Zakázka KZPS-03-DS v rámci projektu Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému I.

Transkript

1 PROGNÓZA VÝVOJE VE VYBRANÝCH ODVĚTVÍCH A ZMĚNY STRUKTURY ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 233 STAVEBNICTVÍ Zakázka KZPS-3-DS v rámci projektu Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému I. etapa Zadavatel: Konfederace zaměstnavatelských svazů Zpracovatel: Národní vzdělávací fond, o.p.s. Finální verze leden 215

2 OBSAH Úvod..3 Metodika prognóz Prognóza základního scénáře vývoje hrubé přidané hodnoty a zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích Zpracování prognózy zaměstnanosti pro vybraná klíčová povolání Specifika metodiky prognóz pro odvětví knihovnictví Specifika metodiky prognóz pro odvětví vzdělávání Prognózy strukturálních proměn odvětví Prognóza zaměstnanosti v odvětví stavebnictví Východiska projekce Prognóza produkce a zaměstnanosti v odvětví Očekávaný budoucí vývoj strukturálních změn zaměstnanosti v odvětví Vývoj ve vybraných klíčových profesích Příloha č. 1 Analýza trendů..43 Příloha č. 2 Formulář pro experty Příloha č. 3 - data

3 Úvod Cíle prognózy Předkládaná prognóza vybraných odvětví byla připravena v rámci zakázky KZPS-3-DS pro Konfederaci zaměstnavatelských svazů jako součást širšího projektu Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny v důchodovém systému I. Etapa. Cílem bylo vytvořit prognostické podklady o budoucím vývoji v odvětvích pro další práci odvětvových platforem při vyjednávání o změnách v důchodovém systému. Cílem prognózy je předvídat směry vývoje a ukázat rozměr trendů a problémů v zaměstnanosti v odvětvích na konkrétních datech, identifikovat jejich příčiny a promítnout vše věrohodným způsobem do budoucnosti podle definovaných scénářů, a to v odvětví jako celku a ve vybraných klíčových profesích. Záměrem prognózy není nabízet řešení problémů v odvětví spojených např. se stárnutím pracovní síly, ale přispět k řešení tím, že poskytne sociálním partnerům věrohodné podklady pro hledání vhodných řešení. Rozsah zadání V souladu se zadáním zakázky jsou pro jednotlivá odvětví zpracovány prognózy vývoje produkce a vývoje zaměstnanosti ve třech variantách do roku 233. Variantně je rovněž zpracován vývoj zaměstnanosti v klíčových profesích, které byly definovány odvětvovými platformami. Návazně na prognózy vývoje v odvětvích jsou dále analyzovány budoucí změny ve struktuře zaměstnanosti podle věkových skupin, kvalifikace a regionální alokace. V rámci projektu byly zpracovány prognózy vývoje zaměstnanosti pro následujících osm odvětví české ekonomiky dle zadání: Zemědělství - CZ-NACE Sekce A, skupina 1 Těžební průmysl - CZ-NACE Sekce B (5-9) Textilní a oděvní průmysl - CZ-NACE Polygrafický průmysl - CZ-NACE 18 Stavebnictví - CZ-NACE Sekce F (41-43), včetně části zpracované pro 41.1 a 42 Doprava (Silniční nákladní doprava) - CZ-NACE 49.4 Vzdělávání - CZ-NACE Kultura (Činnosti knihoven a archivů) CZ-NACE

4 Možnosti a omezení prognózy Prognózy na velmi dlouhé období jsou spojeny s řadou obtíží. Čím je vzdálenější horizont prognózy, tím méně přesně lze budoucí vývoj číselně vyjádřit. 1 Ve vzdáleném horizontu lze úspěšně pouze načrtnout obrysy budoucnosti. Skutečností je, že prognózy vývoje zaměstnanosti odvětví na období dvaceti let nebyly v České republice dosud zpracovány a ani v zahraničí to není běžné. Proto se zpracovatelé prognózy se snažili v maximální míře využít kombinaci věrohodných podkladů a předkládat jen takové závěry a výstupy, které jsou dobře podložené. Autoři přitom vycházeli z renomovaných projekcí Cedefopu (Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání), které byly dále aktualizovány a korigovány o poslední známé trendy a doplněny závěry sekundárních analýz dostupných studií a názorů expertů z daných odvětví a závěrů dotazníků, které byly zpracovány v rámci jednotlivých odvětvových platforem. Průběh prací byl průběžně konzultován se zástupci všech platforem. V rámci každé platformy proběhly 1 až 3 schůzky podle aktuální potřeby, kdy byla diskutována použitá statistická data, východiska prognózy, klíčové faktory a trendy budoucího vývoje daného odvětví. Vývojové změny probíhají v některých odvětvích velmi rychle v důsledku pronikání moderních technologií a změn v poptávce, takže se mění nejen celkový rozsah zaměstnaných osob či profesních skupin v odvětví, ale i charakter práce jednotlivých profesí. V některých případech bude jistě docházet k tomu, že klasické profese se promění natolik, že dojde ke změně jejich názvu, nebo se pod stejným názvem bude skrývat zcela jiná škála činností než tomu je dnes. Prognózovat budoucí vývoj v tak vzdáleném horizontu na základě současných nominálních struktur a definovaných kategorií (klasifikace CZ-NACE, CZ-ISCO apod.) je proto velkým zjednodušením a je třeba to mít při interpretaci výsledků prognóz na paměti. Struktura výstupů Výstupy projektu jsou v následujícím textu uspořádány tak, aby byla nejprve podrobně objasněna metodika zpracování prognóz. Jsou zde popsány postupy, které tvoří jednotný metodický základ, neboť bylo snahou postupovat u všech odvětví obdobným způsobem (viz část I. Metodika prognóz). Specifika metodických postupů a konkretizace jejich předpokladů jsou pak rozvedeny v rámci prognóz jednotlivých odvětví. Dále je zařazeno osm kapitol věnovaných prognózám jednotlivých odvětví. Každá z těchto kapitol zahrnuje kromě již zmíněných metodických specifik také shrnutí dosavadních trendů a východiska prognózy, popis základní, optimistické a pesimistické varianty prognózy vývoje produkce odvětví v podobě hrubé přidané hodnoty, popis základní, optimistické a pesimistické varianty prognózy vývoje zaměstnanosti v odvětví, analýzy předpokládaných změn ve strukturách zaměstnanosti a základní, optimistickou a pesimistickou variantu prognózy zaměstnanosti pro vybraná klíčová povolání. Nedílnou součástí každé odvětvové kapitoly jsou přílohy obsahující analýzu dosavadních trendů (souhrn sekundárních analýz), strukturu dotazníku pro experty a data projektovaných hodnot s grafy. 1 Pro ilustraci lze uvést příklad předpovědi počasí. Předpověď na nejbližší tři dny je velmi přesná. Je možné se dozvědět přesné hodnoty, teploty, tlaku, srážek atp. Dlouhodobý výhled na dva měsíce ovšem pracuje už pouze s hrubými kategoriemi podprůměrných, průměrných a nadprůměrných teplot a srážek. 4

5 METODIKA PROGNÓZ Při zpracovávání prognóz v jednotlivých odvětvích s výjimkou kultury a vzdělávání se vycházelo z jednotné metodiky. Díky tomu je možné porovnávat trendy mezi jednotlivými odvětvími. Metodika prognóz pro odvětví vzdělávání a kultury se od ostatních odvětví odlišuje. Důvodem je netržní charakter těchto odvětví, který značně ovlivňuje povahu dostupných dat, ale i odlišné faktory, které ovlivňují jejich vývoj. Výsledná prognóza pro každé odvětví obsahuje tři hlavní analytické výstupy: i) Prognózu hrubé přidané hodnoty a celkové zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích ve třech scénářích; ii) Očekávaný budoucí vývoj strukturálních změn zaměstnanosti v odvětvích (zejména s ohledem na věk, vzdělání a region); iii) Prognózu zaměstnanosti pro vybraná klíčová povolání. Zmíněné tři kroky byly realizovány ve vzájemné provázanosti, přičemž prognóza celkové zaměstnanosti v odvětví tvoří východisko pro prognózu zaměstnanosti ve vybraných klíčových povoláních v tomto odvětví a pro prognózu (či analýzu trendů) strukturálních změn zaměstnanosti v odvětví. Schéma 1: Základní postup tvorby prognóz Cedefop projekce HPH a zaměstnanosti ve 41 odvětvích Prognóza HPH a zaměstnanosti v 8 zadaných odvětvích Prognóza zaměstnanosti v klíčových povoláních Očekávaný budoucí vývoj strukturálních změn zaměstnanosti v odvětvích Prognózy pro všechna odvětví mají následující společné rysy: a) prahem prognózy je rok 213, data v projekcích tedy odrážejí reálný vývoj do roku 212, od 213 se jedná již o namodelovanou hodnotu, b) horizontem prognózy je rok 233, c) prognózy navazují na analýzu dosavadních trendů vývoje odvětví a na sekundární analýzy zpracované v rámci projektu, 5

6 d) prognózy jsou zpracovány v základní, pesimistické a optimistické variantě na základě scénářů vytvořených ve spolupráci s platformami a jejich experty, e) odrazovým můstkem pro tvorbu základního scénáře vývoje v odvětví je projekce Cedefopu dostupná pro všechny členské země EU (viz dále), f) jednotlivé prognózy a scénáře jsou doplněny o vysvětlující komentář. 1 Prognóza základního scénáře vývoje hrubé přidané hodnoty a zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích Východiskem a základním vstupem pro zpracování prognóz jednotlivých odvětví jsou podkladové analýzy dosavadních trendů v odvětví zpracované z dostupných dat (zejména Výběrové šetření pracovních sil a Národní účty). Protože prognózy vývoje odvětví na období dvaceti let nebyly na úrovni ČR dosud zpracovány, je jako hlavní zdroj prognóz vývoje produkce a zaměstnanosti v základním scénáři využita evropská projekce, kterou vytvořil Cedefop (Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání). Prognózy vývoje odvětví vycházejí z celkového rámce hospodářského vývoje země a vzhledem k tomu, že ČR patří mezi velmi otevřené ekonomiky s vysokým podílem zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu i globální ekonomiky. 1.1 Projekce Cedefopu a její využitelnost pro prognózu zaměstnanosti v osmi zadaných odvětvích Projekce Cedefop je klíčovým zdrojem pro prognózy ekonomického výkonu (měřeného hrubou přidanou hodnotou) a zaměstnanosti publikované v této studii v základním scénáři. Cedefop zahájil práce na evropských projekcích potřeby kvalifikované práce v r. 26 a navázal tak na několikaleté období výzkumu v oblasti předvídání kvalifikačních potřeb a trhu práce v evropských i mimoevropských zemích a v následujících projektech pokračoval prognózami nabídky práce v Evropské unii jako celku i jeho jednotlivých zemích. Projekce Cedefopu vychází z ekonometrického modelování časových řad. Je vytvářena pro 41 odvětví ekonomiky pro každý z členských států EU a 5 dalších evropských zemí. Využívá E3ME model, který je vyvinut Cambridge Econometrics. Projekce pracuje s 33 sadami ekonometricky odhadovaných rovnic, které obsahují indikátory, jako jsou složky HDP, zaměstnanost, mzdy a ceny, poptávka po energii a poptávka po materiálech. Horizont předpovědi současné projekce je rok 225. Z publikovaných výsledků lze pro účely této studie využít projekci HPH v odvětvích a projekci zaměstnanosti. 1 1 Projekce je publikována na webových stránkách Cedefop, a to ve dvou uživatelských úrovních: Základní výsledky dostupné otevřeně veřejnosti ( a detailní výsledky určené pro experty a pokročilé uživatele dostupné veřejně po registraci na webových stránkách Cedefopu ( 6

7 Pro tvorbu projekce v této studii jsou použity detailní výsledky, doplněné o ještě podrobnější informace, jež jsou k dispozici od Cedefopu na vyžádání. Jak bylo předesláno výše, projekci Cedefop bylo nutné pro účely této studie upravit a provést následující kroky: 1. Upravit projekci Cedefopu tak, aby odrážela úžeji definovaná odvětví, se kterými tato studie pracuje 2. Prodloužit horizont projekce do roku Zohlednit specifické faktory vývoje odvětví a vytvořit základní, pesimistický a optimistický scénář pro každé odvětví. 7

8 Schéma 2: Postup tvorby základní, pesimistické a optimistické varianty projekce zaměstnanosti v odvětvích Výsledná projekce zaměstnanosti v odvětvích - optimistická varianta Cedefop projekce pro 41 odvětví Vysoká varianta Cedefop projekce pro 41 odvětví Základní varianta Úprava dle dat z Národních účtů, SBS a dalších + posunutí horizontu Výchozí projekce Pro zadaná odvětví Základní varianta Expertní vstupy faktory ovlivňující vývoj v odvětví a jejich pravděpodobný vývoj Výsledná projekce zaměstnanosti v odvětvích - základní varianta Cedefop projekce pro 41 odvětví Nízká varianta Výsledná projekce zaměstnanosti v odvětvích - pesimistická varianta 8

9 1.2 Převod odvětví používaných v projekci Cedefop na požadovaná odvětví Projekce Cedefop je zpracovávána pro 41 odvětví ekonomiky. Vycházejí z dvoumístné úrovně klasifikace NACE. Vzhledem k potřebě udržení časových řad nejen pro celkové HDP a zaměstnanost v odvětvích jsou některá odvětví NACE seskupena dohromady. Vymezení odvětví se liší od vymezení zadaných odvětví, jak ukazuje následující tabulka. Tabulka 1: Porovnání vymezení odvětví v projekci Cedefopu a 8 zadaných odvětví Odvětví v projekci Cedefop Zadaná odvětví v projektu Odvětví dle Cedefop projekce Zaměstnanost Odvětví dle zadání 213 (dle dat NACE rev.2 projektu projekce) NACE rev.2 1. Agriculture etc ,2,3 Zemědělství 1 2. Coal Oil & Gas etc Těžební průmysl Other Mining ,8,9 5. Food, Drink & Tobacco ,11, Textiles, Clothing & Leather ,14,15 Textilní a oděvní průmysl Wood & Paper , Printing & Publishing ,58 Polygrafický průmysl Manufactured Fuels Pharmaceuticals Chemicals nes Rubber & Plastics Non-Metallic Mineral Products Basic Metals Metal Goods Mechanical Engineering Electronics Electrical Eng. & Instruments Motor Vehicles Other Transport Equipment Manufacturing nes ,32, Electricity Gas Supply , Water Supply ,37,38, Construction ,42,43 Stavebnictví Distribution , Retailing Hotels & Catering , Land Transport etc ,52 Doprava (Silniční nákladní) Water Transport Air Transport Communications , Banking & Finance , Insurance Computing Services , Professional Services ,69,7,71, 72,73,74,75 9

10 37. Other Business Services ,78,79,8,81, Public Administration & Defence Education (= ) Vzdělávání Health & Social Work ,87, Miscellaneous Services ,6,9,91,92,93, Kultura (Činnosti 94,95,93,97,98,99 knihoven a archivů) 91.1 Celkem Z výše uvedených rozdílů vyplývá, nakolik byla projekce Cedefop použitelná pro prognózu zadaných odvětví v tomto projektu, případně v jakém rozsahu bylo třeba projekce upravovat. V případě odvětví těžebního průmyslu a stavebnictví (vyznačeno zeleně) lze z projekce Cedefop vycházet přímo, neboť se překrývají. U ostatních relevantních odvětví (vyznačena žlutě) bylo třeba provést další úpravy a odhady, neboť odvětví Cedefop jsou širší než odvětví vymezená zadáním tohoto projektu. Rozdíly a s nimi spojený rozsah úprav a nutných odhadů jsou různě veliké. Rámcovou metodiku těchto úprav uvádí následující tabulka: Tabulka 2: Varianty úprav projekce Cedefopu odvětví na zadaná odvětví Podíl odvětví definovaného v projektu na odvětví projekce Cedefop Srovnání historických trendů v odvětví definovaném v projektu s trendy v širším odvětví: Podobný Odlišný Varianta 2: Využití projekce Cedefopu velké, ponížení úrovně HPH a zaměstnanosti dle dynamického podílu Velký Varianta 1: Využití projekce Cedefopu velké, nutno pouze ponížit úrovně HPH a zaměstnanosti dle konstantního podílu Malý Varianta 3: Omezená využitelnost projekce Cedefopu založení projekce na kombinaci projekce Cedefopu a minulých trendů v zadaném odvětví Varianta 4: Malá využitelnost projekce Cedefopu založení projekce především na historických trendech v zadaném odvětví V případě odvětví, která jsou v tomto projektu definována úžeji, než dostupná projekce Cedefopu, byl postup následující: 1) Bylo zjištěno, jak významný byl vybraný segment odvětví uvnitř celkového odvětví. 2) V letech 2 až 213 bylo sledováno, zda tento podíl vykazuje nějaký trend, tedy zda význam užšího odvětví v celkovém odvětví rostl, či klesal 3) Na základě tohoto trendu byla modelována budoucí váha úžeji vymezeného odvětví na odvětví definovaném Cedefopem V případě, že se podíl užšího odvětví podílel na odvětví širším relativně konstantně, byl do budoucna rovněž předpokládán konstantní podíl. Pokud podíl užšího odvětví na celkovém odvětví vykazoval v historických datech určitý trend, byl tento trend namodelován i do budoucna. 1

11 Pro sledování historických trendů jsou využita data z Národních účtů, Structural business statistics, Výběrového šetření pracovních sil a dalších zdrojů v každém odvětví je dostupnost tohoto typu dat poněkud jiná. Ve většině případů (Zemědělství, Textilní a oděvní průmysl, Polygrafický průmysl) jsou pro projekci HPH využita data z Národních účtů, neboť obsahují všechny potřebné údaje a jsou k dispozici ze snadno dostupných a metodicky jasných zdrojů ČSÚ. Národní účty jsou však publikovány pouze na dvoumístnou úroveň NACE. Z tohoto důvodu jsou v silniční nákladní dopravě, kde je třeba podrobnější úroveň, využity údaje ze Structural business statistics publikované na Eurostatu. Specifická jsou odvětví Vzdělávání a Činnosti knihoven a archivů, pro které není postačující ani jeden z uvedených zdrojů. Využita jsou data z Výběrového šetření pracovních sil a dalších zdrojů (statistické ročenky školství, informační databázové systémy o ekonomických subjektech např. Magnusweb a další). Pro sledování trendů v zaměstnanosti byla pro všechna odvětví použita data z Výběrového šetření pracovních sil. Specifika metodiky pro jednotlivá odvětví jsou popsána na začátku projekce pro jednotlivá odvětví. 1.3 Posunutí horizontu projekce do roku 233 Horizontem projekce Cedefop je rok 225, jedná se tedy o středně až dlouhodobou projekci stejně jako v případě projekce v této studii. V projekcích produkce i zaměstnanosti je velmi obtížné předvídat jakékoli konkrétní změny, které mohou nastat mezi lety Při posunu horizontu projekce do roku 233 tedy předpokládáme pokračování trendů, projevujících se v období před rokem Zohlednění specifických faktorů vývoje odvětví a tvorba scénářů V okamžiku, kdy jsme získali projekci odvětví upravených na požadovanou klasifikaci, a horizont projekce byl posunut do roku 233, jsme navázali tvorbou tří scénářů vývoje odvětví. Informace pro tvorbu scénářů jsme získali od expertů vybraných platformami, kteří byli požádáni o názor na faktory působící v odvětví a jejich pravděpodobný vývoj. Názory expertů byly hlavním podkladem pro projekci optimistické a pesimistické varianty projekce. Základní scénář projekce ve většině případů odpovídá projekci Cedefopu a k jeho změnám jsme přistoupili jen v odůvodněných případech, kdy se projektovaný vývoj zásadně neshodoval s názory expertů Postup získání expertních názorů na vliv různých faktorů Podkladem pro konstrukci scénářů a projekci vývoje hrubé přidané hodnoty a zaměstnanosti v odvětví byly expertní názory zachycené ve formulářích zaslaných vytipovaným expertům v odvětví (experty vybírali vždy zástupci bipartijní platformy). Experti ohodnotili kvalitativně a kvantitativně význam a dopady různých faktorů a trendů v daném odvětví. Dalšími vstupy do scénářů byly odborné studie zabývající se globálními i národními trendy v určitém odvětví. Získávání názorů probíhalo prostřednictvím připraveného strukturovaného nástroje (volnější forma dotazníku formulář). Vyplněné formuláře nám umožnily: 11

12 1. Identifikovat faktory ovlivňující produkci a zaměstnanost v odvětví faktory byly vybírány z následujících oblastí: Vývoj poptávky (spotřebitelské preference, vývoj v navazujících odvětvích) Globalizace Konkurence Technologický pokrok ve výrobě Regulace Legislativa Veřejná podpora Dostupnost pracovníků Pro každé odvětví bylo navrženo větší množství faktorů identifikovaných na základě sekundární analýzy odborných studií. Experti měli možnost doplnit další faktory, které považovali za důležité, a v námi připraveném výčtu chyběly. 2. Vybrat omezený počet nejvýznamnějších faktorů, které budou v prognóze zohledněny. Experti vybrali až 1 faktorů, které považují pro budoucí vývoj odvětví za nejdůležitější, k těmto faktorům se v další části formuláře vyjadřovali blíže. 3. Seřadit faktory dle síly vlivu na produkci a zaměstnanost v odvětví. Faktory vybrané v předchozím kroku byly experty ohodnoceny na pětibodové škále podle síly jejich vlivu na vývoj odvětví v budoucích 2 letech. 4. Postihnout mechanismus působení nejdůležitějších faktorů na vývoj v odvětví. Experti zde poskytli svůj náhled na působení daného faktoru na produkci, zaměstnanost a produktivitu práce v odvětví. Hodnotili i způsob, jak může daný faktor ovlivňovat budoucí pozici České republiky v mezinárodním hodnotovém řetězci a budoucí kvalifikační náročnost odvětví. 5. Zjistit jaký směr vývoje je v budoucích 2 letech experty očekáván a jaká je jistota/nejistota ohledně tohoto vývoje. Experti byli vyzváni, aby u každého z vybraných faktorů popsali svůj názor na jeho budoucí vývoj. Zároveň zhodnotili, nakolik je pravděpodobné, že tato varianta skutečně nastane. 6. Určit, nakolik jednotlivé faktory ovlivní budoucí produkci a zaměstnanost v odvětví. Experti určili, jakým směrem se bude vyvíjet zaměstnanost a produkce odvětví v důsledku dopadu faktorů, které byly pro vývoj odvětví vybrány jako nejdůležitější. Na pětibodové škále rovněž ohodnotili, jaká budě síla dopadu na sledované veličiny. Formuláře předložené expertům z jednotlivých platforem jsou uvedeny v přílohách k jednotlivým odvětvovým prognózám. 12

13 1.4.2 Postup tvorby 3 scénářů Na základě vyplněných expertních formulářů a odborných studií byly vytvořeny kvalitativní scénáře pro vývoj produkce odvětví. Tyto scénáře byly kvantifikovány na základě informací o pravděpodobnosti určitého vývoje a síly dopadu jednotlivých faktorů. Základní scénář odráží nejpravděpodobnější variantu vývoje odvětví. Ve většině případů vycházel přímo z projekce Cedefop. Nastaly však případy, kdy byl základní scénář projektovaný Cedefopem výrazně v nesouladu s vývojem předpokládaným oslovenými experty i odbornými studiemi. V této situaci jsme základní scénář od projekce Cedefopu odchýlili a modifikovali jej v souladu s předpoklady expertů. Základní scénář vývoje byl od předpovědi Cedefopu modifikován v případě textilního průmyslu a polygrafie. Alternativní scénáře jsou určeny pozměněním základního scénáře. Predikce vývoje zaměstnanosti a produkce odvětví v případě alternativních scénářů jsou vytvořeny na základě odchylek od očekávaného vývoje vybraných faktorů. Jednotlivé faktory však mají nestejný dopad na produkci a zaměstnanost v odvětví a zároveň existuje odlišná pravděpodobnost, že se jejich vývoj odchýlí od základního scénáře. Při tvorbě alternativních scénářů hrály největší roli ty faktory, u nichž existuje vyšší pravděpodobnost odchýlení od základního scénáře a jejichž vývoj bude podle expertů pro budoucnost odvětví klíčový. Na základě množství faktorů, které mají zároveň vyšší pravděpodobnost odchylky od základní varianty a významný dopad na produkci a zaměstnanost v odvětví, byly pro jednotlivá odvětví určeny míry odchylky pesimistického a optimistického scénáře od scénáře základního. Optimistický scénář předpokládá vyšší produkci v odvětví než je produkce ve scénáři základním, scénář pesimistický počítá s poklesem produkce oproti scénáři základnímu. Optimistická či pesimistická alternativa ve vývoji produkce však nemusí nutně odrážet vývoj zaměstnanosti v odvětví. Optimistický vývoj produkce v odvětví totiž může být způsoben i růstem produktivity práce, která poukazuje na to, jaký objem produkce připadne na jednoho pracovníka. Optimistický scénář produkce v odvětví tedy v některých případech může být doprovázen nižší zaměstnaností, než předpokládá základní scénář. Tato varianta nastane například v silniční nákladní dopravě. 13

14 2. Zpracování prognózy zaměstnanosti pro vybraná klíčová povolání 2.1 Výběr klíčových profesí Prvním krokem byl výběr klíčových povolání v každém odvětví. Na výběru profesí se podíleli zástupci platforem na základě podkladů vytvořených zpracovatelem. Výběr proběhl na základě následujících podkladů: přehled 1 nejčetnějších profesí na úrovni čtyřmístné klasifikace CZ-ISCO pro každé odvětví; trendy vývoje v nejčetnějších od roku 28; zhodnocení, zda se jedná o odvětvově specifickou profesi podle podílu zaměstnanosti v odvětví a zaměstnanosti v ostatních odvětvích; podíl věkové skupiny 5+ a 55+ na celkové zaměstnanosti v profesích. Ke každé z nejčetnějších profesí v daném odvětví byl vytvořen seznam typových pozic identifikovaných v Národní soustavě povolání (NSP) podle kódu CZ-ISCO a doplněn ukazatel zátěže pro každou typovou pozici z NSP. Zástupci platforem na základě těchto podkladů identifikovali 2-5 profesí, které chtěli v projekci zachytit. Stupeň agregace projektovaných povolání je různorodá. Projekce tak variují mezi zaměřením na širší profesní skupiny, jednotlivé profese nebo typové pozice. Pro možnost projekce zaměstnanosti v určité profesi je základní, zda má dostatečnou reprezentaci v datech z Výběrového šetření pracovních sil, díky čemuž lze získat data o minulých trendech v zaměstnanosti a vývoji jejího podílu uvnitř odvětví či nikoli. Problematika dostatečné velikosti profese je blíže popsána v boxu 1. Box 1: Spolehlivost dat Výběrového šetření pracovních sil a důsledky pro výběr klíčových profesí Vzorek výběrového šetření tvoří cca 25 tis. náhodně vybraných domácností. Data jsou následně vážena na populaci ČR dle regionu, pohlaví a věku. Výsledky jsou tedy zatíženy výběrovou chybou. Spolehlivost odhadu závisí zejména na velikosti skupiny. Všeobecně při použití ročních průměrů platí, že údaje menší než 3 se považují za málo spolehlivé. Jejich relativní směrodatná odchylka je vyšší než 2 %. Roční údaje menší než 5 osob se vůbec nepublikují, neboť jejich směrodatná odchylka je vyšší než 5 %. Při výběru klíčových povolání je třeba tyto vlastnosti statistických dat brát v úvahu. Pro zvýšení počtu pozorování je proto třeba některé malé skupiny ISCO agregovat do větších, případně lze pro ukazatele, které se tak často nemění používat průměry za více let (což však zase znemožňuje sledování trendů). Podrobnější informace o metodice VŠPS a intervalech spolehlivosti viz např. 14

15 2.2 Metodika prognózy zaměstnanosti pro klíčová povolání Projekce pro klíčová povolání vychází z celkového trendu zaměstnanosti v odvětvích a z vývoje zaměstnanosti v profesi na celkové zaměstnanosti v odvětví. Trendy v dosavadním vývoji podílu profese uvnitř odvětví jsme analyzovali pro období od roku 2 a do budoucna jsme jejich vývoj regresně modelovali. Současný trh práce je charakteristický rychle probíhajícími změnami a je pravděpodobné, že v průběhu 2 let dojde k vývoji zcela nových profesí a zanikání těch starých. Modelování trendu vývoje jedné profese uvnitř odvětví je pro dlouhé období velice obtížným úkolem. Z tohoto důvodu regresně modelujeme vývoj trendu podílu profese na zaměstnanosti v celém odvětví jen pro období do roku 223. Pro období mezi roky 223 a 233 pak předpokládáme zachování konstantního podílu namodelovaného pro rok

16 3. Specifika metodiky prognóz pro odvětví knihovnictví 3.1 Vymezení odvětví a volba varianty postupu při tvorbě projekcí Podle zadání je odvětví vymezeno jako CZ-NACE 91.1 (Činnosti knihoven a archivů). Zájem zástupců platformy Kultura je však výhradně o činnost knihoven. Činnost knihoven ovšem zahrnuje i knihovny na vysokých školách, které statisticky většinou spadají do odvětví vzdělávání. Prognóza je tedy zaměřená na činnost knihoven, ovšem tam, kde nejsou k dispozici podrobnější data, využívá údaje za celé odvětví NACE 91.1, které je tvořeno převážně činností knihoven (např. podíl knihovnických profesí na celkové zaměstnanosti v tomto odvětví přesahuje 7 %). V souladu s obecnou metodikou prognóz bylo i u vymezeného odvětví CZ-NACE 91.1 (Činnosti knihoven a archivů) zkoumáno, zda lze využít projekcí Cedefopu. Ukázalo se ovšem, že projekce Cedefopu nebude využitelná, protože nelze získat údaje o hrubé přidané hodnotě v dostatečné podrobnosti, aby bylo možno vyjádřit podíl odvětví CZ-NACE na předvídaném odvětví Cedefopu, kterým jsou ostatní služby. Ostatní služby jsou navíc zbytková kategorie, která zahrnuje řadu nepříliš souvisejících aktivit. Z tohoto důvodu byla pro postup prognózy zvolena varianta 4 (viz. Tabulka 2), tedy projekce založená na specifických datech a historických trendech v odvětví s využitím expertních vstupů. 3.2 Vstupní údaje projekce Pro činnost veřejných knihoven jako poskytovatelů veřejných služeb je typické oddělení koncových uživatelů a financujících subjektů. Poptávka po službách knihoven od návštěvníků knihoven se tedy bezprostředně nepřenáší do změn ve službách knihoven, ale rozhodující roli mají poskytovatelé finančních zdrojů (správci příslušných kapitol státního a územních rozpočtů). Pro prognózy budoucího vývoje jsou využity především údaje o vývoji veřejných výdajů na knihovny a zejména objemu mezd, který má bezprostřední vazbu na počet pracovníků, resp. celkový počet pracovních úvazků. K dispozici jsou údaje Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu, spadajícího pod Ministerstvo kultury, které mj. se zabývá shromažďováním statistických údajů o knihovnách. K dispozici jsou údaje o výdajích na knihovny ze státního rozpočtu a územních rozpočtů v krajském členění od roku 21, údaje o počtu zaměstnanců knihoven v členění na odborné pracovníky a ostatní od roku 1996 a řada údajů o výkonech knihoven většinou od roku 21. Dodatečné údaje lze zjistit ze speciálního statistického účtu ČSÚ pro kulturu, který od roku 29 poskytuje informace o příjmech a výdajích knihoven, objemu mezd a dalších finančních ukazatelích. 2 Co se knihovnictví týká, od roku 29 jsou k dispozici podrobnější údaje ze speciálního statistického účtu ČSÚ pro kulturu, kde je možné zjistit odhady HPH pro širší kulturní oblasti, z nichž oblast kulturního dědictví zahrnuje i činnost knihoven. Pro samotné knihovnictví tedy údaje o HPH nelze zjistit. 16

17 Jako doplňující zdroj dat byl využit dotazníkový průzkum knihoven organizovaný Národní knihovnou na konci roku 214, stejně jako obdobné předcházející průzkumy knihoven, které obsahují informace, byť ne statisticky reprezentativní, o počtech pracovníků v jednotlivých profesích, jejich vzdělání a dalších charakteristikách. Nedílnou součástí projekčních vstupů byly expertní odhady. Experti odhadovali nejdříve podíl objemu poskytovaných služeb (podle času věnovaného na tvorbu a poskytování služby) v jednotlivých kategoriích činností knihoven v současnosti a v budoucnu. Jedná se de facto o podíly pracovních úvazků v jednotlivých službách knihoven. Experti také odhadovali skladbu klíčových pracovních činností u vybraných klíčových profesí v současnosti a v budoucnu, a to opět podílem na celkové pracovní náplni (viz přiložený expertní formulář). 3.3 Tvorba variant projekce zaměstnanosti Východiskem pro prognózu zaměstnanosti knihovníků (odborných pracovníků knihoven) byl kvalitativní popis dvou krajních scénářů vývoje optimistického a pesimistického. Tento scénář byl vytvořen ve spolupráci s experty. V dalším kroku byl aplikován statistický model (lineární regresní model), který ze vstupních údajů o veřejných výdajích na knihovny a podílu mezd odhaduje budoucí celkový počet úvazků knihovníků. Vstupní údaje velmi dobře vysvětlují variabilitu úvazků. Do vývoje veřejných výdajů (objemu mezd) byly zabudovány předpoklady z obou scénářů, a vznikly tak dva odhady optimistický a pesimistický. Expertní odhady podílu objemu poskytovaných služeb (podle času věnovaného na tvorbu a poskytování služby) v jednotlivých kategoriích činností knihoven v současnosti a v budoucnu umožnily na základě znalosti dnešního počtu úvazků vypočítat odhad budoucího objemu úvazků knihovníků, a to opět ve dvou variantách optimistické a pesimistické. Odhady statistického modelu byly korigovány expertními odhady, a vznikly tak dva odhady počtu úvazků knihovníků optimistický a pesimistický. Jako třetí odhad byla aritmetickým průměrem z obou krajních odhadů dopočtena neutrální (konzervativní) varianta. 3.4 Tvorba variant projekce vybraných klíčových profesí Z dotazníkového průzkumu knihoven z konce roku 214 byl získán aktuální údaj o podílu vybraných klíčových profesí (knihovník katalogizátor, knihovník v knihovně pro děti a referenční knihovník) 3 na celkové zaměstnanosti knihovníků (odborných pracovníků knihoven). Expertní odhady skladby klíčových pracovních činností u vybraných klíčových profesí v současnosti a v budoucnu umožnily vypočítat budoucí podíl klíčových profesí na zaměstnanosti knihovníků v optimistické a pesimistické variantě. Při znalosti odhadů celkového počtu budoucích úvazků knihovníků v roce 233 bylo možné vypočítat odhad budoucího objemu úvazků i pro jednotlivé klíčové profese, a to opět v optimistické, pesimistické a neutrální variantě. 3 Vybrány byly klíčové profese na úrovni typových pozic NSP. 17

18 4 Specifika metodiky prognóz pro odvětví vzdělávání 4.1 Vymezení odvětví a volba varianty postupu při tvorbě projekcí Podle zadání je odvětví vymezeno jako CZ-NACE , tedy počáteční vzdělávání (dále jen odvětví vzdělávání). V souladu s obecnou metodikou prognóz bylo i u vymezeného odvětví CZ-NACE zkoumáno, zda lze využít projekcí Cedefopu. Ukázalo se ovšem, že projekce Cedefopu nebude využitelná, protože nelze získat údaje o hrubé přidané hodnotě v dostatečné podrobnosti, aby bylo možno vyjádřit podíl odvětví CZ-NACE na předvídané odvětví Cedefopu, kterým je vzdělávání jako celek. Z tohoto důvodu byla pro postup prognózy zvolena varianta 4 (Tabulka 2), tedy projekce založená na specifických datech a historických trendech v odvětví s využitím expertních vstupů. 4.2 Vstupní údaje projekce Odvětví (počátečního) vzdělávání je poskytovatelem veřejných služeb hrazených z veřejných rozpočtů. Základním hybatelem odvětví je poptávka po zajištění vzdělávání populace. Základními vstupními údaji pro projekci jsou demografické trendy. Vývoj populačních ročníků se promítá přes míru participace ve vzdělávání do počtu dětí, žáků a studentů, pro které má být zajištěno vzdělávání. Od počtu dětí, žáků a studentů příslušného vzdělávacího stupně se pak odvíjí poptávka po učitelích daného stupně. Základními vstupy pro projekci zaměstnanosti ve vzdělávání je tedy demografická projekce ČSÚ pro jednotlivé populační ročníky příslušné jednotlivým vzdělávacím stupňům. Pro předškolní vzdělávání je to věková skupina 3-5 let, pro základní vzdělávání 6-14 let, pro středoškolské vzdělávání let a pro vysokoškolské a vyšší odborné vzdělávání let. Dalšími nezbytnými údaji pro projekci byly informace o historickém vývoji počtu dětí, žáků a studentů na jednotlivých vzdělávacích stupních a informace o dosavadním vývoji počtu učitelů (úvazků) z ročenek MŠMT. Nedílnou součástí projekčních vstupů byly expertní odhady. Experti odhadovali vliv šesti faktorů na míru participace ve vzdělávání, podíl dětí/žáků/studentů na učitele, popř. přímo na počet učitelů. Jednalo se o individualizaci výuky předškolního, primárního a sekundárního vzdělávání, zájem o prezenční/denní terciární studium a podmínky přijetí do terciárního vzdělávání, zájem o alternativní formy studia dospělých v terciárním vzdělávání, změnu systému financování škol, změnu kariérové perspektivy učitelské profese a investice do kapacit školních zařízení. Tyto faktory byly hodnoceny z hlediska dopadu a pravděpodobnosti popsaného pozitivního, neutrální a negativního vývoje. 18

19 4.3 Tvorba variant projekce zaměstnanosti a projekce vybraných klíčových profesí Prognóza zaměstnanosti v odvětví vzdělávání se podle dohody s platformou Vzdělávání soustředila na projekci učitelů. Východiskem pro prognózu zaměstnanosti učitelů byly demografické trendy výše uvedených populačních ročníků podle střední varianty demografické prognózy ČSÚ a historické údaje o počtech žáků a učitelů. Statistickým modelem (lineárním regresním modelem) byly vytvořeny odhady počtu dětí v předškolních zařízeních, žáků základních škol a studentů středních škol. U vyšších odborných a vysokých škol byl vytvořen odhad žáků denního a prezenčního studia do roku 233. Vstupní údaje přes vysoké míry participace velmi dobře vysvětlují variabilitu počtu dětí, žáků a studentů. Z těchto odhadů byl statistickým modelem z počtu dětí, žáků a studentů odhadován počet učitelů na příslušném vzdělávacím stupni. Vstupní údaje velmi dobře vysvětlují variabilitu úvazků. Do modelu pro vyšší odborné a vysoké školy byly zabudovány další předpoklady míra participace neporoste jako doposud, ale bude se stabilizovat. Podíl studentů VOŠ a VŠ z vyšších věkových skupin se rovněž bude stabilizovat. Výsledky statistického modelování dávají odhady pro neutrální scénář vývoje úvazků učitelů v předškolním vzdělávání, učitelů v základním vzdělávání, učitelů ve středoškolském vzdělávání a učitelů ve vysokoškolském a vyšším odborném vzdělávání do roku 233. Z expertních vstupů ohledně působení jednotlivých faktorů byl v prvním kroku sestaven popis třech scénářů neutrálního, optimistického a pesimistického. Na základě expertních odhadů dopadů jednotlivých faktorů byly vypočteny korekce míry participace, podílu dětí, žáků a studentů na učitele a počtu učitelů pro optimistickou a pesimistickou variantu. Pro čtyři klíčové profese (učitel v předškolním vzdělávání, učitel v základním vzdělávání, učitel ve středoškolském vzdělávání a učitel ve vysokoškolském a vyšším odborné vzdělávání) 4 vznikly tedy tři varianty projekce počtu úvazků do roku 233. Varianty celkové projekce zaměstnanosti učitelů (počtu úvazků) jsou pak součtem optimistických, neutrálních a pesimistických projekcí jednotlivých klíčových profesí. 4 Byly vybrány klíčové profese podle stupňů vzdělávací soustavy. 19

20 5 Prognózy strukturálních proměn odvětví Dlouhodobý horizont prognózy zaměstnanosti umožňuje podrobně matematicky modelovat do budoucna pouze vlivy některých trendů, u jevů krátkodobější povahy budou muset být aplikovány dosavadní trendy korigované expertně stanovenými předpoklady o budoucím vývoji. V horizontu dvaceti let lze například do určité míry modelovat projevy stárnutí pracovní síly v jednotlivých odvětvích a dopady legislativních změn důchodového věku, nikoli však spolehlivě odhadovat, jak se budou proměňovat preference studentů pro jednotlivé obory vzdělání či jaké školy/obory budou zavřeny/otevřeny v jednotlivých regionech. Prognóza strukturálních změn zaměstnanosti se proto soustředí zejména na identifikaci příležitostí a hrozeb, které se mohou v jednotlivých odvětvích, profesích a regionech objevit pod vlivem demografického stárnutí a proměn kvalifikační struktury na straně nabídky i poptávky. Pro každé odvětví je vytvořena: 1) Analýza změn ve věkové struktuře zaměstnanosti pracující s minulými trendy vývoje věkové struktury, komparací věkové struktury v odvětví a celé ekonomice a věkem, kdy pracovníci v odvětví odcházejí do důchodu. 2) Analýza přílivu mladých pracovníků pracující s vývojem počtu absolventů v relevantních oborech středních a vysokých škol, zhodnocením atraktivity odvětví a demografickým vývojem. 3) Analýza vývoje kvalifikační struktury pracující s minulými trendy vývoje vzdělanostní struktury a oborovou strukturou vzdělání vysokoškoláků a středoškoláků pracujících v odvětví a celospolečenskými trendy vývoje kvalifikační struktury. 4) Analýza regionální struktury zaměstnanosti v regionech. 5.1 Očekávaný vývoj věkové struktury v odvětvích Odhad očekávaného vývoje věkové struktury zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích vychází ze dvou obecně působících faktorů: a) prodlužování věku odchodu do důchodu, b) demografický vývoj populace ČR Ad a) Prodlužování věkové hranice nároku na starobní důchod Schválená důchodová reforma určuje postupné zvyšování důchodového věku, avšak bez určení horní hranice. Důchodový věk je jednou ze dvou podmínek pro nárok na starobní důchod. Druhou podmínkou je doba pojištění. Kromě celkového zvyšování věkové hranice se současně zrychluje tempo sjednocování důchodového věku mužů a žen. Dříve platilo, že čím více dětí žena vychovala, tím dříve jí vznikl nárok na standardní starobní důchod. Tyto rozdíly se však budou postupně snižovat až k úplnému sjednocení nezávisle na pohlaví a počtu dětí v roce 233, pro který je stanovena 2