajs me Tato hvêzda svítila p i komunistickÿch vyroçích. pochopili, coznamená Kolyma. Poznalijsme pohostinnost a p átelství iroké ruské du e, alei neuvê itelnoubídua chudobu Dálného Severu. Dovolte, abych vásj ménemcelého tábu pozvala na vÿstavu fotografií z daleké Koly my, která byla a pro mnohé dodnes j e synony mempekla alidského utrpení. Prost ednictvímna ichfotografií bychomvám chtêli p iblíæit nejen minulosttéto çásti Ruska,alep edev í msouçasnost a na eputování tí mto krajem. Helena Svobodová STÅLÉ EXPOZICE POHLED DO MUZEJNïCHSBïREK ZHISTORIE PRAÇEK SVITAVSKÅZASTAVENï OS OBNOST OSKARA SCHINDLERA Do Vzpomínka na Bohuslava Reynka Opu tênÿpracovní tábor, kde se têæil kobalt. BUà PROKLETA TY KOLYMO Vernisáæ: v 17 hodin Souçástí vernisáæe bude beseda se çleny tábu Çeské televize Praha a projekce ukázek z p ipravovaného dokumentu.

5 leden 2002 svitavskÿ kult urní kalendá strana V Po ady St ediska kulturních sluæeb Informace o v ech chystanÿchi jiæ uskuteçnênÿchpo adech SKS, vç etnêfotodokumentace, najdete na svitavy.cz 10. Çt19:30 Divadlo Trám ASPMa Jan Spálenÿ Michal Gero - k ídlovka, trubka, zpêv Radek Krampl -vibrafon, zpêv Filip Spálenÿ - tuba, baskytara Milan Ferda Peroutka - bicí Vstupné: 80,- Kç 11. Pá19:30hod. Ottendorferûv dûm Koncert KPH Josef Klíç -violoncello Eva Kuchovská -klavír Vstupné: 45,- Kç, sleva 30,- Kç(pro çleny KPH,dûchodce,studenty) 12. So 19:30hod. Ottendorferûv dûm Roman Dragoun s kapelou Vstupné: 80,- Kç 13. Ne15:00hod. Divadlo Trám Julie a spol. Praha: Perníková chaloupka Anebco v echno ne ikovnÿjeæidêdekjeæibabê vyvede ajaksetatínek p ed maminkou vymlouvá. Hrají dva herci s doprovodemharmoniky. Vstupné: 30,- Kç 18. Pá19:30hod. Divadlo Trám Pod lucernou s... Franti kem Çernÿma seskupinou Marcipán Vstupné: 40,- Kç 22. ùt 19:30hod. Bílÿ dû m Divadelníabonentnícyklus Milá máti, drahá dcero Pûvodní divadelní hra napsaná pro Stellu Zázvorkovou. Vstupné: 100,- Kç 27. Ne15:00hod. Divadlo Trám Divadlo C Svitavy: Bystrou ka, li ka Vstupné: 30,- Kç Pohlednice divadla Julie &spol. Kresba Jaroslav Chmelík Pozvánka na koncert Novÿrokzaçne mehudbouprovioloncello. Tento nástrojjeschopenvelkév elosti, aƒjetedy celÿroktakovÿ, v elÿazároveñ klidnÿ. Josef Klíç je interpret virtuozní, dobÿvající si v poslední dobêvhudebním svêtê slu nÿrespekt. Tentorodákz Moravské T ebové æij e v Brnê, kde se právê stal koncertním mistremv Janáçkovê ope e. Na podzi mtaké p evzal místo cellisty v Moravskémkvartetu,které p edçasnê opustil jeho bÿvalÿ profesorz Akademie, Bed ich Havlík. Joseftaké hudbu skládá, teâho právê çeká autorskÿ veçer v Holandsku. Avedletoho dvazájezdy do ecka,nasicílii ataké do Japonska. Usly í me dva pozdnê romantické cellové koncerty. Jeden Angliçana Edwarda Elgara, druhÿ Francouze Camille Saint- Saënse. Známêj í z nich, Saint-Saëns, byljedenze zakladatelû Národníspoleçnosti hudby.tato zajímavá spoleçnost sdruæila p ední francouzské skladatele spoleçnouideou- harmonicky pêstovat v echna hudební odvêtví, tedyi hudbu nástrojovou, do té doby odstrkovanou.tehdej í publikum,odchovanéromantis mem, preferovalo p edev í mopery aprogramní hudbu. Odskladatelû tehdej í Francieto bylazají mavá snaha,tak íkajíc vzali vêci do svÿch rukou. Atehdy právê vznikl i koncert, kterÿtaké usly íme. Samoz ejmês doprovodemklavíru, orchestr by se ná m do Çervené knihovny neve el. Prosím,p ivítejte mladéhoumêlcez na- eho kraje vlídnê... Blanka efrnová Agentura Scala: Gustav Skála: Pozvánka do divadla Milá máti, drahá dcero Pûvodní divadelní hra napsaná pro Stellu Zázvorkovou evropské arristokracie, i z poznámek císa e JosefaII., na konci æivota pociƒovala prázdnotuatrápilase pochybnost mi otom, jestlijednala vædy správnê. Text nemá ambice stát sehistorickou rekapitulací vládytétozají mavé panovnice. P edev í mje to text, kterÿ poskytuje moænost hereçce formátu Stelly Zázvorkové, aby ukázalacelÿ irokÿrejst íksvého hereckého mistrovství. Hrají: Stella Zázvorková, Ivan Vyskoçil, Milan Nêmec, Dagmar Novotná Autor textu a reæie: Gustav Skála dra mat urgie: Ond ej rámek kostÿ my: Josef Jelí nek Marie Terezie, rakouská královna, manæelka Franti ka têpána Lotrinského, matka dvou í skÿch císa û byla velmi pozoruhodná æena. Nejenæe dokázala vládnout p es t icet let í i rakouskÿch Habsburkû vdobách,kdyseevropazmítalav hlubokÿch rozporech novê vznikající historické epochy, aleje tê dokázala dát æivot estnácti dêtem. P esto, jak vysvítá z dochovanékorespondences nêkterÿmijejí mi dcerami, které byly provdány za çleny vysoké

6 strana VI svitavskÿ kult urní kalendá leden 2002 Pozvánky do divadla Trám Bystrou ka, li ka svitavského Céçka Takza vámi zase p ichází na e nej milej í hra oli ce Bystrou ce. Vznikla uæ vroce Hráli js meji mnohokrát - doma i ve svêtê. Ale uvêdomili js me si, æepro svitavské dêti uæhroznê dávno... Aæe t ebati, kte ítuhle pohádkuv Trámukdysi vidêli, se uædneska tak úplnê necítí dêt mi... Atak, milé dêti, jetady opêt revírník, uçitelskÿ, dûstojnÿ pán,li kabystrou - ka, paní revírníková, pes Lapák, kohout aslepice, jezevec, komár i li ák Zlatoh bítek. P íbêhli ky Bystrou ky ajejíhorevírníka zna p ece v Çechách kaædÿ! Je to pozdrav z Moravy od Rudolfa Têsnohlídka. Tuto hru plnou písniçek, p íjemného povídání a hezkého pokoukání vámzahraje azazpívá na moravskou notu na e Céçko v divadle Trámv nedêli 27. ledna 2002 v 15 hodin. Petr Mohr Marcipán Kolik cukru,tolik mandlí Marcipán spolutvo í Ji í Hodinazpêv, housle,taneçnívariace Martina P ibylová - klavír Ond ej kroch-kytara,sbor Tadeá Mesany - kontrabas Hosté: Leona Prokopcová - zpêv têpá kroch - klarinet, soprán, saxofon, irské flétny Vítêzslav Janda - tamburína, buben, hop Marcipán je chutné a tvárné têsto, ale také název souboru, kterÿ vede Ji í Hodi na. Debutové album Marcipánu p iná í - kro mênávodunap ípravutétodnestrochu neprávem pozapomenuté pochoutky -nev ední autorskéinterpretace písní zçech, Moravy Slovácka. Jsoutopísnê fa ankovÿchradostí, písnê o mládí, lásce, zármut ku,touze, písnêæertovnéavojenské. Lidová písniçka çasto zrála do své koneçné podoby po mnoho generací. Lidé si zpívali o tom,cojetê ilo,coseji mlíbilo, aletaké, çí msetrápili, coje dojí malo, i bolelo, çe musesmáli i nad çí mplakali - Amy sektêmto písniçkámçasto obrací me, kdyæzaæíváme nêco podobného. Jejich pravou sbírkouje na e vlastní srdce, íká zpêváka houslista Ji í Hodina, absolvent Praæské konzervato e. Na Conservatotie de Paris poté vystudoval obor dirigování Gregoriánského sboru. Odroku 1987je çlenemsouboru Schola Gregoriana Pragensis, se kterÿmse vênuje interpretaci gregoriánského choráluvrámci koncertníiliturgické çinnosti. Vroce 1997zaloæil æenskÿ vokální soubor Schola Benedicta, specializovanÿ na provozování gregoriánského chorálu. Vestejném, roce inicioval také vznik skupiny Marcipán, která navazuje na tradici lidovÿch pís ní u nás. P ed lety bylji í Hodina mimojiné spoluzakládající m çlenem Çesko moravské hudební spoleçnosti (dnes Çecho mor). Jan Spálenÿ a ASPM Jan Spálenÿse narodil 4.prosince 1942 na Královskÿch Vinohradech velmi mladÿm múzickyzaloæenÿmrodiçûmjako prvorozenÿ. Vdêtství mizernê a nemotornê vrzal na housle. Po prokymácení sepubertou objevil dixieland, prvníbránudosvêta jazzu, potaæ moi mprovizace. Hlavnê ov em potkal celÿ æ ivot milované dechové hudební nástroje. Po maturitê najedenáctiletce pracoval jako kopáç unádvorní party v továrnê Rudÿ Letov. Praæskou konzervato studovalvletech Hrálst ídavênatrombón,tubu,barytonsaxofon. V estapadesátém vêku svého æivota sezaçaluçithrátnakornet. Vbêhulethrál dixieland, rock nroll, thytmand blues, sbratremmêli kapel u Hipps a Apollobeat, hostoval v popvÿch kapelácha hudbê, které se p eváænê íká váæná. Odroku 1984 æije ASPM a pro ASPM. Celÿ æ ivot skládá, pí etexty, aranæ uje, provokuje... Hudebníreæisér,dramaturg, noçnívypravêç rozhlasovÿch pohádek, nêænÿ chlap. Tatínek jedné z æivÿch podob çeského bl ues. Akromêtohov ehosejanspálenÿ vyznaçujejednoulibûstkou. Vædycky,kdyæ p ijdeleden, musí do Svitav... Letos toje pot etí a do Trámu a10.ledna.. Spolus JanemSpálenÿmusly ímeauvidí me: Michala Geru ( k ídlovka, trubka, zpêv), Radka Krampla (vibrafon, zpêv), Filipa Spáleného(tuba, baskytara), Milana Ferdu Peroutku (bicí).

7 leden 2002 svitavskÿ kult urní kalendá strana VII OKRESN KNIHOVNA VE SVITAVáCH Máchova alej ç.1,56802svitavy Tel. : 0461/ Vÿpûjçníhodiny PRO DOSPëLÉ PRO DëTI +INTERNET Po- St 9-17 Çt zav eno Pá 9-17 So St8:45 hod. +INTERNET Po- St Çt zav eno Pá Dûm dêtí amládeæe Paleta tel.: e- mail: ddm@ddm.svitavy.cz Novoroçníturnaj ve florbalu dvojic 6.-9.t. 12. So 9:00hod. louka u Jelena Zimníliga házedel 1. kolo 13. Ne8:00hod. st elnice DDM St elecká soutêæ VzPi 10. roçník Novoroçní cena 19. So 10:00hod. Kera mické dopoledne pro ve ejnost 20. Ne8:00hod. st elnice DDM St eleckásoutêæ VzPu30La 40S 5. Roçník Novoroçní cena 26. So 9:00hod. louka ujelena Zimníliga házedel 2. Kolo 27. Ne14:00hod. Stadion Míru Karnevalnaledê Asociace Brontosaura tel. ç. 0604/ e- mail: sybront@ .cz 24. Çt17:30hod. Nadace J. Plívy Putovánísvête mlete m Nav tívíme v echny kontinenty nad pohlednicemi amincemi zesouçasnostiaminulosti. Vstupné dobrovolné. Pozvánka do kina 9. Fil movÿ klub: V Çínêjedípsy Dánská akçní kri minální komediereæiséra Lasse Spanga Olsenase nijak netajíinspirací vtvorbê Quentina Tarantina. U lápnutÿ bankovní ú edníçeksestane hrdinou, kdyæ náhodouzne kodnílupiçe. Nalítne v ak podvodnici, vydávající se za manæelku uvêznêného zloçince, a chce ji pomoci... P íbêh sprudkÿm dêjem, nabitÿ akçními scénami, ale také notnou dávkou cynis mu, do krajnosti vypjatÿ çernÿ humor A. I.: Umêláinteligence Novÿ fil mstevena Spielberga byl natoçen podle povídky uznávaného britského autora sci-fi Briana Aldisse. Hrdinou p íbêhu jekybertronickÿjedenáctiletÿchlapec David, navenek nerozeznatelnÿ od lidskÿch vrstevníkû. Jeprvnímprototypemnovégeneracerobotû,kte í sejinakvespoleçnosti jiædávno zabydleli a kte í v ní mají jak p íznivce, takfanatické odpûrce. Narozdíl odjinÿchje Davidnaprogramovanÿtak,æe projevujeaz ej mêi cítílásku. Citové pouto mezí robotem a æenou,jíæ má nahradit na s mrt ne mocného syna,sev akukáæejako zdroj mnoha hlubokÿch konfliktû Fil movÿ klub: England! CeloveçerníhranÿdebutAchimavonBorriese spojuje dva podstatné atributy konce Projekt Pondêlí 4.února ùterÿ5. února St eda 6.února Çtvrtek 7. února Nebe nad Berlíne m Kachnípolévka Smrt v Benátkách Absolvent Pondêlí 11. února Lalie polné minulého století: následky çernobylské katastrofya údêl postkomunistickÿchslovanskÿch emingrantûve sjednocenémnêmecku. Dva kamarádipat ili k sovêtskÿmvojákûm, poslanÿmpo havárii çernobylskéjaderné elektrárnyv roce 1986dozasaæeného území. Uæ tehdy se marnê pokou eli utéct do ciziny. Jejich vysnênou zemí sestala Anglie. Po mnoha letech se j eden z nich - têæce nemocnÿ z ozá ení - vydá za sne m a skonçí vberlínê. Po mnoha peripetiích umírá na b ehu vysnêné Anglie... Realisticky podanÿ p íbêh,vycházející z osudu skuteçnÿch postav, zaznamenává p edev í mvyko enênost emigrantû, kte í se obtíænê vyrovnávají s existencí vjinémprost edí akte í majíznaçnêomezenÿvÿbêr moæností. 31. Fil movÿ klub: Toje mé têlo Zvlá tê ve Francii vzrûstá v poslední dobê poçet fil mû, které p ekvapují svousexuální otev eností a zobrazenímerotickÿch scén. Pat í mezi nê i tento snímek Jeana- Marce Barraa Pascala Arnolda. Pêtat icetiletÿfarmá æije po léta ve zdánlivê uspo ádaném manæelstvíspuritánskouæenou. Manæelé v ak spolu nikdy nespali. V e se mêní ve chvíli, kdy se v mêsteçku objeví krásná mladá Francouzka... Vbigotní m prost edí provinçního malomêstaje v ak cizoloæství neodpustitelnÿ h ích. ùterÿ 12. února Smysl æivota St eda 13. února Písnê z druhého patra Pondêlí 25.února Inti mita ùterÿ26. února Arizona Drea m St eda 27.února Kytice z tisíce ajedné noci V echna p edstavení probêhnou v kinê Ves mír a zaçínají vædy v 19:30 hodin. 31. Çt 17:00hod. Nadace J. Plívy Schûzka pêstitelû kaktusû, exotickÿch a sukulentních rostlin ZU SVITAVY tel St17:30hod. sál ZU Æákovskÿhudebníveçer III. Z Riegrova ul. 9. St 17:00 hod. III. Z II. kytarovÿ podveçer na Z Zpívání p i kyta e, çaji nebo kávê.

8 st r a n a VIII svitavskÿ kult urní kalendá leden 2002 KINO VESMïR ùt, St, Çt 19:30hod. Moulin Rouge USA, Austrálie 2001 Æádné zákony. Æádnáomezení. Jediné pravidlo. Nikdy se nezamiluj. Fil mjejako divokájízda aodehrávásevletech vlegendárnímpa íæskémnoçnímpodniku. Vhlavní roli Nicole Kidmanová. Scéná a reæie: Baz Luhr mann Vstupné: 55,- Kç titulky 128 min Pá, So,Ne 19:30hod. Rychle a zbêsile USA 2001 Rychlostje pro nê drogou. Akçníkriminálnífil m z prost edí svêtasuperrychlÿch aut. Nelegální uliçnízávodyspeciálnê upravenÿch vozû. Reæie: Rob Cohen Vstupné: 50,- Kç titulky 107 min Po, ùt 19:30hod. P ízraçnÿsvêt GB, USA2001 Æivot dvou p ítelkyñ se po skonçení st ední kolyradikálnêzmêní. Pozoruhodná komedie podle stejnoj menné kultovní knihy Daniela Clowese. Nev ední pohled nasvêt dvou dívek. Reæie: Terry Zwigoff Vstupné: 50,- Kç titulky 111 min. 9. St Fil movÿ klub 19:30hod. VÇínêj edípsy Dánsko 1999 Nic není dobrénebo patné. Otomrozhoduje ty sám. Kri minální komedie. P íbêhs prudkÿmspádem.inspirace vtvorbê Quentina Tarantina. Reæie a st ih: Lasse Spang Olsen Vstupné: pro çleny FK: 30,- Kç ostatní: 40,- Kç titulky 91 min Çt, Pá, So 19:30hod. Sexy bestie GB, panêlsko 2000 Zvlá tní smês çerné komedie a moderní gangsterky. P íbêh zku eného lupiçe a brutálního psychopatického gangstera. Zabijáckÿ hereckÿ vÿkon v roli zabij áka Bena Kingsleyho. Reæie: Jonathan Glazer Vstupné: 50,- Kç od15let titulky 89 min Ne, Po, ùt 19:30hod. A.I.: Umêláinteligence USA 2001 Vÿprava do svêta,ve kterémroboti sní atouæ í. Hlavnímhrdinou sci-fi fil muje kybertronickÿ jedenáctiletÿchlapec, kterÿje naprogramován tak, æeprojevujei cítí lásku. Vhlavní roli: HaleyJoel Osment Scéná a reæie: Steven Spielberg Vstupné: 50,- Kç titulky 146 min. 16.St Fil movÿ klub 19:30hod. England! SRN 2000 Vidêt Anglii a zem ít. Psychologické drama. Následky çernobylské katastrofy a údêl postkomunistickÿch slovanskÿch emigrantû ve sjednoceném Nêmecku. Vjedné z hlavníchrolí: Anna Geislerová Reæie: AchimvonBorries Vstupné: pro çleny FK: 30,- Kç ostatní: 40,- Kç od15let titulky 97 min Çt, Pá 19:30hod. Zatracená noçníd ina tel.: Pokladna otev ena kaædÿ den hod. GB, SRN 2000 Smutná komedie o plusecha mínusechsexu, o doplñováníregálû, o Samotá ích v 21. století. T i mladíci ajedna dívka- v ichni mají noçní práci. Reæie: Saul Metzstei n Vstupné: 50,- Kç od15let titulky 109 min So Ne 17:00a19:30hod. 17:00 hod. Draçídoupê USA 2000 Tyran Profion usiluje ozniçení pokojného císa - ství, kde vládne spravedlivá císa ovna. Fantasy dobrodruænÿ fil m podle strategické spoleçenské hry. Vhlavníroli: JeremyIrons Vstupné: 50,- Kç titulky 109 min Ne, Po 19:30hod. Planeta opic USA 2001 Ovládat planetu! Sci-fi dobrodruæ nÿ fil m. Pozemskÿ astronaut se ocitne na planetê, ovládané inteligentní opiçí civilizací. Reæie: TimBurton Vstupné: 55,- Kç titulky 120 min ùt, St 1 9:30hod. Sej mête Cartera USA 2000 íkali mu, æ e mstít se nemá cenu.jistêæe má. Sylvester Stallone nastopê vrahûsvého bratra. Akçníthriller. Remake klasické kri mi britského reæiséra Mikea Hodgese z roku Reæie: Stephen Kay Vstupné: 52,- Kç titulky 104 min Çt, Pá 19:30hod. Deníkprincezny USA 2001 Princeznou proti své vûli. Romantická komedie. Patnáctiletá dívka se rázemstává dêdiçkou královského trûnu a pozná tu pravou lásku! Od tvûrcû Pretty Woman. Reæie: Garry Marshall Vstupné: 55,- Kç titulky 116 min So,Ne 19:30hod. Babíléto ÇR 2001 Smutná komedie podle námêtuji ího Hubaçe. Její mi hrdinyjsou dûchodci nasklonkuæivota. Vhlavní roli: Vlasti mil Brodskÿ. Dále hrají: Stanislav Zindulka, Stella Zázvorková a dal í Reæie: Vladimír Michálek Vstupné: 52,- Kç 95 min Po, ùt, St 1 9: 30hod. Blikající svêtla Dánsko, védsko2000 Malí grázli s velkÿmi plány. Kri minální komedie- p íbêhsmola skézloçinecké party, ocitající se v nebezpeçí ze strany mocnêj ích mafiánû. Scéná a reæie: Andres Tho mas Jensen Vstupné: 50,- Kç od15let titulky 109 min. 31. Çt Fil movÿ klub 19:30 hod. Toje métêlo Francie 2000 P ekroç hranicesvobodnésexuality. Druhá çást volnétrilogie (první díl: Milenci). Æenatÿ muæ pozná pravou rozko aæs milenkou uprost ed bigotního malomêsta. Hlavní role: Jean- Marc Barr Scéná areæie: Jean Marc Barr a Pascal Arnold Vstupné: pro çleny FK: 30,- Kç ostatní: 40,- Kç od15let titulky 98 min února Pá, So,Ne 19:30hod. Operace: Hacker USA, Austrálie 2001 Pokud zná heslo, nikdo tê nezadræí. Akçní co mputerovÿ thriller. Ilegální prûnik do zakódovaného poçítaçového systému. St et Dobra azla na pozadí klasické velké bankovníloupeæe. V hlavní roli: JohnTravolta Reæie: Do minic Sena Vstupné: 50,- Kçtitulky 100 min. KINOKAVÅRNA GALAXIE tel.: 0602 / ùt, St, Çt 20:00hod. Moulin Rouge USA,Austrálie 2001 Vstupné: 55,- Kç titulky 128 min Pá, So 20:00hod. Rychle a zbêsile USA 2001 Vstupné: 50,- Kç titulky 107 min. 8. ùt 20:00hod. P ízraçnÿsvêt GB, USA2001 Vstupné: 50,- Kç titulky 111 min. 9. St 20:00hod. Dracula 2000 USA 2000 Touha a h íchjsoustaréjakolidstvo samo. Legendární hrdina románu Brama Stokera tentokrát v ulicích souçasného Londÿna a New Orleansu. Horor. Reæie: Patrick Lussier Vstupné: 50,- Kç titulky 100 min Çt, Pá, So 20:00hod. Sexy bestie GB, panêlsko 2000 Vstupné: 50,- Kç od15let titulky 89 min. 15. ùt 20:00hod. A.I.: Umêláinteligence USA 2001 Vstupné: 50,- Kç titulky 146 min. 16.St 20:00hod. Nahoru,dolû USA 2000 Dramatickÿ p íbêh olásce ariziku, které skrÿváromance. Milostnÿ p íbêh. Scéná a reæie: Don Ross Vstupné: 50,- Kç titulky 107 min Çt, Pá 20:00hod. Zatracená noçníd ina GB, SRN 2000 Vstupné: 50,- Kç od15let titulky 109 min. 19.So 20:00hod. Draçídoupê USA 2000 Vstupné: 50,- Kç titulky 109 min ùt, St 20:00hod. Sej mête Cartera USA 2000 Vstupné: 52,- Kç titulky 104 min Çt, Pá 20:00hod. Deníkprincezny USA 2001 Vstupné: 55,- Kç titulky 116 min. 26. So 20:00hod. Babíléto ÇR 2001 Vstupné: 52,- Kç 95 min :00hod. Blikající svêtla Dánsko, védsko 2000 Vstupné: 50,- Kç od15let titulky 109 min Çt, Pá, So 20:00hod. Operace: Hacker USA, Austrálie 2001 Vstupné: 50,- Kç titulky 100 min.