Závěrečná zpráva. (pracovní skupina č. 6) Odlehčovací služby (terénní forma) Osobní asistence. Pečovatelská služba

Transkript

1 Závěrečná zpráva (pracovní skupina č. 6) Odlehčovací služby (terénní forma) Osobní asistence Pečovatelská služba projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji reg. č. CZ.1.04/3.1.00/A

2 Zpracovatel: Moravskoslezský kraj Pracovní skupina č. 6 (zahrnovala odlehčovací služby, osobní asistenci a pečovatelskou službu) Vedoucí skupiny: Mgr. Jana Tiahan Wojtoňová Garant skupiny: Ing. Josef Rzyman Doplnění a úpravy dílčích částí: Bc. Jindra Koldinská a Josef Veselka, MBA Datum:

3 Obsah 1. Úvod Odlehčovací služby Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Provozní doba odlehčovacích služeb v Moravskoslezském kraji Pracovník v přímé péči Uživatelé odlehčovacích služeb podle místa bydliště Zájemci o odlehčovací služby Mapa poskytovatelů odlehčovacích služeb v Moravskoslezském kraji Odkud uživatelé přichází důvody vzniku potřeby odlehčení Kam uživatelé odcházejí důvody ukončení využívání služby Potřeby uživatelů odlehčovacích služeb Činnosti a úkony odlehčovacích služeb Personální zajištění odlehčovacích služeb Náklady na personální zajištění odlehčovacích služeb Spoluúčast obcí na financování odlehčovacích služeb Model sociální služby terénní odlehčovací služby Osobní asistence Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Provozní doba služby osobní asistence v Moravskoslezském kraji Pracovník v přímé péči Uživatelé osobní asistence podle místa bydliště Zájemci o službu osobní asistence Mapa poskytovatelů osobní asistence v Moravskoslezském kraji Odkud uživatelé osobní asistence přicházejí - důvody vzniku potřeby využití služeb osobní asistence Kam uživatelé osobní asistence odcházejí, začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí Potřeby uživatelů osobní asistence Činnosti a úkony služby osobní asistence Personální zajištění služby osobní asistence Náklady na personální zajištění služby Spoluúčast obcí na financování služby osobní asistence Model sociální služby osobní asistence

4 3.15 Příklad dobré praxe služby osobní asistence Návrh rozvoje služby osobní asistence Pečovatelská služba Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Provozní doba pečovatelských služeb v Moravskoslezském kraji Pracovník v přímé péči v pečovatelské službě Uživatelé pečovatelské služby podle místa bydliště Zájemci o službu Mapa poskytovatelů pečovatelské služby v Moravskoslezském kraji Odkud uživatelé pečovatelské služby přicházejí Kam uživatelé pečovatelské služby odcházejí důvody ukončení využívání služby Potřeby uživatelů pečovatelské služby Činnosti a úkony pečovatelské služby Personální zajištění služby Náklady na personální zajištění služby Spoluúčast obcí na financování pečovatelské služby Model sociální služby: pečovatelská služba Příklad dobré praxe služby pečovatelská služba Návrh rozvoje služby pečovatelská služba

5 1. Úvod Dlouhodobým záměrem Moravskoslezského kraje je dosáhnout transparentního a efektivního rozdělování finančních prostředků pro sociální služby a optimalizace sítě služeb z územního hlediska v návaznosti na proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb. Odbor sociálních věcí krajského úřadu Moravskoslezského kraje připravil individuální projekt kraje s názvem Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, s registračním číslem CZ.1.04/3.1.00/A , který je podpořen z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem projektu je získat první nástroj pro transparentní a efektivní rozdělování finančních prostředků poskytovatelům sociálních služeb. V období června září 2014 proběhla první klíčová aktivita projektu - dotazování v místě poskytování sociálních služeb, jejíž výstupy jsou nezbytným podkladem pro navazující klíčovou aktivitu 2. Data, získaná v klíčové aktivitě č. 1 byla zpracována do tabulek, grafů a map. Nicméně samotná data nemají vždy potřebnou vypovídací hodnotu, proto byly pracovními skupinami analyzovány a komentovány. Analyzována a okomentovaná data jsou podkladem pro zpracování této závěrečné zprávy. Každý druh sociální služby je popsán zvlášť. Východiska pro zpracování Závěrečné zprávy: Sociální službou se rozumí činnost nebo souhrn činností zajišťující pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. 1 Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob. 2 Sociální služby řeší nepříznivou sociální situaci svých uživatelů tak, aby jejich poskytování přinášelo v maximální možné míře výsledky spojené se zmírněním dopadu nebo vyřešením nepříznivé sociální situace konkrétního uživatele. Sociální služby nejsou realizovány pouze pro to, aby byly poskytovány. Sociální služba by měla být poskytována jen tomu, kdo ji potřebuje a jen do takové míry, do jaké ji člověk potřebuje k řešení své nepříznivé sociální situace. Efektivní sociální služba pracuje již od prvního kontaktu se zájemcem o službu v souladu s principem subsidiarity, multidisciplinárně a hledá vždy řešení, která přednostně využívají všechny přirozené zdroje 1 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, 3 a) 2 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, 2 5

6 podpory a pomoci, které jí předcházejí, popřípadě s nimi aktivně na řešení nepříznivé sociální situace spolupracuje. Znamená to také, že nenahrazuje v rámci svého působení další přirozené zdroje (školství, jiné veřejné služby, rodinu, neformální zdroje apod.), ale naopak vede a podporuje uživatele k tomu, aby je využíval (zprostředkovává jejich využití) a podporuje tak dosahování základního žádoucího výsledku poskytování sociálních služeb, kterým je snaha o sociální začleňování nebo prevence sociálního vyloučení. Efektivní sociální služba sleduje, zda naplňuje základní parametry efektivity, kterými jsou kvalita, potřebnost, dostupnost a nákladovost. Předpokladem je, že sociální služba pomáhá řešit nepříznivou sociální situaci osob, ale nemůže ze své podstaty v plné šíři řešit jevy a situace, které k nepříznivé sociální situaci vedou, ani problémy, které ze své podstaty řešit nemá, protože spadají pod odpovědnost jiných organizací, institucí či resortů. Sociální služba musí být součástí širšího systémového řešení a spolupracovat na plnění zadání v místní síti sociálních služeb. Sociální služba musí znát své limity, nabídku a kapacitu poskytovaných služeb a požadavky důležitých zainteresovaných stran tak, aby byly smluvně poskytované služby garantovány jak ve vztahu k jednotlivci uživateli, tak k zadavateli, a výkon sociální služby byl efektivní, bezpečný a kontinuální. Závěrečná zpráva je prvním podkladem pro nastavení modelu sociální služby dle daného druhu sociální služby, s ohledem na potřeby uživatelů a realizaci základních činností za účelem řešení jejich nepříznivé sociální situace. To vše v návaznosti na efektivitu poskytování služby, tj. vyvážení parametrů dostupnosti, potřebnosti, kvality a nákladovosti služby. Závěrečná zpráva obsahuje mj. informace o specifikaci jednotlivých druhů sociálních služeb včetně popisu okolností, které je nutné v daném kontextu financování služby zohlednit v oblasti personálního zajištění služeb. Podklady pro zpracování závěrečné zprávy - počet služeb a dotazníků: Počet poskytovatelů ke dni Počet vyplněných dotazníků k Procentuální návratnost dotazníků Odlehčovací služby (terénní forma) % Osobní asistence % Pečovatelská služba % 6

7 2. Odlehčovací služby 2.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Odlehčovací služby, osobní asistence a pečovatelská služba jsou služby sociální péče, které zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách ) definuje takto: Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí. Odlehčovací služby 44 zákona (1) Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: (a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, (b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, (c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, (d) poskytnutí ubytování v případě pobytové služby, (e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, (f) sociálně terapeutické činnosti, (g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, (h) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. 10 vyhlášky (1) Základní činnosti při poskytování odlehčovacích služeb se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: 1. pomoc a podpora při podávání jídla a pití, 2. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, 3. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, 4. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny, 2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty, 3. pomoc při použití WC, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy: 1. zajištění stravy přiměřené době poskytování služby a odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, 2. pomoc při přípravě stravy přiměřené době poskytování služby, 7

8 d) poskytnutí ubytování, jde-li o pobytovou formu služby: 1. ubytování, 2. úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. doprovázení do školy, školského zařízení, k lékaři, do zaměstnání, na zájmové a volnočasové aktivity, na orgány veřejné moci, instituce poskytující veřejné služby a jiné navazující sociální služby a doprovázení zpět, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, f) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů, 2. pomoc při vyřizování běžných záležitostí, h) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: 1. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, 2. podpora při zajištění chodu domácnosti. (2) Maximální výše úhrady za poskytování odlehčovacích služeb činí a) 130 Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů, za úkony uvedené v odstavci 1 písm. a), b), písm. c) bodě 2, písm. e) až h); pokud poskytování těchto úkonů včetně času nezbytného k jejich zajištění, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí, b) za úkon uvedený v odstavci 1 písm. c) bodě Kč denně za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel, Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy, c) 210 Kč denně celkem za úkony uvedené v odstavci 1 písm. d), včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování. Doporučení poskytovatelům a zadavatelům: Tato doporučení jsou mj. komentovaným vyjádřením charakteru odlehčovacích terénních sociálních služeb. Doporučujeme specifikovat a komunikovat v rámci místní sítě služeb terénní odlehčovací službu ještě z pohledu výše uvedeného cíle, kterým je primárně odlehčení pečující osobě, smyslu jejího poskytování a četnosti, či intervalu jejího poskytování. Terénní odlehčovací služba má zajistit, aby si pečující fyzická osoba mohla jednak odpočinout nebo si zařídit nutné záležitosti v takovém rozsahu, aby byla schopna v péči o svého blízkého pokračovat a nedošlo k nežádoucímu stavu, kdy je tento proces přerušen vlivem vyčerpání nebo vyhoření pečující osoby, popřípadě zhoršením ekonomického nebo sociálního postavení této osoby (ztráta zaměstnání, 8

9 ztráta známých, zájmů apod.), což samo o sobě vede k prohlubování sociálního vyloučení jak pečující fyzické osoby, tak osoby o kterou je pečováno. Důsledkem tohoto stavu pak může být i nutnost ukončení péče touto fyzickou osobou a přechod uživatele např. do pobytové sociální služby. Nutné je zohlednit, že terénní odlehčovací služba je sociální službou, která není primárně určena k tomu, aby její intervence byla pravidelná, například 3 x týdně 2 hodiny po dobu jednoho roku, pokud by ve výjimečných případech nebyl v popisu nepříznivé sociální situace uveden pádný a jedinečný důvod takovéhoto odlehčení. Terénní odlehčovací služba je druhem sociální služby, který má vždy v rámci kontraktu uveden konkrétní a v ten okamžik jedinečný důvod odlehčení. Pokud se důvod odlehčení opakuje, jde například o situace, kdy pečující osoba odjíždí pravidelně 1 x ročně na 14 dní do lázní apod. Důležité je také sledovat vedle četnosti odlehčení i délku odlehčení, která by měla být přiměřená tomuto druhu služby. V případě, že terénní odlehčovací služba vykazuje převážně kontrakty a intervence, které se opakují s vyšší četností, jsou dlouhodobějšího charakteru a není zřejmý jedinečný důvod odlehčení, doporučujeme přezkoumávat, zda se nejedná spíše o služby, které by měla poskytovat pečovatelská služba nebo osobní asistence. Dalším specifikem terénní odlehčovací služby je i cíl a nastavení individuálního plánu podpory uživatele. Zde jde primárně o to, aby na dobu nezbytně nutnou pro odlehčení, byly služby nastaveny s co nejvyšší možnou mírou tak, jak probíhá podpora uživatele pečující fyzickou osobou v jeho přirozeném prostředí. Není zde tedy cílem udělat z uživatele za 14 dní jiného člověka a bezezbytku vyřešit jeho nepříznivou sociální situaci, či jej zahrnout např. aktivizačními službami, na které není zvyklý a ani nebyly předmětem samotné zakázky uživatele. 2.2 Provozní doba odlehčovacích služeb v Moravskoslezském kraji Popis výstupů dotazníkového šetření: Bylo odevzdáno 5 dotazníků z celkového počtu 6 služeb. Počet uživatelů : rok rok Týdenní provozní doba odlehčovacích služeb se pohybuje v rozpětí od 80 hod týdně po 168 hod týdně, tj. od 16 hodin denně Po - Pá až po 24 hodin denně včetně víkendů. Průměrná provozní doba týdně činí 138 hodin, za den 19, 7 hodin. Nejčastější provozní doba bývá 168 hodin týdně (3 poskytovatelé). Tento stav nijak výrazně nevybočuje od ideálního stavu. Nabídka služeb co do kapacity i co do času se vytváří do značné míry podle poptávky. Pokud je poptávka např. o službu v odpoledních hodinách či o sobotách a nedělích, poskytovatelé zpravidla svou nabídku tímto směrem upraví. Kdyby se to nedělo, projevila by se tato skutečnost v daleko větším počtu odmítnutých zájemců z důvodu kapacity. Počet odmítnutých zájemců v obou letech činí 11 (2012) a 8 (2013). 9

10 Ovšem připouští se také, že nastavené provozní době služeb se přizpůsobuje uživatel. Kvalitní poskytovatel se vyznačuje tím, že je schopen reagovat pružně na požadavky klienta. Doporučení poskytovatelům a zadavatelům: Doporučujeme poskytovatelům a zřizovatelům terénní formy odlehčovacích služeb, aby průběžně sledovali nastavení provozní doby služby tak, aby služba reagovala pružně na požadavky klienta a zadání správce sítě sociálních služeb (zadavatelé). S výše uvedeným doporučením souvisí i podnět pro registrační orgán a zadavatele služeb, kteří by měli v rámci svých pravomocí umožnit poskytovatelům pružně a bez zbytečné administrativní zátěže reagovat na kolísání kapacity poptávky a řízení kapacity poskytovaných služeb. S tím souvisí i nutnost jednotně stanovit kapacity přímého výkonu terénních odlehčovacích služeb, které by měly být uvedeny v hodinách přímého výkonu, nikoli v osobách. Doporučujeme poskytovatelům a zadavatelům sociálních služeb systematicky sledovat a vyhodnocovat informace spojené se zjišťováním a zaznamenáním nepříznivých sociálních situací jak v rámci jednání se zájemci, tak v průběhu poskytování služeb. Informace by měly obsahovat důvody využití odlehčovací služby tak, aby tato služba nebyla zaměňována za pečovatelskou službu nebo osobní asistenci a bylo možné vyhodnocovat efektivitu služeb jak v každém okamžiku, tak za vybraná období. Zásadní informací pro vyhodnocování efektivity této služby je fakt, komu, z jakého důvodu a na jak dlouho, popřípadě s jakou pravidelností či frekvencí opakování je realizací služby odlehčováno a jakého bylo dosaženo výsledku. Doporučujeme dále zadavatelům ve spolupráci s poskytovateli (a dalšími dotčenými stranami) v rámci sítě služeb aktualizovat strukturu zdrojů validních a aktuálních informací pro vyhodnocování dostupnosti, potřebnosti a nákladovosti služeb, např. výstupy ze zjišťování potřeb na úrovni obcí a měst, kraje, analýza zájemců o tento druh služby (žadatelů), sledování období nárůstu poptávky (dovolené, prázdniny atd.), které může mít za následek potřebu flexibilního nárůstu personálního zajištění v těchto obdobích. Doporučujeme zvážit možnost zavedení systému kontinuálního sběru oprávněných 3 potřeb a tento prvek zařadit do procesů plánování, řízení a monitoringu realizace poskytování sociálních služeb v rámci krajské sítě sociálních služeb. Výše uvedená doporučení jsou zaměřena primárně na téma dostupnosti terénních odlehčovacích služeb v území, kde je realizována síť sociálních služeb Moravskoslezského kraje. Tato doporučení směřují více k systémovému nastavení prostředí, procesů a znalostí, aby se předešlo do budoucna situaci, kdy nebudou k dispozici potřebná data pro získání odpovědi na otázku, zda jsou nebo nejsou terénní odlehčovací služby v území dostupné a zda plní svoje zadání, které vyplývá z legislativy a smyslu služby. Jako zásadní inovační prvek pro budoucí práci tedy vidíme nalezení mechanizmu, jak zjistit skutečné potřeby zájemců a uživatelů tohoto druhu služby. Prvním krokem je dle nás aktualizace smyslu, cíle, specifik a profilu uživatelů (obsahu nepříznivých sociálních situací) terénní odlehčovací služby. Druhým krokem je kontinuální sběr potřeb vyplývajících ze zjištěných nepříznivých 3 Oprávněná potřeba spojená s řešením nepříznivé sociální situace zjištěná v rámci procesu vyjednávání, která je již objektivizována v rámci tohoto procesu, který zahrnuje i důsledné vyloučení dalších dostupných zdrojů. 10

11 situací a obsahová analýza a kvantifikace potřeb z nich vyplývajících. Dalším krokem je deklarace konkrétních zadání pro poskytovatele těchto služeb, které mají plnit v rámci sítě v příslušném období, obsahující poptávaný rozsah a obsah služeb (výkonová kapacita služeb, garantovaná nabídka služeb). S tím je spojen také krok uvedený výše a doporučení zahájení práce s výkonovou kapacitou služeb a vyhodnocování vytížení této deklarované kapacity v průběhu spolupráce v rámci sítě. Teprve poté bude možné říci, zda provozní doba odlehčovacích služeb, tedy jejich dostupnost odpovídá potřebám uživatelů sociálních služeb a realizovat v tomto duchu potřebná opatření. Na závěr k tomuto tématu ještě uvádíme jedno doporučení. Týká se komunikace míry naplnění oprávněných potřeb, ze kterých lze vyvozovat nějaké závěry iniciující opatření v síti. Zde doporučujeme jasně deklarovat z pozice zadavatelů a poskytovatelů, že potřeby mohou být naplněny pouze do výše, kterou umožní aktuálně disponibilní zdroje. Pokud je zakázka sítě služeb spojena s dostupností např. 24 hodin, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce a odlehčovací služba má plnit svůj smysl a nemá být zaměňována s pečovatelskou službou nebo osobní asistencí, bude zřejmě dobré zvažovat i jeden z parametrů efektivity, kterým je nákladovost, protože z charakteru služby vyplývá výrazné kolísání poptávky v některých obdobích, což může mít v důsledku negativní dopad na nákladovost služby a nutit poskytovatele k plnění kapacity a poskytování služeb mimo rámec smyslu této služby, což se v rámci evaluace u tohoto druhu služeb ukazuje jako oprávněné riziko. 2.3 Pracovník v přímé péči Podle definice v dotazníku se za pracovníka v přímé péči považuje: - pracovník v sociálních službách - sociální pracovník - vedoucí pracovník S ohledem na širokou škálu klientely, která dané služby může využívat a jejich specifické potřeby je nutné věnovat pozornost zejména kontinuálnímu vzdělávání pracovníků. V praxi se mnohdy setkáváme se skutečností, že do služby přicházejí pracovníci bez předchozí přímé zkušenosti s prací s vymezeným okruhem osob, na který se zaměřuje terénní odlehčovací služba. Pozice: sociální pracovník Stěžejní úlohu při poskytování kvalitních a efektivních sociálních služeb mají kvalifikovaní sociální pracovníci. Jejich činnost se tak stává nedílnou součástí poskytování sociálních služeb a realizace sociální práce v rámci jednotlivých služeb současně nabývá na významu. Sociální pracovníci se stávají pro klienta průvodci při řešení jeho nepříznivé sociální situace. Jsou spoluodpovědní za průběh poskytovaných služeb, vyhotovení smluv, jejich dodatků, sestavení individuálních plánů péče a jejich přehodnocování. Poskytují odborné sociální poradenství, provádějí sociální intervence, které mají přispět k řešení nepříznivé sociální situace klientů a pomoci klientům hledat její optimální řešení. Přímá účast sociálního pracovníka na poskytovaných službách umožňuje vzájemnou provázanost, dostupnost, strukturovanost a vysokou míru flexibility v rámci poskytovaných služeb. Má svůj nepopiratelný přínos, díky němuž služby efektivně intervenují do nepříznivých sociálních situací právě těch občanů, pro které je taková pomoc nezbytná a adekvátně reagují na jejich potřeby, aniž by byl uživatel nucen trvale opustit svůj přirozený svět, či byl omezován nebo zneschopňován nadměrnou 11

12 péčí v rozporu s požadavky Zákona o sociálních službách, zvláště pak jeho 2, který stanovuje základní rámec a zásady poskytování sociálních služeb. Pozice: pracovník v sociálních službách Tito pracovníci musí zabezpečovat nejen základní činnosti a úkony vymezené pro daný druh služby, ale musí být schopni reagovat na širokou škálu nepříznivých situací svých klientů a z toho plynoucí specifika péče a podpory. Do okruhu požadavků na specifické znalosti a dovednosti pracovníků bychom začlenili: Obsluhu specifických kompenzačních pomůcek (ve vazbě na postižení klienta). Zvládání základů polohovacích a manipulačních technik. Zvládání alternativní a augmentativní komunikace a znalost specifických pomůcek a práce s nimi. Podpora k nácviku sebe obslužných činností. Doporučení poskytovatelům a zadavatelům: Zadavatelům a zřizovatelům služeb doporučujeme podporovat poskytovatele v oblasti rozvoje kompetencí vedoucích pracovníků, zvláště v oblasti řízení a vedení služby, protože bez kompetentního vedení není možné zajistit všechny požadavky spojené s plněním parametrů efektivity, kvalitní lidské zdroje pro výkon sociální služby a validní výstupy ve formě vykazovaných dat, což potvrzuje i tento evaluační proces. V souvislosti s výše uvedenými informacemi doporučujeme dále revizi dělených úvazků ve službách terénní odlehčovací služby z pohledu toho, zda obsahují jasně stanovené náplně práce, kompetence, pravomoci a odpovědnosti u kumulujících se pozic např. v případě kumulace pozice vedoucího a sociálního pracovníka včetně hodinové kapacity práce alokované pro jednotlivé pozice. V neposlední řadě doporučujeme také revizi poměrných úvazků a jejich vytížení u výše uvedených pracovních pozic v případě, že organizace vedle terénní odlehčovací služby poskytuje další registrované služby. Harmonizace řízení pracovního výkonu ve výše uvedených případech je nutná z pohledu kontinuálního zajištění parametrů kvality služeb, dostupnosti služeb, jejich potřebnosti i nákladovosti. Poskytovatelům doporučujeme, aby byly posilovány kompetence sociálních pracovníků a tito získávali patřičnou odbornou suverenitu při praktické aplikaci teorií a metod sociální práce ve vazbě na specifika okruhu osob, kterým je služba poskytována. Jako důležitá se v této službě jeví intervenční sociální práce včetně posilování vazeb s přirozenou vztahovou sítí a jinými dostupnými formami podpory při řešení NSS osob, včetně zodpovědnosti za podporu a poradenství při využívání nebo vylučování jiných dostupných zdrojů podpory, které poskytnutí sociální služby předchází. Dále poskytovatelům doporučujeme zajištění kontinuálního vzdělávání v oblasti specifických znalostí a dovedností pracovníků terénních odlehčovacích služeb, včetně témat spojených s cílem služby, vymezení rozdílů a specifik mezi odlehčovací službou, osobní asistencí a pečovatelskou službou, 12

13 vyjednání služby z pohledu specifik trojstranného kontraktu odpovídajícímu tomuto druhu služby, vedení případového procesu a specifik individuálního plánu poskytování služeb v odlehčovací službě. Doporučujeme také zapojení speciálního pedagoga do aktivit u dětí se zdravotním postižením (např. poruchy autistického spektra, kombinované postižení, atd.). Doporučujeme zaměření pozornosti na téma střídání pracovníků u uživatele a stanovení pravidel, kdy je střídání pracovníků možné a vhodné, a kdy naopak být může překážkou kvalitního výkonu sociální služby. S tímto doporučením souvisí i otázka nalezení způsobu řešení fluktuace a výpadků pracovníků v tomto typu služeb, která je spojená s otázkou kontinuálního zajištění financování mezd pracovníků, což je spojeno s otázkou dlouhodobějšího kontraktování tohoto druhu služeb v rámci sítě sociálních služeb (konkrétní pověření k výkonu služeb ve veřejném zájmu odvíjející se od zjištěných oprávněných potřeb a obsahující prvky víceletého financování). Z výše u vedených doporučení, vyplývajících z výstupů evaluace, je zřejmá potřeba zaměření se na následující související témata: definování jasných hranic tohoto druhu služby, prevence syndromu vyhoření způsob předávání informací o poskytovaných službách s důrazem na řešení tohoto tématu v případě zajištění zastupitelnosti pracovníků. Počet pracovníků v přímé péči: Z výstupu z dotazníků vyplývá, že průměrný počet těchto pracovníků na 1 službu činí 2,1 pracovních úvazků (2012), resp. 2,2 (2013). Tedy ve všech 5 službách pracovalo 10,58 (2012) resp. v roce ,87 pracovníků v přímé péči. Ve všech 5 službách byl přepočtený počet pracovníků v přímé péči: v roce ,58 v roce ,87 Údaje v obou tabulkách jsou shodné. Uváděná okamžitá kapacita služeb 45 však tomuto počtu pracovníků neodpovídá. Tento nesoulad může být do určité míry způsoben tím, že ve službách pracuje větší počet pracovníků na zkrácený úvazek případně na dohody, což může být způsobeno nepravidelnou poptávkou po službě obtížnějšímu nastavení personálního zajištění služby. Je také možné, že někteří poskytovatelé okamžitou kapacitu nevyplnili správně uvedené hodnoty bývají výrazně vyšší, než těmito poskytovateli uváděn počet pracovníků v přímé péči. Z výstupů z dotazníků (počet úvazků pracovníků v přímé péči na uvedený časový rozsah na daném území včetně času přepravy a administrativy) vychází tento počet úvazků: v roce ,78 v roce ,94 13

14 Ve srovnání s výše uvedenými počty jsou tyto údaje o % vyšší. Z dotazníků je patrné, že zde došlo k výrazné chybovosti. Tento nesoulad je způsoben tím, že 1 uváděl chybný údaj u všech obcí, kde poskytuje službu, a sice plný počet pracovníků, který má ve službě k dispozici. Z počtu odmítnutých zájemců z důvodů nedostatečné kapacity za celý rok v celém Moravskoslezském kraji (7 rok 2012, 6 rok 2013) se dá usoudit, že počet pracovníků v přímé péči je mírně poddimenzován. Z týdenního časového rozsahu služby za rok 2012, kdy bylo poskytnuto 172,4 hodin na 10,58 pracovníků v přímé péči, vyplývá, že na 1 pracovníka s 8 hodinovou pracovní dobou připadá čas na realizaci služby pouze 3,26 hod denně a obdobně z týdenního rozsahu služby za rok ,88 hodin na 10,87 pracovníků v přímé péči vyplývá, že na 1 pracovníka připadá pouze 3,09 hodiny denně. Tato zjištění mohou mj. korespondovat s tím, že služba je poskytována terénní formou (dojezd za uživatelem) a nepravidelně v čase, bez větší možnosti reálného předpokladu poptávky ze strany jak zájemců o službu, tak i stávajících uživatelů. Zda je počet pracovníků přiměřený, dostačující při dané poptávce po službě, je poddimenzován či naopak předimenzován viz bod 2.6. Doporučení poskytovatelům a zadavatelům: Zadavatelům doporučujeme nastavit takový systém požadavků na poskytovatele terénních odlehčovacích služeb v síti sociálních služeb, který by jasně deklaroval požadavek na optimalizaci a realizaci procesu řízení lidských zdrojů, jehož základy jsou již součástí zákonných požadavků Standardů kvality sociálních služeb 4 číslo 9. a 10. Tyto standardy řeší provozní a personální zajištění sociální služby a profesní rozvoj zaměstnanců. Doporučení je opět spojeno s nutností zvyšování kompetencí vedoucích pracovníků služeb, kteří mají personální zajištění služeb řešit v souladu s těmito požadavky, zvláště pak s požadavkem standardu 9. a), který požaduje zajištění takového počtu pracovníků a odpovídající strukturu pracovních pozic, která je přiměřená druhu poskytované služby, její kapacitě a potřebám osob, kterým je služba poskytována. Doporučujeme zadavatelům a registračnímu orgánu jasně definovat požadavky na stanovení přímé výkonové kapacity služby v hodinách, což je u terénní odlehčovací služby žádoucí a jediný možný způsob definování kapacity. S tímto souvisí i potřeba stanovení kapacity z pohledu toho, zda se jedná o kapacitu okamžitou (včetně vysvětlení co to znamená) nebo denní, či týdenní apod. Úprava výkladu a výpočtu kapacit je zcela zásadní nejen pro stanovení optimálního personálního nastavení služeb, ale také pro validitu vykazování dat a jejich poměřování. Doporučujeme poskytovatelům stanovit výkonovou kapacitu svých terénních odlehčovacích služeb a na základě časově / kapacitně vyhodnocených výstupů z individuálních plánů a současně výstupů z jednání se zájemci, které mají obsahovat před podpisem smlouvy již definovaný prvotní, kapacitně ohodnocený individuální plán, stanovovat průběžně vytížení výkonové kapacity služby a převisy poptávky (odmítání zájemců z důvodu naplněné kapacity) nebo nedostatek poptávky (volná kapacita) 4 Příloha č. 2 k Vyhlášce č. 505/2006 Sb. ZSS 14

15 řešit se zadavateli v reálném čase a tyto informace využívat v rámci systému kontinuálního sběru oprávněných potřeb v rámci sítě služeb. Doporučujeme poskytovatelům ve věci výběru pracovníků spolupracovat s úřadem práce, s vysokými školami i s obecními úřady, s církvemi a jít cestou systematického cíleného vyhledávání, oslovování a následně zaškolovat vhodné adepty. Důležité je přirozeně je motivovat pro práci v terénních odlehčovacích službách (prostor pro osobnostní a profesní rozvoj, tvůrčí práci, zprostředkovat a umožnit jim stáž např. prostřednictvím projektů ad.). 2.4 Uživatelé odlehčovacích služeb podle místa bydliště Graf: počet uživatelů podle místa bydliště Trvalé bydliště Počet Procenta Trvalé bydliště Počet Procenta Ostrava 34 35% Ostrava 30 30% Havířov 31 32% Havířov 22 22% Karviná 6 6% Karviná 5 5% Jablunkov 4 4% Třinec 5 5% ostatní 23 23% ostatní 38 38% Celkem % Celkem % 15

16 Významná část uživatelů služeb, % je z krajského města Ostrava. Podíl ostravských uživatelů mezi roky 2012 a 2013 klesl ve prospěch menších měst a obcí. Podíl uživatelů z menších měst a obcí mezi roky 2012 a 2013 rostl dost výrazně. Tento stav je do značné míry odrazem nabídky a poptávky po odlehčovacích službách. Z dotazníků se nedá vyvodit, že by v některých obcích či oblastech kraje byla odlehčovací služba žádaná a přesto nedostupná. Z některých dalších zdrojů je však zjevné, že poptávka po daném druhu služby je ze strany pečujících osob akcentována. 5 Doporučení poskytovatelům a zadavatelům: Zadavatelům a účastníkům procesů komunitního plánování rozvoje sociálních služeb v jednotlivých obcích doporučujeme informovat veřejnost o možnostech využívání terénní formy odlehčovacích služeb, včetně zahájení diskuze a následné revize o jejich dostupnosti v daném území. Součástí diskuze by měly být i jasné příklady rozdílu mezi mnohdy zaměňovanými druhy služeb, kterými jsou v tomto případě pečovatelská služba a osobní asistence. Jedná se o velmi důležité téma, které souvisí, pokud je neřešeno, se zkreslováním informací o potřebnosti terénní odlehčovací služby a naopak. Poskytovatelům terénních odlehčovacích služeb doporučujeme revize, popřípadě zpracování garantované nabídky služeb, která by mohla být komunikována s městy a obcemi a bylo zřejmé, co a za jakých podmínek služby nabízí z pohledu požadavků legislativy včetně zákonem stanovených limitů, účelu a cíle služeb, rozsahu, obsahu a garantovaného množství poskytovaných služeb v případě, že je kapacita služby naplněna na 100%. 5 Například informace získané z realizace kulatých stolů pro pečující osoby v rámci Individuálních projektů kraje a procesu střednědobého plánování v MSK 16

17 2.5 Zájemci o odlehčovací služby Počet neuspokojených zájemců a důvody neuspokojení Důvody odmítnutí zájemců o službu: Absolutní četnost 2012 podíl % Absolutní četnost 2013 podíl % A Poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá. 4 36% 2 25% B C D E Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. Poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá. Zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. Osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy. 0 0% 0 0% 7 64% 6 75% 0 0% 0 0% 0 0% 0 0% % 8 100% Důvody odmítnutí % A C 64% 17

18 Důvody odmítnutí % A C 75% Z analýzy odmítnutých zájemců z důvodu kapacity vyvstává otázka, zda stávající počet pracovníků v přímé péči je dostačující. Logickým závěrem, jak reagovat na neuspokojené uživatele z důvodu nedostatečné kapacity služby (64%, 75% případů), je tuto kapacitu navýšit. V absolutních číslech se jedná o 7 (2012), resp. o 6 zájemců (2013), což činí 7 6 % všech uživatelů služeb. Doporučení poskytovatelům a zadavatelům: Je nezbytné, aby poskytovatelé respektovali hranice jednotlivých služeb, které jsou dány vymezením specifika a charakteru služby (respektování základního rozdílu mezi pečovatelskou služnou, osobní asistencí a terénní odlehčovací službou). Doporučujeme jak poskytovatelům, tak zadavatelům dále sledovat konkrétní důvody pro odmítnutí zájemců o služby, které by měly být uvedeny u každého zájemce v záznamu / popisu nepříznivé sociální situace. Záznam nepříznivé sociální situace by měl být zpracován jak u každého odmítnutého žadatele, tak u žadatele, s kterým je následně uzavřena smlouva o poskytnutí sociální služby. U každého žadatele o službu by měl být zřejmý a individuálně posouditelný důvod pro odmítnutí, a to i zpětně (pomocí záznamu nepříznivé sociální situace). Vzhledem k tomu, že záznamy o nepříznivých sociálních situacích v současné době neobsahují v plném rozsahu potřebné údaje, doporučujeme všem zainteresovaným stranám jasně metodicky stanovit, jak bude nepříznivá sociální situace zaznamenávána a aplikovat tento požadavek do praxe všech služeb. Následně doporučujeme provést novou evaluaci v této oblasti, a dle ní korigovat touto evaluací zjištěná fakta včetně stanovení odpovídajících opatření s dopadem na síť služeb v oblasti zjišťování oprávněných potřeb a z nich vyplývajících zadání pro účastníky sítě sociálních služeb, tedy poskytovatele. 18

19 2.6 Mapa poskytovatelů odlehčovacích služeb v Moravskoslezském kraji Dle mapy pokrytí území uvedenou službou v rámci MSK je koncentrace odlehčovacích služeb zejména v oblasti kolem větších měst, jako je Ostrava, Havířov a Frýdek Místek, v oblasti Ostravy a Havířova je koncentrace služeb největší, na daném území službu zajišťují v případě Havířova 2 poskytovatelé a v případě Ostravy 1 poskytovatel (v rámci 13 městských obvodů). Služba má taktéž pokrytí v oblasti Karviné, Bílovce, Hlučína, Třince, Jablunkova, Příbora, a v roce 2013 byla služba poskytována i v Jeseníku nad Odrou, Kobeřicích a Dětmarovicích. Naopak oblast kolem Opavy, Vítkova, Rýmařova, Bruntálu, Oder, Krnova, Frenštátu pod Radhoštěm a Frýdlantu nad Ostravicí není zabezpečena vůbec. Tato situace může být způsobena jednak nezájmem obcí financovat danou formu služby, zajištěním péče v rámci jiného druhu terénní služby (např. OA a PS) či nízkou poptávkou po této službě na daném území. V roce 2012 bylo v rámci MS zajištěnou službou 24 měst a obcí a v roce 2013 už 26 měst a obcí. 19

20 , číslo dotaz níku Území poskytování služby Týdenní časový rozsah poskytová ní služby na daném území (počet hodin strávený realizací úkonů služby) Počet pracov níků* v přímé péči na uveden ý časový rozsah na daném území (včetně času přepra vy a admini strativy ) Průměr ný čas přepra vy na 1 cestu tam a zpět (hod) číslo dotaz níku Území poskytování služby Týdenní časový rozsah poskytov ání služby na daném území (bez času strávené ho na cestě) Počet pracov níků v přímé práci na uveden ý časový rozsah na daném území 20 Průměr ný čas přepra vy na 1 cestu tam a zpět (hod) 85 Albrechtice 3,5 0,09 2,5 85 Albrechtice 2,9 0,07 2,5 85 Bílov 3,1 0, Bílov 2,8 0, Bludovice 5,5 5, Bludovice 3,5 5,5 1 8 Český Těšín 1,5 0,1318 0,2 8 Český Těšín 0,8 0,1048 0,3 85 Dolní Benešov 2,7 0, Český Těšín 0,03 0, Frýdek-Místek 2,2 0, Dětmarovice 8 5, Hať 3,1 0,08 2,5 85 Dolní Benešov 2,3 0, Havířov 5,6 0, Frýdek-Místek 2,4 0, Havířov-Město 13 5,5 0,5 85 Hať 2,9 0,07 2,5 71 Havířov-Podlesí 7 5,5 0,5 85 Havířov 5,7 0, Havířov-Šumbark 14 5,5 0,5 71 Havířov-Město 9 5,5 0,5 9 Hnojník 16,8 0,641 0,7 71 Havířov-Podlesí 13 5,5 0,5 85 Horní Suchá 0,9 0,1 2,5 71 Havířov-Šumbark 13 5,5 0,5 4 Jablunkov 0,8 0,0479 0,25 9 Hnojník 8,1 0,3508 0,6 71 Karviná 11 5, Horní Suchá 3,25 0,08 2,5 85 Karviná 3,25 0,08 2,5 4 Jablunkov 1,6 0,1121 0,25 85 Klimkovice 2 0, Jablunkov 0,6 0,0524 0,7 85 Kobeřice 4,2 0, Jeseník nad Odrou 4 0, Ostrava-Bělský Les 1,3 0, Karviná 0,1 0, Ostrava-Dubina 2,7 0, Karviná 11 5, Ostrava-Hošťálkovice 3 0, Karviná 3,5 0,09 2,5 85 Ostrava-Hrabůvka 3,9 0, Kobeřice 3,5 0, Ostrava-Mariánské Hory 1,57 0, Ludgeřovice 1,7 0,04 1,5

21 85 Ostrava-Martinov 1,13 0, Návsí 0,1 0,0364 0,5 85 Ostrava-Moravská Ostr. 2 0, Ostrava-Dubina Ostrava-Poruba 10,7 0, Ostrava-Hošťálkovice 2,7 0, Ostrava-Stará Bělá 6,2 0,16 1,5 85 Ostrava-Hrabůvka 3,25 0, Ostrava-Svinov 3,8 0, Ostrava-Mariánské Hory 1,1 0, Ostrava-Třebovice 0,85 0, Ostrava-Martinov 1,2 0, Ostrava-Výškovice 1,8 0, Ostrava-Moravská Ostr. 1,2 0, Ostrava-Zábřeh 1,9 0, Ostrava-Muglinov 1,8 0, Ostrava-Polanka nad O. 2,2 0,06 1,5 85 Ostrava-Petřkovice 2 0,05 1,5 85 Sedliště 7,2 0, Ostrava-Poruba 9,4 0,24 1 Stará Ves nad Ondřejnicí 2,4 0,06 2 Ostrava-Stará Bělá 5,2 0,13 1,5 85 Studénka 2,3 0, Ostrava-Svinov 2,8 0, Trnávka 4,2 0,1 2,5 85 Ostrava-Třebovice 2 0, Třinec 6 0,0366 0,4 85 Ostrava-Výškovice 1,7 0, Vendryně 1,4 0,0867 0,5 85 Ostrava-Zábřeh 3,1 0, Vendryně 0,5 0,0366 0,5 85 Ostrava-Polanka nad O. 2,2 0,06 1,5 85 Vratimov 1,7 0,04 1,5 85 Sedliště 3,5 0, Vřesina 3,5 0, Stará Ves nad Ondřejnicí 2,25 0,05 2 CELK OVÝ SOUČ ET Všechny lokality 172,4 30,77 58,05 71 Šenov 7 5,5 0,5 85 Trnávka 5,4 0,14 2,5 8 Třinec 0,2 0,1333 1,2 9 Třinec 0,7 0,0483 0,5 85 Velká Polom 2,5 0, Vřesina 2,9 0,7 2 CELK OVÝ SOUČ ET Všechny lokality 167,88 42,93 66,55 Z tabulky vyplývá, že počet úvazků pracovníků v přímé péči činí souhrnně ve všech službách 30,77 (rok 2012) a 42,93 (rok 2013). Tyto údaje se však zásadně liší od údajů uváděných v bodě 2.3 zprávy. Celkový týdenní časový rozsah poskytované služby V roce 2012: 172,4 hodin (denně 34,48 hod), na jednoho poskytovatele v průměru 34,48 hod (6,9 hod denně). V roce 2013: 167,88 hodin (denně 33,77 hod), na jednoho poskytovatele v průměru 33,77 hod (6,75 hod denně). 21

22 Doporučení poskytovatelům a zadavatelům: Při vyhodnocování zjištěných potřeb na území kraje, které není danou službou pokryto (Opava, Vítkov, Rýmařov, Bruntál, Odry, Krnov, Frenštát pod Radhoštěm a Frýdlant nad Ostravicí), zjišťovat, jak je zajištěna podpora lidem, kteří by eventuálně službu potřebovali a jaká je REÁLNÁ dostupnost terénních odlehčovacích služeb. Do zjišťování potřeb v rámci komunitního plánování v daném území aktivně zapojit osoby pečující. Doporučujeme zadavatelům a dalším stranám odpovědným za nastavení pravidel a procesů plánování rozvoje sociálních služeb (sítě služeb), aby v rámci aktualizace a zlepšování metodiky tohoto procesu jednoznačně stanovili pravidla pro kontinuální sběr oprávněných potřeb v celém území a tuto inovaci v praxi realizovali v horizontu 1-2 let. Kontinuální sběr oprávněných potřeb by měl být nejen kvalitativně, ale také kvantitativně vyhodnotitelný z pohledu požadované struktury podpory (jaké základní činnosti jsou od odlehčovací služby v území požadovány) a jejího množství (výkonová kapacita podpory). Toto doporučení je zcela zásadní pro další plánování opatření spojených s optimálním pokrytím území odlehčovacími službami. Bez zjištěných oprávněných potřeb nelze stanovit, zda rozložení terénních odlehčovacích služeb odpovídá těmto potřebám nebo například odpovídá spíše příležitostem získání finančních zdrojů na realizaci služeb (projektové výzvy, veřejné zakázky apod.). V souvislosti s výše uvedeným doporučením dále uvádíme, že pro sběr kontinuálních potřeb je nezbytné zapojit sociální pracovníky na městech a obcích a další zainteresované strany (Ospod, ÚP, školy, zdravotnická zařízení atd.). V této souvislosti doporučujeme zpracovat podpůrnou síť pro sběr oprávněných potřeb a metodiku jeho aplikaci v rámci Moravskoslezského kraje. Znovu zde doporučujeme při práci s potřebností a plánováním rozmístění služeb terénní odlehčovací služby v území mít jasně a měřitelně stanoveny rozdíly mezi touto službou a dalšími službami (pečovatelská služba, osobní asistence). Efektivita Efektivitu služby je možné rozdělit na: efektivitu z hlediska výkonnosti služby (využití pracovního času na přímou péči, finanční náročnost), efektivitu z hlediska věcného (uspokojování skutečných potřeb, efektivní řešení nepříznivé sociální situace, dosahování cílů služby). Níže uvedené úvahy v tomto odstavci se týkají efektivity z hlediska výkonnosti služby. Z výše uvedených tabulek vyplývá, že průměrný denní počet hodin strávený realizací úkonů služby na 1 pracovníka v přímé péči činí 3,26 hodin (2012) z 8 hodinové pracovní doby, resp. 3,09 hodin (2013). Zbývající čas zůstává na přejezdy a administrativu spojenou s poskytováním služby, školení, podíl dovolené, případně pracovní neschopnosti. 22

23 Dalo by se usoudit, že v průměru je v odlehčovacích službách prostor k zefektivnění služeb, a tudíž není nutno zvyšovat počet pracovních úvazků, spíš je více efektivně využívat viz doporučení poskytovatelům v bodě 2.3. Nutno však posuzovat zcela individuálně s ohledem na dané podmínky každé konkrétní služby. Je zde také určitá opodstatněnost nižšího podílu přímé péče směrem k nepřímé daná značnou nepředvídatelností a termínovaností služby (různá doba poskytování, sezonnost požadavků na poskytování služby), vyžadující náročné plánování a správné personální nastavení služby, které ovšem nelze neustále měnit v závislosti na momentálním počtu uživatelů. Taktéž většina služeb je malého rozsahu a případný i malý pokles počtu klientů má pak přímý vliv na efektivitu služby (spočívající v přechodné nevytíženosti pracovníků). Roční časový rozsah služby Roční časový rozsah služby činí 8 964,8 hod (2012) a 8 729,8 hod (2013). zda uváděný poskytovateli časový rozsah realizace služby odpovídá realitě, je možné přibližně zkontrolovat ověřením výše úhrad od klientů při předpokládaných úhradách cca 60 Kč/hod by roční výše úhrad od uživatelů měla být cca tis. Kč. Ověření, zda je tomu tak, je mimo rámec možností této analýzy. Doporučení poskytovatelům a zadavatelům: Doporučujeme zadavatelům služeb a dalším odpovědným zástupcům krajské sítě služeb pracovat s efektivitou služeb způsobem, kdy jsou v rámci stanovování a vyhodnocování efektivity sledovány vždy 4 parametry. Kvalita, potřebnost, dostupnost a nákladovost. V případě zájmu o bližší informace o tomto konceptu odkazujeme například na kritéria učícího se systému IMOSH Chytré sítě, kde jsou již v rámci kritérií pro práci v síti sociálních služeb tyto parametry zohledněny a lze jejich aplikací získávat v síti průběžně validní výstupy a výsledky, které jsou využitelné pro plánování, řízení a práci se změnami v síti služeb tak, aby bylo dosahováno optimálního stavu efektivity v návaznosti na dostupné zdroje. Zásadní výhodou tohoto stylu práce je možnost sledování vzájemného ovlivňování výše uvedených parametrů a plánování rozvoje sítě sociálních služeb na základě faktů. Jako příklad zde uvádíme situaci, kdy jsou například nastaveny v síti maximální požadavky na jeden z parametrů kvality či dostupnosti a nejsou tyto požadavky opatřeny zdroji. V konečném důsledku toto v síti způsobí stav, kdy dochází v některých případech k formálnímu plnění těchto požadavků (bez žádoucích výsledků) a někdy dokonce paradoxně ke snížení kvality a dostupnosti služeb (protože je nelze s dostupnými zdroji zajistit v náležité kvalitě a rozsahu / dostupnosti), což je demotivační faktor odrážející se na výkonu poskytovatele. Druhým příkladem výrazného snížení efektivity služeb je poskytování služby na základě nedostatečně nebo chybně aplikovaného (o nesprávnou metodiku se opírajícího) sběru oprávněných potřeb. Pokud bychom měli uvést v souvislosti s tématem efektivity nějaký konkrétní mezník pro její posouzení z pohledu využívání výkonové kapacity terénní odlehčovací služby (tu lze přiřadit k parametru dostupnosti služeb), pak za efektivní mez lze, dle našich dlouhodobých zkušeností, považovat přibližně rozmezí od 50% do 75% z fondu pracovní doby pracovníků za sledované období. Záměrně uvádíme dolní i horní mez pro pásmo efektivity, protože odchylky od tohoto pásma na jednu i druhou stranu znamenají vždy vyšší riziko snížení efektivity poskytovaných služeb. 23

24 V souvislosti s tématem efektivity doporučujeme pro příští období zaměření se při zkoumání efektivity služby také na výsledky poskytovatelů, které jsou spojeny s úspěšností při řešení nepříznivých sociálních situací osob a do jaké míry tyto výsledky vedou k sociálnímu začleňování nebo prevenci sociálního vyloučení. Pro zvýšení efektivity využívání pracovní doby v přímé práci doporučujeme poskytovatelům zvážit například i opatření spojená se zaměstnáváním občanů žijících přímo v místě poskytování služeb (území deklarované dostupnosti služeb). Lze se poučit z podpůrných subsystémů, kdy například organizace Adra v místních komunitách systematicky buduje dobrovolnickou síť, čímž je podpořena dostupnost služby, nicméně je nutné uvést, že garantovaný rozsah služeb a jejich profesionální výkon nemůže být primárně postaven na práci dobrovolníků. 2.7 Odkud uživatelé přichází důvody vzniku potřeby odlehčení 2012 Pořadí Odkud uživatelé přišli důvody vzniku potřeby odlehčení Podíl % A. Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 0% B. Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby x B. 1 Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby 1. 0% B. 2 Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby 2. 0% C. Z domácnosti (rodiny) 95% D Ze zdravotních služeb 5% E. Z domácnosti a školských zařízení (běžné školy, speciální školy základní, střední) E. 1 Z domácnosti a školských zařízení 1. 0% E. 2 Z domácnosti a školských zařízení 2. 0% F. Jiné 0% G. Nevím 0% CELKEM 100% x 24

25 Odkud uživatelé přicházejí - důvody vzniku potřeby odlehčení % Z domácnosti (rodiny) Ze zdravotních služeb 95% 2013 Pořadí Odkud uživatelé přišli důvody vzniku potřeby odlehčení Podíl % A. Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 0% B. Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby X B. 1 Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby 1. 0% B. 2 Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby 2. 0% C. Z domácnosti (rodiny) 88% D Ze zdravotních služeb 12% E. Z domácnosti a školských zařízení (běžné školy, speciální školy základní, střední) E. 1 Z domácnosti a školských zařízení 1. 0% E. 2 Z domácnosti a školských zařízení 2. 0% F. Jiné 0% G. Nevím 0% CELKEM 100% X 25

26 Odkud uživatelé přicházejí - důvody vzniku potřeby odlehčení % Z domácnosti (rodiny) Ze zdravotních služeb 88% Převážná většina požadavků na využití terénní odlehčovací služby přichází z důvodů vznikajících z potřeb přirozeného života uživatelů a pečujících osob v jejich domácím prostředí. V roce 2012 se jednalo o 95% a v roce 2013 činil počet těchto osob 88%. V ostatních případech poskytovatelé uvádí jako důvod pro využití služby návrat uživatelů ze zdravotnických zařízení, což v roce 2012 činí 5% a v roce 2013 dochází k vzestupu počtu uživatelů přicházejících do služby ze zdravotnických zařízení na 12%. Toto meziroční zvýšení uživatelů o 7% nemůže být bez dalších informací interpretováno, protože může být dáno mnoha faktory. Může se například jednat o změnu struktury uživatelů z pohledu jejich zdravotního stavu nebo toto navýšení může být způsobeno nízkou dostupností jiných služeb. Doporučení poskytovatelům a zadavatelům: Doporučujeme zadavatelům a poskytovatelům zapojeným v procesu plánování rozvoje sítě sociálních služeb akcentovat ve svých agendách potřebu zachování charakteru terénní odlehčovací služby pro osoby pečující v přirozeném sociálním prostředí, které si potřebují odpočinout nebo si zařídit nutné záležitosti, aby mohli dále pokračovat v péči o svoji blízkou osobu v domácím prostředí. Terénní odlehčovací služba by neměla sloužit osobám přicházejícím ze zdravotnických zařízení, které čekají na uvolnění kapacity některé pobytové sociální služby. Tyto důvody doporučujeme ještě v následujících obdobích vyhodnotit a do budoucna řešit spíše pomocí pečovatelské služby, osobní asistence, popřípadě k tomuto účelu vymezenou rezervní kapacitou příslušných rezidenčních služeb. 26

27 2.8 Kam uživatelé odcházejí důvody ukončení využívání služby % 5% 7% Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální - 1 Do domácnosti (rodiny) bez podpory terénních odlehčovacích služeb Úmrtí 55% Nevím 2012 Pořadí Kam uživatelé odcházejí - důvody ukončení využívání služby Podíl % A. Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 0% B. Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální (doplňte níže konkrétní druh služby) B.1 Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální - 1 7% B.2 Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální - 2 0% B.3 Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální - 3 0% C. Do domácnosti (rodiny) bez podpory terénních odlehčovacích služeb 55% D. Do zdravotních služeb 0% E. Do školských zařízení bez podpory terénních odlehčovacích služeb x E.1 Do školských zařízení bez podpory terénních odlehčovacích služeb % E.3 Do školských zařízení bez podpory terénních odlehčovacích služeb % E.4 Do školských zařízení bez podpory terénních odlehčovacích služeb % F. Úmrtí 33% G. Ulice 0% H. Jiné 0% CH. Nevím 5% CELKEM 100% x 27

28 % 2% 4% 8% Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální % Do domácnosti (rodiny) bez podpory terénních odlehčovacích služeb 56% 2013 Pořadí Kam uživatelé odcházejí - důvody ukončení využívání služby Podíl % A. Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 4% B. Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální (doplňte níže konkrétní druh služby) B.1 Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální - 1 8% B.2 Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální - 2 0% B.3 Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální - 3 0% C. Do domácnosti (rodiny) bez podpory terénních odlehčovacích služeb 56% D. Do zdravotních služeb 11% E. Do školských zařízení bez podpory terénních odlehčovacích služeb x E.1 Do školských zařízení bez podpory terénních odlehčovacích služeb % E.3 Do školských zařízení bez podpory terénních odlehčovacích služeb % E.4 Do školských zařízení bez podpory terénních odlehčovacích služeb % F. Úmrtí 20% G. Ulice 0% H. Jiné 0% CH. Nevím 2% CELKEM 100% x 28

29 Můžeme konstatovat, že dochází k převaze následného poskytování podpory uživatelů v domácím prostředí. V roce 2012 se jednalo o 55% a v roce 2013 se jednalo o 56% uživatelů, což je stav setrvalý. Další důvody pro ukončení služby tvoří úmrtí uživatelů, v roce 2012 byl počet úmrtí 33% a v roce %. Další následnou podporu uživatelů terénních odlehčovacích služeb zajišťují jiné druhy sociálních služeb. Jedná se o 7% případů v roce 2012 a 8% v roce Dalším typem následné podpory je nástup do zdravotnického zařízení, který představoval v roce 2013 celkem 11% a za rok % případů. V roce 2012 zároveň odchází do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 4% uživatelů, zatímco v roce 2012 neodešel do jiné sociální služby stejného druhu žádný z uživatelů. Můžeme konstatovat, že dané rozvrstvení je v souladu s charakterem služby, kde převahu tvoří návrat do domácího prostředí, kde pokračuje péče fyzickou osobou, které je odlehčováno, což je plně v souladu s charakterem služby, tedy odlehčením rodinným příslušníkům či jiným pečujícím osobám. Rozdíl následné podpory v roce 2012 oproti roku 2013 představuje nově identifikovaný důvod, a to odchod uživatelů do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby a odchod do zdravotních služeb. Tato skutečnost může být opět vyvolána změnou zdravotního stavu u uživatelů služeb v případě odchodu do zdravotnických zařízení. V případě odchodu do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby může být situace vyvolána i rozšířením působnosti další služby na daném území (viz mapa v bodě 2.6). S ohledem na porovnání počtu uživatelů, kteří do služby přichází z domácího prostředí (jejichž počet činí v roce % a v roce %) a jejichž počet při odchodu ze služby (při návratu do domácího prostředí) činí v roce % a v roce %, můžeme vyvodit, že služba je schopna adekvátně reagovat na požadavky uživatelů a pokles v počtu uživatelů mezi uvedeným počtem (příchod a odchod do služby) tvoří v převážné míře úmrtí klientů. Doporučení poskytovatelům a zadavatelům: Apelovat na posilování vazeb v rámci přirozené vztahové sítě, posilovat význam rodiny. Provázet rodinu v jejich nepříznivé životní situaci. Zachovávat charakter služby. Doporučujeme zadavatelům a poskytovatelům data pro příští vyhodnocení využívání následné podpory navázat na informace o vedení jednotlivých případových procesů (popis nepříznivé sociální situace, stanovení a plnění cílů spolupráce a souvisejících individuálních plánů vypovídajících o průběhu služby) a posuzovat, zda se jedná o poskytování služeb charakterem a účelem odpovídajících terénní odlehčovací službě. Primárním cílem této služby je odlehčení pečujícím na nezbytně nutnou dobu, tak jak je popsáno v doporučení k bodu 2.1. Chtěným výsledkem zde musí být maximální možná míra návratnosti uživatelů domů a pokračování podpory blízkou pečující osobou. Z výše uvedených tabulek také vyplývá, že pokud poskytovatelé uvádějí jako důvod ukončení služby úmrtí klienta (ve vysokém skóre 20% a 33% v obou uváděných letech), může to také signalizovat zaměňování cíle, smyslu a účelu služby s jinými druhy služeb (pečovatelská služba, osobní asistence). 29

30 2.9 Potřeby uživatelů odlehčovacích služeb Oblasti potřeb uživatelů specifikace potřeb Osobní hygiena Zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Samostatný pohyb Potřeba podpory a pomoci při mytí rukou a obličeje, dutiny ústní Podpora a pomoc při koupeli Podpora a pomoc při česání Potřeba podpory a pomoci při výkonu fyziologické potřeby včetně inkontinenčních a dalších pomůcek Potřeba podpory a pomoci při nácviku a udržení samostatnosti pro úkony osobní hygieny včetně využití pomůcek Potřeba podpory a pomoci při oblékání a svlékání včetně využití kompenzačních pomůcek Potřeba podpory a pomoci při obouvání a zouvání včetně využití kompenzačních pomůcek Potřeba podpory a pomoci při nácviku a udržení samostatnosti pro zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu včetně využití kompenzačních pomůcek potřeba podpory, pomoci při přemisťování a manipulace s předměty osobní potřeby podporu, pomoc při úpravě vzhledu potřeba podpory, pomoci při manipulaci s kompenzačními pomůckami a při jejich využívání Potřeba podpory a pomoci při orientaci v prostoru domácnosti a blízkého okolí včetně využití kompenzačních pomůcek Potřeba podpory a pomoci při orientaci a pohybu v dalších institucích a širším prostředí včetně využití kompenzačních pomůcek (ve městě, v divadle, v kině, u lékaře ) Potřeba podpory a pomoci při orientaci a samostatném pohybu v rámci aktivit včetně využití kompenzačních pomůcek (společenské a kulturní akce, cestování, dopr. prostředky apod. ) Potřeba podpory a pomoci při realizaci samostatného pohybu včetně využití kompenzačních pomůcek Potřeba nácviku realizace samostatného pohybu včetně využití kompenzačních pomůcek potřeba doprovodu při samostatném pohybu v domácnosti, dalších prostředích, venku Potřeba pomoci při přípravě jídla a pití Stravování Komunikace Potřeba podpory a pomoci při zajištění stravy a speciální úpravy stravy, včetně dietního stravování Potřeba podpory a pomoci při podávání stravy (včetně PEGu a jiných pomůcek) Potřeba podpory a pomoci při nácviku přijímání stravy včetně využívání pomůcek Potřeba podpory při využívání porozumění v různých formách komunikace (verbální, neverbální, včetně alternativních systémů a jejich kombinace) Potřeba podpory a pomoci při vyjádření potřeb Potřeba podpory a pomoci při rozvoji aktivní účasti v komunikaci přiměřené zdravotnímu stavu a věku 30

31 Potřeba nácviku komunikačních dovedností pro možnost vyjádřit své potřeby Potřeba podpory při komunikaci v širším sociálním prostředí Zajištění a kontakt se společenským prostředím mít sociální kontakty s vrstevníky mít běžné společenské kontakty orientovat se vůči jiným osobám (jejich rozpoznávání) orientovat se v čase a prostoru navazovat kontakty navštívit rodinu, přátele využívat běžně dostupné veřejné služby účastnit se veřejného života (možnost účasti v zastupitelstvu, volbách, atd.) účastnit se na volnočasových aktivitách dle individuálního zájmu zapojit se do běžných sociálních aktivit navštěvovat rodinu, přátele vzdělávat se uplatnit se na trhu práce Seberealizace seberealizovat se zájmovou aktivitou (např. v domácnosti poslech hudby, sledování filmů, použití internetu, návštěva společenských, kulturních sportovních akcí či jejich přímá realizace, atd.) Péče o zdraví mít základní dostupné informace, jak předejít nemocem, úrazům, zraněním provést si jednoduché ošetření Potřeba možnosti kontaktovat lékaře, zajistit zdravotnické služby Potřeba připomenout užití léků, kontrolu lékaře mít běžné dostupné informace jak zhodnotit vlastní zdravotní stav a jeho změny Potřeba podpory při udržování fyzického a psychického zdraví Potřeba mít informace k dodržování zdravého životního styly, zásad stravování Potřeba podpory a pomoci při udržení tělesné pohody včetně využití pomůcek (polohování, bazální stimulace, využívání specifických pomůcek a technik) Potřeba minimalizovat rizika, mít pocit jistoty mít informace, podporu jak bezpečně postupovat při manipulaci s domácími spotřebiči Bezpečí (rizika) Potřeba jistoty a pocitu bezpečí v kontaktu s lidmi i se sebou samým Potřeba jistoty a pocitu bezpečí při aktivitách mimo domov upozornit na možná rizika mít potřebné informace (v případech okradení, možnosti zneužívání, atd.) Schopnost při uplatňování práv, oprávněných zájmů Potřeba podpory při možnosti a vytváření podmínek k naplňování svých práv Potřeba mít informace a podporu k využívání sociálních dávek a jiných výhod mít potřebné informace a kontakty k zabezpečení a ochraně majetku využívat poradenský servis 31

32 Schopnost při obstarávání osobních záležitostí využívat veřejné budovy a přístup do nich mít platné osobní doklady mít informace k ochraně před zneužíváním Potřeba podpory dovedností, znalostí zvládnout obstarání si osobních záležitostí využívat veřejné služby (pošta, banka, úřad, zdravotnické zařízení, atd.) nákup zboží a služeb nakládat s penězi, cennostmi obstarávat si běžné předměty Bydlení Autonomie Uznání Vzdělávání Péče o dítě udržovat domácnost v čistotě a pořádku zůstat ve své domácnosti zvládat chod domácnosti mít domácí pohodlí manipulovat s vybavením domácnosti obsluhovat domácí spotřebiče potřeba být nezávislý na svém okolí, uspokojovat nezávisle na svém okolí své potřeby potřeba samostatně plánovat svůj život a uspořádat svůj čas potřeba podpory k soběstačnosti a samostatnému rozhodování potřeba podpory v posilování v nezávislosti být samostatný pozornost, ocenění být respektován (mít vážnost, úctu, ohled) potřeba vzdělávat se vč. možnosti doprovodu do vzdělávacích institucí mít zajištěné dítě Oblasti potřeb uživatelů Podíl procent % Podíl procent % Komunikace 12,24% 12,06% Zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu 11,84% 10,72% Osobní hygiena 11,36% 10,38% Bydlení 9,36% 9,86% Stravování 8,30% 7,18% Samostatný pohyb 7,94% 9,24% Seberealizace 7,76% 8,30% Zajištění a kontakt se společenským prostředím 7,14% 7,08% Péče o dítě 6,00% 6,00% Péče o zdraví 5,50% 5,96% Schopnost při obstarávání osobních záležitostí 4,60% 5,66% 32

33 Schopnost při uplatňování práv, oprávněných zájmů 3,58% 2,72% Bezpečí (rizika) 2,98% 3,44% Autonomie 1,00% 1,00% Uznání 0,20% 0,20% Vzdělávání 0,20% 0,20% CELKEM 100% 100% Dle výše uvedené tabulky je možné konstatovat zastoupení všech potřeb, které byly předpokládány, že jsou v dané službě s ohledem na charakter činnosti a specifika klientely uspokojovány. Rozložení struktury potřeb v jednotlivých letech má obdobný charakter. Poskytovatelé služby tedy v daném období reagovali na obdobné potřeby, nejsou zde patrné výkyvy. Potřeby, které služba uspokojuje ve vyšší míře, jsou v oblasti komunikace, následně zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu a osobní hygiena (v rozsahu 12-10%), následují potřeby v oblasti bydlení, stravování, samostatném pohybu, seberealizace, zajištění a kontaktu se společenským prostředím, péče o dítě a péče o zdraví (v rozsahu 9 5%). V rozsahu 4 % a méně jsou zabezpečovány potřeby v oblasti schopnosti při obstarávání osobních záležitostí, schopnosti při uplatňování práv, oprávněných zájmů, bezpečí (rizika), autonomie, uznání a vzdělávání. Řada uživatelů, kteří do dané služby vstupují a o které je jinak pečováno v jejich přirozeném domácím prostředí mají omezené možnosti právě v oblasti komunikace a služba na ně reaguje i používáním alternativních a augmentativních forem komunikace. Současně jsou tito uživatelé částečně či plně odkázání na pomoc druhé osoby, což vysvětluje dominanci v uspokojování právě uvedených potřeb. Rozložení potřeb víceméně odpovídá i charakteru služby a očekávaným požadavkům jejich uživatelů. Rozložení potřeb je relativně rovnoměrné. Ze základních potřeb zde není uspokojovaná žádná potřeba dominantně. Je možné konstatovat, že služba má snahu reagovat na jednotlivé potřeby uživatelů, aniž by upřednostňovala uspokojování některé z nich. Nižší procentuální zastoupení uspokojování potřeb v oblasti schopnosti při obstarávání osobních záležitostí, schopnosti při uplatňování práv, oprávněných zájmů, bezpečí (rizika), autonomie, uznání a vzdělávání lze dovodit skutečností, že tyto potřeby mohou mít uživatelé uspokojovány v rámci jejich rodin či přirozených komunit. Otázka zjišťování potřeb jednotlivými poskytovateli sociálních služeb na základě předkládaných dotazníků byla značně problematická, zejména z pohledu validity udávaných informací. Poskytovatelé odlehčovacích služeb uvedené data zjišťují v rámci jednotlivých individuálních plánů, sumární data jsou jen pouhým odhadem, ne exaktním vyjádřením uspokojování potřeb uživatelů v jednotlivých službách. Doporučení poskytovatelům a zadavatelům: Uváděný model potřeb byl zpracován za účelem zjištění statistických dat v rámci pořádaného dotazníkového šetření. Vzhledem k rozsahu cílové skupiny a jejich individuálních potřeb však služba 33

34 může uspokojovat jen některé potřeby uvedené v tabulce či potřeby jiné v tabulce neuvedené. Není možné s jistotou garantovat, že se jedná o kompletní výčet potřeb v rámci dané služby. Je důležité, aby poskytovatel reagoval na oprávněné požadavky pečujícího, které budou souviset s konkrétním řešením zjištěné nepříznivé sociální situace osoby uživatele a potřebou spojenou s požadavkem na odlehčení pečující fyzické osoby. Oprávněné potřeby zjištěné v souvislosti s řešením této situace musí nacházet odezvu (zdroje podpory) v garantované nabídce služeb daného poskytovatele terénní odlehčovací služby, pokud jsou shodné s potřebami dané osoby. Metodické členění zjištěných potřeb doporučujeme tedy do budoucna harmonizovat a nadále sledovat ve struktuře zákonem daných položek nabídky základních činností a úkonů odlehčovací služby, dále viz doporučení u bodu 2.10 této zprávy Činnosti a úkony odlehčovacích služeb Specifikace činností dle popisu v dotaznících: Základní činnosti 6 pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: Úkony 7 / specifikace úkonu (zde je zahrnut rozsah provádění jednotlivých níže vyjmenovaných úkonů) pomoc a podpora při podávání jídla a pití, pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, asistence při přípravě jídla, podávání jídla porcování jídla podání nápojů podání jídla na talíř a servírování ohřívání jídla mytí nádobí podávání stravy - včetně specifických technik a postupů (ústy, PEGem) příprava oblečení oblékání, svlékání úklid oblečení asistence, dopomoc při oblékání a svlékání oblékání a svlékání speciálních pomůcek (ortézy, protézy) úklid speciálních pomůcek obouvání, zouvání používání kompenzačních a speciálních pomůcek pro dané činnosti nácvik chůze za použití kompenzačních pomůcek poradenství při odstranění bariér v bytě klienta, návrhy vhodného prostorového uspořádání bytu ve vazbě na potřeby klienta nácvik pohybu klienta provázení klienta s ohledem na jeho potřeby přesun na lůžko přesun na vozík přesun pomocí zvedáků, kluzných pásů 6 7 dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů dle vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách 34

35 pomoc při osobní hygieně pomoc při úkonech osobní hygieny, pomoc při základní péči o vlasy a nehty pomoc při použití WC základní ustlání lůžka úklid pomůcek k přesunu zajištění pravidelné změny polohy, především u imobilních klientů přesun klienta za pomocí využití kompenzační pomůcky provedení hygienické péče celkové omytí výměna pleny, vložky péče o pokožku, o vlasy, nehty na rukou dopomoc při hygienické péči svlékání a oblékání převlečení ložního prádla, přestlání lůžka péče o pomůcky (např. klozetové křeslo) Polohování péče o dutinu ústní, čištění zubů péče o protézu holení umytí hlavy základní vysušení vlasů fénem stříhání nehtů na rukou stříhaní vlasů doprovod na WC a zpět podpora a pomoc v souvislosti s použitím WC (včetně nezbytné hygienické péče) použití WC pomocí zvedáku pomoc při použití WC mimo domácnost klienta (např. v zaměstnání, škole, v jiném prostředí atd.). pomoc při použití klozetového křesla Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy zprostředkování kontaktu se společenským prostředím pomoc při přípravě stravy přiměřené době poskytování služby doprovázení do školy, školského zařízení, k lékaři, do zaměstnání, na zájmové a volnočasové aktivity, na orgány veřejné moci, instituce poskytující veřejné služby a jiné navazující sociální služby a doprovázení zpět, ohřívání jídla finální úpravy již hotového pokrmu (mletí, krájení, apod.) podání jídla na talíř servírování jídla mytí nádobí podání tekutin přípravu jídla příprava a podání tekutin (teplých i studených nápojů) doprovody, procházky 35

36 pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob podpora při komunikaci s rodinou, zprostředkování poradců apod., doprovody na společenské, sportovní, kulturní akce sociálně terapeutické činnosti socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, podpora a pomoc při zvládání pravidel vzájemného soužití podpora a pomoc při porozumění svým emocím a jejich zvládání podpora a pomoc při rozpoznávání a vyhodnocování ohrožující situace učit se, jak na ně reagovat, jak se chránit podpora a pomoc, jak a koho požádat o pomoc jak bezpečně a s citem (bez manipulace) navazovat vztahy - kontakty, jak oslovit druhého (partnera, partnerku) a jak s ním komunikovat podpora a pomoc při tom, jak zvládat své chování, nepředvídané reakce (výbušnost, agresivitu) podporovat a učit zodpovídat se za své chování pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů pomoc při vyřizování běžných záležitostí, nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností podpora při zajištění chodu domácnosti rozvoj verbální / neverbální komunikace i za použití speciálních metod a pomůcek podpora při zajištění kompenzačních pomůcek, při vyřizování příspěvků, dávek, při jednání s úřady, běžná podpora v komunikaci v běžném životě, atd. procvičování jemné, hrubé motoriky, aktivní či pasivní procvičování končetin, nácvik činností vedoucí k zvýšení samostatnosti a soběstačnosti, cvičení paměti, rozhovory, atd. běžný úklid nutný k výkonu odlehčovací služby, v rozsahu běžného denního provozu mytí nádobí, ustlání postele, zajištění drobného nákupu, atd. Základní činnosti pomoc při zvládání běžných úkonů péče o Úkony Podíl % Podíl % pomoc a podpora při podávání jídla a pití, 15,30% 16,28% pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, 11,54% 14,16% 36

37 vlastní osobu: pomoc při osobní hygieně Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy zprostředkování kontaktu se společenským prostředím pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, 8,58% 14,06% pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, 7,30% 4,18% pomoc při úkonech osobní hygieny, 8,22% 11,52% pomoc při základní péči o vlasy a nehty 5,14% 0,28% pomoc při úkonech osobní hygieny, 1,56% 2,66% pomoc při přípravě stravy přiměřené době poskytování služby doprovázení do školy, školského zařízení, k lékaři, do zaměstnání, na zájmové a volnočasové aktivity, na orgány veřejné moci, instituce poskytující veřejné služby a jiné navazující sociální služby a doprovázení zpět, pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob 7,78% 2,58% 3,46% 3,66% 1,26% 1,00% sociálně terapeutické činnosti socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob 4,90% 5,00% pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů 4,10% 4,32% pomoc při vyřizování běžných záležitostí, 2,90% 3,50% nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností 13,70% 12,46% podpora při zajištění chodu domácnosti 2,26% 2,08% Fakultativní služby 2,00% 2,00% Další specifické činnosti a úkony 0,00% 0,00% V rámci této služby dominuje poskytování činnosti pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, která je v rozsahu 43% za rok 2012 a 49% za rok Následuje činnost výchovná, vzdělávací a aktivizační, v roce 2012 byla poskytována v rozsahu 17% a v roce 2013 v rozsahu 15 %. Třetí frekventovaná činnost, kterou služba poskytuje je pomoc při osobní hygieně, a tato byla vykonána za rok 2012 v rozsahu 15%, v roce 2013 v rozsahu 14%. 37

38 V meziročním porovnání mezi roky 2012 a 2013 dochází v roce 2013 k mírnému nárůstu u úkonů: pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, pomoc při úkonech osobní hygieny, Naopak v roce 2013 dochází k mírnému poklesu u úkonů: pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, pomoc při základní péči o vlasy a nehty pomoc při přípravě stravy přiměřené době poskytování služby. Opět je zde možný problém s validitou dat vzhledem ke skutečnosti, že poskytovatelé péči spotřebovanou uživateli vykazují v hodinách bez rozlišení druhu úkonů. Opět se zde jedná o odborný odhad jednotlivých poskytovatelů. Fakultativní činnosti a další specifické činnosti V dané službě jsou tyto činnosti poskytovány jen jedním poskytovatelem (úkon rehabilitační asistence) dle výsledků dotazníkového šetření. Z daného můžeme usuzovat, že daná služba je z hlediska úkonů nastavena optimálně ve vztahu k požadavkům uživatelů služby. Může to mj. souviset s tím, že velké množství realizace podpory v návaznosti na další potřeby je uživatelům zajištěno prostřednictvím jejich blízkých a osob pečujících. Doporučení zadavatelům: Pro další podobné evaluační procesy realizované v budoucnosti doporučujeme zadavatelům na základě zkušeností získaných z této evaluace následující změny systému a metodiky sběru a vyhodnocování potřeb uživatelů terénní odlehčovací služby, které by měly přispět ke zvýšení validity vyhodnocování těchto potřeb a logickému provázání sbíraných potřeb na zákonné požadavky: zadat poskytovatelům těchto služeb zpracování garantované nabídky služeb ve struktuře a v plném rozsahu základních činností a úkonů terénní odlehčovací služby dle 10, vyhlášky 505/2006 Sb., včetně případných fakultativních a dalších činností (u každé položky požadovat specifický obsah toho co služba v dané oblasti nabízí, rozsah poskytování služeb, minimální garanci množství poskytované služby a její odborné personální zajištění), následně požadovat zavedení používání garantovaných nabídek do praxe poskytovatelů (při vyjednání, plánování a přehodnocování průběhu poskytovaných sociálních služeb), požadovat na poskytovatelích zjišťování a záznam individuálních nepříznivých sociálních situací, včetně požadavku na stanovování cílů spolupráce a na ně navazujícího individuálního plánu podpory v řešení nepříznivé sociální situace (u zájemců i uživatelů služeb) s důrazem na klíčování toho, jaké položky z garantované nabídky služeb jsou plánovány, využívány - poskytovány a vykazovány při samotném výkonu poskytování sociálních služeb, 38

39 podporovat poskytovatele metodicky a dalšími vhodnými formami vzdělávání, aby tato požadavky mohli implementovat do praxe nikoli formálně, ale aby se staly užitečnými znalostmi přinášejícími výhody všem dotčeným stranám, výše uvedené požadavky metodicky zapracovat a využít při návrhu systému kontinuálního sběru potřeb v krajské síti služeb a aktualizaci kritérií této sítě, jako zcela zásadní pro další práci se sledováním poskytnutých výkonů, jejich struktury a četnosti uvádíme ještě doporučení požadovat vykazování poskytnutých služeb oproti předpokladu uvedenému v individuálním plánu podpory. Z hlediska efektivity musí být v souvislosti s vykazováním poskytnutých činností a úkonů brán v potaz také smysl jejich poskytnutí ve vztahu k jejich optimální konfiguraci v individuálním plánu, tedy to, zda plní zadání pro správně poskytovanou sociální službu, dosahuje výsledky a zda je plněn základní smysl této služby, tedy odlehčení na dobu nezbytně nutnou, s jasně daným cílem a důvodem pro odlehčení a konkrétní osobou, které je odlehčováno Personální zajištění odlehčovacích služeb V dotazníkovém šetření bylo zjišťováno Kolik pracovníků v nepřímé péči je na 1 pracovníka v přímé péči : Dle údajů poskytnutých poskytovateli služeb byla zjištěna tato skutečnost: Uvedený koeficient se pohybuje v rozmezí 0,03 0,47, byl zjišťován u 5 organizací. Průměrný počet pracovníků v nepřímé péči na 1 pracovníka v přímé péči u uvedeného počtu organizací je 0,22 (rok 2012) a 0,13. (rok 2013). Z výše uvedeného můžeme pouze konstatovat, že rozpětí uváděného koeficientu je široké. Určit efektivitu takovéhoto koeficientu však nelze jednoznačně stanovit formou průměru. Vždy je potřeba zohlednit velikost organizace a charakter práce, který vykonávají jednotliví pracovníci v nepřímé i přímé péči. Pracovní skupina se pokusila blíže popsat stav krize, základu a optima. Specifikace jednotlivých situací: Krize: Jedná se o stav, kdy jsou uživatelé sociální služby ohroženi na životě, a to tím, kdy by jim nebyla odlehčovací služba poskytnuta. V dané situaci bude služba přednostně zajišťovat uspokojování základních nezbytných životních potřeb (z pohledu úkonů se bude jednat především o zajištění úkonů spojených se zajištěním jídla a pití a nezbytné hygienické péče) a bude se omezovat čas strávený uvedenou službou u jednotlivých klientů. Minimalizuje se také administrativa v rámci služby, která je omezena zejména na základní výkaznictví úkonů. Smyslem je poskytnout co největší rozsah nejnutnějších úkonů přímo u uživatelů co nejmenším počtem pracovníků. V podstatě zde není naplněn základní cíl poskytované péče. Služba může být poskytována menšímu počtu uživatelů. 39

40 Uvedenou službu ve stavu krize budou poskytovat i pracovníci v nepřímé péči. Služba by na tuto situaci měla být připravena proškolením pracovníků v nepřímé péči v oblasti poskytování výše uvedených úkonů. Počet pracovníků v nepřímé péči bude za takového stavu klesat či budou, jak je výše uvedeno přímo zapojování do procesu poskytování přímé péče. Důsledkem tohoto stavu může být propouštění zaměstnanců. Uvedený stav z hlediska zajištění rozsahu služby a svého komfortu pocítí zejména uživatelé (redukce možné péče). Pracovníci mohou být ohrožení ztrátou zaměstnání. Z časového hlediska je daný stav udržitelný pouze krátkodobě. Tato situace může nastat přechodně např. odlivem pracovníků ze služby či jejich nemocností v případě epidemií, dále v případě havarijních situací či živelných pohrom. Tato situace by však neměla nastat v souvislosti s finanční krizí dané služby, kdy uvedená služba nebude mít finance na krytí všech nákladů a bude redukovat výdaje spojené s úhradou materiálových a režijních nákladů a následně i platů či mezd u pracovníků v nepřímé a následně i přímé péči, což bude přímo souviset s popsanou redukcí činnosti. I ve verzi KRIZE musí být zajištěny zákonné požadavky, aby nevznikl rozpor s platnou legislativou. Základ: Služba nemá dostatek finančních prostředků na krytí tzv. přidané hodnoty dané služby, kterou můžeme vyjádřit tvorbou předpokladů pro zajištění optimální míry kvality poskytované sociální služby. Za daného stavu bude ve službě absentovat systém finančních pobídek formou odměn, individuální vzdělávání pracovníků nad povinný rozsah 24 hodin ročně, supervize (zde bude zaměstnavatelem stanoven omezený počet supervizních setkání). Absentovat budou taktéž zaměstnanecké výhody, optimální obnova vybavení pro pracovní zázemí pracovníků (obnova kancelářského vybavení) i pro poskytování jednotlivých úkonů (obnova vozového parku, atd.). Uvedený stav bude definovaný možnou mírou ohrožení pracovníků, zejména v přímé péči, benefity jako je vzdělávání (nad rámec zákonem stanoveného počtu hodin), supervize (možné omezení počtu setkání), odměňování, atd., na které stav bude působit demotivačně. V dlouhodobém horizontu bude postupně snižována kvalita dané služby, neboť pro její rozvoj nebude služba schopna vytvářet potřebné předpoklady. Uživatelé budou mít zajištěnou podporu, péči a pomoc ve všech základních činnostech, avšak poskytovatel zredukuje jejich rozsah (poskytovatel služby stanoví maximální možnou frekvenci v poskytování jednotlivých úkonů, např. doprovod místo denně, bude zajištěný 2x týdně). V případě, že se služba dlouhodobě nachází ve stavu základu (nemůže např. obnovovat vybavení pro pracovníky nebo vybavení nutné pro provoz služby, např. vozový park, může se v dlouhodobém horizontu 5 - ti let a výše, dostat do stavu krize. 40

41 Optimum: Služba je dostupná všem, kdo ji potřebují a kdo o ni žádají, je poskytována podle potřeb pečujícího a toho, o koho je pečováno tak, jak požadují, tj. v čase a v místě s garancí zajištění všech potřeb s ohledem na jejich situaci a stav (zdravotní, psychický aj.). Pracovníci jsou průběžně proškolováni v přímé souvislosti s individuálními potřebami každého uživatele, pracovníkům je garantována podpora dalších odborníků včetně supervize. Služba tedy disponuje dostatkem finančních prostředků na krytí tzv. přidané hodnoty dané služby, kterou můžeme vyjádřit tvorbou předpokladů pro zajištění optimální míry kvality poskytované sociální služby definované ve standardech kvality sociálních služeb. Za daného stavu je ve službě vytvářen systém finančních pobídek formou odměn, vzdělávání pracovníků, supervize, jsou poskytovány zaměstnanecké výhody, probíhá optimální obnova vybavení pro pracovní zázemí pracovníků (obnova kancelářského vybavení, atd.) i pro poskytování jednotlivých úkonů (obnova vozového parku, atd.). Můžeme konstatovat, že převážná většina stávajících registrovaných sociálních služeb je v současnosti ve stavu optima či základu v závislosti na výši poskytovaných dotací. Nejedná se jen o vyjádření rozpětí poměru pracovníků v přímé péči k pracovníkům služby celkem, nýbrž hlavně také o poměr časového rozsahu nejnutnější péče na pracovníka v přímé péči, kdy v případě krize by měl být výrazně vyšší než u optima. Verze optima neznamená nadstandard, je to optimální míra podpory, péče a pomoci ve vazbě na individuálně zjištěné potřeby uživatele. Návrh rozpětí poměru pracovníků v přímé péči k pracovníkům služby celkem ve třech variantách: Definováno pro situaci: Poměr Krize: 0,20 Základ: 0,25 Optimum: 0,30 Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči: Je ovlivněn hlavně: rozsahem péče charakterem území, kde je služba poskytována (město, obec, vzdálenost mezi jednotlivými domácnostmi). Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka však není jednoznačným ukazatelem, protože nevypovídá o skutečné efektivitě poskytované služby (viz bod 2.6). Z výstupů vychází průměrný počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka 7,8 osob (rok 2012) resp. 11 (rok 2013), a to u jednotlivých poskytovatelů v rozpětí od cca 4 až po 17 uživatelů za rok. Poněkud lepší 41

42 vypovídající schopnost by měl ukazatel průměrný počet uživatelů na 1 pracovníka za den. Či vyjádření tohoto parametru v časové jednotce, tedy kolik hodin přímé péče má pracovník strávit u uživatele čistě poskytováním úkonů služby. Vyjádření počtu uživatelů na 1 úvazek pracovníka za rok je zavádějící vzhledem k nepravidelnostem v čerpané péči klienty, velikosti dané služby (menší počet pracovníků, může taktéž znamenat více času stráveného přejezdy mezi uživateli), možnostem plánování péče (efektivní nástroje formou informačních systémů umožní okamžitě vyhodnocovat efektivitu poskytované péče)a velikosti území, na němž je služba poskytována (větší vzdálenost mezi domácnostmi uživatelů znamená odčerpaní více času na přepravu). V konečném důsledku uvedené souvislosti mohou znamenat poskytnutí péče menšímu počtu klientů. Dalším faktorem ovlivňující počet uživatelů na jednoho pracovníka je nemocnost uživatelů většinou dlouhodobého charakteru (přijme-li se nový uživatel a stávající nemocný se po několika měsících vrátí do služby, bude chybět personál). V rámci dotazníkového šetření nelze z malého počtu poskytovatelů terénní odlehčovací služby očekávat validní výsledek. Takže stanovit zde krizi, základ a optimum není nijak jednoznačné. A mělo by být posuzováno ve vazbě na efektivitu služby vždy v kontextu všech uvedených okolností individuálně u jednotlivých poskytovatelů služby. Plošné srovnání tohoto ukazatele napříč jednotlivými poskytovateli by mohlo být zavádějící a některé poskytovatele by mohlo poškodit. Můžeme však říct, že v případě krize bude jedním pracovníkem zabezpečeno nejvíce klientů (zde dominuje snaha zajistit životně důležité úkoly co největšímu počtu klientů), méně pak ve stavu základu a méně ve stavu optima (zde je čas pracovníka důsledně orientován i na jeho rozvoj v podobě vzdělávání, supervize, administrativním nárokům, sdílení informací v týmu, atd., což odčerpává čas jinak strávený výkonem přímé péče). Je však nezbytným předpokladem pro naplňování kvality poskytované sociální služby. Dle průměru vycházejícího z dotazníkového průzkumu mezi poskytovateli je průměrný denní počet hodin strávený realizací úkonů služby na 1 pracovníka v přímé péči 3,26 hodin (2012) z 8 hodinové pracovní doby, resp. 3,09 hodin (2013). Zbývající čas zůstává na přejezdy a administrativu, školení, podíl dovolené, případně pracovní neschopnosti. Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči: Organizace poskytující služby v běžné sídlištní aglomeraci Průměrná doba dojezdu (přepravy) ke klientům: do 20 minut Definováno pro situaci: Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči na jeden den Optimum: 2,5 Základ: 3 Krize: 3,5 42

43 Organizace poskytující služby v horských oblastech, v malých obcích, v oblastech s časově nevyhovující dopravní dostupností. Průměrná doba dojezdu (přepravy) ke klientům: do 1 hodiny Definováno pro situaci: Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči na jeden den Optimum: 1,5 Základ: 2 Krize: 2,5 Průměrná délka OS na uživatele je 2,5 hodiny. U počtu uživatelů na jednoho pracovníka, záleží na: časovém rozsahu služby (jak dlouho bude poskytována) bydlišti uživatele (délka trvání cesty k uživateli) obsahu služby (příprava na OS klasická OS v domácím prostředí, v terénu, doprovod do školy, doprovod do zařízení, zdravotní postižení uživatele). Stanovení administrativní zátěže spojené s poskytnutím služby uživateli Doplňková otázka - administrativa Kolik % na celkové přímé práci s uživateli tvořila administrativa spojená s poskytnutím služby přímo uživateli? celkový průměr Rok % Rok % Z poskytnutých údajů je patrný nárůst administrativní činnosti v roce 2013 oproti roku Uvedený nárůst tvoří 8% v absolutní hodnotě, avšak relativně ve vztahu k roku 2012 činí nárůst administrativy 50 %. Lze se domnívat, že nárůst je způsobený např. propracovanějším systémem individuálního plánování, uzavíráním smluv, práce na hodnocení kvality sociálních služeb, plošným nárůstem administrativy ve službách, atd. Doporučení poskytovatelům, zadavatelům a registračnímu orgánu: Krajskému úřadu MSK jako správci sítě doporučujeme definovat, co je to stav krize, čím může být vyvolán a v souvislosti s tímto mít zpracovaný krizový plán pro zajištění sítě sociálních služeb. Snížení dotací by nemělo být z našeho pohledu příčinou krize, ani by k tomuto jevu nemělo docházet, protože dobře vedený proces plánování rozvoje sítě sociálních služeb pracuje tak, jako každá jiná strategická oblast, pouze s dostupnými zdroji, faktickými předpoklady vycházejícími z reálných dat a závaznými dohodami z nich vycházejícími, které stabilizují celou síť služeb ve všech parametrech efektivity. Správci sítě doporučujeme dále zpracovávat zadání pro poskytovatele, které vychází ze zjištěných potřeb, je optimalizováno strategickým procesem a je nutně opatřeno minimálně ve střednědobém výhledu reálnými zdroji. Je velmi důležité, aby správce sítě vysílal jasný signál, co se od terénních 43

44 odlehčovacích služeb očekává (konkrétní zadání, včetně kapacitních požadavků na zajištění služeb v konkrétních lokacích sítě). Pokud správce sítě požaduje, aby bylo celé území pokryto terénní odlehčovací službou a aby bylo garantováno efektivní zajištění těchto služeb i ve večerních hodinách, doporučujeme v maximální možné míře podpořit v rámci budoucí koncepce a z ní vycházejícího reálného plánovacího procesu (následně i při realizaci plánu rozvoje sítě sociálních služeb) tyto terénní služby, čímž nebude narůstat poptávka po rezidenčních službách, což je v souladu s požadavkem legislativy na sociální začleňování uživatelů sociálních služeb. Doporučujeme správci sítě ve vazbě na zajištění financování terénních odlehčovacích sociálních služeb využít model platba za časový úkon přímého výkonu poskytování sociální služby neboli poskytnutí dotace za klientohodinu, který respektuje a podporuje efektivitu služeb a financuje reálné náklady služby, ne počty pracovníků ve službách (tyto nemusí mít služba optimálně nastaveny). Financování, např. dle poměru pracovníků v nepřímé péči na pracovníky v přímé péči neodráží skutečnou efektivitu služby. Pro další práci v síti sociálních služeb a pro další evaluační aktivity zabývající se tímto tématem doporučujeme opět, tak jako v předešlých komentovaných doporučeních, zavedení práce s výkonovou kapacitou. Toto doporučení platí především pro správce sítě, který by měl vznést tento požadavek a určit přesná pravidla pro stanovování této kapacity, její implementaci do pravidel sítě a definovat proces podpory poskytovatelů v rámci přípravy na zavedení této změny. Poskytovatelé by měli následně výkonovou kapacitu stanovit a veřejně a závazně ji deklarovat formou uvedení do registru. Následně doporučujeme zadavatelům, poskytovatelům i registračnímu orgánu spolupracovat na sledování, kolik hodin přímé práce pracovník stráví u uživatele výkonem poskytováním úkonů služby včetně toho, jak je vytížena deklarovaná výkonová kapacita v daném okamžiku nebo za dané období (vytíženost výkonové kapacity je dána časovou sumou vykonaných úkonů jednotlivých pracovníků). Tento přístup má výrazný vliv také na zvýšení validity vykazovaných dat od poskytovatelů a je přímo spojen s přehledem o tom, jak služby reagují na potřeby jejich uživatelů. Poměřování a hledání optimálního poměru / pracovník / počet klientů / za období není dle nás nadále užitečné ani efektivní. Lze jej do budoucna využít pouze jako doplňující statistický údaj. Vzhledem k připravovaným změnám v související legislativě lze předpokládat jako jednu z doplňujících alternativ napomáhajících řešení tohoto tématu i práci s pevně daným personálním standardem, nicméně i v případě, že by tento standard byl závazně deklarován, je práce s výkonovou kapacitou využívající jednotku hodina / čas mnohem efektivnější a pro síť sociálních služeb nezbytná, speciálně v případě, pokud se jedná o terénní služby, kde je doposavad mnohdy kapacita chybně uváděna v osobách (a to i v oficiálních zdrojích dat) Náklady na personální zajištění odlehčovacích služeb Podíl nákladů na pracovníky v přímé péči k celkovým osobním nákladům 44

45 1. Počet pracovníků v přímé práci/průměrný počet přepočtených úvazků 2. Celkové personální náklady 3. Personální náklady 1. Průměrný na pracovníky v přímé práci 4. Podíl % (3/2 * 100) Celkový průměr 2, Kč Kč 67,6 % 2, Kč Kč 63,8 % Σ 10, Kč Kč x 10, Kč Kč x Průměrné celkové personální náklady na službu a průměrné personální náklady na pracovníky v přímé péči na službu podíl. Průměrné celkové personální náklady na službu: V roce Kč, V roce Kč Průměrné personální náklady na pracovníky v přímé péči: V roce Kč V roce Kč Podíl nákladů na pracovníky v přímé péči k celkovým osobním nákladům: činí dle tabulky 67,6 %, resp. 63,8 % (2013) - údaje vypočteny jako průměr procentuálních podílů jednotlivých služeb. Avšak podíl personálních nákladů na pracovníky v přímé péči všech služeb k celkovým personálním nákladům všech služeb činí 75,7 %, resp. 77,1 % (2013). Průměrné osobní náklady na 1 pracovníka v přímé péči činí Kč (2012), resp Kč (2013) ročně, po odečtení částky na stravné, školení a odvody z mezd zůstávají průměrné náklady na hrubou mzdu na 1 pracovníka v přímé péči cca Kč ročně, měsíčně Kč; resp Kč ročně, měsíčně Kč (2013). Tato průměrná hrubá mzda je značně nižší oproti pečovatelským službám, kde činí cca Kč. Je nižší i oproti službám osobní asistence. Podle informací zástupců poskytovatelů odlehčovacích služeb 45

46 je částka do určité míry ovlivněna tím, že poměrně často využívají pracovníky na dohodu o provedení práce, kde se pojištění z mezd neodvádí, tudíž skutečná vyplacená hrubá mzda je vyšší. Počet přepočtených úvazků ostatních pracovníků na 1 pracovníka v přímé péči: Průměr činí 0,22 (2012), 0,13 (2013) úvazků ostatních pracovníků na 1 pracovník v přímé péči. Jedná se o průměr podílů za jednotlivé služby, nezávisle na jejich velikosti. Vážený aritmetický průměr však činí 0,15 (2012), resp. 0,07 (2013). Je to počet přepočtených úvazků ostatních pracovníků za všechny odlehčovací terénní služby dohromady na 1 pracovníka v přímé péči. Doporučení poskytovatelům a zadavatelům: Navrhujeme zadavatelům zvážit, zda by při práci s tímto tématem v síti sociálních služeb (a samozřejmě i budoucích evaluacích) nebylo v budoucnu vhodné zvolit jiný pohled na nákladovost ve vztahu k jednotce pracovníka v přímé práci s uživateli. Na základě našeho doporučení ohledně zavedení práce s výkonovou kapacitou navrhujeme zjišťovat náklad na jednu hodinu práce přímého výkonu pracovníka, který není stanovován pouze ve vztahu k personálním nákladům služby, ale k nákladům celkovým za příslušné období (například 1 roku). Tato metodologie se používá například v kritériích systému IMOSH Chytré sítě jako jeden ze sledovaných parametrů efektivity a zahrnuje i sledované téma poměru přímé i nepřímé práce v organizaci Spoluúčast obcí na financování odlehčovacích služeb 2012 Havířov Ostrava Třinec Ostrava-Poruba Karviná Jablunkov Český Těšín Chotěbuz Sedliště Ostrava-Stará Ostrava-Polanka Albrechtice Trnávka Kobeřice Hať Kč Kč Kč 6000 Kč 6000 Kč 5000 Kč 5000 Kč 5000 Kč 3850 Kč 2500 Kč 2250 Kč 900 Kč 750 Kč Kč Kč 0 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 46

47 2013 Havířov Ostrava Třinec Český Těšín Karviná Ostrava-Jih Ostrava-Poruba Ostrava-Stará Jablunkov Sedliště Trnávka Horní Suchá Albrechtice Kobeřice Hať Dolní Benešov Kč Kč Kč Kč 9000 Kč 6900 Kč 6000 Kč 5000 Kč 3600 Kč 2950 Kč 2500 Kč 900 Kč 900 Kč 600 Kč Kč Kč 0 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč. Obec Částka Kvantifikovaný odhad nepřímé podpory Obec Částka Havířov Kč x Havířov Kč x Kvantifikovaný odhad nepřímé podpory Ostrava Kč Kč Ostrava Kč Kč Třinec Kč x Třinec Kč x Ostrava-Poruba Kč x Český Těšín Kč x Karviná Kč x Karviná Kč x Jablunkov Kč x Ostrava-Jih Kč x Český Těšín Kč x Ostrava-Poruba Kč x Chotěbuz Kč x Ostrava-Stará Bělá Kč x Sedliště Kč x Jablunkov Kč x Ostrava-Stará Bělá Kč x Sedliště Kč x Ostrava-Polanka Kč x Trnávka Kč x 47

48 Albrechtice Kč x Horní Suchá Kč x Trnávka Kč x Albrechtice Kč x Kobeřice 900 Kč x Kobeřice 900 Kč x Hať 750 Kč x Hať 900 Kč x Celkem Kč Kč Dolní Benešov 600 Kč Kč Kč * V případě, že služba uvedla "Ostrava" nebo "SMO", byly tyto položky sloučeny. Pokud služba uvedla konkrétní městský obvod (část), jsou tyto údaje zpracovány samostatně. Ve financování služeb ze strany obcí v absolutních částkách výrazně vyčnívá město Havířov, v druhé řadě pak město Ostrava. Vhodnějším ukazatelem pro posouzení financování jednotlivých měst či obcí by byl ukazatel poměrový jaké je financování v přepočtu na časový rozsah poskytované péče na daném území, např. na 1 hodinu. Dalo by se zjistit z uvedené tabulky a z údajů v bodě 2.6. Toto je však mimo rámec této zprávy. Doporučení poskytovatelům a zadavatelům: Doporučujeme provést porovnání a stanovit nová pravidla pro závaznou spoluúčast obcí na financování odlehčovacích terénních služeb podle poměrového ukazatele výše finanční spoluúčastí obce na jednotku času (např. 1 hodinu přímého výkonu) poskytované péče na daném území pro jejich občany. Toto doporučení souvisí s výše uvedeným doporučením stanovit nákladovost na 1 hodinu přímého výkonu, která může být podkladem k určení standardní výše % spoluúčasti každé obce dle její velikosti / typu obce Model sociální služby terénní odlehčovací služby Východiskem pro zpracování modelu jsou komentáře, doporučení a zkušenosti zpracovatelů z praxe. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje Vymezení dle zákona: Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Další vymezení: Základním východiskem poskytování této služby je podpora uživatele a setrvání v přirozeném domácím prostředí se snahou zachovat životní styl uživatelů služeb a jejich rodin. Specifikem terénní 48

49 odlehčovací služby je zaručit pečujícím fyzickým osobám čerpání potřebného času na odpočinek pro další péči. Služba podporuje setrvání a začleňování uživatelů do přirozených vztahových sítí, podporuje samostatnost a rozvíjí a posiluje kompetence klienta. Specifikace potřeb, na které služba reaguje Služba je poskytována na základě potřebnosti rodiče/pečující osoby, která má být umožněn nezbytný odpočinek zda je pro pečující osobu nezbytný odpočinek 1x týdně nebo 4x týdně si určuje sama pečující osoba. Otázka uspokojování potřeb, na které služba reaguje, jsou blíže popsány v kapitole 2.9. Potřeby, na které služba reaguje a uspokojuje je ve vyšší míře, jsou v oblasti komunikace, následně zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu a osobní hygiena (v rozsahu 12-10%), následují potřeby v oblasti bydlení, stravování, samostatném pohybu, seberealizace, zajištění a kontaktu se společenským prostředím, péče o dítě a péče o zdraví (v rozsahu 9 5%). V rozsahu 4 % a méně jsou zabezpečovány potřeby v oblasti schopnosti při obstarávání osobních záležitostí, schopnosti při uplatňování práv, oprávněných zájmů, bezpečí (rizika), autonomie, uznání a vzdělávání. Z tohoto můžeme usoudit, že rozložení potřeb odpovídá i charakteru služby a očekávaným požadavkům jejich uživatelů. Rozložení potřeb je relativně rovnoměrné. Ze základních potřeb zde není uspokojovaná žádná potřeba dominantně. Je možné konstatovat, že služba má snahu reagovat na jednotlivé potřeby uživatelů, aniž by upřednostňovala uspokojování některé z nich. Optimální počet uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu Definici optimálního počtu uživatelů v terénní odlehčovací službě nelze s přesností stanovit. Východiskem poskytování služby je zaměření služby na zjištěné potřeby uživatelů a od tohoto parametru se odvíjí i rozsah služby vyjádřený úkony a časové hledisko, což je u každého uživatelé různé. Tudíž určení dle optimálního počtu uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupin není pro daný typ služby vhodný. S ohledem na typ služby můžeme stanovit optimální počet hodin, který má pracovník v přímé péči strávit poskytováním jednotlivých úkonů. Dalším parametrem je velikost území a možnosti přepravy pracovníků na daném území. Uvedený parametr významně ovlivňuje množství času stráveného výkonem přímé péče. Počet hodin strávený realizací úkonů služby na 1 pracovníka v přímé péči činil 3,26 hodin (2012) z 8 hodinové pracovní doby, resp. 3,09 hodin (2013). Průměrné počty uživatelů na 1 pracovníka v přímé péči jsou uvedeny v kapitole Optimální počet pracovníků s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu Nelze přesně vyčíslit s ohledem na charakter služby. Vždy je potřeba posuzovat vzhledem k oprávněným požadavkům uživatelů, časovému rozsahu služby a velikosti území, na kterém služba poskytuje péči. 49

50 U terénní formy může mít jeden pracovník více uživatelů, tzn. menší finanční nákladovost pro zajišťující organizaci než u pobytové odlehčovací služby. je nezbytné pracovat se zastupitelností pracovníků je potřeba zaškolení pracovníka a seznámení s rodinou u odlehčovacích služeb, které jsou zajišťované v terénu, se předpokládá, že dokážou reagovat i na náhlé situace, ve kterých se pečující ocitají (vyřizování osobních záležitostí v institucích, pečující musí řešit neplánované a neodkladné záležitosti a situace aj.). Proto je důležité, aby poskytovatelé této služby systematicky pracovali s tzv. dělenými úvazky u jednotlivých pracovníků. dalším důležitým aspektem personálního zajištění této služby je mít v záloze pracovníka, který bude připravený v případě nutnosti v kteroukoli denní dobu zajistit službu (např. zkušenost ze Švédska, kdy jsou na každý den domluveni 1 2 jiní pracovníci v záloze mohou to být i školení dobrovolníci). máme za to, že tato služba bude více využívána, když ti, kdo ji poskytují, budou pružněji reagovat na potřeby pečujících a budou mít vytvořenou síť pracovníků, kteří budou schopni ať už plánovaně i neplánovaně službu zajistit. Optimální provozní doba Optimální provozní doba musí pružně reagovat na potřeby uživatelů na daném území. U terénní cca od 6,00 do 24,00 hod. (doprovody do školy, večerní a noční akce opatrovníků ). intenzita čerpání OS je proměnlivá s ohledem na aktivity rodiny, zdravotní stav osoby se ZP ale také osoby pečující, roční období (prázdniny, dovolené, čerpání lázní ), rodinné události apod. předem domluvené čerpání služby může být zrušeno i v době, kdy již nelze využít volný časový prostor pro nabídku služby jiným zájemcům (zdravotní důvody osob se ZP) Optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům (včetně kvantifikace) služba je dostupná v čase a místě uživateli tak, jak to potřebuje on a osoby pečující služba je poskytována takovými způsoby, které reagují na individuální potřeby uživatelů, včetně využití přirozených zdrojů; je tak umožněno setrvání uživatele v přirozeném prostředí, služba eliminuje riziko krajního řešení, tj. využívání pobytových sociálních služeb pečující osoby jsou podpořeny tak, že mohou nadále pečovat o své blízké a přitom neztrácejí kontakt s běžným společenským prostředím poskytovatel má nastavena měřitelná kritéria úspěšnosti poskytované sociální služby směrem k těmto výsledkům, se kterými pracuje a pravidelně je přehodnocuje 50

51 U terénní odlehčovací služby jde o to, aby správce sítě počítal s tím, že dostupnost této služby znamená investici. Investici v tom smyslu, že je nutné udržovat kontinuálně rezervní kapacitu dostupnosti tohoto druhu služeb, protože řešení potřeb pečujících fyzických osob lze plánovat (nejedná se o krizovou pomoc), ale nelze je ve většině případů dlouho odkládat z důvodů, které jsou spojeny s charakterem a cílem této služby (viz doporučení uvedené v oddílu 2.1.). Nelze tedy požadovat v rámci pověření k výkonu těchto služeb 100% trvalou naplněnost kapacity, ale například 20% kapacity smlouvat jako rezervní a dle toho upravovat dohody s poskytovateli a nákup jejich služeb. Čím větší bude požadavek na pružnost a operativní dostupnost služby, tím bude služba nákladově dražší, protože v souvislosti s tímto požadavkem musí být zajištěna rezervní kapacita stabilně (podobně jako například u krizové pomoci a dalších služeb s vyšší mírou bezodkladnosti, kde je plánování dostupnosti a řízení kapacit služby ještě náročnější) Příklad dobré praxe služby odlehčovací služby Zde uvádíme jeden z příkladů dobré praxe, kde na základě popisu nepříznivé situace můžeme deklarovat výsledek odlehčení a naplnění požadavku zákona na primární využívání přirozených zdrojů a sociální začleňování osob využívajících sociální služby. Popis problému ze strany zájemce o službu: Na naši službu se obrátila matka 16 - ti letého syna, který je trvale upoután na lůžku a má kombinované postižení. Na dotaz, co by od nás potřebovala, matka uvedla: David je upoután na lůžko, má od narození kombinované postižení, musí se o něj někdo 24 hodin starat. Já si ale potřebuji odpočinout, mám ještě jednoho syna a ten minulý rok nastoupil do 1. třídy. Mám pocit, že už nedokážu věci kolem dětí zvládat. Myslela jsem, že bych mohla odjet tak na 14 dní na chalupu ke kamarádce, kde bych si odpočinula. Když mi to nabídla, začala jsem shánět možnost, jak to udělat. Jak byla situace do této doby řešena a proč již toto řešení nestačí? Prostě jsem s ním pořád, pokud se mě ptáte, zda jsem měla od jeho narození chvíli pro sebe, tak neměla. Žádnou dovolenou, odešla jsem kvůli Davidovi z práce a nikdy nám ho nikdo nepohlídal. Mladší syn jezdí k prarodičům a já zůstávám s Davidem doma. Kdo by mohl ještě situaci pomoci řešit, a proč to nejde? Jsem rozvedená, manžel neunesl, že je David postižený a i když jsme pak měli ještě zdravé dítě, nakonec od nás odešel. Moji rodiče bydlí daleko a pomáhají mi hlavně s mladším synem, kterého si berou na víkendy nebo na prázdniny. Davida však neunesou, nemají už tolik sil, aby se o něj postarali, navíc je nutné, aby David vzhledem ke svému postižení mohl zůstat v domácím prostředí, kde všechno zná a má tam všechno potřebné vybavení. Sousedé jsou také moc fajn, soused mi pomáhá, když něco v bytě potřebuji udělat nebo když potřebuju nějakou těžší práci. Sousedka mi někdy nakoupí nebo zajde do města, když nemůžu od Davida nebo to nestihnu. S podporou rodičů a sousedů se chci dále o Davida starat, ale potřebuji si alespoň několikrát za rok odpočinout a odjet z domova. Popis potřeb, které je nutno zajistit: 51

52 David ráno vstává kolem 7 hodiny, budí se sám, začne si broukat. To je čas, kdy je zvyklý, že přijdu, roztáhnu žaluzie, je potřeba na něj vždy promluvit a přenést jej na přebalovací stůl. Tam proběhne ranní hygiena, byla bych ráda, kdyby bylo možné, abyste k nám zajeli, a já vám vše ukážu na místě a vysvětlím, kde co najdete a jak se to dělá. Pak jej přebalím a obléknu nic z toho sám nezvládne, má obě ruce deformované a zvedne pouze hlavu. Snídá ve speciálním vozíku, kam ho ze stolu přenáším (to se týká všech jídel). Stravu je třeba rozmixovat, polyká sám, ale je nutné podávat stravu do úst. Dopoledne je třeba s Davidem provést cviky, které bych Vám ukázala a máme i takový rozpis, podle kterého musí David každý den cvičit. Pak se snažím trénovat jeho pozornost, někdy reaguje na obrázky, někdy na hudbu. Sám nekomunikuje, neříká žádná slova. Když je spokojený, brouká si, když se zlobí, křičí a vrčí. Odpoledne o prázdninách trávíme většinou čas na zahradě, když není takové horko, je venku rád je dobré s ním hodně komunikovat a zkoušek mu podávat různé věci, kvůli podnětům. Dále bych byla ráda, kdybyste s ním mohli alespoň 1x týdně zajet do obchodu, který je v naší čtvrti. David si sám nedojde na toaletu, takže je nutné jej několikrát denně přebalit, dle plen, které zrovna používá (to bych Vám ukázala na místě). Pak je třeba střídat vozík s protažením na zemi na speciální matraci, kterou má v obývacím pokoji k dispozici. Největší riziko je, že by vdechl nějaký malý předmět, potom, že by se mohl při nějakých nekoordinovaných pohybech uhodit. Jinak je přátelský a zvyklý na moji společnost. Spát chodí, když se začne stmívat má rád, když mu někdo přečte na noc pohádku. V noci je obvykle klid, ale byla bych ráda, kdyby někdo instaloval chůvičku a monitor dechu. Poslední kontrolu provádím kolem půlnoci, pak už můžete jít spát. Výsledkem tohoto vyjednání služby a následného nastavení IP je, že odlehčovací služba zajišťuje dle předchozí aktuální domluvy cca 2x ročně prodloužený víkend a 1x ročně 14 dní odlehčení matce v jejím bytě, aby mohla načerpat sílu k dalšímu pečování o svého syna. Matka hodnotí podporu nesmírně kladně, dokonce si na jednom z pobytů našla přítele, který jí, dle jejích slov moc pomáhá a dává jí společně s odlehčovací službou novou sílu ke zvládání její nepříznivé sociální situace Návrh rozvoje odlehčovacích služeb Nezbytným předpokladem je zajištění flexibility služby s ohledem na individuální potřeby uživatele. Posílit nabídku odlehčovacích služeb pro osoby se zdravotním postižením (pobytové i terénní), pro osoby s autismem, popř. problémovým chováním. Současně je vznášen požadavek na profesní vybavení pracovníků vzhledem k rozmanitosti situací (terén), na které služby reaguje, atd. Charakter služby, který umožňuje odpočinek pečujícím fyzickým osobám, má nezastupitelné místo v systému sociálních služeb. Pro návrh rozvoje odlehčovacích terénních služeb je potřebné vymezit některá zjištěná rizika: Rizikem může být malý počet poskytovatelů terénních odlehčovacích služeb, které péči zajišťují a z toho plynoucí omezené možnosti zajištění potřebné péče na území MSK (službu zajišťuje pouze 6 poskytovatelů). Omezené pokrytí území kraje je blíže popsáno v bodě 2.6. Rizikem je také velikost služeb. Většina služeb je malého rozsahu o celkovém počtu od 0,63 do 5,02 přepočtených úvazků. Toto klade vyšší nároky na službu z hlediska zajištění zastupitelnosti. 52

53 Rizikem této služby je skutečnost, kdy jiné formy terénních služeb, pečovatelská služba či osobní asistence mají předpoklady pro zajištění i odlehčovacích služeb. Dle spektra fakultativních úkonů pečovatelské služby se tak nárazově v některých službách děje již nyní. Taktéž pečovatelská služba či služba osobní asistence má v rámci kraje širší pokrytí. Odlehčovací služby jsou jedna z nejmladších sociálních služeb, jejíž místo na trhu není stabilizováno a je často zaměňována s pečovatelskou službou či osobní asistencí v očekávání klientů či jejich rodinných příslušníků. Z tohoto důvodu se jeví důležité průběžně zajišťovat osvětu a informovanost o službách. Vzhledem ke skutečnosti, že daná služba nepokrývá území celého kraje (blíže je popsáno v bodě 2.6 zprávy) se jeví jako významné zmapování reálné poptávky po tomto druhu služby. Závěry z tohoto mapování pak mohou sloužit k diskuzi ohledně nutnosti k navyšování kapacit dané služby. Správce sítě by si měl více uvědomovat významnost a místo odlehčovacích služeb v systému terénních sociálních služeb, aby ve vazbě na výše uvedená rizika nedošlo k omezení či zániku těchto služeb na území kraje i za cenu nižší efektivity. Doporučení poskytovatelům služby flexibilně pracovat s úvazky pracovníků, např. zapojení dobrovolníků do služeb, práce na dohody. Efektivní hospodaření s úvazky napříč službami u těch organizací, které poskytují současně více služeb. Preventivně posilovat přirozenou vztahovou síť uživatele, počítat s aktivním zapojením blízkých a dalších osob, co se týče péče a pomoci, podporovat je. Aplikovat výše ve zprávě uvedená systémová doporučení pro plánování, řízení a vyhodnocování tohoto druhu terénních odlehčovacích služeb v krajské síti služeb. Převážně se doporučení týkají práce s nepříznivou sociální situací, kontinuálního sběru potřeb, zvýšení validity systému vykazování, práce s výkonovou kapacitou, řízení čtyřech parametrů efektivity a jejich navázání na procesy plánování rozvoje sociálních služeb a související kritéria sítě, výpočtu nákladovosti služeb, posílení kompetencí vedoucích pracovníků služeb, dalšího profesního rozvoje pracovníků s odbornou způsobilostí, stanovení podílu obcí na financování terénních odlehčovacích služeb apod. 53

54 3. Osobní asistence 3.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Osobní asistence 39 zákona (1) Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotní postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje zejména tyto základní činnosti: (a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, (b) pomoc při osobní hygieně, (c) pomoc při zajištění stravy, (d) pomoc při zajištění chodu domácnosti, (e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, (f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, (g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 5 vyhlášky (1) Základní činností při poskytování osobní asistence se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: 1. pomoc a podpora při podávání jídla a pití, 2. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, 3. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, 4. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, b) pomoc při osobní hygieně: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny, 2. pomoc při použití WC, c) pomoc při zajištění stravy: pomoc při přípravě jídla a pití, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti: 1. pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí, 2. nákupy a běžné pochůzky, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: 1. pomoc a podpora rodině v péči o dítě, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, 3. pomoc s nácvikem a upevňováním motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 54

55 doprovázení do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů, 2. pomoc při vyřizování běžných záležitostí. Maximální výše úhrady za poskytování osobní asistence činí 130 Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů; pokud poskytování služby, včetně času nezbytného k zajištění úkonů, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí Doporučení pro všechny zainteresované strany: V souvislosti s definicí tohoto druhu služby doporučujeme akcentovat a v rámci sítě sociálních služeb jasně deklarovat smysl této služby s ohledem na to, že se jedná o službu, která je časově neomezená a podporuje uživatele v celém spektru základních činností a úkonů v jeho přirozeném prostředí. Z tohoto hlediska má služba uživatele podporovat maximálním možným způsobem tak, aby mu umožnila žít běžným způsobem života, který je srovnatelný s životními možnostmi jeho vrstevníka. Z hlediska praktických zkušeností s poskytováním tohoto druhu služby je zcela zásadní, aby se osobní asistence nezaměřovala pouze na asistenci ve školách, svozy uživatelů do školských zařízení apod. Profesionálně vykonávaná služba by měla, vedle základních podpůrných činností, ve velké míře podporovat uživatele ve využívání běžně dostupných veřejných a dalších služeb a v žádném případě je nesmí nahrazovat. V praxi to znamená jasné stanovení hranic mezi tím, co jsou služby garantované osobní asistencí a co jsou služby, které poskytují jiné resorty (školství, kultura, zdravotnictví apod.). 3.2 Provozní doba služby osobní asistence v Moravskoslezském kraji Popis výstupů dotazníkového šetření Bylo odevzdáno 23 dotazníků z celkového počtu 24 služeb Počet uživatelů: rok , z toho v MSK 796 (ostatní: Olomouc, Zlín, Hradec Králové) rok , z toho v MSK 895 (ostatní: Olomouc, Zlín, Hradec Králové) Týdenní provozní doba služeb osobní asistence vykazuje velkou variabilitu, osciluje od 55 hod týdně po 168 hod týdně, tj. od cca 8 hodin denně včetně víkendů (případně 11 hod denně Po Pá) až po 24 hodin denně včetně víkendů. 55

56 Nejčastější provozní doba bývá 168 hodin týdně (7 poskytovatelů), dále pak 60 hodin týdně (6 poskytovatelů). Průměrná provozní doba týdně činí 114 hodin, tj. 16,3 hodin denně. Variabilita je dána denní délkou provozní doby (od 8 hod po 24 hod) a také poskytováním služby některými poskytovateli o sobotách a nedělích. Je pravděpodobné, že některé služby uvádí provozní dobu v daném rozsahu ve smyslu potenciálu, kdy je službu schopna poskytovat, nikoliv ve smyslu, že po celou dobu jsou pracovníci v soc. službách na pracovišti (příp. v terénu). Dá se říci, že obojí přístup je správně. Tento stav nijak výrazně nevybočuje od ideálního stavu. Nabídka služeb co do kapacity i co do času se vytváří do značné míry podle poptávky. Pokud je poptávka např. o službu v odpoledních hodinách či o sobotách a nedělích, poskytovatelé zpravidla svou nabídku tímto směrem upraví. Kdyby se to nedělo, projevila by se tato skutečnost v daleko větším počtu odmítnutých zájemců z důvodu kapacity. Počet odmítnutých zájemců v obou letech činí shodně 33. Ovšem připouští se také, že se v některých případech uživatel přizpůsobuje (je nucen se přizpůsobit) nastavené provozní době služeb. Kvalitní poskytovatel se vyznačuje tím, že je schopen reagovat na požadavky klienta. Doporučení poskytovatelům, zřizovatelům, zadavatelům a registračnímu orgánu: Doporučujeme poskytovatelům a zřizovatelům služeb osobní asistence, aby nastavení provozní doby služby vycházelo maximálně ze zjištěných potřeb a služba tak reagovala na požadavky klienta a zadání správce sítě sociálních služeb (zadavatelé). Doporučujeme poskytovatelům a zadavatelům sociálních služeb systematicky sledovat a vyhodnocovat informace spojené se zjišťováním a zaznamenáním nepříznivých sociálních situací jak v rámci jednání se zájemci, tak v průběhu poskytování služeb. Informace by měly obsahovat specifické a jasně stanovené důvody a potřeby spojené s využitím služeb osobní asistence v takové míře, aby tato služba nebyla zaměňována za pečovatelskou službu nebo terénní odlehčovací službu. S výše uvedeným doporučením souvisí i podnět pro registrační orgán a zadavatele služeb, kteří by měli v rámci svých pravomocí stanovit jednotný způsob výpočtu kapacity přímého výkonu služeb osobní asistence. Tato kapacita by měla být uvedena v hodinách přímého výkonu. Doporučujeme dále zadavatelům ve spolupráci s poskytovateli (a dalšími dotčenými stranami) v rámci sítě služeb aktualizovat strukturu zdrojů validních a aktuálních informací pro vyhodnocování dostupnosti, potřebnosti a nákladovosti služeb, např. výstupy ze zjišťování potřeb na úrovni obcí a měst, kraje, analýza zájemců o tento druh služby (žadatelů) včetně např. sledování období nárůstu poptávky (dovolené, prázdniny atd.). 56

57 Výše uvedená doporučení jsou zaměřena primárně na řešení tématu dostupnosti služeb osobní asistence v území, kde je realizována síť sociálních služeb Moravskoslezského kraje. Tato doporučení směřují více k systémovému nastavení prostředí, procesů a znalostí, aby se předešlo do budoucna situaci, kdy nebudou k dispozici potřebná data pro získání odpovědi na otázku, zda jsou nebo nejsou služby osobní asistence v území dostupné a zda plní svoje zadání, které vyplývá z legislativy a smyslu služby. Jako zásadní inovační prvek pro budoucí práci tedy vidíme nalezení mechanizmu, jak zjistit skutečné potřeby zájemců a uživatelů tohoto druhu služby. Prvním krokem je dle nás aktualizace smyslu, cíle, specifik a profilu uživatelů (obsahu nepříznivých sociálních situací) služeb osobní asistence. Druhým krokem je kontinuální sběr potřeb vyplývajících ze zjištěných nepříznivých situací a obsahová analýza a kvantifikace potřeb z nich vyplývajících. Dalším krokem je deklarace konkrétních zadání pro poskytovatele těchto služeb, které mají plnit v rámci sítě v příslušném období, obsahující poptávaný rozsah a obsah služeb (výkonová kapacita služeb, garantovaná nabídka služeb, požadovaná časová a místní dostupnost). S tím je spojen také krok uvedený výše a doporučení zahájení práce s výkonovou kapacitou služeb a vyhodnocování vytížení této deklarované kapacity v průběhu spolupráce v rámci sítě. Teprve poté bude možné říci, zda provozní doba služeb osobní asistence, tedy jejich časová dostupnost odpovídá potřebám uživatelů sociálních služeb a realizovat v tomto duchu potřebná opatření. 3.3 Pracovník v přímé péči Podle definice v dotazníku se za pracovníka v přímé péči považuje - pracovník v sociálních službách - sociální pracovník - vedoucí pracovník, vykonávající agendu sociálního pracovníka S ohledem na širokou škálu klientely, která dané služby může využívat a jejich specifické potřeby je nutné věnovat pozornost kontinuálnímu vzdělávání pracovníků. V praxi se mnohdy setkáváme se skutečností, že do služby přicházejí pracovníci bez předchozí přímé zkušenosti s prací s cílovou skupinou a vymezeným okruhem osob, na který se zaměřuje služba osobní asistence. Pozice: sociální pracovník Stěžejní úlohu při poskytování kvalitních a efektivních sociálních služeb mají kvalifikovaní sociální pracovníci. Jejich činnost se tak stává nedílnou součástí poskytování sociálních služeb a realizace sociální práce v rámci jednotlivých služeb současně nabývá na významu. Sociální pracovníci se stávají pro klienta průvodci při řešení jeho nepříznivé sociální situace. Jsou spoluodpovědní za průběh poskytovaných služeb, vyhotovení smluv, jejich dodatků, sestavení individuálních plánů péče a jejich přehodnocování. Poskytují odborné sociální poradenství, provádějí sociální intervence, které mají přispět k řešení nepříznivé sociální situace klientů a pomoci klientům hledat její optimální řešení. Přímá účast sociálního pracovníka na poskytovaných službách umožňuje vzájemnou provázanost, dostupnost, strukturovanost a vysokou míru flexibility v rámci poskytovaných služeb. Má svůj nepopiratelný přínos, díky němuž služby efektivně intervenují do nepříznivých sociálních situací právě těch občanů, pro které je taková pomoc nezbytná a adekvátně reagují na jejich potřeby, aniž by byl uživatel nucen trvale opustit svůj přirozený svět, či byl omezován nebo zneschopňován nadměrnou 57

58 péčí v rozporu s požadavky Zákona o sociálních službách, zvláště pak jeho 2, který stanovuje základní rámec a zásady poskytování sociálních služeb. Pozice: pracovník v sociálních službách Tito pracovníci musí zabezpečovat nejen základní činnosti a úkony vymezené pro daný druh služby, ale musí být schopni reagovat na širokou škálu nepříznivých sociálních situací svých klientů a z toho plynoucí specifika péče a podpory. Do okruhu požadavků na specifické znalosti a dovednosti pracovníků bychom začlenili: Obsluhu specifických kompenzačních pomůcek (ve vazbě na postižení klienta). Zvládání základů polohovacích a manipulačních technik. Zvládání alternativní a augmentativní komunikace a znalost specifických pomůcek a práce s nimi. Podpora k nácviku sebe obslužných činností. Zvládání dalších specifických přístupů Osobní asistent (pracovník v sociálních službách) zajišťuje podporu, péči a pomoc uživateli při řešení jeho nepříznivé sociální situace způsobem, který odpovídá jeho potřebám zjištěným v rámci vyjednání nebo přehodnocování a následného naplánování služby. Specifikem práce osobního asistenta je podpora klienta 1 pracovníkem nepřetržitě, po sjednaný čas. Tento faktor výrazně ovlivňuje poměr počtu uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči uvedený v tabulkách v bodě 3.11 zprávy. Doporučení zadavatelům, zřizovatelům a poskytovatelům: Zadavatelům a zřizovatelům služeb osobní asistence doporučujeme podporovat poskytovatele v oblasti rozvoje kompetencí vedoucích pracovníků, zvláště v oblasti řízení a vedení služby, protože bez kompetentního vedení není možné zajistit všechny požadavky spojené s plněním parametrů efektivity, kvalitní lidské zdroje pro výkon sociální služby a validní výstupy ve formě vykazovaných dat, což potvrzuje i tento evaluační proces. V souvislosti s výše uvedenými informacemi doporučujeme dále revizi dělených úvazků ve službách osobní asistence z pohledu toho, zda obsahují jasně stanovené náplně práce, kompetence, pravomoci a odpovědnosti u kumulujících se pozic např. v případě kumulace pozice vedoucího a sociálního pracovníka včetně hodinové kapacity práce alokované pro jednotlivé pozice. V neposlední řadě doporučujeme také revizi poměrných úvazků a jejich vytížení u výše uvedených pracovních pozic v případě, že organizace vedle služeb osobní asistence poskytuje další registrované služby. Harmonizace řízení pracovního výkonu ve výše uvedených případech je nutná z pohledu kontinuálního zajištění parametrů kvality služeb, dostupnosti služeb, jejich potřebnosti i nákladovosti. Poskytovatelům doporučujeme, aby byly posilovány kompetence sociálních pracovníků, aby tito získávali patřičnou odbornou suverenitu při praktické aplikaci teorií a metod sociální práce ve vazbě na specifika okruhu osob, kterým je služba poskytována. Jako důležitá se v této službě jeví intervenční sociální práce včetně posilování vazeb s přirozenou vztahovou sítí a jinými dostupnými formami podpory při řešení nepříznivých sociálních situací osob, včetně zodpovědnosti za podporu a 58

59 poradenství při využívání nebo vylučování jiných dostupných zdrojů podpory, které poskytnutí sociální služby předchází. Dále poskytovatelům doporučujeme zajištění kontinuálního vzdělávání v oblasti specifických znalostí a dovedností pracovníků služeb osobní asistence, včetně témat spojených s cílem služby, vymezení rozdílů a specifik mezi osobní asistencí, odlehčovací službou, a pečovatelskou službou, vyjednání služby z pohledu specifik kontraktu odpovídajícímu tomuto druhu služby, vedení případového procesu a specifik individuálního plánu poskytování služeb v osobní asistenci. Doporučujeme také zaměření pozornosti na téma střídání pracovníků u uživatele a stanovení pravidel, kdy je střídání pracovníků možné a vhodné, a kdy naopak být může překážkou kvalitního výkonu sociální služby osobní asistence. Ve službě osobní asistence je vzhledem k charakteru podpory 1:1 toto téma velmi důležité a to i z pohledu nastavení a udržení profesionality jejího poskytování, která je zde hodně spojena také s udržení hranic podpory a garancí výkonu smluvených služeb i v případě výměny nebo střídání osobních asistentů u jednoho uživatele. S tímto doporučením souvisí i otázka nalezení způsobu řešení fluktuace a výpadků pracovníků v tomto typu služeb, která je spojená s otázkou kontinuálního zajištění financování mezd pracovníků a otázkou dlouhodobějšího kontraktování tohoto druhu služeb v rámci sítě sociálních služeb (konkrétní pověření k výkonu služeb ve veřejném zájmu odvíjející se od zjištěných oprávněných potřeb a obsahující prvky víceletého financování). Počet pracovníků v přímé péči Z výstupu z dotazníků (počet uživatelů na pracovníka v přímé práci) vyplývá, že průměrný počet těchto pracovníků na 1 službu činí 8,24 pracovních úvazků (2012), resp. 9,89 (2013). Tedy ve všech 22 službách pracovalo 181,28 (2012) resp. v roce 2013 ve 23 službách 227,47 pracovníků v přímé péči. Ve všech 23 službách byl přepočtený počet pracovníků v přímé péči: v roce ,32 +3 = 181,32 v roce , = 227,54 Uváděná okamžitá kapacita služeb 219 tomuto počtu pracovníků odpovídá. Z výstupů z dotazníků (počet úvazků pracovníků v přímé péči na uvedený časový rozsah na daném území (včetně času přepravy a administrativy) vychází tento počet úvazků v roce ,128 v roce ,78 Ve srovnání s údaji výše jsou tyto údaje o % nižší. Tento nesoulad je způsoben hlavně tím, že poskytovatelé uváděli chybná data v dotazníkovém šetření: Počet pracovníků v přímé práci na uvedený časový rozsah na daném území (včetně času přepravy a administrativy) uváděli chybně k týdennímu časovému rozsahu realizace služby uváděli automaticky počet úvazků výpočtem, nikoli podle skutečností se zohledněním potřebného času na 59

60 přepravu a administrativu, případně i nutnou dovolenou, pracovní neschopnost. Např.: týdenní časový rozsah služby 40 hod -> 1 úvazek; 60 hod -> 1,5 úvazku. Tyto nižší počty pracovníků mohou být ovlivněny také tím, že někteří poskytovatelé zde mezi pracovníky v přímé péči nezapočítali sociální pracovníky (protože nevykonávají přímo úkony služby u uživatele). Zda je počet pracovníků přiměřený, dostačující při dané poptávce po službě. Doporučení zadavatelům, poskytovatelům a registračnímu orgánu: Zadavatelům doporučujeme nastavit takový systém požadavků na poskytovatele služeb osobní asistence v síti sociálních služeb, který by jasně deklaroval požadavek na optimalizaci a realizaci procesu řízení lidských zdrojů, jehož základy jsou již součástí zákonných požadavků Standardů kvality sociálních služeb 8 číslo 9. a 10. Tyto standardy řeší provozní a personální zajištění sociální služby a profesní rozvoj zaměstnanců. Doporučení je opět spojeno s nutností zvyšování kompetencí vedoucích pracovníků služeb, kteří mají personální zajištění služeb řešit v souladu s těmito požadavky, zvláště pak s požadavkem standardu 9. a), který požaduje zajištění takového počtu pracovníků a odpovídající strukturu pracovních pozic, která je přiměřená poskytované službě osobní asistence, její kapacitě a potřebám osob, kterým je služba poskytována. Doporučujeme zadavatelům a registračnímu orgánu jasně definovat požadavky na stanovení přímé výkonové kapacity služby v hodinách, což je u terénní odlehčovací služby žádoucí a jediný možný způsob definování kapacity. S tímto souvisí i potřeba stanovení kapacity z pohledu toho, zda se jedná o kapacitu okamžitou (včetně vysvětlení co to znamená) nebo denní, či týdenní apod. Úprava výkladu a výpočtu kapacit je zcela zásadní nejen pro stanovení optimálního personálního nastavení služeb, ale také pro validitu vykazování dat a jejich poměřování. Doporučujeme poskytovatelům služeb osobní asistence stanovit výkonovou kapacitu svých služeb a na základě časově / kapacitně vyhodnocených výstupů z individuálních plánů (a také výstupů z jednání se zájemci, které mají již před podpisem smlouvy obsahovat definovaný prvotní, kapacitně ohodnocený individuální plán), stanovovat průběžně vytížení výkonové kapacity služby, převisy poptávky (odmítání zájemců z důvodu naplněné kapacity) a nedostatek poptávky (volná kapacita). Tyto výstupy komunikovat a řešit se zadavateli v reálném čase a získané informace využívat v rámci systému kontinuálního sběru oprávněných potřeb v rámci sítě služeb. 8 Příloha č. 2 k Vyhlášce č. 505/2006 Sb. ZSS 60

61 3.4 Uživatelé osobní asistence podle místa bydliště Trvalé bydliště Počet Procenta Trvalé bydliště Počet Procenta Ostrava % Ostrava % Třinec 71 8% Třinec 87 9% Frýdek-Místek 54 6% Frýdek-Místek 54 6% Opava 40 5% Havířov 48 5% Karviná 37 4% Opava 44 5% Sviadnov 33 4% Sviadnov 33 4% ostatní % ostatní % Celkem % Celkem % 61

62 Významná část uživatelů služeb, téměř 20%, je z krajského města Ostrava. Podíl ostravských uživatelů mezi roky 2012 a 2013 klesl ve prospěch menších měst a obcí, avšak nikoli významně. Výrazná část uživatelů má bydliště v dalších 6 větších městech %. Podíl uživatelů z menších měst a obcí mezi roky 2012 a 2013 roste. Z uvedeného počtu uživatelů je cca 4,4 4,8 % (40, 41) bydlí mimo Moravskoslezský kraj. Tento stav je do značné míry odrazem nabídky a poptávky po službách osobní asistence. Z dotazníků se nedá vyvodit, že by v některých obcích či oblastech kraje byla osobní asistence žádaná a přesto nedostupná. Z diskuse v pracovní skupině nicméně vyplynulo, že spousta žadatelů nedosáhne na osobní asistenci (rodiny s dětmi, obzvlášť karvinský region). Záleží na tom, jak obec poskytovatele podporuje a jak je kvalitní informovanost o tomto druhu sociální služby. Rozložení počtu uživatelů v jednotlivých částech kraje je také dáno zalidněním daných oblastí, a v neposlední řadě i způsobem myšlení lidí, kdy v menších městech a obcích bylo dříve nemyslitelné, aby o rodinné příslušníky pečoval někdo jiný než rodina. V současné době dochází již i v menších městech a obcích dochází k posunu myšlení a služby osobní asistence jsou využívány více než v minulosti. Doporučení zadavatelům, poskytovatelům a účastníkům procesu plánování rozvoje sociálních služeb: Zadavatelům a účastníkům procesů komunitního plánování rozvoje sociálních služeb v jednotlivých obcích doporučujeme více informovat veřejnost o možnostech a účelu využívání služeb osobní asistence, včetně zahájení diskuze a následné revize o jejich dostupnosti v daném území. Součástí diskuze by měly být i jasné příklady rozdílu mezi mnohdy zaměňovanými druhy služeb, kterými jsou v tomto případě pečovatelská služba a terénní odlehčovací služba. Jedná se o velmi důležité téma, které souvisí, pokud je neřešeno, se zkreslováním informací o potřebnosti a dostupnosti tohoto druhu sociální služby a naopak. Poskytovatelům služeb osobní asistence doporučujeme zpracovat garantovanou nabídku služeb (popřípadě revidovat nabídku stávající), která by mohla být po revizi komunikována s městy a obcemi a bylo zřejmé, co a za jakých podmínek služby nabízí z pohledu požadavků legislativy včetně zákonem stanovených limitů, účelu a cíle služeb, rozsahu, obsahu a garantovaného množství poskytovaných služeb v případě, že je kapacita služby naplněna na 100%. 3.5 Zájemci o službu osobní asistence 62

63 2 Počet neuspokojených zájemců o služby a důvody neuspokojení Důvody odmítnutí zájemců o službu: Poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá absolutní četnost 2012 podíl % absolutní četnost 2013 podíl % A % 82 71% Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. Poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá. B 5 4% 0 0% C 33 23% 33 29% Zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové D sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; 0 0% 0 0% tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. Osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel E vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí 0 0% 0 0% smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu % % 23% Důvody odmítnutí % A B C 73% Graf AUGUR Consulting s.r.o. 29% Důvody odmítnutí 2013 A C 71% Graf AUGUR Consulting s.r.o. Vysoký počet odmítnutých zájemců u varianty A) poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou klient žádá (73 %, 71 %), je zřejmě způsoben tím, že se na poskytovatele osobní asistence mnohdy obrací lidé, kteří zaměňují osobní asistenci za pečovatelskou službu. Z analýzy odmítnutých zájemců z důvodu kapacity vyvstává otázka, zda stávající počet pracovníků v přímé péči je dostačující. Logickým závěrem, jak reagovat na neuspokojené uživatele z důvodu nedostatečné kapacity služby (23%, 29% případů ze všech odmítnutých), je tuto kapacitu navýšit. V absolutních číslech se jedná 63

64 v obou letech shodně o 33 zájemců, což činí 3,5 3,9 % všech uživatelů služeb. Takže situaci je nutno posuzovat spíše individuálně a využít případně vnitřní rezervy (např. zefektivnit přejezdy či jiné hluché časy). Z počtu odmítnutých zájemců z důvodů nedostatečné kapacity za celý rok v celém Moravskoslezském kraji (33 rok 2012, 33 rok 2013) se dá usuzovat, že počet pracovníků v přímé péči je poddimenzovaný. Zda je počet pracovníků přiměřený, dostačující při dané poptávce po službě, poddimenzován či naopak předimenzován viz bod 3.6. V diskusi v pracovní skupině zazněly tyto připomínky: - že spousta žadatelů nedosáhne na osobní asistenci (rodiny s dětmi, obzvlášť karvinský region). Osobní asistence v obci či oblasti není dostupná. Záleží na tom, jak je obec ochotná případné poskytovatele podpořit a jak je kvalitní informovanost o službách. Svou roli hrají také finanční důvody obec službu nedotuje. Je zde také určitý rozpor v počtu uvedených odmítnutých žadatelů z kapacitních důvodů a výše uvedených argumentech zástupců služeb osobní asistence. Poskytovatelé tvrdí, že měli víc neuspokojených žadatelů, ale v dotaznících uvedli pouze 33. Doporučení poskytovatelům a zadavatelům: Je nezbytné, aby poskytovatelé respektovali hranice jednotlivých služeb, které jsou dány vymezením specifika a charakteru služby (respektování základního rozdílu mezi pečovatelskou služnou, osobní asistencí a terénní odlehčovací službou). Doporučujeme jak poskytovatelům, tak zadavatelům dále sledovat konkrétní důvody pro odmítnutí zájemců o služby, které by měly být uvedeny u každého zájemce v záznamu / popisu nepříznivé sociální situace. Záznam nepříznivé sociální situace by měl být zpracován jak u každého odmítnutého žadatele, tak u žadatele, s kterým je následně uzavřena smlouva o poskytnutí sociální služby. U každého žadatele o službu by měl být zřejmý a individuálně stanovený důvod pro odmítnutí, a to i zpětně (pomocí záznamu nepříznivé sociální situace). Vzhledem k tomu, že záznamy o nepříznivých sociálních situacích v současné době neobsahují v plném rozsahu potřebné údaje, doporučujeme všem zainteresovaným stranám jasně metodicky stanovit, jak bude nepříznivá sociální situace zaznamenávána a aplikovat tento požadavek do praxe všech služeb osobní asistence. Následně doporučujeme provést novou evaluaci v této oblasti a dle ní korigovat touto evaluací zjištěná fakta včetně stanovení odpovídajících opatření s dopadem na síť služeb v oblasti zjišťování oprávněných potřeb a z nich vyplývajících zadání pro účastníky sítě sociálních služeb, tedy poskytovatele. 64

65 3.6 Mapa poskytovatelů osobní asistence v Moravskoslezském kraji Pokrytí území MSK službou osobní asistence vykazuje širší rozsah než u výše popisovaných terénních odlehčovacích služeb. I přesto jsou zde místa s minimálním či žádným pokrytím danou službou. V oblasti Vítkova nepůsobí žádná služba osobní asistence. Minimální pokrytí vykazují oblasti kolem Bruntálu, zejména okrajové části tohoto území. Dále Bílovec, Odry a Staré Hamry. Stávající poskytovatelé působí zejména ve střední části území MSK a vzhledem k finanční náročnosti ceny dojezdu do odlehlých míst, zde služby nezabezpečují. Bohužel z dotazníků nebylo možné vyvodit, zda i v místech, kde služba není poskytována, je reálná poptávka uživatelů po dané formě služby. 65

66 číslo dotaz níku Území poskytování služby Týdenní časový rozsah poskyto vání služby na daném území (počet hodin stráven ý realizací úkonů služby) Počet pracovn íků* v přímé péči na uveden ý časový rozsah na daném území (včetně času přeprav y a adminis trativy) Průměr ný čas přeprav y na 1 cestu tam a zpět (hod) číslo dotaz níku Území poskytování služby Týdenní časový rozsah poskyto vání služby na daném území (bez času stráven ého na cestě Počet pracovn íků v přímé práci na uveden ý časový rozsah na daném území 21 Albrechtice 5,755 0,14 x 21 Albrechtice 6,163 0,15 x 21 Baška 29,692 0,74 21 Baška 40, Průměr ný čas přepra vy na 1 cestu tam a zpět (hod) 63 Bílovec ,5 63 Bílovec ,3 24 Bohumín ,5 21 Blažovice 3,399 0, Bohuslavice 0,12 0,05 0,36 24 Bohumín 71 1,66 0,5 1 Bordovice 0 0 0,5 1 Bordovice 0 0 0,5 21 Brno 41,087 1,03 21 Brno 46,072 1,15 41 Bruntál x x x 21 Bruntál 8,24 0,21 21 Brušperk 9,558 0,24 21 Brušperk 40, Bystřice 0,481 0,01 44 Břidličná 0,1923 0,0048 0,3 56 Bystřice 3,923 0,098 0,75 21 Bystřice 6,779 0,17 21 Čavisov 12,01 0,3 56 Bystřice 8,395 0,21 0,3 1 Čeladná 0,212 0,005 0,83 1 Čeladná 0,577 0,015 0,83 21 Čeladná 25,442 0,64 21 Čeladná 22,385 0,56 21 Čelechovice na Hané 4,019 0,1 21 Čelechovice na Hané 4,596 0,115 7 Český Těšín 13,6 0,1899 0,4 5 Český Těšín 2,5 0, Český Těšín 58 1,5 0,25 7 Český Těšín 22,4 0,2938 0,4 21 Český Těšín 28,567 0,71 19 Český Těšín ,25 56 Český Těšín 6,808 0,17 0,5 21 Český Těšín 26,654 0,67 68 Český Těšín 29,58 0,0442 0,67 56 Český Těšín 2,446 0,061 0,5 6 Dolní Lomná 2,8 0,367 0,5 68 Český Těšín 22 0,0442 0,67 44 Dolní Moravice 0,6538 0,0163 0,5 21 Daskabát 6,995 0, Dolní Životice 21 Dobrá 7,115 0,18 21 Doubravy 0,308 0, Dobroslavice 2,41 0,11 0,33

67 21 Dřevohostice 0,923 0, Dolní Lhota 0,38 0,01 0,5 1 Frenštát p.r. 0,096 0,002 0,16 6 Dolní Lomná 0,3 0,009 0,5 21 Fryčovice 18,25 0,46 21 Dolní Lomná 4,019 0,1 21 Frýdek - Místek 457,48 11,44 56 Dolní Lomná 3,566 3, Frýdlant nad Ostravicí 81,231 2,03 44 Dolní Moravice 0,0576 0,0014 0,5 21 Fulnek 1,077 0,03 21 Dvůr Králové 0,644 0,02 58 Háj ve Slezsku 1 Frenštát p.r. 2,029 0,054 0,16 21 Havířov 126,09 3,15 21 Fryčovice 22,452 0,56 58 Havířov 21 Frýdek - Místek 434,375 10,86 32 Hlučín 38, Frýdlant nad Ostravicí 93,563 2,34 56 Hnojník 20,923 0, Fulnek 1,077 0, Hodoňovice x x x 32 Hať 0,05 0,06 0,43 77 Horní Datyně 2,18 0,05 77 Hať 13,74 21 Horní Suchá 28,933 0,72 21 Havířov 107,442 2, Horní Tošanovice 16,846 0,42 69 Havířov x x 5 58 Hrabyně 32 Hlučín 51,6 1, Hrabyně 66,73 1,91 0, Hnojník 22,349 0, Hukvaldy 37,274 0,93 21 Horní Bludovice 2,615 0,065 7 Chotěbuz 29,7 0,4098 0,5 21 Horní Suchá 6,692 0,17 6 Jablunkov 33,5 0,3754 0,25 21 Horní Tošanovice 13,096 0,33 21 Jablunkov 6,971 0,17 74 Hrabyně 68,22 2,45 0, Jablunkov 4,692 0,117 0,5 21 Hradec Králové 0,192 0, Janovice 6,139 0,15 56 Hrádek 3,366 6, Karviná 52 1,3 0,5 21 Hukvaldy 21,303 0,53 21 Klimkovice 4,808 0,12 21 Husitko - Solanec 8,433 0,21 21 Kopřivnice 11,548 0,29 5 Chotěbuz 1,2 0,0323 0,8 1 Kopřivnice-Mniší 0 5 0,66 7 Chotěbuz 29,2 0,3827 0,5 1 Kopřivnice - Vlčovice 17,788 0,395 0,5 6 Jablunkov 33,2 0,3763 0,25 1 Kozlovice 0 0 0,66 21 Jablunkov 3,798 0, Kozlovice 0,154 0, Karviná 7 0,2 0,83 21 Krmelín 2,01 0,05 64 Karviná 42,5 1,06 0,5 1 Kunčice p.o ,5 21 Klimkovice 23,702 0,59 1 Lichnov 0 0 0,5 56 Komorní Lhotka 4,48 4,489 0,6 21 Litovel 0,692 0, Kopřivnice 4,466 0, Malenovice 0,308 0,008 1 Kopřivnice-Mniší 2,846 0,076 0,66 77 Markvartovice 8,14 0,2 1 Kopřivnice-Vlčovice 21,596 0,576 0,5 21 Metylovice 8,596 0,21 1 Kozlovice 0 0 0,66 21 Mosty u Jablunkova 19,986 0,5 21 Krmelín 2,24 0, Mosty u Jablunkova 14,635 0, Krmelín 7,32 21 Napajedla 8,003 0,2 1 Kunčice p.o ,5 6 Návsí 25,9 0,2937 0,5 1 Lichnov 0 0 0,5 21 Nižší Lhoty 1,635 0,04 21 Lípa 6,76 0, Nošovice 21,423 0,54 21 Litovel 2,178 0,054 67

68 21 Nový Jičín 17,558 0,44 21 Lučina 0,904 0, Nýdek 1,538 0, Ludgeřovice 0,04 0,03 0,2 21 Olomouc 0,346 0, Metylovice 0,721 0, Ostrava - Hrabová 8,846 0,22 56 Milikov 1,928 1, Ostrava - Mariánské Hory 2,519 0,06 21 Ostrava - Michálkovice 4,423 0,11 21 Mořkov 9,548 0,24 21 Ostrava-Moravská Ostrava 121,654 3,04 21 Mosty u Jablunkova 12,231 0, Ostrava-Moravská Ostrava 62,45 1,56 56 Mosty u Jablunkova 5,245 0, Ostrava - Plesná 5,038 0,13 6 Návsí 26 0,2981 0,5 21 Ostrava - Poruba 163,75 4,09 21 Nižší Lhoty 24,096 0,6 21 Ostrava - Proskovice 9,577 0,24 21 Nošovice 7,337 0,18 21 Ostrava - Radvanice 31,452 0,79 21 Nový Bydžov 0,231 0, Ostrava - Slezská Ostrava 28,096 0,7 21 Nový Jičín 17,567 0,44 21 Ostrava - Stará Bělá 10,99 0,27 5 Nýdek 0,7 0,0355 1,5 21 Ostrava - Svinov 22,837 0,57 56 Nýdek 6,862 0, Ostrava - Vítkovice 35,135 0,88 21 Odry 1,596 0,04 77 Ostrava- Mar. Hory 1,96 0,04 21 Olomouc 5,341 0, Ostrava-Dubina 0, Ostrava - Hrabová 28,875 0,72 77 Ostrava-Hrabová 2,52 0,06 21 Ostrava - Jih 187,058 4,68 77 Ostrava-Hrabůvka 163,46 4,08 21 Ostrava - Lhotka 0,058 0, Ostrava-Jih 245,462 6,14 21 Ostrava - Mariánské Hory 9,115 0,23 77 Ostrava-Krásné Pole 60,06 1,5 21 Ostrava - Michálkovice 3,798 0, Ostrava-Petřkovice 3,7 0,13 0,26 21 Ostrava-Moravská Ostr. 199,365 4,98 77 Ostrava-Petřkovice 44,59 1,1 21 Ostrava - Nová Bělá 0,962 0, Ostrava-Polanka nad O. 33,67 0,84 21 Ostrava - Petřkovice 22,096 0,55 77 Slezská Ostrava 1,94 0,04 21 Ostrava - Plesná 3,683 0,09 77 Ostrava-Poruba 248,8 6,22 21 Ostrava - Poruba 151,077 3,78 77 Ostrava-Přívoz 16,16 0,4 21 Ostrava - Proskovice 7,538 0,19 77 Ostrava-Radvanice 9,58 0,23 21 Ostrava - Radvanice 48,808 1,22 77 Ostrava-Třebovice 21,34 0,53 21 Ostrava - Slezská Ostrava 13,865 0,35 77 Ostrava-Vítkovice 27,25 0,68 21 Ostrava - Stará Bělá 3,577 0, Ostrava-Vřesina 50,5 1,26 21 Ostrava - Svinov 33,596 0,84 77 Ostrava-Výškovice 18,2 0,45 21 Ostrava - Vítkovice 34,625 0,87 77 Ostrava-Zábřeh 22,64 0,31 77 Ostrava- Mar. Hory 7,26 0,18 21 Otrokovice 8,683 0,22 77 Ostrava-Heřmanice 26,13 21 Palkovice 1,173 0,03 32 Ostrava-Hošťálkovice 4,9 0,18 0,36 21 Paskov 36,591 0,91 77 Ostrava-Hrabůvka 23,5 21 Pazderna 38,168 0,95 77 Ostrava-Krásné Pole 46,89 21 Písek 5,538 0,14 32 Ostrava-Lhotka 1,16 0,08 0,4 32 Pišť 1,7 0,11 0,5 32 Ostrava-Petřkovice 2,4 0,1 0,26 21 Pitín 0,846 0, Ostrava-Petřkovice 56,94 21 Pražmo 0,796 0,02 77 Ostrava-Polanka nad O. 34,1 21 Prostějov 25,721 0,64 77 Ostrava-Poruba 336,41 8,41 68

69 21 Pržno 3,885 0,1 77 Ostrava-Přívoz 49,25 21 Pstruží 27,423 0,69 77 Ostrava-Svinov 8, Pustá Polom 3,27 0,09 0,5 77 Ostrava-Třebovice 38,01 0,95 19 Ropice 30 0,8 0, Ostrava-Vítkovice 47,26 1,18 1 Rychaltice 0 0 0,83 77 Ostrava-Vřesina 55,29 1 Rychaltice-Hukvaldy 0 0 0,83 77 Ostrava-Výškovice 35,22 1 Rychaltice-Sklenov 0 0 0,83 77 Ostrava-Zábřeh 53,99 1,34 44 Rýmařov 0,259 0,0064 0,25 77 Slezská Ostrava 1,85 21 Samotišky 7,748 0,19 77 Moravská Ostrava 68,88 21 Sedliště 17,654 0,44 21 Otrokovice 4,731 0,12 21 Sedlnice 1,087 0,03 21 Palkovice 3,529 0,09 56 Smilovice 11,731 0,293 0,5 21 Paskov 12,067 0, Stará Ves nad Ondřejnicí 5,76 0,14 21 Pazderna 28,577 0,71 21 Starý Jičín 3,51 0,09 21 Písek 0,577 0, Staříč 18,39 0,46 32 Píšť 0,19 0,07 0,5 56 Střítěž 1,615 0,04 0,5 21 Prostějov 29,038 0,73 21 Sviadnov 112,02 2,8 21 Pržno 4,462 0, Šenov 1,038 0,03 21 Pstruží 7,221 0, Šilheřovice 2,6 0,12 0,4 74 Pustá Polom 1,4 0,04 0,5 19 Těrlicko 15 0,4 0, Raškovice 1,269 0, Těrlicko 22,942 0, Ropice 0,5 0,8 0,666 1 Tichá 0 0 0,33 1 Rychaltice 0 0 0,83 21 Tichá 0,308 0,008 1 Rychaltice-Hukvaldy 0 0 0,83 1 Trojanovice 0 0 0,33 1 Rychaltice-Sklenov 0 0 0,83 21 Troubelice 5,841 0,15 44 Rýmařov 0,298 0,007 0,25 5 Třinec 11,5 0,2469 0,5 21 Řepiště 3,558 0, Třinec 25,875 0,65 21 Samotišky 3,654 0, Třinec 100,23 3, Sedlnice 0,163 0, Třinec 302,884 7,572 0,5 56 Smilovice 14,263 0,357 0,5 21 Uničov 7,327 0,18 21 Staré Hamry 0,548 0, Václavovice 0,865 0,02 21 Staré město 1,567 0,04 5 Vendryně 10,1 0,2181 0,5 21 Starojická Lhota 0,346 0,009 6 Vendryně 0,08 0,0065 0,5 21 Starý Jičín 1,894 0, Vendryně 16,087 0,4 21 Staříč 18,01 0,4 56 Vendryně 1,135 0, Střítěž 0,332 0,332 0,5 21 Vizovice 6,077 0,15 21 Sviadnov 144,336 3, Vratimov 14 0,35 21 Šenov 0,962 0, Vrbátky 23,346 0,58 21 Šenov u Nového Jičína 2,192 0, Vyšní Lhoty 10,788 0,27 32 Šilheřovice 1,89 0,1 0,4 32 Závada 1,5 0,11 0,53 19 Těrlicko 17 0,4 0,83 21 Zlín 28,933 0,72 1 Tichá 0 0 0,33 21 Zubří 26,25 0,66 21 Tichá 0,144 0, Želechovice nad Dřevnicí 72,462 1,81 1 Trojanovice 0 0 0,33 69

70 58 Žimrovice 21 Trojanovice 0,192 0,005 CELK Všechny lokality 4126,45 109,12 26,74 21 Troubelice 7,462 0,19 5 Třinec 12,3 0,2052 0,4 21 Třinec 31,548 0,79 51 Třinec 50,43 2, Třinec 279,954 6,998 0,5 21 Uničov 14,428 0,36 77 Václavovice 21,96 5 Vendryně 9,3 0,1583 0,5 56 Vendryně 4,602 0, Vizovice 26,769 0,67 21 Vratimov 23,779 0,59 21 Vrbátky 16,288 0,41 21 Vyšní Lhoty 9,538 0,24 21 Zábřeh na Moravě 5,067 0,13 32 Závada 0,16 0,07 0,53 21 Zlín 36,288 0,91 21 Zubří 24,154 0,6 21 Želechovice nad Dřevnicí 64,457 1,611 CELK Všechny lokality 4313,16 115,78 37,88 Z tabulky vyplývá, že počet úvazků pracovníků v přímé péči činí souhrnně ve všech službách 109,12 (rok 2012) a 115,78 (rok 2013), tj. v průměru 4,96, resp. 5,03 úvazků na 1 službu. Tyto údaje se však zásadně liší od údajů blíže popsaných v bodě 3.3 zprávy. Celkový týdenní časový rozsah poskytované služby v rámci kraje V roce 2012: 4 126,45 hodin (denně 825,3 hod), na jednoho poskytovatele v průměru 187,6 hod (37,5 hod denně). V roce 2013: 4 313,16 hodin (denně 187,5 hod), na jednoho poskytovatele v průměru 185,5 hod (37,5 hod denně) Průměrný týdenní i denní časový rozsah realizace služby na jednoho poskytovatele je téměř identický jako u pečovatelských služeb. Efektivita Efektivitu služby je možné rozdělit na: efektivitu z hlediska výkonnosti služby (využití pracovního času na přímou péči, finanční náročnost), efektivitu z hlediska věcného (uspokojování skutečných potřeb, efektivní řešení nepříznivé sociální situace, dosahování cílů služby). Níže uvedené úvahy v tomto odstavci se týkají efektivity z hlediska výkonnosti služby. 70

71 Z výše uvedených tabulek vyplývá, že průměrný denní počet hodin strávený realizací úkonů služby na 1 pracovníka v přímé péči činí 4,55 hodin (2012) z 8 hodinové pracovní doby, resp. 3,79 hodin (2013). Zbývající čas zůstává na přejezdy a administrativu, na časový podíl na školení, dovolenou, případně pracovní neschopnost. Tato hodnota vypovídající o průměrné efektivitě služeb osobní asistence je dost nízká, dokonce nižší než u pečovatelských služeb, navíc vykazuje sestupnou tendenci v období 2012, Na rozdíl od pečovatelských služeb se u služeb osobní asistence nepředpokládá potřeba více přejezdů (4-6) mezi uživateli během dne. Z tabulky vyplývá, že mezi roky 2012 a 2013 došlo k nárůstu počtu pracovníků v přímé péči o 6,66 úvazků (což je chybný údaj), ve skutečnosti však došlo k navýšení o 46,2 úvazků, tj. o 25,5 %, zatímco časový rozsah realizované služby se ve stejném období zvýšil pouze o 4,5 %. Proto uvedený výše pokles efektivity. Dalo by se usoudit, že jde o poněkud nižší efektivitu a že v průměru v odlehčovacích službách počet pracovníků je dostačující či dokonce mírně předimenzován, a tudíž také že prostor k zefektivnění služeb pravděpodobně je nutno jej však posuzovat zcela individuálně s ohledem na dané podmínky každé konkrétní služby. K relativně vysokému počtu pracovníků zazněly v diskusích v pracovní skupině tyto argumenty: - Vyšší počet může souviset do určité míry s provozní dobou služeb osobní asistence (24 hodin denně). - Osobní asistence je poskytována ve dvou formách, a to buď jako dlouhodobá (několik hodin u jednoho klienta), nebo jako krátkodobá (doprovody do škol, na kulturní akce atd.). Krátkodobá asistence zvyšuje potřebu přejezdů, tím také snižuje efektivitu služby. - Snížená efektivita může být způsobena krátkodobými asistencemi, zaměstnáním pracovníků na DPP a na zkrácené pracovními úvazky. - Příklad - OASA při přepočtu doby skutečného výkonu z prac. doby 8 hod, vyšlo službě cca 5 hodin. Část pracovníků pracuje na DPP a zkrácené pracovní úvazky obstarávají hlavně krátkodobé asistence dle jejich názoru z toho může plynout nižší efektivita služby. Roční časový rozsah služby Roční časový rozsah služby činí ,4 hod (2012) a ,3 hod (2013) zda data od poskytovatelů vedoucí k tomuto číslu odpovídají realitě, je možné přibližně zkontrolovat ověřením výše úhrad od klientů při předpokládaných úhradách cca 60 Kč/hod by roční výše úhrad od klientů měla být cca 12,8 resp. 13,5 mln Kč. Ověření, zda je tomu tak, je mimo rámec možností této analýzy, avšak v možnostech soc. odboru MSK pravděpodobně je. 71

72 Doporučení zadavatelům, poskytovatelům, sociálnímu odboru MSK a dalším odpovědným stranám: Při vyhodnocování zjištěných potřeb na území kraje, které není danou službou pokryto (Vítkov, Bruntál, zejména okrajové části tohoto území, Bílovec, Odry a Staré Hamry), zjišťovat, jak je zajištěna podpora lidem, kteří by eventuálně službu potřebovali a jaké je REÁLNÁ dostupnost služby osobní asistence. Do zjišťování potřeb v rámci komunitního plánování v daném území aktivně zapojit i osoby pečující. Při poptávce uživatelů po službě osobní asistence v místech, kde služba momentálně nepůsobí, řešit tuto situaci vznikem nových služeb či vytvářením detašovaných pracovišť stávajících služeb až po zjištění skutečných oprávněných potřeb včetně kontinuity této potřebnosti na výše uvedeném území. Doporučujeme poskytovatelům služeb osobní asistence hledat pracovníky také přímo v místě poskytování služby, aby tím byla podpořena efektivita poskytovaných služeb. Situaci je také možné řešit i pomocí rekvalifikace nezaměstnaných osob v místech poskytování služby, zvláště v oblastech s vyšší mírou nezaměstnanosti, kde je i reálná šance zaměstnavatelů na získání finančních prostředků v rámci opatření APZ. Sociálnímu odboru MSK doporučujeme ověřit, zda úhrady od klientů za všechny služby OA v kraji činí cca 13 mln Kč. V případě, že skutečnost se významně liší od této částky, bylo by vhodné zjistit příčinu této odchylky (např. poskytovatelé vybírají příliš nízké úhrady od uživatelů) a realizovat příslušná opatření. Doporučujeme zadavatelům a dalším stranám odpovědným za nastavení pravidel a procesů plánování rozvoje sociálních služeb (sítě služeb), aby v rámci aktualizace a zlepšování metodiky tohoto procesu jednoznačně stanovili pravidla pro kontinuální sběr oprávněných potřeb v celém území a tuto inovaci v praxi realizovali v horizontu 1-2 let. Kontinuální sběr oprávněných potřeb by měl být nejen kvalitativně, ale také kvantitativně vyhodnotitelný z pohledu požadované struktury podpory (jaké základní činnosti jsou od služeb osobní asistence v území požadovány) a jejího množství (výkonová kapacita služeb). Toto doporučení je zcela zásadní pro další plánování opatření spojených s optimálním pokrytím území službami osobní asistence. Bez zjištěných oprávněných potřeb nelze stanovit, zda rozložení terénních odlehčovacích služeb odpovídá těmto potřebám nebo odpovídá spíše příležitostem získání finančních zdrojů na realizaci služeb (projektové výzvy, veřejné zakázky apod.). V souvislosti s výše uvedeným doporučením dále uvádíme, že pro sběr kontinuálních potřeb je nezbytné zapojit sociální pracovníky na městech a obcích a další zainteresované strany (Ospod, ÚP, školy, zdravotnická zařízení atd.). V této souvislosti doporučujeme zpracovat podpůrnou síť pro sběr oprávněných potřeb a metodiku pro její aplikaci v rámci Moravskoslezského kraje. Znovu zde doporučujeme při práci s potřebností a plánováním rozmístění služeb osobní asistence v území, jasně a měřitelně stanovit rozdíly mezi touto službou a dalšími službami (pečovatelská služba, terénní odlehčovací služba). 72

73 Doporučujeme zadavatelům služeb a dalším odpovědným zástupcům krajské sítě služeb pracovat s efektivitou služeb způsobem, kdy jsou v rámci stanovování a vyhodnocování efektivity sledovány vždy 4 parametry. Kvalita, potřebnost, dostupnost a nákladovost. V případě zájmu o bližší informace o tomto konceptu odkazujeme například na kritéria učícího se systému IMOSH Chytré sítě, kde jsou již v rámci kritérií pro práci v síti sociálních služeb tyto parametry zohledněny a lze jejich aplikací získávat v síti průběžně validní výstupy a výsledky, které jsou využitelné pro plánování, řízení a práci se změnami v síti služeb tak, aby bylo dosahováno optimálního stavu efektivity v návaznosti na dostupné zdroje. Zásadní výhodou tohoto stylu práce je možnost sledování vzájemného ovlivňování se výše uvedených parametrů a plánování rozvoje sítě sociálních služeb na základě faktů. Jako příklad zde uvádíme situaci, kdy jsou například nastaveny v síti maximální požadavky na jeden z parametrů kvality či dostupnosti a nejsou tyto požadavky opatřeny zdroji. V konečném důsledku toto v síti způsobí stav, kdy dochází v některých případech k formálnímu plnění těchto požadavků (bez žádoucích výsledků) a někdy dokonce paradoxně ke snížení kvality a dostupnosti služeb (protože je nelze s dostupnými zdroji zajistit v náležité kvalitě a rozsahu / dostupnosti), což je demotivační faktor odrážející se na výkonu poskytovatele. Druhým příkladem výrazného snížení efektivity služeb je poskytování služby na základě nedostatečně nebo chybně aplikovaného (o nesprávnou metodiku se opírajícího se) sběru oprávněných potřeb. Pokud bychom měli uvést v souvislosti s tématem efektivity nějaký konkrétní mezník pro její posouzení z pohledu využívání výkonové kapacity služeb osobní asistence (tu lze přiřadit k parametru dostupnosti služeb), pak za efektivní mez lze, dle našich dlouhodobých zkušeností, považovat přibližně rozmezí od 50% do 75% z fondu pracovní doby pracovníků za sledované období. Záměrně uvádíme dolní i horní mez pro pásmo efektivity, protože odchylky od tohoto pásma na jednu i druhou stranu znamenají vždy vyšší riziko snížení efektivity poskytovaných služeb. V souvislosti s tématem efektivity doporučujeme pro příští období zaměření se při zkoumání efektivity služby také na výsledky poskytovatelů, které jsou spojeny s úspěšností při řešení nepříznivých sociálních situací osob a do jaké míry tyto výsledky vedou k sociálnímu začleňování nebo prevenci sociálního vyloučení. 73

74 3.7 Odkud uživatelé osobní asistence přicházejí - důvody vzniku potřeby využití služeb osobní asistence Odkud uživatelé přicházejí - důvody vzniku potřeby využití služeb osobní asistence % 3% 6% 6% 2% Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby - 1. Z domácnosti (rodiny) Ze zdravotních služeb Jiné 70% Místa, odkud uživatelé do služby přicházejí (předcházející podpora) 2012 Pořadí Odkud uživatelé přišli Podíl % A. Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 5,9% B. Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby x B.1 Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby ,9% B.2 Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby ,0% B.3 Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby ,0% C. Z domácnosti (rodiny) 70,3% D Ze zdravotních služeb 13,5% E. Ze školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.) 0,1% F. Jiné 2,8% G. Nevím 5,6% 74

75 CELKEM 100% Odkud uživatelé přicházejí - důvody vzniku potřeby využití služeb osobní asistence 2013 Z jiných sociálních služeb se 13% 5% 6% 4% stejným druhem sociální služby Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby - 1. Z domácnosti (rodiny) Ze zdravotních služeb Nevím 72% 2013 Pořadí Odkud uživatelé přišli Podíl % Pořadí Odkud uživatelé přišli Podíl % A. Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 5,8% B. Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby (doplňte níže konkrétní druh služby) B.1 Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby ,0% B.2 Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby ,0% B.3 Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby ,0% C. Z domácnosti (rodiny) 71,9% D Ze zdravotních služeb 12,9% E. Ze školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.) x 0,1% F. Jiné 0,0% G. Nevím 5,3% 75

76 CELKEM 100% Dominující je kategorie uživatelů přicházejících z domácího prostředí (předchozí podporu poskytovala rodina nebo osoby blízké) 70% za rok 2012 a 72% za rok 2013, což odpovídá charakteru služby. Dále podporu uživatelů před využitím služeb osobní asistence zajišťovali zdravotní služby (rok ,5%, rok ,9%), jiné sociální služby se stejným druhem sociální služby (rok ,9%, rok ,8% ) a jiné sociální služby s jiným druhem sociální služby (rok ,9%, rok ,0%). Odpověď nevím byla zaznamenána za rok 2012 v 5,6% případů, a za rok 2013 v 5,3% případů. Tyto důvody jsou v letech 2012 a 2013 poskytovateli uváděny v téměř ve shodném číselném vyjádření, s výjimkou důvodu, kdy uživatelé přicházejí z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby. Zde dochází v roce 2013 k navýšení počtu uživatelů o 2,1%. Doporučení všem odpovědným stranám, zvláště zadavatelům a poskytovatelům zapojeným v procesu plánování rozvoje sítě sociálních služeb: Doporučujeme všem odpovědným stranám zajišťovat průběžnou informovanost o službách osobní asistence, zvláště pak o jejich smyslu, účelu garantované nabídce a limitech, v celé síti sociálních služeb. Doporučujeme klást důraz na informování laické i odborné veřejnosti, ale i stávajících či potenciálních uživatelů služeb a jejich blízkých osob. Zadavatelům a poskytovatelům zapojeným v procesu plánování rozvoje sítě sociálních služeb doporučujeme akcentovat ve svých agendách potřebu podpory tohoto typu služby pro osoby, které chtějí řešit svoji nepříznivou sociální situaci v přirozeném domácím prostředí a umožnit jim v tomto prostředí setrvat co nejdéle, bez nutnosti využití rezidenční sociální služby z toho důvodu, že by podpora služeb osobní asistence nebyla v území dostupná (samozřejmě vždy na základě skutečně zjištěných oprávněných potřeb). 76

77 3.8 Kam uživatelé osobní asistence odcházejí, začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí Kam uživatelé odcházejí 2012 Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby % 6% 8% 3% 10% Do domácnosti (rodiny) bez podpory asistence 21% Do zdravotních služeb Základní škola speciální s podporou asistenta pedagoga 42% 5% 4% Úmrtí 2012 Pořadí Kam uživatelé odcházejí důvody ukončení využívání služby Podíl % A. Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby 2,8% B. Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby x B.1 Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby ,1% B.2 Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby ,1% B.3 Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby ,0% C. Do domácnosti (rodiny) bez podpory asistence 20,6% D. Do zdravotních služeb 4,0% E. Do školských zařízení x E.1 Základní škola speciální bez asistence 0,0% 77

78 E.2 Základní škola speciální s podporou asistenta pedagoga 4,9% E.3 0,0% E.4 0,0% F. Úmrtí 41,8% G. Ulice 1,9% H. Jiné 5,8% CH. Nevím 7,9% CELKEM 100% 2% 11% 6% Kam uživatelé odcházejí % 18% Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby - 1. Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby - 2. Do domácnosti (rodiny) bez podpory asistence 1% Do zdravotních služeb 32% 18% Základní škola speciální s podporou asistenta pedagoga Úmrtí 2% 5% Ulice Jiné 78

79 2013 Pořadí Kam uživatelé odcházejí - důvody ukončení využívání služby Podíl % A. Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby B. Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální x 5,5% B.1 Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby ,3% B.2 Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby ,1% B.3 Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby ,0% C. Do domácnosti (rodiny) bez podpory asistence 18,1% D. Do zdravotních služeb 4,9% E. Do školských zařízení x E.1 Základní škola speciální bez asistence 0,0% E.2 Základní škola speciální s podporou asistenta pedagoga 1,7% E.3 0,0% E.4 0,1% F. Úmrtí 31,9% G. Ulice 1,6% H. Jiné 11,1% CH. Nevím 5,6% CELKEM 100% Nejčastější důvody odchodu klientů ze služby osobní asistence jsou následující: Úmrtí uživatele (rok 2012: 41,8%, rok 2013: 31,9%) Do domácnosti (rodiny) bez podpory asistence (rok 2012: 20,6%, rok 2013: 18,1%) Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby (rok 2012: 10,1%, rok 2013: 18,3%). V nejčastějších případech služba končí úmrtím uživatele, z čehož lze vyvodit, že uživatelé setrvávají ve službě dlouhodobě. V dalších případech se objevují tyto úkony v níže uvedeném pořadí v roce 2012: Nevím Základní škola speciální s podporou asistenta pedagoga Odchod do zdravotních služeb Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby Ulice 79

80 Důvody odchodu ze služby osobní asistence udávané v roce 2013 v níže uvedeném pořadí: Jiné Nevím Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby Do zdravotních služeb Základní škola speciální s podporou asistenta pedagoga Ulice Doporučení zadavatelům a poskytovatelům: Apelovat na posilování vazeb v rámci přirozené vztahové sítě, posilovat význam rodiny. Zachovávat charakter služby. Zadavatelům a poskytovatelům služeb osobní asistence doporučujeme data pro příští vyhodnocení využívání následné podpory navázat na informace z vedení jednotlivých případových procesů (popis nepříznivé sociální situace, stanovení a plnění cílů spolupráce a souvisejících individuálních plánů vypovídajících o průběhu služby). Každý případový proces by měl být dokumentován, aby byl vyhodnotitelný, a součástí jeho vyhodnocování je i vyhodnocení cílového stavu spojeného s jejím ukončením. Zde by měl být přezkoumán výsledek s ohledem na to, zda služba přispěla k sociálnímu začleňování a dále i to, jestli následná podpora je podporou nižší či vyšší intenzity (k jaké změně došlo v řešení konkrétní nepříznivé sociální situace uživatele). Aplikace tohoto doporučení do budoucna výrazně zvýší validitu evaluací na toto téma se zaměřujících. 3.9 Potřeby uživatelů osobní asistence Specifikace potřeb dle popisu v dotaznících: Které oblasti potřeb uživatelů služba řeší: specifikace potřeb Potřeba podpory a pomoci při mytí rukou a obličeje, dutiny ústní Osobní hygiena Podpora a pomoc při koupeli Podpora a pomoc při česání Potřeba podpory a pomoci při výkonu fyziologické potřeby včetně inkontinenčních a dalších pomůcek Potřeba podpory a pomoci při nácviku a udržení samostatnosti pro úkony osobní hygieny včetně využití pomůcek Zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Potřeba podpory a pomoci při oblékání a svlékání včetně využití kompenzačních pomůcek Potřeba podpory a pomoci při obouvání a zouvání včetně využití kompenzačních 80

81 pomůcek Potřeba podpory a pomoci při nácviku a udržení samostatnosti pro zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu včetně využití kompenzačních pomůcek Potřeba podpory a pomoci při orientaci v prostoru domácnosti a blízkého okolí včetně využití kompenzačních pomůcek Potřeba podpory a pomoci při orientaci a pohybu v dalších institucích a širším prostředí včetně využití kompenzačních pomůcek (ve městě, v divadle, v kině, u lékaře ) Samostatný pohyb Potřeba podpory a pomoci při orientaci a samostatném pohybu v rámci aktivit včetně využití kompenzačních pomůcek (společenské a kulturní akce, cestování apod. ) Potřeba podpory a pomoci při realizaci samostatného pohybu včetně využití kompenzačních pomůcek Potřeba nácviku realizace samostatného pohybu včetně využití kompenzačních pomůcek Potřeba pomoci při přípravě jídla a pití Stravování Potřeba podpory a pomoci při zajištění speciální úpravy stravy, včetně dietního stravování Potřeba podpory a pomoci při podávání stravy (včetně PEGu a jiných pomůcek) Potřeba podpory a pomoci při nácviku přijímání stravy včetně využívání pomůcek Potřeba podpory, rozvoje a nácviku porozumění v různých formách komunikace (verbální, neverbální, včetně alternativních systémů a jejich kombinace) Potřeba podpory a pomoci při vyjádření základních potřeb (např. hygiena, strava) Komunikace Potřeba podpory a pomoci při rozvoji aktivní účasti v komunikaci přiměřené zdrav. stavu a věku Potřeba nácviku komunikačních dovedností pro možnost vyjádřit své potřeby Potřeba podpory při komunikaci v širším sociálním prostředí Potřeba podpory a pomoci při navazování kontaktů (s vrstevníky, s rodinou, s pracovníky služby, dobrovolníky, atd.) Zajištění a kontakt se společenským prostředím Potřeba podpory a pomoci při navazování a udržování běžných společenských kontaktů s ohledem na věk uživatelů (kulturní a společenské vyžití, veřejné služby, rodinné vazby) Potřeba podpory a pomoci při orientaci v prostoru a čase Potřeba získání dovedností pro přiměřenou orientaci v prostoru a čase včetně využití pomůcek Potřeba doprovodit do školy, školského zařízení a zpět 81

82 Potřeba doprovodit do zaměstnání a zpět Potřeba doprovodit k lékaři a dalším odborníkům a zpět Potřeba doprovodit na zájmové a volnočasové aktivity a zpět Potřeba doprovodit do veřejných institucí a zpět (veřejné služby, úřady, banky apod.) Potřeba udržení a rozvoje manuálních schopností Potřeba udržení a rozvoje mentálních schopností Seberealizace Potřeba uznání, přijetí Potřeba smysluplného trávení volného času Potřeba rozvoje partnerského chování a zvládání vlastní sexuality Potřeba podpory, pomoci a nácviku při péči o nosní dutinu a chrup Potřeba podpory a pomoci při nácviku pravidelného užívání léků Péče o zdraví Potřeba podpory a pomoci při udržení a rozvoji tělesné kondice včetně využití pomůcek Potřeba podpory a pomoci při udržení tělesné pohody včetně využití pomůcek (polohování, bazální stimulace, využívání specifických pomůcek a technik) Potřeba jistoty a pocitu bezpečí při pobytu v domácnosti Bezpečí (rizika) Potřeba jistoty a pocitu bezpečí při aktivitách mimo domov Potřeba jistoty a pocitu bezpečí v kontaktu s lidmi i se sebou samým Schopnost při uplatňování práv, oprávněných zájmů Bydlení Potřeba informovanosti klienta/zákonného zástupce o možnostech řešení jeho soc. situace Potřeba uplatnit vlastní vůli Potřeba podpory při uplatňování práv a oprávněných zájmů Potřeba zůstat ve svém prostředí, domácnosti Potřeba podpory a pomoci při údržbě domácnosti a osobních věcí, vč. pomoci s úklidem Potřeba podpory a pomoci při zajištění nákupů a běžných pochůzek spojených s provozem domácnosti Být nezávislý na svém okolí, uspokojovat nezávisle na svém okolí své potřeby Autonomie Samostatně plánovat svůj život Uspořádat svůj čas Potřeba podpory rodičovských kompetencí v péči o dítě Potřeba mít zajištěné dítě Potřeba získání kompetencí v oblasti podpory dítěte s postižením Potřeba sdílení, být slyšen, mít možnost ujasnit si svou situaci a porozumět jí 82

83 Potřeba podpory při hledání možností a zdrojů v nejbližší rodině Potřeba podpory v domácím prostředí, včetně jeho případných úprav vhodných pro dítě s postižením Oblasti potřeb uživatelů Podíl procent % Podíl procent % CELKEM 100% 100% Osobní hygiena 15,9% 14,5% Zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu 12,6% 11,5% Stravování 10,7% 9,9% Bydlení 10,7% 11,2% Komunikace 9,1% 8,9% Samostatný pohyb 7,9% 7,9% Zajištění a kontakt se společenským prostředím 8,5% 8,6% Seberealizace 6,7% 7,2% Péče o zdraví 5,8% 6,4% Bezpečí (rizika) 5,6% 6,9% Schopnost při uplatňování práv, oprávněných zájmů 3,4% 3,5% Autonomie 3,1% 3,4% Potřeba podpory rodičovských kompetencí v péči o dítě 0,1% 0,1% Otázka zjišťování potřeb spojených s řešením nepříznivé sociální situace jednotlivými poskytovateli služby osobní asistence na základě předkládaných dotazníků byla značně problematická, zejména z pohledu validity udávaných informací. Poskytovatelé osobní asistence uvedené data zjišťují v rámci jednotlivých individuálních plánů, sumární data jsou jen pouhým odhadem, ne exaktním vyjádřením uspokojování potřeb uživatelů v jednotlivých službách. Dle výše uvedené tabulky je možné konstatovat zastoupení všech potřeb, které byly předpokládány, že jsou v dané službě s ohledem na charakter činnosti a specifika klientely uspokojovány. Rozložení struktury potřeb v jednotlivých letech má obdobný charakter. Služba tedy v daném období uspokojovala obdobné potřeby, nejsou zde patrné výrazné výkyvy. Potřeby, které služba uspokojuje ve vyšší míře, jsou v oblasti osobní hygieny, zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, stravování, bydlení (v rozsahu 15-10%), následují potřeby v oblasti komunikace, samostatný pohyb, zajištění a kontakt se společenským prostředím, seberealizace, péče o zdraví, 83

84 bezpečí (rizika) v rozsahu 9-5%, dále potřeby v oblasti schopnosti při uplatňování práv, oprávněných zájmů, autonomie, potřeba podpory rodičovských kompetencí v péči o dítě (méně než 4%). Potřeby v oblasti rodičovských kompetencí v péči o dítě byly uspokojovány u nejnižšího počtu klientů. V roce 2012 bylo v evidenci celkem 21 klientů do 18- let v MSK a v roce 2013 bylo evidováno v rámci MSK 22 klientů, což představuje celkový počet klientů, u kterých byla tato potřeba v průběhu uvedených let fakticky uspokojována ve 4 službách osobní asistence. Uvedený fakt potvrzuje také Ročenka MPSV v rámci služby osobní asistence. Klient požaduje osobní asistenci zejména proto, že má potřebu zůstat v doma, ve svém přirozeném domácím prostředí, chce být nezávislý na svém okolí, chce plánovat svůj čas, má potřebu se rozvíjet, má potřebu bezpečí při pobytu v domácnosti, při kontaktu s lidmi i se sebou samým a samozřejmě potřebuje s ohledem na svůj zdravotní stav či zdravotní postižení uspokojovat také své základní životní potřeby. Doporučení zadavatelům a poskytovatelům Uváděný model potřeb byl zpracován za účelem zjištění statistických dat v rámci pořádaného dotazníkového šetření. Vzhledem k rozsahu cílové skupiny a jejich individuálních potřeb však služba může uspokojovat jen některé potřeby uvedené v tabulce či potřeby jiné v tabulce neuvedené. Není možné s jistotou garantovat, že se jedná o kompletní výčet potřeb v rámci dané služby. Zásadní pro práci s klientem a zjišťování potřeb je práce s jeho nepříznivou sociální situací a na ní navázané individuální zjišťování jeho potřeb spojených s jejím řešením. Oprávněné potřeby zjištěné v souvislosti s řešením této situace musí nacházet odezvu (zdroje podpory) v garantované nabídce služeb daného poskytovatele osobní asistence. Metodické členění zjištěných potřeb doporučujeme do budoucna harmonizovat a nadále sledovat ve struktuře zákonem daných položek nabídky základních činností a úkonů osobní asistence (viz struktura bod 3.10 této zprávy) Činnosti a úkony služby osobní asistence Specifikace činností dle popisu v dotaznících: Základní činnosti 9 Úkony 10 / specifikace úkonu (zde je zahrnut rozsah provádění jednotlivých níže vyjmenovaných úkonů) asistence při přípravě jídla, podávání jídla pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: pomoc a podpora při podávání jídla a pití, porcování jídla podání nápojů podání jídla na talíř a servírování ohřívání jídla 9 10 dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů dle vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách 84

85 mytí nádobí podávání stravy - včetně specifických technik a postupů (ústy, PEGem) příprava oblečení oblékání, svlékání úklid oblečení pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, asistence, dopomoc při oblékání a svlékání oblékání a svlékání speciálních pomůcek (ortézy, protézy) úklid speciálních pomůcek obouvání, zouvání používání kompenzačních a speciálních pomůcek pro dané činnosti nácvik chůze za použití kompenzačních pomůcek pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, poradenství při odstranění bariér v bytě klienta, návrhy vhodného prostorového uspořádání bytu ve vazbě na potřeby klienta nácvik pohybu klienta provázení klienta s ohledem na jeho potřeby přesun na lůžko přesun na vozík správné polohování klienta pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, základní ustlání lůžka úklid pomůcek k přesunu zajištění pravidelné změny polohy, především u imobilních klientů přesun klienta za pomocí využití kompenzační pomůcky provedení hygienické péče pomoc při úkonech osobní hygieny, celkové omytí výměna pleny, vložky 85

86 pomoc při osobní hygieně péče o pokožku, o vlasy, nehty na rukou dopomoc při hygienické péči svlékání a oblékání převlečení ložního prádla, přestlání lůžka péče o pomůcky péče o dutinu ústní, čištění zubů péče o protézu holení péče o oči, uši umytí hlavy základní vysušení vlasů fénem stříhání nehtů na rukou stříhaní vlasů doprovod na WC a zpět podpora a pomoc v souvislosti s použitím WC (včetně nezbytné hygienické péče) pomoc při použití WC použití WC pomocí zvedáku pomoc při zajištění stravy: pomoc při přípravě jídla a pití, pomoc při použití WC mimo domácnost klienta (např. v zaměstnání, škole, atd.). pomoc při použití klozetového křesla ohřívání jídla finální úpravě již hotového pokrmu (mletí, krájení, apod.) podání jídla na talíř servírování jídla mytí nádobí podání tekutin přípravu jídla příprava a podání tekutin (teplých i studených 86

87 pomoc při zajištění chodu domácnosti výchovné, vzdělávací a aktivizační Pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí Nákupy a běžné pochůzky pomoc a podpora rodině v péči o dítě nápojů) setření prachu z povrchu nábytku vysávání umytí podlah zametání prachu z podlah úklid koupelny a toalety - umytí vany, umyvadel, obložení na stěnách, klozetu věšení prádla zalévání květin vynesení odpadků odstranění prachu z potahů vytřepáváním, vyklepáváním mytí nádobí úklid a odmražení lednice údržba, obsluha domácích spotřebičů údržba drobného vybavení domácností zajištění externí firmy pro realizaci úkonu mytí oken praní prádla žehlení drobné úpravy prádla sepsání nákupu převzetí finanční hotovosti na nákup nákup pracovníkem vyúčtování nákupu doprovod uživatele na nákup uspokojení potřeb dítěte podpora při hygieně dítěte (koupání, přebalování ), 87

88 činnosti podpora při přípravě stravy, při výchově, při organizaci zájmových aktivit, atd. podpora při komunikaci s rodinou, zprostředkování poradců apod., doprovody na společenské, sportovní, kulturní akce pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob zapojení rodinných příslušníků / opatrovníků do poskytování sociální služby s ohledem na přání klienta provázení a pomoc při pohybu v různorodých terénech - rovné členité, známé a neznámé prostředí orientace v okolí bydliště využívání běžně dostupných služeb (nácvik nakupování, apod.) uplatňování metod a technik k rozvoji psychomotorického vývoje poskytování stimulačních technik pro klienty s těžkým kombinovaným postižením pomoc s nácvikem a upevňováním motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností aktivní zapojení klienta do prožitkových činnosti (masáže, bazální stimulace, canisterapie, motorická aktivizace apod.) procvičování jemné, hrubé motoriky, aktivní či pasivní procvičování končetin, nácvik činností vedoucí k zvýšení samostatnosti a soběstačnosti, cvičení paměti, rozhovory zprostředkování kontaktu se společenským prostředím doprovázení do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět doprovody, procházky pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů rozvoj verbální / neverbální komunikace i za použití speciálních metod a pomůcek podpora klienta při uplatňování vlastní vůle aktivní zapojení klienta do rozhodování (např. v procesu individuálního plánování služby) hledání vhodných návazných soc. služeb 88

89 využívání běžně dostupných služeb pomoc při vyřizování běžných záležitostí podpora při zajištění kompenzačních pomůcek, při vyřizování příspěvků, při jednání s úřady, atd. Základní činnosti pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: pomoc při osobní hygieně pomoc při zajištění stravy: pomoc při zajištění chodu domácnosti výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti zprostředkování kontaktu se společenským prostředím pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Úkony Podíl % Podíl % pomoc a podpora při podávání jídla a pití, 8,97% 9,00% pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, 7,86% 7,23% 5,48% 6,19% pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, 5,91% 6,76% pomoc při osobní hygieně, pomoc při úkonech osobní hygieny, 12,26% 11,35% pomoc při použití WC 5,48% 5,37% pomoc při přípravě jídla a pití, 9,32% 9,12% Pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí 8,37% 8,92% Nákupy a běžné pochůzky 4,74% 5,62% pomoc a podpora rodině v péči o dítě 0,12% 0,15% pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob pomoc s nácvikem a upevňováním motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností doprovázení do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů 4,48% 4,56% 8,16% 8,77% 7,00% 6,84% 6,83% 3,09% pomoc při vyřizování běžných záležitostí 3,09% 3,27% Fakultativní služby 3,80% 3,19% Další specifické činnosti a úkony 0,00% 0,17% 89

90 V rámci této služby dominuje poskytování těchto činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu (rok 2012: 29%, rok 2013: 29%) pomoc při osobní hygieně (rok 2012: 17%, rok 2013: 16%) pomoc při zajištění chodu domácnosti (rok 2012: 13%, rok 2013: 29%) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti (rok 2012: 13%, rok 2013: 14%) pomoc při zajištění stravy (rok 2012: 9%, rok 2013: 9%) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (rok 2012: 10%, rok 2013: 6%) Z jednotlivých úkonů je nejčastěji uživatelům poskytován úkon: pomoc při osobní hygieně, pomoc při úkonech osobní hygieny (rok 2012: 12,26%, rok 2013: 11,35%) pomoc při přípravě jídla a pití (rok 2012: 9,32%, rok 2013: 9,12%) pomoc a podpora při podávání jídla a pití (rok 2012: 8,97%, rok 2013: 9,00%) Pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí (rok 2012: 8,37%, rok 2013: 8,92%) pomoc s nácvikem a upevňováním motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností (rok 2012: 8,16%, rok 2013: 8,77%) pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek (rok 2012: 7,86%, rok 2013: 7,23%) doprovázení do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět (rok 2012: 7,00%, rok 2013: 6,84%) Následuje poskytování dalších úkonů v níže uvedeném pořadí: pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, pomoc při použití WC pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob Nákupy a běžné pochůzky pomoc při vyřizování běžných záležitostí pomoc a podpora rodině v péči o dítě V meziročním porovnání mezi roky 2012 a 2013 dochází v roce 2013 k mírnému nárůstu u úkonů: pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, Nákupy a běžné pochůzky Naopak v roce 2013 dochází k mírnému poklesu u úkonů: pomoc při osobní hygieně, pomoc při úkonech osobní hygieny, pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů 90

91 Zde je patrnější sestupná procentuální tendence ze 7% (2012) na 3% (2013) u úkonu Pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů. Tato je vyvolána údaji uvedenými pouze u jednoho poskytovatele, u ostatních poskytovatelů má daný úkon v letech setrvalou tendenci bez výkyvů. Fakultativní činnosti a další specifické činnosti Pro poskytování fakultativních služeb v rámci osobní asistence je typickým úkonem převážně přeprava klienta služebním vozidlem, či půjčování pomůcek, což ve výčtu činností uvádělo 8 poskytovatelů služby. Další níže uvedené činnosti jako fakultativní služba však představuje samotný výkon služby osobní asistence, tudíž je poskytovateli chybně poskytován. Procentní vyjádření těchto služeb v rozsahu 3,8% za rok 2012, a za rok 2013 v rozsahu 3,19% neodpovídá tedy skutečnosti (dané úkony nejsou fakultativní). Zde je uveden výčet chybně vykazovaných fakultativních úkonů: - Léčebná rehabilitace jedná se o zdravotní úkon - Stravování v rámci činnosti Pomoc a podpora při podávání jídla a pití - Přesun asistentky ke klientovi nejedná o činnost, na kterou si lze plně nárokovat úhradu klientem - Odborná péče o vlasy osobní asistence není kadeřnická činnost, česání klienta je realizováno v rámci činnosti Pomoc při osobní hygieně, pomoc při úkonech osobní hygieny - Praní a žehlení prádla zahrnuto v činnosti Pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí - Masáže jiný odborný úkon, který nemá přímou vazbu na zajištění činnosti, je běžně poskytován jako veřejná služba - Pedikúra - jiný odborný úkon, který nemá přímou vazbu na zajištění činnosti, je běžně poskytován jako veřejná služba - Použití telefonního přístroje nesouvisí s poskytováním služby osobní asistence Doporučení zadavatelům a poskytovatelům: Poskytovatelům doporučujeme, aby fakultativní úkony poskytovali v souladu s charakterem služby a odborností svého personálu. Dále doporučujeme odstranění chyb při poskytování úkonů fakultativní formou dle výše uvedené specifikace. Pro další podobné evaluační procesy realizované v budoucnosti doporučujeme zadavatelům na základě zkušeností získaných z této evaluace následující změny systému a metodiky sběru a vyhodnocování potřeb uživatelů osobní asistence, které by měly přispět ke zvýšení validity vyhodnocování těchto potřeb a logickému provázání sbíraných potřeb na zákonné požadavky: zadat poskytovatelům těchto služeb zpracování garantované nabídky služeb ve struktuře a v plném rozsahu základních činností a úkonů terénní odlehčovací služby dle 5, vyhlášky 505/2006 Sb., včetně případných fakultativních a dalších činností (u každé položky požadovat 91

92 specifický obsah toho co služba v dané oblasti nabízí, rozsah poskytování služeb, minimální garanci množství poskytované služby a její odborné personální zajištění), následně požadovat zavedení používání garantovaných nabídek do praxe poskytovatelů (při vyjednání, plánování, přehodnocování průběhu a vyhodnocování výsledků poskytovaných sociálních služeb), požadovat na poskytovatelích zjišťování a záznam individuálních nepříznivých sociálních situací, včetně požadavku na stanovování cílů spolupráce a na ně navazujícího individuálního plánu podpory v řešení nepříznivé sociální situace (u zájemců i uživatelů služeb) s důrazem na klíčování toho, jaké položky z garantované nabídky služeb jsou plánovány, využívány - poskytovány a vykazovány při samotném výkonu poskytování sociálních služeb, podporovat poskytovatele metodicky a dalšími vhodnými formami vzdělávání, aby tato požadavky mohli implementovat do praxe nikoli formálně, ale aby se staly užitečnými znalostmi přinášejícími výhody všem dotčeným stranám, výše uvedené požadavky metodicky zapracovat a využít při návrhu systému kontinuálního sběru potřeb v krajské síti služeb a aktualizaci kritérií této sítě, jako zcela zásadní pro další práci se sledováním poskytnutých výkonů, jejich struktury a četnosti uvádíme ještě doporučení požadovat vykazování poskytnutých služeb oproti předpokladu uvedenému v individuálním plánu podpory. Z hlediska efektivity musí být v souvislosti s vykazováním poskytnutých činností a úkonů brán v potaz také smysl jejich poskytnutí ve vztahu k jejich optimální konfiguraci v individuálním plánu, tedy to, zda plní zadání pro správně poskytovanou sociální službu, dosahuje výsledky a zda je plněn základní smysl této služby Personální zajištění služby osobní asistence V dotazníkovém šetření bylo zjišťováno Kolik pracovníků v nepřímé péči je na 1 pracovníka v přímé péči : Dle údajů poskytnutých poskytovateli služeb byla zjištěná tato skutečnost: Uvedený koeficient se pohybuje v rozmezí 0,00 2,00 byl zjišťován u 23 organizací. Průměrný počet u uvedeného počtu organizací je 0,26 (rok 2012 a 2013). Z výše uvedeného můžeme pouze konstatovat, rozpětí uváděného koeficientu je široké. Určit efektivitu uvedeného koeficientu však nelze jednoznačně stanovit formou průměru s ohledem na skutečnosti výše uvedené. Vždy je potřeba zohlednit velikost organizace a charakter práce, který vykonávají jednotliví pracovníci v nepřímé i přímé péči. Pracovní skupina se pokusila blíže popsat stav krize, základu a optima Specifikace jednotlivých situací: Krize: Jedná se o stav, kdy jsou uživatelé sociální služby ohroženi na životě, a to tím, kdy by jim nebyla služba poskytnuta. V dané situaci bude služba přednostně zajišťovat uspokojování základních nezbytných životních potřeb (z pohledu úkonů se bude jednat o zajištění úkonů spojených se zajištěním jídla a pití a nezbytné hygienické péče) a bude se omezovat čas strávený uvedenou službou 92

93 u jednotlivých uživatelů. Minimalizuje se také administrativa v rámci služby, omezena zejména na základní výkaznictví úkonů. Smyslem je poskytnout co největší rozsah nejnutnějších úkonů přímo u uživatelů co nejmenším počtem pracovníků. V podstatě zde není naplněn základní cíl poskytované péče, a to asistence ve vazbě na potřeby uživatele. Služba může být poskytována menšímu počtu uživatelů. Uvedenou službu ve stavu krize budou poskytovat i pracovníci v nepřímé péči. Služba by na tuto situaci měla být připravena proškolením pracovníků v nepřímé péči v oblasti poskytování výše uvedených úkonů. Počet pracovníků v nepřímé péči bude za takového stavu klesat či budou, jak je výše uvedeno přímo zapojování do procesu poskytování přímé péče. Důsledkem tohoto stavu může být i propouštění zaměstnanců. Uvedený stav z hlediska zajištění rozsahu služby a svého komfortu pocítí zejména uživatelé. Pracovníci mohou být ohrožení ztrátou zaměstnání. Z časového hlediska je daný stav udržitelný pouze krátkodobě. Tato situace může nastat přechodně odlivem pracovníků ze služby či jejich nemocností v případě epidemií, dále v případě havarijních situací či živelných pohrom. Tato situace by však neměla nastat v souvislosti s finanční krizí dané služby, kdy uvedená služba nebude mít finance na krytí všech nákladů a bude redukovat výdaje spojené s úhradou materiálových a režijních nákladů a následně i platů či mezd u pracovníků v nepřímé a následně i přímé péči, což bude přímo souviset s popsanou redukcí činnosti. I ve verzi KRIZE musí být zajištěny zákonné požadavky, aby nevznikl rozpor s platnou legislativou. Základ: Služba nemá dostatek finančních prostředků na krytí tzv. přidané hodnoty dané služby, kterou můžeme vyjádřit tvorbou předpokladů pro zajištění optimální míry kvality poskytované sociální služby. Za daného stavu bude ve službě absentovat systém finančních pobídek formou odměn, individuální vzdělávání pracovníků nad povinný rozsah 24 hodin ročně, supervize (zde bude zaměstnavatelem stanoven omezený počet supervizních setkání). Absentovat budou také zaměstnanecké výhody, optimální obnova vybavení pro pracovní zázemí pracovníků (obnova kancelářského vybavení) i pro poskytování jednotlivých úkonů (obnova vozového parku, atd.). Uvedený stav bude definovaný možnou mírou ohrožení pracovníků, zejména v přímé péči, benefity jako je vzdělávání (nad rámec zákonem stanoveného počtu hodin), supervize (možné omezení počtu setkání), odměňování, atd., na které stav bude působit demotivačně. V dlouhodobém horizontu bude postupně snižována kvalita dané služby, neboť pro její rozvoj nebude služba schopna vytvářet potřebné předpoklady. Uživatelé budou mít zajištěnou podporu, péči a pomoc ve všech základních činnostech, avšak poskytovatel zredukuje jejich rozsah (poskytovatel služby stanoví maximální možnou frekvenci v poskytování jednotlivých úkonů, např. nákup místo denně, bude zajištěný 2x týdně). 93

94 V případě, že se služba dlouhodobě nachází ve stavu základu (nemůže např. obnovovat vybavení pro pracovníky nebo vybavení nutné pro provoz služby, např. vozový park, může se v dlouhodobém horizontu 5-ti let a výše dostat do stavu krize. Optimum: Služba disponuje dostatkem finančních prostředků na krytí tzv. přidané hodnoty dané služby, kterou můžeme vyjádřit tvorbou předpokladů pro zajištění optimální míry kvality poskytované sociální služby definované ve standardech kvality sociálních služeb. Za daného stavu je ve službě vytvářen systém finančních pobídek formou odměn, vzdělávání pracovníků, supervize, jsou poskytovány zaměstnanecké výhody, probíhá optimální obnova vybavení pro pracovní zázemí pracovníků (obnova kancelářského vybavení, atd.) i pro poskytování jednotlivých úkonů (obnova vozového parku, atd.). Můžeme konstatovat, že převážná většina stávajících registrovaných sociálních služeb je v současnosti ve stavu optima či základu v závislosti na výši poskytovaných dotací. Nejedná se jen o vyjádření rozpětí poměru pracovníků v přímé péči k pracovníkům služby celkem, nýbrž hlavně také o poměr časového rozsahu nejnutnější péče na pracovníka v přímé péči, kdy v případě krize by měl být výrazně vyšší než u optima. Verze optima neznamená nadstandard, je to optimální míra podpory, péče a pomoci ve vazbě na individuálně zjištěné potřeby uživatele. Návrh rozpětí poměru pracovníků v přímé péči k pracovníkům služby celkem ve třech variantách: Definováno pro situaci: Poměr Krize: 0,25 Základ: 0,30 Optimum: 0,35 Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči: Je ovlivněn hlavně rozsahem péče a charakterem území, kde je služba poskytována (město, obec, vzdálenost mezi jednotlivými domácnostmi). Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka však není jednoznačným ukazatelem, protože nevypovídá o skutečné efektivitě poskytované služby (viz bod 3.6). Z výstupů vychází průměrný počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka 5,9 osob (rok 2012) resp. 5,5 (rok 2013), a to u jednotlivých poskytovatelů v rozpětí od cca 1,5 až po 12,9 uživatelů za rok. Poněkud lepší vypovídající schopnost by měl ukazatel průměrný počet uživatelů na 1 pracovníka za den. Či vyjádření tohoto parametru v časové jednotce, tedy kolik hodin přímé péče má pracovník strávit u uživatele čistě poskytováním úkonů služby. Vyjádření počtu uživatelů na 1 úvazek pracovníka za rok je zavádějící vzhledem k nepravidelnostem v čerpané péči klienty, velikosti dané služby (menší počet pracovníků, může taktéž znamenat více 94

95 času stráveného přejezdy mezi uživateli), možnostem plánování péče (efektivní nástroje formou informačních systémů umožní okamžitě vyhodnocovat efektivitu poskytované péče)a velikosti území, na němž je služba poskytována (větší vzdálenost mezi domácnostmi uživatelů znamená odčerpaní více času na přepravu). V konečném důsledku uvedené souvislosti mohou znamenat poskytnutí péče menšímu počtu klientů. Dalším faktorem ovlivňující počet uživatelů na jednoho pracovníka je nemocnost uživatelů většinou dlouhodobého charakteru (přijme-li se nový uživatel a stávající nemocný se po několika měsících vrátí do služby, bude chybět personál). Takže stanovit zde krizi, základ a optimum není nijak jednoznačné. A mělo by být posuzováno ve vazbě na efektivitu služby vždy v kontextu všech uvedených okolností individuálně u jednotlivých poskytovatelů služby. Plošné srovnání tohoto ukazatele napříč jednotlivými poskytovateli by mohlo být zavádějící a některé poskytovatele by mohlo poškodit. Můžeme však říct, že v případě krize bude jedním pracovníkem zabezpečeno nejvíce klientů (zde dominuje snaha zajistit životně důležité úkoly co největšímu počtu klientů), méně pak ve stavu základu a méně ve stavu optima (zde je čas pracovníka důsledně orientován i na jeho rozvoj v podobě vzdělávání, supervize, administrativním nárokům, sdílení informací v týmu, atd., což odčerpává čas jinak strávený výkonem přímé péče). Je však nezbytným předpokladem pro naplňování kvality poskytované sociální služby. Dle průměru vycházejícího z dotazníkového průzkumu mezi poskytovateli průměrný denní počet hodin strávený realizací úkonů služby na 1 pracovníka v přímé péči činí 4,55 hodin (2012) z 8 hodinové pracovní doby, resp. 3,79 hodin (2013). Zbývající čas zůstává na přejezdy a administrativu, školení, podíl dovolené, případně pracovní neschopnosti. Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči: Organizace poskytující služby v běžné sídlištní aglomeraci Průměrná doba dojezdu (přepravy) ke klientům: do 20 minut Definováno pro situaci: Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči na jeden den Optimum: 1,5 Základ: 2 Krize: 3,5 Organizace poskytující služby v horských oblastech, v malých obcích, v oblastech s časově nevyhovující dopravní dostupností. Průměrná doba dojezdu (přepravy) ke klientům: do 1 hodiny Definováno pro situaci: Optimum: 1 Základ: 1,5 Krize: 2 Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči na jeden den 95

96 Pozn.: Pokud by byl počet uživatelů vyšší, byla by zpochybněna věrohodnost, zda je naplněný charakter služby osobní asistence. Stanovení administrativní zátěže spojené s poskytnutím služby uživateli Doplňková otázka - administrativa Kolik % na celkové přímé práci s uživateli tvořila administrativa spojená s poskytnutím služby přímo uživateli? celkový průměr Rok % Rok % Z poskytnutých údajů je patrný nárůst administrativní činnosti v roce 2013 oproti roku Uvedený nárůst tvoří 5% v absolutní hodnotě, avšak relativně ve vztahu k roku 2012 činí nárůst administrativy 36 %. Lze se domnívat, že nárůst je způsobený např. propracovanějším systémem individuálního plánování, uzavíráním smluv, práce na hodnocení kvality sociálních služeb, plošným nárůstem administrativy ve službách, atd. Doporučení: Krajskému úřadu MSK jako správci sítě doporučujeme definovat, co je to stav krize, čím může být vyvolán a v souvislosti s tímto mít zpracovaný krizový plán pro zajištění sítě sociálních služeb. Snížení dotací by nemělo být z našeho pohledu příčinou krize, ani by k tomuto jevu nemělo docházet, protože dobře vedený proces plánování rozvoje sítě sociálních služeb pracuje tak, jako každá jiná strategická oblast, pouze s dostupnými zdroji, faktickými předpoklady vycházejícími z reálných dat a závaznými dohodami z nich vycházejícími, které stabilizují celou síť služeb ve všech parametrech efektivity. Správci sítě doporučujeme dále zpracovávat jasná zadání pro poskytovatele, které vychází ze zjištěných potřeb, je optimalizováno strategickým procesem a je nutně opatřeno minimálně ve střednědobém výhledu reálnými zdroji. Je velmi důležité, aby správce sítě vysílal jasný signál, co se od služeb osobní asistence očekává (konkrétní zadání, včetně kapacitních požadavků na zajištění služeb v konkrétních lokacích sítě). Pokud správce sítě požaduje, aby bylo celé území pokryto službami osobní asistence a aby bylo garantováno efektivní zajištění těchto služeb ve 24 hodinovém modu, doporučujeme v maximální možné míře podpořit v rámci budoucí koncepce a z ní vycházejícího reálného plánovacího procesu (následně i při realizaci plánu rozvoje sítě sociálních služeb) tyto služby, čímž nebude narůstat poptávka po rezidenčních službách, což je v souladu s požadavkem legislativy na sociální začleňování uživatelů sociálních služeb. 96

97 Doporučujeme správci sítě ve vazbě na zajištění financování služeb osobní asistence využít model platba za časový úsek přímého výkonu poskytování sociální služby neboli poskytnutí dotace za klientohodinu, který respektuje a podporuje efektivitu služeb a financuje reálné náklady služby, ne počty pracovníků ve službách (tyto nemusí mít služba optimálně nastaveny). Financování, např. dle poměru pracovníků v nepřímé péči na pracovníky v přímé péči neodráží skutečnou efektivitu služby. Pro další práci v síti sociálních služeb a pro další evaluační aktivity zabývající se tímto tématem doporučujeme opět, tak jako v předešlých komentovaných doporučeních, zavedení práce s výkonovou kapacitou. Toto doporučení platí především pro správce sítě, který by měl vznést tento požadavek a určit přesná pravidla pro stanovování této kapacity, její implementaci do pravidel sítě a definovat proces podpory poskytovatelů v rámci přípravy na zavedení této změny. Poskytovatelé by měli následně výkonovou kapacitu stanovit a veřejně a závazně ji deklarovat formou uvedení do registru. Zadavatelům, poskytovatelům i registračnímu orgánu doporučujeme spolupracovat na monitoringu oblasti, kolik hodin přímé práce pracovník stráví u uživatele výkonem poskytováním úkonů služby včetně toho, jak je vytížena deklarovaná výkonová kapacita v daném okamžiku nebo za dané období (vytíženost výkonové kapacity je dána časovou sumou vykonaných úkonů jednotlivých pracovníků). Tento přístup má výrazný vliv také na zvýšení validity vykazovaných dat od poskytovatelů a je přímo spojen s přehledem o tom, jak služby reagují na potřeby jejich uživatelů. Poměřování a hledání optimálního poměru / pracovník / počet klientů / za období není dle nás nadále užitečné ani efektivní. Lze jej do budoucna využít pouze jako doplňující statistický údaj. Vzhledem k připravovaným změnám v související legislativě lze předpokládat jako jednu z doplňujících alternativ napomáhajících řešení tohoto tématu i práci s pevně daným personálním standardem, nicméně i v případě, že by tento standard byl závazně deklarován, je práce s výkonovou kapacitou využívající jednotku hodina / čas mnohem efektivnější a pro síť sociálních služeb nezbytná, speciálně v případě, pokud se jedná o služby osobní asistence, kde je doposavad mnohdy kapacita chybně uváděna v osobách (a to i v oficiálních zdrojích dat) Náklady na personální zajištění služby 1. Počet pracovníků v přímé práci/průměrný počet přepočtených úvazků 2. Celkové personální náklady 3. Personální náklady 1. Průměrný na pracovníky v přímé práci 4. Podíl % (3/2 * 100) 97

98 Celkový průměr 8, Kč Kč 78% 10, Kč Kč 78% Σ 178, Kč Kč x 212, Kč Kč x Průměrné celkové personální náklady na službu a průměrné personální náklady na pracovníky v přímé péči na službu podíl Průměrné celkové personální náklady na službu: V roce Kč, V roce Kč, Průměrné personální náklady na pracovníky v přímé péči: V roce Kč V roce Kč Podíl nákladů na pracovníky v přímé péči k celkovým osobním nákladům činí dle tabulky 78 % - vypočítáno jako průměr procentuálních podílů jednotlivých služeb. Avšak podíl personálních nákladů na pracovníka v přímé péči všech služeb k celkovým personálním nákladům všech služeb činí 81,4 %, respektive 81,5 % (2013). Cca 18,5 % personálních nákladů jde na ostatní pracovníky; jejich podíl na celkovém počtu pracovníků přepočteno na úvazky činí 18,5 %, resp. 14,7 % (2013). Průměrné osobní náklady na 1 pracovníka v přímé péči činí Kč, respektive Kč (2013) ročně, po odečtení částky na stravné, školení a odvody z mezd ve výši ( , resp (2013)) zůstávají průměrné náklady na hrubou mzdu na 1 pracovníka v přímé péči cca ,- Kč ročně, měsíčně ,- Kč; resp Kč ročně, měsíčně Kč. Tato průměrná hrubá mzda je nižší oproti pečovatelským službám, kde činí cca Kč. Tato výše však může být ovlivněna tím, že se poměrně často využívá pracovníky na dohodu o provedení práce, kde se pojištění z mezd neodvádí, tudíž skutečná vyplacená hrubá mzda je vyšší. Např. zástupce služby OASA uvádí téměř 50% pracovníků na DPP (v roce 2014). 98

99 Počet přepočtených úvazků ostatních pracovníků na 1 pracovníka v přímé péči Průměr činí 0,26 (2012), 0,26 (2013) úvazků ostatních pracovníků na 1 prac. v přímé péči. Jedná se o průměr podílů za jednotlivé služby, nezávisle na jejich velikosti. Vážený aritmetický průměr však činí 0,222 (2012), resp. 0,176 (2013). Je to počet přepočtených úvazků ostatních pracovníků za všechny služby dohromady na 1 pracovníka v přímé péči. Tento podíl je o něco nižší než v pečovatelských službách. Doporučení: Navrhujeme zadavatelům zvážit, zda by při práci s tímto tématem v síti sociálních služeb (a samozřejmě i budoucích evaluacích) nebylo v budoucnu vhodné zvolit jiný pohled na nákladovost ve vztahu k jednotce pracovníka v přímé práci s uživateli a to nejen ve službách osobní asistence. Na základě našeho doporučení ohledně zavedení práce s výkonovou kapacitou navrhujeme zjišťovat náklad na jednu hodinu práce přímého výkonu pracovníka, který není stanovován pouze ve vztahu k personálním nákladům služby, ale k nákladům celkovým za příslušné období (například 1 roku). Tato metodologie se používá například v kritériích systému IMOSH Chytré sítě jako jeden ze sledovaných parametrů efektivity a zahrnuje i sledované téma poměru přímé i nepřímé práce v organizaci. 99

100 3.13 Spoluúčast obcí na financování služby osobní asistence Spoluúčast obcí na financování služby 2012-částky nad 55 tis. Kč Ostrava Kč Český Těšín Třinec Opava Frýdek - Místek Sviadnov Karviná Staříč Bohumín Hlučín Nový Jičín Frýdlant nad Baška Ostrava-Jih Bruntál ,8 Kč ,08 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

101 Ostrava Český Těšín Karviná Třinec Opava Frýdek- Místek Sviadnov Staříč Nový Jičín Hlučín Kopřivnice Ostrava-Jih Bruntál Frýdlant nad Baška 2013-částky nad 55 tis. Kč Kč Kč ,92 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Obec Částka Kvantifikovaná nepřímá podpora Obec Částka Kvantifikovaná nepřímá podpora Ostrava Kč Kč Ostrava Kč Kč Český Těšín Kč x Český Těšín Kč x Třinec Kč x Karviná Kč x Opava Kč x Třinec Kč Kč Frýdek - Místek Kč x Opava Kč Kč Sviadnov Kč x Frýdek- Místek Kč x Karviná Kč x Sviadnov Kč x Staříč Kč x Staříč Kč x Bohumín Kč x Nový Jičín Kč x Hlučín Kč x Hlučín Kč x Nový Jičín Kč x Kopřivnice Kč x Frýdlant nad Ostravicí Kč x Ostrava-Jih Kč x 101

102 Baška Kč x Bruntál Kč x Ostrava-Jih Kč x Frýdlant nad Ostravicí Kč x Bruntál Kč x Baška Kč x Havířov Kč x Paskov Kč x Vendryně Kč x Havířov Kč x Prostějov Kč x Ostrava-Poruba Kč x Čeladná Kč x Vendryně Kč x Želechovice nad Dřevnicí Kč x Ostrava-Stará Bělá Kč x Vratimov Kč x Frenštát p.r Kč x Ostrava-Poruba Kč x Zlín Kč x Paskov Kč x Vratimov Kč x Studénka Kč x Prostějov Kč x Fryčovice Kč x Čeladná Kč x Horní Suchá Kč x Horní Suchá Kč x Otrokovice Kč x OÚ Soběšovice Kč x Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz Kč x Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz Kč x Ostrava-Stará Bělá Kč x Příbor Kč x Příbor Kč x Želechovice nad Dřevnicí Kč x Nošovice Kč Kč Jablunkov Kč x Kopřivnice Kč x Libhošť Kč x Jablunkov Kč x Bohumín Kč x Velké Hoštice Kč x Hukvaldy Kč x Sedliště Kč x Sedliště Kč x Ostrava-Hošťálkovice Kč x Štáblovice Kč x Janovice Kč x Ostrava-Hrabová Kč x Hukvaldy Kč x Řepiště Kč x Návsí Kč Kč Staříč Kč x Libhošť Kč x Mosty u Jablunkova Kč x Ostrava-Vítkovice Kč x Nošovice Kč x Milíkov Kč x Dobrá Kč x Orlová Kč x Ostrava-Vítkovice Kč x Písek Kč x Vizovice Kč x Mosty u Jablunkova Kč x Nová Pláň Kč x Ostrava-Michálkovice Kč x Dolné Životice Kč x Metylovice Kč Kč Ostrava-Hošťálkovice Kč x 102

103 Ostrava-Mariánské Hory a Hulváky Kč x Ludgeřovice Kč x Bystřice Kč x Petrovice Kč x Milotice nad Opavou Kč x Dlouhá Stráň Kč x Klimkovice 460 Kč x Nýdek 300 Kč x * V případě, že služba uvedla "Ostrava" nebo "SMO", byly tyto položky sloučeny. Pokud služba uvedla konkrétní městský obvod (část), jsou tyto údaje zpracovány samostatně. Ve financování služeb ze strany obcí v absolutních částkách výrazně vyčnívá město Ostrava, v dalším pořadí pak Český Těšín, Třinec, Karviná, Opava, Frýdek Místek. Vhodnějším ukazatelem pro posouzení financování ( štědrosti ) jednotlivých měst či obcí by byl ukazatel poměrový jaké je financování v přepočtu na časový rozsah poskytované péče na daném území, např. na 1 hodinu. Dalo by se zjistit z uvedené tabulky a z údajů v bodě 3.6. Toto je však mimo rámec této zprávy. Doporučení správci sítě a osobám odpovědným na úrovni jednotlivých dotčených obcí: Doporučujeme provést porovnání a stanovit nová pravidla pro závaznou spoluúčast obcí na financování služeb osobní asistence podle poměrového ukazatele výše finanční spoluúčastí obce na jednotku času (např. 1 hodinu přímého výkonu) poskytované péče na daném území pro jejich občany. Toto doporučení souvisí s výše uvedeným doporučením stanovit nákladovost na 1 hodinu přímého výkonu, která může být podkladem k určení standardní výše % spoluúčasti každé obce dle její velikosti / typu obce Model sociální služby osobní asistence Východiskem pro zpracování modelu jsou komentáře, doporučení a zkušenosti zpracovatelů z praxe. Charakter služby Vymezení dle zákona: Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotní postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje. Specifika služby: Osobní asistence je terénní sociální služba zajišťující pomoc a podporu osobám při řešení jejich nepříznivé sociální situace osobním asistentem / asistentkou. Tomu, kdo využívá služby osobní asistence, umožňuje v maximální možné míře dané zakázkou zájemce či uživatele nezávislé 103

104 rozhodování o jeho životě a podporuje jeho sociální začleňování v rozsahu, který deklaruje ve své garantované nabídce služeb. Umožňuje mu tím, že jej podporuje v řešení jeho nepříznivé sociální situace, vést kvalitní způsob života, což znamená v tomto případě primárně možnost řešit svůj problém za současného setrvání v přirozeném prostředí, ať už se téma nepříznivé sociální situace týká bydlení, vzdělávání - studia, zaměstnání, cestování, naplnění volného času apod. Pomáhá mu, aby žil život srovnatelný s možnostmi, jaké mají jeho vrstevníci nenalézající se v nepříznivé sociální situaci. Osobní asistence vyrovnává člověku jeho znevýhodnění ve všech činnostech, které deklaruje ve své garantované nabídce a člověk je prokazatelně nemůže vykonávat sám nebo si je nemůže zajistit pomocí jiných zdrojů v souladu s principy subsidiarity a základními zásadami uvedenými v 2 Zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách. Osobní asistence se poskytuje na základě zjištěné nepříznivé sociální situace, individuálně stanovených cílů spolupráce a z nich vycházejícího, pro všechny strany závazného a garantovaného, individuálního plánu podpory, a to v jeho přirozeném prostředí, s možností tuto službu využívat 24 hodin denně v případě, že to charakter a okolnosti řešení situace oprávněně vyžadují. Specifikace potřeb, na které služba reaguje Uspokojování potřeb spojených s řešením nepříznivé sociální situace, na které služba reaguje, je blíže popsáno v kapitole 3.9. Optimální počet uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu Definici optimálního počtu uživatelů v terénní službě osobní asistence nelze s přesností stanovit, navíc se rozsah služby plně odvíjí dle individuálních potřeb klienta, a tudíž jsou časové nároky u jednotlivých uživatelů různé. Současně je počet uživatelů (respektive časový rozsah služby poskytovaný pracovníky) v případě terénní služby ovlivněn velikostí území a možností přepravy na daném území a vzdálenostmi mezi jednotlivými domácnostmi. Východiskem poskytování služby je cílení služby na zjištěné potřeby uživatelů a od tohoto parametru se odvíjí i rozsah služby vyjádřený úkony a časové hledisko, což je u každého uživatelé různé. Tudíž určení dle optimálního počtu uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupin není pro daný typ služby vhodný. S ohledem na typ služby můžeme stanovit optimální počet hodin, který má pracovník v přímé péči strávit poskytováním jednotlivých úkonů. Průměrný denní počet hodin strávený realizací úkonů služby na 1 pracovníka v přímé péči činí 4,55 hodin (2012) z 8 hodinové pracovní doby, resp. 3,79 hodin (2013). Průměrné počty uživatelů na 1 pracovníka v přímé péči jsou uvedeny v kapitole

105 Optimální počet pracovníků s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu Nelze přesně vyčíslit s ohledem na charakter služby. Vždy je potřeba posuzovat vzhledem k oprávněným požadavkům uživatelů, časovému rozsahu služby a velikosti území, na kterém služba poskytuje péči. Optimální provozní doba Optimální provozní doba musí pružně reagovat na potřeby uživatelů na daném území. Měla by pokrývat i odpolední, večerní a noční časy, včetně poskytování služby ve dnech víkendů a svátků. Optimum poskytování služby je 24 hodin denně. Optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům je schopna především pružně reagovat na požadavky svých i potencionálních uživatelů je dostupná v čase i místě usiluje o maximální možnou samostatnost klienta je zde patrná snaha o posílení samostatnosti a odpovědnosti klienta, kdy asistent nikdy za klienta nevykonává takovou činnost, kterou je klient schopen vykonat samostatně přizpůsobuje se neočekávaným požadavkům jednotlivých klientů (z hlediska času a místa) asistenti tvoří tým, který v případě vypadnutí asistenta u dohodnuté služby, je schopen vzájemné zastupitelnosti, aniž by klient výpadek pracovníka pocítil všichni zainteresovaní pracovníci služby spolupracují na tom, aby poskytovaná služba byla co nejkvalitnější a v případě potřeby a zájmu nabízí a pomáhají kontaktovat další osoby odborníky vytváří předpoklad návaznosti dalších služeb, po vzájemné dohodě s klientem se navazuje na činnosti poskytované v předešlé nebo souběžné službě. V případě zájmu se pečující osobě předávají informace a zkušenosti, které asistent v kontaktu s klientem získal a aktivně nabízí kontakty na služby, které by klient mohl dále využívat. základním předpokladem Integrace uživatele je podpora při začleňování do přirozeného místního společenství, pomoc při udržení vztahové sítě tak, aby uživatel mohl žít co nejběžnějším způsobem života v dané komunitě. Doporučení správci sítě: U služeb osobní asistence (stejně tak jako u terénní odlehčovací služby) jde o strategická rozhodování spojená s dimenzováním kapacit, návrhem umístění těchto služeb a pověření efektivních poskytovatelů k zajištění těchto služeb. Správci sítě doporučujeme, aby tyto služby podporoval, ale zároveň počítal s tím, že zajištění dostupnosti této služby znamená investici, která se však, pokud jsou k dispozici informace o oprávněných potřebách, efektivní poskytovatelé a jasně vymezené hranice mezi osobní asistencí, pečovatelskou službou a terénní odlehčovací službou, vyplatí. Dobře fungující, tedy efektivní terénní služby, kterými jsou v tomto případě služby 105

106 osobní asistence, představují nezbytný základ pro následující práci se zjišťováním a zajištěním potřebných kapacit rezidenčních služeb v síti sociálních služeb. Bez optimalizace jejich předstupně, tedy terénních služeb, bývají většinou spojeny s nákladnými a mnohdy neúčelnými investicemi Příklad dobré praxe služby osobní asistence Podané ruce, příklad z praxe Příkladem dobré praxe může být například výborná spolupráce s některými obcemi, jejichž občané využívají služeb osobní asistence. U těchto obcí se nežádá o jednorázové přispění na výkon osobní asistence u občanů dané obce, ale s obcí je uzavřena smlouva na základě níž obec každý měsíc přispívá dle skutečného počtu poskytnutých klientohodin. Většinou je samozřejmě stanoven i strop, tedy maximální částka na občana, kterou je ochotná obec přispět. Uleví se tím jak klientům, tak poskytovateli osobní asistence, kdy tento má jistotu financí a tedy stabilitu a může bez problému službu osobní asistence u klientů, kteří ji potřebují, poskytovat. Bohužel takovýchto obcí je prozatím pouze zlomek a jsou to ojedinělé případy. Příklad z praxe Zde uvádíme jeden z příkladů dobré praxe, kde na základě popisu nepříznivé situace můžeme deklarovat výsledek podpory osobní asistencí a naplnění požadavku zákona na primární využívání přirozených zdrojů a sociální začleňování osob využívajících sociální služby. Popis problému ze strany zájemce o službu: Matka zájemkyně o službu osobní asistence oslovila OA s problémem její 8 - mi leté dcery. Ta je po DMO trvale upoutána na vozík a špatně komunikuje. V současné době je žákyní 2. třídy Základní a Praktické školy. Matka Jitky není schopná každé ráno a odpoledne dopravit svoji dceru do a ze školy a současně se postarat o svého ročního syna. Jako možnost podpory matka Jitky navrhuje pomoc asistentky, která by ji každé ráno a odpoledne pomohla doprovodit její dceru do školy a zpět. Zájemkyně bydlí s matkou, otcem a malým bráškou ve 3. patře panelového domu. Matka Jitky by si představovala, aby každý den její dceru některý z asistentů vyzvedl z domu a odvedl ji do školy a zpět. Protože matka Jitky bydlí až ve 3. patře, byla by zároveň ráda, aby asistent vyzvedl Jitku přímo v bytě, aby měla pod dohledem svého synka. Jak byla situace do této doby řešena a proč již toto řešení nestačí? Otec pracuje a matka je na mateřské dovolené. Každý den musí matka Jitku dovézt přes půl města do školy a poté zpátky. Současně se ale stará o ročního chlapečka, situace je pro ni tedy velice složitá. Rodina nevlastní automobil. Matka uvádí, že není schopna odvést Jitku na vozíku do školy a současně vést v kočárku svého malého synka. Do této doby situaci řešila s pomocí své matky, ta ale začala chodit do zaměstnání a své dceři není schopna asistovat. Situace je o to horší v zimě. Vozík i kočárek se ve sněhu její matce špatně tlačí a nemá na to dostatek síly. Ve městě existuje svozová služba, ale Jitka potřebuje po celou dobu jízdy asistenci a tu služba nezajišťuje, matku ale nevezme do auta společně s jejím ročním synem. 106

107 Kdo by mohl ještě situaci pomoci řešit, a proč to nejde? Rodina kromě babičky Jitky nemá žádné příbuzné, kteří by jim mohli pomoci. Otec pracuje mimo město a vstává časně ráno, takže ani on není schopen Jitku dopravit do školy. Matka Jitky všechny možnosti řešení této situace probrala už s učiteli ve škole a Ti ji doporučili, právě službu osobní asistence. Asistent bude jezdit s Jitkou svozovou službou, kterou ve městě provozuje soukromá dopravní agentura. Popis potřeb, které je nutno zajistit: Je zapotřebí, aby si Jitku asistent vyzvedl přímo u bytu ve 3. patře, kde by matka Jitku předala již připravenou, oblečenou a posazenou do speciálního vozíku (včetně věcí připravených do školy). Poté je nutné sjet pomocí výtahu ven a naložit Jitku spolu s vozíkem do svozového auta, které bude čekat v domluvenou hodinu před domem. S asistentem se Jitka dopraví do školy. Po dobu jízdy je důležité dohlédnout, aby se Jitka neodpoutala, dále ji zabavit tak, aby při cestě nekřičela (více domluveno v IP). U školy pak Jitku asistent pomůže vyložit z automobilu, posadí na vozík, připoutá, zkontroluje věci a doveze ji do školy k její třídě, kde si ji převezme její učitelka. Podobný proces bude probíhat odpoledne. Asistent Jitku převezme od její učitelky před třídou, pomocí vozíku ji dopraví k automobilu a společně s vozíkem a věcmi ji pak dopraví k domu, kde bydlí. Tam ji opět pomůže vyložit z auta, posadit na vozík a s pomocí výtahu opět dopravit až k bytu, kde si ji převezme její matka. Výsledkem tohoto vyjednání služby a následného nastavení IP je, že asistenční služba zajišťuje doprovod do a ze školy, který by zákonný zástupce nemohl sám zajistit. Jsou využívány i veřejné služby dopravce a služba spolupracuje jak s rodinou, tak se školou. Jitka dochází do školy jako jiné děti a její matka se může věnovat po dobu její školní docházky svému mladšímu synovi. Matka plánuje, že až bude Jitka větší, bude pravděpodobně využívat osobní asistenci i při návštěvě některých vhodných volnočasových aktivit, které její dcera bude navštěvovat, aby nemusela být stále jen s rodiči, ale měla i přes své postižení podobné možnosti, jako její ostatní vrstevníci. Podle bývalé uživatelky osobní asistence Ing. Jany Hrdé je hlavním cílem osobní asistence zachování integrity, což je celistvost a neporušitelnost člověka navzdory jeho nemohoucnosti, která plyne z postižení. Důležitou podmínkou je úcta k důstojnosti člověka a k jeho životnímu stylu. Osobní asistence řeší i izolaci od společnosti z důvodů zdravotního omezení Návrh rozvoje služby osobní asistence Vzhledem ke skutečnosti, že daná služba nepokrývá území celého kraje (blíže je popsáno v bodě 3.6 zprávy) se jeví jako významné zmapování reálné poptávky po službách OA. Závěry z tohoto mapování pak mohou sloužit k diskuzi ohledně nutnosti k navyšování kapacit dané služby. Osobní asistence je jedna z nejmladších sociálních služeb, jejíž místo na trhu není stabilizováno a je často zaměňována s pečovatelskou službou v očekávání klientů či jejich rodinných příslušníků. Z tohoto důvodu se jeví důležité průběžně zajišťovat osvětu a informovanost o službách. 107

108 Zapojení obcí do procesu zajištění této formy služby. Vzhledem k faktu, že převaha poskytovatelů této formy služby jsou neziskové organizace, je základním předpokladem jejich rozvoje zajištění finančních prostředků pro jejich zabezpečení. Služba by současně měla směřovat k naplnění charakteru služby a tudíž čerpání většího počtu klientohodin na rozdíl od pečovatelské služby, což by v konečném důsledku zvýšilo výdaje klientů či jejich rodin. Akcentace potřeb klienta. Poskytovatelé osobní asistence by se v rámci rozvoje zaměřili na ještě větší aktivizaci klienta v podobě nácviku a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností. A dopomohli tak klientům v jejich dalším rozvoji a přispěli k prodloužení smysluplného aktivního života, který mohou prožívat doma, ve svém domácím prostředí v blízkosti svých rodinných příslušníků. Aplikovat ve zprávě uvedená systémová doporučení pro plánování, řízení a vyhodnocování služeb osobní asistence v krajské síti služeb. Převážně se doporučení týkají práce s nepříznivou sociální situací, kontinuálního sběru potřeb, zvýšení validity systému vykazování, práce s výkonovou kapacitou, řízení čtyřech parametrů efektivity a jejich navázání na procesy plánování rozvoje sociálních služeb a související kritéria sítě, výpočtu nákladovosti služeb, posílení kompetencí vedoucích pracovníků služeb, dalšího profesního rozvoje pracovníků s odbornou způsobilostí, stanovení podílu obcí na financování terénních odlehčovacích služeb apod. 108

109 4. Pečovatelská služba 4.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Odlehčovací služby, osobní asistence a pečovatelská služba jsou služby sociální péče, které zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách ) definuje takto: Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí. Pečovatelská služba 40 zákona (1) Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: (a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, (b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, (c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, (d) pomoc při zajištění chodu domácnosti, (e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. 6 vyhlášky (1) Základní činnosti při poskytování pečovatelské služby se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: 1. pomoc a podpora při podávání jídla a pití, 2. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, 3. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru, 4. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny, 2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty, 3. pomoc při použití WC, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy: 1. zajištění stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, 2. dovoz nebo donáška jídla, 3. pomoc při přípravě jídla a pití, 4. příprava a podání jídla a pití; tato základní činnost může být zajišťována jen v rozsahu úkonů podle bodů 3 a 4, 109

110 d) pomoc při zajištění chodu domácnosti: 1. běžný úklid a údržba domácnosti, 2. pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, například sezonního úklidu, úklidu po malování, 3. donáška vody, 4. topení v kamnech včetně donášky a přípravy topiva, údržba topných zařízení, 5. běžné nákupy a pochůzky, 6. velký nákup, například týdenní nákup, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti, 7. praní a žehlení ložního prádla, popřípadě jeho drobné opravy, 8. praní a žehlení osobního prádla, popřípadě jeho drobné opravy, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři a doprovázení zpět, 2. doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět. (2) Maximální výše úhrady za poskytování pečovatelské služby činí a) 130 Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů, za úkony uvedené v odstavci 1 písm. a) a b), písm. c) bodech 3 a 4, písm. d) bodech 1 a 5 a písm. e); pokud poskytování těchto úkonů, včetně času nezbytného k jejich zajištění, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí, b) za úkon uvedený v odstavci 1 písm. c) bodě Kč denně za poskytnutí celodenní stravy v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel, Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy, c) 30 Kč za úkon uvedený v odstavci 1 písm. c) bodě 2, d) 115 Kč za úkon uvedený v odstavci 1 písm. d) bodě 6, e) 70 Kč za kilogram prádla za úkony uvedené v odstavci 1 písm. d) bodech 7 a 8. Doporučení poskytovatelům a zadavatelům: Tato doporučení jsou mj. komentovaným vyjádřením charakteru pečovatelských služeb. Charakter pečovatelské služby je zejména v opakované podpoře a pomoci primárně v terénu, tj. v domácnostech uživatelů a rovněž v opakované podpoře a pomoci ambulantní, tj. ve středisku osobní hygieny. Výkon pečovatelské služby, jako služby sociální, nemá žádný vztah k domům s pečovatelskou službou, s výjimkou toho, že v prostorách DPS služba často sídlí, popř. DPS provozuje organizace, která zřizuje rovněž tento druh sociální služby. Z pohledu uživatelů pečovatelské služby však není možné dělat rozdíl mezi jejím poskytnutím v DPS nebo v terénu a zaměňovat prostory DPS za rezidenční formu poskytování sociální služby. Pečovatelská služba by měla být primárně dostupná na celém území Moravskoslezského kraje tak, aby byla zachována možnost co nejdelšího udržení osob v nepříznivé sociální situaci v domácím prostředí a nebyl tak ze stran obcí a měst, které tuto službu pro své občany nezajišťují, vyvíjen tlak na 110

111 rezidenční služby, aby řešily situace jejich občanů a přijímali zájemce, jejichž potřeby neodpovídají poskytování 24 hodinové komplexní péče. Poskytování pečovatelské služby se rovněž jako služby předchozí opírá o zjištění nepříznivé sociální situace zájemce a žadatele o službu a vyloučení dostupných přirozených zdrojů, které ji mohou v rámci osob blízkých, komunity a dostupných veřejných služeb řešit. Z tohoto důvodu nelze tuto službu zaměňovat např. za pouhý rozvoz obědů, v rámci kterého pracovník s odbornou způsobilostí uživatele služby ani osobně nevidí nebo za levnější úklidovou službu. Doporučujeme poskytovatelům a zadavatelům sociálních služeb systematicky sledovat a vyhodnocovat informace spojené se zjišťováním a zaznamenáním nepříznivých sociálních situací jak v rámci jednání se zájemci, tak v průběhu poskytování služeb. 4.2 Provozní doba pečovatelských služeb v Moravskoslezském kraji Popis výstupů dotazníkového šetření Bylo odevzdáno 59 dotazníků z celkem 66 registrovaných služeb na území kraje. Týdenní provozní doba pečovatelských služeb vykazuje velkou variabilitu, osciluje od 30 hod. týdně po 105 (112) hod. týdně, tj. od 6 hod denně Po-Pá až po 15 hod denně Po- Ne. Nejčastější provozní doba bývá 40 hodin týdně (11 poskytovatelů), dále pak 60 hodin týdně a 84 hodin týdně (á 5 poskytovatelů). Průměrná provozní doba činí 62 hodin týdně, 8,8 hod denně (včetně víkendů). Variabilita je dána poskytováním služby některými poskytovateli i v odpoledních hodinách a také poskytováním služby některými poskytovateli o sobotách a nedělích a svátcích. Je pravděpodobné, že poskytovatelé uvádějí provozní dobu v daném rozsahu ve smyslu potenciálu, kdy jsou službu schopni poskytovat (respektive jsou připraveni službu poskytovat), nikoliv ve smyslu, že po celou dobu jsou pracovníci v soc. službách na pracovišti (příp. v terénu), což není nesprávně. Zda je tento stav ideální je nutno zkoumat ve vztahu k odmítnutým zájemcům o službu z kapacitních důvodů případně odmítnutí z důvodu, že služba se neposkytuje v požadovanou dobu. Tento stav nijak výrazně nevybočuje od ideálního stavu. Nabídka služeb co do kapacity i co do času se vytváří do značné míry podle poptávky. Pokud je poptávka např. o službu v odpoledních hodinách či o sobotách a nedělích, poskytovatelé zpravidla svou nabídku tímto směrem upraví. Kdyby se to nedělo, projevila by se tato skutečnost v daleko větším počtu odmítnutých zájemců z důvodu kapacity. Je nutno ovšem také připustit, že se v některých případech uživatel přizpůsobuje (je nucen se přizpůsobit) nastavené provozní době služeb. Kvalitní poskytovatel se vyznačuje tím, že je schopen reagovat na požadavky klienta úpravou provozní doby. 111

112 Doporučení poskytovatelům a zřizovatelům: Doporučujeme poskytovatelům a zřizovatelům pečovatelských služeb, aby průběžně sledovali nastavení provozní doby služby tak, aby služba reagovala pružně na požadavky klienta a zadání správce sítě sociálních služeb (zadavatelé). S výše uvedeným doporučením souvisí i podnět na zvážení stanovení příslušného rozsahu výkonu pečovatelských služeb v krajské síti, a to jednak na základě zjištěných potřeb, jednak na základě diskuzí v pracovní skupině PS k síti sociálních služeb a pojmenování pečovatelské služby jako základní primární podpory ve městech a obcích, která umožňuje uživatelům setrvání v domácím prostředí, při zachování principu subsidiarity, sociálního začleňování a prevence sociálního vyloučení. Jedná se např. o stanovení níže uvedeného rozsahu dostupnosti PS. Pečovatelská služba je dostupná: ve všech obcích a městech na území kraje, v rozsahu pondělí až neděle, 11 hodin denně Doporučujeme stanovovat a registrovat kapacitu přímého výkonu pečovatelské služby pouze v hodinách nikoli v osobách. 4.3 Pracovník v přímé péči v pečovatelské službě Podle definice v dotazníku se za pracovníka v přímé péči považuje: - pracovník v sociálních službách - sociální pracovník - vedoucí pracovník S ohledem na klientelu, která dané služby může využívat a jejich specifické potřeby je nutné věnovat pozornost kontinuálnímu vzdělávání pracovníků. V praxi se mnohdy setkáváme se skutečností, že do služby přicházejí pracovníci bez předchozí přímé zkušenosti s prací s vymezeným okruhem osob, na který se pečovatelská služba zaměřuje. Pozice: sociální pracovník Stěžejní úlohu při poskytování kvalitních a efektivních sociálních služeb mají kvalifikovaní sociální pracovníci. Jejich činnost se tak stává nedílnou součástí poskytování sociálních služeb a realizace sociální práce v rámci jednotlivých služeb současně nabývá na významu. Sociální pracovníci se stávají pro klienta průvodci při řešení jeho nepříznivé sociální situace. Jsou spoluodpovědní za průběh poskytovaných služeb, vyhotovení smluv, jejich dodatků, sestavení individuálních plánů péče a jejich přehodnocování. Poskytují odborné sociální poradenství, provádějí sociální intervence, které mají přispět k řešení nepříznivé sociální situace klientů a pomoci klientům hledat její optimální řešení. Přímá účast sociálního pracovníka na poskytovaných službách umožňuje vzájemnou provázanost, dostupnost, strukturovanost a vysokou míru flexibility v rámci poskytovaných služeb. Má svůj 112

113 nepopiratelný přínos, díky němuž služby efektivně intervenují do nepříznivých sociálních situací právě těch občanů, pro které je taková pomoc nezbytná a adekvátně reagují na jejich potřeby, aniž by byl uživatel nucen trvale opustit svůj přirozený svět, či byl omezován nebo zneschopňován nadměrnou péčí v rozporu s požadavky Zákona o sociálních službách, zvláště pak jeho 2, který stanovuje základní rámec a zásady poskytování sociálních služeb. Pozice: pracovník v sociálních službách Tito pracovníci musí zabezpečovat nejen základní činnosti a úkony vymezené pro daný druh služby, ale musí být schopni reagovat na širokou škálu nepříznivých situací svých klientů a z toho plynoucí specifika péče a podpory.. Do okruhu požadavků na specifické znalosti a dovednosti pracovníků bychom začlenili: Obsluhu kompenzačních pomůcek (ve vazbě na postižení klienta). Zvládání základů polohovacích a manipulačních technik. Zvládání specifických přístupů k seniorům. Zvládání specifických přístupů k osobám s dg. demence. Podpora k nácviku sebe obslužných činností. Doporučení poskytovatelům, zřizovatelům a zadavatelům: Zadavatelům a zřizovatelům služeb doporučujeme podporovat poskytovatele v oblasti rozvoje kompetencí vedoucích pracovníků, zvláště v oblasti řízení a vedení služby, protože bez kompetentního vedení není možné zajistit všechny požadavky spojené s plněním parametrů efektivity, kvalitní lidské zdroje pro výkon sociální služby a validní výstupy ve formě vykazovaných dat, což potvrzuje i tento evaluační proces. V souvislosti s výše uvedenými informacemi doporučujeme dále revizi dělených úvazků v pečovatelských službách z pohledu toho, zda obsahují jasně stanovené náplně práce, kompetence, pravomoci a odpovědnosti u kumulujících se pozic např. v případě kumulace pozice vedoucího a sociálního pracovníka včetně hodinové kapacity práce alokované pro jednotlivé pozice. V neposlední řadě doporučujeme také revizi poměrných úvazků a jejich vytížení u výše uvedených pracovních pozic v případě, že organizace vedle pečovatelské služby poskytuje další registrované služby. Harmonizace řízení pracovního výkonu ve výše uvedených případech je nutná z pohledu kontinuálního zajištění parametrů kvality služeb, dostupnosti služeb, jejich potřebnosti i nákladovosti. Poskytovatelům doporučujeme, aby byly posilovány kompetence sociálních pracovníků a tito získávali patřičnou odbornou suverenitu při praktické aplikaci teorií a metod sociální práce ve vazbě na specifika okruhu osob, kterým je služba poskytována. Jako důležitá se v této službě jeví intervenční sociální práce včetně posilování vazeb s přirozenou vztahovou sítí a jinými dostupnými formami podpory při řešení NSS osob, včetně zodpovědnosti za podporu a poradenství při využívání nebo vylučování jiných dostupných zdrojů podpory, které poskytnutí sociální služby předchází. 113

114 Dále poskytovatelům doporučujeme zajištění kontinuálního vzdělávání v oblasti specifických znalostí a dovedností pracovníků pečovatelských služeb, včetně témat spojených s cílem služby, vymezení rozdílů a specifik mezi pečovatelskou službou, odlehčovací službou a osobní asistencí. Doporučujeme zaměření pozornosti na téma střídání pracovníků u uživatele a stanovení pravidel, kdy je střídání pracovníků možné a vhodné, a kdy naopak být může překážkou kvalitního výkonu sociální služby. S tímto doporučením souvisí i otázka nalezení způsobu řešení fluktuace a výpadků pracovníků v tomto typu služeb, která je rovněž spojená s otázkou využívání nekvalifikovaných pracovníků na krátkodobé zástupy, např. v době dovolených nebo jako zástupy za onemocnění kmenových pracovníků. Není možné připustit poskytování služeb v domácnostech uživatelů bez zákonem požadované odborné způsobilosti pracovníků. Rovněž doporučujeme diskutovat a nastavit pravidla pro tzv. práci pod dohledem kvalifikovaného pracovníka. Počet pracovníků v přímé péči Vzhledem k tomu, že byly odevzdány dotazníky 59 registrovaných pečovatelských služeb z celkových 66, je třeba si uvědomit, že zpracované výstupy (sumy, průměry, apod.) nejsou z hlediska celého kraje absolutní a zcela přesné, realitě se ale velmi blíží. Pro veškeré analýzy dat a úvahy o jejich vypovídací hodnotě, jejichž struktura byla zadavatelem nastavena v jednotlivých částech dotazníků, i o jakýchkoli dalších poměrových ukazatelích, je bezpodmínečně nutné primárně jednoznačně určit, jaký je počet pracovníků v přímé péči v tomto segmentu sociálních služeb. Údaje o počtu pracovníků v přímé péči obsahuje více částí dotazníků (i sumárních výstupů), z důvodu chybovosti na straně poskytovatelů tato data nejsou zcela totožná. Z výstupu z dotazníků (počet uživatelů na pracovníka v přímé práci) vyplývá, že průměrný počet těchto pracovníků na 1 službu činí 8,34 pracovních úvazků (2012), resp. 8,43 (2013). Tedy ve všech 59 službách pracuje pracovníků v přímé péči. Dále z výstupu u dotazníků (počet pracovníků v přímé práci a personální náklady) však vyplývá, že průměrný počet těchto pracovníků na 1 službu činí 8,41 pracovních úvazků (2012), resp. 8,52 (2013). Ve všech 59 službách byl přepočtený počet pracovníků v přímé péči: v roce ,35 v roce ,91 Údaje by měly být v obou tabulkách stejné, poskytovatelé měli uvést dle pokynů v dotazníku stejné hodnoty do obou tabulek. Rozdíl je však malý a nepodstatný. Z výstupů z dotazníků (počet úvazků pracovníků v přímé péči na uvedený časový rozsah na daném území (včetně času přepravy a administrativy) vychází následující počet úvazků: v roce ,08 v roce ,75 Tyto poněkud nižší počty jsou způsobeny pravděpodobně tím, že někteří poskytovatelé zde mezi pracovníky v přímé péči nezapočítali sociální pracovníky, kteří přímo v terénu pečovatelské úkony nevykonávají. 114

115 Poskytovatelé nicméně uvádějí okamžitou kapacitu služeb 735 uživatelů, což by znamenalo, že máme k dispozici v jeden okamžik 735 pracovníků v sociálních službách. Je to v zásadě možné, znamenalo by to, že ve službách pracuje významná část pracovníků v přímé péči na zkrácený pracovní úvazek či na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce. Důvodem rozdílu také může být nesprávné vyplnění okamžité kapacity v dotaznících. Zda je počet pracovníků přiměřený, dostačující při dané poptávce po službě, poddimenzován či naopak předimenzován je blíže popsáno v bodě 4.5. a 4.6. Doporučení poskytovatelům, zadavatelům a registračnímu orgánu: Zadavatelům doporučujeme nastavit takový systém požadavků na poskytovatele pečovatelských služeb v síti sociálních služeb, který by jasně deklaroval požadavek na optimalizaci a realizaci procesu řízení lidských zdrojů, jehož základy jsou již součástí zákonných požadavků Standardů kvality sociálních služeb 11 číslo 9. a 10. Tyto standardy řeší provozní a personální zajištění sociální služby a profesní rozvoj zaměstnanců. Doporučení je opět spojeno s nutností zvyšování kompetencí vedoucích pracovníků služeb, kteří mají personální zajištění služeb řešit v souladu s těmito požadavky, zvláště pak s požadavkem standardu 9. a), který požaduje zajištění takového počtu pracovníků a odpovídající strukturu pracovních pozic, která je přiměřená druhu poskytované služby, její kapacitě a potřebám osob, kterým je služba poskytována. Doporučujeme zadavatelům a registračnímu orgánu jasně definovat požadavky na stanovení přímé výkonové kapacity služby v hodinách, což je u pečovatelské služby žádoucí a jediný možný způsob definování kapacity. S tímto souvisí i potřeba stanovení kapacity z pohledu toho, zda se jedná o kapacitu okamžitou (včetně vysvětlení co to znamená) nebo denní, či týdenní apod. Úprava výkladu a výpočtu kapacit je zcela zásadní nejen pro stanovení optimálního personálního nastavení služeb, ale také pro validitu vykazování dat a jejich poměřování. Doporučujeme poskytovatelům stanovit výkonovou kapacitu svých pečovatelských služeb a na základě časově / kapacitně vyhodnocených výstupů z individuálních plánů a současně výstupů z jednání se zájemci, které mají obsahovat před podpisem smlouvy již definovaný prvotní, kapacitně ohodnocený individuální plán, stanovovat průběžně vytížení výkonové kapacity služby a převisy poptávky (odmítání zájemců z důvodu naplněné kapacity) nebo nedostatek poptávky (volná kapacita) řešit se zadavateli v reálném čase a tyto informace využívat v rámci systému kontinuálního sběru oprávněných potřeb v rámci sítě služeb. Doporučujeme poskytovatelům ve věci výběru pracovníků spolupracovat s úřadem práce, s vysokými školami i s obecními úřady, s církvemi a jít cestou systematického cíleného vyhledávání, oslovování a následně zaškolovat vhodné adepty. Důležité je přirozeně je motivovat pro práci v pečovatelských službách (prostor pro osobnostní a profesní rozvoj, tvůrčí práci, zprostředkovat a umožnit jim stáž např. prostřednictvím projektů apod.). 11 Příloha č. 2 k Vyhlášce č. 505/2006 Sb. ZSS 115

116 4.4 Uživatelé pečovatelské služby podle místa bydliště 45% Počet uživatelů a jejich trvalé bydliště % 8% 8% 7% 4% 5% 5% Ostrava Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec Opava Krnov ostatní 47% Počet uživatelů a jejich trvalé bydliště % 5% 17% 6% 8% 7% 7% Ostrava Havířov Frýdek-Místek Karviná Třinec Opava Krnov ostatní Trvalé bydliště Počet Procenta Trvalé bydliště Počet Procenta Ostrava % Ostrava % Frýdek-Místek 759 8% Havířov 752 8% Havířov 739 8% Frýdek-Místek 702 7% Karviná 717 7% Karviná 698 7% Třinec 515 5% Třinec 561 6% Opava 454 5% Opava 458 5% Krnov 411 4% Krnov 408 4% ostatní % ostatní % Celkem % Celkem % 116