VYHODNOCENÍ LABORATORNÍHO MĚŘENÍ DEFORMACÍ VLNOPLOCHY S UŽITÍM MATLABU
|
|
- Miluše Soukupová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VYHODNOCENÍ LABORATORNÍHO MĚŘENÍ DEFORMACÍ VLNOPLOCHY S UŽITÍM MATLABU J.Novák P.Novák A.Mikš katedra zik Fakulta stavebí ČVUT v Praze Abstrakt Čláek se zabývá použití sstéu MATLAB pro počítačové vhodocováí laboratorího ěřeí deorace vloploch poocí aticového gradietího sezoru. Úvod V průslové prai se pro ěřeí deorace vloploch používaí růzé etod. Nečastěší sou etod itereroetrické [-3] které sou založe a dvousvazkové ebo vícesvazkové iterereci vlových polí. Při kotrole v optické průslu se evíce používá itereroetrů Twa-Greeova ebo Fizeauova tpu. Tvar ěřeé vloploch ůže být poté veli přesě vhodoce z hodot itezit detekovaého itererečího pole poocí vhodých etod aalýz itererečích polí [- 4-7]. Běžě užívaé itereroetrické ěřící techik dosahuí vsoké přesosti vhodoceí deorace vloploch (v řádu aoetrů). Nicéě zíěé itereroetr sou veli iačě ákladá a relativě dosti koplikovaá ěřící zařízeí která eohou být běžě použita v praktických provozích podíkách průslové výrob. Asi edůležitěší evýhodou těchto etod a přístroů e vsoká citlivost a okolí podík při ěřeí (zeéa echaické vibrace a teplotí luktuace v ěřící oblasti) a oezeý rozsah ěřeí vzhlede k pricipu vhodocováí. V porováí s itereroetrickýi etodai e edodušší použít etod které pro ěřeí tvaru vloploch užívaí určeí hodot gradietu vloploch [7-] a ásledé ateatické rekostrukce vloploch. Tto etod aí oproti itereroetrický etodá ěkolik výhod zeéa kostrukce ěřících přístroů e edodušší přístroe sou éě iačě áročé etoda e praktick ecitlivá a echaické vibrace při ěřeí a eí potřeba koheretího zdroe zářeí. Též rozsah ěřeí deorace vloploch e větší. Práce se zabývá použití sstéu MATLAB pro počítačové vhodocováí laboratorího ěřeí deorace vloploch poocí aticového gradietího sezoru. Maticový sezor vloploch V ráci práce bl avrže zkostruová a otestová aticový sezor vloploch který e založe a Shack-Hartaově etodě [8-] ěřeí tvaru vloploch. Navržeý aticový obektiv se skládá z CCD sezoru o rozlišeí obrazových bodů a pole 00 ikročoček z křeeého skla o průěru 03 a ohiskové vzdáleosti 40. Zkostruovaý sezor bl otestová a ěkolika eperietech které uožil vladěí vhodocovacích algoritů. Měřící rozsah sezoru e dá dirakcí světla rozěr pole ikročoček a schopostí detekce itezitích stop a CCD sezoru. Přesost vhodoceí tvaru vloploch poocí sezoru e přibližě λ/0 kde λ vlová délka použitého světla. Tato přesost e srovatelá s přesostí běžých itereroetrických etod. Bl avrže algorit pro autoatickou počítačovou aalýzu které sou optializová vzhlede k daý paraetrů sezoru. Vhodoceí ěřeí e provedeo s poocí MATLABu ovládací progra e vtvoře užití prostředků graického uživatelského rozhraí (GUI). Fukčost ěřícího sstéu bl ověřováa v úzké spolupráci s Meopta Přerova.s a případech testováí kvalit optických soustav ve viditelé a ultraialové oblasti spektra. S použití uvedeého sezoru lze hodotit kvalitu růzých optických prvků a soustav (apř. otograických obektivů dalekohledů ).
2 Metoda e založea a pricipu prostorového vzorkováí dopadaící vloploch určeí příčých paprskových aberací edotlivých paprskových svazků v roviě detekce a ásledé ateatické rekostrukce tvaru testovaé vloploch. U Shack-Hartaov etod e pro prostorové vzorkováí vloploch použito dvodiezioálí pole ikročoček s ohiskovou vzdáleostí (obr.). Vhodý aticový sezore (CCD) poté ůžee detekovat ečastěi v ohiskové roviě ikročoček rozděleí itezit dopadaící vzorkovaé vloploch v roviě detekce. Toto celkové rozděleí itezit se skládá z dirakčích stop (ve skutečosti ěkolik obrazových bodů sezoru) které odpovídaí dílčíu rozděleí itezit pro edotlivé části vloploch po průchodu odpovídaící ikročočkou (obr.). Plocha CCD sezoru e virtuálě (v počítači) rozdělea a dílčí sezor eichž velikost a počet odpovídá rozístěí a počtu ikročoček v aticové poli. Vloplocha dopadaící a atici ikročoček LA á obecý tvar a eí orál aí ted v růzých ístech růzý sěr. LA CCD s r L r D i A i A ξ O Obr.: Pricip Shack-Hartaov etod určeí tvaru vloploch pole ikročoček dirakčí stop D δ δ Obr.: Pole ikročoček a detekovaý obraz dirakčích stop Mikročočk soustředí paprskový svazek do své ohiskové rovi v íž se achází CCD sezor. Poloha stop a detektoru bude dáa sěre hlaví orál příslušé daé ikročočce a ohiskovou
3 vzdáleostí ikročočk. Sezor bude ted detekovat gradiet vloploch který e charakterizová sěre hlaví orál. Abcho ohli vpočítat gradiet všetřovaé vloploch usíe veli přesě určit posuv středu dirakčích stop příslušeících edotlivý ikročočká. Obvkle e ako reerečí stav bráa roviá vloplocha dopadaící kolo a roviu pole ikročoček. Z hodot posuutí ( i i ) stop a detektoru lze poté vpočítat derivace vloploch ve dvou sěrech (obr.). 3 Detekce dirakčích stop a detektoru Abcho určili deoraci všetřovaé vloploch a základě zěřeí eího gradietu usíe edříve určit odchlku ( i i ) stop eleetárího světelého svazku vezeého velikostí ikročočk a sěre hlaví orál od poloh tohoto svazku v případě ideálí vloploch kterou e roviá vloplocha. V případě rovié vloploch dopadaící kolo a atici ikročoček se budou stop eleetárích svazků acházet a zcela určitých ístech detektoru. V ideálí případě to bude ve středu detektoru. Vzhlede k dirakci světla a aberací ikročoček bude ít stopa eleetárího paprskového svazku a detektoru poěrě složitý eergetický proil (obr.3). Obr.3: Eergetický proil detekovaé stop svazku V případě velkých gradietů vloploch ůže astat situace kd se a i-té dílčí detektoru bude překrývat více stop příslušých růzý hlaví orálá. V toto případě ese schopi rozhodou od které části vloploch stopa a detektoru pochází. Abcho se této situaci vhuli e uté oezit ěřící rozsah sezoru. Z důvodu aktu že detekovaá dirakčí stopa á koečou velikost e oeze daický rozsah určeí gradietu vloploch. Předpokládee í že áe ideálí ikročočku a íž kolo dopadá roviá vla. Cetrálí část dirakčí stop (tzv.airho disk) pro vlovou délku λ 633 ohiskovou vzdáleost 40 a průěr ikročočk D 0.3 poto bude d 44λ/D 0. () Jestliže apř. obrazový bod detektoru á příčý rozěr 0 µ poto stopa pokre přibližě 35 obrazových bodů detektoru. Z předchozího e patré že dirakčí stopa pokre začou část ploch dílčího detektoru. Nicéě eistuí etod ak zvýšit daický rozsah ěřeí [4]. Za předpokladu ikročoček s průěre D roztečí δ δ δ ohiskovou vzdáleostí a vlovou délkou λ ted obdržíe pro aiálí hodotu gradietu (obr.4) vloploch ásleduící vztah
4 a a a a δ 44 λ D. () a a Obr.4: Subapertur pole ikročoček a aiálí gradiet vloploch Tabulka ukazue ázorě hodot aiálího gradietu vloploch které ohou být urče klasickou Shack-Hartaovou etodou (D δ 0.3 ) v závislosti a vlové délce použitého světla λ a ohiskové vzdáleosti ikročoček. Tabulka : HODNOTY MAXIMÁLNÍHO GRADIENTU VLNOPLOCHY V MILIRADIÁNECH λ 633 λ 550 λ 500 λ 450 λ Poloha středu edotlivých detekovaých dirakčích stop usí být určea veli přesě (subpielová přesost) eboť a to poté závisí přesost celého vhodoceí tvaru všetřovaé vloploch. V prai e ožé použít ěkolik etod pro lokalizaci středů stop svazku. Nečastěi se používá výpočtu těžiště ( c c ) eergetického proilu dirakčí stop ehož souřadice sou dá vztah i iδ i i0 0 i c I( i ) i i0 0 I( i ) i i i0 0 i δ c (3) I( i ) i i0 0 I( i ) kde I(i) e hodota itezit v bodě (i) se souřadicei ( i i ) a těžiště e poté počítáo v oblasti daé velikosti P Q obrazových bodů. Hodot itezit ohou být prahová ab se iializoval egativí vliv šuu. Je též ožo detekovat edotlivé stop v případě že detektor a pole ikročoček sou vůči sobě atoče o určitý úhel (obr.5). Neprve e uté při reerečí ěřeí určit sěr atočeí sítě poocí Fourierov trasorace periodické sítě dirakčích stop. Z Fourierovského spektra (obr.5 vpravo) lze poté určit úhel atočeí pole ikročoček vůči řádků a
5 sloupců aticového detektoru. Jedotlivé dílčí detektor (subapertur) sou poté urče ako kruh s poloěre daý roztečí ikročoček. Obr.5: Detekce dirakčích stop 4 Vhodoceí tvaru vloploch z hodot gradietu Ozače s(s s s z ) edotkový sěrový vektor orál vloploch (z) dopadaící a ikročočku r L ( L L 0) polohový vektor středu ikročočk r D ( D D ) polohový vektor středu stop a CCD sezoru O(0 0 0) počátek souřadé soustav a ohiskovou vzdáleosti ikročočk. Pro sěrový vektor s pak podle obr. platí. grad rd rl s. (4) grad ( r r )( r r ) D L D L Předchozí vztah sou platé za předpokladu / << / << / << / << což e v prai téěř vžd splěo. Posuutí středů dirakčích stop poté závisí a gradietu vloploch a e dáo vztah.. L (5) kde e deorace vloploch L e počet ikročoček a sou posuutí dirakčích stop příslušých edotlivý ikročočká. Gradiet vloploch e tak dá pro každou část vzorkovaé vloploch. Tvar vloploch poté lze poté vpočítat poocí vhodých uerických etod [903]. Jedou skupiou etod rekostrukce vloploch ze zalosti hodot eího gradietu a síti bodů sou etod založeé a uerické itegraci. Deoraci vloploch () pak vpočítáe ze vztahu
6 + d 0 d 0. (6) Itegrál (6) vpočítáe ěkterou z etod uerické itegrace apř. lichoběžíkovou etodou platí + δ δ ) ( ) ( kde i i δ + + i δ + + kde M...N přičež M resp. N e počet ikročoček ve sěru os resp. δ resp. δ sou vzdáleosti středů ikročoček ve sěru os resp.. Jiou často užívaou etodou e vádřeí tvaru vloploch a eího gradietu poocí vhodých dvodiezioálích poloů (Seidelov Zerikeov ebo Legedrov polo) t. K k k k P C ) ( ) ( (7) kde C k sou koeiciet poloů P k a K e počet poloů použitý pro aproiaci. Koeiciet C k se určí dosazeí vztahu (7) do rovic (5). Obr.6: Měřící ssté pro testováí tvaru vloploch poocí Shack-Hartaov etod Obr.7: Maticový obektiv pro určeí tvaru vloploch
7 V ráci proektu bl avrže a zkostruová aticový obektiv (obr.6 a obr.7) který se skládá z pole ikročoček z křeeého skla (00 čoček o průěru 03 a ohiskové vzdáleosti 40 ) a CCD sezoru. Blo provedeo ěkolik eperietů a ověřeí ukčosti ěřícího zařízeí a vhodosti zvoleých vhodocovacích etod a eichž základě bla dosažea veli dobrá shoda ezi eperietálíi dat a očekávaýi teoretickýi výsledk. Dosažeá přesost vhodoceí e všší ežli λ/5 kde λ e vlová délka. Tato přesost e porovatelá s přesostí běžých itereroetrických etod a e zcela dostačuící pro testováí optických prvků a soustav v optické průslu. V kooperaci s Meopta Přerov a.s. bl provede eperiet při testováí kvalit optických soustav v ultraialové a viditelé části spektra které prokázal veli dobrou aplikovatelost v průslové prai. Sezor ůže být použit pro ěřeí tvaru ploch hodoceí kvalit zobrazovacích optických soustav apod. Na obr.8 e uvedeo pricipiálí schéa ěřícího zařízeí pro testováí kvalit zobrazovacích optických soustav. deorovaá vloplocha CCD sérická vloplocha testovaá optická soustava teleskopická soustava S-H sezor Obr.8: Schéa ěřícího zařízeí pro testováí kvalit zobrazovacích optických soustav Obr.9: Sotware pro aalýzu vloploch
8 5 Sotware pro vhodocováí ěřeí Pro vhodocováí tvaru vloploch poocí uvedeého sezoru bl avrže eektiví výpočetí algorit pro autoatickou počítačovou aalýzu testovaé vloploch. Tto algorit bl eprve testová a poté ipleetová do vtvořeého počítačového prograu pro laboratorí vhodocováí tvaru ěřeé vloploch (obr.9 obr.0). Uvedeý sotware bl vtvoře v sstéu MATLAB s užití graického uživatelského rozhraí ež uožňue aalzovat ěřeá data a zobrazit požadovaé gra a obrazovce. Počítačové algorit bl optializová vzhlede k paraetrů ěřícího sstéu. Obr.0: Sotware pro aalýzu vloploch S poocí uvedeého prograu e ožé ee vhodotit deoraci vloploch z ěřeých hodot gradietů ale dále vpočteou vloplochu aalzovat poocí růzých ukcí a kritérií použitelých pro hodoceí kvalit optických soustav (apř. rozptlová ukce bodu ukce přeosu kotrastu apod.). 6 Závěr Bla popsáa etoda pro eperietálí určeí deorace vloploch s poocí aticového obektivu. V ráci práce bl avrže a sestroe laboratorí odel ěřícího zařízeí který bl otestová a případu hodoceí kvalit optických zobrazovacích soustav. Počítačová aalýza ěřeých dat a vhodoceí blo prováděo s použití vtvořeého počítačového prograu v MATLABu. Metoda ůže být použita pro průslovou kotrolu v optické průslu. Jeí výhodou oproti běžě používaý itereroetrický etodá e eí edoduchost a ižší áklad a pořízeí ěřícího zařízeí při srovatelé přesosti ěřeí. Práce bla podpořea grate FRVŠ G-346 a GAČR 03/03/P00.
9 Literatura [] Mikš A. Itereroetric ethods or evaluatio o spherical suraces i optics Fie echaics ad optics 000 No.. [] Malacara D. Optical Shop Testig Joh ile & Sos N.Y. 99. [3] Fraco M.: Optical Itereroetr Acadeic Press N.Y [4] Mikš A.Novák J. Frige Tracig Techique i the Process o Optical Testig. Phsical ad Material Egieerig 00 Prague. [5] CreathK.: Progress i Optics Vol.XXVI E.ol Ed. Elsevier Sciece Publisher Asterda 988. [6] NovákJ: Five-Step Phase-Shitig Algoriths with Ukow Values o Phase Shit. Optik : Iteratioal Joural or Light ad Electro Optics. 003 vol. 4 () p [7] NovákJ.-MikšA.: Moder Optoelectroic Methods or No-Cotact Deoratio Measureet i Idustr. Joural o Optics A: Pure ad Applied Optics. 00 vol. 4 o. 6 p [8] NovákJ.-MikšA.: Moder Techiques or Evaluatio o Phase o ave Field. Proceedigs o the coerece New Treds i Phsics. Bro 004 p [9] NovákJ.-MikšA.: Evaluatio o Gradiet o ave Field i Optical Testig. MATLAB 00 VŠCHT Prague 004 pp [0] Zou. Zhag Z.: Geeralized wave-rot recostructio algorith applied i a Shack- Harta test Applied Optics Vol.39 No. 000 [] Rocktäschel M. Tiziai H.J. Liitatios o the Shack-Harta sesor or testig optical aspherics. Optics ad Laser Techolog Vol.34 (00) p [] Prieto P.M. Vargas-Marti F. Goelz S. Artal P.: Aalsis o the perorace o the Harta-Shack sesor i the hua ee JOSA A Vol.7 No [3] Mikš A. - Novák J.: Methods or averot Approiatio. Proceedigs o the Iteratioal Coerece Matheatical ad Coputer Modellig i Sciece ad Egieerig. Prague: CTU 003 p [4] OlivierS.-LaudeV.-HuigardJ.P.: Liquid-crstal Harta wave-rot scaer. Appl.Optics Vol.39 (000) p Ig.Jiří NovákPhD. katedra zik FSv ČVUT Thákurova Praha 6. tel: a: e-ail: ovaki@sv.cvut.cz Ig.Pavel Novák katedra zik FSv ČVUT Thákurova Praha 6. tel: a: e-ail: ovakp9@sv.cvut.cz Pro.RNDr.Atoí MikšCSc. katedra zik FSv ČVUT Thákurova Praha 6. tel: a: e-ail: iks@sv.cvut.cz
7. Analytická geometrie
7. Aaltická geoetrie Studijí tet 7. Aaltická geoetrie A. Příka v roviě ϕ s A s ϕ s 2 s 1 B p s ϕ = (s1, s 2 ) sěrový vektor přík p orálový vektor přík p sěrový úhel přík p k = tgϕ = s 2 s 1 sěrice příkp
VíceNalezení výchozího základního řešení. Je řešení optimální? ne Změna řešení
Sipleová etoda: - patří ezi uiverzálí etody řešeí úloh lieárího prograováí. - de o etodu iteračí, t. k optiálíu řešeí dospíváe postupě, krok za kroke. - výpočetí algoritus se v každé iteraci rozpadá do
VíceANALÝZA VLIVU NUMERICKÉ APERTURY A ZVĚTŠENÍ NA HODNOTU ROZPTYLOVÉ FUNKCE BODU
ANALÝZA VLIVU NUMERICKÉ APERTURY A ZVĚTŠENÍ NA HODNOTU ROZPTYLOVÉ FUNKCE BODU A.Mikš, J.Novák, P. Novák katedra fyziky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze Abstrakt Práce se zabývá aalýzou vlivu velikosti umerické
VíceGRADIENTNÍ OPTICKÉ PRVKY Gradient Index Optical Components
Nové metody a postupy v oblasti přístrojové techiky, automatického řízeí a iformatiky Ústav přístrojové a řídicí techiky ČVUT v Praze, odbor přesé mechaiky a optiky Techická 4, 66 7 Praha 6 GRADIENTNÍ
VíceVÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ
VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ P. Novák, J. Novák Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V práci je popsán výukový software pro
Více3. DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE
3 DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE Difereciálí rovice (dále je DR) jsou veli důležitou částí ateatické aalýz, protože uožňují řešit celou řadu úloh z fzik a techické prae Občejé difereciálí rovice: rovice, v íž se
VíceLaboratorní práce č. 10 Úloha č. 9. Polarizace světla a Brownův pohyb:
ruhlář Michal 8.. 5 Laboratorí práce č. Úloha č. 9 Polarizace světla a Browův pohyb: ϕ p, C 4% 97,kPa Úkol: - Staovte polarizačí schopost daého polaroidu - Určete polarimetrem úhel stočeí kmitavé roviy
Vícestručná osnova jarní semestr podzimní semestr
Brýlová optika stručá osova jarí semestr základy geometrické optiky pro brýlovou optiku Gullstradovo schématické oko, další modely, otoreceptory oka, vizus, optotypy myopie, hypermetropie, aakie a jejich
VíceUŽITÍ MATLABU V KOLORIMETRII. J.Novák, A.Mikš. Katedra fyziky, FSv ČVUT, Praha
UŽITÍ MATLABU V KOLORIMETRII J.Novák A.Mikš Katedra fyziky FSv ČVUT Praha Kolorimetrické metody jsou velmi často používáy jako diagostické metody v řadě oblastí vědy a techiky. V čláku jsou ukázáy příklady
VíceAplikace teorie neuronových sítí
Aplikace teorie euroových sítí Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické iforatiky Mateaticko-fyzikálí fakulta Uiverzity Karlovy v Praze Zpracováí časových vzorů (teporal processig) Stadardí algoritus
VíceVLIV ZMĚNY FÁZE VLNOVÉHO POLE NA ZMĚNU BARVY INTERFERENČNÍHO POLE V METODĚ POLARIZAČNÍ INTERFEROMETRIE
VLIV ZMĚNY FÁZE VLNOVÉHO POLE NA ZMĚNU BARVY INTERFERENČNÍHO POLE V METODĚ POLARIZAČNÍ INTERFEROMETRIE A.Mikš J.Novák katedra fyziky Fakulta stavebí ČVUT v Praze 1 Úvod Abstrakt Měřeí malých dráhových
VíceNepředvídané události v rámci kvantifikace rizika
Nepředvídaé událost v rác kvatfkace rzka Jří Marek, ČVUT, Stavebí fakulta {r.arek}@rsk-aageet.cz Abstrakt Z hledska úspěchu vestce ohou být krtcké právě ty zdroe ebezpečí, které esou detfkováy. Vzhlede
VíceVYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta strojího ižeýrství Ústav strojíreské techologie ISBN 978-80-214-4352-5 VYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ doc. Ig. Jaroslav PROKOP, CSc. 1 1 Fakulta strojího ižeýrství,
VíceTeorie chyb a vyrovnávací počet. Obsah:
Teorie chyb a vyrovávací počet Obsah: Testováí statistických hypotéz.... Ověřováí hypotézy o středí hodotě základího souboru s orálí rozděleí... 4. Ověřováí hypotézy o rozptylu v základí souboru s orálí
Vícestručná osnova jarní semestr podzimní semestr
Brýlová optika stručá osova jarí semestr základy geometrické optiky pro brýlovou optiku Gullstradovo schématické oko, další modely, otoreceptory oka, vizus, optotypy myopie, hypermetropie, aakie a jejich
Více12. N á h o d n ý v ý b ě r
12. N á h o d ý v ý b ě r Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých
VíceODRAZ A LOM SVTLA. Odraz svtla lom svtla index lomu úplný odraz svtla píklady
ODRAZ A LOM SVTLA Odraz svtla lo svtla idex lou úplý odraz svtla píklady Každý z Vás se urit kdy díval do vody. Na klidé vodí hladi vidl kro svého obrazu také kaey ebo písek a d. Na základí škole jste
VíceÚstav fyzikálního inženýrství Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně GEOMETRICKÁ OPTIKA. Přednáška 10
Ústav yzikálího ižeýrství Fakulta strojího ižeýrství VUT v Brě GEOMETRICKÁ OPTIKA Předáška 10 1 Obsah Základy geometrické (paprskové) optiky - Zobrazeí cetrovaou soustavou dvou kulových ploch. Rovice čočky.
VíceL A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATED RA F YZIKY L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y Jméo TUREČEK Daiel Datum měřeí 8.11.2006 Stud. rok 2006/2007 Ročík 2. Datum odevzdáí 15.11.2006 Stud.
VícePravděpodobnostní modely
Pravděpodobostí modely Meu: QCEpert Pravděpodobostí modely Modul hledá metodou maimálí věrohodosti (MLE Maimum Likelihood Estimate) statistický model (rozděleí) který ejlépe popisuje data. Je přitom k
VícePravděpodobnostní model doby setrvání ministra školství ve funkci
Pravděpodobostí model doby setrváí miistra školství ve fukci Základí statistická iferece Data Zdro: http://www.msmt.cz/miisterstvo/miistri-skolstvi-od-roku-848. Ke statistickému zpracováí byla vzata pozorováí
Více23. Mechanické vlnění
3. Mechaické vlěí Mechaické vlěí je děj, při kterém částice pružého prostředí kmitají kolem svých rovovážých poloh a teto kmitavý pohyb se přeáší (postupuje) od jedé částice k druhé vlěí může vzikout pouze
VíceGeometrická optika. Zákon odrazu a lomu světla
Geometrická optika Je auka o optickém zobrazováí. Je vybudováa a 4 zákoech, které vyplyuly z pozorováí a ke kterým epotřebujeme zalosti o podstatě světla: ) přímočaré šířeí světla (paprsky) ) ezávislost
VícePOČÍTAČOVÁ SIMULACE VYHODNOCENÍ TVARU VLNOPLOCHY S UŽITÍM GRADIENTNÍHO SENZORU
POČÍAČOVÁ SIMULACE VYHODOCEÍ VARU VLOPLOCHY S UŽIÍM GRADIEÍHO SEZORU Úvod P.ová, J.ová atedra z, Faulta stavebí ČVU v Praze Abstrat Čláe se zabývá použtí sstéu MALAB pro aalýzu a počítačovou sulac procesu
VíceZákladní požadavky a pravidla měření
Základí požadavky a pravidla měřeí Základí požadavky pro správé měřeí jsou: bezpečost práce teoretické a praktické zalosti získaé přípravou a měřeí přesost a spolehlivost měřeí optimálí orgaizace průběhu
VíceMěřící technika - MT úvod
Měřící techika - MT úvod Historie Už Galileo Galilei zavádí vědecký přístup k měřeí. Jeho výrok Měřit vše, co je měřitelé a co eí měřitelým učiit platí stále. - jedotá soustava jedotek fyz. veliči - símače
VíceJednotkou tepla je jednotka energie, tj. 1 Joule (J). Z definice dále plyne, že jednotkou tepelného toku je 1 J/s ( neboli 1 W )
5. Sdíleí tepla. pomy: Pomem tepelá eergie ozačueme eergii mikroskopického pohybu částic (traslačího, rotačího, vibračího). Měřitelou mírou této eergie e teplota. Teplo e část vitří eergie, která samovolě
Více3.3.3 Rovinná soustava sil a momentů sil
3.3.3 Rová soustava s a oetů s Předpoady Všechy síy soustavy eží v edé rově. Všechy oety sou oé a tuto rovu. *) Souřadý systé voíe ta, že rova - e totožá s rovou s. y O *) Po.: Sový oet ůžee ahradt dvocí
VícePE 301 Podniková ekonomika 2. Garant: Eva KISLINGEROVÁ. Téma Metody mezipodnikového srovnávání. Téma 12. Eva Kislingerová
PE 30 Podiková ekoomika Garat: Eva KISLINGEROVÁ Téma Metody mezipodikového srováváí Eva Kisligerová Téma Eva Kisligerová Vysoká škola ekoomická v Praze 003 - Mezipodikové srováváí Poprvé 956- koferece
VíceLaboratorní práce č. 4: Úlohy z paprskové optiky
Přírodí ědy moderě a iteraktiě FYZKA 4. ročík šestiletého a. ročík čtyřletého studia Laboratorí práce č. 4: Úlohy z paprskoé optiky G Gymázium Hraice Přírodí ědy moderě a iteraktiě FYZKA 3. ročík šestiletého
VíceS k l á d á n í s i l
S l á d á í s i l Ú o l : Všetřovat rovováhu tří sil, působících a tuhé těleso v jedom bodě. P o t ř e b : Viz sezam v desách u úloh a pracovím stole. Obecá část: Při sládáí soustav ěolia sil působících
VíceDeskriptivní statistika 1
Deskriptiví statistika 1 1 Tyto materiály byly vytvořey za pomoci gratu FRVŠ číslo 1145/2004. Základí charakteristiky souboru Pro lepší představu používáme k popisu vlastostí zkoumaého jevu určité charakteristiky
VíceUrčení geometrických a fyzikálních parametrů čočky
C Určení geoetrickýc a yzikálníc paraetrů čočky Úkoly :. Určete poloěry křivosti ploc čočky poocí séroetru. Zěřte tloušťku čočky poocí digitálnío posuvnéo ěřítka 3. Zěřte oniskovou vzdálenost spojné čočky
VíceObsah. skentest. 1. Úvod. 2. Metoda výpočtu Základní pojmy
Obsah sketest 1. ÚVOD... 1 2. METODA VÝPOČTU... 1 2.1. ZÁKLADNÍ POJMY... 1 2.2. SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY... 2 2.3. PŘÍPRAVEK... 3 2.4. POSTUP VÝPOČTU... 4 3. PROGRAM SKENTEST... 5 3.1. VSTUPNÍ SOUBOR... 5
Vícesin n sin n 1 n 2 Obr. 1: K zákonu lomu
MĚŘENÍ INDEXU LOMU REFRAKTOMETREM Jedou z charakteristických optických veliči daé látky je absolutím idexu lomu. Je to podíl rychlosti světla ve vakuu c a v daém prostředí v: c (1) v Průchod světla rozhraím
VíceInterakce světla s prostředím
Iterakce světla s prostředím světlo dopadající rozptyl absorpce světlo odražeé světlo prošlé prostředím ODRAZ A LOM The Light Fatastic, kap. 2 Light rays ad Huyges pricip, str. 31 Roviá vla E = E 0 cos
Vícezákladním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n
Petra Suryková Modelováí křivek základím prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polyomiálí Q( t) a a t... a t polyomiálí křivky můžeme sado vyčíslit sado diferecovatelé lze z ich skládat křivky
VíceU klasifikace podle minimální vzdálenosti je nutno zvolit:
.3. Klasifikace podle miimálí vzdáleosti Tato podkapitola je věováa popisu podstaty klasifikace podle miimálí vzdáleosti, jež úzce souvisí s klasifikací pomocí etaloů klasifikačích tříd. Představíme si
VíceD i f r a k c e s v ě t l a n a š t ě r b i n ě a d v o j š t ě r b i n ě
D i f r a k c e s v ě t l a n a š t ě r b i n ě a d v o j š t ě r b i n ě Ú k o l : 1. Pozorujte difrakci na štěrbině a dvojštěrbině. 2. Z difrakčního obrazce (štěrbina) určete šířku štěrbiny. 3. Z difrakčního
Více-cenzura- Obsah. 1.1 Přeskoč není důležité
Čísla v obecější pohledu -cezura- kotakt str. - Obsah.. Příklad ze kterých představa vchází. Přeskoč eí důležité str. -.. Model str. -.. Pravidla pro počítáí se zobecělý áhlede a čísla str. -.. Důsledk
VíceVEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ
VEKTOROVÁ LGEBR NLYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Délk úsečk, střed úsečk,, B Délk úsečk B : B C, BC Střed úsečk : B S s, s souřdice středu: s, s Vektor Vektor = oži všech souhlsě orietových rovoěžých úseček
VíceTéma: 11) Dynamika stavebních konstrukcí
Počítačová podpora statických výpočtů Téma: ) Dyamika stavebích kostrukcí Katedra stavebí mechaiky Fakulta stavebí, VŠB V Techická uiverzita Ostrava Rozděleí mechaiky Statika Zabývá se problematikou působeí
VíceZáklady statistiky. Zpracování pokusných dat Praktické příklady. Kristina Somerlíková
Základy statistiky Zpracováí pokusých dat Praktické příklady Kristia Somerlíková Data v biologii Zak ebo skupia zaků popisuje přírodí jevy, úlohou výzkumíka je vybrat takovou skupiu zaků, které charakterizují
Více1. Měření ve fyzice, soustava jednotek SI
. Měřeí ve fyzice, soustava jedotek SI Fyzika: - je věda o hotě (ta eistuje ve dvou forách jako látka, ebo jako pole), o jejích ejobecějších vlastostech, stavech, zěách, iterakcích Rozděleí fyziky: a)
VícePříloha č. 7 Dodatku ke Smlouvě o službách Systém měření kvality Služeb
Příloha č. 7 Dodatku ke Smlouvě o službách Systém měřeí kvality Služeb Dodavatel a Objedatel se dohodli a ahrazeí Přílohy C - Systém měřeí kvality Služeb Obchodích podmíek Smlouvy o službách touto Přílohou
Více1. Základy měření neelektrických veličin
. Základ měřeí eelektrckých velč.. Měřcí řetězec Měřcí řetězec (měřcí soustava) je soubor měřcích čleů (jedotek) účelě uspořádaých tak, ab blo ožě splt požadovaý úkol měřeí, tj. získat formac o velkost
VíceRekonstrukce vodovodních řadů ve vztahu ke spolehlivosti vodovodní sítě
Rekostrukce vodovodích řadů ve vztahu ke spolehlvost vodovodí sítě Ig. Jaa Šekapoulová Vodáreská akcová společost, a.s. Bro. ÚVOD V oha lokaltách České republky je v současost aktuálí problée zastaralá
Více2.7.5 Racionální a polynomické funkce
75 Racioálí a poloické fukce Předpoklad: 704 Pedagogická pozáka: Při opisováí defiic racioálí a poloické fukce si ěkteří studeti stěžovali, že je to příliš těžké Ve skutečosti je ssté, který jsou fukce
Vícek(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln
Číselé řady - řešeé přílady ČÍSELNÉ ŘADY - řešeé přílady A. Součty řad Vzorové přílady:.. Přílad. Určete součet řady + = + 6 + +.... Řešeí: Rozladem -tého čleu řady a parciálí zlomy dostáváme + = + ) =
VíceLogické rovnice. 1 Úvod. 2 Soustavy logických rovnic
Logické rovice J Bborák, Gyáziu Česká Líp, bbork@sez.cz Ev Svobodová, Krlíské gyáziu, evsvobo@gil.co Doiik Tělupil, Gyáziu Bro, dtelupil@gil.co Abstrkt Záklde šeho iiproektu e počítáí poocí Booleovy lgebry
Více2 STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE
STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE Cíl kapitoly a časová áročost studia V této kapitole se sezámíte s možostmi hodoceí stejorodosti betou železobetoové kostrukce a prakticky provedete jede z možých způsobů
Více2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT
2 IDENIFIKACE H-MAICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNO omáš Novotý ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ ECHNICKÉ V PRAZE Faulta eletrotechicá Katedra eletroeergetiy. Úvod Metody založeé a loalizaci poruch pomocí H-matic
VíceZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU)
ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU) Základy teorie pravděpodobosti měřeí chyba měřeí Provádíme kvalifikovaý odhad áhodá systematická výsledek ejistota výsledku Základy teorie pravděpodobosti
VíceOBRAZOVÁ ANALÝZA POVRCHU POTISKOVANÝCH MATERIÁLŮ A POTIŠTĚNÝCH PLOCH
OBRAZOVÁ ANALÝZA POVRCU POTISKOVANÝC MATERIÁLŮ A POTIŠTĚNÝC PLOC Zmeškal Oldřich, Marti Julíe Tomáš Bžatek Ústav fyzikálí a spotřebí chemie, Fakulta chemická, Vysoké učeí techické v Brě, Purkyňova 8, 62
VíceREGRESNÍ DIAGNOSTIKA. Regresní diagnostika
4.11.011 REGRESNÍ DIAGNOSTIKA Chemometrie I, David MILDE Regresí diagostika Obsahuje postupy k posouzeí: kvality dat pro regresí model (přítomost vlivých bodů), kvality modelu pro daá data, splěí předpokladů
VíceKABELY. Pro drátové okruhy (za drát se považuje i světlovodné vlákno): metalické kabely optické kabely
KABELY Pro drátové okruhy (za drát se považuje i světlovodé vláko): metalické kabely optické kabely Metalické kabely: osou veličiou je elektrické apětí ebo proud obvykle se jedá o vysokofrekvečí přeos
VícePOČÍTAČOVÁ SIMULACE VLIVU CHYB PENTAGONÁLNÍHO HRANOLU NA PŘESNOST MĚŘENÍ V GEODÉZII. A.Mikš 1, V.Obr 2
POČÍTAČOVÁ SIMULACE VLIVU CHYB PENTAGONÁLNÍHO HRANOLU NA PŘESNOST MĚŘENÍ V GEODÉZII A.Mikš 1, V.Obr 1 Katedra fyziky, Fakulta stavební ČVUT, Praha Katedra vyšší geodézie, Fakulta stavební ČVUT, Praha Abstrakt:
VíceKatedra pravděpodobnosti a matematické statistiky. χ 2 test nezávislosti
Katedra pravděpodobosti a matematické statistiky Oborový semiář χ 2 test ezávislosti Petr Míchal 27 listopadu 2017 Situace 2 X {1,, I}, Y {1,, J} Jsou X a Y ezávislé? K dispozici máme áhodý vyběr (X 1,
VíceSOFTWARE PRO ANALÝZU LABORATORNÍCH MĚŘENÍ Z FYZIKY
SOFTWARE PRO ANALÝZU LABORATORNÍCH MĚŘENÍ Z FYZIKY P. Novák, J. Novák, A. Mikš Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V rámci přechodu na model strukturovaného
VíceDISTRIBUČNÍ ÚLOHY. Cílem pokrývacího problému je vybrat firmy tak, aby byly co nejlevněji pokryty všechny úkoly.
Distribučí úlohy DISTRIBUČNÍ ÚLOHY KONTEJNEROVÝ DOPRAVNÍ PROBLÉM, ROZŠÍŘENÁ ÚLOHA BATOHU (BIN PACKING PROBLEM), ÚLOHA OPTIMÁLNÍHO ROZMÍSTĚNÍ ZAŘÍZENÍ, ÚLOHA O POKRYTÍ. POKRÝVACÍ A DĚLÍCÍ PROBLÉM (SET COVERING
VíceZÁKLADNÍ POJMY OPTIKY
Záš pojmy A. Popiš aspoň jede fyzikálí experimet měřeí rychlosti světla. - viz apříklad Michelsoův, Fizeaův, Roemerův pokus. Defiuj a popiš fyzikálí veličiu idex lomu. - je to bezrozměrá fyzikálí veličia
Více3. Sekvenční obvody. b) Minimalizujte budící funkce pomocí Karnaughovy mapy
3.1 Zadáí: 3. Sekvečí obvody 1. Navrhěte a realizujte obvod geerující zadaou sekveci. Postupujte ásledově: a) Vytvořte vývojovou tabulku pro zadaou sekveci b) Miimalizujte budící fukce pomocí Karaughovy
VíceModelování jednostupňové extrakce. Grygar Vojtěch
Modelováí jedostupňové extrakce Grygar Vojtěch Soutěží práce 009 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 009 OBSAH ÚVOD...3 1 MODELOVÁNÍ PRACÍCH PROCESŮ...4 1.1 TERMODYNAMIKA PRACÍHO PROCESU...4 1.
VíceFUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL
Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 6. - PRVNÍ DIFERENCIÁL TAYLORŮV ROZVOJ FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL PŘÍKLAD Pomocí věty o prvím difereciálu ukažte že platí přibližá rovost
VíceInstalační manuál inels Home Control
OBSAH 1) Úvod... 3 2) Kofigurace chytré krabičky... 3 3) Nahráí aplikace do TV... 3 4) Nastaveí IP adresy do TV... 4 5) Nastaveí chytré krabičky pomocí SmartTV aplikace... 4 5.1) Půdorys (floorpla)...
VíceZobrazení čísel v počítači
Zobraeí ísel v poítai, áklady algoritmiace Ig. Michala Kotlíková Straa 1 (celkem 10) Def.. 1 slabika = 1 byte = 8 bitů 1 bit = 0 ebo 1 (ve dvojkové soustavě) Zobraeí celých ísel Zobraeí ísel v poítai Ke
VícePři sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací
3. Náhodý výběr Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých realizací
VíceSprávnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).
37 Metrické vlastosti lieárích útvarů v E 3 Výklad Mějme v E 3 přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým vektorem v Zvolme libovolý bod M a veďme jím přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým
VíceDidaktika výpočtů v chemii
Didaktika výpočtů v cheii RNDr. ila Šídl, Ph.D. 1 Didaktické zpracováí Pojy: olárí hotost (), hotostí zloek (w), látková ožství (), olárí obje ( ), Avogadrova kostata N A, látková a hotostí kocetrace (c,
VíceSystém intralaboratorní kontroly kvality v klinické laboratoři (SIKK)
Systém itralaboratorí kotroly kvality v kliické laboratoři (SIKK) Doporučeí výboru České společosti kliické biochemie ČLS JEP Obsah: 1. Volba systému... 2 2. Prováděí kotroly... 3 3. Dokumetace výsledků
VíceUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně
Uiverzita Tomáše Bati ve Zlíě LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY II Název úlohy: Iterferece a teké vrstvě Jméo: Petr Luzar Skupia: IT II/ Datum měřeí: 3.říja 007 Obor: Iformačí techologie Hooceí: Přílohy: 0
Víceveličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou
1 Zápis číselých hodot a ejistoty měřeí Zápis číselých hodot Naměřeé hodoty zapisujeme jako číselý údaj s určitým koečým počtem číslic. Očekáváme, že všechy zapsaé číslice jsou správé a vyjadřují tak i
VíceTest hypotézy o parametru π alternativního rozdělení příklad
Test hypotézy o parametru π alterativího rozděleí příklad Podik předpokládá, že o jeho ový výrobek bude mít zájem 7 % osloveých domácostí. Proběhl předběžý průzkum, v ěmž bylo osloveo 4 áhodě vybraých
VíceFourierova transformace ve zpracování obrazů
Jea Baptiste Joseph Fourier 768-83 Fourierova trasforace ve zpracováí obrazů 6. předáška předětu Zpracováí obrazů Martia Mudrová 24 Motivace Proč používat Fourierovu trasforaci? základí ateatický ástroj
VíceUPLATNĚNÍ ZKOUŠEK PŘI PROHLÍDKÁCH MOSTŮ
3..- 4.. 2009 DIVYP Bro, s.r.o., Filipova, 635 00 Bro, http://www.divypbro.cz UPLATNĚNÍ ZKOUŠEK PŘI PROHLÍDKÁCH MOSTŮ autoři: prof. Ig. Mila Holický, PhD., DrSc., Ig. Karel Jug, Ph.D., doc. Ig. Jaa Marková,
VíceI. Výpočet čisté současné hodnoty upravené
I. Výpočet čisté současé hodoty upraveé Příklad 1 Projekt a výrobu laserových lamp pro dermatologii vyžaduje ivestici 4,2 mil. Kč. Předpokládají se rovoměré peěží příjmy po zdaěí ve výši 1,2 mil. Kč ročě
Více2,3 ČTYŘI STANDARDNÍ METODY I, ČTYŘI STANDARDNÍ METODY II
2,3 ČTYŘI STADARDÍ METODY I, ČTYŘI STADARDÍ METODY II 1.1.1 Statické metody a) ARR - Average Rate of Retur průměrý ročí čistý zisk (po zdaěí) ARR *100 % ( 20 ) ivestic do projektu V čitateli výrazu ( 20
VíceAplikovaná informatika. Podklady předmětu Aplikovaná informatika pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana. Obsah. Algoritmus
Podklady předmětu pro akademický rok 006007 Radim Faraa Obsah Tvorba algoritmů, vlastosti algoritmu. Popis algoritmů, vývojové diagramy, strukturogramy. Hodoceí složitosti algoritmů, vypočitatelost, časová
Více1 ROVNOMĚRNOST BETONU KONSTRUKCE
ROVNOMĚRNOST BETONU KONSTRUKCE Cíl kapitoly a časová áročost studia V této kapitole se sezámíte s možostmi hodoceí rovoměrosti betou železobetoové kostrukce a prakticky provedete jede z možých způsobů
VíceNárodní informační středisko pro podporu kvality
Národí iforačí středisko pro podporu kvality Statistická regulace procesu při krátkých výrobích sériích 2 Obsah Vlastosti klasického regulačího diagrau Regulačí diagray založeé a seskupováí sérií Speciálí
VíceOKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN
Úloha obchodího cestujícího OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN Nejprve k pojmům používaým v okružích a rozvozích úlohách: HAMILTONŮV CYKLUS je typ cesty,
VíceObecná soustava sil a momentů v prostoru
becá soustava sil a mometů v prostoru Zcela obecé atížeí silami a momet a těleso v prostoru (vede a 6 rovic) Saha o převráceí (akce) Specifické případ Vikla u obce Kadov, ~30 t Svaek sil paprsk všech sil
VícePrůchod paprsků různými optickými prostředími
Průchod paprsků růzými optickými prostředími Materiál je urče pouze jako pomocý materiál pro studety zapsaé v předmětu: A4M38VBM, ČVUT- FEL, katedra měřeí, 05 Před A4M38VBM 05, J. Fischer, kat. měřeí,
VíceLINEÁRNÍ TRANSFORMACE V ROVINĚ
LINEÁRNÍ TRANSFORMACE V ROVINĚ Kil Mleček Dgr Szrková FSv ČVUT Prh Thákurov 7 66 9 Prh 6 ČR e-il: kil@tfsvvutz SjF STU Brtislv Ná Slood 7 8 3 Brtislv SR e-il: szrkov@sjfstusk Astrkt V řísěvku je osý geoetriký
VíceMezní stavy konstrukcí a jejich porušov. Hru IV. Milan RůžR. zbynek.hruby.
ováí - Hru IV /6 ováí Hru IV Mila RůžR ůžička, Josef Jureka,, Zbyěk k Hrubý zbyek.hruby hruby@fs.cvut.cz ováí - Hru IV /6 ravděpodobostí úavové diagramy s uvažováím předpětí R - plocha ve čtyřrozměrém
VíceAlgebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t.
ročík - loeý lgebrický výrz, lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Loeý lgebrický výrz Lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Doporučujee žáků zopkovt vzorce tpu ( + pod úprvu výrzu souči Loeý výrz Číselé výrz
VíceTECHNICKÝ AUDIT VODÁRENSKÝCH DISTRIBUČNÍCH
ECHNICKÝ AUDI VODÁRENSKÝCH DISRIBUČNÍCH SYSÉMŮ Ig. Ladislav uhovčák, CSc. 1), Ig. omáš Kučera 1), Ig. Miroslav Svoboda 1), Ig. Miroslav Šebesta 2) 1) 2) Vysoké učeí techické v Brě, Fakulta stavebí, Ústav
VíceOptické vlastnosti atmosféry, rekonstrukce optického signálu degradovaného průchodem atmosférou
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Optické vlastosti atmosféry, rekostrukce optického sigálu degradovaého průchodem atmosférou Učebí texty k semiáři Autor: Dr. Ig. Zdeěk Řehoř UO Bro) Datum: 22. 10. 2010
VíceNálitky. Obr. 1 Schematický přehled typů nálitků
Nálitky Hlaví požadavky pro výpočet álitku: 1. doba tuhutí álitku > doba tuhutí odlitku 2. objem álitku(ů) musí být větší ež objem stažeiy v odlitku 3. musí být umožěo prouděí kovu z álitku do odlitku
VíceIntervalové odhady parametrů některých rozdělení.
4. Itervalové odhady parametrů rozděleí. Jedou ze základích úloh mtematické statistiky je staoveí hodot parametrů rozděleí, ze kterého máme k dispozici áhodý výběr. Nejčastěji hledáme odhady dvou druhů:
VíceANALÝZA MĚŘENÍ TVARU VLNOPLOCHY V OPTICE POMOCÍ MATLABU
ANALÝZA MĚŘENÍ TVARU VLNOPLOCHY V OPTICE POMOCÍ MATLABU J. Novák, P. Novák Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V práci je popsán software pro počítačovou simulaci
VíceP2: Statistické zpracování dat
P: Statistické zpracováí dat Úvodem - Statistika: věda, zabývající se shromažďováím, tříděím a ásledým popisem velkých datových souborů. - Základem statistiky je teorie pravděpodobosti, založeá a popisu
VíceLineární regrese ( ) 2
Leárí regrese Častým úolem je staoveí vzájemé závslost dvou (č více) fzálích velč a její matematcé vjádřeí. K tomuto účelu se používají růzé regresí metod, pomocí chž hledáme vhodou fuc f (), apromující
VíceVÝUKA OPTIKY V MATLABU. Antonín Mikš, Jiří Novák katedra fyziky, Fakulta stavební ČVUT v Praze
VÝUKA OPTIKY V MATLABU Antonín Mikš, Jiří Novák katedra fyziky, Fakulta stavební ČVUT v Praze 1. Úvod Optika je vědní obor zabývající se vznikem, šířením, interakcí s látkou a detekcí optického záření
VíceMeo S-H: software pro kompletní diagnostiku intenzity a vlnoplochy
Centrum Digitální Optiky Meo S-H: software pro kompletní diagnostiku intenzity a vlnoplochy Výzkumná zpráva projektu Identifikační čí slo výstupu: TE01020229DV003 Pracovní balíček: Zpracování dat S-H senzoru
VíceGenerování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí
Pravděpodobost a matematcká statstka eerováí dvojrozměrých rozděleí pomocí copulí umbelova copule PRAHA 005 Vpracoval: JAN ZÁRUBA OBSAH: CÍL PRÁCE TEORIE Metoda verzí trasformace O copulích Sklarova věta
VíceIAJCE Přednáška č. 12
Složitost je úvod do problematiky Úvod praktická realizace algoritmu = omezeí zejméa: o časem o velikostí paměti složitost = vztah daého algoritmu k daým prostředkům: časová složitost každé možiě vstupích
VíceMOŽNOSTI STATISTICKÉHO POSOUZENÍ KVANTITATIVNÍCH VÝSLEDKŮ POŽÁRNÍCH ZKOUŠEK PRO POTŘEBY CERTIFIKACE A POSUZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ
PŘÍSPĚVKY THE SCIENCE FOR POPULATION PROTECTION 0/008 MOŽNOSTI STATISTICKÉHO POSOUZENÍ KVANTITATIVNÍCH VÝSLEDKŮ POŽÁRNÍCH ZKOUŠEK PRO POTŘEBY CERTIFIKACE A POSUZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ STATISTICAL ASSESSMENT
VíceGeometrická optika. Vznikají tak dva paprsky odražený a lomený - které spolu s kolmicí v místě dopadu leží v jedné rovině a platí:
Geometrická optika Je auka o optickém zobrazováí. Byla vybudováa a 4 zákoech, které vyplyuly z pozorováí a ke kterým ejsou potřeba zalosti o podstatě světla: ) přímočaré šířeí světla (paprsky) ) ezávislost
Více6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI
6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI Fukce Dovedosti:. Základí pozatky o fukcích -Chápat defiici fukce,obvyklý způsob jejího zadáváí a pojmy defiičí obor hodot fukce. U fukcí zadaých předpisem umět správě operovat
Více