Metodický manuál pro vypracování bakalářské a diplomové práce

Transkript

1 Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice Metodický manuál pro vypracování bakalářské a diplomové práce Aktualizace: listopad 2013 Metodický manuál vychází ze Směrnice č. 9/2012 Univerzity Pardubice

2 Obsah Požadavky na bakalářské práce... 3 Požadavky na diplomové práce... 3 Formální úprava prací dle Směrnice č. 9/2012 Univerzity Pardubice... 3 Další náležitosti bakalářské a diplomové práce Význam a cíl bakalářské a diplomové práce Obsah jednotlivých částí práce Zdrojová data Téma a rozsah práce Úprava práce Počet výtisků a vazba Zveřejňování závěrečných prací Zpřístupňování obhájených závěrečných prací Vedení prací Hodnocení a obhajoba práce... 8 Příloha A: Pokyny ke zpracování kvalitativního výzkumu... 9 Příloha B: Pokyny ke zpracování kvantitativního výzkumu (statistické zpracování dat) Příloha C: Poznámky k plagiátorství Příloha D: Doplňující pokyny pro tvorbu bakalářské práce typ: teoretická práce

3 Požadavky na bakalářské práce Harmonogram zpracování bakalářských prací: Termín zadání bakalářské práce: zimní semestr 2. ročníku. Termín odevzdání: letní semestr 3. ročníku ( Harmonogram odevzdávání bakalářských prací, hodnocení vedoucího a oponenta, aktualizovaný pro každý akademický rok). Typy bakalářských prací: Teoreticko praktická práce (řešení jednoho problému ošetřovatelské péče u více jedinců, např. tvorba standardu ošetřovatelské péče, sledování kvality ošetřovatelské péče, aj.). Teoreticko průzkumná/výzkumná práce (příspěvek k řešení místního, regionálního nebo celospolečenského problému především v ošetřovatelství a společenských vědách). Teoretická práce (řešení jednoho problému ošetřovatelské péče u více jedinců, založené na rešerši odborné literatury a následné recenzi). Požadavky na diplomové práce Harmonogram zpracování diplomových prací: Termín zadání diplomové práce: zimní semestr 1. ročníku. Termín odevzdání: letní semestr 2. ročníku (viz Harmonogram odevzdávání diplomových prací, hodnocení vedoucího a oponenta, aktualizovaný pro každý akademický rok). Typy diplomových prací: Teoreticko průzkumná/výzkumná práce (příspěvek k řešení místního, regionálního nebo celospolečenského problému především v ošetřovatelství a společenských vědách). Formální úprava prací dle Směrnice č. 9/2012 Univerzity Pardubice Pravidla pro zveřejňování závěrečných prací a jejich základní jednotnou formální úpravu se řídí podle uvedené směrnice. Závěrečná práce musí na Univerzitě Pardubice obsahovat níže uvedené náležitosti. 1. Text na deskách: název vysoké školy a fakulty (tj. UNIVERZITA PARDUBICE, FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ) druh závěrečné práce jméno a příjmení autora rok zpracování (viz Příloha č. 3A Směrnice č. 9/2012 Univerzity Pardubice) 2. Titulní list je vypracován v jazyce práce a obsahuje: název vysoké školy a fakulty (tj. Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií) název autor práce (i s tituly) druh práce datum vytvoření (rok) (viz Příloha č. 3A Směrnice č. 9/2012 Univerzity Pardubice) 3

4 3. Zadání Za titulním listem následuje formulář Zadání závěrečné práce vytištěný z informačního systému Studijní agenda (IS STAG). Za formulářem Zadání závěrečné práce student uvede poděkování školiteli a uvede, kdo poskytl asistenci se statistickým zpracováním dat. 4. Prohlášení autora Dalším zařazeným listem je Prohlášení autora závěrečné práce, uvedené v Příloze č. 4 Směrnice č. 9/2012 Univerzity Pardubice. 5. Anotace a klíčová slova Anotace je zpracována vždy v jazyce práce a v anglickém jazyce. Anotace obsahuje stručné shrnutí cílů práce, metod a výsledků práce, doporučený rozsah je 5 až 10 řádků. Pod anotací jsou uvedena klíčová slova (maximálně 5) charakterizující jednoznačně náplň závěrečné práce. Anglická terminologie se řídí Přílohou č. 3B Směrnice č. 9/2012 Univerzity Pardubice. 6. Vlastní text závěrečné práce Text práce je členěn podle jednotlivých typů: a) Teoreticko-praktická práce: obsah, úvod, cíl, část teoretická, část praktická včetně metodiky, diskuse, závěr. b) Teoreticko-průzkumná/výzkumná: obsah, úvod, cíl, část teoretická, část výzkumná výzkumné otázky / hypotézy, metodika výzkumu, prezentace výsledků, diskuse, závěr. (pozn.: detailní postup týkající se kvalitativního výzkumu je uveden v příloze A, str. 9, postup kvantitativního výzkumu v příloze B, str. 12). c) Teoretická práce: obsah, úvod, cíl, část teoretická metodika rešerše odborné literatury, recenze vybrané literatury (podrobně viz Příloha D, str. 17), diskuze způsob aplikace publikovaných znalostí do praxe, závěr. 7. Metoda citování a soupis bibliografických citací Zpracování jednotlivých bibliografických citací a jejich soupisu se řídí ČSN ISO 690 ( ), platnou od , resp. zavedenými citačními styly. Je nutné citovat všechny zdroje, ze kterých student čerpal, a to dle přesně stanovených pravidel, aby mohl být originální zdroj kýmkoliv vyhledán. Doporučuje se využití tzv. Harvardského systému citování a soupis bibliografických citací je pak uspořádán v abecedním pořadí podle příjmení autorů. Pomůckou pro citování je Příloha č. 3A Směrnice č. 9/2012 Univerzity Pardubice. Více viz 8. Seznam příloh, vlastní přílohy Značení příloh je nutno provádět dle ČSN ISO Přílohy se řadí podle odkazu v textu. Počet a obsah příloh musí odpovídat rozsahu a zaměření závěrečné práce. V případě dotazníkového či jiného šetření je nutné do příloh umístit vyhodnocené šetření. 9. Seznam ilustrací, tabulek Seznam ilustrací a tabulek se uvádí v souladu s Přílohou č. 3A Směrnice č. 9/2012 Univerzity Pardubice. Student vychází pouze z důvěryhodných zdrojů (otevřené internetové zdroje, např.wikipedie, nejsou vhodné). 10. Seznam zkratek V případě, že práce obsahuje větší množství zkratek a značek, doporučuje se uvést seznam zkratek a značek, viz Příloha č. 3A Směrnice č. 9/2012 Univerzity Pardubice. Seznam 4

5 obsahuje v případě potřeby cizojazyčnou podobu i českou podobu. Do seznamu se neuvádějí běžné zkratky jako je např., atd.. Závěrečné práce v elektronické podobě musí obsahovat výše uvedené náležitosti a musí být uloženy do IS STAG v elektronické podobě, odkud jsou následně exportovány do Digitální knihovny Univerzity Pardubice. Textová část závěrečné práce je ve formátu pdf. Další náležitosti bakalářské a diplomové práce 1. Význam a cíl bakalářské a diplomové práce Bakalářskou a diplomovou prací má student prokázat schopnost aplikovat teoretické vědomosti získané studiem na řešení konkrétních problémů zdravotnické praxe, schopnost využívat mezipředmětové poznatky a souvislosti, schopnost kritické a analytické práce s odbornou literaturou a aplikace výzkumných metod a zásad akademického psaného projevu, jež se naučil během studia. Student by měl v této práci rovněž prokázat hlubší porozumění danému tématu. Bakalářskou a diplomovou práci musí student vypracovat samostatně za metodického vedení vedoucího práce, ev. dalších konzultantů. Vyvaruje se přitom plagiátorství (viz Příloha C, str. 15). 2. Obsah jednotlivých částí práce Všechny typy práce musí mít logicky členěný text do základních bodů: 1. Úvod stručný vstup do problematiky, uvedení tématu, na který je práce zaměřena, účel práce, co by chtěl autor zjistit apod. (všechny typy práce). 2. Cíl práce (všechny typy práce) 3. Teoretická část: informace o tom, co je již známo o problematice, určitá analýza známých faktů, identifikace těch oblastí problematiky, které prozkoumány ještě nebyly či ve kterých existují rozpory apod., odkazy na použitou literaturu (všechny typy práce). 4. Výzkumné otázky / hypotézy: stručná charakteristika; musí být patrno, z čeho výzkumné otázky vycházejí a jaký mají význam v kontextu práce (kvantitativní výzkum), pracovní hypotézy se stanovují v kontextu jejich dalšího ověřování. 5. Metodika: typ výzkumu, vzorek (sledovaný soubor), metodika výběru vzorku, technika sběru dat (práce teoreticko-průzkumná/výzkumná), metodika rešerše odborné literatury (práce teoretická), metodika teoreticko praktické práce, apod. 6. Výsledky: prezentace zjištěných výsledků v tabulkách, grafech, popisná statistika bez ověřování hypotéz, pokud nejsou stanoveny (u bakalářských prací), u diplomových prací popisná statistika a testování alespoň jedné hypotézy v případě kvantitativního výzkumu; hypotézy nemusí být formulovány pro každou výzkumnou otázku (práce teoretickoprůzkumná/výzkumná zahrnující kvantitativní výzkum). 7. Diskuze: student vztáhne získané poznatky k již publikované literatuře, porovná vlastní výsledky s tím, co je již o problematice známo a co bylo publikováno, popř. identifikuje 5

6 možnosti (dalšího) výzkumu. Nejedná se tedy o prosté opakování výsledků (práce teoretickoprůzkumná/výzkumná). Pro statistické testování hypotéz student získané výsledky interpretuje a vysvětlí, co znamenají pro praxi. 8. Závěr: stručné závěrečné shrnutí zjištěných výsledků, naplnění cílů práce (závěr by měl obsahovat odpovědi na otázky, co, jak a proč student řešil). Závěr také obsahuje: a) odstavec týkající se přínosu práce, b) odstavec týkající se závěru pro praxi (všechny typy práce), c) případně další budoucí zpracování problematiky či směry, ve kterých by na práci mohl navazovat. 9. Přílohy: umísťuje se do nich vše, co souvisí s prací a je relevantní; na přílohy musí být v textu práce odkazováno. Do příloh se umísťuje vyhodnocený dotazník (práce teoretickoprůzkumná/výzkumná používající dotazník), přehledová tabulka s informacemi, jaké jevy/prvky student ve výzkumu sledoval a hodnotil (práce teoreticko-průzkumná/výzkumná). Dále jsou v příloze uvedeny výsledky těchto jevů/prvků u všech vyhodnocovaných respondentů, přičemž student dbá na ochranu osobních dat. U kvalitativního výzkumu jsou v příloze kopie veškerých získaných dat a zápisků, případně s uvedením jejich kódování. Práce teoretická: Student vytiskne recenzované články (2x) a odevzdá je společně s vytištěnou závěrečnou prací (nejsou součástí práce). Po vyhotovení posudků vedoucím práce a oponentem jsou vytištěné recenzované články zlikvidovány, popřípadě vráceny studentovi. Doporučená struktura recenze: obsah, formální členění, čtenářské určení, informace o autorech, záměr autora a hlavní cíle práce, význam problematiky, jednotlivé části díla vyváženost díla a styl, kvalita překladu, grafická podoba práce, zpracování bibliografie (použité zdroje), porovnání díla s jinými díly, silné a slabé stránky díla (viz příloha D, str. 17). Práce teoreticko-praktická musí obsahovat popis praktické činnosti, na jejímž základě byl vypracován výstup práce (např. standard, mapa péče, atd.). Diplomová práce musí obsahovat minimálně dva zahraniční zdroje (kromě slovenského zdroje). 3. Zdrojová data Umístěna též v příloze. Zdrojová data jsou například: a) v případě kvalitativního výzkumu anonymní záznamy rozhovorů, b) v případě kvantitativního výzkumu anonymní data, která jsou podkladem k výpočtům (vyhodnocený dotazník, odpovědi podle respondentů, tabulky četností apod.). Další poznámky k obsahu všech prací U práce teoreticko-průzkumné/výzkumné je doporučený počet respondentů, jejichž odpovědi se budou statisticky vyhodnocovat, 30. U kvalitativního výzkumu je přípustný menší počet respondentů (může být 10) student se řídí principem saturace: výběr je ukončen, když od dalších osob získává již jen ty samé informace. Tuto skutečnost student v práci uvede a okomentuje. Specifickým případem kvalitativní metody je kazuistika (n = 1). Jedná se o ucelenou, podrobnou studii jednoho případu. Musí být vytvořena podle struktury uvedené v Příloze A, str. 9. V případě zpracování práce formou kazuistik jich 6

7 student zpracuje minimálně 5, pokud vedoucí práce nestanoví jinak. V práci by neměla být duplicita v grafech / tabulkách. Všechny grafy jsou označovány jako obrázky. Práce tak obsahuje obrázky a tabulky. Všechny obrázky a tabulky musí být číslovány, musí mít název, a pokud nevycházejí ze zpracování vlastních dat, musí být uveden zdroj. Na každý použitý zdroj (včetně obrázků, tabulek a další dokumentace) musí být uveden odkaz. Legenda u převzatých obrázků musí být vždy v českém jazyce. Student nebude uvádět název zařízení ani v textu práce, ani v jakémkoliv článku, který by ze závěrečné práce vycházel a který by student publikoval. U práce teoretickoprůzkumné/výzkumné student tento závazek stvrdí podpisem ve formuláři Potvrzení o výzkumu v rámci závěrečné práce. V případě, že však zařízení má zájem o zveřejnění svého názvu, student tento zájem doloží, a to též ve formuláři Potvrzení o výzkumu v rámci závěrečné práce (zájem bude stvrzen podpisem a razítkem představitele zařízení). 4. Téma a rozsah práce Výběr tématu práce lze provést na základě vlastního návrhu studenta nebo nabídky témat vysoké školy vycházející z potřeb klinické praxe. Téma práce zvolené vedoucím bakalářské nebo diplomové práce schvaluje vedoucí katedry (po písemném souhlasu školitele). Zvolená témata kontroluje a schvaluje děkan, a to až po podpisu vedoucího katedry. Rozsah bakalářské práce: 35 stran ( znaků) vlastního textu (mimo anotaci a klíčová slova, soupis bibliografických citací a přílohy); rozsah práce není prvořadým hodnotícím kritériem. Rozsah diplomové práce: 50 stran ( znaků) vlastního textu (teoretické a praktické části), mimo anotaci klíčová slova, soupis bibliografických citací a přílohy; rozsah práce není prvořadým hodnotícím kritériem. Dolní hranice požadovaného rozsahu je považována za minimum a je podmínkou pro přijetí práce k hodnocení! 5. Úprava práce Formální úprava závěrečných prací se řídí Směrnicí č. 9/2012 Univerzity Pardubice, detaily jsou uvedeny v Příloze č. 3A. 6. Počet výtisků a vazba Student odevzdá práci ve dvou naprosto identických vyhotoveních, z nichž alespoň jedno musí být vázané v pevných deskách. Žádný z těchto výtisků se studentům nevrací. Jeden výtisk je uložen v Univerzitní knihovně (archivu) Univerzity Pardubice a druhý výtisk obdrží vedoucí práce. Doporučuje se ještě jeden výtisk k vlastní potřebě. 7. Zveřejňování závěrečných prací Zveřejňování závěrečných prací se řídí Směrnicí č. 9/2012 Univerzity Pardubice Pravidla pro zveřejňování závěrečných prací a jejich základní jednotnou formální úpravu. Závěrečné práce jsou nejméně pět dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení v tištěné podobě na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Závěrečné práce, u kterých proběhla obhajoba, jsou v tištěné podobě zveřejňovány prostřednictvím Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice. Závěrečné práce, včetně posudků a výsledku obhajoby, jsou zveřejněny v elektronické podobě v Digitální knihovně Univerzity Pardubice. Závěrečné práce jsou po určenou dobu archivovány na Univerzitě Pardubice. 7

8 8. Zpřístupňování obhájených závěrečných prací Volně přístupný je celý text práce v souladu se Směrnicí č. 9/2012 Univerzity Pardubice. V odůvodněných případech může být zveřejnění plného textu práce omezeno (Příloha č. 2, Směrnice č. 9/2012 Univerzity Pardubice). 9. Vedení prací Studenti mohou od svého vedoucího práce očekávat: pomoc se zaměřením a názvem závěrečné práce, pomoc s vypracováním zadání závěrečné práce včetně doporučení literatury a vypracování osnovy práce, poskytnutí rad týkajících se výběru vhodných výzkumných metod a sběru dat, pročtení a komentář ke struktuře, formální úpravě, stylu a kvalitě předkládané práce, provedení kontroly názvu závěrečné práce, anotace a klíčových slov, pomoc se stanovením rozsahu zpřístupnění závěrečné práce, vypracování odborného posudku. Pravidla pro vypracování závěrečné práce a povinnosti studentů ve vztahu k vedoucímu závěrečné práce jsou uvedeny ve Směrnici č. 3/2013 Vypracování bakalářské/diplomové práce studentů FZS. 10. Hodnocení a obhajoba práce Vlastní hodnocení práce vedoucím práce i oponentem by mělo vycházet z aktuálního Metodického manuálu. Obhajoba závěrečné práce trvá 15 minut (10 minut vlastní prezentace a 5 minut diskuze). Průběh obhajoby Student stručně prezentuje svou práci v MS POWERPOINT; rozsah snímků, dle doporučeného formátu (viz vzorové prezentace č. 1 a č. 2 na adrese Pokud student použije grafickou úpravu snímku s logem Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice, je nutné, aby se řídil jednotným vizuálním stylem Univerzity Pardubice, viz Vedoucí a oponent závěrečné práce seznámí členy zkušební komise státních závěrečných zkoušek (SZZ) s navrhovaným hodnocením a připomínkami k práci; v případě, že nejsou přítomni, seznámí s posudky členy komise předseda komise SZZ či jím pověřený člen komise SZZ. Student odpovídá na dotazy oponenta a členů zkušební komise SZZ. Při hodnocení závěrečné práce komise SZZ přihlíží k hodnocení vedoucího a oponenta závěrečné práce a k vlastní obhajobě studenta. Hodnotí se i úroveň prezentace, dodržení času studentem, atd. 8

9 Příloha A: Pokyny ke zpracování kvalitativního výzkumu Kvalitativní výzkumná metoda klade důraz na slova (případně na kresby, videozáznamy). Jejich prostřednictvím je zachycena jedinečnost jevu (situace, osoby, skupiny) v jejich přirozeném prostředí (kontextu). Tomuto jevu se výzkumný pracovník snaží porozumět a interpretovat jej, případně se výzkumný pracovník snaží o tvorbu teorie, která by pozorovaný fenomén vysvětlovala (Žiaková a kol., 2009, s ). Kvalitativní metody lze považovat za holistické, protože se snaží zkoumat lidi a prostředí vcelku holisticky. Kvalitativní výzkum je méně strukturovaný než kvantitativní výzkum, nemusí mít stanovené hypotézy. Pokud má stanovené hypotézy, ty se mohou měnit v průběhu výzkumu vzhledem ke zjištěným výsledkům nebo hypotézy mohou být výstupem výzkumu (Žiaková a kol., 2009, s ). Kvalitativní výzkum klade vysoké nároky na vnímavost, kreativitu, logické a kritické myšlení a na podrobnost a přesnost zaznamenání a zpracování dat. Je vhodné vypracovat přesné záznamy postupu pro zpracování dat (Žiaková a kol., 2009, s ). Vymezení kvalitativního výzkumu (Žiaková a kol., 2009, s ) Pracujeme s malým vzorkem (pokud n = 1, jedná se o kazuistiku). Usilujeme o reliabilitu (spolehlivost, stabilitu) výsledků, i když ta bývá problematická vzhledem k tomu, že jádrem kvalitativního výzkum je jedinečnost jevu. Usilujeme o validitu (platnost), které dosáhneme přesným, výstižným a konkrétním popisem, přímým kontaktem se zkoumanými osobami, dlouhodobým sledováním jevů, používáním autentických výroků zkoumaných osob. Validitu může podpořit triangulace: a) použití více metod sběru dat o jednom a tom samém jevu (např. rozhovor a pozorování), b) použití více výzkumných pracovníků: zkoumaný jev zaznamenává, případně vyhodnocuje více výzkumných pracovníků jejich výstupy jsou porovnány, c) použití více teoretických přístupů vice pohledů na daný jev, d) použití kvalitativní i kvantitativní metody. Hlavní metody pro získávání informací: experiment, dotazník, strukturované pozorování/rozhovor. Vymezení problematiky Výzkum je prováděn v určité problematice, která musí být vymezena. Je potřeba o ní mít určité znalosti. To nám pomůže se při sběru dat zaměřit na určité kategorie do kódovacího systému tzn., nyní provádíme i předvýběr kategorií (Žiaková a kol., 2009, s ). Vymezení typu studie Typ studie (longitudinální, průřezová, kombinace kvantitativních a kvalitativních metod, apod.) (Žiaková a kol., 2009, s ). Vymezení výzkumného souboru Stanovení kritérií pro zařazení osob do výběru (případně pro vyřazení z výběru).

10 Předpokládaný počet studovaných osob (může být 10) řídíme se principem saturace: výběr je ukončen, když výzkumný pracovník zjistí, že od dalších osob získává již jen ty samé informace. Způsob výběru osob (např. technika snow-ball začíná se s malou skupinou a postupně se soubor zvětšuje, dokud nedojde k saturaci (Žiaková a kol., 2009, s ). Vymezení metod Výběr metody sběru dat a odůvodnění této metody (nestrukturovaný/ polostrukturovaný rozhovor nebo pozorování, dotazník s otevřenými otázkami, video nebo audiozáznam, studium dokumentace apod.) (Žiaková a kol., 2009, s ). Kategorizace - kódování Tvorba kategorizačně-kódovacích systémů, např.: a) prostředí, situace, kontext, b) postoje a přesvědčení zkoumaných osob, c) procesy, d) činnosti, e) události, f) strategie, g) vztahy mezi lidmi, sociální struktura, h) metodologické poznámky (Žiaková a kol., 2009, s ). Třídění Třídění získaného materiálu a označení příslušným kódem (pokud se materiál vztahuje k více kategoriím, označíme jej všemi příslušnými kódy). Možno použít tzv. kvazistatistiku např. frekvenci výskytu nějakého jevu ve vzorku. Možno použít počítačové programy zaměřené na analýzu kvalitativních dat (CAQDAS - Computer Assisted Qualitative Data Analysis), (Žiaková a kol., 2009, s ). Analýza Obsahová analýza: rozbor obsahu záznamu určité komunikace (psané, ústní, popř. neverbální). Základními komponenty obsahové analýzy může být: a) kdo vypovídal, b) o čem vypovídal, c) komu vypovídal, d) jak vypovídal, e) proč vypovídal, f) s jakým účinkem vypovídal (Žiaková a kol., 2009, s ). Identifikace a definice problémů Provedena na základě analýzy. V případě objevení nových skutečností: úprava kategorizačního systému a rekódování (návrat výše a opětovné opakování procesu i z tohoto důvodu je doporučováno provést si kopie veškerých získaných dat a zápisků, kódy nevpisovat přímo do originálu), (Žiaková a kol., 2009, s ). Interpretace a prezentace výsledků 10

11 Diskuze Vztáhnuto k tomu, co je o problematice známo Závěr Závěrečné shrnutí práce Výzkumná kazuistika Specifickým případem kvalitativní metody je kazuistika (n = 1). Jedná se o ucelenou, podrobnou studii jednoho případu. Musí být vytvořena podle následující struktury: Stanovení hlavního a případně i dílčích problémů a příslušných cílů Metodologický úvod a) zdůvodnění výběru metodiky, b) výběr a zdůvodnění výběru případu, c) způsob získávání informací (např. rozhovor, pozorování), d) způsob zpracování dat (např. kategorizačně-kódovací systém), e) popis struktury kazuistiky, Vlastní případová studie (jádro kazuistiky): a) anamnéza: podrobné údaje před průběhem případu (pozor, aby nebylo z popisu patrno, o koho se jedná; musí zůstat anonymní) b) katamnéza: popis historie samotného průběhu případu (v časové a logické posloupnosti) c) analýza a interpretace d) diskuze, závěr (Žiaková a kol., 2009, s ). Použitá a dále doporučená literatura Žiaková, K. et al. Ošetrovateľstvo: teória a vedecký výskum. Martin: Osveta, ISBN: Polit, DF et al. Essentials of nursing research: Methods, appraisal, and utilization. Philadelphia: Lippincott, ISBN:

12 Příloha B: Pokyny ke zpracování kvantitativního výzkumu (statistické zpracování dat) Statistické zpracování dat si klade za cíl popisnou statistikou a testováním hypotéz podpořit výsledky ve zkoumaném vzorku či populaci. Statistické zpracování je tedy nástrojem, který pomáhá nalézt odpovědi na výzkumné otázky, potažmo pracovní hypotézy odborné práce. Je součástí zpracování dat a nabízí výzkumníkovi objektivní argumentaci podporující výsledky výzkumu. Pro správnou interpretaci výsledků je však nutná znalost zkoumané problematiky oboru. Popisná (deskriptivní statistika) se zabývá uspořádáním souborů, jejich popisem a účelnou sumarizací. V případě využití kvantitativního zpracování dat je součástí každé závěrečné práce. Statistické testování hypotéz je povinou součástí diplomové práce, která zahrnuje kvantitativní výzkum. Vymezení kvantitativního výzkumu Zdrojem poznání má být pouze objektivní/objektivizované a co možná nejpřesnější zkoumání reality. Cílem výzkumu je objasňování jevů na základě vědecké teorie, ověřování z ní odvozených hypotéz a formulování zákonitostí. Postup výzkumu je formalizován, jeho provádění lze popsat pomocí různých schémat a modelů, které zaručují jeho opakovatelnost a verifikovatelnost. Po sběru dat jsou výsledky statisticky zpracovány a prezentovány tak, aby splňovaly požadavek reliability, validity a reprezentativnosti výběru a pokud možno byly vyjádřeny též kvantitativními daty. Hlavní metody: experiment, dotazník, strukturované pozorování/rozhovor Pro získání validních výsledků statistického zpracování je nutné zamýšlené zpracování zahrnovat již do plánu a designu celého výzkumu. Je nutné znát výzkumné otázky a pracovní hypotézy, při jejichž posouzení se lze opírat o statistické zpracování. Současná znalost možností popisné statistiky a statistického testování umožní výzkumníkovi naplánovat takový způsob sběru dat, který zajistí data (proměnné) v požadované formě z hlediska jejich plánovaného zpracování. Z těchto důvodů je doporučen výzkumníkovi níže uvedený postup pro plánování a realizaci jeho úkolu. Vymezení předmětu výzkumu a hlavních hypotéz výzkum je prováděn v určité problematice, která musí být definována. Jsou stanoveny výzkumné předpoklady, je třeba vymezit výzkumné otázky. Vymezení zkoumaného materiálu Typ studie (retrospektivní, šetření, pokus) Stanovení kritérií pro zařazení osob do výběru (případně pro vyřazení z výběru) Zdroj osob, způsob randomizace (náhodného výběru) nebo záměrného souboru Počet studovaných osob, odůvodnění počtu Sledované znaky, způsoby kategorizace, techniky měření Vymezení metod Kvantitativní výzkum způsob sběru dat, statistické metody (popis souboru) Výběr vhodného testu na zvolené hladině významnosti Využití programových prostředků (MS Excel, STATISTICA, SPSS apod.) 12

13 Výsledky Popisná statistika, grafy Výsledky testování hypotéz Interpretace výsledků testování hypotéz Vztah výsledků testů k rozsahu souborů Potvrzení nebo zamítnutí pracovních hypotéz stanovaných na počátku Klinická významnost výsledku Popisná statistika tvoří jednu ze základních součástí kvantitativního zpracování a slouží pro analýzu dat a interpretaci výsledků, měla by být proto volena podle typu proměnné (sledovaného znaku) a zahrnovat dále uvedené. Statistické třídění, četnosti, ukazatele (střední hodnoty, ukazatele variability apod.) Tabulky proměnných, např. skupinové, korelační, kontingenční nebo kombinační. Grafy Sloupcový graf (vyjádření ukazatelů absolutní nebo relativní četnosti) Kruhový graf (vyjádření podílů jednotlivých kategorií na celku vyjádření relativní četnosti v %) Bodový graf (vhodný pro vyjádření vztahu dvou proměnných např. korelace) Spojnicový graf (vyjádření trendů proměnných v čase) Histogram (vyjádření rozložení proměnných v porovnání s normálním rozložení dat dle Gausse) Krabicový graf (vhodné pro srovnávání souborů naměřených hodnot) Postup testování hypotéz Pro jednodušší zvládnutí statistického testování lze doporučit následující postup 1. Formulujte pracovní hypotézy podle závažnosti problému (klinické významnosti). 2. Metodou náhodného výběru nasbírejte data, pokud není k dispozici náhodný výběr, lze pracovat se záměrně vybraným zkoumaným souborem (vzorkem). 3. Zvolte a proveďte popisnou statistiku, která by měla podpořit význam pracovní hypotézy. 4. Ověřte předpoklady pro zpracování dat (normalita, homogenita, odlehlé body) 5. Formulujte nulovou a alternativní hypotézu 6. Vyberte vhodný statistický test. 7. Zvolte hladinu významnosti. 8. Vypočítejte hodnotu testovacího kritéria. 9. V tabulkách nalezněte kritickou hodnotu. 10. Proveďte rozhodování. Jestliže hodnota testového kritéria překročí kritickou hodnotu, zamítneme nulovou hypotézu ve prospěch alternativní hypotézy na příslušné hladině významnosti. V opačném případě nulovou hypotézu nezamítneme a prohlásíme odchylku za nevýznamnou na této hladině významnosti. To ovšem neznamená, že je nulová hypotéza pravdivá, odchylka mohla vzniknout čistě náhodou (Zvárová, 2004, s. 139). V případě, že pracujete se statistickým programem, testujte na zvolené hladině významností a o výsledku testu rozhodujte na základě p-value (p-hodnota ukazuje pravděpodobnost platnosti nulové hypotézy). Jestliže je p > α tedy zvolená hladina významnosti, pak nulovou hypotézu nezamítáme, jestliže je p α pak nulovou hypotézu zamítáme na zvolené hladině významnosti (Hendl, 2006, s. 177). 13

14 Statistické zpracování dat je možné konzultovat v rámci konzultačních hodin na Katedře informatiky, managementu na radiologie. Použitá a dále doporučená literatura Gibilisco S. Statistika bez předchozích znalostí. Brno: Computer Press, ISBN: Chráska M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada Publishing, ISBN: Hendl J. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál, ISBN: Pecáková I. Pořizování a vyhodnocování dat ve výzkumech veřejného mínění. Praha:VŠE, ISBN: Zvárová J. Základy statistiky pro biomedicínské obory. Praha: Karolinum, ISBN:

15 Příloha C: Poznámky k plagiátorství Zveřejňování závěrečných prací studentů je na Univerzitě Pardubice v souladu se Směrnicí č. 9/2012 Univerzity Pardubice. Zamezit plagiátorství je přitom velmi důležité. Plagiátorství versus citace Plagiátorství definuje norma ČSN ISO Je to každý případ, kdy se osoba vědomě či nevědomě, ať už za jakýmkoliv účelem, uchýlí k publikované či nepublikované práci někoho jiného a prohlásí ji za svoji vlastní. ZÁKLADNÍM POŽADAVKEM JE UVÉST ZDROJ, pokud byly použity: myšlenky, teorie, či názory jiné osoby/osob/instituce, fakta, statistiky, grafy, diagramy (jinak řečeno jakékoliv informace), které nejsou obecně známé, přímé citace či parafrázovaní psaného či mluveného projevu jiné osoby. Přímé citace slovo od slova, z cizích zdrojů překlad, pro vyjádření přímého názoru autority, podpora tvrzení či argumentační linie apod. Vyznačuje se použitím uvozovek. Nepřímé citace (parafráze) přejímáme ze zdroje pouze vybrané údaje a upravujeme, opíráme se tím o díla autorit. Je nutno parafrázovat vhodným způsobem, tedy přesně podat informaci z citovaného zdroje, přitom však použít vlastní slova. Pokud parafrázujeme způsobem, že změníme několik slov či výrazů či pořadí vět a neuvedeme doslovnou citaci, jedná se o plagiátorství. Autoplagiátorstvím je případ, kdy vlastní dílo použijeme v nové práci, avšak toto vlastní dílo necitujeme. Význam použití citací a odkazů Citace a odkazy na použitou literaturu (stejné formáty). Citováním použitých zdrojů dodržujeme autorskou etiku a autorský zákon. Pokud tak neučiníme, může nám za to hrozit postih. Při citování odkazujeme čtenáře na další literaturu a tím dáváme vlastní práci do souvislosti s pracemi jiných lidí. To má ve vědecké práci své opodstatnění. Citováním na sebe upozorníme ostatní autory a zároveň zařadíme svůj text do hlubšího kontextu dané problematiky. Správným citováním také dokazujeme, že známe problematiku, o které píšeme. Zatímco opsání práce bez ocitování zdroje a autora je plagiátorstvím, použití cizích myšlenek a jejich správné ocitování je základní součástí odborných textů a je ve vysokoškolských pracích žádoucí. Citování zdroje nám umožní představit názory odborníků, ty pak v naší práci dále rozvinout nebo jim naopak oponovat. Citování použitého zdroje umožní čtenáři si tento zdroj vyhledat dle informací, které mu o něm poskytneme (v seznamu bibliografických citací). Sekundární citace (text s odkazy na jiné zdroje) využíváme minimálně, protože přitom může dojít ke zkreslení informací. Avšak v odůvodněných případech (např. odkaz na nedostupný historický zdroj) tak můžeme učinit. Jak odkazovat a citovat Citační normy a zvyklosti Autorské právo a citační etika Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů. 15

16 Norma ČSN ISO 690 ( ) (nová verze normy platná od , viz Základní principy správného citování: Dodržet povinné prvky pro citaci konkrétního typu dokumentu. Dbát na přehlednost údajů v citacích, dodržovat pořadí prvků, interpunkci a styl písma. Citovat primární zdroje. Generátor citací projekt Citace.com, viz (podle nové normy ČSN ISO 690). Neuvádět citace zdrojů, ze kterých jsme v práci nečerpali. Doplňující zdroje: NĚMEČKOVÁ, L. Plagiátorství [online]. Praha: České vysoké učení technické, [cit ]. Dostupné z: pdf. Infogram Portál pro podporu informační gramotnosti: 16

17 Příloha D: Doplňující pokyny pro tvorbu bakalářské práce typ: teoretická práce 1. Způsob rešerše odborné literatury Uveďte, jakým způsobem byla vyhledána odborná literatura na dané téma. Informace mohou zahrnovat názvy odborných databází a druhy použitých klíčových slov. Příklad: Způsob rešerše Byla provedena rešerše s použitím tří databází a různých kombinací klíčových slov (Tab. 1). Tab. 1 Databáze a klíčová slova použitá pro rešerši Databáze: Dostupné na: Klíčová slova: Google Scholar dekubity, sestra Portál Medvik Národní dekubity, sestra lékařské knihovny PubMed Central nurse, pressure ulcer National Guideline Clearinghouse (databáze Agency for Healthcare Research and Quality, U.S. Department of Health and Human Services ) nurse, pressure sore 2. Recenze vybrané literatury Proveďte recenzi vybrané literatury (několika českých / popř. zahraničních zdrojů). Recenze je explicitní evaluace díla, recenze tedy není totéž jako abstrakt. Prvním cílem je popsat obsah díla a jeho charakter (např. formální členění, čtenářské určení, informace o autorovi, apod.). Druhým cílem je dílo podrobit věcné kritice. Ve svém hodnocení se student zaměří především na záměr autora a hlavní závěry práce, dále význam problematiky díla, jednotlivé části díla, vyváženost textu a styl, v případě překladu jeho kvalita, grafická podoba práce, zpracování bibliografie apod. Součástí je i porovnání díla s jinými díly, které student četl. Recenze primárního výzkumu nejsou povinné na úrovni bakalářského studia, avšak mohou být zahrnuty recenze sekundárních zdrojů. Primární zdroj (výzkum) představuje sběr údajů uskutečněný poprvé. Snahou je zodpovědět specifické otázky konkrétního řešeného problému. Sekundární zdroj vychází již z publikovaných výsledků výzkumu někoho jiného. Příkladem primárního výzkumu je publikace, kde autoři píší o svém vlastním výzkumu a podávají veškeré potřebné informace včetně statistických metod, výsledků, atd. Sekundární publikace je shrnutí výsledků výzkumu provedeného někým jiným. Příkladem jsou guideliny vycházející z výzkumných studií. Student vytiskne recenzované články (2x) a odevzdá je společně s vytištěnou závěrečnou prací (nejsou součástí práce). 17

18 Doporučená struktura recenzí děl, která nejsou primárním výzkumem (doporučená struktura recenzí primárního výzkumu viz níže): A. Obsah (maximálně 150 slov) Obsah popište vlastními slovy nejedná se o zkopírování abstraktu! B. Formální členění Je dílo členěno do kapitol a podkapitol, obsahuje přílohy, apod.? C. Čtenářské určení Jakým čtenářům je dílo určeno? Je tento fakt uveden nebo to z díla vyplývá? D. Informace o autorech Co víte o autorech? Jsou to odborníci? Pro jakou instituci pracují? Je zřejmé, že zde nedochází ke konfliktu zájmů? (Příkladem konfliktu zájmů by byl např. článek o péči o dekubity psaný pracovníkem firmy, která vyrábí nebo prodává prostředky na hojení ran). E. Záměr autora a hlavní cíle práce Za jakým účelem bylo dílo napsáno? Jaký problém se snaží řešit? F. Význam problematiky Proč je popisovaná problematika důležitá pro ošetřovatelství (porodní asistenci, atd.)? G. Jednotlivé části díla vyváženost díla a styl Jsou jednotlivé části vyvážené nebo v něm jsou části, které jsou příliš stručné a jiné jsou naopak příliš podrobné? Proč si myslíte, že tomu tak je? Má dílo úvod a závěr? Obsahuje úvod východiska práce, případně na co práce navazuje (např. literární zdroje, studie, atd.)? Obsahuje závěr informaci, co z článku vyplývá, návrhy na výzkum v dané oblasti, doporučení pro praxi, atd.? Je dílo čtivé, je styl jasný nebo je jazyk příliš komplikovaný a v díle se ztrácíte? H. Kvalita překladu Obsahuje dílo informace, které byly přeloženy z jednoho jazyka do druhého (buď z cizího jazyka do češtiny, nebo z daného cizího jazyka např. do angličtiny, atd.)? Dá se přeloženému textu porozumět? Popisuje autor, jaká metoda překladu byla použita (např. metoda zpětného překladu)? I. Grafická podoba práce Přispívá grafická podoba článku k objasnění problematiky? Jsou grafické prvky (obrázky, tabulky) vhodné nebo naopak chybí tam, kde by mohly přispět k pochopení myšlenek a k realizaci pospaných doporučení v praxi? J. Zpracování bibliografie (Použité zdroje) Vychází autor z kvalitních a důvěryhodných zdrojů? O jaké zdroje se jedná? Zahrnuje bibliografie zdroje primárního výzkumu nebo další zdroje podporující praxi založenou na důkazech (např. systematické review přehledové články - publikovaného výzkumu)? K. Porovnání díla s jinými díly Podporuje dílo informace a zjištění popsaná v jiných zdrojech nebo se naopak liší? V čem se liší? 18

19 L. Silné a slabé stránky díla Jaké silné a slabé stránky dílo obsahuje? Odnesl si čtenář z díla něco pozitivního a je v díle něco, s čím čtenář rozhodně nesouhlasí nebo co se mu nelíbí? Pokud ještě nebyly zmíněny důvody, čtenář je vysvětlí. Příklady: Zdroje informací získané z databáze scholar.google.cz 1. MELUZÍNOVÁ, H. a kol. Dekubitus jak dále v diagnostice, prevenci a léčbě? Klinická farmakologie a farmacie. 2006, roč. 20, č. 3, s ISSN A. Obsah: Článek shrnuje informace týkající se příčin vzniku dekubitů, etiopatogenezi a výskyt. Informuje o klinickém obrazu a klasifikaci dekubitů, komplikacích a prevenci. Článek informuje i o použití různých škál k predikci dekubitů - škála dle Nortonové, dle Bradena jsou v české verzi uvedeny v tabulce. Autoři se zmiňují i o dalších škálách Waterlově, Gosnellově a Bradenově modifikované škále dle Kwonga a kol. (2005). V závěru autoři uvádějí klasické a moderní prostředky k hojení ran. B. Formální členění: Článek je rozčleněn do několika sekcí každá sekce má název. Úvod ihned pojednává o příčinách vzniku dekubitů, chybí však úvod do problematiky (cíl článku, důležitost problematiky, apod.). V článku chybí závěr. C. Čtenářské určení: Čtenářské určení není zmíněno. Z článku však vyplývá, že čtenářské určení zahrnuje lékaře i všeobecnou sestru. D. Informace o autorech: Článek napsali 4 autoři ze 2 klinických pracovišť v Brně. Pouze u první autorky je uvedena informace, že se jedná o lékařku (MUDr.). Není tedy zřejmé, zda se na psaní článku podílely např. i sestry. E. Záměr autora a hlavní cíle práce: Záměr autora a hlavní cíle práce nejsou zmíněny. Ze článku však vyplývá, že článek má za cíl shrnout nejnovější informace z oblasti prevence, diagnostiky a léčby dekubitů. F. Význam problematiky: Autoři udávají statistiky týkající se výskytu dekubitů, z nichž je patrno, že se jedná o závažný problém (str. 144). Navíc je uvedeno, že roční náklady na péči o nemocné s dekubity v USA přesahují 1 miliardu amerických dolarů (str. 146). G. Jednotlivé části díla vyváženost díla a styl: Jednotlivé části díla jsou poměrně přehledné a vyvážené, styl je jasný. Mnohá doporučení (např. preventivní opatření) jsou konkrétní a jasně podaná a umožňují sestrám většinu doporučení realizovat. V některých případech jsou však autoři příliš struční a neposkytují potřebné vysvětlení, např. v čem spočívá nedostatečně upravené lůžko (str. 145). Dále není uvedeno, jakým způsobem jsou příčiny dekubitů rozděleny na zevní a vnitřní, čímž je obtížné 19

20 pochopit, proč je nedostatečně upravené lůžko přiřazováno k vnitřním příčinám (str. 145). Stejně nelogické se zdá být řazení plegie a neuropatie (vnitřních příčin dekubitů) pod poruchy vědomí, a ne pod neurologické choroby (str. 145). Poměrně velká část článku je věnována léčbě dekubitů. H. Kvalita překladu: Článek obsahuje překlad českého souhrnu do angličtiny, dále českou definici dekubitu, která byla převzata z anglického zdroje. Oba překlady jsou srozumitelné. Dále jsou v tabulkách uvedeny 2 škály k predikci dekubitů - škála dle Nortonové a dle Bradena. Chybí však informace o metodě překladu těchto škál do češtiny, případně, od kterého autora byl tento překlad převzat. U ani jedné škály nebylo v tabulce uvedeno skórování (počet bodů za každou položku), které je však obsaženo v originále. Tím není možno těchto škál využít pro škálování pacienta bez doplňujících informací z jiných zdrojů. I. Grafická podoba práce: Tabulky i text jsou graficky na dobré úrovni. Článek by však obohatily obrázky (např. obrázky k doplnění textu o predilekčních místech, str. 145) a fotografie (např. pro doplnění klinického obrazu, str. 145; moderních prostředků hojení ran, str. 148). J. Zpracování bibliografie (Použité zdroje): Autoři čerpají z poměrně vysokého počtu zdrojů (38). Zdroje jsou vhodnou kombinací článků ze zahraničí i z České republiky a jsou multidisciplinární. Mnohé články obsahují výsledky primárního výzkumu. Příkladem je článek od Defloora a Grypdoncka z roku 2005 s názvem Pressure ulcers: validation of two risk-assessment scales, dále článek od Russella a kol. z roku 2003 s názvem Randomized clinical trial comparing 2 support surfaces: Results of the Prevention of Pressure Ulcers Study. Veškeré publikace jsou mladší než 10 let. Zdroje zahrnují články publikované v časopisech zabývajících se výzkumem v ošetřovatelství příkladem jsou časopisy International Journal of Nursing Studies, Applied Nursing Research, Journal of Clinical Nursing. Autoři na použitou literaturu poměrně důsledně odkazují v textu. Výjimkou jsou však např. informace týkající se epidemiologie (Definice a epidemiologie, str. 144, 2. odstavec), dále informace o iracionálních tezích o spontánním vzniku dekubitů v minulosti (Definice a epidemiologie, str. 144, 5. odstavec, str. 144). K. Porovnání díla s jinými díly: Z hlediska škál k predikci dekubitů je toto dílo v kontrastu s publikací Šeflové a Beránkové (2006). Tyto autorky uvádějí rozšířenou stupnici Nortonové, která obsahuje 9 hodnocených oblastí, kdežto původní škála uvedená Meluzínovou a kol. (2006) jich obsahuje pouze 5. Při porovnání obou škál publikovaných Šeflovou a Beránkovou na jedné straně a Meluzínovou a kol. na straně druhé jsou v kontrastu i rozdíly v českém překladu u těch kategorií, u kterých by se dalo předpokládat, že by měly být stejné (Tab. 2). Šeflová a Beránková (2006) také neudávají informace o metodě překladu této stupnice, ani z jakého zdroje byla stupnice převzata. Tím není možno ověřit, zda rozdíly uvedené v tabulce 2 jsou zapříčiněny odlišným postupem při překladu či zda odrážejí změny, ke kterým došlo v průběhu modifikace škály. Na rozdíl od jiných děl včetně zmíněné publikace Šeflové a Beránkové (2006) Meluzínová a kol. (2006) čerpají z podstatně širšího a kvalitnějšího okruhu zdrojů, které zahrnují primární výzkum publikovaný v zahraničních časopisech. 20