Bezpečnost a hygiena práce z pohledu práva

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Bezpečnost a hygiena práce z pohledu práva Bakalářská práce Autor: Alois Pindjak Bankovnictví, Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Boţena Dolejská Odborný konzultant: JUDr. Boţena Dolejská Praha duben 2010

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Jihlavě dne Alois Pindjak

3 Poděkování Vřele tímto děkuji za projevenou pomoc vedoucímu práce a všem včetně školy za podporu při realizaci mojí diplomové práce. Vřele tímto děkuji za cenné rady a připomínky JUDr. Josefu Necidovi z úseku právního oddělení a ing. Jiřímu Semerádovi z úseku bezpečnosti práce oba z Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích, pobočka Jihlava. Za konzultace a odborné náměty děkuji také Mudr. Ludmile Harantové vedoucí oddělení hygieny práce na Krajské hygienické stanici kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě. Děkuji za vřelý přístup, vstřícnost, profesní připomínky a odborné konzultace především mojí vedoucí bakalářské práce JUDr.: Boţeně Dolejské, vyučující předmětu občanské právo, správní právo a právo sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění na BIVŠ Praha.

4 Anotace Český jazyk: shrnutý význam a shrnuté výsledky bakalářské práce-max.200 slov Široká veřejnost nemá dostatek informací v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci /BOZP/.Mezery v této oblasti musí zaplnit kvalitní a věcné informace v oblasti /BOZP/ a jejich hluboké prohlubování za podmínky aktuálnosti a komplexnosti dostatku informací o BOZP. Jedině tak se dosáhne pochopení společenského významu a zapojení široké veřejnosti do této problematiky a to mnoţstvím aktivit v oblasti sluţeb BOZP, poradenství, výchovy a vzdělávání ze strany soukromých subjektů, odborů i kolektivních smluv. Anglický jazyk: There is a very limited amount of information concerning the Labour Protection and Fire Protection Problems among the general public. These gaps must be filled by quality and factual information on the LPFPP and their continuous deepening on the conditions of a recency and complexity of a sufficient amount of LPFPP information. This is the only way to reach the understanding of the social importance and the general public engagement to this problems by volume of various activities within the field of LPFPP services, consultancy, education, and training on the behalves of the private subjects, trade unions as well as collective labour agreements.

5 5. Obsah práce-bezpečnost a hygiena práce z pohledu práva Osnova: /rozdělena do kapitol/ Úvod 1. Definování základních pojmů 1.1 Pracovní poměr 1.2 Legislativa pracovního práva 1.3 Legislativa vztahující se k bezpečnosti a hygieně práce 2. Bezpečnost práce 2.1 Současná právní úprava dané problematiky 2.2 Zhodnocení právní úpravy 2.3 Problémy vyskytující se v dané právní oblasti (příklady z praxe) 3. Hygiena práce 3.1 Současná právní úprava dané problematiky 3.2 Zhodnocení právní úpravy 3.3 Problémy vyskytující se v dané právní oblasti (příklady z praxe) Závěr (v širším obsahuje konečné zhodnocení daného tématu) Cíl práce: Cílem práce je popsat a hlavně analyzovat současnou právní úpravu v oblasti bezpečnosti a hygieny práce, rozbor těchto dvou témat na vybraných příkladech z praxe a prokázání kvality či negativa dané úpravy. Literatura: Čerpáno bude z legislativy, která se této problematice věnuje: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Budou vyuţity i další zákony a publikace vztahující se k dané problematice, spolu s veřejně publikovanými případy, které se k tématu vztahují.

6 6. Úvod Problémové situace, teze a otázky bakalářské práce Ţijeme, v době třetího tisíciletí k němu patří fakt, ţe práce musí být vykonána za podmínek neohroţující ţivoty a zdraví coţ podtrhuje její přirozený aspekt. Aspekt opírající se o: 1. morálně-etickou hodnotu - hodnota ţivota a zdraví člověka 2. právní aspekt právo na bezpečné pracovní podmínky obsaţeno v mezinárodních smlouvách, normách evropského a českého práva 3. ekonomický aspekt prokazatelné úspory při péči o bezpečnost práce oproti moţným důsledkům. Bezpečnost práce není soukromou záleţitostí, ale věcí veřejného zájmu. Pracovní úrazy a nemoci z povolání způsobují kaţdoročně mnohamiliardové ztráty a to nejen zaměstnavatelům a zaměstnancům, mají přímý dopad do veřejných systémů nemocenského, zdravotního a sociálního pojištění, ovlivňují vývoj zaměstnanosti, ţivotní podmínky a ţivotní prostředí. Významné bylo v našem právním řádu postupné promítnutí směrnic a dalších dokumentů Evropské unie a to harmonizační novelou zákoníku práce /z.č.155/2000sb./ a přijetí nové právní úpravy zákoníku práce /z.č.262/2006 Sb./ která obsahuje základní práva a povinnosti v této oblasti. Zákon 309/2006 Sb., upravuje další poţadavky a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo při poskytování sluţeb mimo pracovní vztahy a také činnost koordinátora bezpečnosti a ochrany při práci na staveništi. V roce 2003 v květnu vláda přijala otevřený materiál s názvem Národní politika-bezpečnosti a ochrana zdraví při práci. Téhoţ roku v září byl zřízen stálý poradní orgán s názvem Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Tento orgán je sloţen ze zástupců ústředních orgánů státní správy, sociálních partnerů a řady odborníků z teorie i praxe a projednává důleţité otázky nad rezortním charakterem. Několik let je úspěšně realizován program Bezpečný podnik v jehoţ rámci bylo oceněno jiţ 48 podniků. Vyhlásil ho ministr práce a sociálních věcí v roce 1996 s cílem zvýšit u právnických a podnikajících fyzických osob úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ochrany ţivotního prostředí, vytvářet podmínky pro efektivní systém řízení a zajistit tak vyšší úroveň kultury práce a pracovní pohody. Garantem programu je Státní úřad inspekce práce a souladu se zákonným poţadavkem prevence.

7 7. Literární rešerše - zdůvodnění a vyuţití uvedených pramenů Při sběru všech dostupných informací a materiálů jsem se hlavně snaţil zachytit a shromáţdit danou problematiku pomocí nejaktuálnějších pramenů a v současnosti veškeré platné dostupné literatury, platných zákonů a dalších zdrojových materiálů, které jsou na dnešním trhu k dispozici. Čerpal jsem z řady odborných obecných, ale i tematicky zaměřených knih. Aktuální otázky a problémy dnešní praxe a samotné profesní činnosti jsem nejpodstatněji zachytil v odborných časopisech a internetových odvětvových webech. Nezbytou pomocí byly přímé zkušenosti kompetentních orgánů působících na poli této konkrétní činnosti. Snaţil jsem se vycházet z rozmanitých pramenů, abych co nejlépe pochopil danou problematiku a samotnou podstatu zvoleného tématu. Veškeré získané prameny jsem se snaţil v této práci vyuţít coţ se určitě objevu je v této bakalářské práci. Vzhledem k tomu, ţe téma bezpečnosti a hygieny práce je bezesporu zajímavé a velmi tématicky obsáhlé zaměřil jsem se jen na vystiţení podstatných, nejdůleţitějších a nejzajímavějších tezí.

8 8. Volba metodologie - vysvětlení konkrétního přístupu Při koncepci této práce jsem se snaţil postupovat adekvátně řešenému problému. Konkrétní přístup jsem zvolil dle moţností daných rozsahem práce. Při zvoleném tématu jsem se musel zaměřit jen na podstatné problémy a zamyslet se pouze nad věcmi, které s danou problematikou bezprostředně souvisejí. Proto jsem se zaměřil nejprve na legislativu pracovního práva, legislativu bezpečnosti a legislativu hygieny práce. Snaţil jsem se právní úpravu zhodnotit a upozornit na vyskytující se problémy. Tématicky jsem se musel omezit spíše na obecnou problematiku této široké materie, která se vyskytuje v nejrůznějších oblastech lidské činnosti. Bezpečnost a hygiena práce se neustále vyvíjí vzhledem k povaze, náročnosti a druhu práce, dodrţování a pouţívání konkrétních pracovních postupů a různých pracovních činností. Podstatný vliv na bezpečnostní a hygienické předpisy má vznik a rozvoj nových technologií. Bezpečnost a hygiena práce nás doprovází na kaţdém kroku.

9 9. Vlastní tělo práce - obsahem jsou příslušné kapitoly Kapitola I. Definování základních pojmů 1.1. Pracovní poměr 1.2. Legislativa pracovního práva 1.3. Legislativa vztahující se k bezpečnosti a hygieně práce Kapitola II. Bezpečnost práce 2.1. Současná právní úprava dané problematiky 2.2. Zhodnocení právní úpravy 2.3. Problémy vyskytující se v dané právní oblasti Kapitola III. Hygiena práce 3.1. Současná právní úprava dané problematiky 3.2. Zhodnocení právní úpravy 3.3. Problémy vyskytující se v dané právní oblasti

10 10. Vlastní práce Kapitola I. Definování základních pojmů 1.1. Pracovní poměr Otázka pracovního poměru je upravena z.č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění a to v části druhé, hlavě I-IV- paragrafech zákoníku práce. V této části se zaměříme na otázky pracovního poměru obecně, pracovní smlouvy a zaměříme se také na vznik pracovního poměru, který blíţe upravuje 33 zákoníku práce. Obsah, povinnosti a dobu pracovního poměru zmíníme pouze ve stručnosti. Změny, skončení a neplatnost pracovního poměru s touto otázkou nezbytně souvisí, nebudeme je však podrobněji uvádět. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr uvedu pouze pro informaci o existenci tohoto pracovněprávního institutu. Postup před vznikem pracovního poměru / 30 zákoníku práce/ Výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných poţadavků nebo zvláštních schopností je v působnosti zaměstnavatele, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jiný postup. Předpoklady, které jsou kladeny zvláštními právními předpisy na fyzickou osobu, jako zaměstnance tím nejsou dotčeny. /př.z.č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské federativní republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatel smí vyţadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. 10

11 Zákoník práce vymezuje alespoň základní pravidla pro výběr fyzické osoby zaměstnanců, kteří se ucházejí o konkrétní zaměstnání a postup zaměstnavatele při obsazování pracovního místa. Zaměstnavatel můţe získávat nové zaměstnance v potřebném počtu a kvalifikační či jiné struktuře vlastním výběrem /na základě inzerce či doporučení/, nebo za pomoci úřadu práce. Pouze zaměstnavatel rozhoduje o organizační struktuře svých zaměstnanců - neexistují ţádné tabulky či systemizace. Při přístupu k zaměstnání musí být respektována zásada stejného zacházení pro muţe a ţeny obsaţená ve směrnici Rady 76/207/Evropského hospodářského společenství, o realizaci zásady stejného zacházení pro muţe a ţeny, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornou přípravu, postup v zaměstnání a pracovní podmínky. Ve vazbě na Listinu základních práv a svobod, nelze občanovi toto právo na zaměstnání odepřít z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboţenství, politického nebo jiného smýšlení, členství nebo činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích a jiných sdruţeních, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku, manţelského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, s výjimkou případů, kdy to stanoví zákon nebo je proto věcný důvod spočívající v předpokladech, poţadavcích a povaze zaměstnání, které by měl občan vykonávat, a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný. Není dovoleno činit fyzické osobě nabídky zaměstnání, které by měly diskriminační charakter, a to ani formou inzerce. Kaţdý zaměstnavatel můţe zaměstnávat neomezený počet zaměstnanců. Při zaměstnávání /výkonu závislé práce/ se vzájemné pracovní vztahy mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci řídí pracovněprávními předpisy. Zákoník práce nerozlišuje mezi malými a velkými zaměstnavateli. S fyzickou osobou lze uzavírat také dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, i kdyţ zákoník práce preferuje pracovní poměr. Zaměstnavatel můţe vyţadovat v souvislosti s uzavřením pracovního poměru předloţení výpisu z rejstříku trestů /RT/, doklad o kvalifikaci, potvrzení o zaměstnání, pracovní posudky apod. V souladu se zákonem č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, se tak ještě před vznikem pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele zamezuje nadbytečnému shromaţďování údajů o budoucím zaměstnanci, a tím i jejich moţnému zneuţití. Před uzavřením pracovní smlouvy dle / 31 zákoníku práce/ je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy, popřípadě ze jmenování na pracovní místo vyplynuly, a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování/mzdové/. 11

12 Podmínky, za nichţ má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby se zaměstnanec před uzavřením pracovního poměru podrobil vstupní lékařské prohlídce pouze v případech stanovených orgány státní zdravotní správy. Tato povinnost se vztahuje například na fyzickou osobu, které vykonávají činnosti epidemiologicky závaţné nebo které mohou ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva, na zaměstnance vykonávající činnosti, pro které je vyţadována zvláštní zdravotní způsobilost a další. Případné nesplnění této povinnosti nezakládá neplatnost pracovní smlouvy. Poplatek za vstupní lékařskou prohlídku zdravotní pojišťovny nehradí. Podle názoru Ministerstva zdravotnictví, který se opírá o z.č.20/1966 Sb o péči o zdraví lidu, by měl tyto prohlídky hradit zaměstnavatel, neboť jde o prohlídky stanovené právním předpisem. Určitým problémem však je, ţe v době zdravotní prohlídky před uzavřením pracovní smlouvy nejde ještě o zaměstnance, ale jen o zájemce o určité konkrétní pracovní místo. Zdravotní prohlídku by si měl hradit zaměstnanec. Není však vyloučeno, aby tyto vstupní prohlídky, které musí zaměstnanec absolvovat podle předpisů státní zdravotní správy, hradil zaměstnavatel. Jestliţe ji uhradí zaměstnavatel na svůj účet,je naplněno ustanovení 24 odst.2 písm.j/bod 2 z.č.586/1992 Sb.,o daních z příjmů,podle něhoţ výdejem/nákladem/ k dosaţení,zajištění a udrţení příjmů jsou téţ výdaje /náklady/ na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví vynaloţené na závodní zdravotní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou.přitom se můţe jednat o úhradu jak za vstupní lékařské prohlídky vykonávané vlastním zařízením závodní zdravotní péče,tak za vstupní prohlídky vykonávané v rámci smluvně zajištěného poskytování závodní zdravotní péče jiným zdravotnickým zařízením, případně téţ o dodatečnou úhradu poskytnutou nastupujícímu zaměstnanci za jím přímo uhrazenou vstupní lékařskou prohlídku. Zaměstnavatel je podle zákoníku práce, 103 odst.1 písm. d, povinen sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví jsou povinni se podrobit.vstupní lékařské prohlídky při vzniku prac.poměru by měly být zajištěny v rámci pracovnělékařské péče proto,ţe lékař pracovnělékařské péče je seznámen s pracovištěm zaměstnavatele,jeho pracovními podmínkami a potřebami souvisejícími s ochranou zdraví zaměstnanců.pouze prostřednictvím pracovnělékařské péče můţe 12

13 zaměstnavatel zajistit i jednu z dalších povinností na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci uvedenou v 103 odst.1 písm. a/ zák. práce -nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce, jejichţ náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Úhrada vstupní lékařské prohlídky je zpravidla řešena v rámci odměny, kterou zaměstnavatel poskytuje lékaři tohoto zařízení na základě smlouvy o poskytování pracovnělékařské péče. Na jednání zaměstnavatele se zájemcem či uchazečem o konkrétní pracovní místo se samozřejmě podle 16 odst.1.zák, práce plně vztahují ustanovení zákoníku práce o zajišťování rovného zacházení, zákaz diskriminace a zneuţívání práv a povinností na újmu jiného účastníka pracovněprávního vztahu. Smlouva mezi zaměstnavatelem, který nemá vlastní závodní zdravotnické zařízení, s příslušným lékařem by měla obsahovat podrobně zapracované závazky a formy spolupráce. Smlouva se uzavírá dle občanského zákoníku/ 51 a 491/. V závazcích lékaře má největší význam obsahová náplň, v čem bude činnost spočívat, komu a kdy bude poskytována. Mezi závazky lékaře by mělo např. patřit: 1/odborná poradenská činnost pro zaměstnavatele a zástupce zaměstnanců v otázkách fyziologie a ergonomie práce, toxikologie, při úpravách pracovních míst, projektování a rekonstrukci pracovišť atd. 2/dohled nad pracovními podmínkami za účelem ověřování zdravotní náročnosti práce, vyhledávání nesprávně upravených pracovních míst apod. 3/ dohled nad zdravím zaměstnanců, zejména provádění lékařských preventivních vstupních, periodických i řadových prohlídek, posuzování zdravotní způsobilosti k práci v konkrétních pracovních podmínkách, 4/ pravidelné kontroly pracovišť, podíl na zajišťování a organizování poskytování první pomoci, spoluúčast na rozborech pracovní úrazovosti apod. Dle 32 zákoníku práce v případech, které stanoví zvláštní právní předpis / 12 z.č.77/1997 Sb. o státním podniku/ je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce. Pracovní poměr, pracovní smlouva a vznik pracovního poměru dle 33 zákoníku práce Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v zákoníku práce dále stanoveno jinak. Pokud zvláštní právní předpis nebo stanovy 13

14 vyţadují, aby se obsazení pracovního místa uskutečnilo na základě volby příslušným orgánem, povaţuje se zvolení za předpoklad, který předchází sjednání pracovní smlouvy. Jmenováním se zakládá pracovní poměr pouze u vedoucích organizačních sloţek státu, vedoucích organizačních jednotek organizačních sloţek státu, ředitelů státních podniků, vedoucích organizačních jednotek státních podniků, vedoucích státních fondů, jestliţe je v jejich čele individuální orgán, vedoucích příspěvkových organizací, vedoucích organizačních jednotek příspěvkových organizací a u ředitelů školské právnické osoby, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Jmenování provede ten, kdo je k tomu příslušný podle zvláštního právního předpisu, popřípadě vedoucí organizační sloţky státu. Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem; nestanoví-li to zvláštní právní předpis, zakládá se pracovní poměr jmenováním pouze u vedoucího a) organizační sloţky státu, b) organizačního útvaru sloţky státu, c) organizačního útvaru státního podniku, d) organizačního útvaru státního fondu, e) příspěvkové organizace, f) organizačního útvaru příspěvkové organizace, g) organizačního útvaru v Policii České republiky. Jmenování podle odstavce 3 provede ten, kdo je k tomu příslušný podle zvláštního právního předpisu; nevyplývá-li příslušnost ke jmenování ze zvláštního právního předpisu, provede je u vedoucího a) organizační sloţky státu vedoucí nadřízené organizační sloţky státu, b) organizačního útvaru organizační sloţky státu vedoucí této organizační sloţky státu, c) organizačního útvaru státního podniku ředitel státního podniku, d) organizačního útvaru státního fondu, v jehoţ čele stojí individuální statutární orgán, vedoucí tohoto fondu, e) příspěvkové organizace zřizovatel, f) organizačního útvaru příspěvkové organizace vedoucí této příspěvkové organizace, g) organizačního útvaru v Policii České republiky policejní prezident. 14

15 Pracovní smlouva dle 34 zákoníku práce musí obsahovat: 1. druh práce, kterou má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, 2. místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce uvedená v řádku 1 vykonávána, 3. den nástupu do práce. Pokud pracovní smlouva neobsahuje údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen podle 37 ZP zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru. Informace musí obsahovat: 1. jméno zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele,je-li právnická osoba, nebo jméno a adresu zaměstnavatele, je-li fyzická osoba, 2. bliţší označení druhu a místa výkonu práce, 3. údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené, 4. údaj o výpovědních dobách, 5. údaj o týdenní pracovní době a o jejím rozvrţení, 6. údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu, 7. údaj o kolektivních smlouvách stanovení týdenní pracovní doby a rozvrţení pracovní doby. Tam, kde je to moţné, čili u délky dovolené, u výpovědních dob a u týdenní pracovní doby a jejím rozvrţení, lze v písemné informaci odkázat na příslušný právní předpis, na kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis. Povinnost písemně informovat zaměstnance o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru se nevztahuje na pracovní poměr uzavřený na dobu kratší neţ jeden měsíc. Vznik pracovního poměru dle 36 zákoníku práce Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, popřípadě dnem, který byl, uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. 15

16 Jestliţe zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniţ mu v tom bránila překáţka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překáţce, můţe zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Informování o obsahu pracovního poměru dle 37 zákoníku práce Neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Informace musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení, nebo adresu zaměstnavatele, jeli fyzickou osobou, b) bliţší označení druhu a místa výkonu práce, c) údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené d) údaj o výpovědních dobách, e) údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvrţení, f) údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu, g) údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení účastníků těchto kolektivních smluv. Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu, je povinen jej předem informovat o předpokládané době trvání tohoto vyslání a o měně, ve které mu bude vyplácena mzda nebo plat. Informace uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e) a v odstavci 2, týkající se měny, ve které bude zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat, mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, na kolektivní smlouvu nebo na vnitřní předpis. Povinnost písemně informovat zaměstnance o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru se nevztahuje na pracovní poměr na dobu kratší neţ 1měsíc. Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění 16

17 bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jeţ musí při své práci dodrţovat. Zaměstnanec musí být také seznámen s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy. Povinnosti vyplývající z pracovního poměru- dle 38 zákoníku práce Od vzniku pracovního poměru je: a) zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodrţovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou stanovené. b) zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvrţené týdenní pracovní době a dodrţovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Pro pracovní poměr zaloţený jmenováním platí ustanovení o pracovním poměru sjednaném pracovní smlouvou. Zaměstnavatel je povinen předkládat odborové organizaci ve lhůtách s ní dohodnutých zprávy o nově vzniklých pracovních poměrech. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 74 Obecné ustanovení (1) Zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. (2) V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. 75 Dohoda o provedení práce Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší neţ 150 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témţe kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. 76 Dohoda o pracovní činnosti 1 (1) Dohodu o pracovní činnosti můţe zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i kdyţ rozsah práce nebude přesahovat v témţe kalendářním roce 150 hodin. (2) Na základě dohody o pracovní činnosti není moţné vykonávat práci v rozsahu 1 JAKUBKA, Jaroslav. Zákoník práce. Praha : Grada,

18 překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. (3) Dodrţování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. (4) Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná; jedno vyhotovení této dohody vydá zaměstnanci. (5) V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. (6) Není-li sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je moţné ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni; jednostranně můţe být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němţ byla výpověď doručena druhému účastníku. Okamţité zrušení dohody o pracovní činnosti můţe být však sjednáno jen pro případy, kdy je moţné okamţitě zrušit pracovní poměr. 77 Společné ustanovení (1) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde o a) odstupné podle 67 a 68, b) pracovní dobu a dobu odpočinku, c) překáţky v práci na straně zaměstnance, d) skončení pracovního poměru, a odměnu z dohody o práci konané mimo pracovní poměr (dále jen odměna z dohody ). (2) Právo zaměstnance činného na základě dohody o pracovní činnosti na jiné důleţité osobní překáţky v práci a na dovolenou je moţné sjednat, popřípadě stanovit vnitřním předpisem, a to za podmínek uvedených v 199, 206 a v části deváté. U dohody o pracovní činnosti musí však být vţdy dodrţena úprava podle 191 aţ 198 a

19 1.2. Legislativa pracovního práva Mezi nejdůleţitější právní předpisy upravující pracovněprávní vztahy jsou: Zákony: 1.z.č. 97/2003 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů 2.z.č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění 3.z.č. 1/1993 Sb., Ústava České Republiky 4.z.č. 3/1993 Sb., Listina základních práv a svobod-čl.28 -právo zaměstnanců na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky 5.z.č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další poţadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování sluţeb mimo pracovněprávní vztahy, ve znění pozdějších předpisů 6. z.č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 7.z.č.251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů 8.z.č. 174/1968Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů 9.z.č.61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů 10.z.č.59/2006 Sb., o prevenci závaţných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně z.č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví 11.z.č.2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů 12.z.č.245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů 13.z.č.356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů 14.z.č.22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 19

20 15.z.č.18/1997 Sb., o mírovém vyuţívání jaderné energie a ionizujícího záření /atomový zákon/ a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 16.z.č.111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů 17.z.č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 18.z.č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů /zákon o silničním provozu/, ve znění pozdějších předpisů 19.z.č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců 20.z.č.267/2006 Sb., a o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění Nařízení vlády: 1.nař.vl. č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci 2.nař.vl.č.494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu 3.nař.vl.č.495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bliţší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků,mycích,čistících a dezinfekčních prostředků 4.nař.vl.č.378/2001 Sb., kterým se stanoví bliţší poţadavky na bezpečný provoz a pouţívání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí 5.nař.vl.č.11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č.405/2004 Sb., 6.nař.vl.č.27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat 7.nař.vl.č.28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru 8.nař.vl.č.168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky 9.nař.vl.č.101/2005 Sb., o podrobnějších poţadavcích na pracoviště a pracovní prostředí 10.nař.vl.č.406/2004 Sb., o bliţších poţadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu 20