Změna klimatu O co vlastně jde? Úvod do problematiky pro mládež

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Změna klimatu O co vlastně jde? Úvod do problematiky pro mládež"

Transkript

1 1 Změna klimatu O co vlastně jde? Úvod do problematiky pro mládež

2 Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie Bezplatná telefonní linka (*): (*) Někteří operátoři mobilních sítí neumožňují přístup k číslům nebo mohou tyto hovory účtovat. Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na evropském serveru (http://europa.eu). Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2009 ISBN doi: /55510 Evropská společenství, 2009 Kopírování je povoleno pouze se souhlasem autora. Printed in Belgium VYTIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE, KTERÉMU BYLA UDĚLENA EKOZNAČKA EU PRO GRAFICKÝ PAPÍR

3 OBSAH Změna klimatu O co vlastně jde? 4 Co způsobuje změnu klimatu? 4 Skleníkový efekt 4 Jak pracují klimatologové 5 Skleníkové plyny, které produkujeme 6 Klima se mění 7 Změna klimatu a její důsledky 8 Co je třeba udělat, abychom omezili změnu klimatu? 12 Jak společně postupují vlády jednotlivých zemí 12 Mezivládní panel OSN o změně klimatu 12 Rámcová úmluva OSN o změně klimatu 13 Kjótský protokol 13 Co můžete udělat vy 14 Potřeba nového celosvětového přístupu ke změně klimatu 16 Co dělá EU v boji proti změně klimatu 17 Pokroky v EU 18 Systém EU pro obchodování s emisemi 18 Omezování emisí je výhodné pro hospodářství 20 Musíme se přizpůsobit změně klimatu 21

4 4 Změna klimatu O co vlastně jde? Ke změně klimatu skutečně dochází a její dopady na nás všechny se postupně zvyšují. Všimli jste si, že je počasí čím dál extrémnější, ať už přímo ve vaší zemi nebo jinde (na základě televizních zpráv)? Připadá vám, že je v zimě tepleji, méně sněží a více prší? Máte dojem, že jaro přichází rok od roku časněji, rostliny rozkvétají a ptáci začínají zpívat dříve, než jste čekali? To všechno jsou známky zrychlující se změny klimatu neboli tzv. globálního oteplování. Pokud nepodnikneme potřebná opatření, abychom tento vývoj zastavili, globální oteplování téměř jistě v tomto století dramaticky změní svět, v němž žijeme, a také náš způsob života. Mohou být ohroženy životy milionů lidí. Co způsobuje změnu klimatu? Klima se mění v důsledku způsobu života dnešních lidí, zejména v bohatších, hospodářsky rozvinutých zemích kam patří i Evropská unie. Elektrárny, které vyrábějí energii, abychom měli doma čím svítit a topit, auta a letadla, ve kterých cestujeme, továrny vyrábějící zboží, které kupujeme, farmy, které pěstují zemědělské plodiny, z nichž vyrábíme potraviny všechny tyto činnosti hrají svou úlohu ve změně klimatu, protože produkují to, čemu říkáme skleníkové plyny. Skleníkový efekt Naše atmosféra působí jako průsvitná, ochranná vrstva kolem Země. Umožňuje průchod slunečních paprsků a zachycuje teplo. Bez atmosféry by se sluneční teplo okamžitě odrazilo od zemského povrchu zpět do vesmíru. Kdyby k tomu došlo, bylo by na Zemi asi o 30 stupňů Celsia chladněji všechno by zmrzlo. Atmosféra tudíž působí jako průsvitné stěny skleníku. Proto se mluví o skleníkovém efektu. Za tento efekt jsou zodpovědné skleníkové plyny v atmosféře, které zachycují teplo.

5 Atmosférické koncentrace oxidu uhličitého (CO 2 ) hodnoty z observatoře na Mauna Loa neboli Keelingova křivka Atmosférické koncentrace CO 2 (ppm) 5 Jak pracují klimatologové Moderní klimatologie zahrnuje zkoumání minulosti, pozorování a výklad toho, co se děje nyní, a využívání těchto informací k přesnějšímu předvídání toho, co se stane v budoucnu. Při zjišťování podmínek v minulosti používají vědci překvapivě širokou škálu zdrojů. Navrtávají například ledový příkrov na zemských pólech až k horninovému podkladu, čímž získávají válcové vzorky ledu. V Antarktidě tým evropských výzkumníků získal z vrtu o hloubce přes 3 km vzorky ledu, které nepřišly do styku se světlem ani vzduchem déle než let! Fyzikální vlastnosti ledu a vzduchu, který je v něm obsažen v podobě malých bublinek, prozradí výzkumníkům, jak tehdy vypadalo podnebí a atmosféra. Dalšími zdroji, které vypovídají o minulosti, jsou letokruhy stromů a jejich obdoba u korálů z dávných dob, stalagmity a prastará pylová zrnka, semena a listy. Na základě těchto výzkumů víme, že v minulosti se střídaly doby ledové s teplejšími obdobími a že průměrné teploty na Zemi se pohybovaly v rozmezí přibližně od 9 do 22 C (současná průměrná celosvětová teplota je 15 C). Tyto výkyvy byly způsobovány přirozenými příčinami, například změnami oběžné dráhy Země kolem Slunce nebo změnami sklonu zemské osy, kolísáním sluneční aktivity a vulkanických erupcí (jež mohou do atmosféry vyvrhovat sopečný popel, který dočasně odblokuje část tepla přicházejícího ze Slunce). Posledních let je klima poměrně stálé, jen s malými změnami nepřesahujícími 1 C za století. Tyto stabilní podmínky umožnily vývoj společnosti a ekosystémů do podoby, v jaké je známe dnes. Zdroj: Laboratoř pro zkoumání systémů Země Národního úřadu pro výzkum oceánů a atmosféry (NOAA) Nyní se ale klima rychle otepluje. Přirozené příčiny nemohou samy o sobě způsobovat tak rychlé oteplování, které nemá za posledních a podle některých studií i let obdoby. A koncentrace CO 2 a metanu v atmosféře jsou dnes nejvyšší nejméně za let. Značná část informací, které vědci získali, slouží k předvídání budoucího klimatu a účinků klimatické změny. Provádí se to pomocí počítačového modelování a simulací. Nemluvíme ale o jednoduchých osobních počítačích počítače, které se používají k pohledu o 100, 200 nebo 300 let do budoucnosti, jsou velmi složité systémy zohledňující mnoho proměnných. Vědci dosud přesně nevědí, jak citlivé je naše klima na stoupající koncentrace skleníkových plynů tzn. jaké koncentrace způsobují vznik jakých teplotních změn. Závisí to i na dalších faktorech, jako je znečištění ovzduší a tvorba oblačnosti. Proto vědci provádějí simulace založené na různých předpokladech. Musejí odhadovat i mnoho dalších věcí, například kolik fosilních paliv budeme v budoucnu spalovat, kolik lidí bude na Zemi žít a jak se budou rozvíjet hospodářství různých států. Proto všechny projekce budoucího vývoje klimatu pracují s rozmezími hodnot.

6 6 Sluneční energie proniká atmosférou Skleníkový efekt Část této energie se odráží zpět do vesmíru Slunce ohřívá zemský povrch, jenž teplo vyzařuje zpět do vesmíru Skleníkové plyny v atmosféře zachycují část tepla Zdroj: Webové stránky kanadské vlády k problematice změny klimatu Většina skleníkových plynů je přírodního původu. Nicméně od průmyslové revoluce v 18. století produkuje skleníkové plyny v neustále stoupajících množstvích i lidstvo. Jejich koncentrace v atmosféře je nyní proto vyšší než kdykoli za posledních let. Tyto plyny skleníkový efekt zesilují. Z toho vyplývají zvyšující se teploty na Zemi, které způsobují změnu klimatu. Skleníkové plyny, které produkujeme Nejvýznamnějším skleníkovým plynem vznikajícím v důsledku lidských činností je oxid uhličitý (CO 2 ). Tvoří 82 % veškerých emisí skleníkových plynů produkovaných 27 členskými zeměmi Evropské unie. Oxid uhličitý vzniká při spalování fosilních paliv uhlí, ropy a zemního plynu. A fosilní paliva jsou stále ještě nejběžnějším zdrojem energie. Jejich spalováním vyrábíme elektřinu a teplo a slouží nám jako palivo do aut, lodí a letadel. Většina z nás zná oxid uhličitý z nápojů bublinky v perlivých nealkoholických nápojích a pivu jsou vlastně bublinky CO 2. Tento plyn je také velmi důležitý pro dýchání: přijímáme kyslík a vydechujeme oxid uhličitý, zatímco stromy a další rostliny absorbují CO 2 a produkují kyslík. Proto jsou tak důležité světové lesy. Pomáhají vázat část nadbytečného CO 2, který produkujeme. Na mnoha místech světa však probíhá odlesňování kácení a vypalování lesů přičemž tropické pralesy mizí mnohem rychleji než jiné lesy, a to rychlostí 10 milionů hektarů za rok. Zdroj: Fotografie: V. Novikov (snímek pořízen v létě roku 2006); údaje z Tádžické hydrometeorologické agentury Zmenšování Fedčenkova ledovce v pohoří Pamír v Tádžikistánu Fedčenkův ledovec Směr toku ledovce

7 7 Když lesy pokácíme nebo spálíme, uvolní se z nich do atmosféry CO 2. Odhaduje se, že odlesňování způsobuje asi 20 % celosvětových emisí skleníkových plynů, takže zastavit tento proces je velmi důležité. Klima se mění Dalšími skleníkovými plyny vznikajícími v důsledku lidských činností jsou metan a oxid dusný. Patří mezi neviditelné plynné látky uvolňované ze skládek odpadu a chovů dobytka a vznikající při pěstování rýže a v důsledku určitých metod zúrodňování zemědělské půdy. Některé skleníkové plyny také uměle vyrábíme, například takzvané fluorované plyny (freony). Používají se v chladicích a klimatizačních systémech, a dokonce i při výrobě sportovní obuvi. Do atmosféry se dostávají v důsledku úniků a také v případě, že nejsou výše zmíněné přístroje po skončení životnosti správně zlikvidovány. Změna klimatu již začala. Od roku 1850 se průměrná celosvětová teplota zvýšila o 0,76 C. Průměrná teplota v Evropě vzrostla ještě více, o téměř 1 C, přičemž nejrychlejší růst je pozorován v posledních 30 letech. Celosvětově patřilo 12 z posledních 14 let k nejteplejším dosud zaznamenaným rokům (jinými slovy, k nejteplejším od roku 1850, kdy byly poprvé vyvinuty přístroje schopné měřit teplotu s dostatečnou přesností). Tři zcela nejteplejší roky (v sestupném pořadí) byly 1998, 2005 a 2003.

8 8 Satelitní snímky polární ledové čepičky Snímek mořského ledu, září 1979 Toto oteplování je způsobeno vzrůstajícím množstvím skleníkových plynů vznikajících v důsledku lidských činností a stále se zrychluje: rychlost zvyšování teploty během posledních 100 let vzrostla z 0,1 na 0,2 C za deset let. Odborníci předpovídají, že se průměrná celosvětová teplota během tohoto století nejspíše dále zvýší o 1,8 až 4,0 C, ale v nejhorším případě by mohla stoupnout až o 6,4 C. A to jsou jen umírněné odhady. Takovéto zvyšování teploty se nemusí zdát nijak velké, dokud si ovšem neuvědomíme, že během poslední doby ledové, která skončila před lety, byla průměrná celosvětová teplota jen o 5 C nižší než dnes, a přece polární led pokrýval značnou část Evropy. Pár stupňů představuje v našem klimatu pořádný rozdíl! Snímek mořského ledu, září 2003 Změna klimatu se již dnes projevuje v Evropě i po celém světě. Pokud se nám nepodaří oteplování zvládnout, mohlo by odstartovat katastrofické události, například rychlé zvyšování hladiny moří a nedostatek potravin a pitné vody v některých částech světa. Změna klimatu bude mít dopady na všechny země, ale rozvojové země jsou nejzranitelnější. Jejich hospodářství je často založeno na činnostech, které jsou citlivé vůči klimatu, jako je například zemědělství, a nemají dost peněz, aby se s důsledky změny klimatu vyrovnaly. Nicméně dobrá zpráva je, že zatím ještě máme čas zbrzdit změnu klimatu, pokud budeme jednat rychle a zjišťujeme stále více o tom, jak tomu může napomoci každý z nás. Vital Arctic Graphics People and global heritage on our last wild shores Zdroj: Posouzení dopadu změny klimatu na Arktidu (ACIA), Následky oteplování v arktické oblasti. Změna klimatu a její důsledky Ledové čepičky na pólech roztávají. Plocha moře pokrytá arktickým ledem kolem severního pólu se během několika uplynulých desetiletí zmenšila o 10 % a tloušťka ledu nad vodní hladinou se snížila o 40 %. Na opačném konci světa začíná být ledový příkrov Antarktidy nestabilní. Ledovce na celém světě se zmenšují. Od roku 1850 ztratily ledovce v Alpách asi dvě třetiny svého objemu a rychlost jejich ubývání se od 80. let minulého století jednoznačně zvýšila. Vedení lyžařského střediska Andermatt ve Švýcarsku se rozhodlo přikrývat v létě ledovec Gurschen, který je oblíbeným cílem lyžařů, obrovskou plastovou izolační fólií, aby zabránilo jeho tání a sjíždění do údolí.

9 9 Teplota během posledních let (na severní polokouli) a předpokládaný vzrůst teploty v příštích 100 letech Výkyvy průměrné teploty ( C) v období let Rekonstruovaná teplota. Údaje získané z letokruhů stromů, korálů a ledovcových jader (modrá barva), vyhlazená data (černá barva) a rozsah chyb (šedá barva). Předpokládané celosvětové průměrné teploty, období let , vypočítané podle různých scénářů IPCC (přerušované čáry) a celkový rozsah výsledků (šedá barva). Údaje získané prostřednictvím teploměrů (červená barva) Jak tají polární ledové čepičky, zvyšuje se mořská hladina dvakrát rychleji než před 50 lety. V roce 2003 vědci zjistili, že mořská hladina stoupla za století o 31 centimetrů, přičemž toto tempo se může během příštích 100 let zdvojnásobit, takže do roku 2100 by se hladina světového oceánu mohla zvýšit o 88 centimetrů. Došlo by tak k zatopení nízko ležících ostrovů a pobřežních oblastí, jako jsou Maledivy, delta Nilu v Egyptě a Bangladéš. V Evropě by zvýšení hladiny mohlo být opět o 50 % vyšší, což by znamenalo do roku 2080 ohrožení až 1,6 milionu dalších obyvatel pobřeží. Do té doby by také mohlo zmizet asi 20 % pobřežních mokřin a ještě více by se zvýšila eroze pobřeží Atlantiku, které v současnosti ustupuje rychlostí až 1 metr za rok. Dál od pobřeží by pronikající mořská voda znehodnotila zemědělskou půdu a zásoby pitné vody. Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí Roky Začal tát ohromný ledový příkrov Grónska. Ztrácí nejméně 100 miliard tun ledu ročně, což zvyšuje hladinu oceánu. Pokud by ledový příkrov zcela roztál, což by pravděpodobně trvalo mnoho set let, mohla by mořská hladina stoupnout až o 7 metrů. Předpokládá se, že změna klimatu zvýší intenzitu a četnost extrémních povětrnostních jevů, jako jsou bouřky, povodně, sucha a vlny veder. Asi 90 % všech přírodních katastrof v Evropě od roku 1980 bylo přímo či nepřímo způsobeno počasím a klimatem. Průměrný roční počet pohrom souvisejících s počasím a klimatem v Evropě stoupl mezi lety 1998 a 2007 asi o 65 % ve srovnání s průměrem 80. let minulého století. Tyto katastrofy způsobují nejen značné škody, ale také ženou vzhůru ceny pojištění domů a dalšího majetku. Od roku 1990 zasáhlo Evropu téměř 260 velkých říčních povodní včetně katastrofálních záplav na Dunaji a Labi v létě roku Od roku 1998 si povodně v Evropě vyžádaly přes 700 lidských životů, vyhnaly z domovů půl milionu lidí a napáchaly škody ve výši nejméně 25 miliard EUR. Přestože dosud neexistují žádné důkazy, že by tyto povodně byly přímo způsobeny změnou klimatu, s postupujícím globálním oteplováním se očekává růst četnosti a intenzity záplav ve velkých částech Evropy.

10 10 Kjótský protokol, časová osa a historie Slovník zkratek na časové ose GHG: skleníkové plyny UNFCCC: Rámcová úmluva OSN o změně klimatu IPCC: Mezivládní panel o změně klimatu COP: Konference stran úmluvy (tzn. zemí, které úmluvu ratifikovaly) CMP: Schůzka stran, které ratifikovaly Kjótský protokol Minulost: Stockholmská konference o životním prostředí, světová konference o klimatu, Ženeva, 1979 Vytvoření IPCC Vědecká konference v Torontu o změnách atmosféry Valné shromáždění OSN prohlašuje změnu klimatu za otázku společného zájmu celého lidstva 1. zpráva IPCC zdá se, že se naše planeta otepluje zdá se, že za to může lidská činnost k potvrzení těchto dvou domněnek je zapotřebí více času Summit Země, Rio de Janeiro Zahájení fáze podpisování UNFCCC UNFCCC vstupuje v platnost 2. zpráva IPCC UNFCC COP 1 Berlin Většina důkazů ukazuje na znatel celosvětového klimatického systém Intenzivní jednání Kjótská konference (COP3) Kjótský p Cíl: celosv roku 2012 Princip ob UNF na v Kjót Zdroj: UNFCCC, IPCC a Greenpeace. V mnoha oblastech světa je už dnes nedostatek vody. Téměř jedna pětina obyvatel světa, 1,2 miliardy lidí, nemá přístup k čisté pitné vodě. Pokud se celosvětová teplota zvýší o 2,5 C oproti úrovni před průmyslovou revolucí (tzn. asi o 1,7 C nad dnešní úroveň), bude nedostatkem vody trpět dalších 2,4 až 3,1 miliardy lidí po celém světě. Předpokládá se, že globální oteplování zvýší celosvětovou produkci potravin, pokud zůstane v rozmezí 1,5 až 3,5 C nad předindustriální úrovní (0,7 až 2,7 C nad současnou průměrnou celosvětovou teplotou), ale pokud teplota stoupne ještě výše, produkce potravin bude klesat. Vegetační období se v severní Evropě prodloužilo, ale dřívější rozkvétání a zrání některých plodin a rostlin zvyšuje nebezpečí jejich poškození opožděnými jarními mrazy. Na některých místech v jižní Evropě se vegetační období zkracuje. Mohly by se rozšířit tropické nemoci jako malárie a horečka dengue, protože se zvětší území, kde jsou příznivé klimatické podmínky pro komáry, klíšťata a mouchy. Areál výskytu komára tygrovaného, který může přenášet celou řadu různých nemocí, se za posledních 15 let v Evropě podstatně rozšířil a v současnosti se tento hmyz vyskytuje ve 12 zemích. Jedna studie uvádí, že v důsledku klimatické změny a růstu počtu obyvatel by v roce 2080 mohlo být ohroženo horečkou dengue 5 až 6 miliard lidí. Vlna veder v několika částech Evropy v létě roku 2003 přispěla k předčasnému úmrtí více než lidí, rozpoutala rozsáhlé lesní požáry v jižní Evropě a způsobila ztráty v zemědělství a lesnictví dosahující 10 miliard EUR. Přibližně od roku 2070 by mohlo v Evropě docházet k podobným vlnám veder každé dva roky.

11 né ovlivnění u člověkem rotokol: ětově snížit emise GHG o 5 % do chodování s emisemi GHG CCC COP 4, Buenos Aires. Přijetí akčního plánu ypracování souboru pravidel uskutečňování ského protokolu UNFCCC COP 7, Marrákeš Přijetí souboru pravidel uskutečňování Kjótského protokolu 3. zpráva IPCC Vědecké důkazy globálního oteplování Světový summit o udržitelném rozvoji, Johannesburg 4. zpráva IPCC: Globální oteplování je nesporné a už se projevuje Pokud nezasáhneme, mohla by celosvětová teplota do roku 2100 stoupnout až o 6,4 C Podstatné snížení celosvětových emisí je proveditelné a ekonomicky únosné Kjótský protokol vstupuje v platnost UNFCCC COP 11/ CMP ke Kjótskému protokolu a Montrealská konference: zahájena diskuse o mezinárodním postupu po roce 2012 UNFCCC COP 13/ CMP 3, UNFCCC COP 13/ CMP 3 ke Kjótskému protokolu na Bali: formální jednání, zahájena jednání s cílem uzavřít do konce roku 2009 dohody o klimatu po roce 2012 Orgány EU schvalují balík ambiciózních opatření týkajících se klimatu a energetiky 11 Změna klimatu začíná snižovat atraktivitu mnoha velkých středomořských letovisek, ale naopak zvyšuje přitažlivost turistických středisek v jiných oblastech. Odhady budoucího vývoje klimatu naznačují, že Středomoří se stane méně vhodným cílem pro letní dovolené, což povede k přesunu letního turistického ruchu do jiných částí Evropy. Jak se Evropa otepluje, hmyz, zvířata i rostliny se přesouvají více na sever a do vyšších poloh. Existuje však vážné nebezpečí, že mnohé z těchto organismů nebudou schopny udržet krok s rychlostí změny klimatu nebo že jim v přesunu do dostatečné vzdálenosti zabrání silnice, města a další druhy staveb, které protínají krajinu. Jedna alarmující studie uvádí, že změna klimatu by mohla vést k vyhynutí třetiny biologických druhů na Zemi do roku Zvlášť ohroženi jsou polární savci a ptáci, například lední medvědi, tuleni, mroži a tučňáci. Z dlouhodobého pohledu by mohla rozsáhlá změna klimatu odstartovat regionální konflikty, hladomor a vlny uprchlíků, jelikož potraviny, voda a energetické zdroje jsou čím dál vzácnější. Celosvětově by mohla změna klimatu vyhnat z domovů až 1 miliardu lidí, kteří budou potřebovat pomoc, zejména od bohatších národů. Další nejméně příznivý scénář předpokládá, že změny teplot oceánů způsobí zánik Golfského proudu, který přináší teplejší vodu do severních částí Atlantiku. I když k tomu pravděpodobně nedojde v tomto století, vědci se shodují, že v severní Evropě by to zvrátilo trend oteplování a počasí by bylo mnohem chladnější 1. 1 Mnohé z těchto faktů a čísel jsou převzaty ze dvou významných zpráv: ze Čtvrté hodnotící zprávy Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC), k dispozici na internetové adrese a ze zprávy Dopady měnícího se klimatu Evropy hodnocení ukazatelů roku 2008, kterou společně vypracovaly Evropská agentura pro životní prostředí, Společné výzkumné středisko Evropské komise a Oblastní kancelář Světové zdravotnické organizace pro Evropu a která je k dispozici na adrese

12 12 Co je třeba udělat, abychom omezili změnu klimatu? Postup je zcela jednoduchý: potřebujeme snížit emise skleníkových plynů do atmosféry. Některé skleníkové plyny mají dlouhou životnost, což znamená, že cirkulují v atmosféře mnoho desítek let nebo i déle. I když nyní razantně zasáhneme, teploty budou ještě nějakou dobu stoupat. Pokud však nepodnikneme nic, teploty vzrostou ještě více a v určitém okamžiku by se klima mohlo vymknout veškeré kontrole. Snížení našich emisí skleníkových plynů si vyžádá investice a změny způsobů, jakými vyrábíme a využíváme energii. Nedávné studie však ukazují, že cena za nečinnost by byla mnohem vyšší v důsledku škod a strádání, jež by neusměrňovaná změna klimatu způsobila. Změna klimatu se nedá zastavit okamžitě, ale čím dříve si ji všichni uvědomíme a začneme proti ní bojovat, tím spíše budeme schopni získat kontrolu nad svým osudem, spokojeně žít a chránit veškerou krásu a rozmanitost naší planety pro budoucí generace. Jak společně postupují vlády jednotlivých zemí V 80. letech minulého století rostlo množství dokladů o změně klimatu a řada mezinárodních konferencí podnítila po celém světě zájem o tuto problematiku. Vlády si uvědomily, jak velké ohrožení změna klimatu představuje a že s tím musí něco udělat. Také si uvědomily nutnost spolupráce, aby měly nějakou šanci na úspěch. Změna klimatu je celosvětovým problémem, protože jí budou ovlivněny všechny země a všechny se také, i když v různé míře, podílejí na emisích skleníkových plynů. Proto nemůže žádná země tento problém vyřešit sama. Mezivládní panel OSN o změně klimatu V roce 1988 Organizace spojených národů ustavila Mezivládní panel o změně klimatu (IPCC), který sdružuje tisíce vědců z celého světa. Jejich úkolem je posoudit stávající výzkum a poznatky o změně klimatu a jeho důsledcích a předkládat v pravidelných intervalech komplexní zprávy. Každá zpráva je podložena několikaletou prací. Nejnovější zpráva, tzv. Čtvrtá hodnotící zpráva, byla zveřejněna v roce Obsahovala nezpochybnitelný závěr, že koncentrace skleníkových plynů v atmosféře vzrostly hlavně v důsledku lidských činností, a vážně varovala před důsledky v případě nečinnosti.

13 13 IPCC a také bývalý viceprezident USA Al Gore obdrželi v roce 2007 Nobelovu cenu míru za své úsilí o zvýšení povědomí veřejnosti o změně klimatu. Udělení této ceny podtrhuje skutečnost, že změna klimatu začíná být považována za ohrožení bezpečnosti lidstva. Rámcová úmluva OSN o změně klimatu V roce 1992 vlády odsouhlasily Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC). Tuto mezinárodní dohodu formálně přijalo 191 zemí a také Evropská unie tedy téměř všechny země světa. Cílem úmluvy je stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by zabránila nebezpečnému ovlivnění klimatického systému člověkem. Podle úmluvy vlády sledují a vykazují množství skleníkových plynů, která jejich země produkují, vypracovávají strategie omezení změny klimatu a pomáhají chudším zemím postupovat proti změně klimatu. Jednou ročně se scházejí, aby posoudily dosažené pokroky a rozhodly, co dělat dál. Úmluva měla být jakýmsi zastřešujícím prvkem, v jehož rámci mají být v budoucnu sjednány další kroky. Kjótský protokol V roce 1997 podnikly vlády v japonském městě Kjóto další krok a odsouhlasily významný Kjótský protokol. Tato mezinárodní smlouva zavazuje průmyslové země ke snížení nebo omezení jejich emisí skleníkových plynů a dosažení určitých cílových úrovní emisí do roku Kjótský protokol se zaměřuje na průmyslové země, protože ty zodpovídají za většinu dosavadních i současných emisí skleníkových plynů a mají dostatek poznatků i peněz, aby je mohly snížit. Například v EU dosahuje produkce skleníkových plynů asi 11 tun na každého obyvatele ročně, zatímco rozvojové země produkují jen asi 1 tunu na obyvatele za rok.

14 14 Co můžete udělat vy Změna klimatu je sice celosvětovým problémem, ale přesto je v silách každého z nás s tím něco udělat. I malé změny našeho chování mohou šetřit energii a zdroje a napomoci bránit emisím skleníkových plynů, aniž by to mělo dopad na kvalitu našeho života. Mohou nám dokonce ušetřit i peníze. Recyklujte. Recyklace hliníkové plechovky, ze které se vyrobí nová, vyžaduje desetinu energie, která je zapotřebí k výrobě takové plechovky zcela od nuly. Papírny potřebují mnohem méně energie k výrobě papíru ze starých novin než z dřevní buničiny. Nekupujte tolik potraviny, k jejichž produkci nebo dopravě je potřeba mnoho vody a energie, například maso a hotová jídla. Balenou vodu používejte jen střídmě. Je totiž tisíckrát dražší než voda z kohoutku! V Evropě je voda z vodovodu nezávadná a pokud chcete, můžete si namontovat filtr, který ji ještě více vyčistí. Balená voda potřebuje energii při výrobě i uvádění na trh a plastové lahve v mnoha zemích končí ve smetí a nerecyklují se. Když si připravujete kávu nebo čaj, vařte jen tolik vody, kolik spotřebujete. Neplňte konvici až po okraj, pokud to není nutné! Šetřete teplou vodou tím, že si místo koupele ve vaně dáte sprchu spotřebuje se přitom čtyřikrát méně energie. Nezapomínejte zhasínat světla, když není potřeba svítit. To je zvlášť důležité u výkonných halogenových stojacích lamp, jejichž světlo se odráží od stropu ty spotřebovávají spoustu energie. Spotřeba domácností představuje 30 % celkové spotřeby elektřiny v EU, takže pokud budeme všichni šetřit elektřinou, bude to pořádně znát. Když vám praskne žárovka, kupte si místo ní úspornou: přestože jsou dražší, vydrží mnohem déle a spotřebovávají pětkrát méně elektřiny než běžné žárovky, takže v konečném výsledku vám ušetří spoustu peněz. Nenechávejte svůj televizor, rádio a počítač v pohotovostním režimu to je režim, při kterém zůstává na přístroji rozsvícené malé světélko. Televizor v pohotovostním režimu spotřebuje průměrně 45 % energie. Pokud by všichni Evropané přestali používat pohotovostní režim domácích spotřebičů, ušetřilo by se tolik elektřiny, že by to stačilo pokrýt spotřebu země o velikosti Belgie. Nenechávejte také nabíječku zapojenou do zásuvky poté, co jste si nabili svůj mobilní telefon dál totiž spotřebovává určité množství elektřiny, i když k ní není telefon připojen! V současnosti existuje mnoho společností, které dodávají elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů nebo jiných zdrojů šetrných vůči životnímu prostředí (tzv. zelená energie ). Zeptejte se rodičů na možnost přejít k takovému dodavateli elektřiny, pokud to už neudělali. Pokud bydlíte v oblasti se slunečným podnebím, zeptejte se jich na možnost instalace solárních panelů. Pokud vy nebo vaši rodiče kupujete nový elektrický přístroj, například chladničku nebo pračku, ujistěte

15 15 se, že patří do energetické třídy A nebo v případě chladničky do třídy A++ vyznačené na evropském energetickém štítku, kterým musí být každý přístroj opatřen. Tyto třídy znamenají, že má velmi vysokou energetickou účinnost. Pokud není prádlo příliš špinavé, používejte na pračce úsporný cyklus. A kdykoli je teplo a sucho, namísto použití elektrické sušičky pověste prádlo ven. Asi jedna třetina vody, kterou spotřebujeme doma, skončí v záchodu. Snažte se proto splachovat toaletu méně často, používat pokud možno krátké spláchnutí nebo snížit objem splachovací nádržky. Shromažďujte dešťovou vodu, kterou můžete používat k zalévání zahrady nebo mytí auta. Můžete tak ušetřit až 50 % vody, kterou v domácnosti spotřebujete. Nenechávejte téci vodu, zatímco si čistíte zuby nebo myjete nádobí, a používejte kohoutky s rozstřikovači ušetříte až 80 % vody. Kontrolujte, zda kohoutky nekapou nebo zda někde neuniká voda z potrubí, a v případě potřeby je opravte. V obchodech a supermarketech vyhledávejte zboží s evropskou ekoznačkou, kterou představuje malý symbol květiny. Tato značka znamená, že takový výrobek splňuje přísné ekologické normy. Když větráte místnost, nechte okno několik minut otevřené dokořán a pak je opět zavřete namísto toho, abyste nechali teplo unikat po dlouhou dobu. Soukromé automobily jsou zodpovědné za 12 % emisí CO 2 v EU. Hromadná doprava, jízdní kolo nebo chůze jsou levnější a zdravější alternativy. Pokud se vaši rodiče chystají koupit nové auto, požádejte je, aby si pořídili malý vůz s nízkou spotřebou paliva! Množství emisí CO 2 pro každý automobil je uvedeno na informačních materiálech vyvěšených v autosalonu. Cestujete-li několik set kilometrů nebo méně, zvolte místo letadla raději autobus nebo vlak. Letectví je celosvětově nejrychleji rostoucím zdrojem emisí CO 2! Zasaďte ve škole, na zahradě nebo ve vaší čtvrti strom! Pět stromů za svůj život pohltí asi 1 tunu CO 2. Pokud žijete v zemi s malým množstvím dešťových srážek, vybírejte si zahradní rostliny, které jsou pro takové podnebí vhodné a potřebují méně zalévat. Vybírejte si pro dovolenou hotely a letoviska, která jsou šetrná k životnímu prostředí například tím, že omezují spotřebu vody a energie a snižují produkci odpadů. Ručníky a osušky používejte vícekrát, abyste ušetřili za zbytečné praní. Nepřetápějte váš byt. Snížením teploty o jediný stupeň Celsia můžete snížit váš účet za energii až o 7 %.

16 Emise skleníkových plynů v EU 17 Domácnosti, malé a střední podniky 17 % Průmysl 20 % Zemědělství 10 % Ostatní 4 % Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí Doprava 21 % Energetika 28 % Evropa je také rozhodnuta zajistit, aby dohoda vedla k udržení globálního oteplování na méně než 2 C oproti předindustriálnímu období (tzn. asi 1,2 C nad dnešní teplotou). Větší nárůst by znamenal mnohem větší riziko přírodních pohrom a zmenšení zásob potravin a vody. Aby k tak nebezpečné úrovni změny klimatu nedošlo, bude nutno do roku 2050 omezit celosvětové emise na méně než polovinu úrovně roku Přestože je to ohromná výzva, potřebné technologie už jsou nebo brzy budou dostupné a příslušné náklady jsou únosné je to vlastně mnohem levnější než škody, které by změna klimatu způsobila, pokud bychom proti ní nic nepodnikli. Co dělá EU v boji proti změně klimatu Evropská unie stojí v čele celosvětového boje proti změně klimatu. Jakožto ekonomická velmoc má EU povinnost jít příkladem, přestože je zodpovědná jen za 14 % celosvětových emisí. EU je přesvědčena, že můžeme produkci skleníkových plynů značně omezit a přitom dále zvyšovat úroveň a kvalitu života lidí. Tyto dvě věci nejsou neslučitelné. Bude však nutno změnit to, jak žijeme a jak vyrábíme a využíváme energii. S ohledem na tyto otázky se v březnu 2007 vedoucí představitelé EU shodli na ambiciózní a dalekosáhlé strategii ohledně energie a změny klimatu. Ta obsahuje některé náročné cíle: Snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů v EU nejméně o 20 %, respektive 30 %, pokud tak učiní i ostatní průmyslové země na základě mezinárodní dohody o klimatu, která se momentálně projednává. Zvýšit do roku 2020 množství energie z obnovitelných zdrojů, jako je větrná a sluneční energie 2, na 20 % veškeré spotřeby energie, což je více než dvojnásobek dnešní úrovně. Snížení spotřeby energie do roku 2020 o 20 % díky zlepšení energetické účinnosti široké škály strojů a přístrojů, jako jsou automobily, televizory a klimatizační jednotky. 2 Mezi další formy obnovitelné energie patří hydroelektrická energie (elektřina vyráběná ve vodních elektrárnách vodou protékající přehradami), energie ze spalování biomasy (organických látek, například dřeva, mlýnských pokrutin, rostlin, zvířecího trusu apod.) a biopaliv (paliv vyrobených z rostlin nebo zemědělských plodin), geotermální energie (teplo z horkých pramenů nebo sopek) nebo energie mořského přílivu a vln.

17 18 Konkrétní opatření k dosažení těchto cílů byla sjednána v roce Evropa se tak vydala na cestu k vybudování hospodářství, které bude šetrné k celosvětovému klimatu a bude produkovat co nejméně sloučenin uhlíku. Šetření energií a využívání více obnovitelné energie pomůže nejen snížit emise skleníkových plynů v EU, ale také lépe zabezpečí dodávky energie v Evropě a ušetří i peněžní prostředky tím, že nebude třeba dovážet tak vysoké množství ropy a zemního plynu z jiných zemí. Pokroky v EU Podle Kjótského protokolu přijalo 15 zemí, které tvořily EU, když byl v roce 1997 protokol sjednán (v tabulce na protější straně jsou označeny světlejší zelenou barvou), velmi ambiciózní cíl: snížit své společné emise skleníkových plynů do roku 2012 o 8 % oproti úrovním zvoleného výchozího roku (většinou roku 1990). Potom se dohodly, v jaké míře by každá z nich měla k tomuto společnému cíli přispět, a to s ohledem na hospodářskou situaci a průmyslovou strukturu každé země. Většina z nich musí své emise snížit, ale některé je smějí až po určitou hranici zvýšit, zatímco jiné musí své emise udržet na úrovni roku Deset z dvanácti zemí, které vstoupily do EU v letech 2004 a 2007 (označeny tmavší zelenou barvou), má podle protokolu individuální cílové úrovně, které vyžadují, aby snížily své emise ve stejném časovém horizontu o 6 až 8 %. Pouze Kypr a Malta nemají v rámci Kjótského protokolu stanoveny žádné cílové úrovně. Systém EU pro obchodování s emisemi Zdaleka nejvýznamnějším opatřením vypracovaným v rámci ECCP je systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), zavedený počátkem roku První mezinárodní systém pro obchodování s emisemi CO 2 na světě, EU ETS, je základním kamenem strategie Unie zaměřené na rentabilní snižování emisí v jejích 27 členských zemích. Od počátku roku 2008 se systém EU ETS vztahuje také na Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Systém se v současnosti týká asi elektráren a továren s energeticky náročnou výrobou, které dohromady produkují téměř polovinu emisí CO 2 v celé Unii. Systém EU ETS funguje následovně. Vlády členských států EU vystaví každý rok každé elektrárně nebo továrně emisní povolenky na určité množství CO 2. Ty, které mají nižší emise, mohou nevyužité kvóty prodat jiným továrnám, jež si nevedou tak dobře. To představuje finanční pobídku ke snížení emisí. Společnosti, které přesáhnou své emisní limity a nepokryjí nadměrné emise povolenkami zakoupenými od jiných firem, musí platit velmi vysoké pokuty. Systém obchodování s emisemi snižuje celkové náklady spojené s omezováním emisí tím, že se emise omezují tam, kde je to nejlevnější. Od roku 2012 bude tento systém rozšířen tak, aby zahrnoval i emise z letadel na obchodních linkách mířících na letiště v EU nebo z nich, a od roku 2013 vstoupí v platnost celá řada důležitých změn systému EU ETS, které jej mají posílit a zefektivnit. Evropská unie chce do roku 2015 propojit systém EU ETS s podobnými systémy obchodování s emisemi zavedenými v dalších rozvinutých zemích.

18 Cíle členských zemí EU podle Kjótského protokolu Země EU, které mají podle Kjótského protokolu společný cíl snížit emise o 8 % Země EU, které mají podle Kjótského protokolu individuální cílové úrovně Rakousko 13 % Česká republika 8 % Belgie 7,5 % Kypr Dánsko 21 % Estonsko 8 % Finsko 0 % Maďarsko 6 % Francie 0 % Lotyšsko 8 % Německo 21 % Litva 8 % Řecko +25 % Malta Irsko +13 % Polsko 6 % Itálie 6,5 % Slovensko 8 % Lucembursko 28 % Slovinsko 8 % Nizozemsko 6 % Bulharsko 8 % Portugalsko +27 % Rumunsko 8 % Španělsko +15 % Švédsko Spojené království +4 % 12,5 % V rámci Evropského programu týkajícího se změny klimatu (ECCP) se EU ve spolupráci s představiteli průmyslu, ekologických sdružení a dalších zaintere- sovaných skupin snaží stanovit opatření ke snížení emisí skleníkových plynů rentabilním způsobem. Mezi desítky vypracovaných opatření patří například snížení energetické náročnosti budov (lepší izolace může snížit náklady na vytápění až o 90 %!), omezení úniků a rozsahu používání některých fluorovaných průmyslových plynů (freonů) a řešení emisí z letadel. 19 Opatření ke snížení emisí přijímaná členskými státy EU i na úrovni celé EU přispívají k dosahování cílů Kjótského protokolu. V roce 2006 byly celkové emise 15 zemí, které tvořily EU do roku 2004, o 2,7 % pod úrovní zvoleného výchozího roku (většinou roku 1990) a prognózy jejich budoucích emisí

19 20 ukazovaly, že tyto země jsou na nejlepší cestě splnit svůj cíl, tedy snížit emise o 8 %. Dnešním 27 členským zemím se podařilo v roce 2006 dosáhnout snížení emisí o 10,8 %. Omezování emisí je výhodné pro hospodářství Opatření v boji proti změně klimatu v dlouhodobém pohledu ušetří finanční prostředky, i když momentálně to znamená nutnost určité peníze investovat. Skutečně si nemůžeme dovolit nedělat nic. Vlivná zpráva, kterou publikoval britský ekonom lord Stern, varuje, že pokud se nám nepodaří změnu klimatu zastavit, bude si vybírat čím dál vyšší daň na světovém hospodářství. Odhaduje, že změna klimatu bude stát každý rok nejméně 5 % celosvětového ekonomického výkonu neboli hrubého domácího produktu (HDP) a v dlouhodobém časovém horizontu by tato hodnota mohla stoupnout až na 20 % nebo i více. Hospodářský dopad by byl podobný, jaký měla světová válka nebo světová hospodářská krize ve 30. letech minulého století. Na druhé straně však lord Stern odhaduje, že opatření potřebná ke zvládnutí změny klimatu budou stát pouze asi 1 % HDP. Již dnes existuje řada technologií, které tolik neovlivňují světové klima, například výroba energie z obnovitelných zdrojů, a další budou již brzy připraveny k celosvětovému rozšíření. Například jedna slibná technologie umožňuje zachycovat značnou část uhlíku, který se uvolňuje při spalování fosilních paliv, a poté tento uhlík ukládat ve starých dolech nebo bývalých ropných polích, aby se nedostal do atmosféry. Tato technologie se nazývá zachycování a skladování uhlíku. Další slibnou technologií, která však potřebuje ještě značný další výzkum, je výroba vodíku za pomoci obnovitelných zdrojů energie a jeho využívání v tzv. palivových článcích. Palivový článek přeměňuje vodík s kyslíkem ve vodu, přičemž vzniká elektřina. Jediné emise představuje vodní pára. Vývoj technologií šetrných k celosvětovému klimatu také vytváří nová pracovní místa a otevírá nové trhy. Díky režimům podpory větrné energie v několika zemích EU nyní evropské společnosti zásobují 90 % rychle se rozvíjejícího celosvětového trhu se zařízením pro využívání větrné energie. V Německu vzniklo díky zavedení větrné energie pracovních míst. Celoevropský trh má v současnosti obrat 30 miliard EUR a představuje pracovních míst. Předpokládá se, že zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na 20 % celkové spotřeby energie do roku 2020, jak to EU plánuje, zvýší počet pracovních míst téměř na 1 milion.

20 21 Přechod k tzv. nízkouhlíkovému hospodářství nabízí obrovské příležitosti pro inovace a hospodářský růst, což jsou nejdůležitější cíle Evropské unie. Pokud evropské společnosti rychle vyvinou nové technologie šetrné vůči klimatu, budou mít konkurenční výhodu, protože celosvětová poptávka po těchto technologiích stále roste. Musíme se přizpůsobit změně klimatu I když dnes přijmeme opatření k omezení emisí skleníkových plynů, a začneme tak brzdit rychlost změny klimatu, mnohé ze změn, které již probíhají, nemůžeme zastavit. Proto se všechny země musí naučit se změnou klimatu žít a přizpůsobit se jí. Přizpůsobit se znamená předvídat dopady změny klimatu a přijímat opatření k jejich minimalizaci. Tím, že budeme jednat teď, si můžeme ušetřit peníze a úsilí, které bychom museli vynaložit v budoucnu. S rostoucí četností bouří a zvyšováním mořské hladiny se bude zvětšovat počet lidí, jejichž domovy budou ohroženy záplavami. Nová pravidla EU vyžadují, aby členské země posuzovaly a omezovaly rizika záplav. Pro země s teplejším podnebím je možno vyšlechtit plodiny, které potřebují méně vody nebo dokáží přečkat i období sucha. Výstavba budov a měst, která budou šetřit energii a odolávat bouřím, záplavám a horku, zachrání v dlouhodobém pohledu mnoho lidských životů. Tento způsob uvažování a jednání je často označován jako zohledňování změny klimatu. Průmysl musí plánovat s dostatečným předstihem, aby se dokázal přizpůsobit novým podmínkám. Nejdůležitější zdravotnické a sociální služby musí být připraveny na vlny veder a jiné neobvyklé povětrnostní podmínky. Změna klimatu zvýší tlak na zdroje pitné vody. Odhaduje se, že za pomoci technických inovací a omezením plýtvání bychom mohli snížit spotřebu vody v Evropě asi o 40 %. Prostřednictvím své sítě chráněných přírodních území Natura 2000 se EU snaží pomoci volně se vyskytujícím živočichům a rostlinám Evropy přizpůsobit se změnám životního prostředí. Stručně řečeno, při přijímání veškerých rozhodnutí a plánování investic je třeba brát v úvahu pravděpodobné budoucí dopady změny klimatu. Mnoho práce je nutno udělat na místní úrovni v závislosti na konkrétních podmínkách. Evropská unie může také podpořit přizpůsobení se změně klimatu tím, že upraví své politiky a finanční pomoc, zejména pro rozvojové země.

21 22 Užitečné webové stránky o změnách klimatu: Evropská komise, generální ředitelství pro životní prostředí Kampaň Evropské komise ke změnám klimatu Webové stránky Evropské komise Boj proti změně klimatu Evropská agentura pro životní prostředí Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a Kjótský protokol Mezivládní panel o změně klimatu Program OSN pro životní prostředí Světový fond na ochranu přírody (WWF) Greenpeace

22 Evropská komise Změna klimatu O co vlastně jde? Úvod do problematiky pro mládež Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie s. 21 x 21cm ISBN doi: /64215 Jak získat publikace EU Publikace na prodej: prostřednictvím EU Bookshopu (http://bookshop.europa.eu); u vašeho knihkupce uveďte název, vydavatele a/nebo číslo ISBN; obraťte se přímo na některého z našich obchodních zástupců. Jejich kontaktní údaje najdete na nebo je získáte zasláním faxu na číslo Bezplatné publikace: prostřednictvím EU Bookshopu (http://bookshop.europa.eu); na zastoupeních nebo delegacích Evropské komise. Jejich kontaktní údaje najdete na nebo je získáte zasláním faxu na číslo Fotografie s. 5, 6, 8: Hugo Ahlenius, UNEP/GRID-Arendal s. 6: Government of Canada s. 7: WWF s.10 11: Philippe Rekacewicz, UNEP/GRID-Arendal s. 9, 12, 13, 17: EK s. 14, 15, 16, 19, 20, 21: istockphoto s. 23: gettyimages

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE Návrh Ministerstva životního prostředí ČR ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, změna klimatu se stává každodenní realitou. Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 16. Skleníkový jev a globální oteplování Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284

Více

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav 5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník DOPORUČENÝ ČAS NA VYPRACOVÁNÍ: 25 minut INFORMACE K TÉMATU: OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Spalováním fosilních

Více

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy - příčiny primární postupná dominance člověka jako druhu, jeho nadvláda nad predátory, oslabení přirozených

Více

Podklady poznámky pro PPT1

Podklady poznámky pro PPT1 Podklady poznámky pro PPT1 Slide 1 Změna klimatu Věda nabízí přesvědčivé důkazy Cílem prezentace je představit téma klimatických změn a poskytnout (stručný) přehled aktuálních vědeckých poznatků. Naposledy

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

V Bruselu dne COM(2016) 618 final ZPRÁVA KOMISE

V Bruselu dne COM(2016) 618 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.9.2016 COM(2016) 618 final ZPRÁVA KOMISE Zpráva k usnadnění výpočtu množství přiděleného Evropské unii a zpráva k usnadnění výpočtu společného množství přiděleného Unii,

Více

KI-78-09-820-CS-C. Tajemství slunce

KI-78-09-820-CS-C. Tajemství slunce KI-78-09-820-CS-C Tajemství slunce Tajemství slunce Úřad pro publikace ISBN 978-92-79-12489-1 PRÁVNÍ UPOZORNĚNÍ Evropská komise ani žádná jiná osoba jednající jejím jménem nenese odpovědnost za případné

Více

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Jaroslav Rožnovský Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace

Více

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Jak ovlivňují skleníkové plyny globální

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s. Představení tématu Viktor Třebický CI2, o. p. s. CI2, o.p.s. http://www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz http://adaptace.ci2.co.cz/ Kateřinská 26, Praha 2 1 CI2, o.p.s. www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz

Více

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství 6-9. ročník III2-12-04 Výchova k občanství EVROPSKÁ UNIE - Historie Mgr. Vilém Nejezchleb Evropská unie http://www.euroesprit.org/ EU - HISTORIE

Více

ŠETŘENÍ ENERGIÍ. Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 7.ročník červenec 2011

ŠETŘENÍ ENERGIÍ. Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 7.ročník červenec 2011 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 7.ročník červenec 2011 ŠETŘENÍ ENERGIÍ Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,8.14 Vzdělávací oblast: snižování energetické náročnosti

Více

Adaptace měst na změnu klimatu: metodika pro města a obce

Adaptace měst na změnu klimatu: metodika pro města a obce Adaptace měst na změnu klimatu: metodika pro města a obce Josef Novák CI2, o. p. s. VII. NÁRODNÍ SETKÁNÍ STAROSTŮ, PRIMÁTORŮ A HEJTMANŮ ČESKÉ REPUBLIKY PRAHA, HOTEL STEP**** 15. Září 2016 CI2, o.p.s. http://www.ci2.co.cz

Více

Ratifikace druhého kontrolního období Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu

Ratifikace druhého kontrolního období Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX Ratifikace druhého kontrolního období Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu DOPLNĚK k návrhu ROZHODNUTÍ RADY o

Více

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Základní princip solárního ohřevu Absorpce slunečního záření Sluneční energie, která dopadá na zemský povrch během slunečného dne, se dokáže vyšplhat

Více

PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY

PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY 3 / ZARUČENÍ BUDOUCNOSTI S NÍZKOU ÚROVNÍ UHLÍKU 3 / ZARUČENÍ BUDOUCNOSTI S NÍZKOU ÚROVNÍ UHLÍKU Evropa se zavázala k omezení růstu globální teploty o 2 C. Předpokládá

Více

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Příčiny změny klimatu V této kapitole se dozvíte: Jaké jsou změny astronomických faktorů. Jaké jsou změny pozemského původu. Jaké jsou změny příčinou

Více

SKLENÍKOVÝ EFEKT. Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny.

SKLENÍKOVÝ EFEKT. Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny. SKLENÍKOVÝ EFEKT Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny. SKLENÍKOVÝ EFEKT: SKUTEČNOST NEBO VÝMYSL? Živé věci potřebují k přežití energii. Energie, která udržuje život na Zemi, přichází

Více

CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ

CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to globální oteplování V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Co je to změna klimatu. Co jsou to antropogenní změny.

Více

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO Vytápění a větrání nízkoenergetických a pasivních budov Investice do Vaší budoucnosti Projekt je spolufinancován Evropskou Unií prostřednictvím Evropského

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. prosince 2008 (11.12) (OR. en,fr) 17122/08 LIMITE POLGEN 141 ENER 464 ENV 990

RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. prosince 2008 (11.12) (OR. en,fr) 17122/08 LIMITE POLGEN 141 ENER 464 ENV 990 Prvky konečného kompromisu týkající se části o energetice a změně klimatu návrhu závěrů ze zasedání Evropské rady konajícího se dne 11. a 12. prosince 2008 (viz 16864/08). Prozatímní právní převod prvků

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / !"!#$ %" &' ( ) *+, -+. / 0(123! " ## $%%%& %' 45 6& -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / " * = < & ' ; '.: '. 9'= '= -+. > 8= '7 :' ' '.8 55, 5' 9'= '= -?7 +., '+.8 @ A:.. =. 0(1237 7 : :' @.

Více

Česká arktická vědecká infrastruktura Stanice Josefa Svobody

Česká arktická vědecká infrastruktura Stanice Josefa Svobody 3 Česká arktická vědecká infrastruktura Stanice Josefa Svobody Centrum polární ekologie, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zonální rozdělení úhrnů slunečního záření na

Více

Bezplatná telefonní linka (*):

Bezplatná telefonní linka (*): Evropská komise Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie Bezplatná telefonní linka (*): 00 800 6 7 8 9 10 11 (*)???? Mnoho doplňujících informací o Evropské

Více

Požadavky EU na snižování energetické náročnosti budov v kontextu otvorových výplní

Požadavky EU na snižování energetické náročnosti budov v kontextu otvorových výplní Požadavky EU na snižování energetické náročnosti budov v kontextu otvorových výplní Obsah přednášky Nová strategie Evropa 2020 Energetická náročnost budov Budovy s nulovou spotřebou energie Požadavky na

Více

Role teplárenství v transformaci energetiky

Role teplárenství v transformaci energetiky XXVII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ Role teplárenství v transformaci energetiky Ing. Martin Hájek, Ph.D. 26. ledna 2017, hotel Harmonie, Luhačovice Pařížská dohoda vstoupila v platnost 4.11. 2016 Ratifikovalo 126

Více

Výsledky konference OSN o ochraně klimatu v Paříži

Výsledky konference OSN o ochraně klimatu v Paříži Výsledky konference OSN o ochraně klimatu v Paříži Tvoříme klima pro budoucnost, Liberec, 26. - 27. 1. 2016 Klára Sutlovičová, 26. ledna 2016 1992: Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) skutečně

Více

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě T Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 Chudoba ve světě Klimatické změny a chudoba Jedna z největších výzev 21. století

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

ZIMNÍ PNEUMATIKY V EVROPĚ

ZIMNÍ PNEUMATIKY V EVROPĚ MZA č. 55/2006 technické informace ZIMNÍ PNEUMATIKY V EVROPĚ Pneumatiky s hroty a sněhové řetězy Ve všech evropských státech je hloubka vzorku pneumatik u osobních automobilů předepsána na 1,6 mm, v některých

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Slunce # Energie budoucnosti

Slunce # Energie budoucnosti Možnosti využití sluneční energie Slunce # Energie budoucnosti www.nelumbo.cz 1 Globální klimatická změna hrozí Země se ohřívá a to nejrychleji od doby ledové.# Prognózy: další růst teploty o 1,4 až 5,8

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.6.2014 COM(2014) 226 final 2014/0128 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU V článku 305 Smlouvy

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

SPOTŘEBA ENERGIE ODKUD BEREME ENERGII VÝROBA ELEKTŘINY

SPOTŘEBA ENERGIE ODKUD BEREME ENERGII VÝROBA ELEKTŘINY SPOTŘEBA ENERGIE okamžitý příkon člověka = přibližně 100 W, tímto energetickým potenciálem nás pro přežití vybavila příroda (100Wx24hod = 2400Wh = spálení 8640 kj = 1,5 kg chleba nebo 300 g jedlého oleje)

Více

ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU

ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Proč na energetické politice záleží II. Proč musíme jednat

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev.

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev. Pravděpodobný vývoj změny klimatu a reakce společnosti Jan P r e t e l Seminář Klimatická změna možné dopady na vodní systémy a vodní hodpodářství Česká limnologická společnost Praha, 10.12.2007 IPCC charakteristika

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Globální změny klimatu v kostce a jejich vliv na hydrologický režim

Globální změny klimatu v kostce a jejich vliv na hydrologický režim Globální změny klimatu v kostce a jejich vliv na hydrologický režim Člověk působí na své okolí již od pradávna svou schopností přetvářet přírodu ke svému prospěchu nejen usnadnil svou existenci na Zemi

Více

Značení výrobků. Zahraniční ekoznačky

Značení výrobků. Zahraniční ekoznačky Značení výrobků Tzv. ekospotřebitelství je v Evropě poměrně rozvinuté. K lepší orientaci zákazníka v záplavě výrobků byly vyvinuty systémy ekologického značení, tzv. ekoznačky, kterými jsou označeny výrobky

Více

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Radan HUTH Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. O čem

Více

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze

Více

PŘÍRODNÍ ZDROJE OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE. Ilona Jančářová. Přírodní zdroj element celku, poskytovaného přírodou, který je považován za užitečný

PŘÍRODNÍ ZDROJE OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE. Ilona Jančářová. Přírodní zdroj element celku, poskytovaného přírodou, který je považován za užitečný OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Ilona Jančářová Právnická fakulta MU Brno PŘÍRODNÍ ZDROJE Přírodní zdroj element celku, poskytovaného přírodou, který je považován za užitečný Přírodní zdroje - obnovitelné -

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 17. 12. 2009 2009/2157(INI) NÁVRH ZPRÁVY o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Zpravodaj:

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Světový den vody. Ústředním tématem kampaně roku 2016 je "Voda a práce".

Světový den vody. Ústředním tématem kampaně roku 2016 je Voda a práce. Světový den vody Voda spolu s dalšími činiteli - ovzduším, energií a výživou podmiňují život a existenci lidstva. Podle dlouhodobé celosvětové bilance se zásoby vody ani nezmenšují a ani nepřibývají. Vzrůstá

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech

Více

Oblast klimatu a energie v EU

Oblast klimatu a energie v EU Březen 2014 Speciální analýzy Oblast klimatu a energie v EU Tomáš Kozelský EU Office České spořitelny EU OFFICE Česká spořitelna, a.s. Budějovická 1518/13a,b 140 00 Praha 4 tel.: +420 956 718 012 fax:

Více

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. Konference Trendy Evropské Energetiky, Praha, 11.11.2014 ZÁKLADNÍ

Více

Změna Klimatu. EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ: Co vedlo k jejich nejvýznamnějšímu snížení?

Změna Klimatu. EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ: Co vedlo k jejich nejvýznamnějšímu snížení? Změna Klimatu EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ: Co vedlo k jejich nejvýznamnějšímu snížení? F-plyny jsou skleníkové plyny, které mohou skleníkový efekt snižovat! Při svých použitích přispívají F-plyny k významně

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

Příloha 1: Porovnání globální teploty s růstem koncentrací CO 2

Příloha 1: Porovnání globální teploty s růstem koncentrací CO 2 Příloha 1: Porovnání globální teploty s růstem koncentrací CO 2 Modrá křivka znázorňuje, o kolik ppm vzrostla v každém roce koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, fialová křivka pak odchylku globální

Více

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla

Více

KAPITOLA 9. Města a příroda

KAPITOLA 9. Města a příroda KAPITOLA 9 Města a příroda Hrajete si rádi venku? Pokud žijete ve městě, dobře víte, jak důležitá jsou hřiště a parky, které dětem poskytují prostor na hraní a běhání. Víte už, že města zvyšují teplotu

Více

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních

Více

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost.

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. ANALÝZA KAKAO LONG Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30.6. 2015 Shrnutí Kakao je ve vědeckém světě známé

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Liberec, 14. 6. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku dva přístupy jak reagovat na změnu klimatu Adaptace vs Mitigace Adaptace Přizpůsobení se změnám klimatu

Více

ENERGIE A GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ

ENERGIE A GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ ENERGIE A GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ Země v proměnách při opatřování energie 7.11.2006 Planeta Země Nejzranitelnější je její atmosféra, která je velmi tenká: p(0 km)=100 kpa, p(10 km)=6 kpa, p(20 km) = 4 kpa,

Více

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny, Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.08 Vzdělávací oblast: Přírodověda zdroje energie Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ROZLOHA A OBYVATELÉ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Rozloha a obyvatelé

Více

Happy Home Wallet. Průvodce, který Vám pomůže ušetřit peníze

Happy Home Wallet. Průvodce, který Vám pomůže ušetřit peníze Průvodce, který Vám pomůže ušetřit peníze 1 Úvod.... Chyba! Záložka není definována. Jak můžete změnit vaši spotřebitelské zvyky?... 4 Jak omezit každodenní spotřebu zdrojů: voda... 6 Jak omezit každodenní

Více

Energetické zdroje budoucnosti

Energetické zdroje budoucnosti Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava

Více

Pařížská do. Speciální analýza EU Office Leden 2016. teprve začátek. Klimatická změn. Klimatická změna: Pa. začátek. ská dohoda je teprve začátek

Pařížská do. Speciální analýza EU Office Leden 2016. teprve začátek. Klimatická změn. Klimatická změna: Pa. začátek. ská dohoda je teprve začátek Speciální analýza EU Office Leden 2016 Klimatická změna: Paříž limatická změna: Pařížská dohoda je teprve začátek Klimatická změna: Pařížská doho e začátek Klimatická změn je teprve začátek Klimatická

Více

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace Jméno autora Název práce Anotace práce Lucie Dolníčková Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace V práci autorka nejprve stručně hovoří o obnovitelných zdrojích energie (energie vodní,

Více

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček

Více

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách

Více

SSOS_ZE_3.17 Trvale udržitelný rozvoj

SSOS_ZE_3.17 Trvale udržitelný rozvoj Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.17

Více

EVROPSKÁ UNIE. (dále jen Unie ), BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

EVROPSKÁ UNIE. (dále jen Unie ), BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A ISLANDEM NA STRANĚ DRUHÉ O ÚČASTI ISLANDU NA SPOLEČNÉM PLNĚNÍ ZÁVAZKŮ EVROPSKÉ UNIE, JEJÍCH ČLENSKÝCH STÁTŮ A ISLANDU VE DRUHÉM KONTROLNÍM

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

Delegace naleznou v příloze dokument COM(2017) 37 final.

Delegace naleznou v příloze dokument COM(2017) 37 final. Rada Evropské unie Brusel 3. února 2017 (OR. en) 5908/17 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. února 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2017) 37 final Předmět: CLIMA 22 ENV 97 ENER 37 IND 25

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.9.2008 KOM (2008) 570 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv CS CS ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv 1. ÚVOD Podle

Více

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Ceny potravin a český spotřebitel Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 Soběstačnost ve vleku EU? Žofínské fórum,25. března 2013 Úvodem Národohospodářský

Více

Být člověkem před zákonem

Být člověkem před zákonem Vaše občanská práva Být člověkem před zákonem Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance : Anglie Belgie Bulharsko

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí

Více

Voda. Pevné: sníh, led, kroupy, jinovatka, námraza Kapalné Plynné: vodní pára

Voda. Pevné: sníh, led, kroupy, jinovatka, námraza Kapalné Plynné: vodní pára Voda Voda je jednou z podmínek pro život. je tekutina bez barvy, chuti a zápachu. na Zemi stále koluje, mění skupenství. vznikla v prehistorickém období a už nevzniká. má chemický vzorec H2O. je obsažena

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_Z678HO_13_02_07

Více

VYTÁPĚNÍ A ENERGETICKY ÚSPORNÁ OPATŘENÍ PŘI PROVOZU BUDOV

VYTÁPĚNÍ A ENERGETICKY ÚSPORNÁ OPATŘENÍ PŘI PROVOZU BUDOV Projekt ROZŠÍŘENÍ VYBRANÝCH PROFESÍ O ENVIRONMENTÁLNÍ PŘESAH Č. CZ.1.07/3.2.04/05.0050 VYTÁPĚNÍ A ENERGETICKY ÚSPORNÁ OPATŘENÍ PŘI PROVOZU BUDOV ZDROJE ENERGIE V ČR ZDROJE ENERGIE V ČR Převaha neobnovitelných

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, 29. 11. 2012, Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Kolik stojí dnešní energetika spalování uhlí v energetice: asi polovina českých emisí (cca 70

Více

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič VYUŽIT ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY Pavel Noskievič Zelená kniha Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii COM (2006) 105, 8.března 2006 Tři i

Více