Seminární práce do předmětu Základní otázky demokracie
|
|
- Tomáš Bárta
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Seminární práce do předmětu Základní otázky demokracie Zpracoval: Tomáš Koláčný Datum:
2 Obsah: Klasická a neoklasická teorie demokracie, Pojem demokracie.str.2 Klasická teorie demokracie.3 Neoklasická teorie demokracie, Popper vs Schumpeter: srovnání dvou neklasických teorií demokracie.4 Schumpeterova kritika klasické doktríny demokracie, Schumpeterova neklasická teorie demokracie 6 Demokracie podle Poppera.7 Zdroje..8 Klasická a neoklasická teorie demokracie Pojem demokracie Pod pojmem demokracie si většina lidi vybaví termín: vláda lidu, což je správné vyloženi tohoto terminu. Slovo demokracie (démokratiá) je řeckého původu a je odvozeno ze spojeni slov démos (lid) a kratein (vládnout). Tímto spojením dostaneme právě vládu lidu. Teď se samozřejmě nabízí otázka, kterou si položí nejspíše každý člověk, a to co znamená vláda lidu? Jedno z možných vysvětleni je: Jako východisko poznáni a současně dobrý přiklad nejednotnosti chápani demokracie je možné začít asi nejslavnější a pravděpodobně nejfrekventovanější definici, kterou ve svém gettysburgskem projevu v roce 1863 nastínil americky prezident Abraham Lincoln. Pronesl ji v souvislosti s události, při niž se rozhodovalo o dalším osudu americké demokracie. Unionistická armáda jim vedeného Severu tehdy porazila v rozhodující bitvě americké občanské války vojska konfederačního a otrokářského Jihu. Lincoln tehdy vymezil demokracii jako vládu lidu, prostřednictvím lidu a pro lid. Vlada lidu je pak podle Lincolna: Vlada lidu je moci lidu, a to nejenom v tom smyslu, že zahrnuje cely lid, ale rovněž proto, že získává legitimitu díky podpoře lidu ( vláda se souhlasem lidu ) vládu prostřednictvím lidu lze chápat ve smyslu výkonu moci lidem, tj. ve
3 smyslu široké účasti lidu na procesu vládnutí vláda pro lid proto, že se snaží působit pro společné blaho všech lidi a zajištěni prav jednotlivců. Demokracie vláda lidu, politický řád, forma vlády, v moderní sociologii: rozhodovací proces a cesta k ideálnímu uspořádání společnosti Základní rysy demokracie: Utváření polit.reprezentace; Ustavení mocenských orgánů z vůle lidu a pro lid; Kontrola vlády kolektivním orgánem (parlament);politická reprezentace působí v zákonných mantinelech Klasická teorie demokracie Tato doba se spojuje se jménem Periskles, což byl státník a také první stratég ve starověkých Athénách. V klasické době byl nejvyšším organem Athénský lidový sněm. Zasedaní sněmu se mohli účastnit všichni plnoprávní občane. Ve svých rukou přitom seskupil nejenom zákonodárné, ale i soudní a výkonné pravomoci. I nadále fungovala rada pěti set, která byla tvořena z padesáti zástupců každé fyly. Byla jakýmsi pomocným organem lidového sněmu, protože chystala záležitosti, které na něm měly byt projednávány, následně měla za úkol vykonávat rozhodnuti, která sněm udělal. Na radu pěti set dohlížel výbor rady, který měl padesát členů (byli vždy z jedné fyly). K ochraně demokracie sloužil i tzv. ostrakismos, což byl střepinkový soud, při němž athénští občané na sněmu každoročně rozhodovali, zda v obci není někdo, kdo ohrožuje jejich svobodu. Hlasovalo se na střepy hliněných nádob, na nichž každý napsal jméno osoby, kterou považoval za nebezpečnou. Ostrakizovaný pak musel odejit na deset let do vyhnanství. Zasedal 40krát do roka v řádných schůzích a v dalších mimořádných schůzích počet občanů musel být nejméně 6000 (hlasování o ostrakismu, o udělení mimořádného občanství, soudní rozhodnutí, mimořádně vyhrocená zahraničně-politická situace). Ani za demokracie naprostá rovnost nebyla existovalo podvědomí o výsadách rodové aristokracie. Všichni úředníci působili v Athénách, protože občané nejvzdálenějších obcí se nemuseli účastnit shromáždění a nebyli losováni do rady 500. Rada 500 výkonná moc, obsazována podle správních fýl losování po 50 členech z jedné fýly( značení nejvyšších společenských jednotek v době rodově příbuzenské organizace obyvatel. Členové museli mít nejméně 30 let, o úřad byl menší zájem, protože se zasedalo každodenně. Členem se občan mohl stát 2krát za život, ale ne po sobě. Členové se
4 nazývali pritanové, v jejich čele stál úředník -epistatés, kterým mohl být člověk jenom jednou za život a jen jeden den měl klíče od státní pokladny a archivu. Kompetence návrhy programů pro sněm, předčasná usnesení sněmu, prověřování úředníku a dohled nad nimi, státní finance a nemovitosti, přijímala vyslance, pravomoci v oblasti trestního práva, úkoly při správě vojenských záležitostí Svoboda byla až druhotná, důležitější byla myšlenka politické rovnosti. Další důležitou institucí byly lidové soudní dvory nazývané dikastérie. Tyto dvory neměly soudce, dikastové jednali současně jako soudci a porota. Byli vybíráni losem z celého sboru občanů pomocí složité procedury využívající hlasovací lístky a třídicí stroje, dikasty tvořený soud pak přijímal rozhodnutí tajným hlasováním a nebylo proti nim odvolání. Podle Aristotelova názoru právě ovládání soudů zajišťovalo demosu, že ovládal celý politický systém. Po Periklově době došlo k tzv. peloponéské válce ( ) mezi Athénami a Spartou o moc a vládu nad celým Řeckem. Pomalu ale jistě docházelo k úpadku athénské demokracie. Definitivní konec demokracie přišel v roce 338 př. n. l., kdy se Řecko dostalo pod nadvládu Makedonské říše. Antické Řecko 5.stol.př.n.l. Athény, lidový sněm zákonodárná, výkonná a soudní moc Neoklasické teorie demokracie Popper vs Schumpeter: srovnání dvou neklasických teorií demokracie Tito dva mnohostranní myslitelé s mimořádným vlivem na sociologii a politologii 20. století, kteří se oba shodou okolností narodili v Rakousko-Uhersku, totiž Karl Raimund Popper ( ) a Joseph Alois Schumpeter ( ), podrobili zhruba současně (v 1. polovině 40. let 20. stol.) ostré kritice klasickou doktrínu demokracie a navrhli jinou, neklasickou teorii demokracie, kterou považovali za realističtější. Oba autoři tím chtěli přispět k zachování demokracie. Jejich přístup je v mnohém obdobný, což v odborné literatuře zůstalo z různých důvodů téměř nepovšimnuto. Je zajímavé, že ani jeden, ani druhý nebyl specialistou na politickou sociologii či politickou filozofii. Jejich koncepce jsou sice široce známy, ale lze se přesto domnívat, že politologové jim nevěnovali pozornost, jakou by si zasluhovaly. Pouze procedurální definici demokracie, jak ji navrhl rakouský ekononom Schumpeter, vzala více méně za vlastní většina politologů a politických sociologů 20. Století,
5 např. Giovanni Sartori a Robert A. Dahl. Demokracie, tak jak funguje, nemá nic společného s nějakou nadsmyslnou ideou nebo s nějakým ideálním režimem. Je to souhrn prozaických institucí, které nutí vládce, aby se svými soupeři trvale a spořádaně soutěžili podle pravidel. Taková definice demokracie organizovaná soutěž kandidátů na výkon moci, takže prozatímní vítězové souhlasí s tím, aby jejich odpůrci mohli dostat znovu za několik let šanci, přičemž sama soutěž a výkon moci podléhají přesným pravidlům vyplývá z idejí J. Schumpetera, které přijala s druhotnými obměnami většina západních sociologů. Zhruba řečeno, někteří politologové, zejména Sartori, přejali Schumpeterovu procedurální definici demokracie a integrovali ji do své vlastní koncepce demokracie, přičemž jiné důležité aspekty jeho koncepce nechali stranou. Pokud jde o Popperovu neklasickou teorii demokracie, tu političtí vědci ignorovali a až na výjimky to platí dodnes, přestože se Schumpeterově teorii dost podobá a přestože může být dokonce považována, přinejmenším v určitých aspektech, za lepší. Jak vysvětlit tuto kuriózní skutečnost? Slavný metodolog ji přece formuloval už ve svém známém díle Otevřená společnost a její nepřátelé uveřejněném roku 1945! Pokud tato dvousvazková kniha vyvolala hned po svém vydání značný rozruch, většina čtenářů věnovala pozornost především druhému svazku, který pojednává o Hegelovi a Marxovi. Naproti tomu Popper nastínil svou novou teorii demokracie jaksi mimochodem v 1. svazku při kritické analýze otázky vůdcovství u Platóna. Jistě, i na jeho kritiku Platóna reagoval nejeden autor, ale byli to vesměs specialisté na starověkou filozofii, kterým šlo o obhajobu Platóna, nikoli o neklasickou teorii demokracie, a to tím spíš, že Popper ji ve 40. letech na rozdíl od Schumpetera nevyložil systematicky, ale načrtl ji jen v náznacích, a v polemice s Platónovými názory je poněkud utopena. Teprve v 80. letech, tj. na sklonku svého života, kdy se Popper v řadě svých krátkých příležitostných textů (veřejných přednáškách, článcích a rozhovorech pro deníky nebo týdeníky apod.) vrátil k politické problematice, formuloval svou neklasickou teorii demokracie systematičtěji, přičemž poukázal také na některé její důsledky nebo implikace, např. skeptický postoj vůči volebnímu systému poměrného zastoupení. Ale i v této době, kdy takové příležitostné texty zasáhly širší okruh čtenářů, jen velmi málo specialistů postřehlo významnost Popperovy neklasické teorie demokracie Tito politologové však neberou v úvahu důležitou skutečnost, že mezi Popperovou a Schumpeterovou neklasickou teorií demokracie je značná příbuznost, a to do té míry, že většina důsledků, které ze své teorie demokracie vyvodil v 80. letech Popper, mohou být vyvozeny také ze Schumpeterovy teorie demokracie! A pokud
6 se noví politologové snadno zbavili Popperových myšlenek z 80. let 20. století, nemohou se tak snadno zbavit Schumpeterovy teorie demokracie, jejíž některé části patří takřka k povinné intelektuální výbavě současné politické vědy a politické sociologie. Schumpeterova kritika klasické doktríny demokracie Podle rakouského ekonoma lze klasickou demokratickou doktrínu resumovat takto: demokratická metoda je institucionální uspořádání k dosažení politických rozhodnutí, která realizují obecné blaho tak, že lid sám rozhoduje sporné otázky volbou jednotlivců, kteří se mají shromáždit za tím účelem, aby vykonávali jeho vůli Schumpeter klade důraz především na tři implikace klasické demokratické doktríny, které považuje za nerealistické: 1) obecné blaho, které každý rozumný člověk může zjistit na základě racionálního uvažování, 2) všeobecná vůle neboli společná vůle lidu odpovídající tomuto obecnému blahu, 3) racionální chování občanů, díky němuž obecné blaho může být zjištěno a všeobecná vůle formulována. Podle Schumpetera především neexistuje něco jako jednoznačně určené obecné blaho, na kterém by se všichni mohli shodnout nebo ho uznat na základě racionálních argumentů. Není to tím, že by si někteří přáli něco jiného než obecné blaho, ale plyne to z daleko podstatnější skutečnosti, že obecné blaho znamená nutně něco jiného pro různé jedince a pro různé skupiny. Dále pak neexistuje něco jako všeobecná vůle nebo společná vůle lidu, která by předpokládala existenci dobra, které by všichni mohli identifikovat. Konečně občané se podle něho nechovají racionálním způsobem, neboť iracionální předsudky a popudy, jež jsou velmi často sexuální povahy, mají značný vliv, jak to ukázali Sigmund Freud, Vilfredo Pareto, Gustave Le Bon a jejich pokračovatelé. Schumpeterova neklasická teorie demokracie Schumpeter považuje klasickou demokratickou doktrínu za neudržitelnou. Měli bychom proto podle něho hledat jinou teorii, která by byla mnohem bližší realitě. Potíže klasické doktríny demokracie pocházejí podle něho z pojetí, že lid si utváří racionální názor na politické problémy a pověřuje pak své reprezentanty (představitele), aby vykonali jeho vůli.
7 Jinak řečeno výběr reprezentantů lidu je podřízen řešení politických problémů. Schumpeter naopak soudí, že je třeba obrátit pořadí těchto dvou prvků, tj. podřídit řešení politických problémů volbě reprezentantů. Jinými slovy nyní přijímáme, že role lidu spočívá v utvoření vlády nebo v utvoření zprostředkujícího orgánu, který utvoří výkonnou moc v zemi, tj. vládu. A dospíváme tak k naší definici: demokratická metoda je instituční uspořádání sloužící k dosahování politických rozhodnutí, ve kterých jednotlivci v konkurenčním zápase o volební hlasy lidu získají moc rozhodovat Voliči musejí pak respektovat dělbu práce mezi sebou a politiky, které zvolili. Musejí pochopit, že poté, co někoho zvolili, politická činnost se stává jeho věcí, nikoli jejich věcí. V intervalu mezi dvěma volbami by neměli příliš snadno odnímat důvěru těm, které Zvolili Tato nová koncepce demokracie představuje podle Schumpetera velký pokrok ve srovnání s klasickou doktrínou. Vůle a zájmů lidu, na něž klasická doktrína klade důraz, se mohou dovolávat i autokratické vlády, např. komunistické. Naopak nová teorie demokracie nám poskytuje rozumně účinné kritérium, takže můžeme ve většině případů snadno operacionálně rozlišovat demokratické vlády od jiných. Například britská parlamentní monarchie vyhovuje kritériím demokratické metody, zatímco konstituční monarchie nikoli. Dále pak nová teorie podle Schumpetera dostatečně respektuje klíčovou důležitost řízení, vedení, v čemž je realističtější než klasické pojetí. Novou teorii bychom mohli shrnout v pojmu soutěže (konkurence) o politické vedení. Je sice pravda, že podobně jako v ekonomickém životě, ani v politickém životě konkurence není téměř nikdy dokonalá. Ostatně existují demokracie různých kvalit a hovoříme o skutečných demokraciích (avšak dostatečně odlišných od autokratických režimů), nikoli o demokracii jako ideálu. Demokracie podle Poppera Popper vyložil poprvé svoji neklasickou teorii demokracie v prvním svazku svého spisu Otevřená společnost a její nepřátelé u příležitosti své kritiky Platóna: Jsem přesvědčen, že Platón vytvořil v politické filozofii trvalý zmatek tím, že problém politiky vyjádřil v podobě otázek jako Kdo by měl vládnout?, Čí vůle by měla být nejvyšší? atd..je zřejmé, že jakmile je jednou položena otázka Kdo by měl vládnout?, je obtížné se vyvarovat odpovědí jako ti nejlepší, ti nejmoudřejší, rozený vladař, ten, kdo ovládá umění vládnout (či snad Obecná vůle, Panská třída, Dělníci či Lid Ti, kdo takto kladou problém, mlčky předpokládají, že politická moc je ve své podstatě neomezená a svrchovaná, suverénní. Jedinou podstatnou otázkou se pak stane:
8 Kdo má být suverénem?. Popper tuto teorii (nekontrolované) suverenity považuje za rozpornou a iluzorní. Připomíná slavný paradox svobody, který můžeme implicitně najít už u Platóna: Co když vůlí lidu je, aby místo něho vládl tyran? To není jen provokativní hypotéza. Nejednou se tak totiž už stalo. Demokraté, kteří se opírali o většinový princip vlády nebo podobnou koncepci svrchovanosti, se pak ocitali v ochromující situaci. Jak se stavět proti rozhodnutí, ke kterému dospěla většina? Všechny teorie suverenity jsou podle Poppera paradoxní. Lze však pojmout teorii demokracie, která by byla schopna se vyvarovat paradoxu svobody nebo paradoxu demokracie? Popper je přesvědčen, že je to možné. Taková teorie není založena na myšlence, že moc musí náležet většině, jejíž vláda je ze své podstaty dobrá a správná, ale na myšlence, že je třeba se vyvarovat tyranie. Pak se podle Poppera ocitáme před následující alternativou: První představuje vládu, které se můžeme zbavit bez krveprolití např. pomocí všeobecných voleb. Druhý typ představuje vládu těch, jichž se ovládaní nemohou zbavit jinak než úspěšnou revolucí ve většině případů to znamená, že se jich nemohou zbavit vůbec. Takto pochopený demokratický princip nepředpokládá, že politika v demokracii bude nutně správná, ani že bude nutně lepší než politika v blahovolné diktatuře. Tím se vyvarujeme paradoxu svobody nebo paradoxu demokracie. Ale demokratický princip je spjat s přesvědčením, že i špatná politika v demokracii (pokud máme možnost ji mírovými prostředky změnit) je lepší než se podřídit tyranii, ať je jakkoli blahosklonná. Zdroje: Hloušek, V., Kopeček, L. Demokracie : teorie, modely, osobnosti, podminky, nepřatele a perspektivy Demokracie Svensson, P Teorie demokracie. Brno: CDK. Shapiro, I Teorie demokracie: současný stav.
Přednáška č. 10: Demokracie
Přednáška č. 10: Demokracie 03. 12. 2009 Co je demokracie? Demos = lid, kratos = síla, moc, vláda demokracie = vláda lidu Aténská demokracie Platón, Aristoteles: odmítání demokratického způsobu vlády Co
VíceMETODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE
METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům
VíceZáklady Politologie. Prerekvizity: žádné
Základy Politologie Cílem je získat znalosti z oboru politologie, týkající se základních pojmů a klíčových oblastí veřejného a politického života. Charakteristika získaných vědomostí a dovedností: Kurz
VíceObsah ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC
Úvodem k 3. vydání........................................... 11 ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC 1 K pojetí teorie vládnutí...15 1.1 Východiska k doktrínám...15 1.2 Vznik a vývoj veřejné moci, historicko-genetický
VíceTypy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.
Typy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Formy státu Forma státu je dána několika složkami: - formou vlády,
VíceÚvod do politologie - opakování Druh materiálu Pracovní list vytvořený v programu WORD Anotace
Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Kal04 Vypracoval(a),
VíceStřední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví Vzdělávací oblast: Umělecko-historická příprava Název: Řecko - Athény
Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví Vzdělávací oblast: Umělecko-historická příprava Název: Řecko - Athény Autor: Mgr. Iva Chauturová Datum, třída: 31. 5. 2012, 1.D-UK
Více4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států
Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Martas (vznik a podstata státu, funkce státu, typy státu; demokracie, typy demokracií, státní moc, politické strany, volební systémy) Stát = forma
VícePOLITICKÝ MARKETING, DEMOKRACIE A TEORIE RACIONÁLNÍ VOLBY POL505: MARKETING POLITICKÝCH KAMPANÍ
POLITICKÝ MARKETING, DEMOKRACIE A TEORIE RACIONÁLNÍ VOLBY POL505: MARKETING POLITICKÝCH KAMPANÍ MARKETING? PODMÍNKY SMĚNY (HENNEBERG 2002: 104) - SMĚNY SE ÚČASTNÍ ALESPOŇ DVA AKTÉŘI - KAŽDÝ Z NICH DISPONUJE
VíceVybrané kapitoly ze sociologie 7. PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D
Vybrané kapitoly ze sociologie 7 PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D Moc a autorita Jaký je rozdíl mezi mocí a autoritou? Moc = možnost prosadit svojí vůli i proti vůli ostatních. Moc je uplatňována v mnoha aspektech
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace
VíceÚSTAVNÍ PRÁVO. I.4. Státní formy, politické systémy a režimy. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
ÚSTAVNÍ PRÁVO I.4. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Aristoteles tři správné a tři zvrhlé základní formy státu Správné formy - království (monarchie) panství jednotlivce - aristokracie
VíceOtázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát
Otázka: Stát a ústavní systém ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): anisim Stát Území Obyvatelstvo Zákony Vláda Suverenita Historie Státní symboly Kultura Rozlišujeme Národní stát ČR, na území
VíceHistorie parlamentarismu a české ústavnosti
Historie parlamentarismu a české ústavnosti Zemské sněmy Předchůdce moderního parlamentu V Praze, Brně a Olomouci Od 13. století Revoluční rok 1848 Řetězec revolucí, které se roku 1848 prohnaly Evropou,
VícePojem politika. POL104 Úvod do politologie
Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceOtázka: Stát - vznik, formy a znaky. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Dějiny
Otázka: Stát - vznik, formy a znaky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla Dějiny antické politické myšlení považováno za základ evropského myšlení coby celku model řeckého městského státu
VícePOLITICKÁ GEOGRAFIE. Formy státu. 6. přednáška Formy státu, typologie států (verze na web) Organizace státní moci
POLITICKÁ GEOGRAFIE 6. přednáška Formy státu, typologie států (verze na web) Formy státu Určují se podle toho, jak je organizována státní moc, resp. jak jsou uspořádány vztahy mezi jednotlivými složkami
VíceInstitucionální základ politiky - moderní stát a typy politických systémů
Institucionální základ politiky - moderní stát a typy politických systémů Stát Stát = souhrn rozmanitých institutcí, skrze které se vládne. Počátky či formování moderního státu ztotožňujeme se systémem
Vícepatriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním
Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Andrea Robotková stát = organizované společenství lidí, trvale žijících na určitém ohraničeném území - z latinského stato - status, řád - první
VíceROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled
ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. PRINCIP DĚLBY MOCI moc ve státě je rozdělena
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VíceDej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Dej 2 Osvícenství Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Osvícenství období i myšlenkový směr 17.-18. století, věk rozumu a osvěty
VíceSSOS_ON_2.14 Demokracie
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ON_2.14
VíceHlava státu. Typy hlav států ROLE HLAVY STÁTU. Specifický význam pro ústavní systém: Pojetí hlavy státu:
ROLE HLAVY STÁTU Hlava Specifický význam pro ústavní systém: zastřešující element státní moci vyjádření suverenity symbol jednoty Pojetí hlavy : symbolický orgán (Anglie, SRN, Rakousko, ČR) mocenský orgán
VíceVolby. Volební systémy. Účast občanů. Prezentace pro žáky SŠ
Volby. Volební systémy. Účast občanů. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Volby Akt, při kterém volí právoplatní voliči své
VícePC, dataprojektor, filmové dokumenty, aktuální zpravodajství, denní tisk
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Politologie, právo 3. ročník a septima 1 hodina týdně PC, dataprojektor, filmové dokumenty, aktuální zpravodajství, denní tisk
VíceUkazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Mgr. JUDr. Jaroslav Grinc, Ph.D. PRÁVO PRO POLITOLOGY Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420
VíceTémata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období
Obchodní akademie, Choceň, T. G. Masaryka 1000 Choceň, T. G. Masaryka 1000, PSČ 565 36, oachocen@oa-chocen.cz Příloha č. 5 k č. j.: 57/2011/OA Počet listů dokumentu: 1 Počet listů příloh: 0 Témata k maturitní
VíceSTÁTY A JEJICH HRANICE
STÁTY A JEJICH HRANICE STÁT politické uspořádání společnosti vytváří si vlastní mezinárodní vztahy s jinými státy, zajišťuje bezpečnost a obranu svého území podmínkou pro existenci státu je jeho uznání
VíceDělení států. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: listopad 2013
Dělení států Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: listopad 2013 ANOTACE Kód DUMu: Číslo projektu: VY_6_INOVACE_2.ZSV.6 CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: listopad 2013 Ročník: 4. ročník střední zdravotnická
VíceStát a jeho funkce. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: listopad 2013
Stát a jeho funkce Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: listopad 2013 ANOTACE Kód DUMu: Číslo projektu: VY_6_INOVACE_2.ZSV.5 CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: listopad 2013 Ročník: 4. ročník střední zdravotnická
VícePrávo = souhrn obecně závazných norem, pravidel chování, které stanovuje
Otázka: Základní pojmy teorie práva Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): bezejmenna Právo = souhrn obecně závazných norem, pravidel chování, které stanovuje stát v určité formě a při jejich porušení
VícePRINCIPY DEMOKRACIE. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.
PRINCIPY DEMOKRACIE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. DEMOKRACIE = forma politického zřízení, která umožňuje všem občanům účast na řízení státu založena
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra politologie Lukáš Visingr (UČO 60659) Bezpečnostní a strategická studia Politologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2005 Weberův přístup
VícePODOBY DEMOKRACIE Přímá a nepřímá demokracie.
PODOBY DEMOKRACIE Přímá a nepřímá demokracie. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. PODOBY DEMOKRACIE PŘÍMÁ DEMOKRACIE = možnost občanů bezprostředně rozhodovat
VíceRozkvět Athén po řecko-perských válkách
Rozkvět Athén po řecko-perských válkách Athény se staly nejbohatším a nejmocnějším městským státem v Řecku rozvoj zámořského obchodu Triéra Atény za Perikla (5. století př.n.l.) Perikles přední státník
VíceKLASICKÉ OBDOBÍ. Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o klasickém období.
KLASICKÉ OBDOBÍ Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o klasickém období. Základní pojmy Attika metropole lakonický heilóti demokracie achronti
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států Metodický list č. 1 Název tématického celku: ÚSTAVNÍ SYSTÉMY OBECNĚ Předmětem prvního soustředění je vysvětlení základních
VíceStřední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý
Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Základní právní pojmy III/2 VY_32_INOVACE_184 3 Název školy Registrační číslo projektu Název
VíceHistorie české správy. Správní vývoj v letech část
Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most
VíceTEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz
TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast,
VíceOtázka: Stát a národ. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Tereza. Stát a jeho funkce
Otázka: Stát a národ Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Tereza Stát a jeho funkce stát (z lat. stato = status, ústava, řád) neexistuje jednotná definice stát je: mocenská instituce, která zajišťuje
VíceJiří Šafr, Markéta Sedláčková
Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie
VíceČÁST PRVNÍ: TEORIE SROVNÁVACÍHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA...17
Obsah Úvodem... 13 ČÁST PRVNÍ: TEORIE SROVNÁVACÍHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA...17 KAPITOLA I: Věda srovnávacího ústavního práva...19 1. Pojem vědy srovnávacího ústavního práva... 19 2. Teorie práva a srovnávací
VíceStřední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1
Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Autor Mgr. Jiří Pokorný Číslo VY_32_INOVACE_13_ZSV_2.01_Periodizace antické filozofie
VícePolitologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.
Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky
VíceEDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.
EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE
VícePolitický systém Francie. Seminární práce
Politický systém Francie Seminární práce Obsah: Úvod do problematiky... 2 Teoretické vymezení dané problematiky... 2 Závěr... 9 Seznam použitých zdrojů... 10 1 Úvod do problematiky Zvoleným tématem mé
VíceEkonomie a politologie
Ekonomie a politologie Týdenní časová dotace: 2 hodiny ve 3. ročníku, 4 hodiny ve 4. ročníku (ve 4. ročníku: 2 hodiny ekonomie a 2 hodiny politologie) Charakteristika vyučovacího předmětu Seminář část
VíceJAKUB JINEK Obec a politično v Aristotelově myšlení
JAKUB JINEK Obec a politično v Aristotelově myšlení PRAHA 2017 Obsah Poděkování............... 11 ÚVOD Obec a politično. Synoptický souhrn.. 15 Téma a metoda.... 32 Kompozice Politiky........... 40 a)
VíceLidská práva. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013
Lidská práva Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013 ANOTACE Kód DUMu: Číslo projektu: VY_6_INOVACE_2.ZSV.3 CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: říjen 2013 Ročník: 4. ročník střední zdravotnická škola
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci projektu
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:
Vícepolitický systém založený na všeobecné účasti občanů na správě státu
Otázka: Demokracie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Eli Demokracie = vláda lidu (z řečtiny demos lid, kratos vláda) politický systém založený na všeobecné účasti občanů na správě státu založena
VíceLESNICKÁ POLITIKA Přednáška č. 1
LESNICKÁ POLITIKA Přednáška č. 1 Úvod do politologie JAROMÍR VAŠÍČEK Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 OSNOVA - úvod do politologie
VíceNázev: XII 7 10:48 (1 z 28) STÁT
Název: XII 7 10:48 (1 z 28) STÁT Co označujeme pojmem stát? ohraničené území formu organizace lidské společnosti demokratickou vládu Název: XII 7 11:55 (2 z 28) Název: III 7 18:05 (3 z 28) ZNOVU!!! Název:
VíceZákladní pojmy politologie
Základní pojmy politologie 10.3.2011 Politika Společenský nástroj k: Vytváření Ochraně Změně obecně platných pravidel Vše co se týká státu (Platí i dnes??) Studium zabývající se vládnutím Umění vládnou
VícePolitická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ
Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany
VíceSSOS_ON_2.13 Člověk jako občan
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ON_2.13
VíceZáklady práva I 1. přednáška
Program: I. Pojem ústavního práva II. Prameny ústavního práva III. Ústava ČR a její členění IV. Moc zákonodárná V. Moc výkonná VI. Moc soudní VII. Ústavní stížnost Pojem ústavního práva Prameny ústavní
VíceNejvýznamnější teorie vzniku
Společnost a stát Stát stát politická forma organizace společnosti. Specifické znaky, kterými se stát liší od ostatních, nestátních politických organizací jsou: organizace podle území; státní moc, tj.
VíceDemokracie. Platón a Aristoteles jako kritici demokracie
Demokracie Literatura: Ian Shapiro, Jürgen Habermas: Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofia 2002. Marek Hrubec (ed.): Globální spravedlnost a demokracie. Praha: Filosofia 2004. Marek Hrubec (ed.): Spor
VícePoslanecký návrh. ze dne o změně některých zákonů upravujících počet členů zvláštních kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny
Poslanecký návrh Z Á K O N ze dne 2018 o změně některých zákonů upravujících počet členů zvláštních kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ
VíceHistorie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část
Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.
VíceLiberálně-konzervativní akademie
Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 11 a 12 Řízení od nástupu anglické průmyslové
VíceRENESANCE A OSVÍCENSTVÍ
RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození
VíceVeřejná správa. Úvod do předmětu
Veřejná správa Úvod do předmětu 2.10.2010 Výstupy předmětu Na konci tohoto předmětu student: zná základní koncepty a instituty veřejné správy; uvědomuje si charakter právní úpravy veřejné správy v kontextu
VíceZáklady práva I. Program:
Program: I. Pojem ústavního práva II. Prameny ústavního práva III. Ústava ČR a její členění IV. Moc zákonodárná V. Moc výkonná VI. Moc soudní VII. Ústavní stížnost Pojem ústavního práva Prameny ústavní
VíceOBSAH. ÚSTAVA ČESKé REPuBLIKy... 1
OBSAH Autoři komentáře............................................. X Přehled autorů a jimi zpracovaných částí komentáře................ XIII Seznam použitých zkratek......................................
VíceVýmarská republika Německá říše
Výmarská ústava Výmarská republika Výmarská republika je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933 Přestože oficiální název Německa
VíceManagement sportu . Management Management Vybrané kapitoly z ekonomiky
Management Literatura Čáslavová, E. Management sportu. Praha: EWPC, 2000. Veber, J. Management. Praha: Management Press, 2005. Bělohlávek, F. Management. Olomouc: Rubico, 2001. Daňhelová, Š. Vybrané kapitoly
VíceInstitucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář
Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato
VíceSpojené království Velké Británie a Severního Irska
Spojené království Velké Británie a Severního Irska Britský politický systém VB je konstituční parlamentní monarchie, tento systém je považován za nejstarší demokracii světa. Jedná se o příklad země, která
VícePolitický systém Dolní kom Dolní ora Horní komo Horní ra (zprostředkovatel zájmu spolkových vlád)
Německo (Spolková republika Německo) Ing. M. Šlégrová Obecné informace Od roku 1952 je členem ES (ESUO), patří k 6 zakládajícím státům Je nejlidnatějším státem EU největší zastoupení v EP (99 poslanců)
VíceLiberálně-konzervativní akademie
Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Mezinárodní politologický ústav a Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt:
VíceKAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TEST ZNALOSTÍ NA PROBRANOU LÁTKU
KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TEST ZNALOSTÍ NA PROBRANOU LÁTKU NA ÚVOD NĚKOLIK INFORMACÍ Ukliďte si všechno z lavice buď do lavice nebo do aktovek Vezměte si čistý papír, psací potřeby Během psaní se
Víceteorie lidských práv (J.Locke) Zopakování minulé přednášky: starověké právní myšlení 1. Přirozený zákon - zákon přirozeného řádu světa
Přednáška č.5. Teorie přirozeného práva - první pokus o vysvětlení jak funguje právo ve společnosti. 1. Změna tázání: přechod od otázky "co je právo" k otázce "jak právo funguje": kritika starověkého pojetí
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství prima Cílem předmětu VOB je utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti, o poznávání a posuzování
VícePrávní dějiny na území Slovenska
Právní dějiny na území Slovenska Ladislav Vojáček VII. Státoprávní aspekty revoluce 1848 1948 a ústavní vývoj do poloviny šedesátých let 19. století Periodizace 1. Revoluce 1848-1849 2. Bachovský absolutismus
VíceDělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ
Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK s.r.o., Dubí 1 Ústavní právo Nulla potentia
Více4. ročník a oktáva. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, kamera. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Průřezová témata Poznámky
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Politologie Politologie 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, kamera Politologie jako vědní obor Vymezí
VíceČlověk a společnost. 19. Dav. Dav. Vytvořila: PhDr. Andrea Kousalová. DUM číslo: 19. Dav. Strana: 1
Člověk a společnost 19. www.ssgbrno.cz Vytvořila: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM 19
Více1789 Prohlášení práv člověka a občana zakotvujících základní lidská práva a svobody;
Francie I. STAVOVSKÁ MONARCHIE (1789-1792): 1789 Velká francouzská revoluce; zasedání Generálních sněmů jakožto ústavodárného shromáždění (1200 poslanců, z toho 600 z řad nižší a vyšší šlechty, 600 z řad
VíceSTÁT Funkce státu a typy států, způsoby vlády
STÁT Funkce státu a typy států, způsoby vlády Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. STÁT = forma organizace lidské společnosti hlavním úkolem státu je
VíceSMĚRNICE Č. / 2014 VOLEBNÍ ŘÁD ZASTUPITELSTVA MĚSTA PARDUBIC
Statutární město Pardubice Zastupitelstvo města Pardubic SMĚRNICE Č. / 2014 VOLEBNÍ ŘÁD ZASTUPITELSTVA MĚSTA PARDUBIC Čl. 1 Tento volební řád upravuje postup při volbě primátora města, náměstků primátora
VíceÚvod do mezinárodního práva 215-2
Úvod do mezinárodního práva 215-2 Mezinárodní právo 1 vztahy mezi státy + podobnými subjekty mezinárodní společenství zásada svrchované rovnosti - suverenita koordinační charakter mezinárodního práva (nikoli
Více= forma politické organizace společnosti, která sdružuje obyvatele určitého území v právní celek
Otázka: Stát a občan Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): nela.pliesovska obsah: pojem stát, prvotní a druhotné tvoření státu, formy státu (kdo stojí v čele, jak je soustředěna moc, počet vlád),
Vícepraktikum z ústavního práva
praktikum z ústavního práva Vlastislav Man Karel Schelle 6. doplněné a aktualizované vydání KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2012 1 Vlastislav Man, Karel Schelle 2012 ISBN 978-80-7418-149-8 Obsah Seznam některých
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství prima Cílem předmětu VOB je utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti, o poznávání a posuzování
VíceOtázka: Aristoteles. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael
Otázka: Aristoteles Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Aristoteles (život a dílo, nauka o látce a tvaru, možnosti a uskutečnění, substanci a akcidentech, etika a politika) Život 384
VíceSTANOVY MASARYKOVA DEMOKRATICKÉHO HNUTÍ
MASARYKOVO DEMOKRATICKÉ HNUTÍ sekretariát Na Příkopě 10 110 00 Praha 1 Tel.: 224 211 021 e-mail: masdem@seznam.cz STANOVY MASARYKOVA DEMOKRATICKÉHO HNUTÍ Věrni odkazu prezidenta Osvoboditele, zakladatele
VíceGYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082
NÁZEV ŠKOLY: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082 NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: VY_32_INOVACE_4B_15_Kritický racionalismus
VíceZáklady státoprávní teorie 2
Základy státoprávní teorie 2 Otázka číslo: 1 Soudce: je jmenován do funkce prezidentem republiky na dobu časově omezenou je jmenován na dobu časově neomezenou může jím být jmenován kterýkoliv občan, který
VíceMezipředmětové vztahy
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS DĚJEPIS 6. ROČNÍK Téma, učivo Minulost, dějiny, Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Učení Mezipředmětové vztahy Poznámky dějepis
VíceARCHAICKÉ A KLASICKÉ ŘECKO,
ARCHAICKÉ A KLASICKÉ ŘECKO, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. 1 ARCHAICKÉ A KLASICKÉ ŘECKO, pracovní list Po zániku
VíceStatut poslanců Evropského parlamentu
Statut poslanců Evropského parlamentu JUDr. Jan Pulda, LL.M. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Studie PI 1.200 srpen 2009 PI 1.200 2 Obsah: A) SOCIÁLNÍ A FINANČNÍ
Více