SOCIÁLNÍ EKONOMIKA A DRUÎSTVA

Transkript

1 SOCIÁLNÍ EKONOMIKA A DRUÎSTVA Karel Rychtáfi KNIHOVNIâKA PROJEKTU PODNIKÁNÍ V SOCIÁLNÍ EKONOMICE 5 Osvûta a vzdûlávání na podporu sociálního podnikání v regionech Moravy a Vysoãiny

2 Sociální ekonomika a druïstva Sociální ekonomika je stále ãastûji skloàovan moderní pojem, zejména v prostfiedí Evropské unie, které jsme jiï od roku 2004 souãástí a ãlenem. Je zaloïen pfiedev ím na zodpovûdnosti jedince nebo skupiny lidí za svou budoucnost, na samostatnosti, nezávislosti a svépomoci. Pojem nemá nic spoleãného se socialismem, paternalismem státu. Cílem je také sníïení závislosti na státní (vefiejné) podpofie. VyrÛstá z obãanské spoleãnosti, úlohou státu je pfiedev ím vytvofiit podmínky a poãáteãní podporu pro rozvoj sociálnû motivovaného podnikání a chování jednotlivcû a skupin. Sociální ekonomika není ani nástroj politiky zamûstnanosti, není ani jinou formou podnikání ãi ekonomického chování obãana ãi skupiny. Li í se jen pofiadí hodnot, zpûsob my lení, cíle lidského snaïení ãi podnikání. Sociální podnik, sociální firma jsou pojmy dosud známé více v zahraniãí - prosazují se v ak i u nás. Zpravidla se jedná o podnikatelské subjekty rûzné právní formy, které mají pfievaïující znaky sociální ekonomiky, jejích cílû, priorit a vztahû uvnitfi i ke svému okolí. DruÏstvo ve své ãisté podobû jako neuzavfiené spoleãenství fyzick ch nebo právnick ch o- sob je od poãátku jedním z uznávan ch pilífiû sociální ekonomiky - vedle sdruïení (asociací), nadací a tzv. mutuálek (vzájemn ch spoleãností). 160 let tradice druïstevnictví ( ) pfiineslo mnoho zku eností, zmûn a poznatkû, ale také zvratû. Ideje druïstva byly pfieru eny válkami, po kozeny spojením s kolektivizací (zejména v zemûdûlství v 50letech), novodobá historie tzv. kampeliãek v 90letech také neprospûla spoleãenskému image. Základní idea - sdruïování se k získání kolektivní ekonomické v hody - je stále aktuální. Hrozbu, které ãelili v prvé polovinû 20. století Ïivnostníci, fiemeslníci, obchodníci a zemûdûlci, stfiídají dnes stále citelnûj í dûsledky globalizace trhû a ekonomik. Tradice druïstev jsou aktuální inspirací také pro znev hodnûné lidi, ohroïené vylouãením z globálního trhu práce a kter m Ïádn státní sociální systém nemûïe sám o sobû pomoci k plné seberealizaci. S Ïivotní úrovní roste i poãet a pestrá paleta pfiíleïitostí ivnetradiãních oborech v roby a sluïeb pro chytré, iniciativní a odváïné zejména na místní úrovni, v regionech, mûstech i obcích.

3 BEZ DRUÎSTEV TO NEPÒJDE MÛÏeme fiíci, Ïe dûjiny obãanské spoleãnosti jsou zároveà dûjinami omezování a roz ifiování svobody sdruïování a také podnikání. V polovinû 19. století se u nás (tehdy v Rakousku) zaãíná formovat moderní obãanská spoleãnost. Ukázalo se, Ïe bude nutné o etfiit právo sdru- Ïování nebo spolãování, a také právo spolãovací vedoucí k ãinnosti hospodáfiské, coï v té dobû pfiedstavovala postupnû vznikající druïstva. Dfiíve se jim fiíkalo spoleãenstva (anglicky cooperative nebo union, nûmecky Genossenschaft, francouzsky coopérative). V Rakousku byl vydán v roce 1867 zákon O právû spolãovacím. est let poté, v roce 1873 zcela logicky pfiichází na svût zákon ã. 70/1873 o v dûlkov ch a hospodáfisk ch spoleãenstvech. Tedy o druïstvech. Jeho autorem byl excelentní ãesk právník prof. Antonín rytífi Randa, jehoï právnické práce patfií dodnes k základûm obãanského práva. Zákon o druïstevnictví pfii el v nejvy í ãas, pfiíkladem budiï krátká historie jednoho z na ich prvních druïstev zaloïeného v roce 1867 F. L. Chleborádem. OUL se stal velmi rychle se sv mi témûfi pûti tisíci ãleny nejvût ím druïstvem v Evropû. Nevyhnul se ov em neduhûm, které vedly po odchodu Chleborádovû v roce 1869 k jeho postupné likvidaci. Pozdûji vznikající druïstva se vytváfiela jiï na základû zmínûného zákona Antonína Randy, kter jím postavil druïstevnictví na solidní a moderní základ. Oba zákony, o nichï je fieã, platí v aktualizované podobû v Rakousku dodnes. Pfievzala je i âeskoslovenská republika, zákon o spolãování u nás platil do roku 1951, zákon o druïstevnictví do roku Poté nastal bohuïel konec obého. Spolãování i druïstevnictví jsme u nás navrátili demokratické principy pfiíslu n mi zákony pfiijat mi jiï v roce Ov em druïstevnímu hnutí toho nejen po stránce právní dluïíme hodnû je tû dodnes. V loàském roce jsme si pfiipomnûli 160 let druïstevnictví u nás, i to, Ïe v roce 1895 na i druïstevníci stáli u zrodu Mezinárodního druïstevního svazu. A také, Ïe âeskoslovensko v první polovinû minulého století patfiilo se sv m druïstevním hnutím k svûtové piãce. Pfii té pfiíleïitosti fiekl v roce 2007 âeskému rozhlasu Zdenûk Juraãka, pfiedseda DruÏstevní asociace âeské republiky Svazu ãesk ch a moravsk ch spotfiebních druïstev o my lence druïstevnictví toto: Myslím, Ïe má stejn v znam, jak v 19. století. VÏdyÈ druïstevnictví je formou podnikání, kterou historie nezniãila. KaÏdé podnikání, které má urãit sociální podtext, navíc v dne ní dobû globalizace, má nesmírn v znam. Málo se tfieba vzpomíná i to, Ïe druïstevní obchod je jist m obchodem i pro dodavatele, neboè druïstva ruãí sv m majetkem. Vezmûte si spoleãnost s ruãením omezen m. Ta ruãí jen sv m vkladem. Máte velké S.R.O., které dûlají miliardy a mají stotisícov vklad. KdyÏ se nûco stane, zaplatí sto tisíc. My ruãíme cel m sv m majetkem. Myslím, Ïe je to perspektivní podnikání ve v ech dobách. S tradicemi a zku enostmi na eho druïstevnictví uspûjeme nespornû i ve 21. století. Sociální ekonomika a druïstevnictví. To je jedna z potfiebn ch a neopominuteln ch cest, pfii níï budeme muset umût nejen ctít tradice, ale mnohé z nich zachovat, minimálnû pokud se jejich ducha t ãe. Petr Andrle 3

4 IT WILL NOT WORK WITHOUT CO-OPERATIVES We can say that history of civil society is at the same time history of limiting and extending freedom of association and also freedom of enterprise. In our country (Austria-Hungary at that time) modern civil society began to be formed in the middle of the 19th century. It turned out that it would be necessary to legalize the right of association and conniving, and also the right of conniving leading to economic activities, at that time represented by gradually originating co-operatives. Earlier they used to be called associations (co-operative or union in English, Genossenschaft in German, coopérative in French). In Austria the Right of Association was adopted in Six years later, in 1873, quite logically, there came into being the Law No. 70/1873 of Emolument and Economic Associations. Which means - about co-operatives. Its author was an excellent Czech lawyer Prof. Sir Antonín Randa whose juridical works even now belong to basic ones on civil law. It was high time for the Law of Cooperatives, here a short history of one of our first co-operatives founded by F. L. Chleborád in 1867 may serve as an example. OUL with almost five thousand members very quickly became the biggest co-operative in Europe. But it did not avoid maladies that after Chleborád s departure in 1869 led to its gradual liquidation. Co-operatives originating later were already created on the basis of the above mentioned Antonín Randa s law which gave co-operatives a solid and modern base. Both laws that we are speaking about have been in their updated form valid in Austria up to now. They were even adopted by the Czechoslovak government, the Association Law was valid in our country until 1951, the Law of Co-operatives until Then, unfortunately, both of them had to end. Both the conniving and the co-operative system were given back their democratic principles in our country as soon as in 1990 by appropriate laws. Nevertheless we still owe the co-operative system a lot from the juridical point of view. Last year we commemorated 160 years of co-operatives in our country and also the fact that our co-operative members helped establish the International Co-operative Union. And also the fact that Czechoslovakia belonged by its cooperative movement in the first half of last century to the top countries in the world. On that occassion Mr. Zdenûk Juraãka, the chairman of the Co-operative Association of the Czech Republic, said about the idea of co-operatives in his interview for the Czech Radio the following: I think that it is as important as in the 19th century. After all, co-operatives are a form of enterprise that was not destroyed in the course of history. Each enterprise bearing a certain social undertone, particularly during present-day globalisation, is of enormous importance. Little is being remembered the fact that co-operative trade is also trade for suppliers because co-operatives accept personal lability. For example a company, ltd. It is only liable for its deposit. Big companies, ltd,, make billions and only have the deposit of one hundred thousand crowns. If whatever happens, they only pay one hundred thousand. We provide guarantee by all our property. I think it is perspective enterprise at any times.. With traditions and experiences of our co-operatives we will be undoubtedly successful even in the twenty-first century. Social economy and co-operatives. It is one of necessary and nonomitable ways on which we will not only have to respect traditions, but also to maintain them, at least as far as their spirit is concerned. Petr Andrle 4

5 SOCIÁLNÍ EKONOMIKA A DRUÎSTVA Karel Rychtáfi KNIHOVNIâKA PROJEKTU PODNIKÁNÍ V SOCIÁLNÍ EKONOMICE 5 Osvûta a vzdûlávání na podporu sociálního podnikání v regionech Moravy a Vysoãiny

6 VáÏen ãtenáfii, dostává se Vám do rukou jedna z publikací projektu Podnikání v sociální ekonomice, která je zamûfiena na druïstevní formu podnikání jako nedílnou souãást zpûsobu my lení a chování lidí, ktefií nesmûle, ale stále zfietelnûji dávají i v trïním svûtû pfiednost vztahûm pfied pouh mi penûzi a majetkem. DruÏstvo ve své neformální podobû je zfiejmû tak staré jako lidstvo samo. DruÏstva v podobû samosprávn ch svépomocn ch ekonomick ch subjektû mají dnes jiï více neï 160 let tradice. Bez ohledu na nástrahy novodob ch dûjin vznikají, rozvíjejí se a plní své rozmanité cíle a pfiedstavy v ude na svûtû. Jejich my lenka není pfiíli ovlivnûna geografickou polohou, barvou pleti lidí ani politick mi pomûry. AÈ bylo jejich pûvodním smyslem cokoliv: od uhájení holého Ïivota, vlastního nebo spoleãného majetku, zlep ení ekonomické situace, ubránûní se konkurenci v fiemesle aï po dne ní samosprávné a kolektivní podnikání, vïdy byla zaloïena na spoleãném rozhodnutí skupiny lidí se spoleãn mi problémy a spoleãn mi zájmy a cíli. Je zcela pfiirozené, Ïe v dne ním globálním svûtû, kter stírá hranice nejen zemûpisné a kulturní, ale také hranice tradiãních lidsk ch hodnot, mají druïstva trochu jiné cíle a podoby, neï tomu bylo pfied osmdesáti nebo sto padesáti lety. Historická druïstva vznikala jako malé jednoduché spolky zpravidla s jedním srozumiteln m ekonomick m cílem, v rûzn ch ãástech svûta a oblastech ãinnosti dosáhla ãasto neuvûfiiteln ch v sledkû, ãasto v neopakovateln ch situacích a podmínkách. DruÏstevní asociace âr a Svaz ãesk ch a moravsk ch v robních druïstev, jichï mám ãest b t pfiedstavitelem, mají na co navazovat. Mezi na e ãleny patfií nejen fiada úspû n ch v robních, bytov ch a spotfiebních druïstev, která v zájmu své konkurenceschopnosti musela ãasto pfiekonávat nejen konkurenci, ale i mnoho politick ch a administrativních pfiekáïek, a to za v ech reïimû. Na í snahou je podporovat je v emi prostfiedky na úrovni legislativní, obchodní i personální. Vycházíme a opíráme se o mnoho poznatkû a zku eností, získan ch od vyspûl ch partnerû v Evropû i ve svûtû v rámci na ich dlouholet ch vztahû a spolupráce. Patfií k nám i moderní, malá a novû vznikající druïstva stále více se orientující na místní a regionální sluïby, netradiãní a nové obory ãinnosti. Podobnû jako jejich pfiedkové zaãínají ãasto z nuly a s nad ením. Z tûch máme nejvût í radost. Cílem této publikace není mentorovat, analyzovat ãi popisovat situaci a moïnosti. Jejím cílem je pfiedev ím populární formou ukázat, Ïe druïstvo je moderní souãástí rozvoje spoleãnosti, která stále více hledá i jin rozmûr a kvalitu, neï se navenek zdá. DruÏstva splàující znaky sociálního podnikání jsou a budou podle mého názoru jejich typick m projevem. Jan Wiesner 6

7 Úvod, aneb O ãem to vlastnû je Pfiedev ím o Ïivotû. KaÏd, kdo se dostal v Ïivotû mimo hlavní proud - nemûl tûstí, dobré podmínky, nebo mûl prostû v Ïivotû smûlu, ví, Ïe tûïko je ãlovûku samotnému. Jsou lidé, ktefií ráno vstanou zdraví, sednou do auta a odjedou do práce, aby se vrátili za tfii mûsíce s invalidním dûchodem a s otázkou, co v Ïivotû dál. Moderní sociální síè slu nému ãlovûku mûïe pomoci z nejhor ího. MoÏnosti státních i nestátních sociálních institucí jsou omezené, stejnû jako moïnosti úfiadu práce. A pfiitom spousta pfiíkladû svûdãí o tom, Ïe nerezignovat je normální. Vût ina z nás pracuje, bere mzdu a má z ãeho Ïít. Ale cítí, Ïe ke spokojenosti má daleko. Práce nás nebaví, musíme dojíïdût, leccos bychom si dovedli pfiedstavit jinak, kdybychom do toho mohli mluvit. A umíme toho dost. Máme ikovné ruce a hlavu nejen na klobouk. A v ichni nûkde Ïijeme. Ve mûsteãku, vesnici, nebo na pfiedmûstí. V ude daleko, fiemeslníka neseïene, leccos by sis udûlal sám, ale kde vzít ãas. Nedávno jste s kamarádem mudrovali, Ïe by stálo za to, zkusit se dát dohromady. On má nápad, ãetl to nûkde na internetu. A já mám velkou garáï, kde bychom mohli zaãít. Jen kde vzít peníze. A tûch papírû kolem toho, brr. A kdo nám poradí? Ona manïelka teda má nûjakou kolu, ale v tom supermarketu ve mûstû jí moc neuïije. Ale mohla by pomáhat je tû nûkomu, sly el jsem o tom kurzu pro úãetní podle nûjakého projektu. On by mohl je tû strejda - má sice invalidní dûchod, ale nic moc. A hlavu má dobrou, ve kole mûl jedniãky a ty známky, co pofiád pfiehrabuje z alba do alba, mu uï musí taky lézt na nervy. Jenom ho to nûkdy vezme. a je pár dní k niãemu - sám by nemohl.. A on mi starosta párkrát fiíkal, Ïe nemá komu zadat údrïbu obecních vûcí. KvÛli takov m pitomostem sem nikdo z fiemeslníkû nebude jezdit. A obec má pfiitom rozpoãet. Tak takhle nûjak to známe v ichni. Na e projekty i tahle útlá publikace smûfiují k tomu, aby to takhle nûjak zaãínalo, ale souãasnû nekonãilo. Samostatné podnikání na své jméno a úãet není pouze pro vyvolené a majetné. Drobné podniky, malé firmy vã. druïstev tvofií v ude na svûtû základ ekonomiky (aï 95%) a vût- inu pracovních pfiíleïitostí, na e prostfiedí se k tomu blíïí jen pomalu - je to pfiíleïitost. Îivnost, fiemeslo, kvalifikovaná práce jedince má své nesporné v hody. Podmínkou úspûchu je nejen kvalifikace, ale také schopnost pfiekonat pfiekáïky a úskalí - tedy b t v kondici po v ech stránkách, sám si zodpovídat. Jsou typy ãinností, fiemesel, pro které je tato forma ideální. KaÏdé zakolísání, obchodní, zdravotní, osobní má ale váïné dûsledky. Îivnostník má svobodu, ale zpravidla nemá krytá záda. ZaloÏení opravdové firmy vyïaduje nejen podnikatelsk zámûr, projekt, tedy záruku dostateãn ch a stabilních trïeb, ale také znaãné zku enosti, vstupní kapitál, investice.. Jejím hlavním cílem celkem pochopitelnû je zisk (vlastníkûm, akcionáfiûm), ãím více-tím lépe. Vztahy k zamûstnancûm jsou podfiízeny tomuto úãelu, stejnû jako vztahy k zákazníkûm a okolí. Je je tû jedna opomíjená pfiíleïitost: svépomocné, sociální podnikání, vyuïívající originálních, ãasto nenápadn ch pfiíleïitostí nebo pfiíleïitostí, které se existujícím podnikûm tzv. nevyplatí. Jeho nositeli nemusí b t jen podnikatelé v plné osobní kondici (kvalifikací, vzdûláním i povahov mi vlastnostmi), ale zpravidla skupina lidí stejné krevní skupiny, která má spoleãn problém a motiv, zájem zlep it svou situaci a získat nezávislost. 7

8 Sociální ekonomika je stále ãastûji skloàovan moderní pojem, zejména v prostfiedí Evropské unie, které jsme jiï od roku 2004 souãástí a ãlenem. Pojem nemá nic spoleãného se socialismem, paternalismem státu. Je zaloïen pfiedev ím na zodpovûdnosti jedince nebo skupiny lidí za svou budoucnost, samostatnost, svépomoci. Cílem je také sníïení závislosti na státní (vefiejné) podpofie. VyrÛstá z obãanské spoleãnosti, úlohou státu je pfiedev ím vytvofiit podmínky a poãáteãní podporu pro rozvoj sociálnû motivovaného podnikání a chování jednotlivcû a skupin. Sociální ekonomika není ani nástroj politiky zamûstnanosti, není ani jinou formou podnikání ãi ekonomického chování obãana ãi skupiny. Li í se jen pofiadí hodnot, zpûsob my lení, cíle lidského snaïení ãi podnikání. Podrobnûji se lze seznámit s tûmito pojmy i jejich obsahem v následujících publikacích edice (ã. 6 Sociální ekonomika v Evropû a ve svûtû a ã. 7 Sociální ekonomika a sociální podnik v teorii a praxi - Magdaleny Hunãové) DruÏstvo ve své ãisté podobû jako neuzavfiené spoleãenství fyzick ch nebo právnick ch osob je od poãátku jedním z uznávan ch pilífiû sociální ekonomiky - vedle sdruïení (asociací), nadací a tzv. mutuálek (vzájemn ch spoleãností). Podle definice mezinárodního druïstevního svazu je nezávisl m sdruïením osob, které se dobrovolnû spojily s cílem uspokojit své spoleãné ekonomické, sociální nebo kulturní potfieby prostfiednictvím organizace, kterou spoleãnû vlastní a demokraticky fiídí. Zákon ã. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znûní, definuje druïstvo takto: DruÏstvo je spoleãenstvím neuzavfieného poãtu osob zaloïen m za úãelem podnikání nebo zaji Èování hospodáfisk ch, sociálních anebo jin ch potfieb sv ch ãlenû. Nejmen í poãet ãlenû je pût fyzick ch osob (nebo dvû právnické - firmy). âlenové nemusí b t automaticky zamûstnáni, pokud pro druïstvo nepracují, mohou b t zamûstnáni jinde nebo tfieba uchazeãi evidovan mi na úfiadu práce. DruÏstvo má nejniï í zapisované jmûní pro obchodní rejstfiík ze v ech podnikatelsk ch subjektû (aktuálnû Kã). Sociální druïstvo nebo podnik, sociální firma jsou pojmy pouïívané donedávna více v zahraniãí - prosazují se v ak i u nás. Zpravidla se jedná o podnikatelské subjekty rûzné právní formy, které mají pfievaïující znaky sociální ekonomiky, jejích cílû, priorit a vztahû uvnitfi i ke svému okolí. Lidsky vzato: jsou situace, kdy vzniká poptávka po zboïí nebo sluïbách, které nekoupíte v Ïádném supermarketu ani neobjednáte na internetu. Souãasnû jsou kolem volné ruce nebo pfiem livé hlavy, které by si s tím vûdûly rady. Zpoãátku to není na velké podnikání. Ale kdyby se taková svépomoc nebo drobná v roba, sluïba, kombinovala je tû s nûãím jin m. MoÏná by to jednoho nebo víc lidí mohlo zamûstnat. Zajímavé: zpoãátku nemusí hned v ichni b t zamûstnanci, ãlenem druïstva mûïe b t i ten, kdo v nûm nepracuje (pracuje jinde nebo je nezamûstnan m uchazeãem o práci) - to platí, dokud s druïstvem neuzavfie pracovní smlouvu. Bude-li nás alespoà pût a kaïd si vezme na starost nûco... Jeden ãlovûk sám nemûïe nést v echnu zátûï a rizika, a pfiitom je koda nevyuïít pfiíleïitost. Je je tû jedna opomíjená pfiíle- Ïitost: svépomocné, sociální podnikání, vyuïívající originálních, ãasto nenápadn ch pfiíleïitostí nebo pfiíleïitostí, které se existujícím podnikûm tzv. nevyplatí. Pfiesto tyto ãinnos- 8

9 ti mohou nabídnout seberealizaci lidem, jinak odsouzen m k neãinnosti a závislosti na sociální podpofie. Dát jim smysl Ïivota a umoïnit jim znovu získat sebevûdomí. Nositeli podnikání nemusí b t jen podnikatelé v plné osobní kondici (kvalifikací, vzdûláním i povahov mi vlastnostmi), ale také parta lidí stejné krevní skupiny, která má spoleãn problém a motiv, zájem zlep it svou situaci a získat nezávislost. Jednodu e fieãeno - je to o lidech a jejich vztazích, které by mûly mít pfiednost pfied penûzi. Tito lidé mohou vyuïít existující obchodní pfiíleïitost, pfiedmût ekonomické ãinnosti, poptávky v oblastech, kter ch pfiib vá a které nejsou pro dne ní globální trïní svût tak zajímavé (viz pfiíklady) a získat potfiebné informace (kaïd má kamarády a známé, spoluïáky a koníãky) mohou hledat, oãekávat podporu, zázemí, pomoc pfii formálním vzniku, mohou vyu- Ïít projektu, stát se ãleny sdruïení, svazu, mají kde získat know - how, jsou ochotni pfiejít od nad ení k profesionalitû, pfievzetí a dûlbû odpovûdnosti. Akceptovat nutnost tréninku, ideální je kouãing a asistence místo klasického vzdûlávání. Jsou ochotni investovat vlastní - byè malou ãást kapitálu (posiluje motivaci a nasazení), hledat dal í zdroje (nejen klasické pûjãky a úvûry bank), resp. moïnost dotace z projektu.rozhodnou se, a vefiejnû deklarují, Ïe vût inu pfiípadného zisku z podnikání pouïijí ve prospûch rozvoje podnikání a jeho úãelu (nedají si jej do kapes).alespoà nûkdo ze skupiny v sobû musí objevit pfiirozen obchodní a finanãní cit, talent k podnikatelskému chování. Naproti tomu po pfiekonání poãáteãní nedûvûry mohou poãítat se sympatiemi okolí - obãanû, obce, zákazníkû, v eobecné uznání - zjevná podpora tohoto typu svépomoci je jen otázkou ãasu. Sociální kapitál nejsou peníze. Jsou to pfiedev ím vztahy mezi podnikem a lidmi, lidmi navzájem. Vztahy mezi ãleny, spoleãníky, k zamûstnancûm, k zákazníkûm, okolí, úfiadûm i jin m podnikûm a institucím. A také cestou k získání zakázek a dûvûry zákazníkû. Stát a instituce budou stále více oceàovat (umût si spoãítat), Ïe podporou svépomoci a snahy o nezávislost u etfií sociální v daje. Trochu filozofování Podnikavost a podnikání si mnozí z nás zvykli chápat trochu nepfiátelsky. Jako nûco neslu ného, vytváfiejícího propast mezi tûmi vyvolen mi a ostatními slu n mi. Zjednodu enû: jde jen o peníze, cenu akcií, luxusní auto ãi dovolenou.. Je tomu tak skuteãnû? Není aï tak velk rozdíl mezi dvûma pfiípady: - mezi ãlovûkem, kter se vydá na dobrodruïnou cestu kolem svûta s první jízdenkou v kapse. Zámûrem jeho podniku nejsou peníze. Chce si zabezpeãit zdroje na cestu vlastní prací a je ochoten se i uskrovnit. - nezamûstnan m ãlovûkem, kter se rozhodne oïivit chybûjící fiemeslo nebo sluïbu v obci nebo regionu na vlastní jméno a úãet. Nebo zjistí, Ïe v obci, místû, okolí chybûjí sluïby, o které by byl zájem, ale Ïádnému opravdovému podnikateli se tzv. nevyplatí. Jejich riziko, my lení a chování je stejné, li í se cíle. 9

10 Oba se vydali na cestu, oba hledají smysl svého Ïivota. Prvního chápeme jako podnikavce, druhého jako podnikatele. Obûma nejde pfiedev ím o peníze, ale o dosaïení cíle. U prvního je to cíl dobrodruïn - u druhého tfieba existenãní. Pfiesto se jejich chování li í. První chce pfiedev ím dokázat nûco sám sobû, získat zku enosti a osobní nezávislost. Druh získá kromû osobní nezávislosti i pocit uïiteãnosti - sv m zákazníkûm, okolí i spoleãnosti reprezentované státem. Pfiirozenou touhou ãlovûka uï od pravûku je b t uïiteãn m. Tlupû, rodinû, obci, spoleãnosti. Tohle nezávisí na prostfiedí, vûku, postiïení ãi znev hodnûní, historické dobû nebo na politickém zfiízení. V tomto smyslu jsou peníze ru iv m elementem. Vût ina lidí v dne ní západní civilizaci jim dává pfiednost pfied zmínûnou pfiirozeností, staly se ekvivalentem osobního úspûchu, tûstí. Není to tak jednoduché - skuteãnû bohatí a materiálnû úspû ní lidé o tom ví své. Cílem klasicky chápaného podnikání je pfiedev ím a hlavnû zisk v podobû penûz (majiteli, spoleãníku, akcionáfii - ãím více, tím lépe pro mne., koneckoncû i pro stát, pfiíjemce daní), tak to fiíkají uãebnice ekonomie, obchodního práva i Ïivnostenské úfiady. Sociální podnikání má jin hlavní cíl. Peníze a zisk jsou zpravidla jen nezbytn m prostfiedkem k dosaïení spoleãného cíle, pro spolek, pro obec, skupinu znev hodnûn ch (nikoho nepfiekvapí, kdyï místní Sokol nebo hasiãi udûlají bál, aby získali prostfiedky pro svou hlavní ãinnost). Peníze jsou zde dûleïité jako v kaïdém klasickém podnikání. Není aï tak dûleïité, jakou právní podobu má sociální druïstvo ãi podnik, od obãanského sdruïení (v zahraniãí asociace) pfies druïstvo, nadaci, vzájemnou spoleãnost aï po kapitálové spoleãnosti (u nás nejãastûji s.r.o.). DÛleÏité jsou cíle podnikání, vztahy uvnitfi i navenek. Podívejme se na to z jiné strany - v ichni takové pfiípady známe, moïná si jen neuvûdomujeme: Pfiedstavme si ikovného a podnikavého fiemeslníka, kter je pracovit, úspû n, dobfie hospodafií a vydûlává. Vydûlá peníze, získává osobní nezávislost pro sebe a svou rodinu. Pfiib vá zakázek, Ïivnostník vytvofií firmu a nauãí se ji fiídit, najme spolupracovníky. Firma prosperuje a získává kapitál - je uïiteãná nejen zákazníkûm, ale i sv m zamûstnancûm a jejich rodinám. Tento kapitál investuje a zhodnocuje. Peníze pro majitele ustupují do pozadí (vût ina z nich je samozfiejm m nástrojem podnikání firmy). Zaãíná se mûnit pofiadí hodnot, cíle jeho snaïení: uï je uïiteãn zákazníkûm, sobû, rodinû, zamûstnancûm, obci, tfieba i Ïivotnímu prostfiedí. Získává dobrou povûst, stává se spoleãensky a sociálnû odpovûdn m - CSR podnikem. Tak tomu je (a vûfiíme, Ïe dál bude) u rostoucího poãtu podnikatelû. Sociální druïstvo (ãi podnik) je vlastnû jakousi zkratkou na cestû k tomuto cíli. Skupina lidí, ktefií mají spoleãn problém (nespokojení se svou situací, se svou dosavadní prací). Mnoho dne ních i budoucích nezamûstnan ch ãi znev hodnûn ch najde podobnou pfiíleïitost k podnikání jako zmínûn fiemeslník. Znev hodnûní po vzoru tfií mu ket rû cítí, Ïe mohou své handicapy vzájemnû vyrovnat. Dopfiedu a otevfienû dají najevo, Ïe jejich cílem nejsou pfiedev ím a na prvním místû peníze do vlastní kapsy. A to formálnû (stanovy, cíle firmy) i neformálnû (tfieba v hospodû) vûãi svému okolí. NejenÏe to prohlásí, ale také se tak chovají. Ve v em ostatním se takové druïstvo ãi podnik nemûïe li it od jin ch podnikatelû. Pfiístupem k zákazníkûm, kvalitou, hospodafiením, manaïersk m fiízením. Také zde je cílem zisk z podnikání, ten 10

11 v ak neslouïí v hradnû k osobnímu prospûchu ãlenû. A mohou se dít vûci: pokud spoluzodpovûdnost za vznik a rozvoj takového druïstva ãi podniku pfievezmou (nebo se na nûm podílejí) nejen lidé oãekávající uïitek, pfiíleïitost pro sebe, ale také autority obcí, mûst, obãanská sdru- Ïení nebo sociálnû odpovûdní podnikatelé, vzniká garance, základ sociálního kapitálu. Sociální kapitál nejsou peníze. Jsou to pfiedev ím vztahy mezi podnikem a lidmi, lidmi navzájem. Vztahy mezi ãleny, spoleãníky, k zamûstnancûm, k zákazníkûm, okolí, obci, Ïivotnímu prostfiedí, úfiadûm i jin m podnikûm a institucím. Podle na ich praktick ch zku eností mûïe b t takov sociálnû podnikatelsk projekt zpoãátku pfiijímán okolím, obãany, státní správou opatrnû a s nedûvûrou. Je to pfiirozené, ve svûtû spekulantû a podvodníkû. Pokud se tuto nedûvûru podafií pfiekonat, vzniká pozitivní image, povûst, dojem. Pak se mûïe v raznû li it pohled na podnik nejen ze strany obce a obãanû, ale i zákazníkû, státní správy nebo i banky. Stále více pfiíkladû potvrzuje tyto zku enosti - nejen u nás v posledních letech, v rámci realizovan ch projektû i individuálních aktivit. Historie a úplné zaãátky V historii svépomocného sociálního podnikání lze jen tûïko hledat poãátek. O svépomoci, v mûnû sluïeb a o sociálním chování v pravûku, v prvobytnû pospolné spoleãnosti bez penûz pí e Eduard torch ve sv ch Lovcích mamutû a takov ch pfiíkladû je plná historie. Trochu konkrétnûj í mûïeme b t právû u druïstev. V druhé polovinû 19. století vznikají zejména ve mûstech první spotfiební a v robní druïstva. PraÏsk potravní a úsporn spolek vznikl v âechách uï v roce tedy pfied 160 lety. V roce 1857 OUL v Tmáni u Berouna jako pfiíklady konzumních druïstev, která mûla ulehãovat lidem - ãlenûm od drahoty. V men ích mûstech a na venkovû se rozvíjí finanãní svépomoc drobn ch podnikatelû a ÏivnostníkÛ. První záloïna Vla im byla zaloïena v roce 1858, dodnes pûsobící Îivnobanka byla zaloïena jako sdruïení druïstevních záloïen v roce Období spolkové ( ) vystfiídalo období druïstevního socialismu ( ), mezi v razné smûry patfiil napfi. kfiesèansk kooperativismus ( ) - málokdo ví, Ïe papeï Jan XXIII. se druïstvem podrobnû zab vá ve své encyklice Mater et Magistra. Známûj í jsou téï teorie druïstevního kapitalismu, hloubav ãtenáfi najde podrobnosti v jin ch publikacích této edice. DruÏstva mají své otce zakladatele, mezi které patfiili zejména pánové Franti ek Ladislav Chleborád, Antonín Macek, Ladislav Karel Feierabend, Franti ek Kampelík, Jan Rudolf Demel a mnoho dal ích zvuãn ch jmen, dnes jiï neprávem zapomenut ch. Zákon z roku 1873 vymezil druïstvo jako sdruïení osob ke spoleãné hospodáfiské ãinnosti, sledující úãel podporovat v dûlek nebo hospodafiení sv ch ãlenû a tím zv it úroveà jejich hmotného blahobytu. Tento zákon platil u nás do roku 1954, v Rakousku platí dodnes. JiÏ na pfielomu století pfied I. svûtovou válkou evidovaly ãeskoslovenské úfiady jiï 200 konzumních druïstev, 200 Ïivnostensk ch a 30 v robních, pfiibliïnû 900 druïstevních obãansk ch záloïen. V novodobé historii do lo k rozkvûtu druïstev zejména po vzniku samostatné republiky - za tzv. první republiky - profilovala se nejen fiemeslná a v robní, ale i spotfiební, spofiitelní a také bytová druïstva. 11

12 Vozov a automobilov park Dûlpe, dûlnické pekárny a cukrárny v Brnû 12

13 DruÏstevní pekárna v Glasgowû Perokresba továrny druïstva Vigor, prûmyslov podnik váleãn ch invalidû v Opavû 13

14 Struktura a poãet druïstev po roce 1930 Typické pro toto období bylo organizaãní a personální prolínání ãinnosti spotfiebních, v robních, úvûrních druïstev, jehoï smyslem a cílem bylo vyuïití v ech v hod ve prospûch ãlenû v synergii. Lze fiíci, Ïe to bylo jediné období, kdy se druïstva rozvíjela pfiirozenû, bez vnûj ích zásahû a omezení. Vznikla síè zájmov ch svazû druïstev, velmi dûleïitou roli hrála druïstva spofiitelní a úvûrní. Od roku 1920 aï do znárodnûní v roce 1948 pûsobila V eobecná druïstevní banka a DruÏstevní lidová poji Èovna âechoslavia. Zajímavé bylo i tehdej í zamûfiení druïstev na kulturu, vzdûlávání, zábavu i turistiku. 14

15 Mezi nejznámûj í druïstva v ãeské historii patfiila napfiíklad: DruÏstvo pro v stavbu Petfiínské rozhledny âeské filharmonické druïstvo Kampelíkova spofiitelna DruÏstvo Národního divadla v Praze Hospodáfiské nákupní druïstvo Zoologická zahrada v Praze DruÏstvo pro v stavbu místní dráhy âerãany-modfiany-dobfií První v robní druïstvo cvokafiské vzniklo v roce 1892 ve Vû ínû na RoÏmitálsku, od nûj se odvíjí tradice v robních druïstev. Toto druïstvo existuje dodnes pod názvem Kovo Vû ín) a mnoho dal ích ada dokumentû v pfiehledné podobû je soustfiedûna DruÏstevní asociací âr (Muzeum a archiv DA âr, Praha, Tû nov 5, nûkteré pfiíklady jsou podrobnûji popsány v následujících publikacích. Historie nebyla vïdy jednoduchá Zejména II. svûtová válka pfieru ila pfiirozen v voj druïstev u nás, do lo k násilnému sjednocení druïstev v rámci protektorátu, podfiízení jejich ãinnosti váleãnému prûmyslu pod vedením treuhändrû. Mluví se o kodách, zpûsoben ch okupací, okolo 350 miliard pfiedváleãn ch korun. Také novodobá historie velmi zkomplikovala chápání druïstev v oãích souãasné vefiejnosti. Surová kolektivizace v 50. letech se dotkla pfiedev ím zemûdûlsk ch tradic po vzoru kolchozû velkého bratra. Také v ostatních ãástech druïstevnictví se projevily direktivní zásahy, druïstva byla povaïována za niï í formu socialistického vlastnictví a ovlivàována politickou mocí. Tato kapitola na í historie není vinou nedûslednosti a politizace nepolitick ch problémû dodnes úplnû dofie ena. Na druhé stranû sám zpûsob sdruïování zemûdûlcû, fiemeslníkû ãi ÏivnostníkÛ pfiinesl a pfiiná í dodnes fiadu v hod. Je paradoxem, Ïe velké zemûdûlské celky, pokud fungují a prosperují, nám dodnes závidí mnoho profesionálû ve vyspûlé Evropû. K obrácenému trendu chápání druïstev do lo po demokratizaci a liberalizaci ekonomiky po roce Není cílem této publikace zab vat se politick mi rozbory - velmi zjednodu enû, ale v stiïnû lze konstatovat, Ïe zatímco pro komunistick reïim byla druïstva pfiíli kapitalistická, pro souãasn reïim jsou pfiíli socialistická. Neprávem. Sama podstata druïstevní formy podnikání zûstala nedotãena. Mûní se jen podmínky. Historie a zahraniãí DÛkazem jsou málo známé zku enosti ze zahraniãní, potvrzující nadãasovost druïstevní formy a její místo na slunci. JestliÏe první evropské druïstvo Rochdalské sdruïení spravedliv ch prûkopníkû vzniklo v Anglii v roce 1844, mezi první Spofiitelní a úvûrní druïstva patfiil v Rakousko-Uhersku i pfiedchûdce dnes známé Reiffeisen bank. Charakteristická pro rozvoj druïstev, která dnes pûsobí nejen v Evropû, ale i v ostatních ãástech svûta, je jejich mnohotvárnost, odli nost zamûfiení jejich ãinnosti. Spoleãné zûstávají priority, hodnoty - aè jiï vycházejí z tradic kfiesèansk ch, sociálnû-solidárních nebo obãansk ch. 15

16 DruÏstva v Evropû - statistika pfiekvapí Podle dostupn ch informací a studií se druïstva ve v ech sv ch podobách podílejí nejménû 8% na zamûstnanosti v Evropské unii. DruÏstva se podílejí 80% na zemûdûlství napfi. v Nizozemí a ve Finsku, 50% v Itálii a Francii. 50% bankovního trhu Francie ovládají banky zaloïené na druïstevních principech. Mezi nejvût í subjekty v Evropû patfií napfi. Mondragonská druïstevní spoleãnost ( panûlsko, produkuje mimo jiné elektrospotfiebiãe pod znaãkou FAGOR), zamûstnávající v nûkolika úrovních okolo lidí. Její historie zaãíná ve váleãn ch letech , kdy zpodhoubí katolické víry a spoleãnosti vzniká první klasické druïstvo v chudém baskickém regionu. Postupnû vytváfií tfiístupàovou strukturu v robních a obchodních ãinností, zasahující do sféry finanãní, vzdûlávání ãlenû a zamûstnancû. Podobnost s BaÈov mi závody ve Zlínû není náhodná. Podstatné je, Ïe nejniï ím - základním ãlánkem struktury mondragonské druïstevní spoleãnosti jsou dodnes klasická druïstva respektující v echny základní známé demokratické a samosprávné principy. Tradice italsk ch druïstev je podloïena samostatn m zákonem (381/1991), kter obsahuje pravdûpodobnû nejpropracovanûj í úpravu sociálního druïstva. Existují zde dva typy sociálních druïstev: Typ A) zamûfien na poskytování sociálních a zdravotních sluïeb a vzdûlávání Typ B) zamûfien na zamûstnávání - zaãleàování znev hodnûn ch (prûmysl, zemûdûlství, obchod a sluïby) Zákon stanoví také rozsah daàov ch úlev pro tato druïstva. Jejich zvlá tností je kromû jejich velkého poãtu a poãtu zamûstnancû a ãlenû existence mezistupnû - tzv. konsorcia. Vût ina italsk ch druïstev je mal ch, místnû a regionálnû pûsobících, konsorcium zaji - Èuje tûmto druïstvûm profesionální servis a kontakt na druïstevní svazy, banky a dal í instituce, vãetnû kontrolní ãinnosti, supervize a finanãní podpory. V praxi tato hustá síè druïstev v Itálii znamená, Ïe kaïd druh aï tfietí Ital je ãlenem nûkterého z druïstev. DruÏstva v Itálii mají velmi rozmanit okruh oborû ãinnosti - od tradiãních zemûdûlsk ch (vã. rybáfisk ch, vinafisk ch, zpracovatelsk ch) známá je italská zemûdûlská druïstevní skupina ANECOOP a mnoho dal ích. Pfies druïstva prûmyslová, sluïby, obchod aï po vyslovenû sociální a sociálnû integraãní funkci (napfi. Cooperativa Sociale Prospettiva). Typické pro italská druïstva jsou úzké vztahy s místními a regionálními zastupitelstvy. DruÏstva v Portugalsku se kromû klasick ch (vesmûs zemûdûlsk ch) oborû orientují i na kolství a vzdûlávání (od svépomocn ch matefisk ch kolek aï po speciální vzdûlávání). Znám m pojmem je COFAC (portugalské univerzitní druïstvo). Doménou francouzsk ch druïstev je finanãní sektor - pfiíkladem a jedním z nejznámûj ích druïstev je napfi. francouzské Cheque Déjeneur, Francie je zatím jednou z mála zemí, kde byl roku 2001 pfiijat zákon o sociálních druïstvech (druïstevních spoleãnostech se sociální finalitou). 16

17 Pokud jde o sociálnû orientovaná druïstva (vedle sdruïení/asociací nejdûleïitûj í souãást sociální ekonomiky v Evropû), poskytují (placené) zamûstnání, pracovní pfiíleïitost, napfi.: FrancouzÛm ItalÛm panûlûm védûm NûmcÛm BritÛm okolo pracovních míst dále napfi. v Nizozemí, Finsku. Izraelsk kibuc a mo av Známá je role izraelsk ch druïstev (kibuc, mo av), které vznikly v pfiedminulém století a sehrály v znamnou úlohu v prvních tûïk ch letech budování státu. Zejména kibuc byl do sedmdesát ch let minulého století skuteãnou komunou, spojující jeho ãleny v zájmu pfieïití a udrïení základních potfieb v situaci trvalého ohroïení nepfiáteli, podnebím i v udypfiítomn mi komáry. Nebyly potfieba peníze, kaïd pracoval podle sv ch moïností a nezneuïíval spoleãn ch statkû. Kdo chtûl a respektoval pravidla, mohl pfiijít, kdo nechtûl, mohl odejít. V moderní dobû jiï ani zde neplatí ortodoxní pravidla, zaãínají se zde pouïívat peníze, mladí lidé z kibucû odcházejí do kol i do zahraniãí. Úcta k historii a pfiedkûm ale zûstává. Mo av je zpravidla zemûdûlské druïstvo, kde ãleny jsou farmáfii, pûstitelé, kaïd vlastní svûj majetek, pouze se sdruïují v zájmu spoleãného v hodnûj ího nákupu, zpracování i odbytu, ãasto i zde hraje roli bezpeãnost vesnic. Ve Skandinávii, zejména ve védsku a Finsku, je druïstvo bûïnou formou, nejen v klasické podobû spotfiební ãi v robní, ale velmi ãasto se zab vá sociálními sluïbami, vzdûláváním lidí i netradiãními obory. Také na americkém kontinentu je druïstevní forma pomûrnû roz ífiená, málo se ví o druïstvech kanadsk ch, brazilsk ch ãi mexick ch. Skuteãností v ak zûstává, Ïe kromû Itálie je legislativnû upravena podoba sociálního druïstva nebo podobného typu subjektu pouze v Belgii, Portugalsku a Francii (DruÏstevní spoleãnost kolektivního zájmu/úãelu - SCIC dle zákona z roku 2001). O historickém v voji v zahraniãí se lze doãíst podrobnûji v dal ích publikacích této fiady, napfi. zmínûné publikaci ã. 6 autorky Magdaleny Hunãové. Zájemce o studium najde mnoho pramenû a podkladû také v knihovnû a v muzeu druïstevnictví (DruÏstevní asociace âr Tû nov 5, Praha). DruÏstva u nás v souãasnosti V âr v souãasné dobû existuje okolo druïstev rûzného typu, a to pfies jejich dfiívûj í negativní chápání ze strany vefiejnosti, ovlivnûné zejména nedûsledn m dofie ením restituãních nárokû, z vût í ãásti v zemûdûlství. Co nedokázala kolektivizace a socializace druïstev v letech , to se podafiilo v dûsledku realizace nepfiíli moudrého tzv. transformaãního zákona z roku 1992 v devadesát ch letech. Ze zmínûn ch tfií tisícovek druïstev vût ina je bytov ch (cca 2000), cca 600 druïstev 17

18 zemûdûlsk ch, 270 v robních, 60 tzv. spotfiebních druïstev a také cca 20 tzv. penûïních, které dokázaly nepodlehnout experimentu tzv. kampeliãek po ãesku v devadesát ch letech. Celkem mají tato druïstva okolo 1 milionu ãlenû, pfiibliïnû 100 tisíc zamûstnancû. Bytová druïstva spravují více jak 400 tisíc bytû, spotfiební druïstva více jak 3000 prodejen. Zemûdûlská druïstva obhospodafiují témûfi 35% zemûdûlské pûdy v na í zemi. Svaz ãesk ch a moravsk ch v robních druïstev ( sdruïuje v souãasnosti okolo 270 druïstev, v fiadû pfiípadû se jedná o vyspûlé konkurenceschopné podniky, úspû né technicky i obchodnû, expandující v moderním trhu do Evropy i za její hranice. DruÏstvo Moravská ústfiedna v Brnû oslaví v pfií tím roce 100 let od svého vzniku, její hraãky a dárkové pfiedmûty putují do desítek zemí. V robky druïstva Moravská ústfiedna v roce 2009 oslaví 100 let Templáfiské vinné sklepy - druïstvo v âejkovicích je proslulé svou úspû nou obchodní expanzí spojenou s vynikajícím designem a marketingem. Nejvût í v robce nábytkáfisk ch konstrukãních desek v âr (Dfievozpracující v robní druïstvo v Lukavci, je druïstvem - ãlenem svazu a bylo by moïno jmenovat fiadu dal ích úspû n ch. Zvlá tním typem - skupinou ãlenû svazu jsou druïstva zamûfiená na integraci osob se zdravotním postiïením - historicky tzv. druïstva invalidû vzniklá v letech minulého století, podobnû jako hospodáfiské podniky svazu invalidû META, které v ak nebyly nikdy druïstvy. Produkty Templáfiského druïstva âejkovice 18

19 Také tato druïstva prodûlala boufiliv v voj po roce 1989, nûkterá zcela zanikla, jiná se rozdûlila na men í pfiirozenûj í celky. PfiibliÏnû 50 takov ch druïstev pro lo v posledních 15 letech nejen formální transformací, ale zcela se zmûnilo i uvnitfi. âást z nich se z pûvodních fiemesln ch ãinností a oborû orientovala na spolupráci v technick ch oborech nebo ve sluïbách. ada z nich je dnes vyspûl mi konkurenceschopn mi a moderními podniky, odolávajícími úspû nû tlakûm globalizace. Jejich prostorem a pfiíleïitostí je postupné pfievzetí v raznûj í integraãní funkce - vedle své podnikatelské funkce se mohou stát úãinn m prostfiedníkem mezi sociálními sluïbami - chránûn m trhem práce a voln m pracovním trhem. V posledních letech v ak vznikají také nová druïstva, jak zakládaná ãleny - fyzick mi osobami, tak i druïstva právnick ch osob (pfiíkladem takového velkého druïstva je nákupní mlékárenské druïstvo Jih). Nová druïstva se zpravidla vracejí k pûvodním tradicím, vznikají k fie ení místních cílû, zaplàují mezery a pfiíleïitosti v trhu a poptávce. Stále více se v souvislosti s potfiebou uznání sociální ekonomiky hovofií (a nejen hovofií) o sociálních druïstvech. Sociální druïstvo mûïe plnit zmínûnou integraãní roli ve prospûch zamûstnávání nebo poskytování sluïeb lidem se zdravotním nebo jin m znev hodnûním. Dá se mluvit o nejvy ím stupni integrace znev hodnûného ãlovûka, pokud má moïnost stát se sám podnikatelem, napfi. ãlenem druïstva ãi jeho manaïerem. Orientace sociálních druïstev mûïe b t i jiná, jak uvedeme dále - moïnosti jsou neomezené. PfiestoÏe dosud neexistuje legislativní úprava sociálního druïstva (obchodní zákoník definuje pouze druïstvo jako neuzavfiené spoleãenství fyzick ch nebo právnick ch osob), nebrání zákon zaloïení takového subjektu, kter respektuje základní principy vãetnû napfi. nerozdûlování (nebo omezeného rozdûlování) zisku. V rámci realizovaného projektu Iniciativy partnerství EQUAL vzniklo jiï okolo 15 nov ch druïstev, z nichï vût ina nese znaky sociálního druïstva, vesmûs zamûfien ch na integraci - zaãleàování znev hodnûn ch osob. V eobecnû se pfiedpokládá dal í rozvoj druïstev a dal ích typû sociálnû ekonomick ch subjektû právû v souvislosti se slábnutím vefiejn ch sluïeb státních - s krizí sociálního státu, které zaãínáme b t svûdky (a nejen u nás). SdruÏení a svazy druïstev v âr DruÏstva v âeské republice jsou sdruïena v jednotliv ch zájmov ch sdruïeních - jejich vrcholn m orgánem je DruÏstevní asociace âr která sídlí v Praze ve svém historickém sídle na Tû novû. Nejsilnûj í vztah k sociální ekonomice si zachoval a dnes dále rozvíjí Svaz ãesk ch a moravsk ch v robních druïstev zejména díky tradici v robních druïstev invalidû, jichï nejménû padesátka je ãlenem právû tohoto sdruïení. Vedle toho pûsobí i dal í druïstevní svazy, spoleãnû zastfie ené DruÏstevní asociací. 19

20 Ústfiední budova V eobecné druïstevní banky, Praha II, Tû nov Zahraniãní organizace a spolupráce Nejvy ím orgánem v rámci mezinárodního druïstevního svazu ICA je organizace CICOPA, mezinárodní organizace prûmyslov ch, fiemesln ch druïstev, ãlenûná na kontinentální v bory. TûÏi tû jejích aktivit je v rozvojov ch programech na podporu druïstev. DruÏstva Evropa se svou servisní organizací CECOP (evropská konfederace druïstev sdruïené práce) se nejvíce angaïují na podporu sociální ekonomiky a sdruïují národní organizace a federace prakticky v ech evropsk ch zemí, nejen ãlenû EU. SâMVD spolupracuje mezi jin mi také se v emi zmínûn mi organizacemi. Dokumentem z roku 2003 pfiijala administrativa EU usnesení o statutu Evropského druïstva - evropské druïstevní spoleãnosti. Je koncipováno jako druïstvo druïstev, nejménû dvou subjektû, se sídlem nejménû ve dvou zemích EU. Tzv. eurodruïstvo je v zvou, která pfiedstihla svou dobu, administrativní, jazykové a jiné bariéry zatím neumoïàují ir í rozvoj tohoto typu druïstva právnick ch osob, pfiesto jiï vznikají první vla tovky. 20

21 âeské druïstevnictví

22 Hledání místa a demokratick rozmûr aneb proã právû druïstvo? Je samozfiejmé, Ïe forma druïstva není univerzální, v hodná za kaïd ch podmínek a kaïdé situace. TûÏko si pfiedstavit, Ïe zku en kapitálovû vybaven jedinec - individualista - nebo silná podnikatelská skupina si pro realizaci svého ambiciózního a pfiesnû vymezeného podnikatelského zámûru vybere právû druïstvo. Je v ak fiada pomûrnû bûïn ch situací, kdy naopak je druïstvo vhodnou nebo témûfi ideální formou zahájení podnikání. Z na ich zku eností jsou klíãové tyto momenty: skupina lidí v podobné (vût inou nepfiíznivé) Ïivotní situaci - lidé stejné krevní skupiny mají spoleãn problém, motiv, dûvûfiují si navzájem, znají se, existuje spolkov základ (formální nebo neformální) existuje objektivnû nápad, pfiíleïitost, pfiedmût ekonomické ãinnosti, poptávka a (tfieba i primitivní) podnikatelská vize, která má své silné stránky a pfiíleïitosti a ke které mají ãlenové druïstva nûjak vztah, zku enosti, znalosti nositelé mají nebo mohou oãekávat podporu, zázemí, pomoc pfii formálním vzniku, mohou se stát ãleny sdruïení, svazu, mají kde získat know-how je dostupn alespoà minimální startovní kapitál - lépe svépomocn, podpûrn fond, resp. moïnost dotace z projektu apod. Vlastní vklady ãlenû - tedy ãást kapitálu - vïdy posiluje jejich motivaci a nasazení existuje ekonomická i neekonomická podpora tohoto typu sdruïování - stát a instituce oceàují snahu o nezávislost (umûjí si spoãítat tím dosaïenou úsporu státních sociálních v dajû). Ideální je daàové nebo odvodové zv hodnûní státem nebo regionem spojené s úãelovou podporou rozvoje, jak je tomu v fiadû zemí nositelé zámûru jsou ochotni a pfiipraveni pfiejít od poãáteãního nad ení k profesionalitû, pfievzetí a dûlbû odpovûdnosti. Jsou schopni akceptovat nutnost tréninku, ideální je poskytnut kouãing a asistence místo klasického vzdûlávání. AlespoÀ nûkdo ze skupiny by mûl mít pfiirozen obchodní a finanãní cit, talent k podnikatelskému chování. Francouzi hovofií o tfiech podmínkách: trh - podnikatelsk - obchodní zámûr, finanãní - startovní kapitál schopní a motivovaní zakladatelé - tvûrci druïstva Italové hovofií o nutnosti podmínek (z nichï musí b t splnûny alespoà dvû) politick ch (prostfiedí, vefiejné mínûní akceptuje, uznává) institucionálních (legislativa a vstfiícn pfiístup exekutivy, fungující pravidla) finanãní a nefinanãní podpora Rozhodnutí o zaloïení druïstva je spojeno s pfiimûfien m rizikem, jako kaïd zaãátek podnikání. Zakladatelé - nositelé zámûru - si musí v této dobû otevfienû ujasnit svá osobní oãekávání. Ke spoleãn m cílûm, prioritám a hranicím musí tito lidé dospût maximálnû demokraticky. Stanovy a dal í dokumenty jsou jejich v sledkem, stejnû jako práva, povinnosti a kompetence jednotliv ch ãlenû. Tam, kde pfiechází spolkové principy do manaïerského fiízení podnikatelské ãinnosti, konãí demokracie. Stejnû jako ve fotbalovém t mu mûïe b t na hfii ti jen jeden kapitán a jeden brankáfi.. 22

23 âím zaãít, jak postupovat? Obchodní ideu, zámûr, odhad prostfiedí, chování zákazníkû i konkurence nelze niãím nahradit, nelze ani zvenãí poradit. DÛleÏitá je znalost prostfiedí, invence, kreativita. Svépomocné sociální podnikání mûïe mít tisíce zamûfiení a podob, zde je jen mal v ãet nûkter ch pfiíkladû: - kulturní ãinnosti, provoz galerie, v stavnictví, pofiádání akcí, umûlecká ãinnost (pfiíklad druïstva Jifiinka s kombinací v stavnictví, kulturní ãinnosti a pohostinství) - vzdûlávání, péãe o dûti, poãínaje matefiskou kolkou (Finsko) a konãe portugalsk m univerzitním druïstvem - nákupní a odbytové druïstvo (v kup speciálních plodin od malopûstitelû, jejich skladování a odbyt pro zpracování) - pfiíklady i v âr - energetická druïstva (v roba, distribuce, regulace energie), napfi. panûlsko ãi západní Skotsko - sociální, peãovatelské a zdravotní sluïby (kde ãleny mohou b t poskytovatelé i zákazníci) - svépomocná studentská druïstva (kluby, agentury, hlídání dûtí, podnikatelsk inkubátor apod.) - agroturistika, ubytovací sluïby v kombinaci s ekofarmou, uplatnûní Ïen ve venkovsk ch oblastech spojené napfi. s obnovou rukodûln ch tradic (Vala sko, Polsko, ecko) - údrïba vefiejné zelenû pro mûsta i soukromé osoby (velké pozemky sídel a municipalit) - internetová kavárna spojená se sluïbami a prodejem rûzného zboïí v kombinaci s dietním, bezlepkov m nebo vegetariánsk m stravováním, pfiípadnû cukrárnou v malém mûstû (Severní Morava) - podpora sportovní ãinnosti, klubu - druïstvo sportovcû a fanou kû vã. obstarání a prodeje upomínkov ch pfiedmûtû a napfi. sportovních potfieb, provoz sportovi È (Praha, Ostrava) - druïstvo drobn ch fiemesel pro obãany a obce, napfi. komplexní sluïby stavební údrïby, vãetnû drobn ch prací a jejich koordinace (Fr dek Místek) - druïstvo poskytování vzájemné péãe v domácnosti (Home Care Coop ve Velké Británii i jinde) - podniky integrace postiïen ch ãi vylouãen ch prostfiednictvím práce, nabídky pfiechodn ch zamûstnání. Zamûstnání v takovém podniku je pfiípravou a tréninkem k uplatnûní na volném trhu práce - sociální podnik pfiíleïitostné práce (Nûmecko) - evidovaní nezamûstnaní a znev hodnûní pracují doãasnû na zakázkách organizovan ch sdruïením - podnikem - separace odpadu, ekologická energie, solární zdroje (âesk Tû ín) - renovace nábytku, spotfiebních pfiedmûtû a vybavení domácností (vyklízení a sbûr pozûstalostí a odpadu, zhodnocení a prodej ve vlastní prodejnû ãi síti, vãetnû antikvárních) Graz, Rakousko - chovatelství speciální drûbeïe ãi jin ch tvorû, specifické úãely, spojeno se sociálními sluïbami a osobní asistencí (Severní Morava) - stacionáfi a klub pro seniory se sluïbami, zãásti svépomocn mi (seniofii = ãlenové, zãásti zamûstnanci) - obnovení provozu historického pivovaru - minipivovaru s restaurací (severozápadní Morava) -poskytování komplexních sluïeb v domácnosti (od nákupu dvakrát t dnû po technickou asistenci, drobné fiemeslné práce aï po zprostfiedkování malování nebo velké údrïby (Severní Morava) - drobné úãetní sluïby a poradenství vãetnû sluïeb IT - catering, organizace oslav a propagaãních promo akcí, zejména pro malé podniky a soukromé oslavy (Francie) 23

24 - provoz hotelu, penzionu spojen s integrací tûlesnû a mentálnû postiïen ch (Francie) - provoz stfiediska sluïeb na sídli ti - prádelna, mandlovna, stravování vã. diet a rozvozu (Prostûjov) - obnova gotické vodní tvrze - ml na vã. vodní elektrárny a zpracování technického konopí (J. Morava) - provozování vefiejné dopravy v odlehl ch oblastech spojené s podporou turistiky a rozvojem oblasti a mnoho dal ích. Stále dûleïitûj í, stejnû jako v kaïdém podniku, jsou lidé, spolupracovníci. Poãáteãní nad ení a obûtavost musí postupnû vystfiídat profesionalita, kvalita. Vhodnou organizací, pfiípadnû podporou úfiadu práce lze kompenzovat niï í v kon, napfiíklad lidí se zdravotním postiïením. Îádn zákazník v ak nesleví z poïadavkû na kvalitu a spolehlivost (napfi. v termínech). Peníze jsou dûleïité, ale ne nejdûleïitûj í. UÏ dnes existuje mnoho bank, finanãních institucí ãi projektû, které na dobfie pfiipraven a promy len zámûr rády poskytnou vûrohodnému profesionálnû pûsobícímu podnikateli potfiebn úvûr nebo záruku za úvûr. Vznikají také soukromé nadace a fondy. Také SâMVD disponuje svépomocn m finanãním fondem - mûïe svá ãlenská druïstva (omezenû) finanãnû podpofiit. Doporuãujeme nezaãínat jednáním s bankou nebo s jinou finanãní institucí, lépe je obrátit se nejprve na nûkteré z podnikatelsk ch sdruïení, svazû, komor, pfiípadnû rozvojov ch agentur, podnikatelsk ch center nebo inkubátorû. Rostou jako houby po de ti nejen ve velk ch mûstech a aglomeracích, jejich první pomoc zpravidla zabrání nejvût ím rizikûm a omylûm - lze tak získat i kontakty a první zku enosti. Dfievotvar Jablonné, 1. cena Grand Prix 24