Metodické pokyny pro vypracování absolventské práce

Transkript

1 Metodické pokyny pro vypracování absolventské práce PhDr. Alice Bosáková Tento studijní text je určen pro potřeby účastníků projektu OPPA Inovace oboru vzdělávání Sociální práce na Vyšší odborné škole sociálně právní v Praze Registrační číslo projektu: CZ.2.17/3.1.00/33319

2 Autor textu: PhDr. Alice Bosáková Recenzent: Ing. Milan Johanis Jazyková korektura: Mgr. Milena Nováková Redakční úprava: Ing. Jaroslav Konůpek Vyšší odborná škola sociálně právní, Praha, 2012 ISBN Zadavatel projektu: Hlavní město Praha Mariánské nám. 2, Praha 1 IČ: Registrační číslo projektu: CZ.2.17/3.1.00/33319

3 Obsah Úvodem Charakteristika absolventské práce Proces výběru tématu a zadání AP Vymezení tématu Role autora AP (studenta) Role vedoucího AP Role oponenta Termíny pro zpracovávání AP Formální úprava a základní požadavky na podobu AP Struktura absolventské práce Úvod absolventské práce Hlavní textová část AP Závěr absolventské práce Utváření seznamu informačních zdrojů Odkazy Chyby a nedostatky při tvorbě AP Odevzdání práce Obhajoba AP Závěrem Výkladový slovníček Použité zdroje Příloha A Zadání absolventské práce Příloha B Pevné desky Příloha C Titulní list Příloha D Čestné prohlášení Příloha E Katalogizační popis... 50

4 Úvodem Vyšší odborné vzdělávání je jednou z úrovní terciární sféry vzdělávací soustavy. Podmínkou ukončení tohoto vzdělávání je úspěšné vykonání absolventské zkoušky, jejíž nedílnou součástí je zpracování absolventské práce a její obhajoba. Student prokazuje svou schopnost samostatně pracovat s teoretickou vybaveností a praktickou zkušeností řešeného problému, orientovat se v informačních zdrojích a naučit se je korektně používat. Vypracování kvalitní absolventské práce klade nároky na vědomosti a dovednosti studenta. Ve většině případů se jedná o jeho první samostatnou odbornou práci většího rozsahu. Snahou této příručky je pomoc studentům při zvládání a řešení problémů, se kterými se v tomto procesu setkávají. Informace v příručce nejsou samojediné ani originální. Učební text respektuje především následující normy: Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášku č. 10/2005, o vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů ČSN Úprava písemností psaných strojem nebo zpracovaných textovými editory ČSN ISO 690. Dokumentace. Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura ČSN ISO Informace a dokumentace Bibliografické citace Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části. ČSN ISO 214. Dokumentace. Abstrakty pro publikace a dokumentaci. ISO Dokumentace. Formální úprava disertací a podobných dokumentů. Hlavním cílem předkládaného textu je seznámit čtenáře se zásadami zpracovávání absolvenské práce a s požadavky na ni kladenými, od výběru tématu po odevzdání práce. Příručka umožní čtenáři osvojit si následující kompetence: Dokázat si zvolit vhodné téma absolventské práce. Znát zásady tvorby odborné práce. Znát postupy při zpracovávání absolventské práce. Dokázat vymezit cíle práce. Umět vytvořit základní strukturu práce. Umět uvádět odkazy na citace a parafráze původního textu. Dokázat vytvořit seznam informačních zdrojů. Zároveň bude čtenáři zřejmé, že absolventskou prací má prokázat své vědomosti o problematice a bude si vědom toho, že se na tvorbu práce musí dostatečně dobře připravit, 4

5 mimojiné si prohloubit své dosavadní znalosti samostudiem. Čtenář dospěje k porozumění toho, že pro absolventskou práci, potažmo pro něho samotného, bude výhodnější, aby práce s ohledem na hloubku, rozsah, zaměření zkoumání daného sociálního jevu měla praktický význam, efekt a přinesla konkrétní návrhy na řešení kritických situací pro určitou sociální skupinučipro určitou sociální službu. Bude znát své povinnosti. Čtenář bude znát, jaké jsou role subjektů při zpracovávání absolventské či jiné práce. Text této příručky mohou využívat autoři odborných text;tedy jak studenti škol v terciárním vzdělávání, autoři odborných statí a jiných odborných publikací, tak i pedagogové, vedoucí absolventských (či jiných) prací, odborní konzultanti poskytující odbornou radu zpracovateli dané práce. 5

6 1 Charakteristika absolventské práce Vypracování absolventské práce je jednou z podmínek ukončení vyššího odborného vzdělávání a obhajoba absolventské práce je jednou z částí absolventských zkoušek na vyšší odborné škole. Jedná se o tzv. diplomový projekt tedy práci, která je zpracovávána právě z důvodu získání diplomu absolventa školy. Tato povinnost studenta vyšší odborné školy je uložena zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou MŠMT č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzděávání. Lze říci, že absolventská práce (podobně jako bakalářská práce) je odborná práce zpracovaná na určité téma. Odborný text sice zpracovává odborník na určitou problematiku, nicméně i student, jenž teprve dokončuje svá studia a zakončuje přípravu na budoucí profesi, by měl být schopen svou absolventskou práci zpracovat podle všech odborných standardů. Autor absolventské práce by měl poskytnout seriózní teoretický výklad dané problematiky a rovněž ozřejmit vlastní praktické zjištění dané situace, popř. nabídnout možnosti vhodného řešení. Tzn. teoretická východiska jsou analyzována, verifikována (ověřena) a interpretována vlastní empirickou zkušeností autora na základě uskutečněného kvantitativního či kvalitativního šetření. Autor by měl prokázat teoretické znalosti dané problematiky, zorientovanost a schopnost odborného pohledu, měl by prokázat, že teorii dokáže v praxi ověřit a zaujmout odborné stanovisko k danému problému, navrhnout možný postup (možné postupy) řešení, tedy jak by bylo možné výsledky vlastního šetření využití v praxi. Odbornost práce je nutné zajistit těmito charakteristikami: Vhodné vymezení tématu práce. Stanovení cílů práce. Stanovení metod k naplnění cílů. Vhodná teoretická východiska. Správné využití informačních zdrojů. Používání odborné terminologie. Praktické ověření teoretického výkladu kvantitativní nebo kvalitativní šetřením, popř. obojí. Stanovení průzkumného záměru v souladu s teoretickým výkladem. Jednoduše řečeno, odbornost díla je nutné zajistit teoretickým odborným výkladem a výzkumným přístupem. Přestože student vyšší odborné školy není vzděláván pro vědeckou ani výzkumnou činnost, k jeho kompetencím však přináleží znát pravidla pro zpracovávání vědecko-výzkumné práce a umět je adekvátně využít. Vždyť ve své budoucí profesi může ať s větší či menší měrou, přímo nebo nepřímo participovat na výzkumných činnostech, nebo pro potřeby vlastniho pracoviště je dokonce i sám realizovat. Je důležité získat zkušenost 6

7 s přípravou, realizací i vyhodnocením výzkumu, stejně jako se zapracováním výzkumných výsledků do odborné práce. Obdobně se od odborných pracovníků mnohdy očekává (popř. vyžaduje) prezentace vlastních odborných zkušeností na odborném plénu, či vyjádření vlastních zkušeností prostřednictvím odborné publikace nebo odborného článku (vydaném v odborném časopise). Také v těchto případech je nutné zajistit odbornost výkladu. Absolventská práce není esejí ani slohovou prací. Na základě zpracování AP a obhajoby práce jsou jednak ověřovány vědomosti a dovednosti, které student získal v průběhu svého dosavadního vzdělávání (jak ve vzdělávací instituci, tak i svým samostudiem), jejich propojování napříč předměty, a zároveň je ověřována schopnost studenta využít své znalosti a zkušenosti při řešení konkrétních sociálních jevů v praxi sociální práce. Odbornost, samostatnost, schopnost všestranně využít teoretické poznatky v praxi, flexibilita aj. jsou kompetence, které koneckonců budou od absolventa vyšší odborné školy očekávány i v samotném výkonu profese či v dalším studiu. Zpracování absolventské práce není záležitost jednoho víkendu ani jednoho týdne. Je nutné uvažovat v intencích měsíců. Optimální by bylo, aby student o své budoucí absolventské práci, resp. o jejím tématu uvažoval již od prvního ročníku, a prohluboval tak nejen své teoretické znalosti hlubším studiem odborné literatury, legislativy aj., orientoval daným směrem své seminární, ročníkové či jiné práce, ale prohluboval i své praktické zkušenosti výběrem pracovišť své odborné praxe, či vlastními individuálními aktivitami, jako např. dobrovolnictvím, brigádami aj. Odbornou práci nelze tvořit bez předchozí důkladné, smysluplné a systematické přípravy. Samotná příprava může trvat několik týdnů až měsíců. Na fázi přípravnou navazuje etapa realizace, ale jednotlivé fáze se mohou vzájemně prolínat. To znamená, že po určitých počátečních přípravných krocích autor dílo již písemně vytváří, ale zároveň se věnuje přípravě dalších činností. Např. písemně zpracovává teoretickou část a současně se připravuje na praktické řešení problematiky, formuluje hypotézy, konstruuje dotazník apod. Autor při formálním zpracovávání absolventské práce využívá poznatků z předmětů: Metodologie sociologických výzkumů, Odborný seminář k absolventské práci a Aplikovaná výpočetní technika. K odbornému zaměření práce využívá, dále rošiřuje a prohlubuje vědomosti z odborných předmětů jako Právo, Sociálně právní ochrana, Teorie a metody sociální práce, Sociální politika, Sociální patologie a další. Absolventská práce je určena členům zkušební komise, tj. pedagogům, oponentovi, dále odborné veřejnosti, odborným pracovištím, případně uživatelům sociální služby a jiným zájemcům, ale i studentům nižších ročníků, kteří se mohou nechat inspirovat pro svou vlastní absolventskou práci. V neposlední řadě je nutno zmínit, že definitivní podoba absolventské práce písemná i elektronická je prokazatelným dokumentem, který zůstává majetkem školy a je veřejně dostupný. Jde o prokazatelný arte fakt, který dotváří image školy. Samotné dílo může dobrou pověst školy - potvrdit nebo poškodit. 7

8 2 Proces výběru tématu a zadání AP Výběr tématu AP se uskutečňuje v letním semestru 2. ročníku (v dubnu). Při výběru tématu AP má student několik možností: A) Téma si student volí sám. B) Téma si student vybírá z nabídky školy (Dokumenty G-mailu) C) Student modifikuje téma, které vybral ze školní nabídky. Add A) Student si téma své AP může zvolit sám a následně ho konzultovat s potencionálním vedoucím AP, kterým je interní či externí pedagog VOŠSP. Budoucího vedoucího AP si student vybírá sám (s ohledem na zamýšlené téma AP a na odborné zaměření pedagoga). Add B) Student si může téma AP vybrat z nabídky vypsaných témat jednotlivými pedagogy. Nabídka vyvěšena v Dokumentech G-mailu. Nutné je s konkrétním pedagogem téma konzultovat. Add C) Student si vybere z nabízených témat (v Dokumentech G-mailu), ale zaměření práce i její název při konzultacích s daným pedagogem modifikuje. Ve všech třech výše uvedených případech student konzultuje s budoucím vedoucím své AP nejen téma jako takové ale i zaměření práce, její předběžné cíle, informační zdroje, metodiku zpracovávání, bližší otázky praktického řešení problematiky. Pokud dospějí ke konsenzu vhodnosti tématu, názvu AP, specifikaci cílů atd., vyplní student formulář Zadání AP (viz Příloha A) a pedagog svým podpisem potvrdí souhlas s vedením AP. Formulář je k dispozici v Dokumentech v G-mailu. Vyplněný a podepsaný (studentem a pedagogem) formulář Zadání AP odevzdá student v daném termínu (obvykle nejpozději do konce dubna) na studijní oddělení školy. Ve výjimečných případech může na začátku 3. ročníku či v průběhu zpracovávání práce dojít v důsledku personální či jiné situace ke změně vedoucího absolventské práce. 8

9 3 Vymezení tématu Výběr vhodného tématu absolventské práce je velmi významná a určující záležitost. To, k jakému tématu se student přihlásí či jaké téma si zvolí, se může na začátku jevit jako velmi jednoduchá a jasná situace. Avšak po čase může být opak pravdou. I téma, které je všeobecně známé a oplývá dostatkem informačních zdrojů, může při samotném zpracováváním působit autorovi nespočet nejasností, kterým směrem se ubírat. Někdy student zjistí až po několika měsících v průběhu analýzy problematiky, že by bylo vhodnější téma nastavit úžeji či nasměrovat jinam. Pak si autor zbytečně zkomplikoval dosavadní činnost na konceptu AP a ztratil či ztrácí zbytečně čas. Je tedy důležité mít téma dobře promyšlené, prokonzultované již ve fázi zadávání AP. Vhodně zvolené téma usnadní a urychlí další postupy činností. Vymezování tématu je proces, v němž se autor snaží především stanovit co nejvýstižněji název práce. Jedná se o fázi úvah, diskusí a konzultací. Je nutné vyjít z obecného vymezení názvu a postupně téma zužovat, tedy specifikovat a konkretizovat obsahově (tématicky), regionálně, popř. časově. Příklad: Obecné téma: Senioři v domovech pro seniory Konkrétnější téma: obsahově: Aktivizační programy pro seniory v domovech pro seniory regionálně: Aktivizační programy seniorů v DS Mělník věcně: Využití aktivizačních programů pro seniory v DS Mělník ke zlepšení sociálních vazeb. Při zužování tématu nestačí stanovit problém, ale je třeba klást si otázky, jak daný problém studovat, tzn. na základě jakých informačních zdrojů, a kde budeme výskyt tohoto problému zjišťovat prakticky (jak, čím a na kom ho budeme zkoumat.). Položit si fundované a jasné otázky, na které bude absolventská práce odpovídat. S tím souvisí i to, jakou bude mít práce podobu z hlediska teoretického výkladu i z hlediska praktického ověřování teorie, čili jaký typ šetření bude proveden (kvantitativní, kvalitativní, oba). Při vymezování tématu je třeba mít na zřeteli následující momenty: 1) Osobní zájem studenta o danou problematiku. S tím souvisí jeho větší teoretický, popř. praktický vhled. Přínosem je, pokud se student tématem již částečně zabýval či zabývá, např. při zpracovávání seminární, ročníkové či jiné podobné práce, samostudiem apod. a může na svou dosavadní zkušenost navázat. Vlastní zaujetí prodané téma je nutné, neboť student se mu bude věnovat několik měsíců. Kontraproduktivní může být citové zatížení danou problematikou (zvláště při obhajobě). 9

10 2) Aktuálnost, vhodnost a potřebnost tématu. Zajištění těchto charakteristik rovněž může práci povýšit. 3) Dostupnost adekvátních informačních zdrojů. Je třeba nepřecenit či nepodcenit velké nebo naopak malé množství pramenů. Při značném rozsahu bibliografie student obvykle nestačí nastudovat dostatek zdrojů. Opačně, úzký rozsah bibliografie způsobuje např. jednostranný výklad daného problému. Nutno pamatovat na další informační zdroje odborné články, zahraniční literatura, právní normy atd. Při tvorbě AP nelze využívat esejisticky zpracované zdroje (referáty, úvahy, mnohé seminární práce aj.). Prameny musí zaručit odborný pohled. Není také možné vycházet z vlastních úvah a zkušeností, byť by se jednalo o přímou osobní zkušenost. 4) Nutnost ověření teoretického výkladu vlastním šetřením, průzkumem postaveným na vědeckých základech. Student již v tomto okamžku zvažuje, který typ šetření zařadí do své práce kvantitatitvní nebo kvalitativní, či oba. Přemýšlí například nadcíli, hypotézami, metodami empirického šetření a nad výběrem průzkumného souboru. V souvislosti s tím je důležitá spolupráce s konkrétním pracovištěm (sociální službou, úřadem, školou ). 5) Přínos absolventské práce pro praxi v oblasti sociální práce. Absolventská práce se stává plnohodnotnou právě tím, že splnila svůj hlavní účel, že nabízí konkrétní zjištění, návrhy a doporučení pro sociální práci, nejlépe pro konkrétní pracoviště. Student prokazuje svoji připravenost pro výkon profese. Je vhodné nevnímat přípravu a zpracovávání absolventské práce jen jako nutnost a jednu z podmínek ukončení dané úrovně vzdělávání, ale chopit se této činnosti se zaujetím a plným nasazením, se zájmem, že prostřednictvím takové práce lze vytvořit něco smysluplného, co se dá v praxi využít. Pokusit se zpracovávat práci jakoby na zakázku. Málokdy se naskytne situace, aby student obdržel od pracoviště (např. sociální služby) zadání tématu nebo požadavek na provedení průzkumu pro potřeby pracoviště. Taková zakázka pak mívá jasně vymezené cíle šetření. Avšak i v situaci, kdy student zakázku nedostane, má příležitost v rámci své odborné praxe či individuální návštěvy aktuálního pracoviště diskutovat s odborníky konkrétní zacílení své práce a podobu praktického ověření skutečnosti, tedy co by se pracovníkům hodilo v jejich v jejich každodenním a dobře známém prostředí zjistit, prozkoumat. Co by jim zajistilo ucelený kvantifikovaný pohled na realitu, na co by následně mohli navázat. V tomto okamžiku může student s pracovištěm (vedoucím pracovníkem, odpovědným pracovníkem) projednávat oblasti problémů, kterým by se mohl věnovat vlastním empirickým šetřením. Může diskutovat, jaký jev, jakou sociální skupinu či jakou situaci, vyskytující se na pracovišti může zkoumat, aby se výsledků dalo v sociální práci využít. Student si tak může zakázku na průzkum vytvořit uměle. Práce ho bude jistě více zajímat, více bavit, neboť v ní spatří smysluplnost a bude od počátku cítit, že jeho zjištění mají pro někoho význam. Taková práce se lépe tvoří. 10

11 4 Role autora AP (studenta) Student volí téma své AP. Ke stanovení tématu student přistupuje zodpovědně (viz kap. 2 a 3). Na základě konzultace/cí s vedoucím AP si autor stanoví název své práce. Autor zpracovává svou AP samostatně v souladu s požadavky školy. Ke koncipování a tvorbě AP přistupuje iniciativně. Vypracuje si časový harmonogram činností, který v době zadávání AP konzultuje s vedoucím práce. Harmonogram dodržuje. Po celou dobu tvorby AP pravidelně konzultuje práci s vedoucím AP v konzultačních hodinách. Tato povinnost je odpovědností studenta. Pravidelně předkládá písemně či elektronicky (dle dohody s vedoucím AP) aktuální koncept práce. Student se každý měsíc zúčastní minimálně dvou osobních konzultací. Pokud se student ze závažných důvodů nemůže na některou sjednanou schůzku dostavit, předem či co nejdříve svou neúčast na konzultaci vedoucímu práce omluví. Po předchozí dohodě s vedoucím AP může student ke konzultaci využívat rovněž elektronickou komunikaci. Termíny osobních konzultací (v době konzultačních hodin) si student domlouvá s vedoucím práce individuálně. Konzultuje prameny, cíle, metodologii a další. Autor AP nese odpovědnost za to, do jaké míry zapracuje připomínky a náměty vedoucího práce. Nedodržení požadovaných úprav může však s sebou nést riziko vytvoření nekvalitní práce. Pokud však připomínky vedoucího nejsou závažného charakteru, může student volit vlastní, např. alternativní cestu. Odbornou stránku absolventské práce může student konzultovat s odborným pracovníkem (odbornými pracovníky) mimo školu, např. v rámci své odborné praxe. Kromě konzultací má možnost sledovat každodenní činnosti sociální práce, provést empirické šetření mezi klienty, rodinnými příslušníky klientů, mezi zaměstnanci aj. Na základě splnění podmínek pro udělení zápočtu (průběžné zpracovávání tématu AP, pravidelné konzultace, pravidelné předkládání aktuálního konceptu vedoucímu AP) by měl student získat za zimní a letní období od vedoucího AP hodnocení v rámci předmětu Diplomový projekt. V případě nesplnění podmínek, a tudíž neobdržení zápočtu, může student následně písemně požádat o prodloužení zkouškového období. Jestliže tato situace nastane v letním semestru, student již nemůže konat absolventské zkoušky v řádném červnovém termínu. 11

12 Koncept své práce si autor průběžně zálohuje na disk nebo CD/DVD, či v jiné elektronické podobě, a předchází tak ztrátě již vyzvořeného textu. Student svou AP zpracovává na základě relevantních informačních zdrojů, zvláště dbá na vhodný výběr elektronických pramenů. S prameny zachází patřičným způsobem objektivně je vyhodnotí, selektuje (vybírá), hierarchizuje, zaznamená povinné údaje o zdrojích, odkazuje na původní text dle ČSN. Na základě nastudovaných materiálů vytváří vlastní myšlenkové úvahy, analýzy, syntézy, komparace aj. Správně používá a uvádí informační zdroje - nevytvoří plagiát. Respektuje autorská práva a odpovídá za originalitu práce. Nedodržení citační normy, stejně jako odchýlení od tématu může mít za následek neúspěšné hodnocení studenta v předmětu Diplomový projekt, popř. další opatření (viz Školní řád VOŠSP). V Úvodu absolventské práce autor vymezí cíle, jejichž naplnění zajišťuje teoretickým výkladem a prostřednictvím vlastního průzkumného šetření. V souladu s nastudovanými odbornými zdroji si následně klade specifické otázky, stanoví okruhy problémů, které v průběhu své práce řeší konkrétními metodami a postupy, pomocí nichž dospěje k vlastním závěrům, doporučením, a ke splnění stanovených cílů. AP musí mít určitý- byť drobný přínos pro sociální práci. Autor práce dbá na kompatibilitu, provázanost, na soulad teoretického výkladu a jeho ověřování v praxi, na soulad mezi teoretickou a praktickou částí. Dílčí cíle teoretického výkladu a empirického zkoumání by měly být co nejvíce totožné. Vytvoří konzistentní, přehledně strukturovanou práci s odborným pohledem, proporcionálně vyváženou, jasně a srozumitelně formulovanou, stylisticky, jazykově a gramaticky korektní. V celé práci používá odbornou terminologii a celkově dbá na odborný výklad, objektivitu a věcnou správnost. K zajištění odborného výkladu student využívá znalosti z odborných předmětů, které rozšiřuje a prohlubuje samostudiem. Zápisy z přednášek nelze uvádět jako citace. Jsou to zdroje, jejichž znění nelze objektivně doložit. Přednášky však mohly studenta vdané problematice zoreintovat a nasměrovat ho ke konkrétním informačním zdrojům. K formální úpravě student využívá nejen informací z této příručky, ale i poznatků z předmětů Metodologie sociálních výzkumů, Aplikovaná výpočetní technika a Odborný seminář k absolventské práci. Student poskytne v práci výsledky svého bádání a z nich vyplývající návrhy a doporučení pro sociální práci. 12

13 Student odevzdává AP ve stanoveném termínu vedoucímu práce. Součástí AP je obhajoba práce (viz kap. 12). Student poskytne souhlas s využitím své práce pro potřeby školy. Za svou práci a za její obhajobu nese student plnou odpovědnost. 13

14 5 Role vedoucího AP Vedoucí AP může být interní nebo externí pedagog školy. Student získává konkrétního vedoucího své práce v souvislosti s výběrem tématu AP (viz kap. 2). Změna vedoucího AP může nastat v souvislosti s organizačními změnami školy. V případě dlouhodobé nepřítomnosti vedoucího AP (více než 3 týdny), bude školou po tuto dobu studentovi/ům zajištěn zástup jiným pedagogem. Vedoucí AP provází studenta při zpracovávání absolventské práce od jejího zadání až po obhajobu. 1) Vedoucí AP poskytuje studentovi konzultacemi radu v následujících oblastech: a) výběr, rozsah a hloubka tématu, b) výběr relevantních informačních zdrojů, c) sestavení harmonogramu postupů při zpracovávání AP, d) řešení základních metodologických otázek stanovení průzkumných problémů, hypotéz, metod a technik, výběr souboru, e) hodnocení textové části práce, f) sledování přínosu práce pro sociální práci, g) formální, jazykové, stylistické a gramatické úpravy. 2) Připomínkování konceptu AP vedoucím práce: a) vytyčení pozitiv práce, b) upozornění na chyby a nedostatky v celkové koncepci nebo v dílčích výkladech, c) upozornění na nesrozumitelné formulace, d) označení pasáží či vět, které je nutné přeformulovat, přepracovat, e) poskytnutí pomoci s novou formulací, f) doporučení dalších postupů. 3) Vedoucí práce kontroluje plnění jednotlivých etap studentovy práce dle harmonogramu. 4) Vedoucí práce nepřepracovává dosavadní text ani nevypracovává text nový. Nabídne pouze příklady oprav či úprav, doporučí možné postupy. Činnost vedoucího práce se odehrává na bázi poradenství, nejedná se o spoluautorství. 5) Zpracování AP je především záležitostí studenta, neboť je významným ukazatelem míry jeho teoretických znalostí a schopností tyto znalosti aplikovat. 14

15 6) Vedoucí práce přijímá ve stanoveném termínu od studenta dva vázané identické výtisky AP a s nimi identickou elektronickou verzi (CD/DVD) a do stanoveného termínu vypracuje posudek. 7) Vedoucí práce v posudku hodnotí: průběh spolupráce se studentem jeho snahu a aktivitu, míru samostanosti a tvořivosti, respektování připomínek a doporučení, výběr a využití informačních zdrojů, dodržení citační normy, naplnění cílů, metody, postupy a výsledky vlastního šetření, odbornou úroveň, formální stránku práce, jazykovou, stylistickou, grafickou úpravu, přínos práce, využitelnost pro praxi, celkovou úroveň práce, otázky pro obhajobu, návrh na klasifikaci. 15

16 6 Role oponenta Hodnocení absolventské práce vyjadřuje oponent v posudku, v němž se zaměřuje na: výběr tématu, naplnění cílů, strukturu práce, výběr a využití informačních zdrojů (aktuálnost, vhodnost, počet, zastoupení písemných a elektronických pramenů), dodržení citační normy, úroveň teoretické části, odbornou úroveň, metody, postupy a výsledky vlastního šetření, přínos práce, využitelnost pro praxi, rozsah práce, formální stránku práce, jazykovou, stylistickou, grafickou úpravu, pojetí příloh, celkovou úroveň práce, připomínky, náměty nebo otázky pro obhajobu, návrh na klasifikaci. 16

17 7 Termíny pro zpracovávání AP Formulář Zadání AP (viz kap. 2) odevzdat ve 2. ročníku do konce dubna. Již od výběru tématu a zadání AP student uvažuje o konkrétním tématu své práce, vyhledává, selektuje a prostudovává informační zdroje. Ve 3. ročníku student od začátku září intenzivně zpracovává vybranou tématiku. Nedoporučujeme řešit teoretickou a praktickou část odděleně. Naopak, s ohledem na kompatibilitu a proporcionalitu obou částí je nutné vytvářet je současně, např. při písemném zpracovávání teoretické části se zároveň věnovat přípravě praktického řešení prolematiky. Do zpracovat textovou část teoretického výkladu a v souladu s tím zajistit přípravnou fázi kvantitativního či kvalitativního šetření, popř. obou šetření (tzn. stanovit cíle, hypotézy, vybrat a konstruovat metodu šetření, zvolit výběr souboru, připravit se na sběr empirických údajů, event. provést předprůzkum). Do tohoto termínu student odevzdá koncept své práce vedoucímu AP k posouzení pro hodnocení za zimní období. Do by měl student za svou dosavadní činnost na absolventské práci a za splnění požadavků k zápočtu (včetně pravidelných konzultací) obdržet od vedoucího AP hodnocení (zápočet) za zimní období v rámci předmětu Diplomový projekt. Pokud student nesplní požadavky školou kladené, nemůže hodnocení (zápočet) získat. Pak může požádat ředitele školy o prodloužení zkouškového období. Prosinec - únor (nejpozději) sběr empirického materiálu v terénu, dotazníkové šetření, vedení rozhovorů Do konce února zakončit praktickou část zpracovat a vyhodnotit empirické údaje, vypracovat závěrečnou průzkumnou zprávu, případovou studii/kazuistiku, provést komparaci výsledků šetření, zformulovat závěry, návrhy a doporučení pro praxi. Celkově absolventskou práci uzavírat. Do poloviny března absolventskou práci dokončit. Ve druhé polovině března nezávislá osoba provede korekturu práce jazykovou, stylistickou, popř. formální, grafickou. Do absolventskou práci nechat svázat. 17

18 První týden v dubnu (3. ročníku) odevzdat vedoucímu AP: dva vázané identické výtisky + s nimi identickou elektronickou verzi (CD/DVD) soubor ve formátu pdf. (Jeden vázaný výtisk se studentovi vrací po obhajobě AP.) 18

19 8 Formální úprava a základní požadavky na podobu AP Při zpracovávání absolventské práce je nutné dodržovat následující zásady: Bílý papír formát A4. Text je pouze na jedné straně normostran čistého textu (úvod, hlavní textová část, závěr). Nezapočávají se strany před Úvodem a po Závěru (tedy bez seznamu pramenů a příloh). Normostrana: 30 řádků, 60 úhozů (včetně mezer) plného textu = 1800 znaků (včetně mezer). Minimální celkový počet znaků hlavního textu (od Úvodu po Závěr ): Okraje stránky: levý okraj = 4 cm; pravý okraj = 2 cm; horní a dolní okraj = 3 cm. Typ písma: patkové nebo bezpatkové (Times New Roman nebo Arial). Velikost písma: 12. Řádkování: 1,5. Zarovnání textu do bloku. Textové začátky odstavců jsou posunuty. Možno používat automatické mezery: za každým slovem; před a za značkou, která vyjadřuje slovo. Interpunkční znaménka (tečka, čárka, otazník, vykřičník), se píší těsně za slovem. Závorky a uvozovky: těsně před a těsně za slovem např. (seznam), sociální práce. Před i za pomlčkou se dělá mezera, pokud se ovšem nejedná o sousloví, např. pedagogicko-psychologická poradna. Číslování stránek (stránkování) arabskými číslicemi v zápatí stránky uprostřed či v prvém rohu. Čísla stránek se sice započítají od titulního listu, ale začínají se uvádět až od Úvodu, a končí na Seznamu literatury (včetně), popřípadě na Seznamu příloh (pokud je zařazen). 19

20 Číslování kapitol podobu číslování si volí autor. Pozor: Úvod ani Závěr se nečíslují jako kapitoly, ale označuje se strana (stránkují se). Doporučené číslování kapitol: grafické (matematické třídění), např.: ÚVOD velikost 16 1 ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE velikost 16 (kapitola) 2.1 Vztah mezi rodiči a dětmi vel. 14 (podkapitola) 2,3,1 Střídavá péče vel. 12 (oddíl) Dítě u otců vel. 12 (pododdíl) Jednotlivé úrovně členění AP se tedy číslují arabskými číslicemi (od jedničky), přičemž pořadí cifer vyjadřuje jednotlivé úrovně členění textu. Cifry se oddělují tečkou bez mezery. Pozor - za poslední cifrou se tečka nedělá. Užívají se tři, maximálně čtyři úrovně (kapitola, podkapitola, oddíl, pododdíl). Pro každou úroveň (kapitolu, podkapitolu, oddíl, pododdíl) si autor volí vlastní grafické uspořádání (velikost písma, tučnost, kurzíva), které jednotně zachovává. Mezi číselným označením textové úrovně a samotným nadpisem jsou dvě mezery. Každá hlavní kapitola musí začínat na nové stránce. Pod nadpisem se vynechává zpravidla jeden řádek. Každá kapitola a podkapitola by měla mít text minimálně na jedné straně. Mezi dvěma úrovněmi (např. kapitola podkapitola, nebo podkapitola oddíl ) se vynechávají dva řádky. Nadpisy kapitol a podkapitol se od následujícího textu oddělují jedním prázdným řádkem. Nadpisy oddílů a pododdílů se od následujícího textu prázdným řádkem neoddělují. AP má poskytnout teoretický výklad a praktické řešení. Není však nutné AP členit na Teoretickou část a Praktickou část Je možný kontinuální výklad. Forma výkladu student si zvolí, jakým způsobem výklad zprostředkuje: 20