Projekt Odyssea,

Transkript

1 Pojek Odyssea, Přípaa na yučoání s cíli osobnosní a sociální ýchoy (yp B) Téma obooé Vzděláací obo Ročník Časoý ozsah Hlaní obooé cíle (j. cíle ázané na očekáaný ýsup zděláacího obou a na odboné učio obou) Téma OSV Temaický okuh OSV Mechanická páce yzika 9.očník (1.očník čyřleého gymnázia) 1+1 yučoací hodina Žák ypoče páci, je-li dána síla a dáha, po keé síla působí Žák učí, kdy síla páci koná a kdy ji nekoná Jak si psá yužielné ýpisky. Rozoj schopnosi poznáání Číslo blízké lekce OSV 1.3 Hlaní cíl/e OSV, keé chceme během yučoání naplni. Žák si uědomí nunos popojení noého učia s již známými faky. Žák si yzkouší děla ýpisky ze sudoaného exu Sučný popis plánoaného yučoání (nejýše řemi ěami). Nejdříe si žáci pomocí mapy mysli připomenou, co o daném émau ědí. Pak e dojicích zpacují ýpisky z neznámého odboného exu. Na záě hodnoí ýsledky jednoliých skupin a zamyslí se nad ím, jak si noé infomace zapsa, aby je co nejefekiněji mohli dále yužía Základní oázky po eflexi se žáky (pouze k cílům OSV). Poč jsme yářeli přehled oho, co o émau (páci) íme (mapu mysli)? K čemu o bylo dobé? Poč si myslíe, že nejíc přízniců mají yo ýpisky? Mohli byse říci, co by měly obsahoa (jaké by měly bý) ýpisky, keé by ám pomáhaly při učení? Auo přípay, škola Sanisla Gowald, Gymnázium, Špiálská, Paha 9

2 Záěečná eflexe uskuečněného yučoání Co se mi osědčilo během yučoání (co fungoalo, z čeho jsem měl/a ados). S jakými poblémy (překapeními, obížemi) jsem se během yučoání sekal/a a jak jsem na ně eagoal/a. Co bych příšě udělal/a jinak. Sřídání akii, žáci byli neusále zapojeni do páce. Neonoměnos páce skupin. Je hodné klás doazy jednoliým skupinám (např. Jak by bylo dobé zpřehledni zápis? Jak by o šlo uděla, aby na pní pohled bylo jasné o čem ex je,aby bylo možné podle ěch zápisků si ychle láku připomenou?) Zopakoa, co je o mapa mysli, např. ukáza na příkladu (sačí např. pomínou mapu mysli, keou žáci již dělali a na omo maeiálu připomenou základní zásady) * * Po pořeby další páce sačí i pouze bainsoming na dané éma jako připomenuí bez hlubšího sukuoání. Vzhledem k omu, že je ale 1. hodině íce času, dopoučuji zopakoa na daném émau meodu mapa mysli. Poože jsem dané éma esoal pní hodinu hned po čyřdenním olnu, čás hodiny jsem ěnoal kolečku, půběhu keého se žáci sučně podělili o nejzajímaější zážiky z pázdnin. Too zklidnění šak bylo na úko zkácení mapy mysli a spíše se jednalo o zmíněný bainsoming

3 Podobná přípaa na yučoání Pomůcky Balicí papíy, fixy, malá lepíka (zýazňoaní), papíy A4, lepící páska losoadla po gymnázia (jednoduchá, ychlá aiana) (Příloha 1a) losoadla po gymnázia (složiější aiana) (Příloha 1b) losoadla po základní školy (jednoduchá, ychlá aiana) (Příloha a) losoadla po základní školy (složiější aiana) (Příloha b) Namnožený sudijní ex (do dojice) (Příloha 3) Obázek, keý demonsuje uedený obecný zah po ýpoče páce (Příloha 4) Příklad zápisu žáka (s nalepenými zýazňoacími lepíky) (Příloha 5a) Příklad zápisu žáka (Příloha 5b) Dopoučená lieaua a další infomační zdoje Bednařík, M a kol.: yzika po gymnázia, Mechanika, Pomeheus Pní yučoací hodina Oznámení émau a cílů yučoací hodiny (5 min) Učiel žákům sdělí obooé cíle a cíle OSV. Dnešní hodina má da cíle. Cíl z fyziky a cíl z oblasi osobnosní a sociální ýchoy, konkéně se podíáme na o, jak začí sudoa noé éma a jak si co nejlépe děla ýpisky. Maeiálem, s jehož pomocí se budeme yo cíle snaži naplni, je éma z oblasi fyziky a o je Páce. Cílem bude si zopakoa a ozšíři poznaky o fyzikální eličině páce. Napsa na abuli : Páce y zopakoa a ozšíři znalosi OSV a) Jak začí? b) Jak zapsa noé? Zciliění Skupinoá páce mapa mysli (15 min) Žáci si e skupinách yobí mapu mysli na éma páce. Než se začneme zabýa Pací jako émaem z fyziky, zkusíme si připomenou, co už o daném émau známe a případně, co nám še yane na mysli, když se řekne sloo Páce. Nebudeme se ady překřikoa, ale ozdělím ás na menší skupiny a Vy se nad ím sami zamyslíe a yoříe si Mapu mysli na oo éma. Jak o uděláme?

4 Dosanee balicí papí, do sředu si napíšee sloo Páce a kolem budee zapisoa še, co ás k danému slou napadne a pokusíe se y nápady ozděli do skupin, keé mají spolu něco společného. Tak např. Na záě si ukážeme ýsledky naší činnosi ěcho skupinkách. Záoeň se pak budeme zamýšle nad ím, k čemu nám o po další páci je. Na celou akiiu si nedáme příliš času. Na yobení Vaší mapy mysli by mělo sači 10 minu. (Pokud by bylo až příliš málo času, můžeme ho sice přida, ale předem na o nespoléheje.) Žáky pak náhodně ozdělíme do skupin po max. 8 osobách např. pomocí ozpočíáání na ychlos, zychlení, hmonos, síla. Pezenace páce skupin (max. 10 min) Reflexe (10 min) Jednolié skupinky pezenují sé mapy mysli. (Podobně může pezenoa pní skupina a další pak pouze doplňují o, co mají naíc.) Po é se s žáky zamyslíme nad ím, k čemu ao akiia byla dobá, poč jsme jí dělali. Poč si myslíe, že jsme yářeli přehled oho, co o émau (páci) íme (mapu mysli)? K čemu o bylo dobé? Kdy je dobé si zpomenou, co o daném émau íme? Duhá yučoací hodina Připomenuí émau a cílů, káké zhodnocení páce minulé hodině ( min) Rozdělení do dojic (5 min) Žáky ozdělíme do dojic, keé pak obdží odboný ex, z něhož udělají ýpisky. Než budeme pokačoa dál, ozdám Vám lísečky se zoci z fyziky a až Vám řeknu, najdee si do dojice oho, kdo má sejný zoec. Každá dojice si nasěhuje zpě laici a židle, posě řídu dáme do půodního sau, pouze am budou sedě jiné dojice. Teď Vám ozdám papíy a ex s noou lákou. Vašim úkolem bude si ex posudoa a uděla si z něho co nejlepší poznámky. Takoé, keé by Vám co nejlépe pomohly při další páci, j. připomenuí exu například při opakoání před zkoušením, písemkou Budee mí na o minu. Pak si zase sé ýoy ukážeme a zhodnoíme z pohledu yužií k pozdějšímu zopakoání láky. Páce e dojicích (10-15 min) Žáci sudují odboný ex (iz příloha) a e ylosoaných dojicích poedou zooé ýpisky. Vyěšení ýsledků páce Žáci ylepí sé ýoy po řídě ak, aby se na ně mohli osaní podía. Zhodnocení páce diskuze o způsobu oby zápisu, eflexe (5+15min)

5 Učiel nechá žákům přibližně 5 minu na obhlídku impoizoané enisáže a yze je, aby si ozmysleli, keá páce se jim nejíce líbí. Poé žáci přilepí k ybané páci zýazňoací líseček. Pak se s žáky posadíme (nejlépe opě do kuhu) a popoídáme si nejen o obsahu přečeného exu, ale zamyslíme se i nad ím, keá páce se nám nejíc líbila a poč. Zkusíme yoři nějaká dopoučení po hodný zápis. Nápady píšeme na abuli. Co po ás bylo exu noého? Keá čás se Vám zdála obížná? Jak jse posupoali při páci? Poč si myslíe, že nejíc přízniců má eno zápis? Mohli byse říci, co by měly obsahoa (jaké by měly bý) ýpisky/zápis, keé/ý by Vám pak pomáhaly při učení? => Psá nápady na abuli. Ealuace (5 min) S žáky ozebeeme, nakolik jsme splnili cíl obooý a nakolik cíl OSV. Nejdříe se obáíme k omu, zda jsme splnili cíl z fyziky. Zkusme si oznámkoa naše úsilí na poli zopakoání si znalosí o páci známkou 1-5, jednička je nejlepší (zopakoali jsme si), 5 nejhoší (nezopakoali jsme si nic). Posě jaký z oho máe poci. Hlasujeme pomocí zdižených psů uky - eď. Co noého jse se dozěděli o páci? Výsledky napsa na abuli. Dále se podíáme na cíl OSV. Poč jsme dělali mapu mysli? Jak je edy hodné začí při sudiu něčeho noého? Mělo by zazní: Připomenou si, co už znám. Jak zapsa noé máme napsáno zde => Učiel e sučnosi zopakuje, jak co nejlépe psá ýpisky. Splnili jsme zadané cíle? Až řeknu eď, ak i, co si myslí, že ne, zůsanou sedě, i, co si myslí, že ano, yskočí a co nejíce zakřičí a o ím íc, čím íce si myslí, že jsme cíle splnili. Nejde mi o o, abyse udělali elký hluk, ale o yjádření ašeho názou. Takže spouším hlasoání - TEĎ. Záě Poslední sloo učiele, zhodnocení a poděkoání za odedenou páci.

6 Příloha 1a losoadla po gymnázia (jednoduchá, ychlá aiana) 1 g 1 g s= s= s 1 a 1 a = 0 s= 0 = 0 + a + a = 0 = ma. = m. a = p = p p = m. p = m. = ω. = ω. a= a= ϕ ω = ϕ ω = ω = π.. f ω = π.. f = m. = m.

7 ω =. π T ω =. π T = f. N = f. N N = ξ. N = ξ. =. gh. =. g. h f 1 = T 1 f = T

8 Příloha 1b losoadla po gymnázia (složiější aiana) 1 s= g Dáha při zychleném pohybu s nuloou počáeční ychlosí s 1 = 0 a Dáha při zpomaleném pohybu s nenuloou počáeční ychlosí = 0 + a Rychlos při zychleném pohybu s nenuloou počáeční ychlosí = ma. II Newonů pohyboý zákon při konsanní hmonosi = p (Impuls síly) II Newonů pohyboý zákon, hmonos se půběhu pohybu může měni p = m. Hybnos ělesa ω = π.. f Vzah mezi úhloou ychlosí a fekencí a= Dosředié zychlení

9 ϕ ω = Úhloá ychlos 1 = 0 a Dáha při s + zychleném pohybu s nenuloou počáeční ychlosí = m. Dosřediá síla ω =. π T Vzah mezi úhloou ychlosí a peiodou f. N = Třecí síla N =ξ. Valiý odpo. gh. = Rychlos dopadu při olném pádu f 1 = T ekence

10 Příloha a losoadla po základní školy (jednoduchá, ychlá aiana) s=. s=. p= S p= S p= h. ρ. g p= h. ρ. g c= Q m. ( ) m. ( ) 1 c= Q 1 m ρ = V m ρ = V = mg. = mg. E = mgh.. E = mgh.. η = ýkon příkon η = ýkon příkon =..( ) Q= cm..( ) Q cm 1 1 W P= W P= = s s =

11 U R= I U R= I W = UI.. W = UI.. P= UI. P= UI. R= R1 + R R= R1 + R = + R R R = + R R R 1

12 Příloha b losoadla po základní školy (složiější aiana) s=. Dáha uažená při onoměném pohybu p = Tlak, keý je yolaný nější S silou na ploch p h. ρ. g = Hydosaický lak c= Q m. ( ) 1 Měná epelná kapacia m ρ = V Husoa ělesa = mg. Tíhoá síla E = mgh.. Poenciální enegie íhoá ýkon η = Účinnos příkon =..( 1) Teplo přijaé ělesem při jeho ohřáí Q cm P W = Výkon (obecně) s = Rychlos onoměného pohybu

13 R U I = Elekický odpo W = UI.. Elekická páce P= UI. Elekický ýkon R= R1 + R = + R R R 1 Výsledný odpo séioého spojení ezisoů (za sebou) Výsledný odpo paalelního spojení ezisoů (edle sebe)

14 Příloha 3 sudijní ex Mechanická páce. Konání mechanické páce je podmíněno siloým působením na ěleso a pohybem ělesa. Mechanickou páci konáme, lačíme-li po podlaze bednu nebo áhneme ozík, zedáme-li ěleso do ýšky apod. Mechanickou páci koná aké moo při jízdě, jeřáb při zedání břemene. Mechanická páce W, keou ykoná ěleso při přemisťoání jiného ělesa, záisí na elikosi síly, keá na ěleso působí, na dáze s, o keou se ěleso přemísí, a aké na úhlu α, keý síá síla s ajekoií ělesa. Nejsnadněji učíme páci, jesliže se ěleso přemísťuje po přímce působením konsanní síly onoběžné s ajekoií ělesa. Uazí-li ěleso působením síly o elikosi dáhu s, je páce dána zahem W =. s. Z ohoo zahu učíme i jednoku páce: [ W ] = [ ][. s] = N. m. Tao jednoka se nazýá joule (značíme J a čeme džaul ). Páci jednoho joulu ykonáme při přemísění ělesa do zdálenosi 1m silou o elikosi 1N, přičemž síla je onoběžná s ajekoií ělesa. Je zřejmé, že se páce nekoná, jesliže se ěleso nepohybuje. Páci edy nekonáme, džíme-li ukou předmě učié ýšce nad zemským pochem, opíáme-li se o nehybnou sěnu apod. Na předmě sice působíme silou, ašak předmě se nepohybuje, dáha je edy nuloá, a poo je i páce nuloá. Páce se nekoná aké případě, že se ěleso pohybuje onoměným přímočaým pohybem bez působení síly, neboť je-li síla nuloá, je aké páce nuloá. Působí-li na ěleso íce sil jejichž ýslednice je nuloá, má smysl učoa páci jednoliých složek, i když páce jejich ýslednice nuloá je. Páce jednoliých složek ale nuloá bý nemusí. Uažujme nyní např. kuličku na hladké odooné desce, po níž se kulička může pohyboa bez ření. Na kuličku působí Země íhoou silou e sislém směu. Uedeme-li kuličku na desce do pohybu, bude se dále pohyboa e odooném směu sálou ychlosí. Tíhoá síla je kolmá k odooné ajekoii kuličky, kulička se nepohybuje e směu éo síly. Poo ani omo případě síla páci nekoná. Říkáme, že páce ykonaná íhoou silou je omo případě nuloá. Podobně nekoná páci dosřediá síla při onoměném pohybu ělesa po kužnici. Dosřediá síla je sále kolmá k okamžié ychlosi ělesa, a edy i k jeho ajekoii daném mísě. Obecně plaí: páce se nekoná, je-li síla působící na ěleso kolmá k jeho ajekoii. Jesliže síla působící na ěleso síá s jeho ajekoii (esp. se směem jeho pohybu) sálý úhel α, můžeme sílu ozloži na dě nazájem kolmé složky 1 a, přičemž složka 1 působí e směu (esp. poi směu) pohybu, j. je onoběžná s ajekoii, a složka je na ajekoii kolmá (esp. je kolmá ke směu pohybu). Páci koná jen složka 1, onoběžná s ajekoii. Poože ( ) 1 cos α =, po složku, keá koná páci, plaí 1 =.cos(α). Z daných úah edy plyne záě. Jesliže ěleso uazí působením konsanní síly dáhu s, přičemž síla síá s ajekoii ělesa sálý úhel o elikosi α, je mechanická páce dána zahem: W=.s.cos(α)

15 Příloha 4 - Obázek, keý demonsuje uedený obecný zah po ýpoče páce

16 Příloha 5a - Příklad zápisu žáka (s nalepenými zýazňoacími lepíky)

17 Příloha 5b - Příklad zápisu žáka