Základní údaje o uživatelích internetu v publiku vybraných stanic : Radio Projekt a Media Projekt

Transkript

1 Základní údaje o uživatelích internetu v publiku vybraných stanic : Radio Projekt a Media Projekt Zdroj dat: Radio Projekt, realizace pro SKMO: Median a STEM/MARK, Media Projekt, realizace pro SKMO: Median a GfK Praha, Výzkum a analytika, ČRo Praha Červen Určeno pro interní potřebu Českého rozhlasu

2 Internet: základní údaje o uživatelích internetu ve výsledcích výzkumu Radio Projekt a Media Projekt Radio Projekt, výzkum poslechovosti rozhlasu, mapuje i základní údaje o internetu a jeho uživatelích. Analýza výsledků za poslední etapu měření Radio Projektu nabízí pohled na situaci v populaci obecně včetně možnosti porovnání vybraných rozhlasových publik. Materiál jsme rozdělili do několika kapitol. Vzhledem k tomu, že Radio Projekt na předchozí výzkum Media Projekt obsahově navazuje, ale jedná se o odlišnou metodiku, nelze důsledně srovnávat výsledky obou výzkumů. Přesto ale s cílem naznačit vývojové trendy uvádíme některé údaje v časové řadě, v návaznosti na předchozí tříletou etapu multimediálního výzkumu Media Projekt. Vedle Radio Projektu jsme využili jako dalšího doplňkového zdroje údajů o internetu a jeho uživatelích v české populaci shodnou časovou etapu výzkumu Media Projekt, který se od zabývá především tiskovými tituly a jako kontextovou informaci sleduje i další aspekty využívání internetu. 1.Vybavenost vybranými předměty: počítač, pevná telefonní linka a mobilní telefon Přístup k internetu se v průběhu času stále více stává samozřejmostí na pracovišti, ve školách, ale i doma, rozšiřují se možnosti připojení ve veřejných prostorách, restauračních zařízeních, v hotelech. Díky technickému rozvoji je možné připojení prostřednictvím mobilních telefonů nebo PDA, tedy nezávisle na fixním počítači. Proto jako kontextovou informaci uvádíme údaje o vybavenosti domácností (pevná linka, počítač) nebo vybavenosti osobní ( mobilní telefon soukromý nebo služební) vybranými předměty. Údaje Radio Projektu navazují v časové řadě na údaje předchozí tříleté etapy Media Projektu. Jak uvádíme výše, slouží především jako ilustrace trendu vývoje jednotlivých předmětů. Čísla uvedená v grafu vypovídají o poklesu vybavenosti pevnou telefonní linkou ve prospěch vzestupu vybavenosti mobilním telefonem, a to především soukromým ( lze předpokládat, že u služebních telefonů došlo k nasycení potřeby a nárůst již výrazněji nepokračuje). Podobně je patrný i trend nárůstu vybavenosti domácností osobním počítačem. V tomto konkrétním případě je značný rozdíl mezi posledním rokem Media Projektu a 1. pololetím 26 ve výsledcích Radio Projektu, který ale je třeba vzhledem k odlišnosti metodiky obou výzkumů interpretovat především jako potvrzení trendu. 1

3 Vývoj vybvenosti vybranými předměty, Media Projekt 23-25, Radio Projekt 26 - Mobilní telefon služební Mobilní telefon soukromý mobil služební nebo soukromý Počítač / notebook Telefon (pevná linka) 9 sloupcová % 68,4 73,7 68,7 79,1 74,7 79,1 75,3 79,1 75,8 81,9 79, ,1 5,6 31,1 45,3 44,8 33,3 36,5 52,3 44,8 54,2 44,8 56,8 42, ,8 Media Projekt 13,1 13,9 16 Radio Projekt 15,7 15, pol pol q.26-1.q.27 2.Přístup k internetu: Podle posledních údajů výzkumu Radio Projekt uvedlo možnost přístupu k internetu 62,9 % populace ve věku Uživateli internetu je 54,4 %, zbytek patří mezi ty, kteří neuvedli frekvenci nebo internet nevyužívají. Shodně jako v údajích o vybavenosti jsou data z Radio Projektu napojena na výsledky posledního tříletého cyklu Media Projektu, výsledky vypovídají o nárůstu možnosti přístupu k internetu během uvedených let. Údaje za všechna měření Radio Projektu potvrzují vzestupný trend a vypovídají o změně poměru skupin lidí s možností přístupu a bez této možnosti. 2

4 Možnost přístupu k internetu: Ano Media Projekt Radio Ne 7 66,2 63,3 61,4 57,5 59,4 62, ,8 36,7 38,6 42,5 4,6 37, pol pol q.26-1.q.27 Ano 33,8 36,7 38,6 57,5 59,4 62,9 Ne 66,2 63,3 61,4 42,5 4,6 37, Základní sociodemografické charakteristiky populace s deklarovanou možností přístupu k internetu. Kdo patří mezi potenciální uživatele,,jaká je jejich struktura z hlediska základních sociodemografických charakteristik? V této skupině jsou výrazně vyšším podílem zastoupeni muži. Z hlediska věkové struktury mají nejvyšší podíly kategorie 2 29, 3 39 let, poměrně vysoký je podíl let a 4 49 let (uživatelé do 39 let tvoří cca 6%). Výrazně nižší je zastoupení nejstarších kategorií od 6 let výše. Možnost připojení k internetu deklarují lidé se středoškolským vzděláním a s vysokoškolským vzděláním ( celkem 46,3 % z celkové skupiny), téměř čtvrtinu uživatelů tvoří lidé se vzděláním základním (zřejmě především díky kategorii let, kam spadají žáci, studenti nebo učni). Převažují lidé ekonomicky aktivní - zaměstnanci, případně podnikatelé - nad ekonomicky neaktivními, především důchodci. Druný nejvyšší podíl představují studenti/žáci/učni. Podíl uživatelů stoupá s velikostí místa bydliště, vyšší je zastoupení obyvatel měst s důrazem na obce nad 1 tisíc obyvatel. Z hlediska socioekonomické klasifikace je dostupnost internetu typická pro vyšší třídy, zejména A, B, C1, v kontrastu ke třídám nižším, především E1, E2, E3, kde převažuje podíl lidí bez této deklarované možnosti komunikace. 3

5 Přístup k internetu (údaje v sloupcových %) ANO NE 52,5 Pohlaví respondenta Muž 43,3 47,5 Žena 56,7 Věk respondenta 16, let 3 22, let 1,6 2, let 11,5 16, let 13, let 22,2 5, let 21,4 2, let 17,8 Vzdělání respondenta 23,6 Základní 32,9 3,1 Střední bez maturity 47,8 33,9 Střední s maturitou 16,7 12,4 Vysokoškolské 2,6 Pracovní zařazení respondenta 49,4 Zaměstnanec 36,2 9,2 Soukromý podnikatel bez zaměstnanců 3,6 2,6 Soukromý podnikatel se zaměstnanci,4 2,5 Nezaměstnaný 4,5 9,7 Důchodce (nepracující) 46 5,2 V domácnosti / rodičovská dovolená 5,4 19,9 Student / žák / učeň 2,2 1,5 Jiné 1,3 14,8 Velikost místa bydliště kde respondent tráví většinu dnů v týdnu do 1. obyvatel,4 2,3 17, obyvatel 21,8 17, obyvatel 18, obyvatel 25,6 1. a více obyvatel 15,8 Socioekonomická klasifikace - národní 15,5 A - nejvyšší 2,2 8 B 3 17,3 C1 9 C2 25,8 D 28,9 9,9 E1 2,3 3,6 E2 11,4 2,2 E3 - nejnižší 7,4 4

6 3. Místo připojení: Nejčastěji respondenti uvádějí připojení doma 42 %, druhým nejfrekventovanějším prostředím je připojení v práci - 23 %. ( otázka byla položena tak, že umožňovala vícenásobnou odpověď, tedy uvedení více možností).( Porovnáním údajů za předchozí měření je zřejmý nárůst podílu připojení doma, prostřednictvím mobilního telefonu, ve škole a případně i jinde, obdobný zůstává podíl připojení v zaměstnání.) Přístup k internetu - místo možného připojení, Radio Projekt, 4.q.26-1.q.27 Jinde; 22,9 V práci; 23 Kdekoliv přes mobil ; 12,9 Ve škole; 12,2 Doma; Frekvence připojení k internetu. V populaci představují lidé s přístupem k internetu 62,9 %. Častí uživatelé internetu, které jsme vymezili na základě deklarované frekvence denně a několikrát týdně, tvoří 43,2% populace. Občasní uživatelé, kteří uvedli frekvenci 1 x týdně nebo několikrát měsíčně, tvoří 6,9 % z populace, náhodní uživatelé s frekvencí 1 x měsíčně nebo méně často 4,3 %, 7,% z celkové populace ČR je těch, kteří internet nevyužívají podle vlastního vyjádření vůbec. Skupina, která uvádí možnost připojení k internetu ( 62,9% populace), má mezi sebou většinu častých uživatelů - 68,9%. Občasných uživatelů je 1,9%, náhodných 6,8 %. Vůbec této možnosti nevyužívá v této cílové skupině 12,5%. 5

7 Frekvence využívání internetu. Radio Projekt, 4.q.6-1.q.7, cílová skupina - populace ČR 12+ náhodný uživatel; 4,3 občasný uživatel; 6,9 Vůbec; 7,8 Populace Populace ČR s deklarovan ou ČR 12+ Jak často využíváte internet? možností přístupu k internetu: celkem Prj s.% Prj s.% častý uživatel , ,2 občasný uživatel 62 1,9 62 6,9 náhodný uživatel 378 6, ,3 Vůbec , ,8 61 1,1 61,7 Celkem častý uživatel: denně nebo několikrát týdně občasný uživatel: 1 x týdně nebo několikrát za měsíc náhodný uživatel: 1 x měsíčně nebo méně často častý uživatel; 43,2 Frekvence využívání internetu: Radio Projekt, 4.q.6-1.q.7, cílová skupina - lidé s možností přístupu k internetu Vůbec; 12,5 náhodný uživatel; 6,8 občasný uživatel; 1,9 častý uživatel; 68,7 6

8 5. Využívání internetu: Obecná charakteristika Z údajů Media Projektu lze uvést další údaje o tom, které z možností internetu a v jaké míře uživatelé využívají, včetně podrobnější charakteristiky případných odlišnosti ve vybraných sociodemografických ukazatelích.pro větší názornost a možnost srovnání proporcí uvádíme v grafu dvě cílové skupiny podíl ve skupině lidí s přístupem k internetu a podíl v celé populaci ČR Nejčastěji je internet využíván při hledání informací pro osobní využití, následuje elektronická pošta, hledání informací o zboží a službách, hledání informací pro zaměstnání a studium, sledování zpravodajství. Nejméně je zastoupeno stahování her, hraní her on-line, stahování programů, stahování hudby/videa. Využívání internetu: celá populace ČR a lidé s přístupem k internetu, sloupcová % (možnost vícenásobné odpovědi) hledání jiných informací pro své osobní využití E - mail příjem a posílání pošty hledání informací o zboží a službách hledání informací pro své zaměstnání studium sledování zpravodajství surfování bez konkrétního cíle přímé objednání / nákup zboží a služeb přes internet hledání a zadávání inzerátů na inzertních serverech diskuse / chat / fóra / ICQ stahování hudby / videa stahování programů hraní her online stahování her 42 41,3 38,8 35,9 34,3 27,9 25,2 24, ,2 4, ,9 17,5 36, , ,8 81,4 75,3 71,9 58,6 52,8 51 5,4 celá populace ČR populace s přístupem k internetu Z podrobnější analýzy dat vyplývá, že způsob využívání internetu se v populaci liší. Podle údajů, které máme k dispozici, nejvíce diferencuje věk. Pro nejmladší věkové skupiny je internet do značné míry běžným komunikačním médiem, které přebírá i funkce tradičních elektronických médií, rádia a televize, umožňuje komunikaci slovem i obrazem ( kamery, ISQ) a nabízí řadu dalších. Pokud lidé těchto věkových kategorií potřebují informace, stává se internet jedním z prvních zdrojů. Internet plní tedy jak informační, tak zábavnou funkci, slouží prakticky na všech frontách, podle potřeby a situace. Střední a starší generace daleko více akcentuje praktickou stránku vedle již zřejmě standardního využívání elektronické pošty sem patří především hledání informací - pro osobní potřebu, pro zaměstnání, o zboží a službách, zpravodajství, stranou se s rostoucím věkem dostávají hry, stahování programů, videa, hudby, chat. 7

9 sloupcová % Využívání internetu: Media Projekt, 4.q.26-1.q.27, věkové skupiny, cílová skupina - lidé s možností přístupu k internetu E - mail příjem a posílání pošty hledání informací o zboží a službách přímé objednání / nákup zboží a služeb přes internet sledování zpravodajství hledání a zadávání inzerátů na inzertních serverech hledání informací pro své zaměstnání studium hledání jiných informací pro své osobní využití diskuse / chat / fóra / ICQ hraní her online stahování hudby / videa stahování her stahování programů surfování bez konkrétního cíle ,8 1,8 6,4 6,3 6 14,1 13,7 15,6 21,2 14,4 14,6 17,2 14,3 19,9 13,4 9,4 31,6 33,1 26,5 21,4 21,3 18,2 19,7 25,9 29,7 29, , , ,3 39,1 36,7 4,3 38,8 43,3 42,8 4,6 44, ,6 39,9 48,3 45,4 48, ,8 57,9 52,6 56,8 51,4 64,8 64,7 68,5 65,3 61,7 57,9 5,8 61,5 81,2 77,6 72,4 67,7 59,8 64,9 64,4 68, ,1 74,2 71,2 7, ,7 67,7 73,3 86,1 93,3 9 85,3 8,8 9,5 87,3 84,1 79, let 2-29 let 3-39 let 4-49 let 5-59 let 6-69 let 7-79 let 9,8 93,8 9,9 84,4 79,8 8

10 6.Publika rozhlasových stanic a internet Data výzkumu Radio Projekt nám umožňují porovnat posluchače vybraných stanic s přístupem k internetu se situací v populaci z hlediska frekvence využívání internetu a místa přístupu. Pro toto srovnání jsme vybrali ČRo 1 Radiožurnál, ČRo 2 Praha, ČRo 5 regionální stanice, Frekvenci 1, Rádio Impuls a Evropu 2. Soukromé celoplošné stanice jsme zařadili pro možnost konfrontace s vybranými veřejnoprávními stanicemi. (Do souhrnného ukazatele veřejnoprávních regionálních stanic není zahrnuto Rádio Wave vzhledem k tomu, že jeho publikum se výrazně především věkovým složením odlišuje od publik ostatních regionálních veřejnoprávních stanic. ). Graficky jsou publika stanic porovnávána s chováním lidí v celé populaci ČR ve věku 12+. Frekvence a místo přístupu k internetu: poppulace ČR 12 + a populace s deklarovanou možností přístupu k internetu, Radio Projekt, 4.q.26-1.q.27 deklarovaná možnost přístupu k internetu: 62,9% populace sloupcová % Každý den nebo téměř každý den Několikrát týdně Asi 1x týdně Několikrát za měsíc Asi 1x měsíčně Méně často Vůbec 15,1 9,5 6,3 4 4,6 2,9 3,7 2,3 3,1 2 12,5 7,8 1,1,7 33,8 53,6 populace ČR s deklarovaným přístupem k internetu celá populace ČR 12+ Kde máte přístup k internetu? V práci Ve škole Doma Kdekoliv přes mobil Jinde 12,2 12, ,4 2,4 22,9 36,5 36, ,8 9

11 Publikum ČRo 1 Radiožurnál Posluchači stanice uvedli, že 65 % % má možnost přístupu k internetu, 35 % ne. V porovnání s populací vykazuje stanice vyšší podíl častých návštěvníků internetu než je průměr v populaci, nižší než v populaci je podíl občasných i náhodných uživatelů. Výrazně vyšší je možnost připojení v práci, vyšší je i připojení doma, nižší připojení ve škole (adekvátně věkové struktuře publika stanice). Frekvence a místo připojení k internetu, posluchači ČRo 1 - Radiožurnál a celá populace ČR sloupcová % deklarovaný přístup k internetu: 65% publika Každý den nebo téměř každý den Několikrát týdně Asi 1x týdně Několikrát za měsíc Asi 1x měsíčně Méně často Vůbec 3,1 4 2,5 2,9 1,7 2,3 2,1 2,7,7 1,5 9,5 8 7,8 36,4 33,8 posluchači ČRo 1 - Radiožurnál celá populace ČR Kde máte přístup k internetu? V práci Ve škole Doma Kdekoliv přes mobil Jinde 4,7 12,2 13,6 12, ,9 22,9 32, ,1 Porovnání posluchačů s deklarovanou možností přístupu k internetu a posluchačů bez této možnosti ve vybraných sociodemografických charakteristikách umožňuje následující konstatování: mezi posluchači s možností přístupu k internetu, kteří tvoří 65 % publika, je výrazně vyšší zastoupení mužů, lidí z věkových kategorií mezi 3 59 lety, se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Dominantní je podíl zaměstnanců, vyšší je podíl podnikatelů, jsou to především obyvatelé měst. Tito posluchači mají z hlediska zařazení podle tříd socioekonomické kvalifikace vysoké zastoupení ve třídě A, tedy třídě nejvyšší, vyšší je zastoupení ve třídách B, C1, naproti tomu nízké ve třídách nižších až nejnižších. Profil lidí bez přístupu k internetu, kteří tvoří 35 % publika, je obdobný vyšším podílem mužů, což koresponduje se složením publika stanice, tito posluchači jsou především z kategorií od 6 let výše, s nižší úrovní vzdělání, převažují důchodci, vyšší zastoupení mají obyvatelé malých a menších obcí, akcentovány jsou nižší třídy podle socioekonomické klasifikace. Možnost přístupu k internetu tedy diferencuje publikum především z hlediska věku ve prospěch mladších posluchačů, dále z hlediska vzdělání ve prospěch vyšších a nejvyšších vzdělanostních kategorií, ve prospěch obyvatel měst, ve prospěch vyšších tříd socioekonomické klasifikace. Takový je rámcový profil posluchačů, kteří mají možnost komunikovat se stanicí i prostřednictvím internetu. 1

12 Přístup k internetu posluchačů ČRo 1 Radiožurnál (údaje v %) ANO NE 65,6 Pohlaví respondenta Muž 55 34,4 Žena 45 Věk respondenta 3, let,7 1, let 2,4 24, let 4 23, let 12,5 21, let 18,8 11, let 28,2 4, let 33,5 Vzdělání respondenta 8,5 Základní 29,8 22,8 Střední bez maturity 42,7 39,3 Střední s maturitou 22,3 29,4 Vysokoškolské 5,2 Pracovní zařazení respondenta 56,9 Zaměstnanec 24,6 12,6 Soukromý podnikatel bez zaměstnanců 2,1 3,6 Soukromý podnikatel se zaměstnanci,2,8 Nezaměstnaný 3,9 15,2 Důchodce (nepracující) 68,1 3,7 V domácnosti / rodičovská dovolená,8 5,1 Student / žák / učeň 2,1 Jiné,3 1,7 Velikost místa bydliště kde respondent tráví většinu dnů v týdnu do 1. obyvatel 2,3 16, obyvatel 23,2 16, obyvatel obyvatel 29,6 1. a více obyvatel 16,7 Socioekonomická klasifikace - národní 29,1 A - nejvyšší 2,3 1,7 B 5 2,2 C1 14 C2 19,7 D 24,3 5,4 E1 17 1,1 E2 7,4,4 E3 - nejnižší 6,2 11

13 ČRo 2 Praha Na rozdíl od ČRo 1 Radiožurnál je mezi uživateli internetu na této stanici nižší podíl častých návštěvníků, výrazně vyšší je podíl těch, kteří možnost přístupu vůbec nevyužívají. Nižší je i podíl možnosti přístupu doma, v práci, výrazně nižší možnost přístupu přes mobil, vyrovnaný je podíl přístupu v práci, vyšší je naproti tomu podíl možnosti přístupu jinde. Frekvence a místo přístupu k internetu, posluchači ČRo 2 - Praha a celá populace ČR deklarovaný přístup k internetu: 44,4 % publika sloupcová % Každý den nebo téměř každý den Několikrát týdně Asi 1x týdně 3,5 4 Několikrát za měsíc 1,4 2,9 Asi 1x měsíčně 1,2 2,3 Méně často,9 2 Vůbec 1,3,7 Kde máte přístup k internetu? 17,2 6,1 9,5 12,7 7,8 33,8 posluchači ČRo 2 celá populace ČR V práci Ve škole Doma Kdekoliv přes mobil Jinde 1,2 4,9 12,2 13,3 12, ,1 23,6 22,9 42 Mezi potenciálními uživateli internetu, kteří tvoří 44,4 % posluchačů, je v publiku stanice vyšší podíl mužů než žen, věkem jsou tito posluchači mladší než lidé, kteří tuto možnost nemají, vzdělanější, vyšší je podíl ekonomicky aktivních, patří spíše k obyvatelům větších a velkých měst. Ve vyšší míře jsou mezi nimi zastoupeni ti, které zařazujeme do vyšších tříd podle socioekonomické klasifikace ( A,B,C1). Posluchači bez možnosti přístupu k internetu tvoří 55,6 % publika, mají v něm tedy převahu. Převažují mezi nimi ženy, lidé z věkových kategorií od 6 let výše, především se základním vzděláním, vyučeni, důchodci, z hlediska zařazení socioekonomické klasifikace spíše z nižších tříd D, E1,E2. Deklarovaný přístup k internetu je tedy záležitostí segmentu publika, který není pro stanici typický ( i když v mnoha směrech pro stanici zajímavější). Pokud stanice zaměřuje komunikaci s publikem na internet, někdy i výhradně ( adresy webových stránek jako jediný možný způsob komunikace, internet jako zdroj dalších informací o tématu, které zaznělo ve vysílání, nabídka stahování pořadů, elektronická pošta, atp.), lze předpokládat, že tuto možnost může realizovat pouze menší část publika, jejíž složení nekoresponduje s profilem posluchačů stanice v uvedených sociodemografických charakteristikách.. 12

14 Přístup k internetu posluchačů ČRo 2 Praha (údaje v sloupcových %) ANO NE 52,6 Pohlaví respondenta Muž 36,8 47,4 Žena 63,2 Věk respondenta 1, let,7 2, let 1,1 1, let 2,2 13, let 3,3 27, let 11,3 26, let 37,4 18, let 44 Vzdělání respondenta 16,1 Základní 35,2 27 Střední bez maturity 38,8 31,9 Střední s maturitou 2,3 25,1 Vysokoškolské 5,7 Pracovní zařazení respondenta 34,4 Zaměstnanec 1,1 1,1 Soukromý podnikatel bez zaměstnanců,1 1,6 Soukromý podnikatel se zaměstnanci 1,5 Nezaměstnaný,7 44,3 Důchodce (nepracující) 85,8 4,4 V domácnosti / rodičovská dovolená 2 1,5 Student / žák / učeň 2,2 Jiné,2 13,9 Velikost místa bydliště kde respondent tráví většinu dnů v týdnu do 1. obyvatel 1,1 19,7 18, obyvatel 21 19, obyvatel 15, obyvatel 23,4 1. a více obyvatel 2,7 Socioekonomická klasifikace - národní 23,5 A - nejvyšší 2,4 11,7 B 5,1 18,7 C1 14,1 C2 22 D 26,2 5,1 E1 16,4 2,8 E2 11,3,1 E3 - nejnižší 4,8 13

15 ČRo 5 Podíl častých návštěvníků internetu je výrazně pod hodnotami mezi uživateli v populaci a je ještě nižší než v případě publika ČRo 2 Praha. Vyšší je naproti tomu podíl posluchačů, kteří možnost přístupu k internetu vůbec nevyužívají. Nižší než v populaci je podíl přístupu doma, v práci, přes mobil, ve škole i možnosti přístupu jinde. frekvence a místo připojení k internetu, veřejnoprávní stanice ČRo bez ČRo 4 - Rádio Wave a celá populace ČR sloupcová % deklarovaný přístup k internetu: 37% publika Každý den nebo téměř každý den Několikrát týdně Asi 1x týdně Několikrát za měsíc Asi 1x měsíčně Méně často Vůbec Kde máte přístup k internetu? 4,9 2,4 4 1,2 2,9 2,1 2,3 1,6 2 2,7 1,5 9,5 12,3 7,8 33,8 vp regionální celá populace ČR V práci Ve škole Doma Kdekoliv přes mobil Jinde 1,7 4,9 1,8 12,2 12,9 18,3 18, ,9 42 Potencionální uživatelé tvoří v publiku regionálního veřejnoprávního vysílání 37 %, což je nejnižší hodnota v porovnání s uvedenými stanicemi.mezi uživateli je mírná převaha žen, jsou mladší, je mezi nimi vyšší zastoupení lidí se středoškolským, případně vysokoškolským vzděláním, lidí ekonomicky aktivních zaměstnanců a podnikatelů. Celkem rovnoměrně jsou zastoupeni posluchači ze všech kategorií místa bydliště, poněkud vyšší je podíl obyvatel z měst od 2 tis. výše.více zastoupeny jsou vyšší třídy socioekonomické klasifikace ( A,B,C1). Posluchači bez možnosti přístupu k internetu jsou v publiku v převaze, tvoří 63 %. Jsou mezi nimi zastoupeny ve vyšší míře ženy, věkové kategorie především od 6 let výše, důchodci, vyšší je podíl obyvatel nejmenších a malých obcí, nižší podíl obyvatel velkých měst. Ve vyšší míře lze tyto posluchače zařadit podle socioekonomické klasifikace do nižších tříd, resp. od třídy D dále. Uživatelé internetu v publiku regionálního veřejnoprávního vysílání jsou tedy v menšině a svým sociodemografickým profilem se od něj odlišují. I v tomto případě lze uvažovat o tom, že internet není každodenností pro většinu publika a nelze s ním zacházet jako s dominantním způsobem komunikace. Návštěvnost webových stránek stanic není argumentem pro omezování tradičních způsobů komunikace s posluchačem, návštěvníci stránek tvoří v tomto konkrétním případě pouze poměrně malou, specifickou část publika a nemusí se konec konců s publikem stanice ani překrývat. 14

16 Přístup k internetu posluchačů regionálních stanic ČRo bez ČRo 4 - Rádia Wave (údaje v sloupcových%) ANO NE 48,9 Pohlaví respondenta Muž 43 51,1 Žena 57 Věk respondenta 2, let 7, let 2,5 7, let 3,1 13, let 6,1 34, let 22,4 23, let 35,1 9, let 3,8 Vzdělání respondenta 19 Základní 37,6 33,6 Střední bez maturity 46,5 35,1 Střední s maturitou 13,1 12,2 Vysokoškolské 2,8 Pracovní zařazení respondenta 42,4 Zaměstnanec 18,4 7,8 Soukromý podnikatel bez zaměstnanců 1,5 1,2 Soukromý podnikatel se zaměstnanci 2,2 Nezaměstnaný 3,2 38,6 Důchodce (nepracující) 73,9 2 V domácnosti / rodičovská dovolená 1,7 3 Student / žák / učeň 2,8 Jiné 1 26,4 Velikost místa bydliště kde respondent tráví většinu dnů v týdnu do 1. obyvatel,3 27,3 19, obyvatel 27,2 15, obyvatel 14, obyvatel 15,7 1. a více obyvatel 11,4 Socioekonomická klasifikace - národní 9,8 A - nejvyšší 1,3 8,6 B 3 19,5 C1 9,2 C2 26,2 D 31,4 11,3 E1 19,4 3,7 E2 1,7,6 E3 - nejnižší 7 15

17 Pro možnost porovnání uvádíme informace o celoplošných komerčních stanicích. Frekvence 1 Častí (v podstatě denní) návštěvníci internetu jsou zastoupeni v publiku stanice menším podílem, frekventovanější je údaj o návštěvách několikrát v týdnu. Vyšší podíl než průměrná hodnota je u přístupu v práci, téměř vyrovnaný je podíl přístupu doma, přes mobil, o něco vyšší údaj o připojení jinde, nižší naproti tomu údaj o připojení ve škole. Frekvence a místo připojení k internetu, posluchači Frekvence 1 a celá populace ČR sloupcová % deklarovaný přístup k internetu: 63,9% publika Každý den nebo téměř každý den 32,3 33,8 Několikrát týdně 1,5 9,5 Asi 1x týdně 3,7 4 Několikrát za měsíc 3 2,9 Asi 1x měsíčně 2,6 2,3 Méně často Vůbec 2 8,8 7,8 posluchači Frekvence 1 celá populace ČR,9,7 Kde máte přístup k internetu? V práci 23 27,4 Ve škole 7,1 12,2 Doma Kdekoliv přes mobil 13,3 12,9 Jinde 24,6 22,9 Možnost přístupu k internetu uvádí 63,9 % publika. Je mezi nimi vyšší podíl mužů, z hlediska věku jsou ve vyšší míře zastoupeny kategorie mladší, cca od 2 do 49 let. Výrazně vyšší je podíl posluchačů se středoškolským vzděláním, vyšší je podíl posluchačů s vysokoškolským vzděláním. Tuto část publika tvoří především zaměstnanci, případně podnikatelé, vyšší je i podíl studentů/žáků/učňů. Uživatelé jsou ve vyšší míře obyvateli měst od 2 tis. výše. Vyšší zastoupení mají lidé, kteří podle socioekonomické klasifikace můžeme zařadit do vyšších tříd A, B, C1. Posluchači bez přístupu k internetu tvoří menší část publika, 36,1 %. Jsou mezi nimi ve vyšší míře zastoupeny ženy, lidé starší, cca od 5 let výše, s nižší úrovní vzdělání, vyšší je zastoupení důchodců. Nižší je jejich podíl mezi obyvateli největších měst a vyšší mezi obyvateli obcí malých, do cca 5.tis.., vyšší je jejich zastoupení v nižších třídách socioekonomické klasifikace( především D, E1). 16

18 Přístup k internetu posluchačů Frekvence 1 (údaje v sloupcových %) ANO NE 54,1 Pohlaví respondenta Muž 44 45,9 Žena 56 Věk respondenta let 1,7 16, let 7,9 19, let 14, let 16,5 23, let 26, let 21 2, let 12,4 Vzdělání respondenta 15,9 Základní 29,2 33,1 Střední bez maturity 5,7 39,9 Střední s maturitou 17,3 11,1 Vysokoškolské 2,7 Pracovní zařazení respondenta 57,5 Zaměstnanec 44,5 12,4 Soukromý podnikatel bez zaměstnanců 5,3 2,9 Soukromý podnikatel se zaměstnanci,8 1,9 Nezaměstnaný 3,4 1,2 Důchodce (nepracující) 37,5 3,6 V domácnosti / rodičovská dovolená 4,4 1,1 Student / žák / učeň,6 1,3 Jiné 2,2 17,8 Velikost místa bydliště kde respondent tráví většinu dnů v týdnu do 1. obyvatel 1,3 22,3 18, obyvatel 21,4 17, obyvatel 17, obyvatel a více obyvatel 17 Socioekonomická klasifikace - národní 14,6 A - nejvyšší 1,4 8,4 B 3,7 19,2 C1 11,1 C2 23,8 D 26,2 8,4 E1 18,6 2,8 E2 9,1 1,8 E3 - nejnižší 6,6 17

19 Rádio Impuls. Posluchači této stanice, uživatelé internetu, patří především mezi ty časté. Výrazně vyšší než v populaci je podíl přístupu k internetu doma, v práci, vyšší je podíl přístupu jinde a přes mobil. Nižší je údaj o připojení ve škole. Pro uživatele internetu v publiku Rádia Impuls podobně jako v případě Frekvence 1 je zřejmě internet přístupný jak doma, tak v zaměstnání, můžeme uvažovat o tom, že do značné míry představuje součást každodenní rutiny. Frekvence a místo přístupu k internetu, posluchači Rádia Impuls a celá populace sloupcová % deklarovaný přístup k internetu: 73,5 % publika Každý den nebo téměř každý den 33,8 4,9 Několikrát týdně 11,4 9,5 Asi 1x týdně 4,2 4 Několikrát za měsíc 2,7 2,9 Asi 1x měsíčně 2,9 2,3 Méně často 2,7 2 Vůbec,3,7 8,3 7,8 posluchači Rádia Impuls celá populace ČR Kde máte přístup k internetu? V práci 23 32,7 Ve škole 9,3 12,2 Doma 42 5,7 Kdekoliv přes mobil 12,9 18 Jinde 26 22,9 V publiku tvoří uživatelé internetu 73,5 %, jsou to ve vyšší míře muži, lidé především z kategorií mezi cca 2 49 lety, se středoškolským, případně vysokoškolským vzděláním, lidé ekonomicky aktivní zaměstnanci, podnikatelé, dále studenti/žáci/učni. Vyšší je zastoupení lidí, které lze zařadit do nejvyšších tříd socioekonomické klasifikace( A,B,C1). Mezi posluchači bez přístupu k internetu, kteří tvoří 26,5 %, je vyšší podíl mužů, vyšší měrou jsou zastoupení lidé od 5 let výše, s nižším než středoškolským vzděláním, vyšší je podíl důchodců,vyšší je zastoupení obyvatel nejmenších obcí a nižší podíl obyvatel největších obcí od 1 tis. Vyšší je podíl v nižších třídách socioekonomické klasifikace. 18

20 Přístup k internetu posluchačů Rádia Impuls (údaje v sloupcových %) ANO NE 54,5 45,5 Pohlaví respondenta Muž Žena Věk respondenta , let 2,7 2, let 18,2 26, let 2,2 22, let 15,9 16, let 24,1 3, let 14,3, let 4,6 Vzdělání respondenta 16,2 Základní 23,4 33,3 Střední bez maturity 58,1 37,8 Střední s maturitou 16,3 12,7 Vysokoškolské 2,2 Pracovní zařazení respondenta 58,6 Zaměstnanec 5,5 12,5 Soukromý podnikatel bez zaměstnanců 8,6 3,7 Soukromý podnikatel se zaměstnanci,8 2,6 Nezaměstnaný 4,5 5,7 Důchodce (nepracující) 24,4 4,9 V domácnosti / rodičovská dovolená 7,3 1,9 Student / žák / učeň 1,7 1,1 Jiné 1,7 17,1 Velikost místa bydliště kde respondent tráví většinu dnů v týdnu do 1. obyvatel,7 28,4 21, obyvatel obyvatel 12, obyvatel 19,2 1. a více obyvatel 6,2 Socioekonomická klasifikace - národní 14,5 A - nejvyšší 2,3 7,6 B 1,7 17,4 C1 11,3 C2 26,6 D 28,7 9,5 E1 2,6 2,8 E2 8,2 2 E3 - nejnižší 7,1 19

21 Evropa 2 Publikum této stanice je ve srovnání s ostatními zde uvedenými odlišné svým věkovým složením. Převaha posluchačů je v kategoriích do 39 let, v těchto věkových skupinách je také těžiště uživatelů internetu. Uživatelé internetu publika Evropy 2 patří především k častým návštěvníkům, výrazně nižší než v populaci je i podíl těch, kteří tuto možnost nevyužívají. Nejvyšší je podíl možnosti přístupu doma, vyšší než v populaci v práci, adekvátně věku také ve škole, dále prostřednictvím mobilu, případně jinde. Frekvence a místo připojení k internetu, posluchači Evropy 2 a celá populace ČR sloupcová % deklarovaný přístup k internetu: 84,7 % Každý den nebo téměř každý den Několikrát týdně Asi 1x týdně Několikrát za měsíc Asi 1x měsíčně Méně často Vůbec Kde máte přístup k internetu? V práci Ve škole Doma Kdekoliv přes mobil Jinde 12,3 9,5 5,8 4 3,5 2,9 2,1 2,3 2,5 2 3,4 7,8,2,7 12,2 12, ,9 24,5 33,8 3,8 29,8 31, posluchači Evropy 2 celá populace ČR 6,4 Posluchači stanice s možností přístupu k internetu tvoří 84,7 % publika, což je nejvyšší údaj při porovnání s ostatními celoplošnými stanicemi. Vyšší je podíl mužů, akcentovány jsou věkové kategorie především do 29 let. Vysoký je podíl lidí se základním a středoškolským vzděláním, vyšší je i zastoupení vysokoškolsky vzdělaných. Charakteristikou této skupiny je vysoký podíl studentů, žáků a učňů, další skupinou s vysokým podílem jsou zaměstnanci, vyšší je i podíl podnikatelů. Patří sem spíše obyvatelé měst, nejvyšší je podíl posluchačů z měst od 1 tis. výše. Ve vyšší míře jsou zastoupeni lidé, kteří jsou zařazení do nejvyšších tříd podle socioekonomické klasifikace ( A, C1). Publikum bez možnosti přístupu k internetu tvoří pouze velmi malou část, 15,3 %. Jsou to ve vyšší míře muži, více jsou zastoupeny kategorie od 3 let, lidé se středním vzděláním bez maturity nebo vyučení. Vyšší je podíl zaměstnanců, výrazně nižší podíl studentů/žáků/učňů, poněkud vyšší je podíl lidí z malých obcí. Evropa 2 má tedy v publiku převahu častých uživatelů internetu. Lze předpokládat, že i komunikace stanice prostřednictvím internetu má velkou šanci na úspěch. Ani v tomto případě ale nelze zcela ztotožnit posluchače s návštěvníky jejích webových stránek. 2

22 Přístup k internetu posluchačů Evropy 2 (údaje v sloupcových %) ANO NE 53,4 46,6 Pohlaví respondenta Muž Žena Věk respondenta let 14,7 34, let 3,6 17, let 19 11, let 18,6 4, let 1,5, let 5,4, let 1,3 Vzdělání respondenta 33,1 Základní 24,6 25,5 Střední bez maturity 53 33,1 Střední s maturitou 21,8 8,3 Vysokoškolské,5 Pracovní zařazení respondenta 46,2 Zaměstnanec 6,1 7 Soukromý podnikatel bez zaměstnanců 4,5 2,7 Soukromý podnikatel se zaměstnanci,4 2,4 Nezaměstnaný 3,1,8 Důchodce (nepracující) 1 4,1 V domácnosti / rodičovská dovolená 7,8 36 Student / žák / učeň 12,8,9 Jiné 1 14,6 Velikost místa bydliště kde respondent tráví většinu dnů v týdnu do 1. obyvatel,4 2,9 15, obyvatel obyvatel 18, obyvatel 28,6 1. a více obyvatel 17,9 Socioekonomická klasifikace - národní 14,3 A - nejvyšší 4,3 6,9 B 2,3 19 C1 1 C2 27,1 D 34,3 9,3 E1 16,6 3,1 E2 1,9 1,7 E3 - nejnižší 6,1 21

23 Shrnutí: Vybavenost počítači a počet uživatelů internetu stále stoupá. Internet jako další elektronické médium některé z funkcí médií tradičních tisku, rozhlasu, televize nejen doplňuje, ale i přebírá. (V případě rozhlasu obecně lze uvažovat o posílení kulisového poslechu a postupné oslabování funkce informační právě ve prospěch internetu). Rozšiřují se možnosti připojení k internetu, stoupá jeho mobilita. Zatímco před několika lety byl přístup k internetu typičtější pro pracovní prostředí, v současnosti již převažuje deklarovaná možnost přístupu k internetu doma a nárůst zaznamenáváme u výzkumem sledovaného údaje o připojení prostřednictvím mobilního telefonu. Internet je zdánlivě běžnou součástí každodenního všedního života a tato skutečnost vstupuje i do komunikace mezi lidmi a institucemi. Ještě nedávno bylo využívání internetu typické především pro nejmladší populaci, v současnosti se stává součástí pracovního dne i volného času také v generaci střední. Uživatelé internetu se ale stále ještě liší od běžné populace České republiky.v převaze jsou mezi nimi muži, věkové kategorie s dominancí 2 39 letých, výrazně nižší je zastoupení nejstarších kategorií od 6 let výše. Uživatelé mají častěji středoškolské a vysokoškolské vzdělání, téměř čtvrtinu ale tvoří i lidé se vzděláním základním, což jsou především ti nejmladší - žáci, učni, studenti. Vyšší je i zastoupení městského obyvatelstva. Podrobnější analýzy dokládají, že podstatnou roli v tom zda a jakým způsobem lidé internet využívají, má věk. Pro nejmladší věkové skupiny je internet do značné míry běžným komunikačním médiem, které přebírá i funkce tradičních elektronických médií, rádia a televize, tiskových médií, umožňuje komunikaci slovem i obrazem ( , kamery, ISQ) a nabízí řadu dalších. Pokud lidé těchto věkových kategorií potřebují informace, stává se internet jedním z prvních a někdy i hlavních zdrojů. (Lze na něm najít údaje pro školní výuku, rozvrh, prostřednictvím internetu na některých školách probíhá zápis, atp.). Internet plní jak informační, tak zábavnou funkci, slouží podle potřeby a situace. Střední a starší generace daleko více akcentuje praktickou stránku vedle již zřejmě standardního využívání elektronické pošty sem patří především hledání informací - pro osobní potřebu, pro zaměstnání, o zboží a službách, zpravodajství ( stranou se s rostoucím věkem dostávají hry, stahování programů, videa, hudby, chat). Možnost a schopnost internet využívat tito lidé často získali na svých pracovištích, pouze část z nich má potřebu zajistit si připojení k internetu i doma. Je třeba respektovat, že tak jako se liší tyto dvě skupiny uživatelů, tak existují i lidé, kteří internet využívají v omezené míře, i lidé, kteří k němu nemají přístup a často nemají ani možnost tento přístup získat v budoucnu. Vedle doposud stále ještě poměrně vysoké finanční náročnosti hrají roli i bariéry spojené s nedostatkem motivace, zájmu, příležitosti. Rozhlasové stanice stejně jako stanice televizní v současnosti využívají možnosti internetu. Většina má své webové stránky, které slouží jak pro propagaci stanic a jejich vysílání, tak pro komunikaci s posluchači. Klasické poštovní spojení je doplňováno nebo nahrazováno alternativní elektronickou poštou, k telefonní pevné lince vedle mobilního telefonu přibylo ISQ. Tyto změny probíhají velmi rychle a do značné míry mění dřívější způsob komunikace posluchače s jeho oblíbenou stanicí. 22

24 Publika rozhlasových stanic mají svá specifika díky zaměření na určité cílové skupiny. S tím souvisí i specifika sociodemografické skladby. Především ta se promítají do toho, jací posluchači a v jaké míře patří k uživatelům internetu a jsou schopni tento způsob komunikace využívat. Důležité je si uvědomit, že návštěvníci webových stránek nemusí být totožní s posluchači, případně i to, že uživatelé internetu tvoří určitou, někdy většinovou, někdy menšinovou část publika stanice. V daném případě jsme se zaměřili na publikum dvou největších veřejnoprávních stanic, ČRo 1 Radiožurnál, ČRo 2 Praha a na publikum regionálního veřejnoprávního vysílání jako celku. Obdobné informace jsme analyzovali i u publik celoplošných soukromých stanic Frekvence 1, Rádia Impuls a Evropy 2. Z analýz i porovnání jednotlivých publik vyplývá, že z hlediska přístupu k internetu jsou mezi nimi výrazné rozdíly. Ty souvisí v prvé řadě s věkovou strukturou posluchačů. Nejmarkantnější je to u publika ČRo 5 a ČRo 2 Praha, kde podíl lidí s deklarovaným přístupem k internetu je výrazně pod hodnotami ostatních stanic a nižší než u průměru v populaci. Od publika těchto stanic se odlišuje sociodemografický profil uživatelů, mezi kterými jsou v převaze muži, lidé z mladších věkových kategorií, vzdělanější, spíše městské obyvatelstvo. Deklarovaný přístup k internetu je tedy záležitostí segmentu publika, který není pro tyto stanice typický. Stranou zůstávají především ženy, lidé starší, tedy ti, kteří jsou v publiku ve většině. Poněkud jiná je situace v publiku ČRo 1 Radiožurnál. Uživatelé internetu jsou v tomto publiku zastoupeni ve vyšší míře než v populaci, možnost přístupu k internetu diferencuje publikum z hlediska věku ve prospěch mladších posluchačů, ve prospěch vyšších a nejvyšších vzdělanostních kategorií, ve prospěch obyvatel měst, ve prospěch vyšších tříd socioekonomické klasifikace. Nejmarkantnější jsou rozdíly při porovnání s publiky tří celoplošných soukromých stanic. Ve všech třech jsou uživatelé v převaze, nejvyšší je jejich podíl v publiku Evropy 2. U publika Frekvence 1 a Rádia Impuls mezi uživateli převažují muži, lidé z mladších věkových kategorií, lidé vzdělanější, ekonomicky aktivní, spíše městské obyvatelstvo. V případě Evropy 2 je mezi uživateli vyšší podíl mužů, akcentovány jsou především věkové kategorie do 29 let, což je zároveň i specifikum publika stanice. Charakteristikou uživatelů je jednak vysoký podíl studentů, žáků a učňů, tedy lidí s nízkým stupněm dosaženého vzdělání, další skupinou s vysokým podílem jsou zaměstnanci, vyšší je i podíl podnikatelů, lidé se vzděláním středoškolským a vysokoškolským. Patří sem spíše obyvatelé měst, nejvyšší je podíl posluchačů z měst od 1 tis. výše. I v publiku této stanice jsou posluchači, kteří přístup k internetu nemají nebo internet nevyužívají, tvoří ale velmi malou část. Jsou to spíše lidé o něco starší, častěji lidé z malých obcí. Shrneme-li, podíl uživatelů internetu mezi posluchači uvedených stanic se liší. Liší se i možnost stanic zasáhnout prostřednictvím internetu právě své posluchače. Především u veřejnoprávních stanic je třeba respektovat, že uživatelé jsou v publiku zastoupeni nižším podílem než je tomu u soukromých stanic. Tomu by měla být přizpůsobena i forma komunikace s posluchači. Především u regionálního veřejnoprávního vysílání a u ČRo 2 Praha jsou uživatelé v menšině a liší se sociodemografickým profilem od publika stanic. V případě ČRo 1 Radiožurnál je 23

25 podíl uživatelů podstatně vyšší, i v tomto publiku ale existuje poměrně velká část bez možnosti internet využívat. 24