ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ CELÉHO PROJEKTU

Transkript

1 Dotační titul: Operační program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika Svobodný stát Bavorsko Název projektu: Problematika živin a sinic v nádrži Skalka. Číslo projektu 002 ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ CELÉHO PROJEKTU OBJEDNAVATEL: POVODÍ OHŘE CHOMUTOV, STÁTNÍ PODNIK BEZRUČOVA 4219, CHOMUTOV ZHOTOVITEL: SDRUŽENÍ FLOS-AQUAE, Kunešova 6, Brno JMÉNA ZPRACOVATELŮ: Doc. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. MVDr. Přemysl Mikula, Ph.D. RNDr. Lenka Šejnohová Ph.D. Mgr. Daniel Jančula DATUM ZPRACOVÁNÍ: ŘÍJEN

2 OBSAH 1. Cíle Zdroje a studie, které komentuje tato zpráva Bilancování živin pro oblast bavorského povodí Ohře Inventarizace zdrojů živin v povodí nádrže Skalka a v jejím okolí Studie proveditelnosti technologického mokřadu Separace rekreačních zón na nádrži Skalka Hodnocení účinnosti aplikace přípravků pro omezení masového rozvoje sinic ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

3 1. Cíle Cílem této zprávy je vyhodnotit aktivity a jednotlivé podprojekty projektu z programu INTERREG IV České republiky a Svobodného státu Bavorsko Problematika živin a sinic v nádrži SKALKA, vybrat z nich podstatné informace a komentovat je. V závěru je nastíněno doporučení dalších aktivit. 2. Zdroje a studie, které komentuje tato zpráva Pro sepsání vyhodnocení bylo využito jako podkladů následujících zpráv: Problematika živin a sinic v nádrži SKALKA monitoring mezokosmových pokusů na VD SKALKA (Hygienické a ekologické laboratoře Cheb a.s.) 68 stran, přílohy: Příloha č.1 - Protokoly z vyšetření vod a zprávy a protokoly z vyšetření sedimentů z volné plochy; Příloha č.2 - Protokoly z vyšetření vod z mezokosmových pokusů jarní část; Příloha č.3 - Protokoly z vyšetření vod z mezokosmových pokusů letní část. Vyhodnocení přípravků pro omezení masového rozvoje sinic v nádrži Skalka. Sdružení Flos Aquae, říjen 2009, 33. str. Bilancování živin pro oblast bavorského povodí Ohře (GeoTeam Gesellschaft für angewandte, Geoökologie und Umweltschutz mbh) 61 stran, přílohy: Příloha 1 - Přehledný polohopisný plán povodí; Příloha 2 - Stav makrophyt a phytobentosu; Příloha 3 - Vnos fosforu do vodstva čističkami; Příloha 4 - Vnos dusíku do vodstva čističkami; Příloha 5 - Rozmístění ochranných pásem a niv; Příloha 6 - Eroze na polních plochách a na plochách s travnatým porostem; Příloha 7- Obsah dusičnanů v průsakové vodě; Příloha 8 - Opatření na polních plochách. Inventarizace zdrojů znečištění na české straně. Studie proveditelnosti technologického mokřadu a separace rekreační zóny (Aquatest a.s.) 91 stran, přílohy: Příloha č. 1 Mapa Situace; Příloha č. 2 Sumarizace objektů s číslem popisným / evidenčním; Příloha č. 3 Sumarizace vodních ploch; Příloha č. 4 - Mapy půdních bloků a dílů; Příloha č. 5 Orientační náklady na zneškodnění odpadních splaškových vod v povodí VD Skalka 4

4 3. Bilancování živin pro oblast bavorského povodí Ohře V rámci projektu z programu INTERREG IV České republiky a Svobodného státu Bavorsko bylo provedeno bilancování fosforu (P) a dusíku (N) v bavorském dílčím povodí vodní nádrže Skalka. Hodnocení odnosu živin z Bavorské části povodí realizovala firma GeoTeam, která provádí od roku 1992 každý podzim přes 200 půdních odběrů v oblastech ochranných pásem pitné vody měst Hof, Marktleuthen, Selb, Wunsiedel, Marktredwitz, Waldershof a obce Röslau. Zpráva je zpracována velmi pečlivě a způsobem, který je v Německu obvyklý. Bilančně přinesla zpráva informace o zdrojích živin. Významnou částí zprávy je také informace o možnostech nápravných opatření Zemědělství a lesnictví zaujímají zhruba po polovině plochy ve výzkumné oblasti, která má rozlohu 609 km², a ve které žije přibližně obyvatel. Průměrná hustota dobytka dosahuje 0,8 velké dobytčí jednotky na ha zemědělsky užité plochy. Ačkoliv v roce 1999 zde byl ještě nadbytek P, je od té doby bilance P negativní. Co se týká N, byl průměrný nadbytek z let 1988 až 2007 zredukován ze 101 na 40 kg N/ha za rok. Předpokladem dalšího snížení vnosu živin do vod je ujasnění a zhodnocení nejrůznějších způsobů znečištění vod živinami. Za tímto účelem byly vedle výsledků z výzkumných projektů použity také údaje z modelu MONERIS (Modelling Nutrient Emissions in River Systems). Tento model umožňuje výpočty množství P a N, které jsou vnášeny do vody v průměrném roce a sice odděleně podle bodových způsobů zanášení (komunální čistírny, separační a smíšené systémy, průmyslové čističky a malé čističky) a podle plošných způsobů zanášení (depozice, eroze, odplavení, drenáže a spodní voda). Za předpokladu srovnatelných podkladů dat je model MONERIS schopný a účinný nástroj k hodnocení nejrůznějších povodí popř. sledovaných oblastí. Bodové vnosy P do vodstva čistírnami a dešťovou vodou z osídlených oblastí podle modelu MONERIS dosahují v průměrném roce 7 t (Ohře) a 11 t (Reslava). Tato skutečnost odpovídá podílu 27% (Ohře) a 46% (Reslava) na celkovém odnosu P. Obecní čističky vod se podílí na těchto odnosech ze tří čtvrtin. Pokud se zohlední počet napojených obyvatel, dosahuje roční odnos P v dílčím povodí řeky Ohře 0,35 kg na obyvatele, v dílčím povodí řeky Reslavy 0,27 kg na obyvatele, což je podobná úroveň. Difúzní (plošné) vnosy P do vodstva, ke kterým dochází především zemědělskou činností, dosahují podle modelu MONERIS v průměrném roce 19 t (Ohře) a 13 t (Reslava). Tato skutečnost odpovídá podílu 73% (Ohře) a podílu 54% (Reslava) na celkovém odnosu. V souvislosti s jednotlivými způsoby vnosu lze pozorovat následující rozdíly: 1. Do Ohře se dostává P především v rozpuštěné formě spodní vodou, přičemž eroze a odplavení hrají pouze zanedbatelnou roli. Nadprůměrný je také podíl z drenáží - 12%. Obzvlášť v horním toku řeky Ohře se nachází mnoho bývalých mokřin a rašelinišť, které byly v průběhu arondace a úprav pozemků odvodněny a jsou v dnešní době zemědělsky využívány. Zredukování humusu, ke kterému došlo na základě těchto činností, nízká hodnota ph a přímé napojení těchto ploch na koryta řek vede k relativně vysokým vnosům 5

5 P do vody. 2. Do řeky Reslavy se dostává polovina P erozí a další třetina odplavením. Tato skutečnost je podmíněna vyšší náchylností orné půdy k erozi, přičemž tato půda je často také přímo napojena na hydrografickou síť (příloha 6). Spodní voda má tedy jako způsob zanášení na základě vyšší schopnosti půdy zadržování živin minimální význam, podíl množství vnosů živin z drenáží lze zanedbat. Bodové vnosy N do vodstva čistírnami a dešťovou vodou z osídlených oblasti podle modelu MONERIS dosahují v průměrném roce 55 t (Ohře) a 126 t (Reslava). Tato skutečnost odpovídá podílu 13% (Ohře) a 21% (Reslava) na celkovém odnosu N. Obecní čističky vod se podílí na těchto odnosech ze čtyř pětin. Pokud se zohlední počet napojených obyvatel, dosahuje roční odnos N v dílčím povodí řeky Ohře 1,9 kg na obyvatele, v dílčím povodí řeky Reslavy 1,7 kg kg na obyvatele, což je podobná úroveň. Difúzní (plošné) vnosy N do vodstva, ke kterým dochází především zemědělskou činností, dosahují podle modelu MONERIS v průměrném roce 382t (Ohře) a 466 t (Reslava). Tato skutečnost odpovídá podílu 87% (Ohře) a podílu 79% (Reslava) na celkovém odnosu N. V obou dílčích povodích se dostávají tři čtvrtiny tohoto odnosu do koryt spodní vodou. Ke zbylému odnosu dochází především odplavením a drenážemi, eroze a depozice mají zanedbatelnou roli. Roční celkové množství z bodových a z plošných vnosů kolísá ve sledovaných oblastech mezi 0,6 až 0,9 kg P/ha popř. mezi 15 až 19 kg N/ha, vycházejíc z jejich celkové plochy. Celoplošné celkové vnosy z bodových a plošných zdrojů do toků řek ve výzkumné oblasti se nacházejí u P 12% pod bavorským průměrem a u N 18% pod bavorským průměrem, což dokumentuje dosavadní snahy všech účastníků. Budoucí rozvoj bude záležet na agrárně-politických rámcových podmínkách. Změna klimatu se bude dle studie negativně projevovat vyšší erozivitou silných dešťů a horším využitím hnojiv v suchých letech. Proto by především v zemědělství měla být realizována vhodná opatření v oblastech obhospodařování, hnojení a techniky. Protože jsou zásahy v první řadě nutné u P, jsou ve zprávě popsána a byla vybrána odpovídající opatření s nejvyšší působností a efektivností nákladů. Tato opatření jsou podrobně popsána a proto zde uvádíme jen základní myšlenky: K nejdůležitějším opatřením, která by se měla realizovat v povodí nad nádrží Skalka celoplošně, patří upuštění od dalších přeorání ploch s travnatým porostem stejně jako zakládání zelených pruhů na polních plochách s přímým napojením na hydrografickou síť. Jako druhá priorita by mělo následovat pokud možno celoroční zatravnění polních ploch v dílčím povodí řeky Reslavy, které jsou ohroženy erozí. V bývalých rašelinných oblastech v dílčím povodí řeky Ohře by mělo jako druhá priorita následovat nepřetržité využívání travnatých ploch. V celém povodí nad nádrží by kromě toho měly být přeměněny ještě stávající polní plochy v oblastech, které jsou ohroženy povodněmi, v plochy s trvalým travnatým porostem. Na polních plochách s minimální schopností zadržování vody je nutné usilovat o zlepšení osevního postupu v kombinaci s vápněním půdy a s extenzivním půdním obděláváním. Ke snížení ztrát P pod plochami s travnatými porosty přispívá v první řadě injektáž močůvky a bezorebná obnova ploch s travnatým porostem, stejně jako demontáž drenáží. Ve studii je uvedeno, že doplňkově budou na základě regionálních zvláštností představena 6

6 konkrétní doporučení pro oblasti vodního hospodářství a lesnictví. Zde je významná oblast další spolupráce, která by měla zaznít na společném semináři o nádrži Skalka. Na základě již stávajících dobrých čistících výkonů komunálních čistíren jsou opatření v této oblasti chápana jako bezprioritní a omezují se na zlepšení průběhu jejich provozu. Při realizaci komunálních rozvojových plánů, které se týkají vodstva, má prvořadý význam zajištění a ochrana, popř. znovuobnovení funkčních niv. Jako neodkladné, i když až dlouhodobě účinné opatření je chápána přeměna lesů ve vhodné smíšené lesy. Za pozornost stojí především způsob navrhovaných řešení a opatření v zemědělství a lesnictví nejde o rozsáhlé Komplexní pozemkové úpravy, ale v principu organizační opatření způsobu obdělávání polí a hospodaření v krajině. Nelze přehlédnout výrazný rozdíl mezi závěry studie na české a bavorské straně pokud jde o zdroje znečištění fosforem. Zatímco na území ČR je závěr, že dominantní zdroje P jsou komunální zdroje, pro Ohři na bavorské straně platí, že bodové zdroje vnáší 7 tun P/rok a plošné zdroje 19t/rok!!! Přesto platí, že je stále co zlepšovat, navíc odnos živin bude v budoucnu citlivý i pro ekonomiku zemědělství. 4. Inventarizace zdrojů živin v povodí nádrže Skalka a v jejím okolí Studie nazvaná Problematika živin a sinic v nádrži Skalka - Inventarizace zdrojů znečištění na české straně (Aquatest a.s.) je velmi podrobně zpracována z hlediska charakteristiky povodí na území ČR a bodových zdrojů znečištění. Jak je ze studie patrné nádrž se s problematikou rozvoje vodního květu a v této souvislosti i s problematikou živin potýká již od svého vzniku. Plošné a bodové zdroje znečištění v povodí VN Skalka lze rozdělit do několika skupin, které jsou ve studii řešeny samostatně. 1. Znečištění z komunálních odpadních vod - vypouštěné do vod povrchových - vypouštěné do vod podzemních 2. Znečištění odpadními vodami z kritických objektů (restaurace, výrobní areály atd.) 3. Znečištění z vodních nádrží - transport látek během roku v běžném rybochovném provozu - transport znečištění v průběhu vypouštění a výlovu 4. Plošné znečištění zemědělskou činností na orné půdě a trvalých travních porostech Do povodí VN Skalka zasahují správní obvody sedmi obcí, které dohromady čítají 19 místních částí obcí. Z mapových podkladů a z procentuálního vyjádření ploch části obce je patrné, že zásadními obcemi jsou Aš, Hazlov, Cheb, Libá a Pomezí nad Ohří. Z mapových podkladů studie a z údajů uvedených v části Inventarizace zdrojů znečištění vyplývá, že většina osídlení je situována k VN Skalka, k jejímu bezprostřednímu okolí. K nádrži přiléhají většinou rozsáhlé chatové rekreační osady. Další osídlení je situováno na 7

7 soutok Libského potoka a Vlastislavského potoka (obec Libá). Počet trvalých obyvatel byl odhadnut na 2911, v oblasti je však důležitý zdroj z rekreačních objektů, které jsou využívány cca z 30% po celou sezonu. (celkový počet rekreačních objektů 717 nezahrnuje obecní část Libá vybavenou veřejnou kanalizací). Studie však neuvádí, jak účinně je z těchto vod odstraněn fosfor a proto doporučujeme v další fázi projektu zahrnout tyto lokality do monitoringu. Odevzdaná studie řeší velmi přehledně jednotlivé potenciálně nebezpečné lokality, které mohou být zdrojem fosforu pro nádrž Skalka. Zde je přehled situace těch nejdůležitějších: Lokalita Špitálský vrch má vodovod, ale není v současné době odkanalizována a odpadní vody jsou akumulovány v bezodtokých jímkách, případně jsou sváděny do septiků. Lokalita Cheb - Vrbenského je napojena veřejnou kanalizací na kanalizaci města Cheb, která je nefunkční a bude vyžadovat rekonstrukci, většina objektů vypouští odpadní vody do septiku, z kterého jsou odpadní vody vypouštěny do podmoku. Ve studii je navrženo lokalitu Špitálský vrch napojit na veřejnou kanalizaci města Cheb tlakovou kanalizací. Jednotlivé nemovitosti u VN Skalka (Loděnice) napojit na veřejnou kanalizaci v Koželužské ulici. Lokalita Cheb Vrbenského je sice v současné době napojena na kanalizaci, ale vzhledem k nutnosti napojení dalších objektů rodinných domů, objektu Myslivny a objektu Kerberus Security s.r.o., bude nutné provést rekonstrukci kanalizační stoky vedoucí k sídlišti. Dále je ve studii hodnocena místní část Skalka, která byla rozdělena na dvě samostatné lokality Skalka I. a Skalka II. V obou lokalitách se nachází zástavba rekreačních objektů a trvale obývaných rodinných domů. Mnohé rekreační objekty jsou postupně přestavovány do podoby trvale obydlených objektů. Vodovod je k dispozici v rekreační sezoně. V místní části Skalka není v současnosti vybudován systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody od obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky, případně na ČOV Cheb. Jako technické řešení je navržena u lokality Skalka I. a II. v souladu se schváleným PRVKKK výstavba připojení na kanalizační síť města Cheb. Bude nutno pohlídat, aby tato stavba patřila mezi důležité a byla realizována. Další oblastí v blízkosti nádrže je místní část Cetnov, která je v současné době napojena na skupinový vodovod Nebanice a částečně je zde zásobování ze studní, v obecní části Cetnov není vybudován systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Lokalita Cetnov I. má charakter rekreační oblasti, proto je navrženo jako řešení individuální odkanalizování žumpy. Lokalita Cetnov II. je trvaleji osídlená, proto studie navrhuje vybudování centrální ČOV s technologii s vysokou účinností odstraňující P c. Oblast Bříza ( m n.m.) je v současné době částečně zásobena pitnou vodou z domovních studní. Vydatnost a kvalita vody v těchto studních není známa. Čtyři bytové jednotky jsou zásobeny vodou z vodovodu Cetnov. Obecní část Bříza nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody od obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky a na ČOV do Chebu. Vzhledem k charakteru zástavby studie navrhuje individuální likvidaci odpadních vod v žumpách. Po zkušenostech z jiných oblastí doporučujeme tento způsob likvidace namátkově kontrolovat formou kopií dokladů o zaplacení. Pro rekreační areál je možné uvažovat septik s pískovým filtrem. Lokalitu Bříza Statek je možno odkanalizovat pouze tlakovou kanalizací k VN Skalka. Jelikož by toto řešení bylo neúměrně nákladné, jsou navrženy pro 4 bytové domy kapacitní septik s pískovým filtrem a dočišťovací kořenovou čistírnou. Alternativou by byly i malé domovní čistírny 8

8 Místní část Hůrka ( m n.m.) je v současné době zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, který má ve správě obec Libá. Vzhledem k roztroušenosti zástavby byla místní část pro potřeby této studie rozdělena na 3 samostatné lokality Lužná, Hůrka, Dobrošov. V místní části Hůrka lokalita Hůrka je v současnosti vybudován systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody od obyvatel jsou kanalizačním řadem DN 150 a délkou 1200 m svedeny do septiku. V lokalitě Hůrka studie navrhuje rekonstrukci stávajícího septiku a intenzifikaci na ČOV (ČOV s provzdušněním - mikrobublina). Stávající kanalizační řad DN 150 délky 1200 m bude zachována a budou napojeny odpadní vody a budou svedeny na ČOV. V lokalitě Lužná navrhuje studie zachováni systému likvidace odpadních vod v bezodtokých jímkách. Je nutné provést jejich revizi a přistoupit případně k rekonstrukcí jímek nebo výstavbě nových. V lokalitě Dobrošov budou odpadní vody stále individuálně likvidovány v bezodtoké jímce. Město Libá je v současné době zásobena z větší části z vodovodu pro veřejnou potřebu (ve správě CHEVAK Cheb a.s.), zbytek obce pitnou vodou z domovních studní. V obci Libá je vybudován systém kanalizace pro veřejnou potřebu. U stávající ČOV bude nutné v budoucnu dořešit odstraňování fosforu. Podkladem pro rozhodnutí, zda-li je to nutné by bylo vhodné monitorovat Libský potok pod vypouštěcím místem zejména v ukazateli fosfor. Místní část Táborská se nachází cca. 1,5 km jižně od místní části Hazlov. Zástavba je venkovského typu. Více jak polovina nemovitostí slouží k trvalému bydlení. V lokalitě se nacházejí 2 zemědělské areály. Obec Hazlov místní část Táborská je v současné době zásobena pitnou vodou z domovních studní. Táborská nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody od obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Vzhledem k izolovanosti a velikosti lokality Táborská není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. Veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovat na čistírně odpadních vod obce Hazlov. Místní část Polná se nachází cca. 2 km západně od místní části Hazlov. Zástavba je v této lokalitě silně roztroušená, je v současné době zásobena pitnou vodou z domovních studní. Lokalita Polná nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody od obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Vzhledem k roztroušenosti zástavby v lokalitě Polná není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod a veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovat na čistírně odpadních vod obce Hazlov. Obec Pomezí nad Ohří místní část Pomezí nad Ohří se nachází na pravém břehu vodní nádrže Skalka. V lokalitě Pomezí je situována spíše zástavba trvalého bydlení s minimem rekreačních objektů. V lokalitě Pomezí Tůně převažují rekreační objekty. Obec je v současné době zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, který má ve správě CHEVAK Cheb,a.s. Obec nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody od obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách. Spolu s výstavbou ČOV bude vybudována kanalizační síť pro napojení maxima nemovitostí. Bude 9

9 napojena i lokalita Pomezí Tůně. Obec Pomezí nad Ohří místní část Hraničná má rekreační objekty i objekty trvalého bydlení (RD), jejichž počet narůstá. Místní část Hraničná ( m n.m.) je v současné době zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, který má ve správě CHEVAK Cheb a.s. Obec je přímo napojena na přívodný řad DN 300 z prameniště Bavory do Chebu. Obecní část Hraničná nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody od obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách. Lokalita Pomezí Hraničná bude napojena na kanalizační síť Pomezí nad Ohří ukončenou obecní ČOV. Do doby výstavby kanalizace a ČOV budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod města Chebu. Město Cheb místní část Podhoří se nachází v těsné blízkosti vodní nádrže Skalka. Podhoří je zejména rekreační oblast. Místní část Podhoří je z větší části rekreační osadou, která je zásobena pitnou vodou z vodovodu Bavory. Autokemp a další rekreační chaty jsou zásobovány z místního prameniště. Lokálně jsou využívány i domovní studny. Místní část Podhoří nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody od obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách. Vzhledem k tomu, že se jedná o značně využívanou rekreační oblast je ve studii navrženo ve výhledu připojení celé lokality na kanalizační síť města Cheb. Do té doby budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách a likvidovány na čistírně odpadních vod města Cheb. Zde ale doporučujeme zaměřit kontrolní činnost také na to jak a kam jsou septiky vyváženy. Ve studii byla provedena velmi detailní inventarizace stavebně evidovaných nemovitostí (nemovitosti s číslem popisným, případně evidenčním), včetně dohledání vlastníků všech nemovitostí a bylo provedeno vyhodnocení druhu zástavby v jednotlivých lokalitách. Studie uvádí výběr objektů, jež mohou produkovat vyšší množství odpadních vod, nebo mohou jinak výrazněji zatěžovat nutriety povrchové případně podzemní vody při infiltraci odpadních vod. Sumarizace kritických objektů se soustředila na stavby, jež jsou trvale v provozu, nebo podléhají provozu v letní sezóně. Název objektu Lokalita Statek - Špitálský vrch Špitálský vrch Hotel a restaurace Stein Skalka I. Restaurace U Havlíčků Cetnov I. Restaurace Cetnov II. Cetnov II. Pension Statek Cetnov Cetnov II. Rekreační středisko České pošty Cetnov II. Rekreační středisko Bříza Bříza Pivnice U Závory Pomezí Restaurace U Přístavu Pomezí Prodejna Alkohol-Cigarety Pomezí Nightclub - Eden Pomezí INGO Casino Pomezí Pomezí - Tůně 10

10 Hraničná bytové domy Autokemp Křížový Kámen Restaurace - občerstvení Restaurace U Pepana Pomezí - Hraničná Podhoří Podhoří Podhoří Inventarizace znečištění z vodních nádrží V hodnoceném povodí je 138 vodních ploch včetně VN Skalka. Důležité jsou rybochovné nádrže. Soustava na Lesním potoku zahrnuje cca 20 rybníků, z nichž 13 největších a z hlediska chovu ryb a ovlivnění toku nejdůležitějších, je ve vlastnictví největšího chovatele regionu, společnosti České rybářství, s.r.o. v současné době provozuje společnost Rybářství Mariánské Lázně, s.r.o. V případě dalších kroků v zlepšení stavu v nádrži Skalka doporučujeme s rybníkáři aktivně komunikovat ( množství fosforu můžou významně zhoršovat i zlepšovat). Druhá skupina rybníků leží na Libském a Vlastislavském potoce. Nádrže jsou lokalizovány ve větší vzdálenosti a nejedná se tedy o klasickou rybniční soustavu. Rybníky jsou ve vlastnictví společnosti České rybářství, s.r.o., obce Libá a Státního statku Jeneč, který je momentálně v likvidaci a několika soukromých vlastníků. Jde tedy o roztříštěnou strukturu a doporučujeme zde v další fázi projektu zaměřit monitoring na zdroje fosforu. Vzhledem k faktu, že rybníky ležící v povodí VN Skalka není možno, vzhledem k absenci podkladů, řešit individuálně, byla vypracována pravidla Správné rybníkářské praxe, jež by provozovatelům nádrží měla pomoci najíst konsensus mezi potřebami hospodářského chovu a požadavky na udržení čistoty vod. Způsob rybářského obhospodařování polointezifikačních rybníků je založen na efektivním využívání jejich přirozené produkční schopnosti, to znamená, že rybí obsádky by měly být voleny tak, aby s použitím pouze nezbytných intenzifikačních zásahů přetrvávala ve vodním prostředí dostatečná nabídka přirozené potravy. Přirozená potravní nabídka v rybníku by měla pokrýt prakticky veškerou potřebu živočišných bílkovin pro ryby a v kombinaci s efektivním přikrmováním rostlinnými krmivy by měl být dosažen předpokládaný (plánovaný) přírůstek. Přikrmování na doplnění živočišných bílkovin nebo tuků by mělo být omezeno pouze jakožto kondiční opatření, tj. rozkrmení nebo dokrmení plůdku. Relativní krmný koeficient by neměl přesáhnout hranici 2,5 u násad a tržních ryb a u plůdku 5. Vysazování obsádek by mělo být prováděno pouze na aktuální kubaturu rybníků. Ve studii jsou rozepsána opatření realizovaná v rámci správné rybníkářské praxe, kde mezi Dlouhodobá opatření je počítáno se snížením vnosu nutrietu přítokem z povodí. Zde by mohl být potenciál spolupráce, pokud je to myšleno vážně. Mezi střednědobá opatření je zařazeno odbahňování a úprava morfologie dna nádrže, obnova litorálu. Zde je nutno zdůraznit, že součástí procesu odbahnění musí být i obnova a rozšíření rybničního litorálu. Bude-li toto opatření realizováno, výrazně zlepší trofické podmínky v povodí a musí být podporováno!!! Krátkodobá opatření jsou veškeré úkony spojené s chovem na dané nádrži v jedné sezóně. Jedná se zejména o systém aplikace krmiv a hnojiv a dalších dodávaných látek. Veškeré aplikace musí vycházet z rozborů a detailního vyhodnocení chemismu rybničního ekosystému. Zde by měla pracovní skupina projektu obnovy nádrže Skalka vstoupit do aktivní komunikace s rybníkáři a pravidelně dokladovat, zda se tak skutečně hospodaří a spolupráci posunout vzájemnou podporou aktivit na střednědobá opatření 11

11 (odbahnění, rozšíření litorálů,) která mají schopnost zadržet živiny. Plošné znečištění ze zemědělských zdrojů Při inventarizaci potenciálních zdrojů ze zemědělské pěstitelské činnosti se ve studii vycházelo především ze skutečnosti, že pramenná hraniční oblast české části povodí je zalesněna a VD Skalka může být tedy negativně ovlivněna především přiléhajícími bloky zemědělských pozemků. Na základě prvotního posouzení možného vlivu na přehradu se inventarizace soustředila na obalovou zónu v šíři 1 km od VD Skalka. Z mapových podkladů vyplývá, že zemědělské pozemky mají svažitost do 3. Eroze na těchto pozemcích je tedy nepravděpodobná. Je patrné, že většina pozemků je zařazena do kultury travní porosty. Z dlouhodobé znalosti povodí nádrže není znám případ, že by došlo k erozivním smyvům půdy z okolních zemědělských pozemků do nádrže. Půdní bloky využívané jako orná půda jsou od břehu vodní nádrže vždy odděleny travním porostem, lesním pozemkem nebo zástavbou. V mnohých případech je břeh tvořen skalním podložím. Pro detailnější vyhodnocení potenciálních soustředěných odtoků, které souvisí s erozí, bude vhodné zpracovat samostatnou studii nebo protierozní plán. Zkušenosti s tímto typem projektů má především Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Zbraslav. I přes skutečnost, že se nejedná o svažité pozemky, je důležité, aby zemědělské subjekty hospodařily tak, aby byl minimalizován jakýkoliv negativní vliv zemědělské činnosti na VN Skalka. To znamená, že je vhodné, aby subjekty postupovaly zcela v souladu se zásadami Správné zemědělské praxe. Zde upozorňujeme, aby byl kladen důraz více než na dusičnany, především na odnos částic a fosforu a to také při péči o statková hnojiva a hospodárné nakládání s hnojivy obsahujícími fosfor. Povodí VN Skalka není v současné době zařazeno do zranitelné oblasti a zásady správné zemědělské praxe jsou pro hospodařící subjekty tedy dobrovolné. V další fázi projektu by bylo vhodné realizovat pro srovnatelnost obdobný typ studie jako na bavorské straně, kde jsou precizně rozebrány nejen zdroje živin z agroekosystémů a lesních ploch, ale také nápravná opatření pro zamezení odnosu živin a částic z půd do vody. 5. Studie proveditelnosti technologického mokřadu Studie byla realizována firmou Aquatest a.s. Technologický mokřad je termín pro mělkou vodní nádrž hojně zarostlou emergentní (případně i submerzní) vegetací, která je doprovázena bohatým rozvojem autotrofních nárostů. Pro funkci těchto mokřadů je zcela zásadní specifické zatížení fosforem a zatížení hydraulické, z něhož pak vyplývá také proporce objemu a plochy mezi daným mokřadem a vlastní nádrží, jíž má mokřad sloužit. Mokřad je zvažován v přítokové části VN Skalka, kde je navrženo přehrazení v místě přemostění. Mokřad by byl tvořen příbřežní oblastí zdrže, konkrétně do hloubky 1 m. V příbřežní oblasti zdrže bude provedena výsadba vyšších vodních rostlin (rákos obecný, chrastice rákosovitá atd.). Odstraňování fosforu v mokřadu je dle studie předpokládáno ukládáním do vrstvy sedimentu, která vznikne z odumřelé biomasy rostlin. U VN Skalka lze v horní části nádrže předpokládat nárazový přísun písku až štěrku, který by 12

12 byl schopen výrazně snížit objem předzdrže a zlikvidovat vysazenou makrovegetaci. Pro podrobné vyhodnocení není k dispozici dostatek údajů. Dominantní přísun P do VN Skalka přítokem je 4-8 g/m2/rok. Zde byl jako určující rozpoznán vliv bodových zdrojů, tedy především odpadních vod z měst a obcí. Do nádrže přiteče cca t P/rok. V případě, že bude sníženo množství P na přítoku (u největších ČOV limitní koncentrace pro P celkový 0,5 mg.l -1, pro menší ČOV 1,0 mg.l -1, pak lze počítat s poklesem P na přítoku na o cca 1/3-1/2 na 8,5 t za rok. Studie počítá s tím, že schopnost retence fosforu pomocí mokřadu v temperátní zóně se pohybuje na hodnotách 1g P/m2/rok. To je však průměr za rok. Navíc v případě sklízení biomasy lze zvýšit tuto hodnotu na 2-4g/m2/rok (Vymazal a Kröpfelová, 2008; Schulz a kol., 2009). Sezónní průběh koncentrací P a PO 4 -P na přítoku do nádrže je typický vysokými koncentracemi v létě, jež dosahují pravidelně zhruba trojnásobku koncentrací nacházených v zimním období. V klíčovém období, kdy dochází k rozvoji sinic květenčervenec je retence mokřadem až 40-50% (Audet et al. 2009). V moderních technologických mokřadech je důležité je fixaci P nezakládat na jediné metodě, ale na jejich kombinaci!!! Studie dále uvádí, že letní zvýšená retence P může pozitivně přispět ke kvalitě vody v nádrži v suchých letech s nízkými průtoky, ovšem za zvýšených průtoků předzdrž P nezachytí, příp. část zachyceného P může být (v místech bez vegetace) resuspendována a vyplavena do vlastní nádrže a retence P bude zřetelně v záporných hodnotách. Tento stav by následně znamenal jednoznačnou eliminaci přínosů předzdrže za zbytek letního období daného roku. Ano, toto je problém všech předzdrží, ale jsme přesvědčeni, že je zároveň nutné se zaměřit především na snížení průtoků při přívalových deštích z povodí nad nádrží. Důležitá je spolupráce s německou stranou na obnově meadows a meandrů (remeandering and reducing the flow capacity, Kronvang, B., Hoffmann C.C. 2009) - nutné hledat opatření blízká přírodě, stovky let v krajině osvědčená tak, aby se navrátilo řádné udržení vody v krajině.. Bez spolupráce s německou stranou je rizikové stavět wetlands. Přívalové deště jsou realitou dneška a lze očekávat zvyšování jejich frekvence i v budoucnosti. Návrh mokřadu VD Skalka počítá se zvýšeným rozsahem příbřežních porostů, není tedy brán jako mokřad v pravém smyslu na základě skutečnosti, že ve hloubce větší než 1 m nelze předpokládat přítomnost vodní vegetace: na rostliny z vody vynořené (emergentní, tzv. helofyta) je hloubka příliš velká a ponořená vegetace (submerzní) zde nebude mít vyhovující podmínky (málo světla, hodně nerozpuštěných látek). Na VD Skalka byly navrženy tři varianty mokřadů: Var 1. 83,6ha, prům.hl.2,8m a zdržením 5,2dny. Var 2. 64,1ha, prům.hl.2,3m a zdržením 3,2dny. Var 3. 14,6ha, prům.hl.1,3m a zdržením 0,4dny. Ve nejrozsáhlejší variantě s dobou zdržení 5,2 dny byla vypočtena průměrná účinnost odstranění P zhruba 14-17%. Hodnotu sice lze jak je uvedeno ve studii zvýšit různými intenzifikačními opatřeními až na zhruba čtyřnásobek, studie však dodává, že pro praktické aplikace na VN Skalka však nepřipadají v úvahu. Doporučujeme svolat na toto téma 13

13 workshop. Studie nepočítá s tím, že jde o průměrné číslo za rok a že v době, kdy je to klíčové pro rozvoj sinic, je retence P funkčním mokřadem s makrovegetací 40-50%. Navíc, jak uvádí studie - opatření na bavorské straně prokazují stále snižující se trend koncentrací P a pokud by vybudování mokřadu navazovalo na radikální omezení emisí P v povodí nádrže, mohl by přínos vybudovaného mokřadu výrazně nabýt na významu. Literatura citovaná v této části: Audet, J., Kronvang, B. et al. (2009): Nutrient retention in the restored riparian areas along Lyngbygaards River, Denmark. Kronvang, B., Hoffmann C.C. (2009): Depositon of sediment, carbon and nutrients along a restored river and floodplains in Denmark. 6. Separace rekreačních zón na nádrži Skalka Jednou možností, jak zajistit zvýšený turistický ruch v oblasti VD Skalka je vytvořit tzv. separované rekreační zóny pro koupání, které by i v době překročení hygienického limitu v okolní vodě sinicemi umožnily rekreační vyžití návštěvníků. Při řešení tohoto projektu bylo navrženo celkem 7 tzv. koupacích zón. Tyto zóny musí splňovat několik obecných podmínek: Musí být odděleny nepropustnou hrází tak, aby mohla být udržována stálá úroveň hladiny nezávisle na manipulaci s vodou ve VN Skalka, a musí být vybaveny zařízením umožňujícím napouštění a vypouštění vody. Kóta koruny hráze musí být tak vysoko, aby byla s velkou pravděpodobností vyloučena možnost, že do prostoru koupací zóny pronikne za běžných povodňových vodních stavů přelitím voda z vlastní nádrže. Výměna vody s mateřskou nádrží musí být minimální, omezená na doplňování zrát výparem, případně ztrát po případném odčerpání kalu či hladinového povlaku. Napouštění by se muselo provádět na jaře (duben až začátek května), kdy ve vodě není přítomno inokulum sinic. Další doplňování vody během letní sezóny musí být omezeno na minimum, doplňovaná voda by měla být ošetřena vhodným přípravkem např. Al koagulantem. Každou z variant lze doplnit jednorázovou nebo opakovanou aplikací koagulantů na bázi Al (odstranění P z vodního sloupce do sedimentu), případně dalším vhodným zásahem. Ze zprávy také vyplývá, že pro jednorázové ošetření by bylo nutno počítat s následujícími finančními prostředky Malé mělké zóny jednorázové ošetření tis. Kč, Malé hluboké zóny jednorázové ošetření tis. Kč, v některých letech možnost doplňkových opatření, nebo i vynechání aplikace. Velké zóny jednorázové a velmi pravděpodobně jediné ošetření tis. Kč, neintenzivní údržba ekosystému. Zóny lze rozdělit na malé zóny 1-5 a velké zóny 6 a 7. Z malých zón lze ještě vyčlenit tři mělké zóny 1-3 a dvě hluboké zóny 4 a 5. Jednotlivé koupací zóny by mohly být umístěny v lokalitách: autokemp Podhoří (koupací zóna č. 1); nad obcí Pomezí nad Ohří (koupací zóna č. 2); Bříza (zóna č. 3); Cetnov II (koupací zóna č. 4); Cetnov I (č. 5); velká zóna mezi Cetnovem I. a Skalkou ve variantách (koupací zóna č. 6 a č. 7) 14

14 Výstavba separovaných rekreačních zón je podle studie firmy Aquatest technicky možná, ale ekonomicky velmi náročná. Se stanoviskem se nedá než souhlasit, ale je potřeba uvést širší souvislosti. Předpokládáme, že finance, vynaložené na samotnou výstavbu separovaných zón, by byly jednorázové. S častějšími investicemi by se muselo počítat především na údržbu a případnou korekční aplikaci koagulantu během léta. Ty by zřejmě dosahovaly několik desítek tisíc v případě ošetření mělkých a malých zón, stovek tisíc pak u velkých zón. V další fázi projektu doporučujeme realizovat ekonomické hodnocení jednotlivých zón, které by počítalo poměr mezi náklady spojenými s výstavbou a údržbou koupacích zón a příjmy z oživení turistického využití území, přímého (vstupné) a nepřímého přijmu regionu (související služby a daně) od návštěvníků a rekreantům, kteří by tyto lokality začali vyhledávat. 7. Hodnocení účinnosti aplikace přípravků pro omezení masového rozvoje sinic Metody pro potlačení masového rozvoje sinic byly testovány ve třech nezávislých experimentech. První experiment probíhal v mezokosmech v období červen červenec 2009, druhý experiment v době od srpna do září Cílem těchto pokusů bylo srovnat účinnost níže uvedených metod a přípravků pro přímé omezení vodního květu sinic ve vodním sloupci. Třetí nezávislý experiment probíhal na tzv. volných plochách neohraničených a od okolní vody neoddělených místech VD Skalka. Cílem těchto experimentů bylo především odzkoušet aplikaci přípravků na reálných, pevným způsobem neohraničených lokalitách a zjistit jejich vliv na parametry sedimentů, související s omezením rozvoje sinic (obsah organických látek, živin, infekceschopného inokula apod.) Všechny metody byly hodnoceny a porovnávány s kontrolními (referenčními) variantami, které nebyly ošetřeny žádným přípravkem a nacházely se v těsné blízkosti ošetřených míst (ať už v případě mezokosmů či pokusu na volných plochách ). Od původního záměru hodnotit veškerá data prostřednictvím statistických metod jsme upustili. Hlavním důvodem je nízký počet opakování maximálně tři opakování v mezokosmech ošetřených přípravky. U volných ploch nebyly aplikace opakovány vůbec. Z našeho pohledu je mnohem důležitější v této problematice věnovat se hlavně výběru a interpretaci kontrolních lokalit, které jsou pro tento typ hodnocení naprosto klíčové (vzhledem k jejich značné variabilitě, která je v přírodních nádržích zcela běžná). V experimentálních mezokosmech byly testovány následující přípravky a metody: 1) DonauPAC Venezia (Vysoce bazický polyaluminium chlorid) - Donauchem-Urseta s.r.o. 2) Aquaclean (biologický přípravek s obsahem nepatogenních mikroorganismů, inertním nosičem a podpůrnými látkami) - G-servis Praha spol. s. r.o. 3) PAX 18, Síran hlinitý - Kemwater ProChemie s.r.o. 4) Čistič bio jezírek (Bakterie a enzymy, doplněné o cukr) - PROXIM s.r.o. 5) Ječná sláma - Jaroslav Růžička - EnviKv 15

15 Na volných plochách byly testovány následující metody: 1) Aquaclean (biologický přípravek s obsahem nepatogenních mikroorganismů, inertním nosičem a podpůrnými látkami) - G-servis Praha spol. s. r.o. 2) Čistič bio jezírek (Bakterie a enzymy, doplněné o cukr) - PROXIM s.r.o. 3) Ječná sláma - Jaroslav Růžička - EnviKv Finální závěry z hodnocení jednotlivých přípravků a metod 1) Výsledky z aplikace firmy DONAUCHEM-URSETA s.r.o. sice nenaznačují, že by aplikací přípravku byly znatelně změněny chemické či fyzikální parametry vody, které by mohly mít negativní vliv na biotu nádrže Skalka, ale zároveň neprokázaly ani jasný a dlouhodobý účinek na koncentraci sinic v mezokosmech. 2) Zřejmě díky vyšší dávce hliníku byl účinek aplikace firmy KEMWATER PROCHEMIE sro. větší než v případě předchozí firmy. Především v druhém mezokosmovém experimentu (srpen 2009) se projevil silný účinek hliníku v koagulaci fytoplanktonu z vodního sloupce, který trval minimálně jeden měsíc. Při aplikaci takovéto dávky do celého objemu nádrže Skalka, by však v nejhorším případě mohla aplikace skončit až toxickými projevy u vodních obratlovců. Z preventivního hlediska by při aplikacích podobných látek do nádrží nemělo ph klesnout pod hodnotu 5,5 (ph v srpnových pokusech kleslo v mezokosmech na hodnotu 5,2). 3) V podstatě pozitivní výsledky kazí přítomnost mědi v přípravku Aquaclean firmy G- SERVIS sro. (prokázán i rozborem sedimentu za účelem stanovení mědi), která znehodnocuje veškeré výsledky dosažené v tomto experimentu Z tohoto důvodu nemá smysl Aquaclean hodnotit jako biologický přípravek. 4) I když nebyl pozitivní vliv přípravku firmy Proxim s.r.o. na chemismus sedimentů zcela jasně prokázán, přípravek měl vliv na počet buněk sinic jak v sedimentu (celkový počet buněk sinice Microcystis byl snížen o cca 15-20%), tak i ve vodním sloupci v jednom ze dvou mezokosmových experimentů (srpnové pokusy) a na volné ploše. Experiment z června naopak dopadl zcela opačně, podporou růstu sinic. V každém případě jde o zajímavý prostředek, který by měl být dále testován. 5) Výsledky ječné slámy při zvoleném způsobu aplikace nenaznačily, že by sláma působila jako algicidní prostředek v mezokosmových experimentech. Neosvědčila se však ani při ošetření sedimentů na volné ploše. V této souvislosti je ale dobré připomenout, že aplikace slámy je vždy řešena jako preventivní, mající vliv cyanostatický, nikoliv cyanocidní (tedy v době nástupu vodního květu, nikoli v době kdy už je vodní květ plně rozvinut). Finální zhodnocení realizace experimentů Na závěr považujeme za vhodné vyjádřit se k pokusům jako celku. Mezokosmy podobného uspořádání se k vědeckým účelům stavějí na celém světě více a více. Nestavějí se jen ve sladkých vodách, ale uplatňují se i ve studiu vod brakických a mořských. Naše uspořádání pro testování algicidních přípravků je tedy modifikací těchto zařízení pro studium hospodaření v nádržích, studium procesů v sedimentech apod. Mezokosmy představují kompromis mezi studováním algicidních látek v laboratorních podmínkách a reálných ekosystémech především s ohledem na interpretaci výsledků, finanční náročnost a případná ekotoxikologická rizika. Je jistě pozitivní, že experimenty v mezokosmech byly realizovány s jarním fytoplanktonem s dominancí řas a s letním, s dominancí sinic. Z hlediska interpretace účinku na sinice byly vhodnější mezokosmové experimenty ze srpna, poněvadž v červnových pokusech sinice ještě 16

16 netvořily dominantu ve vodním sloupci, tak jak tomu bylo v druhé polovině léta. Experimenty na volných plochách měly svou logiku, ale problém spočíval v možnosti výběru referenční lokality, což je v přírodě zcela běžné. Referenční lokality byly pro jistotu vybrány dvě, byly však nakonec jak, sezona ukázala, od sebe vzdáleny daleko na to, aby bylo možno bezpečně určit referenční lokalitu. To bylo zřejmě klíčové pro nejasnosti ohledně výsledku a interpretaci dat. Do budoucna by byly zcela jistě ideálním řešením mezokosmy stavěné a nasazené na začátku masového rozvoje sinic (letos na přelomu července a srpna) v místě s reprezentativním typem sedimentu pro danou nádrž. V každém případě řešení tohoto projektu přispělo k dalšímu rozvoji těchto metod, což bude užitečné také pro další evropské země. 8. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Díky řešení tohoto projektu vznikl unikátní materiál, v rozsahu cca 300stran textu a velké množství příloh a podkladových materiálů, které budou velmi hodnotné pro případný projekt obnovy nádrže Skalka. Na řešení jednotlivých podprojektů se podíleli zkušení odborníci z české i z bavorské strany a vznikl tak materiál, který by bez tohoto projektu nevznikl. Jeho hodnotu lze spatřovat také v tom, že bude podkladem dalších odborných diskuzí jak o konkrétních hodnotách znečištění povrchových vod živinami, tak o dalších možnostech a metodách vedoucích ke zlepšení situace. Nelze přehlédnout výrazný rozdíl mezi závěry studie na české a bavorské straně pokud jde o zdroje znečištění fosforem. Zatímco na území ČR je závěr, že dominantní zdroje P jsou komunální zdroje, platí pro Ohři na bavorské straně, že bodové zdroje vnáší méně P než plošné zdroje. Ponecháme-li stranou metodické rozdíly ve zjišťování odtoku P, jde o výsledek, se kterým se v zahraničí, kde jsou komunální zdroje čištěny exaktně a moderně setkáváme stále častěji. Přesto je stále co zlepšovat i na bavorské straně. Inventarizace zdrojů znečištění na české straně (Aquatest a.s.) byla zpracována velmi podrobně z hlediska charakteristiky povodí na území ČR a bodových zdrojů znečištění. Ze studie je zřejmé, že autoři lokality fyzicky prošli, znají a navrhují řešení, která mají provázanost s územním plánem a PRVKKK. Ze studie vyplývá, že vše má řešení, ale z našich zkušeností vyplývá, že není-li koordinováno úsilí, jednotlivé drobné projekty na místní části nejsou realizovány tak, aby se výsledný efekt projevil v celku. Proto důrazně doporučujeme stanovit odpovědnosti za výstavbu kanalizačních přípojek, intenzifikace ČOV, dostavby terciálních stupňů a pravidelně kontrolovat postup plnění těchto prací. Zároveň doporučujeme realizovat nepravidelné, leč důsledné kontroly vyvážení septiků, které jsou vedeny jako bezodtokové. Zkušenosti z jiných lokalit prokazují, že občané kontrolám sice předloží doklad o zaplacení odvozu, odvozce však není schopen prokázat předání odpadních 17

17 vod v místě určeném správcem stokové sítě. V praxi pak pokračují způsoby likvidace vod, znečišťující nádrž živinami. Zde lze využít stávající legislativy a v součinnosti stavebního úřadu a městské policie lze situaci korigovat. V hodnoceném povodí je 138 vodních ploch včetně VN Skalka. Důležité jsou rybochovné nádrže. Soustava na Lesním potoku zahrnuje cca 20 rybníků, z nichž 13 největších a z hlediska chovu ryb a ovlivnění toku nejdůležitějších, je ve vlastnictví největšího chovatele regionu, společnosti České rybářství, s.r.o. v současné době provozuje společnost Rybářství Mariánské Lázně, s.r.o. V případě dalších kroků v zlepšení stavu v nádrži Skalka doporučujeme s rybníkáři aktivně komunikovat (množství fosforu můžou významně zhoršovat i zlepšovat). Ve studii jsou definována dlouhodobá, střednědobá a krátkodobá opatření. Mezi střednědobá opatření je zařazeno odbahňování a úprava morfologie dna rybníků, obnova litorálu. Zde je nutno zdůraznit, že součástí procesu odbahnění musí být i obnova a rozšíření rybničního litorálu. Bude-li toto opatření realizováno, výrazně zlepší trofické podmínky v povodí a musí být podporováno!!! Pokud jde o hnojení a krmení, zde by měla pracovní skupina projektu obnovy nádrže Skalka vstoupit do aktivní komunikace s rybníkáři a pravidelně dokladovat, zda se tak skutečně hospodaří. Pokud jde o plošné zdroje fosforu, doporučuje studie pro detailnější vyhodnocení potenciálních soustředěných odtoků, které souvisí s erozí, zpracovat samostatnou studii nebo protierozní plán. Zde je možno doporučit bližší komunikaci s odborníky z bavorské strany, protože studie zdrojů fosforu na bavorské straně je vzorná nejen analytickou částí, ale také šíří doporučení, z nichž mnohé lze realizovat také na naší straně povodí. Studie proveditelnosti technologického mokřadu je část, která vyvolá pravděpodobně největší odbornou diskuzi. Studie počítá s tím, že schopnost retence fosforu pomocí mokřadu v temperátní zóně se pohybuje na hodnotách 1g P/m2/rok. To je však průměr za celý kalendářní rok. Navíc v případě sklízení biomasy lze zvýšit tuto hodnotu na 2-4g/m2/rok (Vymazal a Kröpfelová, 2008; Schulz a kol., 2009). Sezónní průběh koncentrací P a PO 4 -P na přítoku do nádrže je typický vysokými koncentracemi v létě, jež dosahují pravidelně zhruba trojnásobku koncentrací měřených v zimním období. V klíčovém období, kdy dochází k rozvoji sinic květenčervenec je retence mokřadem až 40-50% (Audet et al. 2009). V moderních technologických mokřadech je důležité fixaci P nezakládat na jediné metodě, ale na jejich kombinaci!!! Bez spolupráce s německou stranou je rizikové stavět wetlands. Jde především o snížení průtoků při přívalových deštích z povodí nad nádrží. Ve studii jsou navrženy 3 varianty mokřadu se zdržením vody od 0,4 do 5,2 dnů. Ani největší varianta však bez opatření na přítoku směřující k zadržení/snížení přívalových průtoků nemůže mít dostatečnou kapacitu pro dlouhodobou retenci fosforu. Doporučujeme svolat na prodiskutování technologického mokřadu workshop, který by probral technologické možnosti, výhody, nevýhody, náklady a rizika. Jednou z možností, jak zajistit zvýšený turistický ruch v oblasti VD Skalka, je vytvořit tzv. separované rekreační zóny pro koupání, které by i v době překročení hygienického limitu v okolní vodě sinicemi umožnily rekreační vyžití návštěvníků. 18

18 V rámci řešení tohoto projektu bylo vytipováno 7 lokalit pro možné zbudování takových rekreačních zón. V další fázi projektu doporučujeme realizovat ekonomické hodnocení jednotlivých zón, které by počítalo poměr mezi náklady spojenými s výstavbou a údržbou koupacích zón a příjmy z oživení turistického využití území, přímého (vstupné) a nepřímého přijmu regionu (související služby a daně) od návštěvníků. V rámci projektu byly také testovány přípravky pro potlačení masového rozvoje sinic v nádrži Skalka. Pro testování na volné ploše byly vybrány 3 metody a v mezokosmech 5 přípravků. Testy v mezokosmech proběhly s jarním fytoplanktonem a s letním fytoplanktonem s dominancí sinic. Z přípravků v mezokosmech fungoval nejlépe flokulant na bázi hliníku (PAX 18), který je používán také v zahraničí, z přípravků použitých na volné ploše se jako nejperspektivnější jeví biopřípravek firmy PROXIM. V celkovém hodnocení projektu je nutno ocenit také práci koordinátora realizace těchto terénních experimentů a výstavby mezokosmů. Terénní experimenty jsou vždy časově, fyzicky a finančně náročné, navíc výstavba mezokosmů není zcela běžnou aktivitou, přičemž realizace těchto pokusů proběhla tak, že pokusy byly vyhodnotitelné, což se ne vždy podaří. V každém případě řešení tohoto projektu přispělo k dalšímu rozvoji těchto metod, což bude užitečné také pro další evropské země. Zcela závěrem lze konstatovat, že realizace projektu přinesla hodnotné informace o aktuální situaci a soustředila data pro rozhodování o dalších aktivitách. Pracovní skupina, která podala projekt tak získala dobré podklady pro rozhodování o dalších aktivitách. V neposlední řadě realizace projektu přinesla podklady pro další diskuzi a témata spolupráce mezi sousedními regiony. Proto doporučujeme realizovat přípravu jednodenního odborného workšopu, kde by byly výsledky prodiskutovány v širší odborné skupině. Výsledky jednotlivých podprojektů jsou již nyní zpracovány v podobě, v jaké lze doporučit zveřejnění nejen pro odbornou, ale také laickou veřejnost. V Brně, Za autorský kolektiv B. Maršálek 19